<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Finance | Ekonomie-ucetnictvi.cz</title>
	<atom:link href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz/category/finance/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://ekonomie-ucetnictvi.cz</link>
	<description>Ekonomie a účetnictví k maturitě</description>
	<lastBuildDate>Tue, 28 Jul 2026 15:15:50 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	

<image>
	<url>https://ekonomie-ucetnictvi.cz/wp-content/uploads/2024/08/apple-touch-icon-150x150.png</url>
	<title>Finance | Ekonomie-ucetnictvi.cz</title>
	<link>https://ekonomie-ucetnictvi.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Analýza makrookolí &#8211; praktická část strategické analýzy</title>
		<link>https://ekonomie-ucetnictvi.cz/analyza-makrookoli-prakticka-cast-strategicke-analyzy/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[jx.mail@centrum.cz]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 28 Jul 2026 15:09:18 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Finance]]></category>
		<category><![CDATA[Management]]></category>
		<category><![CDATA[Strategie a inovace]]></category>
		<category><![CDATA[VŠ]]></category>
		<category><![CDATA[VŠ materiál]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://ekonomie-ucetnictvi.cz/?p=10699</guid>

					<description><![CDATA[<p>Téma: Analýza makrookolí &#8211; praktická část Předmět: Strategická analýza/Neziskové organizace Zaslal(a): Jakub Stingl [web] &#160; Pro analýzu makrookolí neziskové organizace je v této práci stěžejním PEST analýza ve své základní formě. Faktory vyčleňované v rozšířených verzích nejsou pro zvolenou společnost významné a nemělo by tedy smysl je vyčleňovat samostatně. Přehled zkoumaných oblastí, ve kterých budou ... <a title="Analýza makrookolí &#8211; praktická část strategické analýzy" class="read-more" href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz/analyza-makrookoli-prakticka-cast-strategicke-analyzy/" aria-label="Číst více o Analýza makrookolí &#8211; praktická část strategické analýzy">Read more</a></p>
<p>The post <a href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz/analyza-makrookoli-prakticka-cast-strategicke-analyzy/">Analýza makrookolí – praktická část strategické analýzy</a> first appeared on <a href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz">Ekonomie-ucetnictvi.cz</a>.</p>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><strong>Téma: </strong>Analýza makrookolí &#8211; praktická část</p>
<p><strong>Předmět: </strong>Strategická analýza/Neziskové organizace</p>
<p><strong>Zaslal(a): </strong>Jakub Stingl [<span style="text-decoration: underline;"><a href="https://jakubstingl.cz/blog/" target="_blank" rel="noopener">web</a></span><a href="https://jakubstingl.cz">]</a></p>
<p>&nbsp;</p>
<p><span id="more-10699"></span></p>
<p>Pro analýzu makrookolí neziskové organizace je v této práci stěžejním PEST analýza ve své základní formě. Faktory vyčleňované v rozšířených verzích nejsou pro zvolenou společnost významné a nemělo by tedy smysl je vyčleňovat samostatně. Přehled zkoumaných oblastí, ve kterých budou hledány faktory ovlivňující organizaci, je znázorněn v tabulce. Jedná se o vlastní zpracování na základě informací v <a href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz/analyza-makrookoli-strategicka-analyza" target="_blank" rel="noopener">teoretické části.</a></p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Přehled nejvýznamnějších vlivů makrookolí</strong></p>
<table>
<tbody>
<tr>
<td width="309"><strong>Politicko-legislativní faktory</strong></td>
<td width="286"><strong>Ekonomické faktory</strong></td>
</tr>
<tr>
<td width="309">·         Politika v celonárodním rozměru</p>
<p>·         Politika Prahy a MČ Prahy 14</p>
<p>·         Legislativa spojená s organizací</p>
<p>·         Daňová politika</p>
<p>·         Národní strategie a koncepty státu</p>
<p>·         Pracovní právo</p>
<p>·         Příspěvky pro zaměstnavatele tělesně postižených</p>
<p>&nbsp;</td>
<td width="286">·         Vývoj výnosů organizace</p>
<p>·         Vývoj průměrných mezd</p>
<p>·         Vývoj průměrných důchodů</p>
<p>·         Inflace</p>
<p>·         Kupní síla</p>
<p>·         Vývoj sazby daně z PPO</p>
<p>·         Vývoj HDP</p>
<p>·         Vývoj poskytování dotací</td>
</tr>
<tr>
<td width="309"><strong>Sociokulturní faktory</strong></td>
<td width="286"><strong>Technologické faktory</strong></td>
</tr>
<tr>
<td width="309">·         Vývoj počtu obyvatel</p>
<p>·         Věkový vývoj obyvatel</p>
<p>·         Predikce stavu obyvatelstva</p>
<p>·         Počty závětí ve prospěch NO v čase</p>
<p>·         Úroveň vzdělání</p>
<p>·         Přístup k práci a volnému času</p>
<p>·         Občanská angažovanost</p>
<p>·         Životní styl</td>
<td width="286">·         Stav technologie v oboru</p>
<p>·         Využívaná technologie</p>
<p>·         Technologie a média</p>
<p>&nbsp;</td>
</tr>
</tbody>
</table>
<p>&nbsp;</p>
<p>Na závěr této kapitoly jsou uvedeny nejvýznamnější faktory, které jsou uspořádány dle předpokládané míry dopadu na organizaci a zároveň pravděpodobnosti jejich vlivu.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><span style="text-decoration: underline;"><strong>Legislativní a politické faktory</strong></span></p>
<p><a name="_Toc500202969"></a>Aktuální politická scéna</p>
<p><strong>Politika v celonárodním rozměru</strong></p>
<p>V současné době je celonárodní politická scéna velmi nejistá. V době tvorby této práce se odehrávají povolební vyjednávání, která končí spíše neúspěšně. Ačkoliv v parlamentních volbách získalo hnutí ANO 2011 značně více voličských hlasů, přesto má strana v čele s Andrejem Babišem problémy sestavit vládu, která by získala důvěru ostatních stran (Česká televize). Aktuálně se mluví se o různých možných scénářích od předčasných voleb až po menšinovou vládu (Aktualne.cz).</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>Dalším bodem snižujícím možnosti odhadu politického vývoje v zemi je i skutečnost, že do parlamentu se podařilo dostat devíti politickým stranám, což je neobvykle vysoký počet a prosadit stranický program tak může být náročnější.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>Největší vyjednávací silu bude mít jednoznačně hnutí ANO 2011, které si ve svém volebním programu dalo za cíl následující body týkající se problematiky této práce (ANO 2011):</p>
<ul>
<li>Politika zaměstnanosti dá šanci tělesně postiženým</li>
<li>Snížení DPH týkající se terénních služeb pro postižené osoby</li>
<li>Snaha o co největší zapojení osob se zdravotním postižením do běžného života</li>
<li>Neziskovými organizacemi jako takovými se program zabývá pouze v oblasti umění</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Politika v rámci HMP a Prahy 14</strong></p>
<p>Městská část Praha 14 a jsou stakeholdery Pestré společnosti už jen díky poskytovaným dotací. Magistrát hlavního města Prahy, který z krajského rozpočtu minulý rok daroval 17 808 Kč. Městská část Praha 14 přispěla 25 000 Kč (Pestrá společnost, o.p.s., 2016).</p>
<p>Hlavní město Praha se zajímá o problematiku tělesně postižených občanů, například aktuálně podpořilo projekty k posílení infrastruktury pro sociální podnikání či podporu sociálního začleňování (Holasová). Také jsou k dispozici granty na sociální služby či dotace firmám zaměstnávající tělesně postižené (Magistrát hl. m. Prahy). Druhé možnosti Pestrá společnost každoročně využívala v rámci projektu BezbaTour a dařilo se jí v minulosti získávat téměř 2 miliony korun ročně (Pestrá společnost, o.p.s., 2015).</p>
<p>S městskou částí Prahy 14 je spolupráce na mnohem užší úrovni, přestože od ní za poslední roky obdrželi nesrovnatelně menší finanční prostředky ve srovnání s HMP. Praha 14 významně mediálně podporuje neziskové organizace ve své městské části. Na jejich webových stránkách je možné si přečíst o prospěšných organizacích v okolí, zveřejňuje jejich události v kalendáři akcí i časopise Čtrnáctka či poskytuje prostory k neziskovým akcím jako je Pestrobazar. Také pomáhá vyzývat občany k přispění do tohoto bazaru, je možné na webu prohlížet fotografie z akcí různých organizací, vyhledat neziskovou organizaci podle svých aktuálních potřeb jako klient či najít dokonce vhodnou společnost jako dobrovolník (MČ Praha 14).</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><a name="_Toc500202970"></a><strong>Legislativa spojena s organizací</strong></p>
<p>Pestrá společnost, o.p.s. je jako každá jiná organizace ovlivňována celou řadou legislativních úprav a jako nezisková organizace je z části závislá na politickém rozhodování státu či jiných samosprávních celků. Jak bylo uvedeno v předchozí kapitole, z veřejných zdrojů je získávána pouze třetina financí, což nevytváří plnou závislost, jak tomu je u jiných neziskových organizací. Přestože v organizaci nemají nikoho, kdo by byl přímo zaměřený na politiku či legislativu, daří se jim poměrně dobře sledovat aktuální vývoj těchto faktorů včetně aktuálních dotačních programů, jak ve veřejné sféře, tak i soukromé. Problémem není ani orientace v dotačních programech Evropské unie. Velmi dobrou orientaci prokazuje například aktuální fundraiserka či ředitel společnosti Bc. Michal Prager, MBA, který využívá možností stipendií a věnuje čas ke svému vzdělávání za účelem zdokonalování vedení společnosti (CEMI). Zákonné požadavky jsou tak řádně plněny a je využíváno výhod znalostí politických a ekonomických faktorů.</p>
<p>Organizace se musí řídit značným počtem předpisů, nicméně v České republice probíhá změna legislativy velmi umírněně, je tak možné sledovat aktuální situaci poměrně snadno.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Základní předpisy</strong></p>
<p>V základních předpisech musí Pestrá společnosti dodržovat:</p>
<ul>
<li>Občanský zákoník (89/2012 Sb.)</li>
<li>Zákon o zaměstnanosti</li>
<li>Zákoník práce (262/2006 Sb.)</li>
<li>Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (304/2013 Sb.)</li>
<li>Zákon o obchodních korporacích (90/2012 Sb.)</li>
<li>Zákon o obecně prospěšných společnostech (248/1995 Sb.)</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Dále je třeba se řídit především následujícími účetními a daňovými předpisy:</strong></p>
<ul>
<li>Zákon o účetnictví (č. 563/1991 Sb.)</li>
<li>Zákon o daních z příjmů v aktuálním znění (586/1992 Sb.</li>
<li>Zákon o rozpočtových pravidlech (č. 218/2000 Sb.)</li>
<li>Zákon o dani z přidané hodnoty (235/2004 Sb.)</li>
<li>Zákon o evidenci tržeb (112/2016 Sb.)</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Další zákony spojené s činností organizace</strong></p>
<ul>
<li>Zákon o veřejných sbírkách (č. 117/2001 Sb.)</li>
<li>Zákon o dobrovolnické službě (č. 198/2002 Sb.)</li>
<li>Zákon o sociálních službách (č. 108/2006 Sb.)</li>
<li>Zákon o zaměstnanosti (435/2004 Sb.)</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Občanský zákoník</strong></p>
<p>Historie a změny občanského zákoníku jsou uvedeny v teoretické části této práce. Pro Pestrou společnost, o.p.s. je důležitá především oblast definující nové právní formy. Dle výkladu zákoníku se dříve založená obecně prospěšná společnost nemusí transformovat na novou právní formu a je možné tedy ponechat stávající. Tím nevzniknou dodatečné náklady spojenou s transformací, ani jiné se změnou jména. Například samotný pojem ústav může často vzbuzovat u dárců nepříznivé asociace, což není u snahy získat příspěvek nijak žádoucí.</p>
<p>Další změnou nového občanského zákoníku je pojem „veřejná prospěšnost“. Jedná se o status právnické osoby, jejímž posláním je veřejně prospěšná činnost a je nezávislý na právní formě organizace. Tento status se však nepovedlo u organizace dohledat v žádné dokumentaci ani v příslušných rejstřících právnických osob. Důvodem bude pravděpodobně fakt, že občanský zákoník nijak neupravuje výhody spojené s tímto statutem a legislativa s ním spojená je stále v procesu úprav. V České republice je tato problematika z právního pohledu stále řešena především na základě právních forem organizací (AVPO ČR).</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Zákon o zaměstnanosti</strong></p>
<p>Tento zákon byl čerstvě novelizován v roce 2017, přičemž změna se dotkla organizace pozitivně. Pestrá společnost zaměstnává výraznou část osob se zdravotním postižením a od zmiňovaného roku se zvýšil příspěvek na zvýšené náklady spojené s měsíčními mzdami zaměstnance s tělesným postižením. Nyní je tak možné získat až 9500 Kč (435/2004 Sb., 2004).</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob</strong></p>
<p>Smyslem této úpravy je především určit podmínky pro zápis a výmazu v rejstříku. Pestrá společnost, o.p.s. byla zapsána 27. února 2009 se 2 zakladateli<a href="#_ftn1" name="_ftnref1">[1]</a>.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><a name="_Toc500202971"></a><strong>Národní strategie a plány týkající se tělesně postižených osob</strong></p>
<p>U legislativních faktorů se jednalo především o aktuální stav světa, je ale důležité se zabývat i plány do budoucna. U zákonů je problematický fakt, že nemusí být vždy schváleny, přesto je však důležité sledovat politické snahy a cíle. V celostátní úrovni je možné sledovat například strategické plány a priority Ministerstva práce a sociálních věcí, dále MPSV. Ministerstvo zpracovává celou řadu strategických plánů, kterých chce v budoucnu dosáhnout. V koncepci MPSV pro období 2015–2017, s výhledem do roku 2020 se organizace týká především následující problematika (MPSV):</p>
<ul>
<li>Pracovní právo a zaměstnanost</li>
<li>Bezpečnost a ochrana zdraví při práci</li>
<li>Sociální politika a posilování sociální soudržnosti</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p>Zpracovaný dokument se bohužel drží spíše více v obecné než konkrétní rovině. Nicméně i přesto je zde patrná snaha do budoucna více začlenit sociálně vyloučené osoby, zvýšit minimální mzdu na 40 % průměrné mzdy, zvýšit kvalitu kontrol dodržování pracovněprávních předpisů, zlepšovat znalosti souvisejících s BOZP formou propagace a další osvěty. Také je jedním z cílů zvýšit povědomí o právech zdravotně postižených osob. U osob se zdravotním postižením má být také zvyšováno úsilí týkající se dostupnosti zaměstnání a setrvání v něm, celoživotního vzdělávání, sociální ochrany a zabezpečení, a také přístupu ke službám a informacím. Jedná se o rámcový dokument, jehož obsah je podrobněji členěn na následující plány týkající se tématu této práce:</p>
<ul>
<li>Národní strategie rozvoje sociálních služeb na období 2016–2025</li>
<li>Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2015–20</li>
<li>Strategie sociálního začleňování 2014–2020</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Národní strategie rozvoje sociálních služeb</strong></p>
<p>Jedná se o rozsáhlý dokument, který na svých 233 stranách vymezuje směry rozvoje sociálních služeb na období 2016–2025<strong>. </strong>Je zpracován v souladu s metodikou přípravy veřejných strategií a do jeho přípravy se zapojila celá řada odborných pracovníků<a href="#_ftn2" name="_ftnref2">[2]</a>. Povinnost jeho tvorby ukládá MPSV zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Dokument uvádí k problematice faktorů této strategické analýzy například následující (Pospíšil &amp; kolektiv, 2016):</p>
<ul>
<li>Nedostatečná podpora domácího prostředí, především v malých městech a obcích. Tento problém ve spojitosti s koncentrací pobytových služeb ve velkých městech vytváří další snižování kvality života znevýhodněných lidí. Musí tak být často ubytováni ve vzdálených či nevhodných zařízeních. Snižuje se tak významně jejich seberealizace i kontakt s rodinou. Přestože by těmto lidem mohl snadno pomoci zvýšený počet vycvičených asistenčních psů, v budoucnu se pravděpodobně tato situace nezlepší. Aktuální vynakládané prostředky na transformaci jsou pouze z fondů Evropské unie. Stát bude v budoucnu pouze poskytovat speciální dávky a je na každém, jaký druh péče si zvolí. Otázkou pouze je, jakou péči si mohou takto znevýhodnění lidé dovolit, jelikož výše příspěvku na péči se pohybují momentálně od 880 Kč do 13 200 Kč dle stupně závislosti (MPSV). Dále je možné čerpat další dávky pro tělesně postižené (příspěvek na zvláštní pomůcku, příspěvek na mobilitu a další).</li>
</ul>
<ul>
<li>Deinstitucionalizace a transformace v oblasti sociálních služeb – jedná se především o domovy pro osoby se zdravotním postižením. Tyto osoby nemají často možnost žít nezávislým způsobem a jejich život není srovnatelný s jejich vrstevníky v oblasti práv ani hodnot života. V plánu je zvyšování kapacit těchto domovů, nicméně problémem je nepříznivá přetrvávající sociální situace. Zaměření je proto věnováno pobytovým službám se sdíleným zázemím.</li>
</ul>
<ul>
<li>Šedá zóna v poskytování služeb vzniká díky obtížnosti získat dotace na nově zřízené služby, špatné informovanosti o povinnosti registrace a nedostatečné spolupráce státních orgánů. Systém registrací je nepřehledný s nejasnou a nejednotnou metodikou. Nejsou také stanoveny konkrétní požadavky na minimální technické podmínky a personální zajištění. Díky tomu je obtížné až nemožné stanovit hranici mezi veřejnou službou a soukromým zájmem. To vše vede k odlišným kvalitám nabízených služeb, poskytování bez potřebné kvalifikace či provoz služeb bez dodržování lidských práv. Toto má zlepšit novela zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb. platná od 1. 1. 2018. Její přínos je ve značném navýšení příspěvku na péči z 13 200 Kč na 19 200 Kč, což by mělo umožnit podstatně více lidem zůstat v domácím prostředí. Tito lidé tak k usnadnění svého života pravděpodobně zvýší zájem o asistenční psy, kteří nahradí péči ošetřovatelek ve specializovaných zařízeních.</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením</strong></p>
<p>Tento národní plán byl zpracován na základě usnesení vlády, a to na období 2015–2020. V dané problematice uvádí snahu do budoucna například u těchto činností (VVPZPO):</p>
<ul>
<li>Přispívat na bydlení přizpůsobené potřebám znevýhodněných lidí</li>
<li>Podporovat takzvané EAS<a href="#_ftn3" name="_ftnref3">[3]</a> (služby umožňující integraci do společnosti)</li>
<li>Vytvářet podmínky, aby osoby se zdravotním postižením mohly žít samostatně ve svém přirozeném domácím prostředí</li>
<li>Zajistit přístup a dostupnost kompenzačních pomůcek, zdravotnických prostředků a k různým formám asistence</li>
<li>Zvýšit bezpečnost znevýhodněných lidí při pohybu na komunikacích</li>
<li>Podporovat osvětovou činnost v oblasti prevence zdravotního postižení</li>
<li>Podporovat zaměstnanost osob se zdravotním postižením</li>
<li>Zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve veřejném sektoru</li>
<li>Podporovat prostředí, v němž se mohou osoby se zdravotním postižením bez znevýhodnění podílet na veřejném životě</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p>Jak je patrné, opět celá řada cílů lze řešit prostřednictvím asistenčních psů, jelikož smyslem většiny bodů je začlenění postižených lidí do společnosti bez nutné pomoci ostatních lidí.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Strategie sociálního začleňování</strong></p>
<p>Tato strategie plánovaná na roky 2014–2020 se zabývá podobnou problematikou jako předchozí dva dokumenty. Důraz je kladen především na pohled z hlediska redukce chudoby. Nezaměstnanost, nezačlenění společnosti a další již zmíněné problémy vedou k nedostatku financí a materiální deprivaci<a href="#_ftn4" name="_ftnref4">[4]</a>.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><span style="text-decoration: underline;"><strong>Ekonomické faktory</strong></span></p>
<p>Tato podkapitola se zabývá ekonomickou situací, která ovlivňuje fungování organizace. Pro tuto část není stěžejní ekonomický stav týkající se klientů, jelikož zákazníci za služby neplatí a je jich dostatek, naopak je musí společnost odmítat (Pestrá společnost, o.p.s., 2016). Důležitý je především ekonomický vývoj na straně dárců, především fyzických a právnických osob, jenž tvoří 61 % finančních příjmů. Zbývajících 39 % tvoří aktuálně příjmy z veřejných zdrojů.</p>
