Organizace podnikání v ČR, podnikatelský záměr, zakladatelský rozpočet

 

   Otázka: Organizace podnikání v ČR

   Předmět: Ekonomie

   Přidal(a):  Lucazzo

 

 

 

 

 

Podnikatelský záměr – týká se toho, v čem bude podnikatel podnikat

1. nápad – v čem podnikat (zkušenosti, dovednosti, schopnosti)
2. průzkum trhu – zda o zvolené výrobky nebo služby bude na trhu zájem (zjišťujeme konkurenci)
3. plán realizace – zda podnikat sami nebo s někým dalším ve společnosti

 

– jaká bude potřeba výrobních faktorů –> budovy, pozemky, stroje, suroviny,

materiály, kvalifikované pracovní síly

– co a v jakém rozsahu budeme nabízet

4. zakladatelský rozpočet

1. rozpočet majetku a zdrojů krytí

 

ROZPOČET MAJETKU A ZDROJŮ KRYTÍ

MAJETEK ZDROJE KRYTÍ

– budovy – vlastní zdroje

– pozemky

– stroje – cizí zdroje

– materiály

– peníze

– cílem je určit, zda mi bude stačit vlastní kapitál, který vložíme do podnikání nebo si budeme

muset půjčit

2. rozpočet nákladů, výnosů a zisku

 

ROZPOČET NÁKLADŮ, VÝNOSŮ A ZISKU

Náklady

– nájem

– spotřeba materiálu

– mzdy

– energie

– opotřebení strojů

– benzín

– leasing

– telefon

 

5. posouzení reálnosti– zda jsme schopni dosáhnout plánovaného zisku

– náklady obětované příležitosti = ušlá mzda v zaměstnání

= úrok z vloženého finančního kapitálu

– čistý ekonomický zisk = čistý zisk po zdanění – náklady obětované příležitosti

– aby podnikání mělo smysl, musí podnikatel dosahovat ekonomického zisku

6. založení podniku – zvolit právní formu podnikání (FO nebo PO)

– vklad majetku do podnikání

– registrační povinnosti (živnostenský úřad, finanční úřad, obchodní rejstřík)

7. podnikatelská rizika – hospodaření se ztrátou, konkurence, živelné katastrofy, nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců, pokles objemu prodeje, nedodržení dodávek obchodní firmě

• podnikání = samostatná a soustavná činnost, prováděná podnikatelem na vlastní účet a riziko s cílem dosahovat zisku

• samostatnost – podnikatel při své činnosti není nikým řízen
• soustavnost – činnost je provozována opakovaně, ne nahodile
• na vlastní účet – na účet podnikatele jdou všechny příjmy, sám platí všechny výdaje
• riziko – největším rizikem je ztráta z podnikání (N > V)
• zisk – V > N

 

• právní normy, které upravují podnikání

1. živnostenský zákon
2. obchodní zákoník

 

Podnikat můžeme jako:

1. fyzická osoba (FO) = občan, jednotlivec

– má 2 právní způsobilosti:

1. způsobilost k právům a povinnostem

– člověk je nositelem práv, ale má určité povinnosti

– způsobilost vzniká narozením, končí smrtí

– nelze je omezit nebo odejmout

– právo: na výchovu, vzdělání, nabývat majetek, právo podnikat, na práci nebo na dávky sociální podpory

– povinnosti: vyživovací povinnost vůči dětem, rodičům, přihlásit dítě ke školní docházce

 

2. způsobilost k právním úkonům

– člověk může vstupovat do právních vztahů, tzn. zakládat je, měnit a rušit

– vzniká v 18 letech, může být odňata soudem na základě lékařského posudku (u lidí s trvalým mentálním postižením nebo duševní poruchou)

 

2. právnická osoba (PO)

= uměle vytvořená skupina lidí nebo majetku, kdy společně nabývají práv a povinností

– obě způsobilosti jsou sloučeny do takzvané právní subjektivity, kterou právnické osoby získají zápisem do obchodního rejstříku = veřejný seznam právnických osob, který vede soud

 

Živnostenské podnikání

 

– řídí se živnostenským zákonem

– existují podnikatelé, na které se vztahují jiné zákony než živnostenský (lékaři, zvěrolékaři, daňoví poradci, advokáti – řídí se zákonem své odbornékomory)

 

Podmínky pro podnikání

1. všeobecné

– 18 let věku – způsobilost k právním úkonům

– právní bezúhonnost – dokládá se výpisem z trestního rejstříku

– pokud je zápis v TR, pak nesmí souviset s oborem podnikání

– doklad FÚ, že podnikatel nedluží státu nic na daních

2. zvláštní

– týkají se vzdělání v oboru a praxe

– vzdělání: výuční list, maturitní vysvědčení, VŠ diplom, certifikáty odborných nebo jazykových kurzů

