Hospodaření s oběžným majetkem – zásobování a logistika

 

Otázka: Hospodaření s oběžným majetkem

Předmět: Ekonomie

Přidal(a): tereza

 

 

Charakteristika

Oběžný majetek:

• mění svojí podobu
• doba použitelnosti je nejvýše 1 rok
• většinou se spotřebovává jednorázově (materiál) – někdy se něco zařazuje do OM z praktických důvodů (tužky)

 

Členění

Složky OM:

1. peníze (hotové, na účtech)
   • používáme širší označení finanční majetek
2. zásoby
   • majetek, který na nějakou dobu ukládáme do skladu
3. pohledávky
   • nárok na zaplacení

 

Podrobnější členění zásob:

• materiál
  • základní materiál (tvoří podstatu výrobku)
  • pomocné látky (slouží k doplnění výrobku)
  • provozovací látky (jsou potřeba k provozu)
  • náhradní díly (výrobky, které slouží k opravám, nikoliv k další výrobě)
  • obaly
• zásoby vlastní výroby
  1. polotovary vlastní výroby (produkty, které již byly zpracovány, ale bez dalšího zpracování nemohou být použity)
  2. nedokončená výroba (produkty, které již prošly výrobními operacemi, ale nejsou k určitému datu dokončeny – nejsou výrobkem)
  3. výrobky – hotové produkty
  4. zvířata (jsou mladá zvířata, ryby, hejna slepic)
• zboží
  • 2 významy
• účetnictví (nakoupí a prodá) = užší
• ekonomika (výrobek nebo služba určená k prodeji) = širší

 

Zásoby můžeme členit také podle způsobu získávání zásob:

1. zásoby vlastní výroby
2. nakupované zásoby

 

Doba obratu:

• u zásob můžeme sledovat dobu obratu, sledujeme, za jak dlouho se fáze peněz změní zpět do fáze peněz
• čím kratší doba – tím je to lepší
• sledujeme například ve dnech
• např.: 1 obrat za 4 dny

 

Rychlost obratu:

• sledujeme, kolikrát se za rok zopakuje celý koloběh
• čím vícekrát – tím lépe
• např.: 90x za rok

 

Vzorečky:

Rychlost obratu (počet obrátek zásob)

= celková spotřeba/průměrná zásoba

 

Doba obratu zásob

=360 dní/rychlost obratu

 

Plánování materiálu

Výpočet budoucí spotřeby materiálu:

podle technické dokumentace (podle norem v technické dokumentaci)

• spotřeba = plánovaná produkce (výroba) * norma spotřeby (např. materiálu)
• plánovaná produkce – vycházíme z odhadů poptávky a závazných objednávek

• počítáme bilanční rovnici zásobováni
• nákup = spotřeba (plánovaná produkce * norma spotřeby) – počáteční zásoba + konečná zásoba
• norma spotřeby materiálu vyjadřuje maximální množství materiálu, které může být spotřebováno na jednotku výkonu (na jeden statek nebo službu)

 

Výpočet velikosti zásob:

• důvody pro nejvyšší a nejnižší zásoby

 

nejnižší zásoby

– vázanost finančních prostředků

– znehodnocení

– nadbytečnost při změně výroby

– nižší skladovací náklady

 

určitá výše zásob

– plynulost výroby

– finanční důvody (množstevní sleva, dopravní náklady)

– zvýšení cen

 

Stanovení velikosti zásob:

• stanovíme minimální zásoby (u zásob, které nemají pravidelné dodávky a nejsou tak důležité
• tyto zásoby musíme hlídat
• stanovíme maximální zásobu – při pravidelných dodávkách (max. = výroba mezi 2 dodávkami + doba dodací lhůty)
• vypočítáváme velikost zásob pomocí časové normy zásob – průměrné množství zásob na skladě
• stanovujeme tzv. optimální zásobu = průměrnou zásobu
• optimální zásoba (takové množství, které váže přijatelné množství finančních prostředků a vyvolává, co nejnižší náklady na pořízení a skladování a zároveň zabezpečují plynulou výrobu); průměrná zásoba závisí na:
• zásobovacím cyklu (čím delší, tím více musíme najednou nakoupit)
• velikosti pojistné a technické zásoby
  • pojistná zásoba – kryje zpoždění v dodávce nebo zvýšenou spotřebu v důsledku výkyvu poptávky
  • technická zásoba – nalezneme v podnicích, kde musí materiál před použitím ještě upravovat (není vždy nutná)
• denní spotřebě
  • běžná zásoba – slouží pro každodenní dodávky do výroby
• časové normě
• zásoby příležitostné – tyto vznikají příležitostně, když využijeme množstevní slevy, výprodeje (může být vhodné využít mimořádné nabídky kvalitních materiálů, které nejsou běžně k dispozici)
• pro výpočet množství zásob stanovujeme
• norma zásob – Ø množství zásob na skladě
• časová norma zásob = (C (dodávkový cyklus)/2) + pojistná zásoba + technická zásoba(
  • vyjde ve dnech)

