Otázka: Osobní finance

Předmět: Bankovnictví, Finanční trhy

Přidal(a): Kateřina Jetelová

Osobní rozpočet

Podstata

• Osobní rozpočet = přehled příjmu a výdajů osoby (domácnosti)

Význam

• Pomáhá nám mít pod kontrolou osobní finance
• Například: Najít rezervy a úspory; Zjistit, zda budeme schopni splácet úvěr…

Výsledek

> Když porovnáme výši příjmů a výdajů rozpočtu, může nastat jedna ze tří variant:

• Přebytkový
  • Příjmy > výdaje
• Vyrovnaný
  • Příjmy = výdaje
• Deficitní
  • Příjmy < výdaje

Peníze a inflace

Zlatý standard x peníze s nuceným oběhem

• Období zlatého standardu – v minulosti bylo možné bankovky směnit za zlato
  • Peníze byly kryty zlatem
  • Tato směnitelnost však byla postupně omezována
• Penězům nekrytým zlatem říkáme peníze s nuceným oběhem
  • Jejich používání je na území státu vynuceno zákonem
  • Předpokladem funkčnosti peněz je důvěra občanů ve stabilitu měny

Vliv inflace na hodnotu peněz

• Hodnotu měny (to, co si koupíme za jednu Kč) ohrožuje inflace
• Centrální banka (u nás ČNB) – jejím hlavním úkolem je pečovat o cenovou stabilitu, tj. O nízkou inflaci
• Naše důvěra v hodnotu měny = naše důvěra v ČNB

3 otázky osobních financí

• Zda a jak se zajistit proti rizikům?
• Jak naložit s penězi, pokud má rozpočet přebytek?
• Kde získat prostředky, pokud je rozpočet v deficitu?

Osobní majetek (druhy) a závazky a jejich vztah

MAJETEK

• Majetek = to, co osoba (domácnost) vlastní
  • Na majetku nás zajímá jeho tržní cena
• Tržní cena majetku = cena, za kterou by bylo možné majetek v daný okamžik prodat (na trhu)

Majetek můžeme rozdělit na:

• Nevýdělečný
  • Slouží k uspokojení našich potřeb (používáme ho)
  • Dům, ve kterém bydlíme, auto, kolo, počítač…
• Výdělečný
  • Přináší nám nějaký příjem/výnos
  • Pronajímané nemovitosti, podíly ve firmách, akcie, dluhopisy, vklady u bank…

ZÁVAZKY

• Závazky = součet částek, které někomu dlužíme (půjčky, úvěry, hypotéky…)
• Majetek můžeme prodat a splatit závazky

Rizika a možnosti jejich zajištění

Rizika:

• Ztráta příjmů
  • Propuštění
  • Nemoc, věk…
  • Poptávka po mé profesi
• Ztráta majetku
  • Živelné pohromy
  • Krádež
  • Havárie (auto, plyn…)
• Nečekané výdaje
  • Např. Nahrazení škod způsobených někomu jinému
  • Může vést i k dlouhodobým výdajům(např. Placení trvalé fyzické újmy)

Proti těmto rizikům se můžeme zajistit:

• Pojištěním
  • Životním nebo úrazovým – proti ztrátě příjmu
  • Majetkovým – proti ztrátě majetku
  • Pojištěním odpovědnosti za škodu
• Vytvářením finančních rezerv
  • Nepojistitelná rizika (ztráta zaměstnání, dům v zátopové oblasti…)
  • Tam, kde pojištění nedává ekonomický smysl
  • Někdy se používá termín samopojištění

Přebytek rozpočtu a investování

• Předpokladem k investování je přebytek peněz
• Nejčastější příčinou je přebytkový rozpočet – Příjmy > výdaje

Vztah výnosu a inflace

• Investice nám přinášejí určitě výnosy
  • Základním požadavkem na výnos je aby nám minimálně pokryl inflaci
  • Pokud bude výnos < inflace, pak hodnota našich úspor bude klesat

Do jakých aktiv lze investovat – dělení  ↓↓

Majetek můžeme rozdělit na:

• Nevýdělečný – uspokojuje přímo naše potřeby (auto, dům ve kterém žijeme)
• Výdělečný – investuje e do něj úspory
  • Přináší nám výnosy
  • Neuspokojuje žádné naše potřeby

Výdělečná aktiva

• Finanční – akcie, termínové vklady, dluhopisy, podílové listy
  • Výnosem může být úrok, dividenda, růst ceny
• Reálná – nemovitosti, zlato, umělecká díla
  • Výnos pramení z budoucího růstu ceny
  • Jen výjimečně přináší reálné investice jiný výnos (např. Byt můžeme pronajímat)

Rizika při investování

• Riziko – každá investice je spojená s určitým rizikem a některé investice jsou rizikovější než jiné.

Rizikem je:

• Riziko poklesu výnos
  • Výnos může být nižší než očekáváme při pořízení investice
• Riziko ztráty jistiny
  • Investované prostředky nemusíme obdržet zpět (všechny nebo část)

Vztah rizika a výnosu

• Aby ale někdo (vědomě) postupoval větší riziko, musí investice nabízet vyšší výnos

Diverzifikované portfolio a jeho význam

• Rozložením částky mezi různé investice získáme méně rizikové (diverzifikované portfolio).

Deficit rozpočtu a jeho řešení

Druhy

• Jednorázový
  • Vzniká v důsledku
    • Jednorázových výdajů (častěji)
    • Krátkodobých výpadku příjmů
• Permanentní (trvalý)
  • V rozpočtu výdaje převyšují příjmy, a to permanentně (tj. Dlouhodobě)

Konstrukce úrokové sazby

• Úroková sazba vkladu (depozita) = sazba na mezibankovním trhu – marže banky (to, co z toho má banka)
• Úroková sazba úvěru = sazba na mezibankovním trhu + marže banky

RPSN

• Pokud si půjčujeme peníze, pak pro nás někdy může být obtížné porovnat výhodnost jednotlivých nabídek úvěrů
• Příčinou často bývá různé vyjádření nákladů na úvěr
• Proto je u spotřebitelských úvěrů (úvěry pro občany) stanovena povinnost uvádět RPSN
• RPSN = roční procentní sazba nákladů

Možnosti řešení permanentního deficitu

> Dvě základní možnosti řešení permanentního deficitu:

• Snížení výdajů
  • Nejsnáze snížíme kontrolovatelné výdaje
• Zvýšení příjmu
  • Další zdroj příjmů (druhé zaměstnání, brigáda…)
  • Lépe placené zaměstnání (podnikání)

Řešení rozpočtového deficitu úvěrem:

• Je vždy nevhodné v případě permanentního deficitu
• Může být za určitých podmínek řešením u jednorázového deficitu

Kritéria rozumného úvěru

• Po jeho přijetí se nedostaneme do stavu předlužení – počítáme s rezervou
  • Může dojít k výpadku příjmů
  • Úrokové sazby mohou růst
• Slouží na pořízení opravdu potřebných věcí – jde o promyšlenou akci (nikoli nákupní záchvat)
• Pokud si pořizujeme majetek, pak by nám měl sloužit i po splacení úvěru (např. Dům, auto…)
• Peníze z úvěru použijeme na nákup něčeho, co nám v budoucnu zvýší náš příjem (majetek, vzdělání…)
• Cena úvěru odpovídá tržním podmínkám – vyšší úrok = vyšší budoucí výdaje z rozpočtu
• Úvěr NEBEREME na dovolenou, vánoční a jiné dárky…
  • Pokud nejsme schopni na ně našetřit v rámci rozpočtu, pak jen obtížně budeme hradit splátky navýšení o úrok
  • Nejde o majetek, který můžeme v případě potíží se splácením prodat

Kroky věřitele pokud dlužník nesplácí

• 1) Upomínky
  • Věřitel nás upozorňuje, že porušujeme smlouvu
  • Věřitel nám účtuje smluvní pokuty nebo zvyšuje úrokovou sazbu(smluvní sankce)
  • Je rozumné s věřitelem začít jednat
    • Poplatky a sankční úroky
• 2) Vymáhání nesplaceného dluhu
  • Pokud dále nesplácíme, může věřitel:
    • Prodat zastaveny majetek, např. Dům (pokud je úvěr zajištěn zástavou)
    • Najmout vymáhací agenturu nebo právníky (další následky pro dlužníka)
      • Náklady vymáhání
• 3) Soudní řízení
  • Pokud dále nesplácíme, má věřitel možnost obrátit se na soud
  • Pokud je věřitel v právu, soud nařídí dlužníkovi zaplatit – vydá platební rozkaz
    • Soudní poplatky a náklady na právníky
• 4) Exekuce
  • Pokud dále nesplácíme, soud nařídí exekuci (=další náklady na exekutora)
  • Předmětem exekuce může být:
    • Příjem (mzda, sociální dávky…)
    • Majetek – dva kroky
      • Obestaveni majetku – dlužník s ním nemůže nakládat
      • Prodej majetku
        • Náklady exekutora