<p>Jako první byl zkoumán vývoj výnosů organizace v závislosti na vývoj národní ekonomiky, případně na vývoj HDP či mezd v Praze. Nepodařilo se proto dohledat závislost na žádném makroekonomickém ukazateli, proto pro lepší pochopení byla data rozdělena na veřejný a soukromý sektor, kde se podařilo vysvětlit kontext uvedených hodnot.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong><a name="_Toc500202973"></a>Soukromý sektor</strong></p>
<p>Soukromý sektor je hlavním zdrojem prostředků pro provoz organizace. Jedná se především o dary fyzických a právnických osob. Dále jsou zde zahrnuty soukromé nadace a výnosy z prodeje dobročinných předmětů. Je pravděpodobné, že se zvyšujícími platy zaměstnanců si více lidí bude moci dovolit přispívat v neziskovém sektoru.</p>
<p>Lze orientačně vycházet například ze známé teorie potřeb Abrahama Maslowa, kdy lidé nejprve musí zabezpečit své základní potřeby (fyziologické potřeby, bezpečnost…), a až poté se začínají projevovat vyšší vývojové potřeby jako je mecenášství (Maslow, 1968).</p>
<p>Nejvýznamnější jsou pro Pestrou společnost, o.p.s. obyvatelé hlavního města Prahy, odkud je i většina aktuálních stakeholderů. Jedná se nejen o dárce, ale i o mediální a jiné partnery. Pro organizaci je totiž nejjednodušší a nejlepší získat přízeň lidí z blízkého okolí své působnosti. Na grafu 4 jsou znázorněny průměrné hrubé měsíční platy zaměstnanců pomocí pracovištní metody<a href="#_ftn5" name="_ftnref5">[5]</a>. Ta byla zvolena z důvodu, že Pestrá společnost často oslovuje dárce například prostřednictvím velkých firem v Praze, které pak informují své zaměstnance. Je patrné, že zde za poslední roky existuje rostoucí trend. Pouze v roce 2013 Praha zaznamenala pokles mezd, a to největší ze všech krajů. Ten byl způsoben nepříznivým stavem země po doznívající ekonomické krizi a předčasným vyplacením bonusů (především v bankovní sféře) před zvýšením daní 1.1. 2013. Jednalo se zejména o solidární zvýšení daně týkající se nejbohatších zaměstnanců, kteří významně ovlivňují průměrné hodnoty. Například v peněžním sektoru se tak rámci České republiky snížila průměrná mzda zhruba o 6 000 Kč v prvním čtvrtletí (Běhounek, 2012), (ČSÚ, 2013), (E15.cz, 2013).</p>
<p>Nominální mzdy však nemusí znamenat vyšší kupní sílu, ta je ovlivňována růstem cen zboží a služeb. Vývoj inflace měřené spotřebitelskými cenami je znázorněn na grafu 5. Od roku 2014 se drží na nízkých hodnotách, díky čemuž rostla zaměstnancům i jejich reálná mzda. Například z roku 2015 na 2016 se zvedly nominální mzdy o 2,5 %, zatímco inflace byla v roce 2016 pouze 0,7 %. V současné době tedy zaměstnancům roste reálný důchod.</p>
<p>Samozřejmě na dobročinné účely nemusí přispívat pouze zaměstnaní lidé, mohou se také zapojit i lidé pobírající například starobní důchod. Proto byly analogicky sestaveny i následující grafy 6 a 7. Starobní důchod však není jediným důchodem, proto je vycházeno z hodnot zahrnující také invalidní důchody všech stupňů, ale i vdovské, vdovecké a sirotčí důchody. Z prvního grafu 6 je zřejmé, že nominální celkové vyplacené důchody meziročně rostou v celém znázorněném období.</p>
<p>Z následujícího grafu 7 je pak patrné, že od roku 2013 je tento růst nejen nominální, ale i reálný. Červenou křivkou je znázorněná míra inflace, fialovou míra růstu celkových již zmíněných vyplacených důchodů. V období posledních čtyř let tak rostly vyplacené důchody rychleji než inflace.</p>
<p>Právnické osoby z pohledu dárců ovlivňuje například daňové zatížení. To je od roku 1993 klesající, jak lze vidět na grafu 8. Pozitivním faktem je i skutečnost, že pravděpodobně nebude opět zvýšeno. Tomu napovídá příznivá ekonomická situace země či volební slib současné nejsilnější politické strany hnutí ANO 2011 (ANO 2011, 2017). Aktuální sazba daně je 19 % a vychází ze zákona 586/1992 Sb. § 21<a href="#_ftn6" name="_ftnref6"><sup>[6]</sup></a>, jenž je pravidelně novelizován.</p>
<p>Významná je však i daňová zátěž samotné neziskové organizace. Ta je nižší díky režimu zdanění, ve kterém se stala kde veřejně prospěšným poplatníkem dle zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů v §17a. Pestrá společnost, o.p.s. je tak osvobozena od daně příjmů ve svých činnostech a ve výkazu zisk a ztrát jsou patrné nulové hodnoty této daně. Hospodářský výsledek před zdaněním je tak totožný s hospodářským výsledkem po zdanění.</p>
<p>Základním makroekonomickým ukazatelem vývoje ekonomiky je hrubý domácí produkt. Na grafu 9 je znázorněn HDP, který je konkretizován pouze pro Prahu. Sloupcový graf znázorňuje nominální ukazatel, jenž vychází z běžných (skutečných cen). Spojnicový graf popisuje reálný vývoj HDP, který vychází ze stálých cen a je tak očištěn o inflaci. Je patrné, že v celém zkoumaném období je rostoucí trend v nominálním i reálném ukazateli. Hodnoty pro rok 2016 bohužel nejsou k dispozici, nicméně lze taktéž předpokládat rostoucí trend i v roce 2016. Důvodem tohoto předpokladu je pozitivní vývoj hrubého domácího produktu v celonárodním měřítku (ČSÚ, 2017).</p>
<p>Na základě výše uvedených pozitivních tendencí ekonomických faktorů lze předpokládat růst finančních prostředků ze soukromého sektoru. Tento předpoklad skutečně potvrzuje rostoucí graf 10 s uvedenými výnosy z daného sektoru. Je však nutné uvažovat i vliv dalších faktorů jako jsou výhody ze zkušenostní křivky v oblasti fundraisingu či loajalita dárců v podobě stálých trvalých příkazů.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong><a name="_Toc500202974"></a>Veřejný sektor</strong></p>
<p>V oblasti veřejných dotací a grantů opět není souvislost mezi rostoucím vývojem národním ekonomiky a Pestrou společností (ČSÚ, 2017). Důvodem jsou malé dotace v národním měřítku, které nemohou být ovlivněny poměrně malými výkyvy současné stabilní situace. Graf 5 níže je více ovlivněn životním cyklem podniku, nová začínající organizace potřebuje více investic na její rozvoj, aby byla konkurenceschopná. Nárůst dotací do roku 2013 byl díky operačnímu programu OPPA, který měl za cíl zvýšit profesionalitu společnosti a v roce 2013 obdržela společnost dotaci více než 3 000 000 Kč na tréninkové pracoviště.  Následující roky pak veřejné dotace klesaly, až v roce 2016 nastal mírný růst, který je výsledkem dotací z Evropské unie na profesionalizaci PR, kdy po letech fungování byla nutná modernizace.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>Z údajů ve výročních zprávách je také patrné, že největší prostředky jsou spojené s fondy Evropské unie. V současné době probíhá čerpání v rámci období 2014-2020, přičemž většina dostupných zdrojů z ESI<a href="#_ftn7" name="_ftnref7">[7]</a> fondů je již smluvně alokována (MMR ČR, 2017). Koncepce pro politiku České republiky na roky 2021+ je v momentálně v ranném stádiu, dle harmonogramu by měl být vytvořen návrh finančního rámce a legislativy v první polovině roku 2018 (MMR ČR, 2017). V současné době jsou k dispozici východiska pozice ČR k budoucnosti politiky soudržnosti po roce 2020. V tomto dokumentu je patrná nejistota pramenící z mnoha ohledů. Jedná se například o těžko odhadnutelné dopady vystoupení Spojeného království z EU, které by mohlo mít vliv dokonce i na současné období. Dále je nutné vzít v úvahu negativní vliv způsobený migrační krizí a rozhodovat bude i vývoj politiky soudržnosti. Významné budou samozřejmě také diskuse ohledně směřování EU jako celku. Už dnes je ale velmi pravděpodobné, že v následujícím programovém období dojde ke snížení alokace pro politiku soudržnosti.  Z toho důvodu bude nutné zaměřit se na lepší zacílení intervencí, větší efektivitu a flexibilitu k zohlednění národních potřeb (Národní orgán pro koordinaci, 2017).<a name="_Toc500201919"></a><a name="_Toc500201920"></a></p>
<p>&nbsp;</p>
<p><a name="_Toc500202975"></a><span style="text-decoration: underline;"><strong>1.3       Sociální faktory</strong></span></p>
<p>Sociální faktory lze zkoumat z více pohledů. Prvním jsou dárci, kam se budou jednoznačně více řadit lidé v produktivním věku než například děti či studenti. Z pohledu klientů jsou obecně pro tento druh služeb významnější znevýhodnění lidé, kteří mají následnou očekávanou dobu života vyšší než cvičený pes. Jak už bylo zmíněno, trénink asistenčního psa je totiž velmi nákladnou položkou a vždy na míru budoucího klienta, proto je jeho následné využití jinde poměrně komplikované, spíše nemožné. Obecnou výhodou v neziskových organizacích je práce dětmi, která díky působení na lidské city zvyšuje šanci k věnování finančních obnosů. Jak je patrné i z oficiálních internetových stránek či jiných materiálů společnosti, fotografiím nejmladších klientů je v Pestré společnosti, o.p.s. věnováno jednoznačně nejvíce prostoru.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Demografie</strong></p>
<p>Jako v předešlých kapitolách se i tato bude věnovat kraji v kterém organizace působí, tedy Praze. Prvním významným údajem je počet obyvatel, který je patrný v grafu 12. Od roku 2013 počet obyvatel dlouhodobě roste zhruba o 10 000 obyvatel ročně.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>Tento trend je výsledkem růstu porodnosti taktéž od roku 2013 a tím zvyšujícího se počtu dětí (ČSÚ, 2017). Grafické znázornění, popisující tento trend, je k dispozici v grafech 13 a 14. První z těchto grafů je uveden v absolutních hodnotách obyvatel, druhý graf 14 vyjadřuje podíl zmíněných věkových skupin.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>Jak je zřejmé z obou grafů, počet lidí v produktivním věku má mírně klesající charakter, zbývající dvě skupiny naopak rostoucí. Počet obyvatel nad 65 let stoupl za uvedených 5 let o 25 tisíc, počet dětí stoupl o 30 tisíc. Počet lidí ve věku 15-64 klesl o 16 500. Průměrný věk obyvatel v Praze tak vzrostl z 41,9 na 42 (ČSÚ, 2017). Nastal tedy mírný pokles u dárcovsky nejsilnější skupiny a vzrostl počet u skupiny obsahující nejvhodnější klienty společnosti.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>Dalším často uváděným demografickým údajem je podíl mužů a žen. Dle historických údajů od roku 2007 vždy převažovaly ženy, v současné době tvoří 51 %. Žen je v hlavním městě téměř 660 tisíc, mužů přes 620 tisíc (ČSÚ, 2017).</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>Český statistický úřad také pro Prahu zveřejňuje projekci vývoje obyvatelstva na roky 2030 a 2050. V těchto datech lze nalézt například zvýšení naděje dožití. V roce 2030 má být tento věk 81,4 let u mužů a 84,6 u žen. V roce 2050 pak 84,6 u mužů a 88,9 u žen. Na základě rostoucího věku dožití lze očekávat i zvýšený podíl lidí nad 65 let, ten je znázorněný pomocí grafu 15. V roce 2031 se očekává zvýšení podílu obyvatel nad 65 let na 20,6 %, v roce 2051 dokonce na 24 %. Mírný pozitivní růst se předpokládá i u věkové skupiny 0-14 let zhruba o půl procenta za každých 15 let. Úhrnná plodnost by měla být i v budoucnu na poměrně nízkých hodnotách: 1,44 v roce 2030 a 1,52 v roce 2050. Pro hlavní město je také typický značně vyšší průměrný věk matek ve srovnání s jinými kraji. V roce 2050 se předpokládá současné věkové rozložení v průměru přesahující 30 let, nicméně by se měly snížit rozdíly oproti jiným krajům (ČSÚ, 2013).</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>Přestože lidé v produktivním věku jsou silnou dárcovskou skupinou, významní jsou i starší lidé nad 65 let. Nejedná se u nich pouze o standardní dary, ale i dary ze závětí. Dle nejnovějších průzkumů se s touto formou daru setkalo 25 % organizací. Ve většině případů organizace dárce neznala, pouze ojediněle se jednalo například o bývalé klienty. Nejčastějším darem byla hotovost a nemovitosti. Graf 16 popisuje vývoj počtu lidí, kteří v České republice odkázali dar ze závěti. V roce 2016 to bylo rekordních 22 lidí, kteří odkázali téměř 24 milionů korun. Z finančního hlediska byl však rekordní rok 2014, ve kterém neziskové organizace z dědictví získaly více než 72 milionů korun od 17 lidí.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>I přes pomalu rostoucí počet závětí ve prospěch neziskových organizací, je v této oblasti obrovský prostor k získání dodatečných prostředků. Dle informací z médií státu propadne zhruba 10x více než je odkázáno těmto prospěšným organizacím. Neziskové společnosti jsou si významem dědictví vědomi, nicméně jak často uvádí, jedná se o velmi citlivé téma a je zde riziko odrazení současných či jiných potencionálních dárců (Koalice za snadné dárcovství, 2017), (Parlamentnilisty.cz, 2017).</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>Z údajů ze sčítání lidu, domů a bytů lze získat údaje o vzdělání Pražanů. Největší četnost dosaženého vzdělání je maturita na střední škole nebo absolvování VOŠ, kterého dosáhlo 40 % obyvatel. Druhé nejčastější s 26 % je vysokoškolské vzdělání, následuje střední škola bez maturity s 23 % a nejméně časté je pouze základní vzdělání, případně žádné či nedokončené vzdělání s 11 %.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Občanská angažovanost</strong></p>
<p>V roce 2015 byla vytvořena 1. podrobná mapa české občanské angažovanosti. Projekt realizovalo Centrum občanského vzdělávání FHS UK na reprezentativním vzorku 3 876 respondentů. Výsledky výzkumu byly představeny také na půdě Poslanecké sněmovny a tato podkapitola čerpá z uveřejněné závěrečné zprávy (Centrum občanského vzdělávání, 2015).</p>
<p>Současná angažovanost je největší v oblasti podpory nemocných a postižených osob, kde se zapojilo 40 % oslovených, což je velmi nadprůměrný výsledek. Dalším pozitivním signálem pro organizace působící v této oblasti je i skutečnost, že dalších 26 % lidí plánuje nebo uvažuje nad podporou v budoucnu. Jedná se o skupinu s jedním s největším potenciálem k získání podpory.</p>
<p>Nejčastějším způsobem podpory jsou peněžní příspěvky, kterých využívá 45,8 respondentů, podobné množství lidí přispívá materiálně. Dalším oblíbeným způsobem podpory jsou internetové a papírové petice, kterých využívá přes 30 % u každého typu.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>Výzkum také rozdělil respondenty na segmenty dle míry angažovanosti. Každému segmentu pak byly přiřazeny demografické údaje. Nejaktivnější skupinu tvoří především (Centrum občanského vzdělávání, 2015):</p>
<ul>
<li>55 % muži, 45 % ženy</li>
<li>37,8 % střední vzdělání s maturitou, 22,1 % střední bez maturity, 21,7 % VŠ vzdělání</li>
<li>22,8 % &#8211; 55-65 let, 21,8 % &#8211; 15-24 let, 20,3 % &#8211; 25-34 let</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p>V porovnání s ostatními pasivnějšími přístupy se do této skupiny řadí převážně vzdělanější lidé s vyššími platy (nadprůměrně jsou zastoupeni lidé s platy nad 30 000 Kč). Je zde častý zájem o politické dění s nejvyšší volební účastí. Tito lidé často pracují s moderními technologiemi, mají mnoho pestrých zájmů a tráví méně času sledováním televize. Mají optimistický pohled na budoucnost a průměrnou životní spokojenost.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>Také se potvrdil i předpoklad této kapitoly, že lidé se angažují ve svém okolí. K této otázce se kladně vyjádřilo nejvíce respondentů, 64,7 %. Naopak nejméně se angažuje na mezinárodní úrovni, pouze 20,1 % (Centrum občanského vzdělávání, 2015).</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Životní styl</strong></p>
<p>Jak uvádí například i Český statistický úřad, životní styl je dokonce jeden z hlavních faktorů očekávané doby dožití (ČSÚ). V této práci bylo čerpáno z výzkumu Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze ve spolupráci s agenturou STEM/MARK z roku 2014. Výzkum byl zaměřený na pracující lidi ve věku 25–65 let a uvádí následující výsledky (1.LF UK, 2015):</p>
<ul>
<li>Zdravý životní styl se snaží dodržovat poměrně malé množství lidí, pouze 14 %. Naopak více než dvojnásobný počet respondentů kouří klasické (32 %) či elektronické (4 %) cigarety. Podobné je to i u alkoholu, ten občasně konzumuje 70 % respondentů, 14 % abstinuje a o něco větší množství lidí ho požívá denně (17 %).</li>
<li>Problém se ukázal v kvalitě spánku. Pouze 81 % spí alespoň 6 hodin, 31 % trpí únavou a 32 % má problémy se spánkem. Alarmující je i fakt, že pouze 5 % z těchto lidí tyto obtíže řeší s lékařem.</li>
<li>Zajímavé je i množství pravidelného či občasného používání léků:
<ul>
<li>na uklidnění 18 %</li>
<li>na spaní 16 %</li>
<li>na zlepšení nálady 11 %</li>
</ul>
</li>
<li>Pozitivní vliv na organismus má i fyzická aktivita, té se ale 32 % lidí nevěnuje vůbec, 44 % alespoň 30 minut týdně.</li>
<li>Ve své práci je spokojeno 62 % zaměstnanců, nejčastějším zdrojem nespokojenosti je plat. Téměř třetina lidí uvažuje o odchodu ze současného pracoviště. Stres pramenící v práci je nejčastěji způsoben zákazníky (63 %). Pro většinu lidí by mělo pozitivní vliv na stres zvýšení platu. Téměř třetina zaměstnanců zažila šikanu, nejčastěji ze strany nadřízeného. Syndrom vyhoření je v Praze méně častý<a href="#_ftn8" name="_ftnref8">[8]</a>, nicméně pokud se projeví bývá intenzivnější. Nepříznivý je stav projevů klinické deprese, kterou vykazovalo 7 % respondentů, myšlenky na ukončení života přiznalo dokonce 9 % lidí, 1 % o ní v současné době uvažuje. Známky deprese jsou častější u žen a osob ve věku 35-44 let a také osob nad 51 let. Jedná se především o lidi s nižším vzděláním, více než polovina osob s vážným stavem dosáhla pouze základního vzdělání či vyučení. Vyhledání lékaře není časté, spíše se jako řešení volí alkohol a léky.</li>
<li>Nejvíce spokojení lidé bez známek deprese mají fungující partnerský vztah a jsou spokojeni v zaměstnání.</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><em>„Stresu se nevyhne žádný člověk v dnešním civilizovaném světě. Záleží však na tom, jak se s ním vypořádá. Někdo sedne na kolo a rozjede se do přírody, jiný si vezme lék na uklidnění, další sní tabulku čokolády a jiný si dá pivo nebo skleničku tvrdého alkoholu,“ </em>uvádí prof. Raboch (1.LF UK, 2015).</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><span style="text-decoration: underline;"><strong>Technologické faktory</strong></span></p>
<p>Technologie se každým rokem zlepšuje a nabízí obrovské množství možností a usnadnění. Proto je důležité sledovat aktuální vývoj, což se Pestré společnosti, o.p.s. daří velmi dobře, většiny možností již využívá, průběžně s nimi pracuje a zdokonaluje jejich používání.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>V oblasti online fundraisingu jsou k dispozici například tyto nástroje:</p>
<ul>
<li>Dárcovské portály (darujspravne.cz, darujme.cz)</li>
<li>Provizní systémy (GIVT.cz)</li>
<li>Sociální sítě (Facebook tlačítko darování)</li>
<li>Interaktivní webové stránky</li>
<li>Online marketing (PPC, PPM)</li>
