Sociální politika státu – maturitní otázka

 

Otázka: Sociální politika státu

Předmět: Ekonomie

Přidal(a): L.

 

Ekonomika a sociální politika

  • Ekonomika se zabývá v praxi ekonomickými vztahy národního hospodářství
  • Sociální politika se orientuje na člověka, kultivaci životních podmínek, rozvoj osobnosti a kvality života
  • sociální politika je vždy součástí určitého společenského celku, je vázána na politiku hospodářskou
  • sociální politika pracuje s vědními obory – právem, sociologií, ekonomií, je biologicky determinována (podmíněna), tzn. že má souvislost se společenským okolím (je specifická v každé zemi, v době), zároveň jí jsou vlastní i určité společné znaky

 

Principy sociální politiky

  1. Princip sociální spravedlnosti
  • Lze vymezit pravidly, podle nichž jsou ve společnosti rozdělovány příjmy, bohatství, životní příležitosti (vzdělávat se na trhu práce) mezi jednotlivé občany, sociální skupiny
  • Zásady:
    • Každému stejně
    • Každému podle potřeb
    • Každému podle jeho zásluh

 

  1. Princip solidarity (vzájemné podpory sounáležitosti)
  • Solidarita je výrazem lidského porozumění, pospolitosti, vzájemné soudružnosti a odpovědnosti
  • Typy solidarity:
    • Mezinárodní – aktivity světově organizované
    • Celostátní – organizované státem (porodné)
    • Místní, regionální (skupiny, horníci)
    • Solidarita jednotlivců a rodin
    • Mezigenerační (aktivní X neaktivní obyvatelstvo)
    • Zdraví X nemocní

 

  1. Princip subsidiarity (podpůrné, pomoc poskytnou činnosti)
  • V moderních společnostech se spojuje osobní odpovědnost se solidaritou, respektive, že lidé nežijí v izolaci, člověk je vždy součást určitého celku, každý je povinen pomoci nejdříve sám sobě, pokud nemá tuto možnost, musí mu pomoci rodina, teprve pokud na to rodina nestačí, přichází pomoc státu

 

  1. Participace
  • Umožňuje občanům podílet se (participovat) na společenském životě, tzn. i na sociální politice, což vede ke ztotožnění se občanů se sociální politikou, participace umožňuje přímý přístup politickým rozhodnutím

 

Cíle sociální politiky

  • Zdokonalování životních podmínek
  • Rozvoj člověka
  • Přístup všech ke vzdělání, pracovním příležitostem
  • Kvalitní zdravotní péče
  • Dostupnost bydlení
  • Názory všech obyvatel na sociální politiku nemohou být shodné ani stabilní, mění se v čase, v závislosti na rozdělování, životních hodnotách apod.
  • Sociální politika je kombinací výdajů (těm se lidé snaží vyhnout) a podpor (těch se lidé snaží co nejvíce zajistit)
  • Obyvatelstvo považuje sociální politiku za přijatelnou, podporuje ji, nebo se s ní neztotožní a volí různé formy nesouhlasu a protestu
  • Je důležitá kontrola ze strany státních orgánů, ale i širokou veřejností a nevládními organizacemi

 

Souvislosti sociální a hospodářské politiky

  • Každý společenský jev má své hospodářské souvislosti, neexistují problémy čistě hospodářské či čistě sociální povahy, např. zkrácení pracovní doby má vliv na produkci podniku
  • Pracovní síla – pro hospodářskou politiku je důležitý počet pracovníků, jejich výkonnost, struktura, vzdělání
    • Pro sociální politiku jsou důležité pracovní podmínky, ochrana zdraví, dovolená

 

Vazby mezi sociální a hospodářskou politikou

  • Pro účinnou sociální politiku je nezbytná výkonná hospodářská politika (musí vydělat), hospodářská politika sociální politiku financuje
  • Sociální politika vytváří předpoklady pro hospodářský rozvoj, kulturní rozvoj, podporuje vzdělanost, výkonnost, motivaci, sebeuplatnění v politice
  • Opatření sociální politiky např. redistribuce příjmů ve prospěch sociálně slabých, postižených rodin s dětmi .., řeší jejich ekonomickou situaci, je podporován růst kupní síly
  • Zdroje vynaložené na sociální opatření se vrátí v aktivních postojích obyvatel, v jejich důvěře, motivaci, absenci sociálních konfliktů

 

Typy (modely) sociální politiky

Redistributivní typ

  • Základní myšlenkou je, že sociální potřeby lidí vnímá jako sociální práva  orientuje se na univerzální poskytování dávek, tzn. všem, například rodinám s dětmi, bez ohledu na to, jaké jsou jejich individuální možnosti pokrýt své potřeby, tento typ je zdrojově velmi náročný, v sociální politice hraje hlavní úlohu stát (Holandsko, Dánsko)

 

Výkonový typ

  • Hlavní myšlenkou tohoto typu je, že sociální potřeby mají být primárně uspokojovány na základě výkonu a produktivity, zdůrazňuje význam pracovních zásluh pro uspokojování sociálních potřeb lidí
  • Je založen na sociální pojištění  zdrojem financování dívek jsou prostředky pojistných fondů (Německo, Francie, Rakousko)