Dluhová past

• Pokud je dlužník předluženy, pak:
  • Nejen, že není schopen splácet své dluhy
  • Ale dlužná částka dále ještě roste o dodatečné náklady
• Velmi často si pak začne dlužník brát další nové úvěry na splátky starších (často za vyšší cenu)
• Situaci může dále zhoršit výpadek příjmů nebo růst úrokových sazeb
• Tomuto stavu se říká DLUHOVA PAST (spirála)

The post Osobní finance – maturitní otázka (2) first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Finanční trh

Předmět: Ekonomie

Přidal(a): Káťa

Jedná se o obchodování s finančními prostředky = trh se všemi formami peněz. Na finančním trhu se vytváří cena peněz (např. výše úroků, tržní cena cenného papíru, kurz deviz). Zabezpečuje přesun peněz od těch, kteří je mají (nabídka peněz) k těm, co je potřebují (poptávka po penězích).

Obsah: cenné papíry, bankovní soustava

Členění finančního trhu:

• Z hlediska času
  • peněžní trh (krátkodobý)…..
  • kapitálový trh (dlouhodobý)….

Subjekty finančního trhu = ti, kteří jsou účastníky FT ( banky, obyvatelé, firmy, penzijní fondy …) = KDO

Objekty finančního trhu  = CO  je předmětem obchodování na FT  ( peníze, devizy, zlato, CP….)

Burza

• je forma trhu, kde se obchoduje se vzájemně zastupitelným zbožím, které se na burze nenachází.
• Obchody probíhají pravidelně na určitém místě, v určitou dobu. Pro obchodování jsou stanovena přesná pravidla a obchodovat mohou pouze vybrané osoby.
• Burzy mohou být všeobecné – obchoduje se s různým zbožím nebo specializované. Podle toho, s čím se na nich obchoduje, rozlišujeme burzy komoditní – s plodinami, ropou…, devizové – s devizami a burzy cenných papírů – s cennými papíry kapitálového trhu.

Cenné papíry

• primární trh ….
• sekundární trh ….

Obchoduje se:

• burza cenných papírů
• burza = RM-Systém
• mezi jednotlivými subjekty (např. směnky) = neorganizovaný trh s CP

Pojem:

• CP je listina …
  • nominální hodnota…
  • tržní hodnota….
  • emitent …

Dělení CP:

formy (podle majitele)

• na doručitele (majitele)…
• na jméno…
• na řad…(převod rubopisem)

podle podoby

• listinná podoba….
  • plášť …
  • kupónový arch …
  • talon …
• zaknihovaná podoba…
  • evidují se v Centrálním depozitáři CP, evidence pod kódem ISIN …

podle doby splatnosti

• CP kapitálového trhu
• CP peněžního trhu

podle druhu práv

• majetkové cenné papíry
• úvěrové cenné papíry (dlužnické)

CP KAPITÁLOVÉHO TRHU

majetkové CP

• akcie

Charakteristika …

Druhy

a) kusové …

b) s jmenovitou hodnotou …

Finanční výnosy z akcií:

a) podíl na zisku

b) růst kursu

• podílové listy…(kolektivní investování, kurz PL, druhy podílových fondů)

úvěrové CP

• obligace …. ( + vydavatelé obligací)
• hypotéční zástavní list…

CP PENĚŽNÍHO TRHU

• šek
  • podstata šeku …, význam šeků v současné době
  • dělení

a)soukromý šek

b) bankovní šek …

• směnka
  • cenný papír, který potvrzuje určitý dluh
    • členění:

podle výstavce

• směnka vlastní …
• směnka cizí…

1. vystupují 3 osoby
2. vystupují 2 osoby (směnka cizí na vlastní řad)

podle předmětu vystavení

• směnka obchodní….
• směnka finanční….

pro potřeby účetní

• směnka k úhradě…
• směnka k inkasu…

náležitosti směnky:

• u směnky vlastní…
• u směnky cizí…

ekonomické využití směnky:

• ponecháme si ji do doby splatnosti (do dospělosti směnky)

(= do doby, kdy dostaneme od dlužníka peníze)

• směnkou můžeme někomu jinému zaplatit

(= převedeme rubopisem)

• odkoupení bankou

(= ESKONT směnky)

• můžeme ji použít jako záruku

• státní pokladniční poukázka
  • CP, který vydává CB na krytí deficitu státního rozpočtu (banky nakoupí, tím kryjí ztrátu státního rozpočtu
  • díky státní záruce jsou vysoce spolehlivé a dobře se s nimi obchoduje na finančních trzích
  • vysoké nominální hodnoty, proto jsou vhodné pro velké investory

Burza:

• zvláštní forma trhu ….
• rozdělení:
• burzy všeobecné
• burzy specializované

1. burza cenných papírů …..(obchodníci s CP, makléři…)
2. devizové burzy
3. komoditní burzy

• vývoj obchodu na burze se vyjadřuje pomocí tzv. indexů

BCP Praha …

Burza RM-SYSTÉM …

Příklad na výpočet eskontu směnky

Podnik Solo, s. r. o., a jeho odběratel Bytový textil, s. r. o., se dohodli využít pro zaplacení faktury na částku Kč 44 863,- fixní směnku. Směnka je vystavena v den splatnosti faktury, tj. 17. 3. 2013. Úroková míra byla smluvně stanovena na 4 % p. a. a splatnost směnky je 17. 12. 2013. Tři měsíce před splatností byla směnka předána k eskontu bance s 8% p. a. eskontní úrokovou sazbou. Provize banky je 0,2 % ze směnečné částky, minimálně však Kč 1000,–. Vypočítejte směnečnou částku a zjistěte, kolik Kč dostane firma Solo, s. r. o., po eskontu.

(Všechny výpočty u tohoto příkladu zaokrouhlujte na celé Kč nahoru. Nezapomeňte ,že pro výpočty úroků platí pravidlo 30/360 a že z úrokovacího období se započítává vždy pouze jeden krajní den.)

Bankovní soustava

• Bankovnictví spadá do terciálního sektoru NH, nevýrobní odvětví
• Základy bankovnictví byly položeny už ve středověku, kdy bankéř především ověřoval pravost mincí.
• Úschova peněz – vydávání potvrzení – bankocetle. Regulace státu – vznik centrální banky.
• Dnešní banky a služby jsou součástí finančního trhu.
• Do roku 1990 byl u nás bankovní systém jednoúrovňový. Státní banka československá plnila funkci centrální banky a poskytovala finanční služby podnikům.
• Pro občany fungovala Československá spořitelna. Po přechodu na tržní hospodářství vzniká dvouúrovňový bankovní systém
• Centrální banka – státní instituce, nepodnikatelský subjekt
• Obchodní bank y – podnikatelské subjekty
• Počet bank je v ČR regulován licenční politikou ČNB a bankovním dohledem, v současné době jich je kolem 30.

Česká národní banka – je centrální banka u nás

• Vznikla v roce 1993 rozdělením Státní banky československé.
• Je zřízena Ústavou ČR
• Má postavení veřejnoprávního subjektu se sídlem v Praze. Sedm regionálních poboček.
• Nejvyšším řídícím orgánem ČNB je bankovní rada, jejímiž členy jsou guvernér, dva viceguvernéři a čtyři vrchní ředitelé.
• Je PO, není zapsaná v obchodním rejstříku, ale v majetkoprávních vztazích má postavení podnikatele při nakládání s vlastním majetkem. ČNB je nezávislá a nesmí přijímat žádné pokyny od vlády. Vykonává dohled nad finančním trhem.
• ČNB určuje bankám, jak mají mít vztah vlastního a cizího kapitálu

Nástroje centrální banky

• Diskontní sazba – úroková sazba centrální banky
• Repo sazba – je základní úroková sazba pro termínované operace s cennými papíry.
• Lombardní sazba – na úvěry obchodních bank se zástavou cenných papírů
• Povinné minimální rezervy

Ostatní finanční instituce

• stavební spořitelny – umožnují spořit na nějakou dobu se státním příspěvkem
• penzijní společnosti – dobrovolné spoření na důchod
• pojišťovny – umožnují se pojistit kdyby se nám něco stalo nebo byl zničen majetek
• leasingové společnosti – nakupují movité a nemovité věci
• splátkové společnosti – poskytují úvěry
• obchodníci s cennými papíry

Úvěrový trh

• Úvěr je půjčka peněz na určitý úrok, Banka vystupuje v roli věřitele.
• Klient nemá na úvěr nárok, je poskytnut na základě smlouvy mezi ním a bankou.
• Velkobankovnictví
  • banky nabízejí velkým firmám úvěry na vývoz produkce, investice, pořízení dlouhodobého majetku včetně nových technologií, běžný provoz.
  • Poskytují jim i další služby – vystavování dokumentárních akreditivů – v zahraničním obchodě, poradenství, finanční leasing.
  • Konsorcia – spojení bank, aby mohly poskytnout klientovi vysoký úvěr – dělí se pak o zisk i o rizika spojená s úvěrem.
• Maloobchodní bankovnictví
  • úvěry pro osobní /nepodnikatelské/ účely – např. na nákup spotřebních předmětů, hotovostní úvěr, zaplacení služeb, pohledávky z platebních karet nepodnikatelů, úvěry ze stavebního spoření, hypoteční úvěry nepodnikatelům.
  • Úvěry středním a malým podnikatelům na jejich projekty.

ÚVĚROVÝ PROCES

• Podílí se na něm:
  • 1/ obchodní útvar – vyhledává nové klienty, sjednává smluvní podmínky, vypracovává podklady pro hodnocení klienta a zajištění úvěru, je stále v kontaktu s klientem
  • 2/ útvar řízení rizik – nezávisle na obchodním útvaru provádí analýzu klienta, když je úvěr poskytnut, sleduje jeho vývoj
  • 3/ schvalování úvěrového případu – osoba vybavená schvalovacími pravomocemi vyhodnocuje dostupné informace, je odpovědná za schválení či odmítnutí úvěru
  • 4/útvar administrativy – převody peněžních prostředků na účet klienta, vede dokumentaci k úvěru, zadává informace o klientovi do systému banky, sleduje, zda klient plní podmínky smlouvy

POSTUP PŘI VYŘIZOVÁNÍ ÚVĚRU

• Žadatel o úvěr předloží v bance žádost, její součást je dokumentace, která dokládá účel úvěru, bonitu klienta a zajištění úvěru. Zaplatí poplatek za vyřízení úvěru.
• Účel úvěru – se dokládá podnikatelským záměrem, kupní smlouvou, může jít i o neúčelový úvěr
• Bonita klienta je schopnost klienta splácet úvěr, dokládá se účetními výkazy, daňovým přiznáním, potvrzením o příjmu od zaměstnavatele
• Zajištění úvěru – proti nesplácení, nejčastěji zástava nemovitostí /v případě, že úvěr není splácen, banka nemovitost prodá/, záruka /ručitel se zavazuje úvěr splácet, pokud toho nebude schopen dlužník/, vinkulace vkladu /zablokování vkladu na účtu dlužníka ve prospěch banky/.
• Banka analyzuje žádost o úvěr, vyhodnocuje výnosnost a návratnost úvěru. Návratnost je posuzována podle bonity dlužníka a způsobu zajištění. Výnosnost úvěru závisí na úrocích /úrokové rozpětí 9 % – 0,5 %/. Úroky mohou být pevné nebo proměnlivé.
• Úvěrová smlouva – obsahuje podmínky poskytnutí úvěru, způsob čerpání úvěru, způsob splácení atd. Klient může čerpat jednorázově nebo postupně. Splatit může úvěr najednou na konci období a průběžně splácet jen úroky, nebo tzv. anuitními splátkami. Tyto splátky jsou po celou dobu splácení stejné a skládají se jak z jistiny, tak z úroků. Klient má ze zákona znát nejen úrokovou sazbu, ale i RPSN /roční procentní sazba nákladů/. Toto číslo umožňuje lépe vyhodnotit výhodnost nebo nevýhodnost úvěru. RPSN udává procentní podíl z dlužné částky, který musí klient zaplatit za období jednoho roku v souvislosti se splátkami, vedením úvěrového účtu, výpisy atd.

CENTRÁLNÍ REGISTR ÚVĚRŮ

• Centrální registr úvěrů vede ČNB, účastníkem jsou všechny banky a pobočky zahraničních bank působících na území ČR – eviduje FO podnikatelů a právnických osob.
• Účastníkům registru je umožněn přístup k informacím o souhrnu závazků klientů, včetně úvěrů po splatnosti. Centrální registr zahrnuje údaje podléhající bankovnímu tajemství.

ČLENĚNÍ ÚVĚRŮ

• Z hlediska doby platnosti dělíme úvěry na – Krátkodobé, Střednědobé, Dlouhodobé
• Z hlediska měny – Korunové, Devizové¨
• Z hlediska toho, komu jsou úvěry poskytovány – Podnikatelské, Občanské
• Z hlediska druhu úvěru:
• máme např. spotřebitelské úvěry, kreditní karty, hypoteční úvěry, kontokorenty, revolvingový, eskontní,
• Z hlediska kvality úvěru rozlišujeme – Standardní – splátky jsou řádně hrazeny, Sledované – dlužník splácí s problémy, max. 90 dní po splatnosti, Ohrožené – mohou být – pochybné – je možné částečné splacení, Ztrátové – úplné splacení je nemožné

ČERPÁNÍ A SPLÁCENÍ ÚVĚRŮ

• převodem přímo na účet úvěrovaného
• Banka hradí závazky za úvěrovaného – proplácí faktury

Způsob splácení  úvěrů:

• Nestejné splátky, Stejné splátky – s výjimkou poslední neúplné splátky
• Každá splátka obsahuje úmor /splátku jistiny/ a úrok. Jejich součet = anuita.
• Splácení úvěrů se označuje jako umořování úvěrů.