<li>Crowdfundingové portály (HitHit.cz, Startovac.cz)</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p>Až na poslední bod týkající se crowdfundingu, Pestrá společnost, o.p.s. využívá všechny zmíněné možnosti online fundraisingu. V budoucnu je však možné využití i této formy, jelikož Jana Augistinová zajišťující vztah s veřejností má zkušenosti s oběma portály Startovac.cz i HitHit.cz prostřednictvím kampaně skupiny The Tap Tap, kterou je členkou (HitHit.cz), (Startovac.cz).  První zmíněné dárcovské portály umožňují rychle a pohodlně pomocí různých platebních metod jako je platební karta či PayU. Pro neziskové organizace by vlastní řešení bylo nejen nákladné, ale i nedůvěryhodné, jelikož pro bezpečnou platbu je nutné být vlastníkem příslušných certifikátů a ověření. Provizní systémy jako je GIVT.cz umožňují získat peníze z nákupů klientů spřízněných se společností. Princip fungování je již zmíněn v podkapitole financování organizace. Mezi významné komunikační kanály patří sociální síť Facebook, kde se počet fanoušků stránky „Pestrá – psí asistence“ pomalu blíží 3 tisícům fanouškům. Na této stránce či ve výsledcích hledání je pak přímo k dispozici tlačítko „darovat“, které umožní návštěvníkům snadno a rychle přispět. Podobu těchto tlačítek je možné vidět na obrázcích 7 a 8. Další možnosti přispívání jsou uvedeny na internetových stránkách, kde je možné zvolit i účel využití daru, lze dokonce i vybrat konkrétního psa, na jehož výcvik budou peníze určeny. Jako podpora těchto činností slouží PPC kampaň, která je zdarma vedena profesionálním marketing specialistou partnerské společnosti.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>Organizace také pracuje s moderními a aktuálními programy nejrůznějších vydavatelů. Je to možné díky speciálním licencím pro neziskové organizace, které se podařilo získat. Jedná se například o CRM Salesforce, produkty Adobe, Microsoft či Mailchimp.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>Mezi zápory lze uvést opuštění od open source řešení webových stránek. V minulosti byl využíván redakční systém Joomla, jenž dával organizaci možnost svobody a pravidelných aktualizací téměř s minimálním vynaloženým úsilím přímo od vydavatele a zdarma. Zdarma byly také moderní šablony, u kterých bylo možné po několika letech používání během pár minut vyměnit aktuální vzhled za nový a opět bez vynaložení finančních prostředků. Aktuální webové stránky byly vytvořeny na zakázku z dotací Evropské unie, a protože byl vývoj placený, funkčně jsou srovnatelné či pravděpodobně dokonce i horší. Ve srovnání s přechozím webem například nepodporují zobrazení pro mobily a moderní zařízení. Po několika letech bude navíc nutné opět zaplatit další modernizaci, jelikož absence responzivity je už dnes velmi výraznou známkou technické neaktuálnosti a patří k základním požadavkům moderní online prezentace. Lepším řešením mohl být například přechod na open source redakční systém WordPress, ve kterém by byla maximálně zakoupena prémiová šablona či vytvořeny na zakázku pouze specifické funkcionality, jenž by byly kompatibilní i s budoucími verzemi systému.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>V dnešní době patří mezi nejdůležitější aktiva informace. Vlastnictví kvalitních a relevantních informací tvoří konkurenční výhodu a společnost si je toho vědoma. S informacemi pracuje na velmi dobré úrovni v CRM systému. Zde probíhá analýza dat o dárcích a umožňuje tak lepší cílení a celkově zlepšuje informovanost organizace. Také se jí podařilo získat přístup k databázi právnických osob, což je užitečný nástroj při získávání finančních prostředků. Díky filtraci je totiž možné oslovovat potencionální dárce mnohem efektivněji, což ušetří čas, který je možné využít v jiných činnostech.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>Významnou roli v oblasti technologií zastávají i nové mediální kanály, prostřednictvím kterých se organizace zviditelňuje či komunikuje. Kromě již zmíněné sítě Facebook je využíván Instagram pod jménem „pestra.psiasistence“ a YouTube kanál s názvem „Pestrá &#8211; psí asistence“. Dosah těchto způsobů zviditelnění jen výjimečně překročí několik tisíc lidí, proto jsou využívány i další online media. Jak už bylo uvedeno v úvodní kapitole praktické části, jedná se například o Českou televizi, BLESK nebo Stream.cz. Například díl pořadu Vychytávky věnovaný projektu ponožkový pes byl zobrazen téměř 150 000x (Stream.cz).</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>Technologické zázemí se daří udržovat na standardní kancelářské úrovni díky štědrým partnerům jako je společnost Alza.cz (Pestrá společnost, 2017).</p>
<p><a href="#_ftnref1" name="_ftn1">[1]</a> Zakladatelé společnosti: Bc. MICHAL PRAGER, Bc. VENDULA HRŮZOVÁ</p>
<p><a href="#_ftnref2" name="_ftn2">[2]</a> Do tvorby se zapojili zaměstnanci poslanecké sněmovny, parlamentu ČR, představitelé krajů a obcí, pracovníci akademické sféry, odborové svazy, poskytovatelé i uživatelé sociálních služeb (Stőcklová, 2016)</p>
<p><a href="#_ftnref3" name="_ftn3">[3]</a> Enabling assistive services</p>
<p><a href="#_ftnref4" name="_ftn4">[4]</a>Osoby, které si nemohou dovolit zakoupit čtyři a více z následujících položek: 1) zaplatit nájem a další účty 2) vytápět své bydlení 3) uhradit nečekaný výdaj 4) maso nebo jeho vegetariánským ekvivalentem každý druhý den  5) týden dovolené  6) automobil 7) pračka 8) televize 9) telefon</p>
<p><a href="#_ftnref5" name="_ftn5">[5]</a> Třídění je na základě místa skutečného pracoviště zaměstnanců, nikoliv trvalého bydliště.</p>
<p><a href="#_ftnref6" name="_ftn6">[6]</a> § 21 &#8211; Sazba a výpočet daně</p>
<p><a href="#_ftnref7" name="_ftn7">[7]</a> Evropské strukturální a investiční fondy</p>
<p><a href="#_ftnref8" name="_ftn8">[8]</a> Syndromem vyhoření se cítí být ohroženo 34 % respondentů, 20 % z nich má jeho projevy</p><p>The post <a href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz/analyza-makrookoli-prakticka-cast-strategicke-analyzy/">Analýza makrookolí – praktická část strategické analýzy</a> first appeared on <a href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz">Ekonomie-ucetnictvi.cz</a>.</p>]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Osobní finance &#8211; maturitní otázka (2)</title>
		<link>https://ekonomie-ucetnictvi.cz/osobni-finance-maturitni-otazka-2/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[jx.mail@centrum.cz]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 30 May 2025 18:45:04 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Bankovnictví a pojišťovnictví]]></category>
		<category><![CDATA[Finance]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://ekonomie-ucetnictvi.cz/?p=9281</guid>

					<description><![CDATA[<p>&#160; Otázka: Osobní finance Předmět: Bankovnictví, Finanční trhy Přidal(a): Kateřina Jetelová &#160; Osobní rozpočet Podstata Osobní rozpočet = přehled příjmu a výdajů osoby (domácnosti) &#160; Význam Pomáhá nám mít pod kontrolou osobní finance Například: Najít rezervy a úspory; Zjistit, zda budeme schopni splácet úvěr… &#160; Výsledek &#62; Když porovnáme výši příjmů a výdajů rozpočtu, může ... <a title="Osobní finance &#8211; maturitní otázka (2)" class="read-more" href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz/osobni-finance-maturitni-otazka-2/" aria-label="Číst více o Osobní finance &#8211; maturitní otázka (2)">Read more</a></p>
<p>The post <a href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz/osobni-finance-maturitni-otazka-2/">Osobní finance – maturitní otázka (2)</a> first appeared on <a href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz">Ekonomie-ucetnictvi.cz</a>.</p>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img decoding="async" class="alignleft" src="http://www.rozbor-dila.cz/wp-content/uploads/2013/02/Logo-EKO.png" alt="" /></p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Otázka:</strong> Osobní finance</p>
<p><strong>Předmět:</strong> Bankovnictví, Finanční trhy</p>
<p><strong>Přidal(a): </strong>Kateřina Jetelová</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><span id="more-9281"></span></p>
<h2><strong>Osobní rozpočet</strong></h2>
<p><strong>Podstata</strong></p>
<ul>
<li>Osobní rozpočet = přehled příjmu a výdajů osoby (domácnosti)</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Význam</strong></p>
<ul>
<li>Pomáhá nám mít pod kontrolou osobní finance</li>
<li>Například: Najít rezervy a úspory; Zjistit, zda budeme schopni splácet úvěr…</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Výsledek</strong></p>
<p>&gt; Když porovnáme výši příjmů a výdajů rozpočtu, může nastat jedna ze tří variant:</p>
<ul>
<li><strong>Přebytkový</strong>
<ul>
<li>Příjmy &gt; výdaje</li>
</ul>
</li>
<li><strong>Vyrovnaný</strong>
<ul>
<li>Příjmy = výdaje</li>
</ul>
</li>
<li><strong>Deficitní</strong>
<ul>
<li>Příjmy &lt; výdaje</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>Peníze a inflace</strong></h2>
<p><strong>Zlatý standard x peníze s nuceným oběhem</strong></p>
<ul>
<li>Období zlatého standardu – v minulosti bylo možné bankovky směnit za zlato
<ul>
<li>Peníze byly kryty zlatem</li>
<li>Tato směnitelnost však byla postupně omezována</li>
</ul>
</li>
<li>Penězům nekrytým zlatem říkáme peníze s nuceným oběhem
<ul>
<li>Jejich používání je na území státu vynuceno zákonem</li>
<li>Předpokladem funkčnosti peněz je důvěra občanů ve stabilitu měny</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Vliv inflace na hodnotu peněz</strong></p>
<ul>
<li>Hodnotu měny (to, co si koupíme za jednu Kč) ohrožuje inflace</li>
<li>Centrální banka (u nás ČNB) &#8211; jejím hlavním úkolem je pečovat o cenovou stabilitu, tj. O nízkou inflaci</li>
<li>Naše důvěra v hodnotu měny = naše důvěra v ČNB</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>3 otázky osobních financí</strong></p>
<ul>
<li>Zda a jak se zajistit proti rizikům?</li>
<li>Jak naložit s penězi, pokud má rozpočet přebytek?</li>
<li>Kde získat prostředky, pokud je rozpočet v deficitu?</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>Osobní majetek (druhy) a závazky a jejich vztah</strong></h2>
<p><strong>MAJETEK</strong></p>
<ul>
<li>Majetek = to, co osoba (domácnost) vlastní
<ul>
<li>Na majetku nás zajímá jeho tržní cena</li>
</ul>
</li>
<li>Tržní cena majetku = cena, za kterou by bylo možné majetek v daný okamžik prodat (na trhu)</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Majetek můžeme rozdělit na:</strong></p>
<ul>
<li><strong>Nevýdělečný</strong>
<ul>
<li>Slouží k uspokojení našich potřeb (používáme ho)</li>
<li>Dům, ve kterém bydlíme, auto, kolo, počítač&#8230;</li>
</ul>
</li>
<li><strong>Výdělečný</strong>
<ul>
<li>Přináší nám nějaký příjem/výnos</li>
<li>Pronajímané nemovitosti, podíly ve firmách, akcie, dluhopisy, vklady u bank…</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>ZÁVAZKY</strong></p>
<ul>
<li>Závazky = součet částek, které někomu dlužíme (půjčky, úvěry, hypotéky&#8230;)</li>
<li>Majetek můžeme prodat a splatit závazky</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>Rizika a možnosti jejich zajištění</strong></h2>
<p><strong>Rizika:</strong></p>
<ul>
<li><strong>Ztráta příjmů</strong>
<ul>
<li>Propuštění</li>
<li>Nemoc, věk&#8230;</li>
<li>Poptávka po mé profesi</li>
</ul>
</li>
<li><strong>Ztráta majetku</strong>
<ul>
<li>Živelné pohromy</li>
<li>Krádež</li>
<li>Havárie (auto, plyn&#8230;)</li>
</ul>
</li>
<li><strong>Nečekané výdaje</strong>
<ul>
<li>Např. Nahrazení škod způsobených někomu jinému</li>
<li>Může vést i k dlouhodobým výdajům(např. Placení trvalé fyzické újmy)</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Proti těmto rizikům se můžeme zajistit:</strong></p>
<ul>
<li><strong>Pojištěním</strong>
<ul>
<li>Životním nebo úrazovým &#8211; proti ztrátě příjmu</li>
<li>Majetkovým &#8211; proti ztrátě majetku</li>
<li>Pojištěním odpovědnosti za škodu</li>
</ul>
</li>
<li><strong>Vytvářením finančních rezerv</strong>
<ul>
<li>Nepojistitelná rizika (ztráta zaměstnání, dům v zátopové oblasti&#8230;)</li>
<li>Tam, kde pojištění nedává ekonomický smysl</li>
<li>Někdy se používá termín samopojištění</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Přebytek rozpočtu a investování</strong></p>
<ul>
<li>Předpokladem k investování je přebytek peněz</li>
<li>Nejčastější příčinou je přebytkový rozpočet &#8211; Příjmy &gt; výdaje</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Vztah výnosu a inflace</strong></p>
<ul>
<li>Investice nám přinášejí určitě výnosy
<ul>
<li>Základním požadavkem na výnos je aby nám minimálně pokryl inflaci</li>
<li>Pokud bude výnos &lt; inflace, pak hodnota našich úspor bude klesat</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Do jakých aktiv lze investovat &#8211; dělení  ↓↓<br />
</strong></p>
<p><strong>Majetek můžeme rozdělit na:</strong></p>
<ul>
<li><strong>Nevýdělečný</strong> &#8211; uspokojuje přímo naše potřeby (auto, dům ve kterém žijeme)</li>
<li><strong>Výdělečný</strong> &#8211; investuje e do něj úspory
<ul>
<li>Přináší nám výnosy</li>
<li>Neuspokojuje žádné naše potřeby</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Výdělečná aktiva</strong></p>
<ul>
<li><strong>Finanční</strong> &#8211; akcie, termínové vklady, dluhopisy, podílové listy
<ul>
<li>Výnosem může být úrok, dividenda, růst ceny</li>
</ul>
</li>
<li><strong>Reálná</strong> &#8211; nemovitosti, zlato, umělecká díla
<ul>
<li>Výnos pramení z budoucího růstu ceny</li>
<li>Jen výjimečně přináší reálné investice jiný výnos (např. Byt můžeme pronajímat)</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Rizika při investování</strong></p>
<ul>
<li>Riziko &#8211; každá investice je spojená s určitým rizikem a některé investice jsou rizikovější než jiné.</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Rizikem je:</strong></p>
<ul>
<li><strong>Riziko poklesu výnos</strong>
<ul>
<li>Výnos může být nižší než očekáváme při pořízení investice</li>
</ul>
</li>
<li><strong>Riziko ztráty jistiny</strong>
<ul>
<li>Investované prostředky nemusíme obdržet zpět (všechny nebo část)</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Vztah rizika a výnosu</strong></p>
<ul>
<li>Aby ale někdo (vědomě) postupoval větší riziko, musí investice nabízet vyšší výnos</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Diverzifikované portfolio a jeho význam</strong></p>
<ul>
<li>Rozložením částky mezi různé investice získáme méně rizikové (diverzifikované portfolio).</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>Deficit rozpočtu a jeho řešení</strong></h2>
<p><strong>Druhy</strong></p>
<ul>
<li><strong>Jednorázový</strong>
<ul>
<li>Vzniká v důsledku
<ul>
<li>Jednorázových výdajů (častěji)</li>
<li>Krátkodobých výpadku příjmů</li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
<li><strong>Permanentní (trvalý)</strong>
<ul>
<li>V rozpočtu výdaje převyšují příjmy, a to permanentně (tj. Dlouhodobě)</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Konstrukce úrokové sazby</strong></p>
<ul>
<li>Úroková sazba vkladu (depozita) = sazba na mezibankovním trhu &#8211; marže banky (to, co z toho má banka)</li>
<li>Úroková sazba úvěru = sazba na mezibankovním trhu + marže banky</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>RPSN</strong></p>
<ul>
<li>Pokud si půjčujeme peníze, pak pro nás někdy může být obtížné porovnat výhodnost jednotlivých nabídek úvěrů</li>
<li>Příčinou často bývá různé vyjádření nákladů na úvěr</li>
<li>Proto je u spotřebitelských úvěrů (úvěry pro občany) stanovena povinnost uvádět RPSN</li>
<li>RPSN = roční procentní sazba nákladů</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Možnosti řešení permanentního deficitu</strong></p>
<p><strong>&gt; Dvě základní možnosti řešení permanentního deficitu:</strong></p>
<ul>
<li><strong>Snížení výdajů</strong>
<ul>
<li>Nejsnáze snížíme kontrolovatelné výdaje</li>
</ul>
</li>
<li><strong>Zvýšení příjmu</strong>
<ul>
<li>Další zdroj příjmů (druhé zaměstnání, brigáda&#8230;)</li>
<li>Lépe placené zaměstnání (podnikání)</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Řešení rozpočtového deficitu úvěrem:</strong></p>
<ul>
<li>Je vždy nevhodné v případě permanentního deficitu</li>
<li>Může být za určitých podmínek řešením u jednorázového deficitu</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Kritéria rozumného úvěru</strong></p>
<ul>
<li>Po jeho přijetí se nedostaneme do stavu předlužení &#8211; počítáme s rezervou
<ul>
<li>Může dojít k výpadku příjmů</li>
<li>Úrokové sazby mohou růst</li>
</ul>
</li>
<li>Slouží na pořízení opravdu potřebných věcí &#8211; jde o promyšlenou akci (nikoli nákupní záchvat)</li>
<li>Pokud si pořizujeme majetek, pak by nám měl sloužit i po splacení úvěru (např. Dům, auto&#8230;)</li>
<li>Peníze z úvěru použijeme na nákup něčeho, co nám v budoucnu zvýší náš příjem (majetek, vzdělání&#8230;)</li>
<li>Cena úvěru odpovídá tržním podmínkám &#8211; vyšší úrok = vyšší budoucí výdaje z rozpočtu</li>
<li>Úvěr NEBEREME na dovolenou, vánoční a jiné dárky&#8230;
<ul>
<li>Pokud nejsme schopni na ně našetřit v rámci rozpočtu, pak jen obtížně budeme hradit splátky navýšení o úrok</li>
<li>Nejde o majetek, který můžeme v případě potíží se splácením prodat</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Kroky věřitele pokud dlužník nesplácí</strong></p>
<ul>
<li><strong>1) Upomínky</strong>
<ul>
<li>Věřitel nás upozorňuje, že porušujeme smlouvu</li>
<li>Věřitel nám účtuje smluvní pokuty nebo zvyšuje úrokovou sazbu(smluvní sankce)</li>
<li>Je rozumné s věřitelem začít jednat
<ul>
<li>Poplatky a sankční úroky</li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
<li><strong>2) Vymáhání nesplaceného dluhu</strong>
<ul>
<li>Pokud dále nesplácíme, může věřitel:
<ul>
<li>Prodat zastaveny majetek, např. Dům (pokud je úvěr zajištěn zástavou)</li>
<li>Najmout vymáhací agenturu nebo právníky (další následky pro dlužníka)
<ul>
<li>Náklady vymáhání</li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
<li><strong>3) Soudní řízení</strong>
<ul>
<li>Pokud dále nesplácíme, má věřitel možnost obrátit se na soud</li>
<li>Pokud je věřitel v právu, soud nařídí dlužníkovi zaplatit &#8211; vydá platební rozkaz
<ul>
<li>Soudní poplatky a náklady na právníky</li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
<li><strong>4) Exekuce</strong>
<ul>
<li>Pokud dále nesplácíme, soud nařídí exekuci (=další náklady na exekutora)</li>
<li>Předmětem exekuce může být:
<ul>
<li>Příjem (mzda, sociální dávky&#8230;)</li>
<li>Majetek &#8211; dva kroky
<ul>
<li>Obestaveni majetku &#8211; dlužník s ním nemůže nakládat</li>
<li>Prodej majetku
<ul>
<li>Náklady exekutora</li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Dluhová past</strong></p>
<ul>
<li>Pokud je dlužník předluženy, pak:
<ul>
<li>Nejen, že není schopen splácet své dluhy</li>
<li>Ale dlužná částka dále ještě roste o dodatečné náklady</li>
</ul>
</li>
<li>Velmi často si pak začne dlužník brát další nové úvěry na splátky starších (často za vyšší cenu)</li>
<li>Situaci může dále zhoršit výpadek příjmů nebo růst úrokových sazeb</li>
<li>Tomuto stavu se říká DLUHOVA PAST (spirála)</li>
</ul><p>The post <a href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz/osobni-finance-maturitni-otazka-2/">Osobní finance – maturitní otázka (2)</a> first appeared on <a href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz">Ekonomie-ucetnictvi.cz</a>.</p>]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Finanční trh &#8211; otázka z ekonomie (3)</title>
		<link>https://ekonomie-ucetnictvi.cz/financni-trh-otazka-z-ekonomie-3/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[jx.mail@centrum.cz]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 05 May 2025 09:15:39 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Ekonomie]]></category>
		<category><![CDATA[Finance]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://ekonomie-ucetnictvi.cz/?p=5954</guid>

					<description><![CDATA[<p>&#160; Otázka: Finanční trh Předmět: Ekonomie Přidal(a): Káťa &#160; Jedná se o obchodování s finančními prostředky = trh se všemi formami peněz. Na finančním trhu se vytváří cena peněz (např. výše úroků, tržní cena cenného papíru, kurz deviz). Zabezpečuje přesun peněz od těch, kteří je mají (nabídka peněz) k těm, co je potřebují (poptávka po penězích). ... <a title="Finanční trh &#8211; otázka z ekonomie (3)" class="read-more" href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz/financni-trh-otazka-z-ekonomie-3/" aria-label="Číst více o Finanční trh &#8211; otázka z ekonomie (3)">Read more</a></p>
<p>The post <a href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz/financni-trh-otazka-z-ekonomie-3/">Finanční trh – otázka z ekonomie (3)</a> first appeared on <a href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz">Ekonomie-ucetnictvi.cz</a>.</p>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img decoding="async" class="alignleft" src="http://www.rozbor-dila.cz/wp-content/uploads/2013/02/Logo-EKO.png" alt="" /></p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Otázka:</strong> Finanční trh</p>
<p><strong>Předmět:</strong> Ekonomie</p>
<p><strong>Přidal(a): </strong>Káťa</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><span id="more-5954"></span></p>
<p>Jedná se o obchodování s finančními prostředky = trh se <strong>všemi formami peněz. </strong>Na finančním trhu se vytváří cena peněz (např. výše úroků, tržní cena cenného papíru, kurz deviz). Zabezpečuje přesun peněz od těch, kteří je mají (nabídka peněz) k těm, co je potřebují (poptávka po penězích).</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Obsah:</strong> cenné papíry, bankovní soustava</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong><u>Členění finančního trhu:</u></strong></p>