 

Reziduální typ

  • Zdůrazňuje individuální odpovědnost každého, za uspokojování sociálních potřeb spoléhá na trh, jeho instituce, na rodinu … Teprve, když tyto subjekty selžou, nastupuje státní sociální politika, dávky, které stát poskytuje jsou minimální, jejich poskytování je závislé na příjmech (USA, VB, Japonsko)

 

Tyto 3 typy neexistují v čisté modelové podobě, sociální politika každé země je kombinací prvků všech 3 typů, každý stát jinak přistupuje k různým částem sociální politiky

 

Model sociální politiky ČR:

  • Utváří se v reakci na společenské změny po roce 1989
  • Původně stát v monopolním postavení v sociální politice, občané jsou pasivní
  • Proti některým občanům se postupovalo represivně  potlačování lidského práva
  • Po roce 1989 nové sociální problémy (chudoba, nezaměstnanost, sociální vyloučení)
  • Více kladen důraz na odpovědnost občanů a na jejich aktivní přístup

 

Funkce sociální politiky

  • Navzájem spolu souvisí
  • Působí komplexně na jedinou skupinu
  • Mají vliv na společnost
  • Důležité je jejich sladění

 

  • Ochranná funkce
    • Je nejstarší, řešení již vzniklých sociálních událostí, ochrana určitých znevýhodněných skupin obyvatelstva (nezaměstnaní)

 

  • Rozdělovací a přerozdělovací funkce
    • Touto funkcí je určován podíl jednotlivců na výsledku ekonomické činnosti, na společenském bohatství – rozdělování důchodů

 

  • Homogenizační funkce
    • Dosahování stejnorodosti základních životních potřeb – společnost poskytuje stejné šance vzdělávat se, pracovat, pečovat o zdraví … podle individuálních schopností a předpokladů
    • Ti, kteří málo vydělávají, dostávají sociální dávky – příjem se dorovnává do výše společensky uznané částky

 

  • Stimulační funkce
    • Jejím posláním je podpora, podněcování a vyvolávání žádoucího sociálního jednání jednotlivců a skupin (vzdělání = vyšší příjmy)

 

  • Preventivní funkce
    • Její snahou je zabránit, aby nedocházelo k nežádoucím sociálním situacím (poškození zdraví, bída, nezaměstnanost, kriminalita), sílí její úloha poradenská pro nezaměstnané, toxikomany …

 

Nástroje sociální politiky

  • pomocí nich se politika realizuje
  • patří mezi ně:
    • právní normy (Ústava ČR, daňové zákony..)
    • ekonomické nástroje
      • úlevy na dávky určitým skupinám
      • zvýhodněné úvěry
      • cenová politika – slevy
      • sociální dokumenty – plány, programy, projekty
      • nátlakové akce – stávky, protesty, petice
      • kolektivní vyjednávání – cíl předcházet konfliktům
      • sociální příjmy – důchod, nemocenské, dávky státní sociální podpory
      • sociální služby – péče o seniory, poradenství
      • věcné dávky – léky, zdravotní pomůcky – berle, oblečení
      • účelové půjčky – novomanželské, na vzdělání

 

Subjekty a objekty sociální politiky

Objekty sociální politiky

  • ti, na které sociální politika působí, ten obyvatel dané země, sociální skupiny (rodina, nezaměstnaní apod.)
  • objektům je sociální politika určena, orientuje se na ně
  • některé opatření sociální politiky jsou určena všem, jiná opatření se zaměřují na skupiny¨

 

Subjekty sociální politiky

  • ti, kdo mají zájem, vůli, schopnost, předpoklady, možnosti a prostředky k určité sociální činnosti nebo chování a kdo takovou činnost provádí, tzn. realizuje sociální politiku
  • státní
  • nestátní

 

Stát a jeho instituce

  • parlament (schvaluje zákony), vláda, ministerstva, úřad práce, česká správa sociálního zabezpečení apod.
  • nadnárodní instituce (EU, UNESCO)
  • zaměstnavatelé firmy – jsou povinni zabezpečit opatření stanovená státem a jeho orgány + navíc mohou poskytnout svým zaměstnancům dobrovolné sociální služby, určité výhody apod.
  • regiony, komunity, obce a jejich orgány, občanské organizace a iniciativy  snaží se pomáhat určité skupině lidí
  • církve (význam hlavně v oblasti mravní péče o hendikepované, v oblasti výchovy, vzdělávání, charity atd.)
  • občané, rodiny, domácnosti (mohou nabízet pomoc v oblasti politiky, např. péče o děti – pěstounská péče, dobrovolné ubytováním postiženým povodněmi apod.
  • V současné době roste význam nestátních institucí do jejichž činnosti se často zapojují občané, jejich činnost je ekonomicky úspornější a často účinnější
  • Činnost všech subjektů by měla být navazující a doplňující






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: