Hospodaření s oběžným majetkem – zásobování a logistika

 

Otázka: Hospodaření s oběžným majetkem

Předmět: Ekonomie

Přidal(a): tereza

 

Charakteristika

Oběžný majetek:

  • mění svojí podobu
  • doba použitelnosti je nejvýše 1 rok
  • většinou se spotřebovává jednorázově (materiál) – někdy se něco zařazuje do OM z praktických důvodů (tužky)

 

Členění

Složky OM:

  1. peníze (hotové, na účtech)
    • používáme širší označení finanční majetek
  2. zásoby
    • majetek, který na nějakou dobu ukládáme do skladu
  3. pohledávky
    • nárok na zaplacení

 

Podrobnější členění zásob:

  • materiál
    • základní materiál (tvoří podstatu výrobku)
    • pomocné látky (slouží k doplnění výrobku)
    • provozovací látky (jsou potřeba k provozu)
    • náhradní díly (výrobky, které slouží k opravám, nikoliv k další výrobě)
    • obaly
  • zásoby vlastní výroby
    1. polotovary vlastní výroby (produkty, které již byly zpracovány, ale bez dalšího zpracování nemohou být použity)
    2. nedokončená výroba (produkty, které již prošly výrobními operacemi, ale nejsou k určitému datu dokončeny – nejsou výrobkem)
    3. výrobky – hotové produkty
    4. zvířata (jsou mladá zvířata, ryby, hejna slepic)
  • zboží
    • 2 významy
  • účetnictví (nakoupí a prodá) = užší
  • ekonomika (výrobek nebo služba určená k prodeji) = širší

 

Zásoby můžeme členit také podle způsobu získávání zásob:

  1. zásoby vlastní výroby
  2. nakupované zásoby

 

Doba obratu:

  • u zásob můžeme sledovat dobu obratu, sledujeme, za jak dlouho se fáze peněz změní zpět do fáze peněz
  • čím kratší doba – tím je to lepší
  • sledujeme například ve dnech
  • např.: 1 obrat za 4 dny

 

Rychlost obratu:

  • sledujeme, kolikrát se za rok zopakuje celý koloběh
  • čím vícekrát – tím lépe
  • např.: 90x za rok

 

Vzorečky:

Rychlost obratu (počet obrátek zásob)

= celková spotřeba/průměrná zásoba

 

Doba obratu zásob

=360 dní/rychlost obratu

 

Plánování materiálu

Výpočet budoucí spotřeby materiálu:

podle technické dokumentace (podle norem v technické dokumentaci)

  • spotřeba = plánovaná produkce (výroba) * norma spotřeby (např. materiálu)
  • plánovaná produkce – vycházíme z odhadů poptávky a závazných objednávek
  • počítáme bilanční rovnici zásobováni
  • nákup = spotřeba (plánovaná produkce * norma spotřeby) – počáteční zásoba + konečná zásoba
  • norma spotřeby materiálu vyjadřuje maximální množství materiálu, které může být spotřebováno na jednotku výkonu (na jeden statek nebo službu)

 

Výpočet velikosti zásob:

  • důvody pro nejvyšší a nejnižší zásoby

 

nejnižší zásoby

– vázanost finančních prostředků

– znehodnocení

– nadbytečnost při změně výroby

– nižší skladovací náklady

 

určitá výše zásob

– plynulost výroby

– finanční důvody (množstevní sleva, dopravní náklady)

– zvýšení cen

 

Stanovení velikosti zásob:

  • stanovíme minimální zásoby (u zásob, které nemají pravidelné dodávky a nejsou tak důležité
  • tyto zásoby musíme hlídat
  • stanovíme maximální zásobu – při pravidelných dodávkách (max. = výroba mezi 2 dodávkami + doba dodací lhůty)
  • vypočítáváme velikost zásob pomocí časové normy zásob – průměrné množství zásob na skladě
  • stanovujeme tzv. optimální zásobu = průměrnou zásobu
  • optimální zásoba (takové množství, které váže přijatelné množství finančních prostředků a vyvolává, co nejnižší náklady na pořízení a skladování a zároveň zabezpečují plynulou výrobu); průměrná zásoba závisí na:
  • zásobovacím cyklu (čím delší, tím více musíme najednou nakoupit)
  • velikosti pojistné a technické zásoby
    • pojistná zásoba – kryje zpoždění v dodávce nebo zvýšenou spotřebu v důsledku výkyvu poptávky
    • technická zásoba – nalezneme v podnicích, kde musí materiál před použitím ještě upravovat (není vždy nutná)
  • denní spotřebě
    • běžná zásoba – slouží pro každodenní dodávky do výroby
  • časové normě
  • zásoby příležitostné – tyto vznikají příležitostně, když využijeme množstevní slevy, výprodeje (může být vhodné využít mimořádné nabídky kvalitních materiálů, které nejsou běžně k dispozici)
  • pro výpočet množství zásob stanovujeme
  • norma zásob – Ø množství zásob na skladě
  • časová norma zásob = (C (dodávkový cyklus)/2) + pojistná zásoba + technická zásoba(
    • vyjde ve dnech)
  • norma zásob = časová norma zásob * s (denní spotřeba)
    • (vyjde ve hmotných jednotkách)
  • normativ zásob
    • normativ zásob = norma zásob * cena za hmotnou jednotku
    • (vyjde v penězích)