<ul>
<li><strong>Z hlediska času</strong>
<ul>
<li><strong>peněžní trh (krátkodobý)…..</strong></li>
<li><strong>kapitálový trh (dlouhodobý)….</strong></li>
</ul>
</li>
</ul>
<p><strong>Subjekty finančního trhu</strong> = ti, kteří jsou účastníky FT ( banky, obyvatelé, firmy, penzijní fondy …) = <strong>KDO</strong></p>
<p><strong>Objekty finančního trhu </strong> = <strong>CO </strong> je předmětem obchodování na FT  ( peníze, devizy, zlato, CP….)</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Burza</strong></p>
<ul>
<li>je forma trhu, kde se obchoduje se vzájemně zastupitelným zbožím, které se na burze nenachází.</li>
<li>Obchody probíhají pravidelně na určitém místě, v určitou dobu. Pro obchodování jsou stanovena přesná pravidla a obchodovat mohou pouze vybrané osoby.</li>
<li>Burzy mohou být v<strong>šeobecné – </strong>obchoduje se s různým zbožím nebo <strong>specializované</strong>. Podle toho, s čím se na nich obchoduje, rozlišujeme burzy <strong>komoditní</strong> – s plodinami, ropou…, <strong>devizové</strong> – s devizami a <strong>burzy cenných papírů – </strong>s cennými papíry kapitálového trhu.</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><span style="text-decoration: underline;"><strong>Cenné papíry</strong></span></h2>
<ul>
<li><strong>primární trh ….</strong></li>
<li><strong>sekundární trh ….</strong></li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Obchoduje se:</strong></p>
<ul>
<li>burza cenných papírů</li>
<li>burza = RM-Systém</li>
<li>mezi jednotlivými subjekty (např. směnky) = neorganizovaný trh s CP</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Pojem:</strong></p>
<ul>
<li>CP je listina …
<ul>
<li><strong><em>nominální hodnota…</em></strong></li>
<li><strong><em>tržní hodnota….</em></strong></li>
<li><strong><em>emitent</em></strong> …</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Dělení CP:</strong></p>
<p><strong>formy (podle majitele)</strong></p>
<ul>
<li><strong><em>na doručitele (majitele)…</em></strong></li>
<li><strong><em>na jméno…</em></strong></li>
<li><strong><em>na řad…(převod rubopisem)</em></strong></li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>podle podoby</strong></p>
<ul>
<li><strong><em>listinná podoba….</em></strong>
<ul>
<li>plášť …</li>
<li>kupónový arch …</li>
<li>talon …</li>
</ul>
</li>
<li><strong><em>zaknihovaná podoba…</em></strong>
<ul>
<li>evidují se v Centrálním depozitáři CP, evidence pod kódem ISIN …</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>podle doby splatnosti</strong></p>
<ul>
<li><strong><em>CP kapitálového trhu</em></strong></li>
<li><strong><em>CP peněžního trhu</em></strong></li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>podle druhu práv</strong></p>
<ul>
<li><strong><em>majetkové cenné papíry</em></strong></li>
<li><strong><em>úvěrové cenné papíry (dlužnické)</em></strong></li>
</ul>
<p><strong><em> </em></strong></p>
<p><u>CP KAPITÁLOVÉHO TRHU</u></p>
<p><strong>majetkové CP</strong></p>
<ul>
<li><strong><em>akcie</em></strong></li>
</ul>
<p>Charakteristika …</p>
<p>Druhy</p>
<p style="padding-left: 30px;">a) kusové …</p>
<p style="padding-left: 30px;">b) s jmenovitou hodnotou …</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>Finanční výnosy z akcií:</p>
<p style="padding-left: 30px;">a) podíl na zisku</p>
<p style="padding-left: 30px;">b) růst kursu</p>
<p>&nbsp;</p>
<ul>
<li><strong><em>podílové listy…</em></strong>(kolektivní investování, kurz PL, druhy podílových fondů)</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>úvěrové CP</strong></p>
<ul>
<li><strong><em>obligace …. (</em></strong> + vydavatelé obligací)</li>
<li><strong><em>hypotéční zástavní list…</em></strong></li>
</ul>
<p><strong><em> </em></strong></p>
<p><u>CP PENĚŽNÍHO TRHU</u></p>
<ul>
<li><strong><em>šek</em></strong>
<ul>
<li>podstata šeku …, význam šeků v současné době</li>
<li>dělení</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p style="padding-left: 90px;">a)soukromý šek</p>
<p style="padding-left: 90px;">b) bankovní šek …</p>
<p>&nbsp;</p>
<ul>
<li><strong><em>směnka</em></strong>
<ul>
<li>cenný papír, který potvrzuje určitý dluh
<ul>
<li><u>členění:</u></li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>podle výstavce</p>
<ul>
<li>směnka vlastní …</li>
<li>směnka cizí…</li>
</ul>
<ol>
<li>vystupují 3 osoby</li>
<li>vystupují 2 osoby (směnka cizí na vlastní řad)</li>
</ol>
<p>&nbsp;</p>
<p>podle předmětu vystavení</p>
<ul>
<li>směnka obchodní….</li>
<li>směnka finanční….</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p>pro potřeby účetní</p>
<ul>
<li>směnka k úhradě…</li>
<li>směnka k inkasu…</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><u>náležitosti směnky:</u></p>
<ul>
<li>u směnky vlastní…</li>
<li>u směnky cizí…</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><u>ekonomické využití směnky:</u></p>
<ul>
<li>ponecháme si ji do doby splatnosti (do dospělosti směnky)</li>
</ul>
<p style="padding-left: 30px;">(= do doby, kdy dostaneme od dlužníka peníze)</p>
<ul>
<li>směnkou můžeme někomu jinému zaplatit</li>
</ul>
<p style="padding-left: 30px;">(= převedeme rubopisem)</p>
<ul>
<li>odkoupení bankou</li>
</ul>
<p style="padding-left: 30px;">(= ESKONT směnky)</p>
<ul>
<li>můžeme ji použít jako záruku</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<ul>
<li><strong><em>státní pokladniční poukázka</em></strong>
<ul>
<li>CP, který vydává CB na krytí deficitu státního rozpočtu (banky nakoupí, tím kryjí ztrátu státního rozpočtu</li>
<li>díky státní záruce jsou vysoce spolehlivé a dobře se s nimi obchoduje na finančních trzích</li>
<li>vysoké nominální hodnoty, proto jsou vhodné pro velké investory</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong><u>Burza:</u></strong></p>
<ul>
<li>zvláštní forma trhu ….</li>
<li><strong>rozdělení:</strong></li>
<li><strong><em>burzy všeobecné</em></strong></li>
<li><strong><em>burzy specializované</em></strong></li>
</ul>
<ol>
<li>burza cenných papírů …..(obchodníci s CP, makléři…)</li>
<li>devizové burzy</li>
<li>komoditní burzy</li>
</ol>
<p>&nbsp;</p>
<ul>
<li>vývoj obchodu na burze se vyjadřuje pomocí tzv. <strong><em>indexů</em></strong></li>
</ul>
<p><strong><em> </em></strong></p>
<p><strong><u>BCP Praha …</u></strong></p>
<p><strong><u>Burza RM-SYSTÉM …</u></strong></p>
<p><strong> </strong></p>
<p><strong><u>Příklad na výpočet eskontu směnky</u></strong></p>
<p>Podnik Solo, s. r. o., a jeho odběratel Bytový textil, s. r. o., se dohodli využít pro zaplacení faktury na částku Kč 44 863,- fixní směnku. Směnka je vystavena v den splatnosti faktury, tj. 17. 3. 2013. Úroková míra byla smluvně stanovena na 4 % p. a. a splatnost směnky je 17. 12. 2013. Tři měsíce před splatností byla směnka předána k eskontu bance s 8% p. a. eskontní úrokovou sazbou. Provize banky je 0,2 % ze směnečné částky, minimálně však Kč 1000,&#8211;. Vypočítejte směnečnou částku a zjistěte, kolik Kč dostane firma Solo, s. r. o., po eskontu.</p>
<p><em>(Všechny výpočty u tohoto příkladu zaokrouhlujte na celé Kč <u>nahoru</u>. Nezapomeňte ,že </em><em>pro výpočty úroků platí pravidlo <u>30/360</u> a že z úrokovacího období se započítává </em><em>vždy <u>pouze jeden krajní den</u>.)</em></p>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>Bankovní soustava </strong></h2>
<ul>
<li>Bankovnictví spadá do terciálního sektoru NH, nevýrobní odvětví</li>
<li>Základy bankovnictví byly položeny už ve středověku, kdy bankéř především ověřoval pravost mincí.</li>
<li>Úschova peněz – vydávání potvrzení – bankocetle. Regulace státu – vznik centrální banky.</li>
<li>Dnešní banky a služby jsou součástí finančního trhu.</li>
<li>Do roku 1990 byl u nás bankovní systém jednoúrovňový. <strong>Státní banka československá </strong>plnila funkci centrální banky a poskytovala finanční služby podnikům.</li>
<li>Pro občany fungovala <strong>Československá spořitelna.</strong> Po přechodu na tržní hospodářství vzniká dvouúrovňový bankovní systém</li>
<li>Centrální banka – státní instituce, nepodnikatelský subjekt</li>
<li>Obchodní bank y – podnikatelské subjekty</li>
<li>Počet bank je v ČR regulován licenční politikou ČNB a bankovním dohledem, v současné době jich je kolem 30.</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Česká národní banka – je centrální banka u nás</strong></p>
<ul>
<li>Vznikla v roce <strong>1993</strong> rozdělením Státní banky československé.</li>
<li>Je zřízena Ústavou ČR</li>
<li>Má postavení veřejnoprávního subjektu se sídlem v Praze. Sedm regionálních <strong>poboček</strong>.</li>
<li>Nejvyšším řídícím orgánem ČNB <strong>je bankovní rada</strong>, jejímiž členy jsou guvernér, dva viceguvernéři a čtyři vrchní ředitelé.</li>
<li>Je PO, není zapsaná v obchodním rejstříku, ale v majetkoprávních vztazích má postavení podnikatele při nakládání s vlastním majetkem. ČNB je nezávislá a nesmí přijímat žádné pokyny od vlády. <strong>Vykonává dohled nad finančním trhem.</strong></li>
<li>ČNB určuje bankám, jak mají mít vztah vlastního a cizího kapitálu</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Nástroje centrální banky</strong></p>
<ul>
<li>Diskontní sazba – úroková sazba centrální banky</li>
<li>Repo sazba – je základní úroková sazba pro termínované operace s cennými papíry.</li>
<li>Lombardní sazba – na úvěry obchodních bank se zástavou cenných papírů</li>
<li>Povinné minimální rezervy</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Ostatní finanční instituce </strong></p>
<ul>
<li>stavební spořitelny – umožnují spořit na nějakou dobu se státním příspěvkem</li>
<li>penzijní společnosti – dobrovolné spoření na důchod</li>
<li>pojišťovny – umožnují se pojistit kdyby se nám něco stalo nebo byl zničen majetek</li>
<li>leasingové společnosti – nakupují movité a nemovité věci</li>
<li>splátkové společnosti – poskytují úvěry</li>
<li>obchodníci s cennými papíry</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><span style="text-decoration: underline;"><strong>Úvěrový trh</strong></span></h2>
<ul>
<li>Úvěr je půjčka peněz na určitý úrok, Banka vystupuje v roli věřitele.</li>
<li>Klient nemá na úvěr nárok, je poskytnut na základě smlouvy mezi ním a bankou.</li>
<li><strong>Velkobankovnictví </strong>
<ul>
<li>banky nabízejí velkým firmám úvěry na vývoz produkce, investice, pořízení dlouhodobého majetku včetně nových technologií, běžný provoz.</li>
<li>Poskytují jim i další služby – vystavování dokumentárních akreditivů – v zahraničním obchodě, poradenství, finanční leasing.</li>
<li><strong>Konsorcia </strong>– spojení bank, aby mohly poskytnout klientovi vysoký úvěr – dělí se pak o zisk i o rizika spojená s úvěrem.</li>
</ul>
</li>
<li><strong>Maloobchodní bankovnictví</strong>
<ul>
<li>úvěry pro osobní /nepodnikatelské/ účely – např. na nákup spotřebních předmětů, hotovostní úvěr, zaplacení služeb, pohledávky z platebních karet nepodnikatelů, úvěry ze stavebního spoření, hypoteční úvěry nepodnikatelům.</li>
<li>Úvěry středním a malým podnikatelům na jejich projekty.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p><strong>ÚVĚROVÝ PROCES</strong></p>
<ul>
<li>Podílí se na něm:
<ul>
<li>1/ <strong>obchodní útvar</strong> – vyhledává nové klienty, sjednává smluvní podmínky, vypracovává podklady pro hodnocení klienta a zajištění úvěru, je stále v kontaktu s klientem</li>
<li>2/ <strong>útvar řízení rizik</strong> – nezávisle na obchodním útvaru provádí analýzu klienta, když je úvěr poskytnut, sleduje jeho vývoj</li>
<li>3/ <strong>schvalování úvěrového případu</strong> – osoba vybavená schvalovacími pravomocemi vyhodnocuje dostupné informace, je odpovědná za schválení či odmítnutí úvěru</li>
<li>4/<strong>útvar administrativy</strong> – převody peněžních prostředků na účet klienta, vede dokumentaci k úvěru, zadává informace o klientovi do systému banky, sleduje, zda klient plní podmínky smlouvy</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>POSTUP PŘI VYŘIZOVÁNÍ ÚVĚRU</strong></p>
<ul>
<li>Žadatel o úvěr předloží v bance žádost, její součást je dokumentace, která dokládá účel úvěru, bonitu klienta a zajištění úvěru. Zaplatí poplatek za vyřízení úvěru.</li>
<li><strong>Účel úvěru – </strong>se dokládá podnikatelským záměrem, kupní smlouvou, může jít i o neúčelový úvěr</li>
<li><strong>Bonita klienta </strong>je schopnost klienta splácet úvěr, dokládá se účetními výkazy, daňovým přiznáním, potvrzením o příjmu od zaměstnavatele</li>
<li><strong>Zajištění úvěru – </strong>proti nesplácení, nejčastěji <strong>zástava nemovitostí</strong> /v případě, že úvěr není splácen, banka nemovitost prodá/, <strong>záruka</strong> /ručitel se zavazuje úvěr splácet, pokud toho nebude schopen dlužník/, vinkulace vkladu /zablokování vkladu na účtu dlužníka ve prospěch banky/.</li>
<li>Banka analyzuje žádost o úvěr, vyhodnocuje výnosnost a návratnost úvěru. <strong>Návratnost </strong>je posuzována podle bonity dlužníka a způsobu zajištění. <strong>Výnosnost</strong> úvěru závisí na úrocích /úrokové rozpětí 9 % &#8211; 0,5 %/. Úroky mohou být pevné nebo proměnlivé.</li>
<li>Úvěrová smlouva – obsahuje podmínky poskytnutí úvěru, způsob čerpání úvěru, způsob splácení atd. Klient může čerpat jednorázově nebo postupně. Splatit může úvěr najednou na konci období a průběžně splácet jen úroky, nebo tzv. anuitními splátkami. Tyto splátky jsou po celou dobu splácení stejné a skládají se jak z jistiny, tak z úroků. Klient má ze zákona znát nejen úrokovou sazbu, ale i RPSN /roční procentní sazba nákladů/. Toto číslo umožňuje lépe vyhodnotit výhodnost nebo nevýhodnost úvěru. RPSN udává procentní podíl z dlužné částky, který musí klient zaplatit za období jednoho roku v souvislosti se splátkami, vedením úvěrového účtu, výpisy atd.</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>CENTRÁLNÍ REGISTR ÚVĚRŮ</strong></p>
<ul>
<li>Centrální registr úvěrů vede ČNB, účastníkem jsou všechny banky a pobočky zahraničních bank působících na území ČR – eviduje FO podnikatelů a právnických osob.</li>
<li>Účastníkům registru je umožněn přístup k informacím o souhrnu závazků klientů, včetně úvěrů po splatnosti. Centrální registr zahrnuje údaje podléhající bankovnímu tajemství.</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>ČLENĚNÍ ÚVĚRŮ</strong></p>
<ul>
<li>Z hlediska doby platnosti dělíme úvěry na – Krátkodobé, Střednědobé, Dlouhodobé</li>
<li>Z hlediska měny – Korunové, Devizové¨</li>
<li>Z hlediska toho, komu jsou úvěry poskytovány – Podnikatelské, Občanské</li>
<li>Z hlediska druhu úvěru:</li>
<li>máme např. spotřebitelské úvěry, kreditní karty, hypoteční úvěry, kontokorenty, revolvingový, eskontní,</li>
<li>Z hlediska kvality úvěru rozlišujeme &#8211; Standardní – splátky jsou řádně hrazeny, Sledované – dlužník splácí s problémy, max. 90 dní po splatnosti, Ohrožené – mohou být – pochybné – je možné částečné splacení, Ztrátové – úplné splacení je nemožné</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>ČERPÁNÍ A SPLÁCENÍ ÚVĚRŮ</strong></p>
<ul>
<li>převodem přímo na účet úvěrovaného</li>
<li>Banka hradí závazky za úvěrovaného – proplácí faktury</li>
</ul>
<p><strong>Způsob splácení  úvěrů:</strong></p>
<ul>
<li>Nestejné splátky, Stejné splátky – s výjimkou poslední neúplné splátky</li>
<li>Každá splátka obsahuje úmor /splátku jistiny/ a úrok. Jejich součet = anuita.</li>
<li>Splácení úvěrů se označuje jako umořování úvěrů.</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Devizový trh</strong></p>
<ul>
<li>Zabezpečuje obchod s devizovými prostředky.</li>
<li>V tržních ekonomikách se vedle domácí měny může obchodovat i s měnami jiných států.</li>
<li>Základní podmínkou obchodovatelnosti zahraniční měny na trhu je tzv. vnější směnitelnost měny, což umožňuje zahraničním subjektům s touto měnou volně disponovat. Před stupněm vnější směnitelnosti je tzv. vnitřní směnitelnost, tj. právo domácích subjektů za vlastní měnu nakupovat zahraniční měnu.</li>
<li>Na devizovém trhu se střetává nabídka zahraničních měn s poptávkou po nich. V místě, kde se nabídka zahraniční měny rovná poptávce po zahraniční měně – vše za domácí měnu – se vytváří tzv. tržní devizový kurz. Devizový kurz je veličina, která vlastně udává poměr mezi 2 měnami.</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Likvidita</strong></p>
<ul>
<li>znamená to, jak rychle se mohou peníze použít</li>
<li>hodně likvidní jsou peníze na účtech a hotové peníze,</li>
<li>nelikvidní je například dům, protože to nejsou peníze, které máme v ruce, museli bychom ho nejdříve prodat, abychom mohli peníze použít</li>
</ul><p>The post <a href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz/financni-trh-otazka-z-ekonomie-3/">Finanční trh – otázka z ekonomie (3)</a> first appeared on <a href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz">Ekonomie-ucetnictvi.cz</a>.</p>]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Podstata peněz &#8211; maturitní otázka</title>
		<link>https://ekonomie-ucetnictvi.cz/podstata-penez-maturitni-otazka/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[jx.mail@centrum.cz]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 11 Apr 2025 07:49:47 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Ekonomie]]></category>
		<category><![CDATA[Finance]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://ekonomie-ucetnictvi.cz/?p=9260</guid>

					<description><![CDATA[<p>&#160; Otázka: Podstata peněz Předmět: Ekonomika, Finance Přidal(a): Viktoria Melnyk &#160; Historie 1) V počátcích lidské společnosti sloužily vyrobené statky k vlastní spotřebě = neexistovala jejich směna. 2) Dělba práce vedla posléze k: naturální směně = výměna zboží za zboží = barter dále se speciální druh zboží začal používat ke směně: plátno, jantar, mušle, sůl ... <a title="Podstata peněz &#8211; maturitní otázka" class="read-more" href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz/podstata-penez-maturitni-otazka/" aria-label="Číst více o Podstata peněz &#8211; maturitní otázka">Read more</a></p>
<p>The post <a href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz/podstata-penez-maturitni-otazka/">Podstata peněz – maturitní otázka</a> first appeared on <a href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz">Ekonomie-ucetnictvi.cz</a>.</p>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img decoding="async" class="alignleft" src="http://www.rozbor-dila.cz/wp-content/uploads/2013/02/Logo-EKO.png" alt="" /></p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Otázka: </strong>Podstata peněz</p>
<p><strong>Předmět:</strong> Ekonomika, Finance</p>
<p><strong>Přidal(a): </strong>Viktoria Melnyk</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><span id="more-9260"></span></p>
<h2><strong>Historie</strong></h2>
<ul>
<li>1) V počátcích lidské společnosti sloužily vyrobené statky k vlastní spotřebě = neexistovala jejich směna.</li>
<li>2) Dělba práce vedla posléze k:
<ul>
<li><strong>naturální směně </strong>= výměna zboží za zboží = barter</li>
<li>dále se speciální druh zboží začal používat ke směně: <strong>plátno, jantar, mušle, sůl …</strong></li>
<li>dále se <strong>z drahých kovů se začaly razit mince</strong></li>
<li>mince z drahých kovů pak doplnily <strong>papírové peníze </strong></li>
<li>platebním prostředkem současnosti jsou <strong>bezhotovostní peníze &#8211; platební karty, šeky </strong>a pod</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>Funkce peněz</strong></h2>
<ul>
<li><strong>všeobecný ekvivalent:</strong>
<ul>
<li>schopnost peněz vyjadřovat hodnotu veškerého ostatního zboží na trhu<strong>   </strong></li>
</ul>
</li>
<li><strong>oběživo: </strong>
<ul>
<li>směna zboží za peníze = peníze jsou prostředkem směny a její nutnost byla vynucena dělbou práce</li>
</ul>
</li>
<li><strong>prostředek akumulace: </strong>
<ul>
<li>prostředek uložení majetku</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Požadavky kladené na peníze</strong></p>
<ul>
<li>dobře dělitelné</li>
<li>snadno přenosné</li>
<li>obtížně padělatelné</li>
<li>stabilní</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Důležité pojmy</strong></p>
<ul>
<li><strong>Měna</strong> = Soustava peněz stanovená zákonem, která platí na území určitého státu.
<ul>
<li>Základem je měnová jednotka (u nás Kč)</li>
</ul>
</li>
<li>Hotové peníze v cizí měně jsou <strong>valuty</strong>, vklady na účtech u bank ,šeky, směnky znějící na cizí měnu, jsou <strong>devizy</strong></li>
<li>U nás řídí a zprostředkovává emisi peněz <strong>ČNB</strong>, jíž podléhá tiskárna cenin v Praze a Státní mincovna v JBC</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>Kurz měny</strong></h2>
<ul>
<li><strong>Slabá koruna způsobuje:</strong>
<ul>
<li>zdražení dovozů, dovolených</li>
<li>na druhou stranu mají firmy blíže k nižší konkurence schopné ceně produkce</li>
</ul>
</li>
<li><strong>Silná koruna způsobuje:</strong>
<ul>
<li>zlevnění dovozů, dovolených</li>
<li>na druhou stranu se při exportu zdraží produkce firmy a ta se stává méně konkurence schopná</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>Finanční trhy</strong></h2>
<ul>
<li>na zbožovém trhu probíhá směna zboží za peníze</li>
<li><strong>na trhu finančním se obchoduje s penězi </strong>
<ul>
<li>peníze za peníze</li>
<li>peníze se staly zvláštním druhem zboží</li>
</ul>
</li>
<li>za půjčení platíme cenu = <strong>úrok</strong></li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Přerozdělení finančních prostředků se děje:</strong></p>
<ul>
<li><strong>přímo:</strong> 1 občan půjčí druhému, jeden firma vydá akcie a druhý je koupí</li>
<li><strong>nepřímo:</strong> pomocí zprostředkovatelů- např. banky, pojišťovny, investiční  společnosti, penzijní fondy, burzy cenných papírů</li>
<li>Cena peněz se nazývá – <strong>úrok</strong>.</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Na finančních trzích vystupují subjekty:</strong></p>
<ul>
<li><strong>přebytkové: </strong>
<ul>
<li>finanční prostředky nabízejí</li>
<li>reprezentují nabídka</li>
</ul>
</li>
<li><strong>schodkové:</strong>
<ul>
<li>mají nedostatek finančních prostředků a chtějí je získat</li>
<li>reprezentují poptávka</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Rozdělení finančních trhů podle doby splatnosti</strong></p>
<ul>
<li><strong>peněžní trh:</strong>
<ul>
<li>rozdělování krátkodobých FP (finanční prostředky)</li>
<li>časový horizont: na dobu 1 rok</li>
<li>krátkodobé termínované vklady, úvěry, směnky, státní pokladniční poukázky</li>
</ul>
</li>
<li><strong>kapitálový trh: </strong>
<ul>
<li>rozdělování střednědobých a dlouhodobé FP</li>
<li>na dobu 2, 5 ,10  a více let</li>
<li>např. střednědobé a dlouhodobé termínované vklady, úvěry, emise akcií, penzijní připojištění, stavební spoření a podobně</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Podle používaných nástrojů</strong></p>
<ul>
<li><strong>úvěrový trh</strong></li>
<li><strong>devizový trh </strong></li>
<li><strong>trh s cennými papíry </strong></li>
<li><strong>trh s drahými kovy a uměleckými předměty</strong></li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Cenné papíry peněžního trh (příklady)</strong></p>
<ul>
<li><strong>pokladniční poukázky:</strong>
<ul>
<li>ke krytí krátkodobých schodků státního rozpočtu</li>
</ul>
</li>
<li><strong>šeky:</strong>
<ul>
<li>výstavce šeku dává příkaz bance, aby osobě uvedené na šeku nebo doručiteli zaplatila částku, na kterou je vystavený</li>
</ul>
</li>
<li><strong>směnky:</strong> bezpodmínečný slib osobě na směnce uvedené uhradit v určité době na určitém místě uvedenou finanční částku.</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Cenné papíry kapitálového trhu</strong></p>
<ul>
<li><strong>akcie </strong>umožňují držiteli:
<ul>
<li>podílet se na řízení firmy</li>
<li>na ziscích (dividendy)</li>
<li>pokud se podniku nedaří, tak může hodnota akcie  klesat</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li><strong>dluhopisy </strong>umožňují držiteli:
<ul>
<li>v určené lhůtě očekávat splacení dluhopisu i s výnosem</li>
<li>na druhou stranu neumožňuje podíl na ziscích a řízení</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li><strong>podílové listy: </strong>
<ul>
<li>vydávají investiční společnosti (IS)</li>
<li>FP získané od podílníků investují do různých nástrojů peněžního a kapitálového trhu ve snaze je zhodnotit</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>Úvěrové trhy</strong></h2>
<ul>
<li>jsou nevětším finančním trhem</li>
<li>Úvěrem rozumíme půjčku peněz <strong>za úrok</strong></li>
<li><strong>Na úvěr není právní nárok </strong>(banka sama na základě žádosti a přiložených podkladů zváží, zda úvěr poskytne)</li>
<li>Úvěr by měl být pro banku <strong>návratný, výnosný, </strong>úvěr by měl být jištěn (movitým či nemovitým majetkem, pohledávkami a pod)</li>
<li>Na základě žádosti</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Dělení  úvěrů</strong></p>
<ul>
<li>Podle toho, kdo je poskytuje:
<ul>
<li><strong>bankovní x  obchodní</strong></li>
</ul>
</li>
<li>Podle toho komu se poskytuje:
<ul>
<li><strong>firmám x občanům x státu a obcím x mezibankovní úvěry</strong></li>
</ul>
</li>
<li>Podle doby splatnosti:
<ul>
<li><strong>krátkodobé </strong>(do 1 r.) x <strong>dlouhodobé </strong>(nad 1 rok )</li>
</ul>
</li>
<li>Podle účelu:
<ul>
<li><strong>provozní x investiční </strong></li>
</ul>
</li>
<li>Další druhy úvěrů:
<ul>
<li><strong>kontokorentní x hypotéky x spotřebitelský x lombardní x korunový x devizový</strong></li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Účel úvěru </strong>= na co</p>
<ul>
<li><strong>druh úvěru dle lhůty splatnosti</strong></li>
<li><strong>výše úvěru </strong>a specifikace splácení úvěru</li>
<li><strong>existující závazky vůči jiným bankám a zajištění úvěru</strong></li>
<li><strong>podnikatelský záměr</strong></li>
<li>přehledem o tvorbě a potřebě finančních zdrojů</li>
<li><strong>rozvaha a výsledovka</strong></li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Banka hodnotí úvěrové schopnosti klienta</strong></p>
<ul>
<li>Zjišťuje tzv. bonitu = hodnocení firmy z hlediska schopnosti splácet úvěr)</li>
<li><strong><u>Zohledňuje se</u></strong><strong>:</strong>
<ul>
<li>dobrá <strong>podnikatelská pověst = goodwill </strong>(finanční hodnota vyjadřující postavení firmy na trhu, zahrnuje renomé, kapacitu firmy, vlastnosti osob ve vedení firmy)</li>
<li><strong>výsledky  finanční analýzy, zejména fundamentální:</strong></li>
<li><strong>likvidita</strong></li>
<li><strong>rentabilita</strong></li>
<li><strong>zadluženost</strong></li>
<li><strong>obrátka zásob a průměrná doba inkasa  </strong></li>
<li><strong>tržní hodnota firmy</strong></li>
<li><strong>efektivnost živé práce = produktivita práce</strong></li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Obsah podnikatelského záměru pro potřeby poskytnutí úvěru</strong></p>
<ul>
<li>datum a vznik firmy</li>
<li>zaměření podnikatelské činnosti</li>
<li>organizační struktura</li>
<li>počet pracovníků</li>
<li>konkurence firmy</li>
<li>podíl na trhu, odbyt</li>
<li>odborná kvalifikace managementu</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Bonita</strong> = hodnocení firmy z hlediska schopnosti splácet úvěr</p><p>The post <a href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz/podstata-penez-maturitni-otazka/">Podstata peněz – maturitní otázka</a> first appeared on <a href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz">Ekonomie-ucetnictvi.cz</a>.</p>]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Osobní finance &#8211; maturitní otázka</title>
		<link>https://ekonomie-ucetnictvi.cz/osobni-finance-maturitni-otazka/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[jx.mail@centrum.cz]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 27 Feb 2025 22:33:38 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Bankovnictví a pojišťovnictví]]></category>
		<category><![CDATA[Finance]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://ekonomie-ucetnictvi.cz/?p=9230</guid>

					<description><![CDATA[<p>&#160; Otázka: Osobní finance Předmět: Bankovnictví, Finanční trhy Přidal(a): Kateřina Jetelová &#160; Peníze a inflace Zlatý standard x peníze s nuceným oběhem Období zlatého standardu – v minulosti bylo možné bankovky směnit za zlato Peníze byly kryty zlatem Tato směnitelnost však byla postupně omezována Penězům nekrytým zlatem říkáme peníze s nuceným oběhem Jejich používání je ... <a title="Osobní finance &#8211; maturitní otázka" class="read-more" href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz/osobni-finance-maturitni-otazka/" aria-label="Číst více o Osobní finance &#8211; maturitní otázka">Read more</a></p>
<p>The post <a href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz/osobni-finance-maturitni-otazka/">Osobní finance – maturitní otázka</a> first appeared on <a href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz">Ekonomie-ucetnictvi.cz</a>.</p>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img decoding="async" class="alignleft" src="http://www.rozbor-dila.cz/wp-content/uploads/2013/02/Logo-EKO.png" alt="" /></p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Otázka: </strong>Osobní finance</p>
<p><strong>Předmět:</strong> Bankovnictví, Finanční trhy</p>
<p><strong>Přidal(a): </strong>Kateřina Jetelová</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><span id="more-9230"></span></p>
<h2><span style="text-decoration: underline;"><strong>Peníze a inflace</strong></span></h2>
<p><strong>Zlatý standard x peníze s nuceným oběhem</strong></p>
<ul>
<li>Období zlatého standardu – v minulosti bylo možné bankovky směnit za zlato
<ul>
<li>Peníze byly kryty zlatem</li>
<li>Tato směnitelnost však byla postupně omezována</li>
</ul>
</li>
<li>Penězům nekrytým zlatem říkáme peníze s nuceným oběhem
<ul>
<li>Jejich používání je na území státu vynuceno zákonem</li>
<li>Předpokladem funkčnosti peněz je důvěra občanů ve stabilitu měny</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Vliv inflace na hodnotu peněz</strong></p>
<ul>
<li>Hodnotu měny (to, co si koupíme za jednu Kč) ohrožuje inflace</li>
<li>Centrální banka (u nás ČNB) &#8211; jejím hlavním úkolem je pečovat o cenovou stabilitu, tj. O nízkou inflaci</li>
<li>Naše důvěra v hodnotu měny = naše důvěra v ČNB</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><span style="text-decoration: underline;"><strong>Osobní rozpočet</strong></span></h2>
<p><strong>Podstata</strong></p>
<ul>
<li>Osobní rozpočet = přehled příjmu a výdajů osoby (domácnosti)</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Význam</strong></p>
<ul>
<li>Pomáhá nám mít pod kontrolou osobní finance</li>
<li>Například: Najít rezervy a úspory; Zjistit, zda budeme schopni splácet úvěr…</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Výsledek</strong></p>
<ul>
<li>Když porovnáme výši příjmů a výdajů rozpočtu, může nastat jedna ze tří variant:
<ul>
<li><strong>Přebytkový</strong>
<ul>
<li>Příjmy &gt; výdaje</li>
</ul>
</li>
<li><strong>Vyrovnaný</strong>
<ul>
<li>Příjmy = výdaje</li>
</ul>
</li>
<li><strong>Deficitní</strong>
<ul>
<li>Příjmy &lt; výdaje</li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>3 otázky osobních financí:</strong></p>
<ul>
<li>Zda a jak se zajistit proti rizikům?</li>
<li>Jak naložit s penězi, pokud má rozpočet přebytek?</li>
<li>Kde získat prostředky, pokud je rozpočet v deficitu?</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><span style="text-decoration: underline;"><strong>Osobní majetek (druhy), závazky a jejich vztah</strong></span></h2>
<p><strong>MAJETEK</strong></p>
<ul>
<li>Majetek = to, co osoba (domácnost) vlastní
<ul>
<li>Na majetku nás zajímá jeho tržní cena</li>
</ul>
</li>
<li>Tržní cena majetku = cena, za kterou by bylo možné majetek v daný okamžik prodat (na trhu)</li>
<li><strong>Majetek můžeme rozdělit na:</strong>
<ul>
<li><strong>Nevýdělečný</strong>
<ul>
<li>Slouží k uspokojení našich potřeb (používáme ho)</li>
<li>Dům, ve kterém bydlíme, auto, kolo, počítač&#8230;</li>
</ul>
</li>
<li><strong>Výdělečný</strong>
<ul>
<li>Přináší nám nějaký příjem/výnos</li>
<li>Pronajímané nemovitosti, podíly ve firmách, akcie, dluhopisy, vklady u bank…</li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>ZÁVAZKY</strong></p>
<ul>
<li>Závazky = součet částek, které někomu dlužíme (půjčky, úvěry, hypotéky&#8230;)</li>
<li>Majetek můžeme prodat a splatit závazky</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><span style="text-decoration: underline;"><strong>Rizika a možnosti jejich zajištění</strong></span></h2>
<p><strong>Rizika:</strong></p>
<ul>
<li><strong>Ztráta příjmů</strong>
<ul>
<li>Propuštění</li>
<li>Nemoc, věk&#8230;</li>
<li>Poptávka po mé profesi</li>
</ul>
</li>
<li><strong>Ztráta majetku</strong>
<ul>
<li>Živelné pohromy</li>
<li>Krádež</li>
<li>Havárie (auto, plyn&#8230;)</li>
</ul>
</li>
<li><strong>Nečekané výdaje</strong>
<ul>
<li>Např. Nahrazení škod způsobených někomu jinému</li>
<li>Může vést i k dlouhodobým výdajům(např. Placení trvalé fyzické újmy)</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Proti těmto rizikům se můžeme zajistit:</strong></p>
<ul>
<li><strong>Pojištěním</strong>
<ul>
<li>Životním nebo úrazovým &#8211; proti ztrátě příjmu</li>
<li>Majetkovým &#8211; proti ztrátě majetku</li>
<li>Pojištěním odpovědnosti za škodu</li>
</ul>
</li>
<li><strong>Vytvářením finančních rezerv</strong>
<ul>
<li>Nepojistitelná rizika (ztráta zaměstnání, dům v zátopové oblasti&#8230;)</li>
<li>Tam, kde pojištění nedává ekonomický smysl</li>
<li>Někdy se používá termín samopojištění</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><span style="text-decoration: underline;"><strong>Přebytek rozpočtu a investování</strong></span></h2>
<ul>
<li>Předpokladem k investování je přebytek peněz</li>
<li>Nejčastější příčinou je přebytkový rozpočet &#8211; Příjmy &gt; výdaje</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Vztah výnosu a inflace</strong></p>
<ul>
<li>Investice nám přinášejí určitě výnosy
<ul>
<li>Základním požadavkem na výnos je aby nám minimálně pokryl inflaci</li>
<li>Pokud bude výnos &lt; inflace, pak hodnota našich úspor bude klesat</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Do jakých aktiv lze investovat (dělení)</strong></p>
<p><strong>Majetek můžeme rozdělit na:</strong></p>
<ul>
<li><strong>Nevýdělečný</strong> &#8211; uspokojuje přímo naše potřeby (auto, dům ve kterém žijeme)</li>
<li><strong>Výdělečný</strong> &#8211; investuje e do něj úspory
<ul>
<li>Přináší nám výnosy</li>
<li>Neuspokojuje žádné naše potřeby</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Výdělečná aktiva</strong></p>
<ul>
<li><strong>Finanční</strong> &#8211; akcie, termínové vklady, dluhopisy, podílové listy
<ul>
<li>Výnosem může být úrok, dividenda, růst ceny</li>
</ul>
</li>
<li><strong>Reálná</strong> &#8211; nemovitosti, zlato, umělecká díla
<ul>
<li>Výnos pramení z budoucího růstu ceny</li>
<li>Jen výjimečně přináší reálné investice jiný výnos (např. Byt můžeme pronajímat)</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Rizika při investování</strong></p>
<ul>
<li><strong>Riziko</strong> &#8211; každá investice je spojená s určitým rizikem a některé investice jsou rizikovější než jiné.</li>
<li><strong>Rizikem je:</strong>
<ul>
<li><strong>Riziko poklesu výnos</strong>
<ul>
<li>Výnos může být nižší než očekáváme při pořízení investice</li>
</ul>
</li>
<li><strong>Riziko ztráty jistiny</strong>
<ul>
<li>Investované prostředky nemusíme obdržet zpět (všechny nebo část)</li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Vztah rizika a výnosu</strong></p>
<ul>
<li>Aby ale někdo (vědomě) postupoval větší riziko, musí investice nabízet vyšší výnos.</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Diverzifikované portfolio a jeho význam</strong></p>
<ul>
<li>Rozložením částky mezi různé investice získáme méně rizikové (diverzifikované portfolio).</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><span style="text-decoration: underline;"><strong>Deficit rozpočtu a jeho řešení</strong></span></h2>
<p><strong>Druhy</strong></p>
<ul>
<li><strong>Jednorázový</strong>
<ul>
<li>Vzniká v důsledku</li>
<li>Jednorázových výdajů (častěji)</li>
<li>Krátkodobých výpadku příjmů</li>
</ul>
</li>
<li><strong>Permanentní (trvalý)</strong>
<ul>
<li>V rozpočtu výdaje převyšují příjmy, a to permanentně (tj. Dlouhodobě)</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Konstrukce úrokové sazby</strong></p>
<ul>
<li>Úroková sazba vkladu (depozita) = sazba na mezibankovním trhu &#8211; marže banky (to, co z toho má banka)</li>
<li>Úroková sazba úvěru = sazba na mezibankovním trhu + marže banky</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>RPSN</strong></p>
<ul>
<li>Pokud si půjčujeme peníze, pak pro nás někdy může být obtížné porovnat výhodnost jednotlivých nabídek úvěrů</li>
<li>Příčinou často bývá různé vyjádření nákladů na úvěr</li>
<li>Proto je u spotřebitelských úvěrů (úvěry pro občany) stanovena povinnost uvádět RPSN</li>
<li>RPSN = roční procentní sazba nákladů</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Možnosti řešení permanentního deficitu</strong></p>
<ul>
<li><strong>Dvě základní možnosti řešení permanentního deficitu:</strong></li>
<li style="list-style-type: none;">
<ul>
<li>Snížení výdajů &#8211; nejsnáze snížíme kontrolovatelné výdaje</li>
<li>Zvýšení příjmu
<ul>
<li>Další zdroj příjmů (druhé zaměstnání, brigáda&#8230;)</li>
<li>Lépe placené zaměstnání (podnikání)</li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
<li><strong>Řešení rozpočtového deficitu úvěrem:</strong></li>
<li style="list-style-type: none;">
<ul>
<li>Je vždy nevhodné v případě permanentního deficitu</li>
<li>Může být za určitých podmínek řešením u jednorázového deficitu</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Kritéria rozumného úvěru</strong></p>
<ul>
<li>Po jeho přijetí se nedostaneme do stavu předlužení &#8211; počítáme s rezervou
<ul>
<li>Může dojít k výpadku příjmů</li>
<li>Úrokové sazby mohou růst</li>
</ul>
</li>
<li>Slouží na pořízení opravdu potřebných věcí &#8211; jde o promyšlenou akci (nikoli nákupní záchvat)</li>
<li>Pokud si pořizujeme majetek, pak by nám měl sloužit i po splacení úvěru (např. Dům, auto&#8230;)</li>
<li>Peníze z úvěru použijeme na nákup něčeho, co nám v budoucnu zvýší náš příjem (majetek, vzdělání&#8230;)</li>
<li>Cena úvěru odpovídá tržním podmínkám &#8211; vyšší úrok = vyšší budoucí výdaje z rozpočtu</li>
<li>Úvěr NEBEREME na dovolenou, vánoční a jiné dárky&#8230;
<ul>
<li>Pokud nejsme schopni na ně našetřit v rámci rozpočtu, pak jen obtížně budeme hradit splátky navýšení o úrok</li>
<li>Nejde o majetek, který můžeme v případě potíží se splácením prodat</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Kroky věřitele pokud dlužník nesplácí</strong></p>
<ul>
<li><strong>Upomínky</strong>
<ul>
<li>Věřitel nás upozorňuje, že porušujeme smlouvu</li>
<li>Věřitel nám účtuje smluvní pokuty nebo zvyšuje úrokovou sazbu(smluvní sankce)</li>
<li>Je rozumné s věřitelem začít jednat
<ul>
<li>Poplatky a sankční úroky</li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
<li><strong>Vymáhání nesplaceného dluhu</strong>