Devizový trh

• Zabezpečuje obchod s devizovými prostředky.
• V tržních ekonomikách se vedle domácí měny může obchodovat i s měnami jiných států.
• Základní podmínkou obchodovatelnosti zahraniční měny na trhu je tzv. vnější směnitelnost měny, což umožňuje zahraničním subjektům s touto měnou volně disponovat. Před stupněm vnější směnitelnosti je tzv. vnitřní směnitelnost, tj. právo domácích subjektů za vlastní měnu nakupovat zahraniční měnu.
• Na devizovém trhu se střetává nabídka zahraničních měn s poptávkou po nich. V místě, kde se nabídka zahraniční měny rovná poptávce po zahraniční měně – vše za domácí měnu – se vytváří tzv. tržní devizový kurz. Devizový kurz je veličina, která vlastně udává poměr mezi 2 měnami.

Likvidita

• znamená to, jak rychle se mohou peníze použít
• hodně likvidní jsou peníze na účtech a hotové peníze,
• nelikvidní je například dům, protože to nejsou peníze, které máme v ruce, museli bychom ho nejdříve prodat, abychom mohli peníze použít

The post Finanční trh – otázka z ekonomie (3) first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Podstata peněz

Předmět: Ekonomika, Finance

Přidal(a): Viktoria Melnyk

Historie

• 1) V počátcích lidské společnosti sloužily vyrobené statky k vlastní spotřebě = neexistovala jejich směna.
• 2) Dělba práce vedla posléze k:
  • naturální směně = výměna zboží za zboží = barter
  • dále se speciální druh zboží začal používat ke směně: plátno, jantar, mušle, sůl …
  • dále se z drahých kovů se začaly razit mince
  • mince z drahých kovů pak doplnily papírové peníze
  • platebním prostředkem současnosti jsou bezhotovostní peníze – platební karty, šeky a pod

Funkce peněz

• všeobecný ekvivalent:
  • schopnost peněz vyjadřovat hodnotu veškerého ostatního zboží na trhu  
• oběživo:
  • směna zboží za peníze = peníze jsou prostředkem směny a její nutnost byla vynucena dělbou práce
• prostředek akumulace:
  • prostředek uložení majetku

Požadavky kladené na peníze

• dobře dělitelné
• snadno přenosné
• obtížně padělatelné
• stabilní

Důležité pojmy

• Měna = Soustava peněz stanovená zákonem, která platí na území určitého státu.
  • Základem je měnová jednotka (u nás Kč)
• Hotové peníze v cizí měně jsou valuty, vklady na účtech u bank ,šeky, směnky znějící na cizí měnu, jsou devizy
• U nás řídí a zprostředkovává emisi peněz ČNB, jíž podléhá tiskárna cenin v Praze a Státní mincovna v JBC

Kurz měny

• Slabá koruna způsobuje:
  • zdražení dovozů, dovolených
  • na druhou stranu mají firmy blíže k nižší konkurence schopné ceně produkce
• Silná koruna způsobuje:
  • zlevnění dovozů, dovolených
  • na druhou stranu se při exportu zdraží produkce firmy a ta se stává méně konkurence schopná

Finanční trhy

• na zbožovém trhu probíhá směna zboží za peníze
• na trhu finančním se obchoduje s penězi
  • peníze za peníze
  • peníze se staly zvláštním druhem zboží
• za půjčení platíme cenu = úrok

Přerozdělení finančních prostředků se děje:

• přímo: 1 občan půjčí druhému, jeden firma vydá akcie a druhý je koupí
• nepřímo: pomocí zprostředkovatelů- např. banky, pojišťovny, investiční  společnosti, penzijní fondy, burzy cenných papírů
• Cena peněz se nazývá – úrok.

Na finančních trzích vystupují subjekty:

• přebytkové:
  • finanční prostředky nabízejí
  • reprezentují nabídka
• schodkové:
  • mají nedostatek finančních prostředků a chtějí je získat
  • reprezentují poptávka

Rozdělení finančních trhů podle doby splatnosti

• peněžní trh:
  • rozdělování krátkodobých FP (finanční prostředky)
  • časový horizont: na dobu 1 rok
  • krátkodobé termínované vklady, úvěry, směnky, státní pokladniční poukázky
• kapitálový trh:
  • rozdělování střednědobých a dlouhodobé FP
  • na dobu 2, 5 ,10  a více let
  • např. střednědobé a dlouhodobé termínované vklady, úvěry, emise akcií, penzijní připojištění, stavební spoření a podobně

Podle používaných nástrojů

• úvěrový trh
• devizový trh
• trh s cennými papíry
• trh s drahými kovy a uměleckými předměty

Cenné papíry peněžního trh (příklady)

• pokladniční poukázky:
  • ke krytí krátkodobých schodků státního rozpočtu
• šeky:
  • výstavce šeku dává příkaz bance, aby osobě uvedené na šeku nebo doručiteli zaplatila částku, na kterou je vystavený
• směnky: bezpodmínečný slib osobě na směnce uvedené uhradit v určité době na určitém místě uvedenou finanční částku.

