Otázka: Podstata fungování tržní ekonomiky
Předmět: Ekonomie
Přidal(a): Val
Funkce peněz
- prostředek směny, peníze zprostředkovávají výměnu zboží za zboží, pomáhají časově oddělit výměnu zboží za peníze a následnou směnu peněz za jiné zboží
- míra hodnot, pomocí peněz měříme hodnotu jinak nepoměřitelných věcí
- prostředek akumulace, peníze se dají hromadit, schraňovat, akumulovat. Této funkci říkáme funkce pokladu
Stát zavádí svou měnu, aby mohl lépe svou ekonomiku řídit a kontrolovat a aby mohl regulovat zahraniční obchod.
Měna
Je peněžní soustava určitého státu, základem každé měny je peněžní jednotka
Máme měny
- plně směnitelné, (konvertibilní) nejsou překážky výměny (konverze)
- částečně směnitelné, (vnitřně směnitelné) stát stanoví omezující pravidla výměny své měny
- nesměnitelné, (nekonvertibilní) stát svým rozhodnutím zakazuje držení cizích měn občany a firmami státu a určuje instituce, které získávají monopol této měny
Měnový kurz – cena měnové jednotky jedné země vyjádřené v peněžní jednotce jiné země
Kurzovní lístek – soupis kurzů měn nejdůležitějších států k určitému datu
Valut – bankovky a mince cizího státu
Devize – pohledávky znějící na cizí měnu (např. cenné papíry v cizí měně, bezhotovostní peníze)
Devalvace – oficiální snížení kurzu. Opakem je revalvace.
Zákony trhu
V tržním systému se ekonomické subjekty rozhodují v zásadě samy. Chování tržních subjektů je ovlivňováno zákony trhu.
Poptávka
- individuální, poptávka jednoho kupujícího po určitém statku či službě
- dílčí, poptávka všech lidí z určitého regionu po určitém statku či službě
- agregátní, poptávka všech lidí v určitém státě po všech možných statcích a službách
Faktory ovlivňující poptávku
- cena
- demografické změny (změny v počtech a charakteristikách kupujících)
- změny velikosti důchodů (mzdy zaměstnanců, renta vlastníků půdy, úroky a zisky vlastníků kapitálu)
- změny v preferencích (zvyky, móda, změny potřeb …)
- změny cen jiných zboží
- substituty, jedno zboží nahradíme za jiné (jablka-hrušky)
- komplementy, jiné zboží, které doplňuje při použití zboží sledované (auto-benzín)
Nabídka
- individuální nabídka, nabídka jednoho výrobce určitého statku či služby
- dílčí nabídka, nabídka všech výrobců určitého zboží v určitém regionu, je součástí individuálních nabídek
- agregátní nabídka, nabídka všech výrobců všech druhů zboží v jednom státě
Bez ohledu na to, zda sledujeme individuální nabídku, dílčí, agregátní nabídku a poptávku, můžeme vyhodnotit následující zákony trhu:
- zákony nabídky = s rostoucí cenou roste i nabídka zboží
- zákon poptávky = s rostoucí cenou klesá poptávka po zboží
Faktory ovlivňující nabídku
- cena
- náklady na výroby a obchody (dražší suroviny a energie, zvyšování nominálních mezd, nebo naopak snižování nákladů zaváděním nejnovějších technologií zvyšujících produktivitu práce)
- změny vnějších podmínek podnikání (organizace trhu, počasí pro zemědělce, daně a ostatní příjmy veřejných rozpočtů)
- změny kapitálové výnosnosti
Interakce nabídky a poptávky
- Je podstatou trhu.
- Výrobci dopředu neznají rovnovážnou cenu a její odpovídající ideální množství zboží pro trh, když potom vyhodnocujeme reakci strany poptávky na nabídku, můžeme dojít ke 3 různým závěrům:
- Výrobci měli dobrý odhad a strefili se přímo do rovnoběžné ceny, strana poptávky je spokojení, protože má, co chtěla
- Výrobci dali příliš nízkou tržní cenu v porovnání s rovnovážnou cenou. Zákazníci chtějí stále víc, výrobci zvyšují cenu s vidino většího zisku = převis poptávky
- Výrobci dali příliš vysokou tržní cenu – zákazníci kupují méně, zboží zůstává ve skladech = výrobcům se krátí zisky nebo jsou ve ztrátě – jediná možnost je snížit senu a doufat, že se zboží prodá = převis nabídky
Konkurence
- Dokonalá konkurence neexistuje
Monopoly dělíme:
- Kartel – dohoda mezi samostatnými konkurenty o cenách, dělení teritorií působnosti
- Syndikát – dohoda o společném nákupu nebo prodeji. Konkurenti zůstávají právně samostatní, ale k získaní lepších vyjednávacích podmínek s dodavateli či odběrateli vystupují jako jeden celek. Firmy mohou ze sdružení vystoupit, nejedná se o vznik nového právního subjektu
- Trust – vyšší forma propojení konkurentů. Zde již dochází k propojování či propojování i v oblasti výrobní kooperace a bývalé konkurenční firmy jsou na sobě již velmi závislé. Přesto si ještě zachovají právní subjektivitu
- Koncern – nejvyšší forma existence monopolu. Firmy se propojují v celém rozsahu činností, ztrácí právní subjektivitu. Většinou hovoříme o fúzích (spojení 2 rovnocenných partnerů) nebo akvizicích (větší koupí menší)
Selhání trhu
- Vznik monopolu, např. výroba Becherovky, trestné je zneužití tohoto výsadního postavení, např. monopolně vysoká cena
- Existence tzv. veřejných statků, není žádoucí, aby jejich pořizování a správu zřizoval soukromý sektor na základě zákonů trhu (veřejné školství, zdravotnictví, státní správa ..)
Externality trhu, vedlejší účinky trhu na subjekty, které se daného tržního vztahu neúčastní, dělíme je na:
- negativní externality = špatný vliv výrobců na živ. prostředí, 3. poškozenou stranou jsou lidé žijící v blízkostí továren, průmyslových zón a dopravních komunikací kterým nikdo nezaplatí za škody
- pozitivní externality = např. když včelařovi včely kvůli tvorbě opilují vedlejší sad, aniž by platili zemědělcům za opylení
Asymetrické informace, ekonomické subjekty na jedné straně (většinou nabízející) jsou více vzdělaní a informováni než subjekty na druhé straně, například lékař, automechanik.
