Předmět: Ekonomie

Zaslal(a): R690

Funkce veřejného sektoru

• Odstraňují nebo zmírňují následky selhání trhu a předcházet mu poskytnutými podmínkami.

Alokační funkce

• • Efektivní alokace zdrojů ze společnosti
  • zabezpečování veřejných statků
  • rozdělování zdrojů mezi výrobu soukromých a veřejných statků
    • soukromé statky (nabídka-poptávka) – rozhoduje cena
    • veřejné statky (politická rozhodnutí) – zdanění, stavba dálnic

Distribuční funkce

• • rozdělování důchodů a bohatství (účel zmírnění soc. nerovností) – převážně sociální péče
  • trhem zajištěná diferenciace může být neúnosná a nespravedlivá (př. výše platu)

Fiskální nástroje

• progresivní dan
• 2 kombinované daně
• rozdělení důchodů

Stabilizační funkce inflace

• • makroekonomická působnost VS
  • využití potenciálu země k zajištění ekonomického růstu
  • zachování stability cen
  • nejmenší nezaměstnanost
  • využití lidského faktoru
    • fiskální nástroje (daně, dotace, expanz a restrikt. politika, výdaje a povaha státního rozpočtu)
    • měnové nástroje (cena peněz. Povinné rezervy, operace na kap. trhu)

Regulační funkce ČSSD

• • omezování nežádoucích vlivů na výrobu, ceny, nezaměstnanost (vše co ohrožuje nerovnováhu)

Různé nástroje nařízené státem

• antimonopolní zákon
• zákoník práce
• zákon o cenách
• zákony a sankční poplatky související s ŽP

Stimulační funkce ODS

• • opakem regulační
  • podpora ovlivňování soukromého sektoru žádoucím směrem (posilování ekonomické rovnováhy)

Nástroje dotační a daňové politiky

• drobné podnikání, rekonstrukce bytového fondu, činnosti zájmových spolků, zemědělci
• zvýhodňuje zaměstnávání tělesně postižených
• penzijní a životní pojištění
• daňové prázdniny, investiční pobídky

Kontrolní funkce

• • vyplývá z celostátní působnosti VS
  • EFEKTIVITA – ekonomické vývoje musí odpovídat rozsahu faktorů vynaložení k jejich dosažení
  • dodržování zákonů a nařízení

V různých zemích mají určité funkce různý význam. V zemích s velkým sociálním cítěním je větší význam funkce distribuční a kontrolní. Tam kde má větší podíl soukromý sektor – liberální vlády a tržní mechanismus – má větší význam funkce stabilizační a alokační.

The post Funkce veřejného sektoru – ekonomie (VŠ) first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Předmět: Ekonomie

Zaslal(a): Adan12

CP se obchodují na:

• Organizovaném trhu (burzovním)
• Neorganizovaném trhu (mimoburzovním)

BURZA – ZNAKY

• -obchoduje se zbožím, které se fyzicky nenachází na burze
• -obchody se konají pravidelně na urč. místě v urč. čase (koncentrace nabídky a poptávky)
• -přesná pravidla pro obchodování
• -obchodování se může zúčastnit pouze vymezený okruh lidí

DRUHY BURZ:

• Všeobecné – obchoduje se s více druhy zboží (plodiny, drahé kovy, CP, …)
• Specializované – obchoduje se pouze s určitým druhem zboží
• Zbožové (komoditní) – káva, kakao, obilí, bavlna, měď, olovo, ropa, …
• Devizové – obchody založené na pohybech kurzů měn
• Burzy CP – obchody s dl. CP

BURZY V ČR:

• Burza CP Praha a. s.
• RM – systém, česká burza CP a. s
• Plodinová burza v Brně
• Komoditní burza Praha (pšenice, ječmen, žito, kukuřice, řepka)
• Českomoravská komoditní burza Kladno (nerost. Suroviny, drahé kovy)
• PXE (energetická burza Praha)

BURZA CP PRAHA a. s.