<ul>
<li>Pokud dále nesplácíme, může věřitel:
<ul>
<li>Prodat zastaveny majetek, např. Dům (pokud je úvěr zajištěn zástavou)</li>
<li>Najmout vymáhací agenturu nebo právníky (další následky pro dlužníka)
<ul>
<li>Náklady vymáhání</li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
<li><strong>Soudní řízení</strong>
<ul>
<li>Pokud dále nesplácíme, má věřitel možnost obrátit se na soud</li>
<li>Pokud je věřitel v právu, soud nařídí dlužníkovi zaplatit &#8211; vydá platební rozkaz
<ul>
<li>Soudní poplatky a náklady na právníky</li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
<li><strong>Exekuce</strong>
<ul>
<li>Pokud dále nesplácíme, soud nařídí exekuci (=další náklady na exekutora)</li>
<li>Předmětem exekuce může být:
<ul>
<li>Příjem (mzda, sociální dávky&#8230;)</li>
<li>Majetek &#8211; dva kroky
<ul>
<li>Obestaveni majetku &#8211; dlužník s ním nemůže nakládat</li>
<li>Prodej majetku
<ul>
<li>Náklady exekutora</li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Dluhová past</strong></p>
<ul>
<li>Pokud je dlužník předluženy, pak:
<ul>
<li>Nejen, že není schopen splácet své dluhy</li>
<li>Ale dlužná částka dále ještě roste o dodatečné náklady</li>
</ul>
</li>
<li>Velmi často si pak začne dlužník brát další nové úvěry na splátky starších (často za vyšší cenu)</li>
<li>Situaci může dále zhoršit výpadek příjmů nebo růst úrokových sazeb</li>
<li>Tomuto stavu se říká DLUHOVA PAST (spirála)</li>
</ul><p>The post <a href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz/osobni-finance-maturitni-otazka/">Osobní finance – maturitní otázka</a> first appeared on <a href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz">Ekonomie-ucetnictvi.cz</a>.</p>]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Finanční řízení &#8211; maturitní otázka</title>
		<link>https://ekonomie-ucetnictvi.cz/financni-rizeni-maturitni-otazka/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[jx.mail@centrum.cz]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 20 Jan 2025 11:04:56 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Ekonomie]]></category>
		<category><![CDATA[Finance]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://ekonomie-ucetnictvi.cz/?p=9201</guid>

					<description><![CDATA[<p>&#160; Otázka: Finanční řízení Předmět: Ekonomie, Finance Přidal(a): Eliška &#160; DVA POHLEDY FINANČNÍHO ŘÍZENÍ Řízení nákladů, výnosů a zisku – plánování, průběžné ovlivňování, kontrola dosažených výsledků Řízení finančních zdrojů (platební schopnost, likvidita, insolvenci) &#160; ŘÍZENÍ NÁKLADŮ, VÝNOSŮ A ZISKU zjištění zisku představuje činnosti, které mají za cíl dosáhnout jejich určité výše plánování výše nákladů, výnosů ... <a title="Finanční řízení &#8211; maturitní otázka" class="read-more" href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz/financni-rizeni-maturitni-otazka/" aria-label="Číst více o Finanční řízení &#8211; maturitní otázka">Read more</a></p>
<p>The post <a href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz/financni-rizeni-maturitni-otazka/">Finanční řízení – maturitní otázka</a> first appeared on <a href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz">Ekonomie-ucetnictvi.cz</a>.</p>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img decoding="async" class="alignleft" src="http://www.rozbor-dila.cz/wp-content/uploads/2013/02/Logo-EKO.png" alt="" /></p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Otázka: </strong>Finanční řízení</p>
<p><strong>Předmět:</strong> Ekonomie, Finance</p>
<p><strong>Přidal(a): </strong>Eliška</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><span id="more-9201"></span></p>
<p><strong>DVA POHLEDY FINANČNÍHO ŘÍZENÍ</strong></p>
<ul>
<li>Řízení nákladů, výnosů a zisku – plánování, průběžné ovlivňování, kontrola dosažených výsledků</li>
<li>Řízení finančních zdrojů (platební schopnost, likvidita, insolvenci)</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>ŘÍZENÍ NÁKLADŮ, VÝNOSŮ A ZISKU</strong></p>
<ul>
<li>zjištění zisku</li>
<li>představuje činnosti, které mají za cíl dosáhnout jejich určité výše</li>
<li>plánování výše nákladů, výnosů (a tím i zisku), jejich průběžné ovlivňování (tzv. operativní řízení) a kontrolou dosažených výsledků</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>ŘÍZENÍ FINANČNÍCH ZDROJŮ</strong></p>
<ul>
<li>zjištění platební schopnosti</li>
<li>zabývá se tím, jaká bude potřeba finančních zdrojů a kde je získat</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>FINANČNÍ PLÁN</strong></p>
<ul>
<li>stanoví, jak velká by měla být výše nákladů, výnosů a zisku</li>
<li>zároveň stanoví, jaká má být výše finančních zdrojů a na co budou použity</li>
<li>podle toho, zda dosahujeme naplánované výše zisku a jaká je platební schopnost, přijímáme operativní opatření</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Finanční řízení </strong></p>
<ul>
<li><strong>Soustava rozpočtů</strong>
<ul>
<li>Náklady, výnosy, zisky</li>
<li>Platební schopnost</li>
<li>Investiční rozpočet</li>
<li>Další rozpočty</li>
</ul>
</li>
<li><strong>Plánové výkazy</strong>
<ul>
<li>Plánová rozvaha</li>
<li>Plánový výkaz zisků a ztrát</li>
<li>Plánový výkaz cash flow</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Finanční plán se bude skládat z:</strong></p>
<ul>
<li>rozpočtů nákladů, výnosů a zisku</li>
<li>platební schopnosti</li>
<li>investičního rozpočtu</li>
<li>příp. dalších rozpočtů</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong> Plánové výkazy</strong></p>
<ul>
<li>plánová rozvaha
<ul>
<li>cílem je určit výši potřebného majetku a zdrojů k jeho financování</li>
</ul>
</li>
<li>plánový výkaz zisku a ztráty</li>
<li>plánový výkaz cash flow
<ul>
<li>výkaz cash flow je součástí účetní uzávěrky, která je povinná ze zákona o účetnictví</li>
<li>sleduje, jak jsou využívány zdroje a jaká bude platební schopnost</li>
<li>cash flow = vypovídá o likviditě podniku a u financování, podnikání</li>
<li>sleduje pohyb peněžních prostředků ve firmě za určité období</li>
<li>sumy peněžních prostředků odečteme výdaje za dané období</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Normy </strong></p>
<ul>
<li>nástroj stanovící potřebu nebo využití výrobních faktorů</li>
<li>např. normy spotřeby materiálu</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Kalkulace</strong></p>
<ul>
<li>stanovení nákladů a ceny na jednici (kus, měrné jednotky..)</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Rozpočty</strong></p>
<ul>
<li>stanovení finančních úkolů v celkové výši</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>ZÁKLADNÍ ROZPOČTY</strong></p>
<ul>
<li>rozpočet nákladů a výnosů</li>
<li>rozpočet platební schopnosti</li>
<li>rozpočet investiční</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Ekonomický zisk </strong>= zisk – náklady obětované příležitosti</p>
<ul>
<li>říká nám, o kolik více získáme z příležitosti, kterou jsme vybrali, oproti příležitosti obětované
<ul>
<li>obětované příležitosti jsou možnosti, kterých se musíme vzdát (obětovat je) pro jinou a lepší možnost</li>
<li>např. rozhodnutím podnikat jsme obětovali mzdu, kterou bychom mohli mít v zaměstnaní</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Členění nákladů</strong></p>
<ul>
<li>Hledisko
<ul>
<li>Fixní</li>
<li>variabilní</li>
</ul>
</li>
<li>Hledisko
<ul>
<li>Přímé</li>
<li>Nepřímé
<ul>
<li>Výrobní</li>
<li>Správní</li>
<li>Odbytové</li>
<li>Zásobovací</li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>FIXNÍ A VARIABILNÍ NÁKLADY</strong></p>
<ul>
<li><strong>Fixní</strong> = takové, jejichž celková výše se nemění s velikostí produkce</li>
<li style="list-style-type: none;">
<ul>
<li>nájem, licence, odpisy</li>
</ul>
</li>
<li><strong>Variabilní </strong>= náklady, které přímo závisejí na výši produkce</li>
<li style="list-style-type: none;">
<ul>
<li>spotřeba materiálu</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>PŘÍMÉ A NEPŘÍMÉ NÁKLADY</strong></p>
<ul>
<li><strong>Přímé</strong> = můžeme přesně spočítat na jednici výrobku a obvykle jsou vyvolány samotnou výrobou</li>
<li style="list-style-type: none;">
<ul>
<li>spotřeba materiálu, úkolové mzdy</li>
</ul>
</li>
<li><strong>Nepřímé</strong> = dány především existencí firmy a na jednici je rozpočítáváme několika metodami</li>
<li style="list-style-type: none;">
<ul>
<li>neboli režijní</li>
<li>pokud vyrábíme více výrobků, nemůžeme přesně říci, který z nich vyvolává konkrétní výši režijních nákladů</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li style="list-style-type: none;">
<ul>
<li>výrobní – souvisí s výrobou (osvětlení haly, spotřeba drobného materiálu)</li>
<li>správní – souvisí s chodem firmy (mzdy, administrativa)</li>
<li>odbytové – souvisí s marketingem a prodejem (propagace)</li>
<li>zásobovací (materiál, zásoby)</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Kalkulace úplných nákladů</strong></p>
<ul>
<li>stanovuje výši nákladů a zisk na kalkulační jednici
<ul>
<li>ale rozpočet na celou výrobu</li>
</ul>
</li>
<li>návaznost na účetnictví (zejména rozvrhová základna, kalkulační vzorec)</li>
<li>nebere ohled na velikost produkce a prodeje</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Kalkulace neúplných nákladů</strong></p>
<ul>
<li>stanovení krycího příspěvku a zisku se zohledněním celkového prodaného zboží
<ul>
<li>krycí příspěvek = tržby – variabilní náklady celkem
<ul>
<li>částka, která slouží k úhradě fixních nákladů a poté k tvorbě zisku</li>
<li>velmi dobře ukáže, který z našich produktů se vyplatí nabízet a který ne. Ukáže to lépe než kalkulace úplných nákladů a nepotřebujeme k tomu ani vyčíslit zisk</li>
<li>můžeme ho zjistit vydělením celkového krycího příspěvku objemem produkce nebo výpočtem ceny na 1 ks (variabilní náklady na jednici)</li>
<li>nejvýnosnější je ten produkt, který bude mít nejvyšší krycí příspěvek na jednici</li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>1. krok</strong></p>
<ul>
<li>1) vykalkulujeme variabilní náklady (spotřeba materiálu, mzdy, sociální a zdravotní pojištění&#8230;)</li>
<li>2) dosadíme cenu</li>
<li>3) zjistíme krycí příspěvek = tržby – variabilní náklady</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>2. krok</strong> (nyní již musíme použít celkový objem produkce (prodeje))</p>
<ul>
<li>1) veškeré hodnoty tímto množstvím vynásobíme</li>
<li>2) od krycího příspěvku odečteme fixní náklady a zjistíme zisk</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Variabilní náklady (celkem) &gt; tržby celkem &gt; krycí příspěvek &gt; fixní náklady &gt; zisk celkem</strong></p><p>The post <a href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz/financni-rizeni-maturitni-otazka/">Finanční řízení – maturitní otázka</a> first appeared on <a href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz">Ekonomie-ucetnictvi.cz</a>.</p>]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Zabezpečení hlavní činnosti oběžným majetkem</title>
		<link>https://ekonomie-ucetnictvi.cz/zabezpeceni-hlavni-cinnosti-obeznym-majetkem-2/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[webguru]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 20 Dec 2024 01:04:44 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Ekonomie]]></category>
		<category><![CDATA[Finance]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://ekonomie-ucetnictvi.cz/?p=8814</guid>

					<description><![CDATA[<p>&#160; Otázka: Zabezpečení hlavní činnosti oběžným majetkem Předmět: Ekonomie, Finance Přidal(a): Veselkan &#160; &#160; V podniku je třeba zajistit vstupy přeměnit je na statky a služby a ty poté prodat Vstupy = výrobní faktory Oběžný materiál = jednorázové Zaměstnanci zastupují výrobní faktory práce &#160; Výrobní faktory je potřeba získat pomocí: Zvláštních zdrojů – počáteční vklady Cizích ... <a title="Zabezpečení hlavní činnosti oběžným majetkem" class="read-more" href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz/zabezpeceni-hlavni-cinnosti-obeznym-majetkem-2/" aria-label="Číst více o Zabezpečení hlavní činnosti oběžným majetkem">Read more</a></p>
<p>The post <a href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz/zabezpeceni-hlavni-cinnosti-obeznym-majetkem-2/">Zabezpečení hlavní činnosti oběžným majetkem</a> first appeared on <a href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz">Ekonomie-ucetnictvi.cz</a>.</p>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img decoding="async" class="alignleft" src="http://www.rozbor-dila.cz/wp-content/uploads/2013/02/Logo-EKO.png" alt="ekonomie" /></p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Otázka: </strong>Zabezpečení hlavní činnosti oběžným majetkem</p>
<p><strong>Předmět:</strong> Ekonomie, Finance</p>
<p><strong>Přidal(a):</strong> Veselkan</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><span id="more-8814"></span></p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>V podniku je třeba zajistit vstupy přeměnit je na statky a služby a ty poté prodat</strong></p>
<ul>
<li>Vstupy = výrobní faktory</li>
<li>Oběžný materiál = jednorázové</li>
<li>Zaměstnanci zastupují výrobní faktory práce</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><em><strong>Výrobní faktory je potřeba získat pomocí:</strong></em></p>
<ul>
<li>Zvláštních zdrojů – počáteční vklady</li>
<li>Cizích zdrojů &#8211; úvěry</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>Koloběh ve výrobě</strong></h2>
<ul>
<li>Máme peníze za ně nakoupíme materiál, z něj uděláme výrobky</li>
<li>Výrobek prodáme a pokud nejsou zaplaceny ihned, vzniká pohledávka</li>
<li>Po zaplacení získáme znovu peníze a koloběh se může opakovat</li>
</ul>
<p><img fetchpriority="high" decoding="async" class="size-medium wp-image-8815 aligncenter" src="https://ekonomie-ucetnictvi.cz/wp-content/uploads/2023/07/Kolobeh-300x192.png" alt="" width="300" height="192" srcset="https://ekonomie-ucetnictvi.cz/wp-content/uploads/2023/07/Kolobeh-300x192.png 300w, https://ekonomie-ucetnictvi.cz/wp-content/uploads/2023/07/Kolobeh.png 451w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" /></p>
<p><strong>Koloběh v obchodě</strong></p>
<ul>
<li>Nakoupené výrobky se stávají zbožím, které je nabízeno zákazníkovi</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>Rozlišení OM</strong></h2>
<ul>
<li>Spotřeba do oku</li>
<li>Definice: majetek, jehož doba použitelnosti je menší než 1 rok, mění svoji podobu a jednorázově se spotřebovává</li>
<li>Dělení: zásoby, finanční OM, pohledávky</li>
<li>Zásoby = materiál, polotovary, nedokončená výroba, výroba, výrobky, zboží</li>
<li>Zákl. materiál (vápno, látka), doplňkové látky (nýty, lak, zip),</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p>Zásoby = hmotné statky, které dosud nebyli použity k danému účelu, vyrovnávají časový nesoulad mezi nákupem, výrobou a prodejem – umožňuje, aby probíhali tyto činnosti hospodárně</p>
<ul>
<li>a) Materiál – podstata výrobku, pomocné látky– přechází přímo do výrobku, provozovací látky –látky potřební k provozu firmy, náhradní díly – předměty určené k uvedení hmotného majetku do původního stavu, obaly – slouží k ochraně a doprav materiálu, zboží a výrobků, jsou vratné a nevratné6) drobný hmotný majetek – majetek používá podnik dlouhodobě, 6) drobný hmotný majetek</li>
<li>b) Polotovary – prošli výrobou, a mohou existovat samostatně, plnit určitou úlohu (součástky) Nedokončená výroba = byli ve výrobě, ale ještě nejsou materiálem, a ještě se budou dále zpracovávat.</li>
<li>Výrobky – byly vytvořeny v podniku a budou se prodávat</li>
<li>c) Zboží – vystupují do podniku a beze změny se prodávají</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>Krátkodobý finanční majetek</strong></h2>
<p><strong>Peněžní prostředky v hotovosti, na účtech</strong></p>
<ul>
<li>Ceniny = majetek v určité hodnotě (poštovní známky, kolky = ověření jistiny, cenné papíry (směnky, akcie zakoupené za účelem dalšího prodeje do 1 roku)</li>
<li>Pohledávky – nárok na úhradu peněžní částky od dlužníka</li>
<li>a) Pohledávky za odběrateli za statky a služby, vzniká vystavením faktury odběratelům a zaniká zaplacením faktury</li>
<li>b) Pohledávka u pojišťovny – vzniká, když podnik nahlásí pojistnou událost (požár), zaniká, když pojišťovna provede náhradu škody</li>
<li>c) Pohledávka u banky – vzniká tím, že podnik má v bance uložené peníze, zaniká, pokud v bance nemá peníze</li>
<li>d) Pohledávka u zaměstnance – vzniká poskytnutím záloh na pracovní cestu a zaniká provedením vyúčtování</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Hospodaření s materiálem zahrnuje tyto činnosti:</strong></p>
<ul>
<li>plánování materiálových zásob</li>
<li>právní zajištění dodávek</li>
<li>nákupní činnost</li>
<li>skladování materiálových zásob</li>
<li>výdej do výroby</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Plánování materiálových zásob</strong></p>
<ul>
<li>cílem je stanovit optimální zásobu, při špatném plánování může vzniknout nedostatek materiálu nebo mohou vznikat nadbytečné zásoby, při plánování je důležitý způsob řízení zásob</li>
</ul>
<p><em><strong>a) Metoda ABC</strong> </em>– vychází se z předpokladu, že jednotlivé druhy zásob mají pro podnik různý význam</p>
<ul>
<li style="list-style-type: none;">
<ul>
<li>A – zásoby pro podnik mají největší význam (hl. výrobní materiál)</li>
<li>B – různorodé druhy materiálu (pomocné látky, obaly)</li>
<li>C – zbytek druhů materiálu (kancelářské potřeby)</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p><em><strong>b) metoda JIT (Just in time)</strong></em></p>
<ul>
<li>nedochází při ní k vytváření skladovacích zásob, dodávky se přesně rovnají spotřebě a v okamžiku dodání se vydávají do výroby</li>
<li>výhody &#8211; odpadají náklady na skladování, nemůže dojít ke znehodnocení zásob, nejsou vázány peněžními prostředky</li>
<li>nevýhody &#8211; musí být zajištěny přesně dodávky, nesmí docházet k výpadkům v dopravě, musí být spolehlivý dodavatel</li>
<li>při plánování zásob musí být stanoven tzv. objem nákupu, kolik se bude nakupovat v průběhu období</li>
<li>při stanovení objemu nákupu se stanoví tzv. bilanční rovnice, v níž se porovnávají potřeby a zdroje</li>
<li>NÁKUP = SPOTŘEBA + KZ – PZ</li>
</ul>
<p><strong><em>c) MRP – pomocí softwaru SAP</em></strong></p>
<ul>
<li>Kusovník</li>
<li>Používá se ve výrobě k určení nákupu přesného množství položek, z nichž se skládá finální výrobek</li>
</ul>
<p><em><strong>d) Kanban</strong> </em>– velikost výroby není stanovena odhadem, ale podle přesně známých objednávek</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Existují 2 názory na velikost zásob:</strong></p>
<ul>
<li>zásoby je potřeba co nejvíce snižovat, protože. vážou finanční prostředky. vyvolávají náklady</li>
<li>zásoby je potřeba co nejvíce zvyšovat, protože. zabezpečují plynulost výroby. umožňují realizovat výrobu velkého množství výrobků</li>
<li>Tyto přístupy vedou ke kompromisu, tzv. optimální zásobě</li>
<li>Rychlostí obratu rozumíme dobu, za kterou oběžný majetek projde všemi formami koloběhu. Rychlost obratu bychom chtěli co nejvyšší:</li>