Cenné papíry kapitálového trhu

• akcie umožňují držiteli:
  • podílet se na řízení firmy
  • na ziscích (dividendy)
  • pokud se podniku nedaří, tak může hodnota akcie  klesat

• dluhopisy umožňují držiteli:
  • v určené lhůtě očekávat splacení dluhopisu i s výnosem
  • na druhou stranu neumožňuje podíl na ziscích a řízení

• podílové listy:
  • vydávají investiční společnosti (IS)
  • FP získané od podílníků investují do různých nástrojů peněžního a kapitálového trhu ve snaze je zhodnotit

Úvěrové trhy

• jsou nevětším finančním trhem
• Úvěrem rozumíme půjčku peněz za úrok
• Na úvěr není právní nárok (banka sama na základě žádosti a přiložených podkladů zváží, zda úvěr poskytne)
• Úvěr by měl být pro banku návratný, výnosný, úvěr by měl být jištěn (movitým či nemovitým majetkem, pohledávkami a pod)
• Na základě žádosti

Dělení  úvěrů

• Podle toho, kdo je poskytuje:
  • bankovní x  obchodní
• Podle toho komu se poskytuje:
  • firmám x občanům x státu a obcím x mezibankovní úvěry
• Podle doby splatnosti:
  • krátkodobé (do 1 r.) x dlouhodobé (nad 1 rok )
• Podle účelu:
  • provozní x investiční
• Další druhy úvěrů:
  • kontokorentní x hypotéky x spotřebitelský x lombardní x korunový x devizový

Účel úvěru = na co

• druh úvěru dle lhůty splatnosti
• výše úvěru a specifikace splácení úvěru
• existující závazky vůči jiným bankám a zajištění úvěru
• podnikatelský záměr
• přehledem o tvorbě a potřebě finančních zdrojů
• rozvaha a výsledovka

Banka hodnotí úvěrové schopnosti klienta

• Zjišťuje tzv. bonitu = hodnocení firmy z hlediska schopnosti splácet úvěr)
• Zohledňuje se:
  • dobrá podnikatelská pověst = goodwill (finanční hodnota vyjadřující postavení firmy na trhu, zahrnuje renomé, kapacitu firmy, vlastnosti osob ve vedení firmy)
  • výsledky  finanční analýzy, zejména fundamentální:
  • likvidita
  • rentabilita
  • zadluženost
  • obrátka zásob a průměrná doba inkasa 
  • tržní hodnota firmy
  • efektivnost živé práce = produktivita práce

Obsah podnikatelského záměru pro potřeby poskytnutí úvěru

• datum a vznik firmy
• zaměření podnikatelské činnosti
• organizační struktura
• počet pracovníků
• konkurence firmy
• podíl na trhu, odbyt
• odborná kvalifikace managementu

Bonita = hodnocení firmy z hlediska schopnosti splácet úvěr

The post Podstata peněz – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Osobní finance

Předmět: Bankovnictví, Finanční trhy

Přidal(a): Kateřina Jetelová

Peníze a inflace

Zlatý standard x peníze s nuceným oběhem

• Období zlatého standardu – v minulosti bylo možné bankovky směnit za zlato
  • Peníze byly kryty zlatem
  • Tato směnitelnost však byla postupně omezována
• Penězům nekrytým zlatem říkáme peníze s nuceným oběhem
  • Jejich používání je na území státu vynuceno zákonem
  • Předpokladem funkčnosti peněz je důvěra občanů ve stabilitu měny

Vliv inflace na hodnotu peněz

• Hodnotu měny (to, co si koupíme za jednu Kč) ohrožuje inflace
• Centrální banka (u nás ČNB) – jejím hlavním úkolem je pečovat o cenovou stabilitu, tj. O nízkou inflaci
• Naše důvěra v hodnotu měny = naše důvěra v ČNB

Osobní rozpočet

Podstata

• Osobní rozpočet = přehled příjmu a výdajů osoby (domácnosti)

Význam

• Pomáhá nám mít pod kontrolou osobní finance
• Například: Najít rezervy a úspory; Zjistit, zda budeme schopni splácet úvěr…

Výsledek

• Když porovnáme výši příjmů a výdajů rozpočtu, může nastat jedna ze tří variant:
  • Přebytkový
    • Příjmy > výdaje
  • Vyrovnaný
    • Příjmy = výdaje
  • Deficitní
    • Příjmy < výdaje

3 otázky osobních financí:

• Zda a jak se zajistit proti rizikům?
• Jak naložit s penězi, pokud má rozpočet přebytek?
• Kde získat prostředky, pokud je rozpočet v deficitu?