– praxe: potvrzení předchozích zaměstnavatelů

 

Druhy živností

 

1. Ohlašovací živnosti

– pokud podnikatel splňuje všechny podmínky pro podnikání, musí mu být podnikání povoleno

– podnikat může od momentu ohlášení živnosti ŽÚ na předepsaném formuláři

– ŽÚ zapíše živnost do živnostenského rejstříku (= seznam povolených živnost, vede živnostenský úřad)

– dokladem = živnostenským oprávněním je výpis z živnostenského rejstříku (dříve živnostenský list)

1. řemeslné živnosti (zedník, malíř, truhlář, kadeřnice)

– nutno doložit vyučení v oboru a určitý počet let praxe – viz příloha ŽZ

2. vázané činnosti

– nutno doložit vzdělání v oboru a praxe

– např.: provozování autoškoly, vedení účetnictví, tlumočník, masérství

– seznam vázaných činností – viz příloha ŽZ

3. volné živnosti

– žadatel nemusí prokazovat vzdělání v oboru a praxi, stačí, aby splnil všeobecné podmínky pro podnikání

– pokud živnost nespadá do řemeslných nebo vázaných živností, je automaticky volnou živností

– pokud podnikáme v oboru, který je volnou živností, stačí nám jediné živnostenské oprávnění na všechny obory volných živností, stačí ŽÚ pouze oznámit

 

2. Koncesované živnosti

– pravidla pro povolení živnosti jsou přísnější

– vyjadřují se k tomu 2 státní orgány (ŽÚ + řídící orgán v oboru)

– např.: provozování směnárny –> ŽÚ + ministerstvo financí

provoz taxi služby –> ŽÚ + ministerstvo dopravy

provoz soukromé detektivní kanceláře –> ŽÚ + ministerstvo vnitra

– musí se prokazovat vzdělání a praxe

– dokladem o povolení živnosti je výpis z živnostenského rejstříku (dříve koncesní listina)

 

Postup při získání živnostenského oprávnění:

1. žádost o živnostenské podnikání
2. zápis do živnostenského rejstříku
3. registrace k daním, k zdravotnímu a sociálnímu pojištění

Obchodní společnosti

 

– jsou právnické osoby: – společnost s ručením omezeným

– akciová společnost

– veřejná obchodní společnost

– komanditní společnost

– rozlišujeme u nich:

1. založení = sepsání společenské smlouvy mezi osobami, které společnost zakládají (společníky), pokud společnost zakládá 1 osoba, pak notář sepisuje zakladatelskou listinu

– podpisy na společenské smlouvě musí být ověřeny notářem

2. vznik společnosti – zápis do obchodního rejstříku (= veřejně přístupný seznam podniků, vede ho rejstříkový soud v sídle krajského soudu)

– zápisem získá PO právní subjektivitu (= způsobilost k právům a povinnostem + k právním úkonům)

– zapisuje se:

• název PO (firma)
• sídlo
• právní forma podnikání (typ společnosti)
• předmět činnosti
• statutární orgán = orgán, který jedná za společnosti navenek, zapisuje se u s.r.o. a a. s., u v. o. s. a k. s. vyplývá jednání za společnost ze zákona
• výše základního kapitálu u a. s. a s. r. o. (= hodnota, kterou vložili zakladatelé do podnikání v penězích nebo v majetku)
• datum zápisu

– dokladem o zapsání a o vzniku společnosti je výpis z obchodního rejstříku

– podnikání obchodních společností se řídí obchodní zákoníkem

 

Povinnosti podnikatelů při založení a vzniku právnické osoby

1. společenská smlouva
2. žádost o živnostenské oprávnění právnické osoby
3. zápis do živnostenského rejstříku
4. žádost o zápis do obchodního rejstříku
5. vznik dnem zápisu
6. registrace k daním, sociálnímu a zdravotnímu pojištění

 

Jednotlivé typy obchodních společnosti

1. veřejná obchodní společnost – zkratka V. O. S.

– musí být uvedeno v názvu, alespoň zkratkou

– musí ji založit alespoň 2 osoby

– společníci ručí majetkem společnosti, ale i svým osobním majetkem

– vklady ani základní kapitál nejsou ze zákona předepsány

– všichni společníci mají právo ze zákona společnost řídit

– zisk se dělí rovnoměrně mezi společníky

– pokud 1 ze společníků zemře nebo dále nechce podnikat, musí se společnost zrušit nebo založit novou

– zákaz konkurence v oboru – platí pro všechny společníky –> společník si nesmí založit jinou společnost se stejným předmětem činnosti (vzájemně by si konkurovaly)

 

2. komanditní společnost – zkratka K. S.