<li>a) Zrychlení obratu přinese vyšší výnosy a tím i zisk</li>
<li>b) Snižuje množství potřebných finančních prostředků</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Měření rychlosti obratu</strong></p>
<p><em><strong>Počet obrátek zásob</strong></em></p>
<ul>
<li>udává kolikrát za rok proběhne materiál celým koloběhem</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Doba obratu zásob</strong></p>
<ul>
<li>udává za kolik dnů proběhne 1. koloběh</li>
<li>Možnosti zrychlení obratu OM</li>
<li>a) Zrychlení výroby</li>
<li>b) Zvýšením prodeje</li>
<li>c) Zkrácením platebních termínů odběratelů</li>
<li>d) Snížením zásob materiálů</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Skladování:</strong></p>
<p><em><strong>a) Snižujeme zásoby, protože</strong></em></p>
<ul>
<li>Vážou finanční prostředky, které pak nemůžeme použít pro jiné účely</li>
<li>Vyvolávají náklady – hlavně na skladování</li>
<li>Představují riziko, že nakoupené zásoby nebudeme v budoucnu moci použít, jejich hodnota se sníží a tím podniku vznikají ztráty</li>
</ul>
<p><em><strong>b) Zvyšujeme zásoby, protože</strong></em></p>
<ul>
<li>Zabezpečení plynulé výroby eliminujeme</li>
<li>Riziko zastavení (Výroba velkého množství výrobků bez přestavování výrobní linky</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>Druhy zásob</strong></h2>
<p>a) Optimální zásoba – váže přijatelné množství finančních prostředků a vyvolává, co nejnižší náklady na pořízení a zároveň je zabezpečen plynulý chod výroby</p>
<p>b) Běžná zásoba – zajišťuje předpokládanou spotřebu mezi dodávkami</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Délka dodávkového cyklu závisí na:</strong></p>
<p><em><strong>Druhu materiálu</strong></em></p>
<ul>
<li>Vzdálenosti dodavatele</li>
<li>Nákladech na skladování materiálu</li>
<li>Způsoby dopravy</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p>c) Pojistná zásoba – vyrovná případné odchylky v dodávkách a ve spotřebě = výše se stanoví dle statistických údajů</p>
<p>d) Technická zásoba – v podnicích, kde je nutné materiál před použitím ve výrobě upravit (schnutí dřeva)</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Změna zásob ve skladě</strong></p>
<ul>
<li>Množství na skladě roste a klesá podle toho, jak probíhají dodávky</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Minimální a maximální zásoba</strong></p>
<ul>
<li>Min = nejmenší množství, které zajistí výrobu po dobu dodací lhůty včetně rezervy pro případ výpadku dodávek</li>
<li>Velikost zásob pod níž by stav na skladě neměl klesnout</li>
<li>Vychází z toho, že podnik zná dobu potřebnou pro zadání a vyřízení objednávky materiálu</li>
<li>K předpokládané spotřebě připočteme pojistnou zásobu</li>
<li>Pokud firma má technickou zásobu minimální určí se jako spotřeba + pojistná technická zásoba</li>
<li>Stanovení minimální zásoby</li>
<li>Při jakém množství je třeba objednat další dodávku, aby nebyla ohrožena plynulost výroby</li>
<li>Vyjádřena v naturálních jednotkách (kg, kus)</li>
</ul>
<p><em><strong>Ovlivňuje ji dodací lhůta, která je dána dobou, po kterou trvá:</strong></em></p>
<ul>
<li>a) Zadání a odeslání objednávky</li>
<li>b) Vyřízení objednávky</li>
<li>c) Samotné dodání</li>
<li>d) Převzetí a uskladnění dodávky</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Maximální zásoba</strong></p>
<ul>
<li>Nejvyšší vhodné množství, které nevyvolá nadměrnou potřebu skladovacích prostor a financí</li>
</ul>
<p><em><strong>Stanovení maximální zásoby</strong></em></p>
<ul>
<li>Má být, tak velká, aby zabezpečila výrobu</li>
<li>Po dobu mezi dvěma dodávkami + doba dodání</li>
</ul>
<p><em><strong>Převzetí zásob od dodavatele</strong></em></p>
<ul>
<li>S materiálem přichází DL a daňový doklad</li>
<li>Pomocí dodacího listu se provádí kontrola (spočítání obalů, prohlédnutí, zda nejsou poškozeny)</li>
<li>Při uložení materiálu do skladu se vystaví příjemka</li>
<li>Pokud by dodávka nebyla v pořádku, zaznamenáme to do DL nebo sepíšeme protokol o vadách</li>
<li>Evidence a skladování materiálu</li>
<li>Náležitosti daňového dokladu: označení dodavatele a odběratele, datum splatnosti, druh zboží a jeho množství, cena bez DPH, sazba daně, cena s DPH</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Skladování materiálu</strong></p>
<p><strong><em>Kde umístit sklad:</em></strong></p>
<ul>
<li>a) centralizovaný – moderní metody řízení zásob, automatizace, zdlouhavější komunikace, delší vzdálenost</li>
<li>b) decentralizovaný – menší sklad, blíž</li>
</ul>
<p><em><strong>Zda mít vlastní sklad nebo pronajatý:</strong></em></p>
<ul>
<li>Nevýhoda vlastního je nákladná výstavba a vysoké provozní náklady</li>
<li>Vlastní sklad volíme, pokud bude vysoce vytížen, protože náklady se rozmístí do velkého množství položek</li>
<li>Při pronájmu ušetříme náklady na výstavbu</li>
<li>Pokud je v podniku velká zásoba materiálu, jsou v nich vázané prostředky, jenž pak nemůžeme použít pro jiné účely</li>
</ul>
<p><em><strong>Odhad celkové spotřeby materiálu</strong></em></p>
<p><strong>a) Stanovení potřeby dle technické dokumentace</strong></p>
<ul>
<li>Norma spotřeby vyjadřuje přípustné optimální množství spotřebovaného materiálu na jednotku výrobku</li>
<li>Norma spotřeby = materiál přicházející do výrobku + norma odpadu + norma ztrát</li>
</ul>
<p><strong>b) Stanovení spotřeby dle statistických údajů:</strong></p>
<ul>
<li>Nemotivuje k úsporám materiálu</li>
<li>Zvýšíme dle plánu výroby</li>
<li>Vycházíme z průměrné spotřeby v minulém roce, čtvrtletí, měsíci</li>
<li>U levnějších druhů materiálu</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Kdy nakupovat?</strong></p>
<ul>
<li>V cyklech</li>
<li>V proměnlivých intervalech</li>
<li>Je-li materiál potřebný podle plánu výroby</li>
<li>Poklesne-li stav na skladě pod minimální zásobu</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Kolik nakupovat?</strong></p>
<ul>
<li>Aktuální situace (sleva, výprodej)</li>
<li>Doplnění stavu na skladě do maximální zásoby</li>
<li>Velikost objednávky = max. zásoba – současná zásoba.</li>
</ul><p>The post <a href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz/zabezpeceni-hlavni-cinnosti-obeznym-majetkem-2/">Zabezpečení hlavní činnosti oběžným majetkem</a> first appeared on <a href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz">Ekonomie-ucetnictvi.cz</a>.</p>]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Podnik a jeho činnosti &#8211; maturitní otázka</title>
		<link>https://ekonomie-ucetnictvi.cz/podnik-a-jeho-cinnosti-maturitni-otazka/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[webguru]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 22 Oct 2024 01:05:51 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Ekonomie]]></category>
		<category><![CDATA[Finance]]></category>
		<category><![CDATA[Logistika]]></category>
		<category><![CDATA[Podnikání]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://ekonomie-ucetnictvi.cz/?p=8792</guid>

					<description><![CDATA[<p>&#160; Otázka: Podnik a jeho činnosti Předmět: Finance, Podnikání, Ekonomie, Logistika Přidal(a): anonym &#160; &#160; Zakládání podniku Pokud podnikatel chce založit firmu, musí si odpovědět na řadu otázek: Co a pro koho vyrábět – musíme vycházet z poznatků marketingu Jakou cenovou strategii a formu distribuce zvolit – určuje marketing, daňová politika a kalkulace Musí zvážit ... <a title="Podnik a jeho činnosti &#8211; maturitní otázka" class="read-more" href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz/podnik-a-jeho-cinnosti-maturitni-otazka/" aria-label="Číst více o Podnik a jeho činnosti &#8211; maturitní otázka">Read more</a></p>
<p>The post <a href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz/podnik-a-jeho-cinnosti-maturitni-otazka/">Podnik a jeho činnosti – maturitní otázka</a> first appeared on <a href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz">Ekonomie-ucetnictvi.cz</a>.</p>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img decoding="async" class="alignleft" src="http://www.rozbor-dila.cz/wp-content/uploads/2013/02/Logo-EKO.png" alt="ekonomie" /></p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Otázka:</strong> Podnik a jeho činnosti</p>
<p><strong>Předmět:</strong> Finance, Podnikání, Ekonomie, Logistika</p>
<p><strong>Přidal(a):</strong> anonym</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><span id="more-8792"></span></p>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>Zakládání podniku</strong></h2>
<p><strong>Pokud podnikatel chce založit firmu, musí si odpovědět na řadu otázek:</strong></p>
<ul>
<li>Co a pro koho vyrábět – musíme vycházet z poznatků marketingu</li>
<li>Jakou cenovou strategii a formu distribuce zvolit – určuje marketing, daňová politika a kalkulace</li>
<li>Musí zvážit potřebu výrobních faktorů – práce, přírodních zdrojů a kapitálu</li>
<li>Musí se rozhodnout pro velikost trhu a zvážit rizika vnějších vlivů na podnikání</li>
</ul>
<p><em><strong>Musí také sestavit – Zakladatelský rozpočet:</strong></em></p>
<ul>
<li>Rozpočet nákladů a výnosů</li>
<li>Rozpočet dlouhodobého a oběžného kapitálu</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>Majetková a kapitálová struktura podniku</strong></h2>
<p><strong>Majetek podniku</strong></p>
<ul>
<li>Majetek podniku (hospodářské prostředky) = slouží k zajištění provozní činnosti podniku.</li>
<li>Je to souhrn všech prostředků, které podnik vlastní a používá ke své podnikatelské činnosti.</li>
<li>Investice = věci a práva nabývaná do vlastnictví podniku do okamžiku, kdy jsou uvedeny do užívání a řádně zaznamenány do účetnictví podniku.</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Členění majetku dle druhů – aktiva a pasiv</strong></p>
<p><em><strong>Aktiva – Dlouhodobý majetek</strong></em></p>
<ul>
<li>Dlouhodobý hmotný majetek</li>
<li>Hmotný, nehmotný</li>
<li>Dlouhodobý nehmotný majetek</li>
<li>Dlouhodobý finanční majetek</li>
</ul>
<p><em><strong>Oběžný majetek</strong></em></p>
<ul>
<li>KFM</li>
<li>Odběratelé – pohledávky</li>
<li>Zásoby</li>
</ul>
<p><em><strong>Pasiva – vlastní zdroje</strong></em></p>
<ul>
<li>Základní kapitál</li>
<li>Emisní ážio</li>
<li>Vklad tichého společníka</li>
<li>Zisk HV</li>
</ul>
<p><em><strong>Cizí zdroje</strong></em></p>
<ul>
<li>Úvěry</li>
<li>Dodavatele</li>
<li>Emise obligací</li>
<li>Přijaté zálohy</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>Členění dlouhodobého majetku:</strong></h2>
<p><strong>Dlouhodobý majetek</strong></p>
<ul>
<li>tato skupina majetku slouží podniku obvykle déle než 1 rok, během používání nemění svoji formu, ale je opotřebováván</li>
</ul>
<p><em><strong>Člení se na:</strong></em></p>
<p>dlouhodobý hmotný majetek</p>
<ul>
<li>jedná se o majetek, jehož pořizovací cena je</li>
<li>vyšší než 40 000.- Kč a doba používání delší než 1 rok.</li>
<li>movitý: jedná se o předměty, které jsou přemístitelné, např. stroje, zařízení…</li>
<li>nemovitý: jedná se o majetek, který je pevně spojen se zemí, proto jej nelze přemisťovat, např. budovy, stavby, pozemky…</li>
<li>Majetek, jehož pořizovací cena je nižší než 40 000.- Kč a doba použitelnosti delší než 1 rok, tzv. drobný dlouhodobý hmotný majetek</li>
</ul>
<p>dlouhodobý nehmotný majetek:</p>
<ul>
<li>jedná se o majetek, jehož pořizovací cena je vyšší než 60 000.- Kč</li>
<li>doba delší než 1 rok, tento majetek nemá materiální podobu, jedná se např. o software, licence, autorská práva, know-how…</li>
<li>Majetek, jehož pořizovací cena je nižší než 60 000.- Kč a doba použitelnosti delší než 1 rok, tzv. drobný dlouhodobý nehmotný majetek</li>
</ul>
<p>Dlouhodobý finanční majetek:</p>
<ul>
<li>Do této skupiny majetku patří cenné papíry (akcie, obligace), umělecké sbírky apod., které má podnik v držení déle než 1 rok.</li>
<li>Minimální cena není stanovena</li>
<li>Neodepisuje se</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Oběžný majetek</strong></p>
<ul>
<li>tato skupina majetku neustále mění svoji, proto je nazýván oběžným. Jednorázově je spotřebováván, proto musí být neustále obnovován.</li>
</ul>
<p><em><strong>Dále se člení na:</strong></em></p>
<ul>
<li>peníze (v pokladně, na účtu)</li>
<li>zásoby (surovin, materiálu, nedokončené výroby, výrobků, polotovarů, zboží..</li>
<li>pohledávky (peníze, které má podnik obdržet, má dostat zaplaceno)</li>
<li>finanční majetek krátkodobé povahy (CP, které se zpeněží za dobu kratší než 1 rok)</li>
<li>drobný hmotný majetek, drobný nehmotný majetek (v případě, že se podnik rozhodl jej nezařadit do dlouhodobého majetku)</li>
<li>Platí, že peníze na začátku koloběhu by měly být menší než na konci = zisk firmy</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>Kapitálová struktura podniku</strong></h2>
<p><strong>Členění vlastních zdrojů a cizích zdrojů</strong></p>
<p><em><strong>Z vlastních zdrojů</strong></em></p>
<ul>
<li>základní kapitál – představuje hodnotu vkladů vlastníků společnosti do společnosti, základní kapitál se tvoří při založení společnosti a během života podniku se většinou nemění.</li>
<li>emisní ážio – rozdíl mezi akcií v nominální hodnotě a akcií v emisní hodnotě</li>
<li>vklad tichého společníka</li>
<li>zisk</li>
<li>Z cizích zdrojů
<ul>
<li>úvěr u banky</li>
<li>dodavatelský úvěr</li>
<li>emise obligací</li>
<li>přijaté zálohy</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>Zásobování</strong></h2>
<p><strong>Členění zásob:</strong></p>
<p>materiál je tvořen:</p>
<ul>
<li>suroviny</li>
<li>pomocné látky</li>
<li>obaly</li>
<li>provozovací látky</li>
<li>náhradní díly</li>
<li>drobný hmotný majetek</li>
</ul>
<p>zásoby vlastní výroby</p>
<ul>
<li>polotovary – rozpracované výrobky, které jsou z hlediska některého technologického stupně už dokončené</li>
<li>nedokončená výroba – nedokončené výrobky v takovém stupni technologické rozpracovanosti, že nejsou zatím prodejné</li>
<li>výrobky</li>
<li>zvířata</li>
<li>zboží</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Zásady racionálního zásobování:</strong></p>
<ul>
<li>nakupovat jen to, co potřebujeme</li>
<li>nakupovat jen tolik, kolik potřebujeme</li>
<li>zvažovat náklady související s pořízením zásob kdy a kolik</li>
</ul>
<p><em><strong>Plán zásobování</strong></em></p>
<p>Metody výpočtu spotřeby</p>
<ul>
<li>podle technické dokumentace</li>
<li>podle výtěžnosti</li>
<li>indexní metoda</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Řízení zásob</strong></p>
<ul>
<li>Běžná zásoba – slouží ke každodenní dodávce do výroby</li>
<li>Pojistná zásoba – kryje zpoždění v dodávce materiálu, nebo výkyvy v poptávce</li>
<li>Technická zásoba – materiál se musí před použitím ještě upravit</li>
<li>Minimální zásoba – taková, aby byla schopna pokrýt veškerou výrobu a prodej</li>
<li>Maximální zásoba – udává množství materiálu, které by zásoba neměla přesáhnout</li>
</ul>
<p><strong>Logistika</strong></p>
<p><em><strong>Průběh zásobování:</strong></em></p>
<ul>
<li>s dodavatelem uzavřeme kupní smlouvu</li>
<li>dodavatel zašle zboží</li>
<li>odběratel je povinen při přijímání zboží zkontrolovat zboží, zda odpovídá smlouvě</li>
<li>informační tok</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>Výroba</strong></h2>
<p><strong>Z hlediska příslušnosti k výrobnímu oboru</strong></p>
<ul>
<li>hlavní výroba,</li>
<li>vedlejší výroba,</li>
<li>doplňková výroba,</li>
<li>přidružená výroba.</li>
</ul>
<p><strong>Z hlediska rozsahu sortimentu a objemu výroby</strong></p>
<ul>
<li>kusová výroba,</li>
<li>sériová (hromadná) výroba</li>
</ul>
<p><strong>Z hlediska vnitropodnikové logistiky</strong></p>
<ul>
<li>zakázková výroba</li>
<li>linková výroba,</li>
<li>kontinuální (proudová) výroba</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>Jakost</strong></h2>
<ul>
<li>V moderním řízení výroby – průběžná kontrola výrobků, ale také odstraňování zjištěných nedostatků,</li>
<li>vylepšování výrobků i motivace pracovníků, aby si kvality hleděli</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>Inovace</strong></h2>
<ul>
<li>Principem inovace podnikání je neustálé hledání lepší cesty k uspokojení potřeb zákazníka zvyšováním kvality servisu – vede k lepší realizaci rozvoje technologií a organizačních strategií.</li>
<li>Hlavním hnacím motorem inovování je ovšem konkurence.</li>
</ul><p>The post <a href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz/podnik-a-jeho-cinnosti-maturitni-otazka/">Podnik a jeho činnosti – maturitní otázka</a> first appeared on <a href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz">Ekonomie-ucetnictvi.cz</a>.</p>]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Zabezpečení hlavní činnosti oběžným majetkem</title>
		<link>https://ekonomie-ucetnictvi.cz/zabezpeceni-hlavni-cinnosti-obeznym-majetkem/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[webguru]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 12 Oct 2024 01:22:52 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Finance]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://ekonomie-ucetnictvi.cz/?p=8784</guid>

					<description><![CDATA[<p>&#160; Otázka: Zabezpečení hlavní činnosti oběžným majetkem Předmět: Finance Přidal(a): sk &#160; &#160; Charakteristika a rozdělení Oběžného majetku Oběžný majetek – kapitál = používá se jednorázově (zejm. materiál) &#160; Koloběh OM: Druhy: a) Krátkodobý finanční majetek Peněžní prostředky = v hotovosti, na účtech Ceniny = Hodnotný majetek – poštovní známky, kolky, stravenky, dobíjející karty Cenné ... <a title="Zabezpečení hlavní činnosti oběžným majetkem" class="read-more" href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz/zabezpeceni-hlavni-cinnosti-obeznym-majetkem/" aria-label="Číst více o Zabezpečení hlavní činnosti oběžným majetkem">Read more</a></p>
<p>The post <a href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz/zabezpeceni-hlavni-cinnosti-obeznym-majetkem/">Zabezpečení hlavní činnosti oběžným majetkem</a> first appeared on <a href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz">Ekonomie-ucetnictvi.cz</a>.</p>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img decoding="async" class="alignleft" src="http://www.rozbor-dila.cz/wp-content/uploads/2013/02/Logo-EKO.png" alt="ekonomie" /></p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Otázka:</strong> Zabezpečení hlavní činnosti oběžným majetkem</p>
<p><strong>Předmět:</strong> Finance</p>
<p><strong>Přidal(a):</strong> sk</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><span id="more-8784"></span></p>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>Charakteristika a rozdělení Oběžného majetku</strong></h2>
<ul>
<li>Oběžný majetek – kapitál = používá se jednorázově (zejm. materiál)</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Koloběh OM:</strong></p>