• norma zásob = časová norma zásob * s (denní spotřeba)
  • (vyjde ve hmotných jednotkách)

• normativ zásob
  • normativ zásob = norma zásob * cena za hmotnou jednotku
  • (vyjde v penězích)

 

Organizace a řízení nákupu

Buď z (vlastních zdrojů) nebo !nákupem!

Výběr dodavatele:

• posoudíme a vybereme dodavatele (posílají se nabídky a poptávky po materiálu)
• bereme v úvahu
• produkt (vlastnosti materiálu, pověst dodavatele, poskytované služby – způsob placení, jaké normy materiál splňuje)
• cenu (výše ceny a slev vzhledem k vlastnostem materiálu)
• distribuci, propagaci

 

Uskutečnění dodávky:

• určité činnosti + doklady, které činnosti doprovázejí (dodací list, výdejka,…)

Převzetí dodávky: jen převezmeme zboží od dopravce (podepíšeme, že přišlo, kontrolujeme pouze množství

Přejímka dodávky: provádíme kontrolu obsahu dodávek (jakost, kvalita zásilky, rozměry – kvalitativní kontrola zboží s objednávkou nebo kupní smlouvou)

 

Právní zajištění dodávek

• uzavíráme (sepisujeme) kupní smlouvy
• (nebo se dělá) smlouva o dílo

Dodací list: dochází při dodávce s materiálem (podepisuje se, že materiál přišel a neobsahuje ceny)

Daňový doklad: většinou přijde později po dodávce zboží (např.:poštou), obsahuje ceny, na základě faktury platíme (je to podklad pro zaplacení)

= na základě můžeme uplatňovat nějakou reklamaci)))

 

Řízení zásob

Metoda ABC:

• ne každý druh materiálu se objednává stejně často a ve stejných množstvích
• ne každému druhu musíme věnovat stejnou pozornost
• umožňuje nám soustředit se na ty druhy, které podstatně ovlivňují výrobu (a vázanost prostředků v zásobách) a neplýtvat časem a prostředky na sledování zásob druhů, jejich význam je minimální
• pomocí této metody tedy rozdělujeme nakupovaný materiál do 3 skupin
• A – položky, které jsou nejpoužívanější (tvoří 60 – 80 % spotřeby)
  • u nich má význam provádět důkladné propočty optimální velikosti dodávek a norem zásob (případně stanovit minimální zásobu)
• B – položky méně používané, které můžeme jednoduše nahradit (15 – 20 % spotřeby)
  • postačí určit maximální zásobu nebo výši odhadnout
• C – druhy, které je možné snadno získat nebo se nevyplatí je skladovat – kancelářské potřeby (5 % spotřeby)
  • nakupujeme vždy, je-li to potřeba a jejich zásobu stačí odhadnout

 

Metoda just-in-time:

• název lze volně přeložit jako „právě v čas“
• jde o to, že dodávky materiálu probíhají v okamžik, kdy je materiál potřebný ve výrobě (v některých případech až přímo na výrobní linku)
• výrazné snížení nákladů na skladování
• předpokladem jsou pravidelné a naprosto spolehlivé dodávky a přesné informace od odběratele o průběhu výroby
• důležitá je také velmi přísná kontrola kvality a spolehlivá komunikace mezi odběratelem a dodavatelem
• tento systém je velmi náročný, ne vždy je ho možné aplikovat (není zatím masivně rozšířen)

 

Evidence

S dodávkou přichází dodací list

• po přejímce se vyhotoví příjemka, na jejímž základě se zapíše nová dodávka do karty zásob (skladová karta) – obsahuje druh zásoby, datum, doklad, příjem, výdej, zůstatek, …
• při vydání vznikne výdejka (podepisuje odebírající pracovník)

 

Počítáme ukazatele:

• % splnění plánované spotřeby materiálu (jak dalece se využil plánovaný materiál)
• skutečná spotřeba
• (skutečná spotřeba / plánovaná spotřeba) * 100