 

Organizace a řízení nákupu

Buď z (vlastních zdrojů) nebo !nákupem!

Výběr dodavatele:

  • posoudíme a vybereme dodavatele (posílají se nabídky a poptávky po materiálu)
  • bereme v úvahu
  • produkt (vlastnosti materiálu, pověst dodavatele, poskytované služby – způsob placení, jaké normy materiál splňuje)
  • cenu (výše ceny a slev vzhledem k vlastnostem materiálu)
  • distribuci, propagaci

 

Uskutečnění dodávky:

  • určité činnosti + doklady, které činnosti doprovázejí (dodací list, výdejka,…)

Převzetí dodávky: jen převezmeme zboží od dopravce (podepíšeme, že přišlo, kontrolujeme pouze množství

Přejímka dodávky: provádíme kontrolu obsahu dodávek (jakost, kvalita zásilky, rozměry – kvalitativní kontrola zboží s objednávkou nebo kupní smlouvou)

 

Právní zajištění dodávek

  • uzavíráme (sepisujeme) kupní smlouvy
  • (nebo se dělá) smlouva o dílo

Dodací list: dochází při dodávce s materiálem (podepisuje se, že materiál přišel a neobsahuje ceny)

Daňový doklad: většinou přijde později po dodávce zboží (např.:poštou), obsahuje ceny, na základě faktury platíme (je to podklad pro zaplacení)

= na základě můžeme uplatňovat nějakou reklamaci)))

 

Řízení zásob

Metoda ABC:

  • ne každý druh materiálu se objednává stejně často a ve stejných množstvích
  • ne každému druhu musíme věnovat stejnou pozornost
  • umožňuje nám soustředit se na ty druhy, které podstatně ovlivňují výrobu (a vázanost prostředků v zásobách) a neplýtvat časem a prostředky na sledování zásob druhů, jejich význam je minimální
  • pomocí této metody tedy rozdělujeme nakupovaný materiál do 3 skupin
  • A – položky, které jsou nejpoužívanější (tvoří 60 – 80 % spotřeby)
    • u nich má význam provádět důkladné propočty optimální velikosti dodávek a norem zásob (případně stanovit minimální zásobu)
  • B – položky méně používané, které můžeme jednoduše nahradit (15 – 20 % spotřeby)
    • postačí určit maximální zásobu nebo výši odhadnout
  • C – druhy, které je možné snadno získat nebo se nevyplatí je skladovat – kancelářské potřeby (5 % spotřeby)
    • nakupujeme vždy, je-li to potřeba a jejich zásobu stačí odhadnout

 

Metoda just-in-time:

  • název lze volně přeložit jako „právě v čas“
  • jde o to, že dodávky materiálu probíhají v okamžik, kdy je materiál potřebný ve výrobě (v některých případech až přímo na výrobní linku)
  • výrazné snížení nákladů na skladování
  • předpokladem jsou pravidelné a naprosto spolehlivé dodávky a přesné informace od odběratele o průběhu výroby
  • důležitá je také velmi přísná kontrola kvality a spolehlivá komunikace mezi odběratelem a dodavatelem
  • tento systém je velmi náročný, ne vždy je ho možné aplikovat (není zatím masivně rozšířen)

 

Evidence

S dodávkou přichází dodací list

  • po přejímce se vyhotoví příjemka, na jejímž základě se zapíše nová dodávka do karty zásob (skladová karta) – obsahuje druh zásoby, datum, doklad, příjem, výdej, zůstatek, …
  • při vydání vznikne výdejka (podepisuje odebírající pracovník)

 

Počítáme ukazatele:

  • % splnění plánované spotřeby materiálu (jak dalece se využil plánovaný materiál)
  • skutečná spotřeba
  • (skutečná spotřeba / plánovaná spotřeba) * 100






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: