Otázka: Podnik a pracovní právo
Předmět: Ekonomie
Přidal(a): Lukassa3
Pracovní právo představuje souhrn právních norem o pracovních vztazích a o vztazích s výkonem práce souvisejících. Řeší vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci.
Právní úprava pracovně právních vztahů
– Listina základních práv a svobod
– Zákoník práce
– Zákon o zaměstnanosti
– Zákon o kolektivním vyjednávání
– Zákon o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových organizacích
– Zákon o cestovních náhradách
– Mezinárodní smlouvy
– Vnitropodnikové normy
– Kolektivní smlouvy
Účastníci pracovně právních vztahů
1. zaměstnanci – FO
– zaměstnancem můžeme být od 15 let, ale musíme mít ukončenou povinnou školní docházku
– zaměstnavatel s vámi může sepsat dohodu o hmotné odpovědnosti, až dovršíte 18 let
2. zaměstnavatel – FO, PO
– osoba, která zaměstnává zaměstnance
3. odborný orgán – PO
– jeho úkolem je obhajovat, formulovat a prosazovat zájmy a potřeby zaměstnanců v podnicích
– spolurozhodují o sepsání FKSP (fond kulturních a sociálních potřeb)
Pracovní smlouva – dvoustranný právní akt mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem
Obsah:
- adresa zaměstnavatele
- adresa zaměstnance
- den nástupu
- pracovní zařazení
- přesná adresa
- doba trvání pracovního poměru – doba určitá a neurčitá
– doba neurčitá (zkušební doba 1-3 měsíce)
– doba určitá (zkušební doba 10 měsíců)
- délka pracovního úvazku
– úplná – 8 hodin denně
– mzdové zařazení
- podpis obou stran
– před uzavřením pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen seznámit zaměstnance s jeho právy a povinnostmi a s pracovními a mzdovými podmínkami
Pracovně právní vztahy zahrnují (viz zákoník práce)
a) vznik, změnu, skončení pracovního poměru
b) pracovní kázeň a pracovní řád
c) pracovní doba a doba odpočinku
d) dovolenou na zotavenou
e) pracovní spory
Pracovní poměr– všechny vztahy, které se řídí normami pracovního práva, se nazývají pracovně právní vztahy. Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
– zaměstnanec
– právo na mzdu a na ochranu zdraví při práci
– povinnost pracovat podle pokynů zaměstnavatele
– zaměstnavatel
– má právo dávat příkazy k práci
– povinnost je platit mzdu
Druhy výdělečné činnosti
1. HPP – hlavní pracovní poměr
2. VPP – vedlejší pracovní poměr – kratší než týdenní doba a vykonáváte ji mimo pracoviště
3. VČ – vedlejší činnost – vykonáváte v místě pracoviště mimo pracovní dobu
4. dohoda o provedení práce
– uzavírá se písemně. V dohodě musí být vymezen pracovní úkol, sjednaná odměna za jeho provedení, doba platnosti dohody, rozsah práce a zpravidla i doba, v níž má být pracovní úkol proveden.
– rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce.
– do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce.
– neexistuje zde zkušební lhůta, tudíž spolupráce může být ukončena kdykoliv a bez udání důvodu.
– z dohody o provedení práce se neodvádí sociální a zdravotní pojištění, jestliže je měsíční příjem na základě dohody o provedení práce nižší než 10 000 Kč. Když bude měsíční příjem na základě dohody o provedení práce vyšší než 10 000 Kč, tak bude v tomto měsíci daný příjem podléhat odvodům na sociálním a zdravotním pojištění. Když bude zaměstnanec u zaměstnavatele pracovat na základě více dohod o provedení práce, tak se budou příjmy sčítat.
5. dohoda o pracovní činnosti
– dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, i když rozsah práce bude přesahovat v témže kalendářním roce 300 hodin.
– na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Při klasickém 40ti hodinovém pracovním týdnu nesmí zaměstnanec odpracovat na základě dohody o provedení činnosti více než 20 hodin týdně.
– dohodu o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně, jedno vyhotovení dohody vydá zaměstnanci.
– v dohodě musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá.
– není-li sjednán způsob zrušení dohody o pracovní činnosti, je možné ji zrušit dohodou účastníků ke sjednanému dni. Jednostranně může být zrušena z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhému účastníkovi.
Vznik pracovního poměru
1. smlouvou –nejčastější způsob, písemné ujednání mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem o základních podmínkách výkonu práce. Vzniká dnem, který je ujednán jako den nástupu do práce.
2. mimořádné způsoby – jmenování – u vedoucích zaměstnanců organizačních složek státu, podle zvláštních předpisů dnem uvedeným při jmenování, jako den nástupu do funkce.
3. volbou– mimořádný způsob, u vedoucích zaměstnanců, kde to stanoví zvláštní právní předpis nebo stanovy
Změny pracovního poměru
Jakékoliv ujednání z obsahu pracovní smlouvy lze změnit dohodou účastníků smlouvy, která musí mít písemnou formu. Dále je možná změna na straně zaměstnavatele:
- převedení na jinou práci (změna druhu práce), pouze se souhlasem zaměstnance
- přeložení, pracovní cesta nebo dočasné přidělení (změna místa výkonu práce)
Skončení pracovního poměru
Pracovní poměr může být rozvázán:
1. právními úkony
a) dvoustrannými – dohodou – na žádost zaměstnance v ní musí být uvedeny důvody rozvázaní pracovního poměru
b) jednostrannými – výpovědí; okamžité zrušení pracovního poměru; zrušení ve zkušební době
2. událostmi
a) uplynutím doby – končí pracovní poměr sjednaný na dobu určitou. Pracovnípoměr cizince dnem, kdy má skončit jeho pobyt na území ČRnebo dnem nabytí právní moci rozsudku o vyhoštění z ČR
b) úmrtím
Výpověď – musí být podána písemně a prokazatelně doručena 2. účastníku jinak je neplatná. Může ji podat zaměstnavatel i zaměstnanec. Zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoliv důvodu nebo bez udání důvodu. Zaměstnavatel může dát výpověď pouze z důvodů výslovně stanovených zákonem §52. Pracovní poměr končí uplynutím výpovědní doby, která je 2 měsíce. Výpovědní doba začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi (u vedlejšího pracovního poměru a dohody o provedení pracovní činnosti může pracovní poměr rozvázat zaměstnanec i zaměstnavatel z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Výpovědní doba je 15 dnů a začíná běžet dnem, ve kterém byla doručena výpověď).
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď (náleží odstupné zaměstnanci)
a) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část
b) přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část
c) nadbytečnost zaměstnance z důvodu organizačních změn
Ochranná lhůta – zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď. Zákaz výpovědi v ochranné lhůtě se nevztahuje na organizační změny.
a) pracovně neschopnému na nemocenské
b) povolanému k výkonu vojenské služby
c) těhotným ženám a samoživitelům starajícím se o dítě mladší než 3 roky
d) výkon veřejné funkce
Pracovní doba
– zákoník práce stanoví pracovní dobu 40 hodin týdně a pro mladistvé do 16 let 30 hodin týdně
– dovoluje-li to provoz organizace může povolit pracovníkovi na jeho žádost ze zdravotních důvodů nebo jiných vážných důvodů, vhodnou úpravu pracovní doby
Práce přesčas
– může ji zaměstnavatel nařídit ve výjimečných případech, vyžaduje-li to provoz, ale musí s tím souhlasit zaměstnanec
– nesmí činit více než 8 hodin týdně a 150 hodin ročně
– práce přesčas je připlacena příplatkem nebo si zaměstnanec vybere náhradní volno
Noční práce
– je vykonávána mezi 22:00 až 06:00
– zaměstnanec pracující v noci je ten, který pravidelně odpracuje nejméně 3 hodiny
– nesmí překročit 8 hodin týdně
– za práci v noci má buď peníze nebo náhradní volno
Dovolená na zotavenou
Zaměstnavateli vzniká nárok na:
– dovolenou za kalendářní rok nebo na její poměrnou část
– dovolená za odpracované dny
– dodatková dovolená
– další dovolená
Dovolená za kalendářní rok
– má na ni nárok pracovník, který odpracoval pro zaměstnavatele alespoň 60 dnů popř. její poměrnou část
– základní výměra činí 4 týdny a v podnikatelské sféře 5 týdnů a více
– dovolená pedagogických pracovníků činí 8 týdnů
Dovolená za odpracované dny – zaměstnanci, jemuž nevznikl nárok na dovolenou za kalendářní rok náleží dovolená za odpracované dny v délce 1/12 za kalendářní rok a za každých 22 odpracovaných dnů.
Kvalifikace – souhrn požadavků na vykonávání určité činnosti
a) souhrnné znalosti, vědomosti a praktické vědomosti
b) dá se požadovat za kvalifikaci délka praxe a získané zkušenosti
c) souhrn organizačních schopností, charakterových vlastností a specifických předpokladů pro výkon určité funkce
Zvyšování kvalifikace
– nástavbové studium – podmínkou je vyučení v oboru
– studium na vysoké škole popřípadě na jiné střední škole
– odborné kurzy a semináře
– celoživotní vzdělávání