Otázka: Zahraniční obchod a Evropská unie
Předmět: Ekonomie
Přidal(a): Peggy de La
– zahraniční obchod je důležitý z toho důvodu, že rozšiřuje možnosti národní spotřeby – dovoluje dané zemi spotřebovat více zboží než by bylo možné, kdyby byla uzavřená hranice pro produkty jiných zemí
– přistěhovalectví nebo vstup cizího kapitálu je v daném státě chápáno, jako potenciální nebezpečí, proto měly jednotlivé státy vždy tendenci ochraňovat vnitřní trh proti vnějším vlivům – PROTEKCIONISMUS – tuzemské podniky mají ochranu
– je to nezdravý jev, což si vyspělé státy uvědomily a založily organizaci na odstranění překážek ve vzájemném obchodě s názvem GATT (nyní WTO – World Trade Organization) – dosáhla významných pokroků při odstraňování protekcionismu
Základní formy zahraničního obchodu
– export – vývoz = souhrn činností, které jsou spojeny s prodejem zboží i služeb do zahraničí; předmětem vývozu jsou hmotné i nehmotné statky (licence)
– import – dovoz = souhrn činností, které souvisí s nákupem ze zahraničí, ..
– reexport – opětovný vývoz = vývoz dovozu, mezičlánek
Druhy obchodních metod
– export – přímá metoda – tuzemský výrobce zboží a zahraniční odběratel jsou v přímém obchodním spojení, v tomto případu je nutné, aby měl výrobce dobrý přehled o zahraničním trhu, mívá své vlastní exportní oddělení, které průběžně sleduje vývoj trhu; tato metoda převládá u vývozu surovin, materiálu a investičních celků, výrobce —> odběratel (ne konečný spotřebitel)
– přímá modifikovaná obchodní metoda – využití služeb zprostředkovatele nebo prostředníka, který zboží od výrobce na domácím trhu koupí a prodá je do zahraničí, tuzemský výrobce se tak plně soustředí na výrobu a vývozci přenechá starost o trh, propagaci apod., tuzemský výrobce (vlastník) –> zprostředkovatel, prostředník —> zahraniční odběratel
– nepřímá metoda – zboží na cestě od výrobce v jedné zemi ke spotřebiteli v druhé zemi změní vícekrát vlastníka, tuzemský výrobce –> vl. 1 –> vl. 2 –> … –> zahraniční odb (spotřebitel)
– import – přímá – zahraniční dodavatel –> tuzemský výrobce; železárny nakupují v Rusku železo
– nepřímá – zahraniční vývozce –> tuzemský dovozce (není vlastník) –> tuzemský výrobce; tuzemský dovozce pro tuzemského výrobce nakupuje suroviny v zahraničí
– při nákupu surovin je výhodnější přímý dovoz, protože umožňuje přímý kontakt mezi odběratelem a dodavatelem; u dalšího zboží je lepší využít služeb dovozce, protože má lepší přehled o trhu, o cenách požadovaného zboží a širší obchodní kontakty
– zahraniční obchod může probíhat:
– v rámci EU
– mimo EU se třetími zeměmi – deklarant – firmy obchodují s třetími zeměmi mimo EU
– celní deklarant – vývoz i dovoz prováděný přes firmu, která se zabývá zahraničním obchodem
– přímé zastoupení – zahraniční obchodní firma má přímé zastoupení a podepisuje všechny smlouvy za vyvážející firmu
– nepřímé zastoupení – jsou předem stanoveny podmínky, co může a nemůže firma podepisovat a vyřizovat
– výhoda zastupujících firem – znalost zákonů, tradic, zákaznických zvyklostí, trhu, znalost prostředí, komunikační dovednosti
Celnictví – upravující právní předpisy
1. Celní kodex
= zákon, který upravuje veškeré věci týkající se zahraničního obchodu
– vydává Ministerstvo CR
– stejný pro všechny země EU
2. Taric
= celní sazebník EU
– obsahuje sazby týkající se zboží – vyváženého i dováženého; omezující kvóty
– přehled použitých celních sazeb, ochranářská opatření, licence, omezující opatření (kvóty na dovoz)
3. Prováděcí vyhlášky
4. Vnitrostátní zákony
– každá země má své zákony – hlavně DPH
– váží se na předešlé normy, zejména zákon o DPH, celní nařízení apod.