Historie

• -snaha o založení burzy na území ČR od dob Marie Terezie
• 1855 – založena Prozatímní burza v PHA
• 1871 – založena Pražská burza pro zboží CP
• -postupně patřila mezi 10 nejvýznamnějších burz v Evropě
• -významnější než Vídeňská burza
• -obchody s CP a komoditami, zejména cukr
• 1938 – činnost pozastavena na více než 50 let
• 1992 – vznik Burzy CP Praha a. s.; navazuje na prvorepublikovou tradici
• 1993 – zahájení obchodování se 7 emisemi CP; postupně na trh uvedeno 955 emisí CP z 1. Vlny kupon. Privatizace
• 1994 – zahájení oficiálního výpočtu indexu PX
• 1997 – velké vyřazení nelikvidních CP z burzy
• 2004 – stává se členem Federace evropských burz (FESE)
• 2006 – zahájení obchodování s fin. deriváty (futures)
• 2007 – vznik energetické burzy v Praze (PXE)
• 2008 – hl. akcionářem Vídeňská burza s podílem 93% na ZK
• 2010 – dceřinná spol. Centrální depozitář CP

Současnost

• = a. s.
• -původně ji založilo 12 ČS bank a 5 obchodníků s CP (od roku 2008 majoritní akcionář WienerBörse AG)
• -do listopadu 1993 se obchodovalo pouze 1krát týdně
• -od 19. 9. 1994 se obchoduje každý den a současně prudce zvyšuje objem obchodů
• -činnost se řídí zákonem č. 214/1992 Sb. o burze CP v platném znění
• -vnitřní pravidla činností a obchodování si burza stanoví sama v Burz. řádu a Burz. pravidlech

ORGÁNY BURZY

• Valná hromada – nejvyšší orgán
• Burzovní komora – statutární orgán
• Dozorčí rada – kontrolní orgán
• Výbory (např.: Burzovní výbor pro kótaci)

ČLENSTVÍ NA BURZE

• -BCPP je organizovaná na členském principu, tzn., že na burze může obchodovat pouze vymezený okruh obchodníků
• -ostatní investoři musí pro své obchody využívat některého člena burzy jako zprostředkovatele

KDO MŮŽE OBCHODOVAT NA BURZE:

• Členové (15) Členové burzy jsou velké banky a obchodníci s CP (Patria Finance, Cyrrus apod.)
• Akcionáři burzy
• ČNB
• Ministerstvo financí ČR

OBCHODOVÁNÍ NA BCPP

• -BCPP je burza elektronická, nemá tedy žádný parket
• -automatické zprac. objednávek prostřednictvím výpočet. techniky
• -obchoduje se 5 dní v týdnu; 9 – 16 hodin

-existují zde 3 zákl. trhy(podle požadavků na info. povinnost emitentů a kvality CP):

1) Prime – 14 nejkvalitnějších CP

2) Standart

3) Start – neregulovaný trh

• -každá akcie má stanoven tzv. lot – počet CP, min. obchodovatelné množství CP
• -lot může být u každé emise jiný
• -obchoduje se pouze v násobcích lotů

VYPOŘÁDÁNÍ OBCHODŮ

• -BCPP garantuje vypořádání na ní uzavřených obchodů
• -nemůže se stát, že někdo uzavře smlouvu o koupi CP a nezaplatí
• -burza má proto vytvořený samostatný garanční fond
• -obchod se vypořádává přes Burzovní registr
• -následný převod zaknihovaných CP přes CDCP (=centrální depozitář CP)

DRUHY BURZ. OBCHODŮ

• Z hlediska času 
  • Promptní                
  • Termínované    
• Z hlediska úmyslu
  • Skutečné
  • Diferenční (spekulativní, pouze se proplácí diference mezi očekávanou a skutečnou hodnotou)

BURZOVNÍ INDEXY

=zákl. statistický ukazatel, který popisuje vývoj celého burz. dne

• -investor nemusí sledovat tisíce akcií a jejich kurzy, stačí se podívat na hodnotu indexu
• -investorům slouží jako ukazatel, který jim říká, jak se daný trh v čase vyvíjí, zda má růstovou či klesající tendenci

TRŽNÍ SITUACE

• BEAR trend (medvědí trh) – trh, který má klesající tendenci
• BULL trend (býčí trh) – trh, který má rostoucí tendenci

DRUHY INDEXŮ

• Výběrové indexy – obsahují vzorek významných akcií obchodovaných na daném trhu (Dow Jones)
• Souhrnné indexy – obsahují všechny akcie obchodovatelné na daném trhu (Composite)

ZPŮSOBY VÝPOČTU INDEXŮ

• Cenově vážené indexy – hodnotu indexu ovlivňuje jen cena v něm zahrnutých akcií (DJIA)
• Indexy vážené podle tržní kapitalizace – hodnotu indexu ovlivňuje cena + počet akcií v oběhu (NASDAQ)

INDEXY BCPP

• Index PX
  • -oficiální index BCPP
  • -používá se od roku 2006, kdy nahradil indexy PX – 50 a PX – D (převzal hodnotu indexu PX – 50)
  • -zahrnuje emise nejsilnějších spol. obchodovaných na BCPP, tzn. BLUE CHIPS (13 emisí)
  • -výběrový index počítaný dle tržní kapitalizace (aktualizace hodnoty každých 15 vteřin)
• Index PX – GLOB
  • -cenový index se širokou bází
  • -obsahuje všechny akcie z PX + 14 dalších
  • -výběrový index počítaný dle tržní kapitalizace
  • -výpočet 1krát denně po skončení burzovního dne na základě závěr. Kurzů

RM –SYSTÉM, česká burza CP a. s.(-úplný název)

• -vznik v roce 1993, původně kupónové privatizaci, která vyžádala vybudování rozsáhlé PC sítě po celé ČR
• -od 1. 12. 2008 má oficiální statut burzy CP
• -sídlo v Praze a pobočky ve všech velkých městech
• -obchodování je plně elektronické (i on-line přes internet)
• -obchodování s akciemi nejvýznamnějších českých, ale i zahr. spol. (i s těmi, které se nevyskytují na BCPP)
• -zákaznický princip – zaměření především na drobné a střední investory (nemusí být člen burzy), ale nutno splnit určitá kritéria
• -při nákupu CP se peníze musí skládat předem (nulové riziko nevypořádání obchodů)
• -zákl. index – INDEX RM – odráží vývoj 9-ti nejobchodovanějších CP na RMS (hodnota kolem 1950)

The post Burza, burzovnictví – ekonomie (VOŠ) first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

 Téma: Oligopol

 Předmět: Ekonomie II (mikro)

 Zaslal(a): Flákač

Dlouhé období

• Je možné měnit množství všech vstupů = kapitál není fixní
• Firmy mohou vznikat, zanikat, odcházet nebo přicházet na trh
  • Dáno dlouhým obdobím
  • Neexistují bariéry vstupu a odchodu
  • Vstup a odchod není spojen s dodatečnými náklady
  • Neexistují licence, patenty ani tajné dohody mezi výrobci

Optimální výstup: P = MR = LMC

• Princip obdobný jako v krátkém období

Ekonomický zisk

• Kladný ekonomický zisk vyvolá příchod dalších firem do odvětví => větší objem celkového výstupu => posun tržní nabídky (S) => pokles ceny P => pokles zisku
  • Na trh vstupují firmy až do té doby, kdy se dostane ekonomický zisk na 0 => rovnovážný počet firem
    • P = AR = LAC
    • Při nulovém zisku nemá pro firmy smysl, aby vstupovaly do odvětví
• Záporný ekonomický zisk => firmy začínají odcházet => výstup odvětví klesá => posun tržní S doleva nahoru => růst ceny
  • Postupné snižování ztráty až na nulový ekonomický zisk
    • P = AR = LAC
    • Při nulovém zisku nemá pro firmy smysl, aby odcházely z odvětví
• V dlouhém období na rozdíl od krátkého není možné, aby existovala ztráta, tedy TC > TR
  • Vždy se vyrovnává situace na nulový zisk = BOD ZVRATU

Podmínky optimálního výstupu (musí platit obě):

• Maximalizace zisku: P=MR=LMC (cíl firmy)
• Nulový ekonomický zisk: P=AR=LAC (není cílem, ale nastává na trhu)
  • => LMC=minLAC
• Firmy vyrábí s minimálním LAC
• MR=SMC=P=minSAC=minLAC=LMC