– zakládají ji alespoň 2 podnikatele = jeden se nazývá komplementář a druhý komanditista

– komplementář – ze zákona má právo jednat za společnost navenek, za závazky ručí i svým osobním majetkem, nemá předepsán vklad do společnosti

– komanditista – nejedná za společnost navenek, za závazky neručí svým osobním majetkem, má předepsán vklad do společnosti minimálně 5.000 Kč, ručí za závazky do výše svého vkladu

– ze zákona není předepsaná výše základního kapitálu, který musí společnost vytvořit

– zisk se dělí na 2 části mezi komplementáře a komanditisty

– komplementáři si ho mezi sebe rozdělí buď rovnoměrně, nebo podle výše vkladu (pokud

byly vklady)

– komanditisté si ho mezi sebe rozdělí podle výše vkladu

– zákaz konkurence v oboru – platí pro komplementáře

– nesmí podnikat v jiné firmě se stejnou činností

 

3. společnost s ručením omezeným – zkratka S. R. O.

– zakládá se s cílem spojit kapitál

– povinný základní kapitál = 200.000 Kč, povinný vklad do společnosti je minimálně 20.000 Kč na jednoho společníka

– společnost může založit 1-50 společníků (v praxi nejčastěji 2-3)

– společníci ručí omezeně – do výše svých nesplacených vkladů (základní kapitál nemusí být splacen hned při založení, ale do 1 roku, pokud by společnost skončila podnikání dříve, než bude splacen základní kapitál, musí společníci ještě doplatit vklady, ke kterým se zavázali ve společenské smlouvě)

– zisk dělí společníci podle společenské smlouvy v závislosti na výši vkladů do společnosti

– orgány společnosti:

1. valná hromada – shromáždění společníků, musí se konat alespoň 1x ročně

– schvaluje rozdělení zisku (část pro osobní spotřebu společníků, zbytek zůstává ve firmě)

– převod podílu na jinou osobu, vstup dalšího společníka do společnosti

– řeší dlouhodobé záměry do společnosti (nákup dlouhodobého majetku, přijetí

nových pracovníků, žádost o úvěr)

– o konání Valné hromady se dělá zápis

2. jednatelé (1 nebo více) = statutární orgán, který jedná za společnost navenek

– nejčastěji jsou to společníci, ale mohou to být také vybraní zaměstnanci

3. dozorčí rada – není povinnost ji zřizovat, zřizuje se pouze tehdy, pokud společnost řídí zaměstnanci jako statutární orgán

– kontroluje činnost jednatelů a vznáší připomínky Valné hromadě

4. rezervní fond – s. r. o. má povinnost ho tvořit ze zisku (přiděluje se do něho určité % zisku), nemusí být založen při založení společnosti, ale až v 1. roce, kdy společnost hospodaří se ziskem

– slouží k úhradě závazků, dluhů v době, kdy se společnost dostane do finančních problémů

– vytváří se proto, že v této společnosti se neručí osobním majetkem společníků

– zákaz konkurence v oboru – platí pro jednatele

 

4. akciová společnost – zkratka A. S.

– akcie = majetkový cenný papír, vyjadřuje podíl na majetku akciové společnosti

– 2 ceny:

1. nominální cena = cena, která

1. na listovní akcii je vytištěná
2. na elektronické akcii za tuto cenu se akcie zaeviduje ve Středisku cenných papírů, za tuto cenu se akcie nejčastěji prodávají prvním vlastníkům

2. kurz akcie = cena akcie, která je tvořena na trhu podle nabídky a poptávky

– poptávka roste – cena roste

– poptávka klesá – cena klesá

– přínos akcií:

1. podíl na zisku = dividenda

2. hlasovací právo – čím větší počet akcií akcionář vlastní, tím více se podílí na řízení společnosti

3. právo na podíl z likvidačního zůstatku; pokud se a. s. ruší (likvidační zůstatek = hodnota majetku, která zbude po úhradě dluhů)

4. právo prodat akcie na burze nebo na mimoburzovním trhu, snahou je prodat akcie za vyšší cenu, než jsme je koupili my a mít z prodeje zisk

– základní kapitál = součet nominálních hodnot vydaných akcií

1. 2.000.000 Kč – nevyzýváme veřejnost ke koupi akcií, akcie drží pouze zakladatelé
2. 20.000.000 Kč – zakladatelé vyzývají veřejnost k tzv. úpisu akcií, lidé podepíší se zakladateli smlouvu – zatímní listina a zaváží se k nákupu urč. části hodnoty požadovaných akcií, po založení a. s. a zapsání do OR dostanou akcie a doplatí jejich hodnotu

– ručení za závazky – ručí se majetkem a. s., akcionáři neručí svým osobním majetkem, pouze může klesat cena akcií na burze (kurz)

– ručení za závazky – za a. s. jedná statutární orgán (představenstvo) – zapisuje se do OR

– rozdělování zisku – valná hromada odsouhlasí, jaká část zisku se vyplatí akcionářům – kolik připadá

na 1 akcii, může odsouhlasit i nevyplácení dividend, celý zisk zůstává v a.s. jako vlastní zdroj krytí

 

– orgány akciové společnosti:

1. valná hromada = shromáždění akcionářů, musí se konat alespoň 1x ročně

– schvaluje účetní uzávěrku, rozdělování zisku, navýšení základního kapitálu a vydávání dalších akcii

2. představenstvo = statutární orgán

– jedná za společnost navenek

3. rezervní fond – musí povinně tvořit, protože akcionáři neručí osobním majetkem, tvoří se ze zisku poprvé v tom roce, kdy a. s. vykáže zisk

– zákaz konkurence v oboru – platí pro členy představenstva a dozorčí rady

 

Další právní formy podnikání

 

1. družstvo – nemá zkratku, slovo družstvo musí být obsaženo v názvu

– 4 typy družstev:

• zemědělská
• spotřební (Jednota)
• výrobní (nábytkářství)
• bytová – cílem není dosahovat zisku, ale správa bytů

– od společnosti se družstvo liší tím, že do něj lze kdykoliv přistoupit a to tím, že zaplatíme členský vklad, z družstva můžeme také kdykoliv vystoupit (vrácení členského vkladu)

– založení družstva – 2 právnické osoby nebo 5 fyzických osob

– základní kapitál = 50.000 Kč

– za závazky se ručí majetkem družstva

– stanovy družstva

– orgány družstva:

1. členská schůze – nejvyšší orgán, schvaluje výši členského podílu, schvaluje převod podílů na jiného člena, vstup nových členů, schvaluje účetní uzávěrku a dělení zisku
2. představenstvo – jedná za družstvo navenek, je statutární orgán, v čele stojí předseda
3. kontrolní komise – kontrolují činnost představenstva a vznáší připomínky členské schůzi
4. nedělitelný fond – tvoří se ze zisku, má stejný význam jako rezervní fond

– tvoří se proto, že družstevníci neručí osobním majetkem, ale za závazky se ručí majetkem družstva

 

2. státní podnik – zkratka S. P.

– zakladatelem je stát –> obecní, městské, krajské úřady, ministerstva

– stát podniká tam, kde nechce povolit podnikat soukromým osobám nebo chce mít v podniku určitý vliv –> zakládá státní podniky nebo kupuje akcie soukromých společností (v energetice, dopravě, telekomunikacích, pošty)

– majetek je ve státním vlastnictví, podnik ho využívá, spravuje, eviduje, udržuje

– zisk se nerozděluje, nechává se v podniku, zisk podléhá zdanění jako vlastní zdroj krytí

– stát neručí za závazky státního podniku

 

Zánik podniku

 

– má 2 stupně:

1. stupeň – zrušení podniku

1. zrušení bez likvidace

– existuje nový podnik, který přebírá majetek, pohledávky, závazky (tzv. právní nástupce)

– původní podnik se z obchodního rejstříku vymaže, ke stejnému dni jako se zapíše nový

– majitelé nového podniku se snaží zachovat co nejvíce podobné jméno (např. IBC s. r. o. Praha –> IBC Praha s. r. o.)

 

– prodej podniku – změna vlastníka podniku (podnik lze ocenit)

– fúze – slučování podniků do větších celků, nutnost povolení od antimonopolního úřadu,

který chrání konkurenci

• rozdělení podniku – rozpad podniku na menší podniky (důvody mohou být neshody majitelů, různá činnost podniku)

2. zrušení s likvidací

– podnik úplně končí svojí činnost

– začátek likvidace se zapisuje do OR (aby s podnikem nebyly uzavřeny další smlouvy)

– určí se likvidátor – osoba s právnickým vzděláním, zjistí hodnotu majetku a dluhů

hodnota majetku > hodnota dluhů –> rozprodá majetek, uhradí dluhy a likvidační zůstatek rozdělí mezi majitele

hodnota majetku < hodnota dluhů –> požádá soud o vyhlášení konkurzu nad podnikem

– konkurz = soudní řízení, kdy soud určí pořadí a výši úhrady dluhů

1) soudní poplatky

2) dlužené mzdy

3) dlužené daně, cla, sociální a zdravotní pojištění

4) dluhy dodavatelům, pojišťovnám, bankám –> tyto subjekty musí počítat s tím, že

nedostanou plnou hodnotu dluhu

– konkurzu může předcházet vyrovnání

– dlužník nabízí věřiteli částečnou úhradu dluhu (> 50 %); věřitel vyrovnání většinou přijímá,

protože v rámci konkurzu by dostal méně (4. místo)

 

2. stupeň – vymazání z obchodního rejstříku – zánik podniku

– podnikání lze také pouze přerušit –> nahlašuje se živnostenskému a finančnímu úřadu, nemusí se

pak podávat daňové přiznání