Celní politika
– děje se ve dvou rovinách – uvnitř EU – mezi členskými státy jsou zrušená cla, nevyplňují se
celní dokumenty, zboží se nekontroluje, přechod přes hranice je rychlý
– mimo EU – jednotná celní politika členů EU vůči ne-členských států,
pokud firma z členského státu EU vyváží zboží do ne-členského státu, musí vyplnit celní dokumenty a zboží prochází celními kontrolami, clo pro vývoz není vyměřováno, takže při vývozu ho firma neplatí; pokud by firma dovážela z ne-členského státu – musí ho proclít – je na něj uvaleno clo podle celního sazebníku platného pro celou EU; výše cla závisí na dohodě státu EU
Clo
= platba směřující do státního rozpočtu, vybíraná při převozu zboží do i z jiného neevropského státu
Funkce cla
1. fiskální (rozpočtová)
– příjem do státního rozpočtu
2. obchodně-politická
– jeden z nástrojů hospodářské politiky EU
3. cenotvorná
– u dováženého zboží započítávají firmy clo do prodejní ceny
Druhy cla
– DOVOZNÍ CLO
– je nejběžnější
– VÝVOZNÍ CLO
– používáno jen výjimečně –> vývoz je nutné podporovat a ne brzdit
– některé zboží dostává od EU vývozní dotaci – na zemědělské výrobky (vývozní kvóty = omezení) – aby přebytky mohli evropské firmy z trhu převést mimo EU a byly více konkurenceschopné na světových trzích
– VYROVNÁVACÍ CLO
– dotované zboží (zemědělské produkty)
– zvláštní clo vybírané za účelem vyrovnání subvence (=dotace, podpory), dováží-li stát dotované výrobky ze zemí mimo EU používá jej proto, aby nebyl poškozen náš trh a naši výrobci
– ODVETNÉ CLO
– může být nařízeno pro přechodnou dobu z důvodu obchodní odvety na zboží dovážené ze států mimo EU
– ANTIDUMPINGOVÉ CLO
– ochrana před zbožím s dumpingovými cenami (ceny pod výrobními náklady)
Zboží podléhající clu
– u nás podléhá dovoznímu clu všechno dovážené zboží ze zemí mimo EU s výjimkou toho, které je v celním sazebníku označeno jako zboží bez cla (např. některé léky)
– firma dovážející zboží musí toto zboží přihlásit k proclení vyplněním formuláře JCD – jednotná celní deklarace (při každém dovozu)
– clo vybírá celní správa spolu s DPH a spotřební daní, pokud jde o zboží, na které je daň uvalena
– clo je vyměřováno z celní hodnoty zboží, kterou je firma povinna prokázat příslušnými doklady (faktura; vzorky zdarma – musí se poslat promofaktura, ze které se daně a clo vypočítá)
Výpočet cla
= cena zboží + cena dopravy = clo v % (ze cla se teprve vyměří spotřební daň a DPH)
Intrastat
– je základní evidenční statistický PC systém, který slouží ke sledování objemu obchodu a pohybu zboží mezi jednotlivými členskými zeměmi EU
– kvůli státnímu rozpočtu –> zahraniční obchod
Reexport
– pokud firma doveze do ČR zboží, které bude dále vyvážet mimo EU je pro ni výhodné uložit toto zboží do celního skladu, kde se nachází zboží bez cla –> clo se z něj neplatí; pouze při opuštění tohoto prostoru do volného oběhu v EU musí být clo odvedeno
***
Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě
– absolutní výhody – některá zboží se dají produkovat jen v některých zemích světa (např. tropické ovoce, diamanty, ropa, klokaní maso) – tyto země mají monopol přírodních klimatických podmínek proti ostatním zemím
– některé země jsou schopné dosahovat při výrobě nižší náklady a tím mohou nabídnout v mezinárodním obchodě lepší cenu – realizují absolutní výhodu z mezinárodního obchodu
–> klimatické podmínky
–> levná pracovní síla
– komparativní výhody – poměrné či srovnávací výhody
– předpokládejme, že stát A má absolutní výhodu ve 2 produkovaných druzích zboží a stát B nemá žádnou absolutní výhodu; teoreticky by to vypadalo, že stát B nemá žádnou jinou možnost než dovážet všechno ze země A, což je nereálné, protože by takto zlikvidoval svůj vlastní průmysl a zároveň by neměl čím platit – neměl by si na dovoz jak vydělat, pokud chce země dovážet, musí i vyvážet; toto vidí i stát A a řekne si: budu vyvážet jen jeden výrobek, ze kterého mám větší výhodu a druhý výrobek budu dovážet ze země B, protože jinak bych neměl možnost tam vyvézt nic a zároveň si uvolním kapacity (sklady) a zdroje pro výrobu lukrativnějšího výrobku
– stát A získá komparativní výhodu a spokojený je i stát B, který může ušetřit dovozem levnějšího výrobku ze země A a zároveň podporuje vlastní výrobu výrobku druhého