Nabídka firmy v dlouhém období

• Obdobné jako u krátkého období
• Rostoucí část LMC zespoda ohraničená minLAC

Nabídka odvětví v dlouhém období

• Nelze získat jako horizontální součet individuálních nabídkových křivek
  • Při pohybu ceny se mění ekonomický zisk a firmy reagují příchodem nebo odchodem do odvětví
• Soubor dlouhodobých rovnovážných bodů odvětví (průsečíky posunující se poptávkové křivky a krátkodobých křivek nabídky)
• Graficky: třeba 2 dlouhodobých rovnovážných bodů
  • Výchozí tržní rovnováha
  • Nová tržní rovnováha
  • Spojením křivka LIS (nabídka odvětví v dlouhém období)
• Tvar LIS závisí na cenách vstupů

Konstantní ceny vstupů

• Firma vyrábějící rovnovážný výstup, dlouhodobé optimum firmy (SMC=P=LMC), ekonomický zisk = 0
  • Růst poptávky => SR: růst ceny P => růst zisku a výstupu firem
  • LR: příchod nových firem => posun nabídky => pokles ceny => pokles zisků na nulový ekonomický => nová rovnovážná cena
  • LIS: nezmění se cena, pouze množství odvětví, LIS je vodorovná s křivkou x (vznikne spojením bodů rovnováhy)
    • P=LMC=minLAC
    • Konstantní ceny vstupů – příchod firem nepůsobí dodatečné náklady ani výhody

Rostoucí ceny vstupů

• Vstup dalších firem dodatečně zvyšuje náklady firem v odvětví (například zvetšení znečištění)
• Firma vyrábějící rovnovážný výstup, dlouhodobé optimum firmy (SMC=P=LMC), ekonomický zisk = 0
  • Růst poptávky => SR: růst ceny P => růst zisku a výstupu firem
  • LR: příchod nových firem => dodatečný růst nákladů způsobený příchodem nových firem => posun nabídky doprava => posun nákladových křivek nahoru => při zvýšené ceně menší nárůst produkce než při konstantních cenách vstupů => přichází nové firmy dokud neklesnou ceny a nebude ekonomický zisk nulový => nová rovnovážná cena
  • Na trhu se relativně posune více poptávka než nabídka => přímka LIS je rostoucí (vznikne spojením bodů rovnováhy)

Klesající ceny vstupů

• Vstup dalších firem dodatečně snižuje náklady firem v odvětví (vybudování lepší infrastruktury)
• Firma vyrábějící rovnovážný výstup, dlouhodobé optimum firmy (SMC=P=LMC), ekonomický zisk = 0
  • Růst poptávky => SR: růst ceny P => růst zisku a výstupu firem
  • LR: příchod nových firem => pokles nákladů způsobený příchodem nových firem  posun nabídky doprava => posun nákladových křivek dolů => při zvýšené ceně větší nárůst produkce než při konstantních cenách vstupů => přichází nové firmy dokud neklesnou ceny a nebude ekonomický zisk nulový => nová rovnovážná cena
  • Na trhu se relativně posune více nabídka než poptávka => přímka LIS je klesající (vznikne spojením bodů rovnováhy)

Elasticita tržní nabídky 

• Míra v jaké firmy reagují změnou dlouhodobého výstupu na % změnu ceny
• (δQ/Q)/(δP/P)
• Konstantní náklady: LIS dokonale elastická, Eps = ∞
• Rostoucí náklady: LIS rostoucí, Eps>0, s růstem P roste Q
• Klesající náklady: LIS klesající, Eps<0, s poklesem P roste Q

Dlouhodobé optimum firmy v případě změny ceny vstupů

• % změny všech jednotkových nákladů nemusí být stejné
• Posouvají se křivky MC a AC, nemusí však rovnoměrně
  • AC se posunou více než MC => zvětšení q
  • MC se posunou více než AC => zmenšení q

Tržní rovnováha a její nastolování

• Obdobné jako v krátkém období, jen je třeba uvažovat měnící se počet firem
• n2-n1 = (QT1-QT2)/q*
  • n1 = výchozí počet firem
  • n2 = počet firem po změně (poptávky)
  • QT1 = výstup odvětví
  • QT2 = = výstup odvětví po změně
  • q* výstup reprezentativní firmy

The post Rozhodování o výstupu v dlouhém období – ekonomie 2 (mikro) first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.