<p><img decoding="async" class="wp-image-8785 aligncenter" src="https://ekonomie-ucetnictvi.cz/wp-content/uploads/2023/07/vyroba-300x102.png" alt="" width="562" height="191" srcset="https://ekonomie-ucetnictvi.cz/wp-content/uploads/2023/07/vyroba-300x102.png 300w, https://ekonomie-ucetnictvi.cz/wp-content/uploads/2023/07/vyroba.png 650w" sizes="(max-width: 562px) 100vw, 562px" /></p>
<p><strong>Druhy: </strong></p>
<p><em><strong>a) Krátkodobý finanční majetek</strong></em></p>
<ul>
<li>Peněžní prostředky = v hotovosti, na účtech</li>
<li>Ceniny = Hodnotný majetek – poštovní známky, kolky, stravenky, dobíjející karty</li>
<li>Cenné papíry = Určitá hodnota, splatnost 1 rok – směnka, dlužní úpisy</li>
</ul>
<p><em><strong>b) Pohledávky = Nárok na úhradu peněžní částky od dlužníka/ za odběrateli za statky a služby</strong></em></p>
<p><em><strong>c) Zásoby = Majetek, který alespoň po nějakou dobu ukládáme do skladu</strong></em></p>
<p><strong>Složky zásob</strong></p>
<ul>
<li>Materiál = k zhotovení výrobku, suroviny x zákl. materiál – podstata výrobku, pomocné látky a provozovací látky</li>
<li>Polotovary =Produkty jsou zpracovány, ale nemohou být bez dalšího zprac. použity</li>
<li>Nedokončená výroba = produkty prošly výrobními operacemi, nejsou materiálem, nejsou výrobkem</li>
<li>Výrobky = předměty vyráběné s cílem prodat odběratelům – spotřební statky, kapitálové statky v podobě materiálu, dlouhodobý majetek</li>
<li>Zboží = věci koupené za účelem dalšího prodeje</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>Plánování zásob materiálu</strong></h2>
<ul>
<li>Můžeme stanovit odhadem nebo Normu spotřeby = stanovuje, jaké množ. materiálu se může spotřebovat na jednotku výrobku nebo zboží.</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Velikost výroby</strong></p>
<ul>
<li>a) odhadů poptávky, které se nejčastěji provádějí na měsíc, max za čtvrtletí</li>
<li>b) sledování objednávek</li>
<li>PLÁNOVANÁ SPOTŘEBA = Norma spotřeby x Plánovaná vel. Produkce</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>Názory na velikost zásob, optimální zásoba</strong></h2>
<ul>
<li>Obstarat materiálu kolik potřebujeme. Když máme materiál na skladě z předchozího období = počáteční zásoba. Měli bychom mít o něco více materiálu, dodávka se může zpozdit, výroba bude vyšší…= budeme mít nějakou konečnou zásobu navíc.</li>
</ul>
<p><img decoding="async" class="wp-image-8786 aligncenter" src="https://ekonomie-ucetnictvi.cz/wp-content/uploads/2023/07/bilance-300x76.png" alt="" width="486" height="123" srcset="https://ekonomie-ucetnictvi.cz/wp-content/uploads/2023/07/bilance-300x76.png 300w, https://ekonomie-ucetnictvi.cz/wp-content/uploads/2023/07/bilance.png 581w" sizes="(max-width: 486px) 100vw, 486px" /></p>
<p>&nbsp;</p>
<ul>
<li>NÁKUP= spotřeba + Konečná zásoba – počáteční zásoba</li>
<li>Optimální zásoba: zásoba, která váže přijatelné množství finančních prostředků a vyvolává co nejmenší náklady na pořízení a skladování, zabezpečí plynulý chod výroby.</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Druhy zásob v podniku</strong></p>
<ul>
<li>Běžná zásoba = z ní je materiál vydán do výroby</li>
<li>Pojistná zásoba = rezerva zásob pro případ výpadku dodávky nebo náhlé zvýšení spotřeby, přijetí neplánovaných zakázek</li>
<li>Technická zásoba = materiál, který je nutný před použitím ještě upravit</li>
<li>Minimální zásoba = nejmenší možné množství, které zajistí výrobu po dobu dodací lhůty včetně rezervy pro případ výpadku dodávek, stanoví se odhadem nebo výpočtem</li>
<li>Dodací lhůta = zadání a odeslání objednávky, vyřízení objednávky, samotné dodání, převzetí a uskladnění dodávky</li>
<li>Minimální zásoba = dodací lhůta x průměrná denní spotřeba + pojistná zásoba</li>
<li>Maximální zásoba = největší vhodné množství zásob, které nevyvolá nadměrnou potřebu skladovacích prostor a financí, stanoví se výpočtem nebo odhadem</li>
<li>Dodávkový cyklus = doba mezi dvěma dodávkami – 14 dní až měsíc, zaleží na vel.</li>
<li>Maximální zásoba = (dodávkový cyklus+dodací lhůta) x průměrná denní spotřeba + pojistná zásoba</li>
</ul>
<p><em><strong>Využití maximální zásoby ke stanovení výše nákupu:</strong></em></p>
<ul>
<li>Nákup = Maximální zásoba &#8211; aktuální zásoba</li>
<li>Postup pořízení 1. Vlastní výrobou x 2. nákupem</li>
<li>Při nákupu se rozhodujeme podle ceny, kvality, dodací lhůty, spolehlivosti dodavatele a zkušenostech</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>Metody řízení zásob</strong></h2>
<ul>
<li>Metoda ABC = A – nejpoužívanější materiál (60-80 %) B – méně používané položky, jdou jednoduše nahradit (15 %), C – druhy, které je možné snadno získat, nevyplatí se je skladovat (5%)</li>
<li>Metoda Just-in-time</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>Rychlost obratu oběžného majetku</strong></h2>
<ul>
<li>Rychlostí obratu = doba, za kterou OM projde všemi formami koloběhu</li>
<li>Zrychlení obratu přinese vyšší výnosy a tedy i vyšší zisk</li>
<li>Zrychlení obratu snižuje množství potřebných finančních prostředků</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Měření rychlosti obratu zásob</strong></p>
<ul>
<li>Počet obrátek zásob = Celková spotřeba / Průměrná zásoba</li>
<li>Doba obratu zásob = 360 dní / Počet obrátek zásob</li>
<li>Možnosti zrychlení obratu OM: zrychlit výrobu, zvýšit prodej, zkrátit platební termíny odběratelů, snížit zásoby materiálu, polotovarů, výrobků</li>
<li>Kupní smlouva = smlouva, kde prodávající za kupní cenu převádí vlastnictví věci na kupujícího – přijetím nabídky nebo potvrzením objednávky</li>
<li>Průběh pořízení – zásobování (Logistika)=proces pohybu materiálu od plánování přes pořízení po skladování a výdej do výroby</li>
</ul>
<p><img loading="lazy" decoding="async" class="wp-image-8787 aligncenter" src="https://ekonomie-ucetnictvi.cz/wp-content/uploads/2023/07/dodaci-list-300x199.png" alt="" width="351" height="233" srcset="https://ekonomie-ucetnictvi.cz/wp-content/uploads/2023/07/dodaci-list-300x199.png 300w, https://ekonomie-ucetnictvi.cz/wp-content/uploads/2023/07/dodaci-list.png 462w" sizes="auto, (max-width: 351px) 100vw, 351px" /></p>
<h2><strong>Průběh zásobování</strong></h2>
<p><strong>Odhad celkové spotřeby materiálu</strong></p>
<p><em><strong>a) Stanovení spotřeby podle technické dokumentace z normy spotřeby</strong></em></p>
<ul>
<li>Norma Spotřeby = optimální množství spotřebovaného materiálu, užitečná spotřeba, odpad a ztráty
<ul>
<li>Norma spotřeby = materiál přecházející do výrobku + norma odpadu + norma ztrát</li>
<li>Celková spotřeba = norma spotřeby x plánovaný počet vyráběných jednotek</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p><em><strong>b) Stanovení spotřeby podle statistických údajů= vycházíme z průměrné spotřeby</strong></em></p>
<ul>
<li>Kdy nakupovat – v pravidelném cyklu, v proměnlivých termínech (materiál potřebný podle plánu výroby nebo poklesne-li stav na skladě pod minimální zásobu</li>
<li>Kolik Nakupovat – podle aktuální situace</li>
<li>a) doplnění stavu na skladě do maximální zásoby</li>
<li>Velikost objednávky = maximální zásoba – současná zásoba</li>
<li>b) množství minimalizující náklady</li>
<li>c) podle plánované výroby</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>Skladování materiálu</strong></h2>
<ul>
<li>Evidence Materiálu= při dodávce, při skladování</li>
<li>Při Dodávce = s dodávkou zboží přichází dodací list= tím kontrolujeme dodávku, doklad pro zaplacení faktura = daňový doklad, na základě faktury nám vzniká závazek vůči dodavateli</li>
<li>Při skladování = před uskladněním na sklad je důkladná kontrola materiálu a vyhotoví se příjemka, poté je dodávka zaevidována do karty zásob = vel. Zásoby, při vydání materiálu ze skladu bude vyhotovena výdejka, na kartě zásob – zápis o vydaném materiálu</li>
</ul>
<p><em><strong>Sklad musí dostatečně chránit materiál, a aby bylo uložení bezpečné.</strong></em></p>
<ul>
<li>Kde umístit</li>
<li>Mít vlastní sklad nebo pronajatý sklad</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Příklad</strong></p>
<ul>
<li>Kolik materiálu má podnik nakoupit, když je plánována spotřeba pro příští rok 10 800 t, počáteční zásoba se předpokládá 900 t a konečná zásoba by měla být ve výši 1200 t?</li>
<li>Spotřeba 10 800 + 1200 = 12 000- 900 = 11 100 t</li>
<li>Podnik má nakoupit 11 100 t.</li>
</ul><p>The post <a href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz/zabezpeceni-hlavni-cinnosti-obeznym-majetkem/">Zabezpečení hlavní činnosti oběžným majetkem</a> first appeared on <a href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz">Ekonomie-ucetnictvi.cz</a>.</p>]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Personální činnost podniku a odměňování zaměstnanců</title>
		<link>https://ekonomie-ucetnictvi.cz/personalni-cinnost-podniku-a-odmenovani-zamestnancu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[webguru]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 22 Sep 2024 01:16:30 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Finance]]></category>
		<category><![CDATA[Personalistika]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://ekonomie-ucetnictvi.cz/?p=8773</guid>

					<description><![CDATA[<p>&#160; Otázka: Personální činnost podniku a odměňování zaměstnanců Předmět: Finance, Personalistika Přidal(a): sk &#160; &#160; Personální činnosti Malé podniky = personální práce nepravidelně Velké podniky = personální oddělení Vytváření pracovních míst = jaké má pracovník úkoly, za co má zodpovědnost, jaké jsou jeho pravomoce… personální plánování = kolik bude podnik potřebovat zaměstnanců, vzdělávání… Hodnocení pracovníků ... <a title="Personální činnost podniku a odměňování zaměstnanců" class="read-more" href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz/personalni-cinnost-podniku-a-odmenovani-zamestnancu/" aria-label="Číst více o Personální činnost podniku a odměňování zaměstnanců">Read more</a></p>
<p>The post <a href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz/personalni-cinnost-podniku-a-odmenovani-zamestnancu/">Personální činnost podniku a odměňování zaměstnanců</a> first appeared on <a href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz">Ekonomie-ucetnictvi.cz</a>.</p>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img decoding="async" class="alignleft" src="http://www.rozbor-dila.cz/wp-content/uploads/2013/02/Logo-EKO.png" alt="ekonomie" /></p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Otázka:</strong> Personální činnost podniku a odměňování zaměstnanců</p>
<p><strong>Předmět:</strong> Finance, Personalistika</p>
<p><strong>Přidal(a): </strong>sk</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><span id="more-8773"></span></p>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>Personální činnosti</strong></h2>
<p><strong><em>Malé podniky = personální práce nepravidelně</em></strong></p>
<p><strong><em>Velké podniky = personální oddělení</em></strong></p>
<ul>
<li>Vytváření pracovních míst = jaké má pracovník úkoly, za co má zodpovědnost, jaké jsou jeho pravomoce…</li>
<li>personální plánování = kolik bude podnik potřebovat zaměstnanců, vzdělávání…</li>
<li>Hodnocení pracovníků</li>
<li>Rozmisťování pracovníků = zařazování na konkrétní místa, povyšování, přeřazování…</li>
<li>Péče o pracovníky = pracovní prostředí, bezpečnost a hygiena práce</li>
<li>Pracovní vztahy = organizace jednání (např. s odbory)</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Bezpečnost a hygiena práce</strong></p>
<p><em><strong>Povinnosti zaměstnavatele:</strong></em></p>
<ul>
<li>Zpracovat směrnice k zajištění bezpečnosti práce – hygienické předpisy, předpisy pro ochranu, předpisy o ochraně životního prostředí (zacházení s nebezpečnými látkami)</li>
<li>Směrnice, které se týkají pracovních úrazů – jak vést knihu úrazů, jak zjišťovat příčiny pracovních úrazů, jaká přijmout opatření, aby k úrazům nedocházelo</li>
<li>Provádět školení zaměstnanců – při nástupu do práce, změna prac. zařízení</li>
<li>Poskytovat osobní ochranné pracovní prostředky &#8211; mycí, čistící prostředky, zákaz kouření ne pracovišti</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Stanovení potřeby zaměstnanců</strong></p>
<ul>
<li>Každý podnikatel musí stanovit počet zaměstnanců pro výkon</li>
<li>a) odhad – v menších firmách, z předchozí zkušenosti</li>
<li>b) výpočtem
<ul>
<li>Výkonná norma času</li>
<li>Výkonná norma množství</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Řešení přebytků a nedostatků pracovníků</strong></p>
<p><strong><em>Přebytek zaměstnanců</em></strong></p>
<ul>
<li>Z důvodu menší poptávky po poptávky, potřeba zaměstnance s jinou kvalifikací…</li>
<li>Může propustit zaměstnance z organizačních důvodů</li>
<li>Dočasně neobsazovat volná místa</li>
<li>Zastavení výroby na určitý čas</li>
<li>Práce na částečný úvazek</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Nedostatek zaměstnanců</strong></p>
<p><em><strong>Podnik může získat zaměstnance</strong></em></p>
<ul>
<li>a) z vnitřních zdrojů = v podniku dojde k reorganizaci (zaměstnanci přejdou na jiná místa)</li>
<li>b) z vnějších zdrojů = lidé měnící místo, absolventi škol, nezaměstnaní…
<ul>
<li>využití inzerce, úřady práce, sociální sítě, agentury, známosti…</li>
</ul>
</li>
<li>Běžní zaměstnanci – pohovor, základní osobní údaje (pokladní, uklízeč, hlídač)</li>
<li>Střední zaměstnanci – základní osobní údaje, pohovor, odborné schopnosti, znalosti, osobní předpoklady (účetní, manažer, vedoucí oddělení)</li>
<li>Vrcholní zaměstnanci – základní osobní údaje, pohovor, odborné schopnosti, znalosti, osobní předpoklady, několik kol výběrového řízení (daňový poradce, ředitel…)</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>Vznik a zánik pracovního poměru</strong></h2>
<p><strong>Vznik</strong></p>
<ul>
<li>uzavření pracovní smlouvou – dohodou</li>
<li>volbou &#8211; volí se např. starosta, představenstvo</li>
<li>jmenování – pracovní smlouva + jmenování do funkce</li>
</ul>
<p><em><strong>Pracovní smlouva = smlouva o uzavření pracovního poměru</strong></em></p>
<ul>
<li>podstatné náležitosti = druh práce a její popis, místo výkonu práce, den nástupu, identifikace zaměstnavatele, základní informace o zaměstnanci (adresa, datum nar., kontakt&#8230;), zkušební doba (max. 3 měsíce), platnost smlouvy (s dobou určitou nebo s dobou neurčitou), délka pracovní doby</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Zánik</strong></p>
<p><strong><em>Dohoda = zaměstnanec a zaměstnavatel se písemně dohodnou na dni ukončení pracovního poměru</em></strong></p>
<p><strong><em>Výpověď</em></strong></p>
<ul>
<li>ze strany zaměstnance</li>
<li>ze strany zaměstnavatele</li>
<li>písemné rozhodnutí jedné strany o ukončení pracovního poměru</li>
<li>pracovní poměr končí uplynutí výpovědní doby = 2 měsíce</li>
</ul>
<p><em><strong>Okamžité zrušení pracovního poměru</strong></em></p>
<ul>
<li>ze strany zaměstnavatele (např. porušení pracovní kázně…)</li>
<li>ze strany zaměstnance (např. zdravotní problémy, zaměstnanec nedostal výplatu…)</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Odstupné = nárok vzniká pro zaměstnance, který dostal výpověď ze strany zaměstnavatele</strong></p>
<p><em>Minimální výše odstupného – podle počtu odprac. hodin</em></p>
<ul>
<li>Přes 2 roky v zaměstnání = nárok na 3 násobek průměrného platu za předešlé měsíce</li>
<li>Méně než 1 rok odstupné = ve výši jednoho měsíčního výdělku</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>Trh práce &#8211; utváření ceny práce</strong></h2>
<p><strong>Trh práce</strong></p>
<ul>
<li>Místo, kde se nabídka práce setkává s poptávkou po práci (jsou závislé na ceně práce)</li>
<li>Cena práce = mzda</li>
<li>Nabídka práce – tvoří zaměstnanci, roste – li cena práce nabídka stoupá</li>
<li>Poptávka práce – tvoří ji zaměstnavatelé, roste-li cena práce poptávka po práci klesá</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>Mzda nominální a reálná</strong></h2>
<ul>
<li>Nominální mzda – kolik peněz zaměstnanec obdrží</li>
<li>Reálná mzda – vyjadřuje to, co si může za svoji mzdu zaměstnanec skutečně koupit</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Mzdové předpisy</strong></p>
<ul>
<li>Za vykonanou práci zaměstnanec dostane mzdu, plat nebo odměnu</li>
<li>Mzda – vyplácí soukromí zaměstnavatelé</li>
<li>Plat – zaměstnanci státu (školství, úřady, zdravotnictví..)</li>
<li>Zákonná úprava mezd a platu – upravuje Zákoník práce</li>
<li>Minimální mzda – minimum příslušející zaměstnanci podle vlády za jakýkoliv druh práce</li>
<li>Zaručená mzda – výše mzdy nebo platu, která je podle náročnosti, složitosti práce</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Hrubá mzda a její složky, výpočet čisté mzdy</strong></p>
<ul>
<li>Hrubá mzda = základní mzda + příplatky + náhrady mzdy</li>
</ul>
<p><em><strong>Základní mzda druhy</strong></em></p>
<ul>
<li>a) mzda časová = závisí na odpracovaném čase
<ul>
<li>pro dělníky, provozní, obsluhující pracovníky…</li>
</ul>
</li>
<li>b) mzda úkolová = dle množství práce, podle odvedené práce
<ul>
<li>vhodná pro dělníky, uklízeči, kopáči, myč oken…</li>
</ul>
</li>
<li>c) mzda podílová = podíl na odvedené práce
<ul>
<li>prodejce, obchodní cestující, vedoucí pracovníků…</li>
</ul>
</li>
<li>d) mzda smíšená(kombinovaná) = časová + podílová, časová + úkolová</li>
</ul>
<p><em><strong>Pobídkové složky mzdy</strong></em></p>
<ul>
<li>a) Osobní ohodnocení (příplatek)</li>
<li>b) Příplatky stanoveny zákonem (za práci)
<ul>
<li>Práce přes čas, práce během státního svátku, víkendu, přes noc, práce ve stiženém pracovním prostředí</li>
</ul>
</li>
<li>c) Prémie a Odměny
<ul>
<li>Prémie = finanční prostředky &#8211; předem stanovené podmínky, jednorázová</li>
<li>Odměny = částka vyplacena jako ohodnocení méně obvyklých pracovních výkonů</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p><strong><em>Náhrady mzdy</em></strong></p>
<ul>
<li>Částky vyplacené místo mzdy v případě, že zaměstnanec nemohl konat práci</li>
<li>dány zákonem ( dovolená, svátek..), objektivní překážky (výpadek energie…)</li>
</ul>
<p><strong><em>Výpočet čisté mzdy</em></strong></p>
<ul>
<li>Čistá mzda = hrubá mzda – zdravotní a sociální pojištění – záloha na daň</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>Dohody a pracích konaných mimo pracovní poměr</strong></h2>
<p><strong>a) dohoda o provedení práce (DPP)</strong></p>
<ul>
<li>pro jednorázové činnosti</li>
<li>omezená na 300 h práce v 1 kalendářním roce</li>
<li>nesráží se zdravotní a sociální pojištění</li>
<li>neodvádí se daň z příjmů 15%</li>
</ul>
<p><strong>b) dohoda o pracovní činnosti (DPČ)</strong></p>
<ul>
<li>nepřevyšuje polovinu týdenní prac. doby</li>
<li>práce jsou prováděny souvisle, opakovaně</li>
<li>sráží se zdravotní a sociální pojištění</li>
<li>odvádí se daň z příjmů 15 %.</li>
</ul><p>The post <a href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz/personalni-cinnost-podniku-a-odmenovani-zamestnancu/">Personální činnost podniku a odměňování zaměstnanců</a> first appeared on <a href="https://ekonomie-ucetnictvi.cz">Ekonomie-ucetnictvi.cz</a>.</p>]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
