Podstata fungování tržní ekonomiky (2)

 

   Otázka: Podstata fungování tržní ekonomiky

   Předmět: Ekonomie

   Přidal(a): Val

 

 

Funkce peněz

  • prostředek směny, peníze zprostředkovávají výměnu zboží za zboží, pomáhají časově oddělit výměnu zboží za peníze a následnou směnu peněz za jiné zboží
  • míra hodnot, pomocí peněz měříme hodnotu jinak nepoměřitelných věcí
  • prostředek akumulace, peníze se dají hromadit, schraňovat, akumulovat. Této funkci říkáme funkce pokladu

Stát zavádí svou měnu, aby mohl lépe svou ekonomiku řídit a kontrolovat a aby mohl regulovat zahraniční obchod.

 

Měna

Je peněžní soustava určitého státu, základem každé měny je peněžní jednotka

 

Máme měny

  • plně směnitelné, (konvertibilní) nejsou překážky výměny (konverze)
  • částečně směnitelné, (vnitřně směnitelné) stát stanoví omezující pravidla výměny své měny
  • nesměnitelné, (nekonvertibilní) stát svým rozhodnutím zakazuje držení cizích měn občany a firmami státu a určuje instituce, které získávají monopol této měny

 

Měnový kurz – cena měnové jednotky jedné země vyjádřené v peněžní jednotce jiné země

Kurzovní lístek – soupis kurzů měn nejdůležitějších států k určitému datu

Valut – bankovky a mince cizího státu

Devize – pohledávky znějící na cizí měnu (např. cenné papíry v cizí měně, bezhotovostní peníze)

Devalvace – oficiální snížení kurzu. Opakem je revalvace.

Zákony trhu
V tržním systému se ekonomické subjekty rozhodují v zásadě samy. Chování tržních subjektů je ovlivňováno zákony trhu.

 

Poptávka

  • individuální, poptávka jednoho kupujícího po určitém statku či službě
  • dílčí, poptávka všech lidí z určitého regionu po určitém statku či službě
  • agregátní, poptávka všech lidí v určitém státě po všech možných statcích a službách

 

Faktory ovlivňující poptávku

  • cena
  • demografické změny (změny v počtech a charakteristikách kupujících)
  • změny velikosti důchodů (mzdy zaměstnanců, renta vlastníků půdy, úroky a zisky vlastníků kapitálu)
  • změny v preferencích (zvyky, móda, změny potřeb …)
  • změny cen jiných zboží
  • substituty, jedno zboží nahradíme za jiné (jablka-hrušky)
  • komplementy, jiné zboží, které doplňuje při použití zboží sledované (auto-benzín)

 

Nabídka

  • individuální nabídka, nabídka jednoho výrobce určitého statku či služby
  • dílčí nabídka, nabídka všech výrobců určitého zboží v určitém regionu, je součástí individuálních nabídek
  • agregátní nabídka, nabídka všech výrobců všech druhů zboží v jednom státě

 

Bez ohledu na to, zda sledujeme individuální nabídku, dílčí, agregátní nabídku a poptávku, můžeme vyhodnotit následující zákony trhu:

  • zákony nabídky = s rostoucí cenou roste i nabídka zboží
  • zákon poptávky = s rostoucí cenou klesá poptávka po zboží

 

Faktory ovlivňující nabídku

  • cena
  • náklady na výroby a obchody (dražší suroviny a energie, zvyšování nominálních mezd, nebo naopak snižování nákladů zaváděním nejnovějších technologií zvyšujících produktivitu práce)
  • změny vnějších podmínek podnikání (organizace trhu, počasí pro zemědělce, daně a ostatní příjmy veřejných rozpočtů)
  • změny kapitálové výnosnosti

 

Interakce nabídky a poptávky

  • Je podstatou trhu.
  • Výrobci dopředu neznají rovnovážnou cenu a její odpovídající ideální množství zboží pro trh, když potom vyhodnocujeme reakci strany poptávky na nabídku, můžeme dojít ke 3 různým závěrům:
    • Výrobci měli dobrý odhad a strefili se přímo do rovnoběžné ceny, strana poptávky je spokojení, protože má, co chtěla
    • Výrobci dali příliš nízkou tržní cenu v porovnání s rovnovážnou cenou. Zákazníci chtějí stále víc, výrobci zvyšují cenu s vidino většího zisku = převis poptávky
    • Výrobci dali příliš vysokou tržní cenu – zákazníci kupují méně, zboží zůstává ve skladech = výrobcům se krátí zisky nebo jsou ve ztrátě – jediná možnost je snížit senu a doufat, že se zboží prodá = převis nabídky

 

Konkurence

  • Dokonalá konkurence neexistuje

 

Monopoly dělíme:

  • Kartel – dohoda mezi samostatnými konkurenty o cenách, dělení teritorií působnosti
  • Syndikát – dohoda o společném nákupu nebo prodeji. Konkurenti zůstávají právně samostatní, ale k získaní lepších vyjednávacích podmínek s dodavateli či odběrateli vystupují jako jeden celek. Firmy mohou ze sdružení vystoupit, nejedná se o vznik nového právního subjektu
  • Trust – vyšší forma propojení konkurentů. Zde již dochází k propojování či propojování i v oblasti výrobní kooperace a bývalé konkurenční firmy jsou na sobě již velmi závislé. Přesto si ještě zachovají právní subjektivitu
  • Koncern – nejvyšší forma existence monopolu. Firmy se propojují v celém rozsahu činností, ztrácí právní subjektivitu. Většinou hovoříme o fúzích (spojení 2 rovnocenných partnerů) nebo akvizicích (větší koupí menší)

 

Selhání trhu

  • Vznik monopolu, např. výroba Becherovky, trestné je zneužití tohoto výsadního postavení, např. monopolně vysoká cena
  • Existence tzv. veřejných statků, není žádoucí, aby jejich pořizování a správu zřizoval soukromý sektor na základě zákonů trhu (veřejné školství, zdravotnictví, státní správa ..)

 

Externality trhu, vedlejší účinky trhu na subjekty, které se daného tržního vztahu neúčastní, dělíme je na:

  • negativní externality = špatný vliv výrobců na živ. prostředí, 3. poškozenou stranou jsou lidé žijící v blízkostí továren, průmyslových zón a dopravních komunikací kterým nikdo nezaplatí za škody
  • pozitivní externality = např. když včelařovi včely kvůli tvorbě opilují vedlejší sad, aniž by platili zemědělcům za opylení

 

Asymetrické informace, ekonomické subjekty na jedné straně (většinou nabízející) jsou více vzdělaní a informováni než subjekty na druhé straně, například lékař, automechanik.

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.