Otázka: Sociální politika státu
Předmět: Ekonomie
Přidal(a): L.
Ekonomika a sociální politika
- Ekonomika se zabývá v praxi ekonomickými vztahy národního hospodářství
- Sociální politika se orientuje na člověka, kultivaci životních podmínek, rozvoj osobnosti a kvality života
- sociální politika je vždy součástí určitého společenského celku, je vázána na politiku hospodářskou
- sociální politika pracuje s vědními obory – právem, sociologií, ekonomií, je biologicky determinována (podmíněna), tzn. že má souvislost se společenským okolím (je specifická v každé zemi, v době), zároveň jí jsou vlastní i určité společné znaky
Principy sociální politiky
- Princip sociální spravedlnosti
- Lze vymezit pravidly, podle nichž jsou ve společnosti rozdělovány příjmy, bohatství, životní příležitosti (vzdělávat se na trhu práce) mezi jednotlivé občany, sociální skupiny
- Zásady:
- Každému stejně
- Každému podle potřeb
- Každému podle jeho zásluh
- Princip solidarity (vzájemné podpory sounáležitosti)
- Solidarita je výrazem lidského porozumění, pospolitosti, vzájemné soudružnosti a odpovědnosti
- Typy solidarity:
- Mezinárodní – aktivity světově organizované
- Celostátní – organizované státem (porodné)
- Místní, regionální (skupiny, horníci)
- Solidarita jednotlivců a rodin
- Mezigenerační (aktivní X neaktivní obyvatelstvo)
- Zdraví X nemocní
- Princip subsidiarity (podpůrné, pomoc poskytnou činnosti)
- V moderních společnostech se spojuje osobní odpovědnost se solidaritou, respektive, že lidé nežijí v izolaci, člověk je vždy součást určitého celku, každý je povinen pomoci nejdříve sám sobě, pokud nemá tuto možnost, musí mu pomoci rodina, teprve pokud na to rodina nestačí, přichází pomoc státu
- Participace
- Umožňuje občanům podílet se (participovat) na společenském životě, tzn. i na sociální politice, což vede ke ztotožnění se občanů se sociální politikou, participace umožňuje přímý přístup politickým rozhodnutím
Cíle sociální politiky
- Zdokonalování životních podmínek
- Rozvoj člověka
- Přístup všech ke vzdělání, pracovním příležitostem
- Kvalitní zdravotní péče
- Dostupnost bydlení
- Názory všech obyvatel na sociální politiku nemohou být shodné ani stabilní, mění se v čase, v závislosti na rozdělování, životních hodnotách apod.
- Sociální politika je kombinací výdajů (těm se lidé snaží vyhnout) a podpor (těch se lidé snaží co nejvíce zajistit)
- Obyvatelstvo považuje sociální politiku za přijatelnou, podporuje ji, nebo se s ní neztotožní a volí různé formy nesouhlasu a protestu
- Je důležitá kontrola ze strany státních orgánů, ale i širokou veřejností a nevládními organizacemi
Souvislosti sociální a hospodářské politiky
- Každý společenský jev má své hospodářské souvislosti, neexistují problémy čistě hospodářské či čistě sociální povahy, např. zkrácení pracovní doby má vliv na produkci podniku
- Pracovní síla – pro hospodářskou politiku je důležitý počet pracovníků, jejich výkonnost, struktura, vzdělání
- Pro sociální politiku jsou důležité pracovní podmínky, ochrana zdraví, dovolená
Vazby mezi sociální a hospodářskou politikou
- Pro účinnou sociální politiku je nezbytná výkonná hospodářská politika (musí vydělat), hospodářská politika sociální politiku financuje
- Sociální politika vytváří předpoklady pro hospodářský rozvoj, kulturní rozvoj, podporuje vzdělanost, výkonnost, motivaci, sebeuplatnění v politice
- Opatření sociální politiky např. redistribuce příjmů ve prospěch sociálně slabých, postižených rodin s dětmi .., řeší jejich ekonomickou situaci, je podporován růst kupní síly
- Zdroje vynaložené na sociální opatření se vrátí v aktivních postojích obyvatel, v jejich důvěře, motivaci, absenci sociálních konfliktů
Typy (modely) sociální politiky
Redistributivní typ
- Základní myšlenkou je, že sociální potřeby lidí vnímá jako sociální práva orientuje se na univerzální poskytování dávek, tzn. všem, například rodinám s dětmi, bez ohledu na to, jaké jsou jejich individuální možnosti pokrýt své potřeby, tento typ je zdrojově velmi náročný, v sociální politice hraje hlavní úlohu stát (Holandsko, Dánsko)
Výkonový typ
- Hlavní myšlenkou tohoto typu je, že sociální potřeby mají být primárně uspokojovány na základě výkonu a produktivity, zdůrazňuje význam pracovních zásluh pro uspokojování sociálních potřeb lidí
- Je založen na sociální pojištění zdrojem financování dívek jsou prostředky pojistných fondů (Německo, Francie, Rakousko)
Reziduální typ
- Zdůrazňuje individuální odpovědnost každého, za uspokojování sociálních potřeb spoléhá na trh, jeho instituce, na rodinu … Teprve, když tyto subjekty selžou, nastupuje státní sociální politika, dávky, které stát poskytuje jsou minimální, jejich poskytování je závislé na příjmech (USA, VB, Japonsko)
Tyto 3 typy neexistují v čisté modelové podobě, sociální politika každé země je kombinací prvků všech 3 typů, každý stát jinak přistupuje k různým částem sociální politiky
Model sociální politiky ČR:
- Utváří se v reakci na společenské změny po roce 1989
- Původně stát v monopolním postavení v sociální politice, občané jsou pasivní
- Proti některým občanům se postupovalo represivně potlačování lidského práva
- Po roce 1989 nové sociální problémy (chudoba, nezaměstnanost, sociální vyloučení)
- Více kladen důraz na odpovědnost občanů a na jejich aktivní přístup
Funkce sociální politiky
- Navzájem spolu souvisí
- Působí komplexně na jedinou skupinu
- Mají vliv na společnost
- Důležité je jejich sladění
- Ochranná funkce
- Je nejstarší, řešení již vzniklých sociálních událostí, ochrana určitých znevýhodněných skupin obyvatelstva (nezaměstnaní)
- Rozdělovací a přerozdělovací funkce
- Touto funkcí je určován podíl jednotlivců na výsledku ekonomické činnosti, na společenském bohatství – rozdělování důchodů
- Homogenizační funkce
- Dosahování stejnorodosti základních životních potřeb – společnost poskytuje stejné šance vzdělávat se, pracovat, pečovat o zdraví … podle individuálních schopností a předpokladů
- Ti, kteří málo vydělávají, dostávají sociální dávky – příjem se dorovnává do výše společensky uznané částky
- Stimulační funkce
- Jejím posláním je podpora, podněcování a vyvolávání žádoucího sociálního jednání jednotlivců a skupin (vzdělání = vyšší příjmy)
- Preventivní funkce
- Její snahou je zabránit, aby nedocházelo k nežádoucím sociálním situacím (poškození zdraví, bída, nezaměstnanost, kriminalita), sílí její úloha poradenská pro nezaměstnané, toxikomany …
Nástroje sociální politiky
- pomocí nich se politika realizuje
- patří mezi ně:
- právní normy (Ústava ČR, daňové zákony..)
- ekonomické nástroje
- úlevy na dávky určitým skupinám
- zvýhodněné úvěry
- cenová politika – slevy
- sociální dokumenty – plány, programy, projekty
- nátlakové akce – stávky, protesty, petice
- kolektivní vyjednávání – cíl předcházet konfliktům
- sociální příjmy – důchod, nemocenské, dávky státní sociální podpory
- sociální služby – péče o seniory, poradenství
- věcné dávky – léky, zdravotní pomůcky – berle, oblečení
- účelové půjčky – novomanželské, na vzdělání
Subjekty a objekty sociální politiky
Objekty sociální politiky
- ti, na které sociální politika působí, ten obyvatel dané země, sociální skupiny (rodina, nezaměstnaní apod.)
- objektům je sociální politika určena, orientuje se na ně
- některé opatření sociální politiky jsou určena všem, jiná opatření se zaměřují na skupiny¨
Subjekty sociální politiky
- ti, kdo mají zájem, vůli, schopnost, předpoklady, možnosti a prostředky k určité sociální činnosti nebo chování a kdo takovou činnost provádí, tzn. realizuje sociální politiku
- státní
- nestátní
Stát a jeho instituce
- parlament (schvaluje zákony), vláda, ministerstva, úřad práce, česká správa sociálního zabezpečení apod.
- nadnárodní instituce (EU, UNESCO)
- zaměstnavatelé firmy – jsou povinni zabezpečit opatření stanovená státem a jeho orgány + navíc mohou poskytnout svým zaměstnancům dobrovolné sociální služby, určité výhody apod.
- regiony, komunity, obce a jejich orgány, občanské organizace a iniciativy snaží se pomáhat určité skupině lidí
- církve (význam hlavně v oblasti mravní péče o hendikepované, v oblasti výchovy, vzdělávání, charity atd.)
- občané, rodiny, domácnosti (mohou nabízet pomoc v oblasti politiky, např. péče o děti – pěstounská péče, dobrovolné ubytováním postiženým povodněmi apod.
- V současné době roste význam nestátních institucí do jejichž činnosti se často zapojují občané, jejich činnost je ekonomicky úspornější a často účinnější
- Činnost všech subjektů by měla být navazující a doplňující