Osobní majetek (druhy), závazky a jejich vztah

MAJETEK

• Majetek = to, co osoba (domácnost) vlastní
  • Na majetku nás zajímá jeho tržní cena
• Tržní cena majetku = cena, za kterou by bylo možné majetek v daný okamžik prodat (na trhu)
• Majetek můžeme rozdělit na:
  • Nevýdělečný
    • Slouží k uspokojení našich potřeb (používáme ho)
    • Dům, ve kterém bydlíme, auto, kolo, počítač…
  • Výdělečný
    • Přináší nám nějaký příjem/výnos
    • Pronajímané nemovitosti, podíly ve firmách, akcie, dluhopisy, vklady u bank…

ZÁVAZKY

• Závazky = součet částek, které někomu dlužíme (půjčky, úvěry, hypotéky…)
• Majetek můžeme prodat a splatit závazky

Rizika a možnosti jejich zajištění

Rizika:

• Ztráta příjmů
  • Propuštění
  • Nemoc, věk…
  • Poptávka po mé profesi
• Ztráta majetku
  • Živelné pohromy
  • Krádež
  • Havárie (auto, plyn…)
• Nečekané výdaje
  • Např. Nahrazení škod způsobených někomu jinému
  • Může vést i k dlouhodobým výdajům(např. Placení trvalé fyzické újmy)

Proti těmto rizikům se můžeme zajistit:

• Pojištěním
  • Životním nebo úrazovým – proti ztrátě příjmu
  • Majetkovým – proti ztrátě majetku
  • Pojištěním odpovědnosti za škodu
• Vytvářením finančních rezerv
  • Nepojistitelná rizika (ztráta zaměstnání, dům v zátopové oblasti…)
  • Tam, kde pojištění nedává ekonomický smysl
  • Někdy se používá termín samopojištění

Přebytek rozpočtu a investování

• Předpokladem k investování je přebytek peněz
• Nejčastější příčinou je přebytkový rozpočet – Příjmy > výdaje

Vztah výnosu a inflace

• Investice nám přinášejí určitě výnosy
  • Základním požadavkem na výnos je aby nám minimálně pokryl inflaci
  • Pokud bude výnos < inflace, pak hodnota našich úspor bude klesat

Do jakých aktiv lze investovat (dělení)

Majetek můžeme rozdělit na:

• Nevýdělečný – uspokojuje přímo naše potřeby (auto, dům ve kterém žijeme)
• Výdělečný – investuje e do něj úspory
  • Přináší nám výnosy
  • Neuspokojuje žádné naše potřeby

Výdělečná aktiva

• Finanční – akcie, termínové vklady, dluhopisy, podílové listy
  • Výnosem může být úrok, dividenda, růst ceny
• Reálná – nemovitosti, zlato, umělecká díla
  • Výnos pramení z budoucího růstu ceny
  • Jen výjimečně přináší reálné investice jiný výnos (např. Byt můžeme pronajímat)

Rizika při investování

• Riziko – každá investice je spojená s určitým rizikem a některé investice jsou rizikovější než jiné.
• Rizikem je:
  • Riziko poklesu výnos
    • Výnos může být nižší než očekáváme při pořízení investice
  • Riziko ztráty jistiny
    • Investované prostředky nemusíme obdržet zpět (všechny nebo část)

Vztah rizika a výnosu

• Aby ale někdo (vědomě) postupoval větší riziko, musí investice nabízet vyšší výnos.

Diverzifikované portfolio a jeho význam

• Rozložením částky mezi různé investice získáme méně rizikové (diverzifikované portfolio).

Deficit rozpočtu a jeho řešení

Druhy

• Jednorázový
  • Vzniká v důsledku
  • Jednorázových výdajů (častěji)
  • Krátkodobých výpadku příjmů
• Permanentní (trvalý)
  • V rozpočtu výdaje převyšují příjmy, a to permanentně (tj. Dlouhodobě)

Konstrukce úrokové sazby

• Úroková sazba vkladu (depozita) = sazba na mezibankovním trhu – marže banky (to, co z toho má banka)
• Úroková sazba úvěru = sazba na mezibankovním trhu + marže banky

RPSN

• Pokud si půjčujeme peníze, pak pro nás někdy může být obtížné porovnat výhodnost jednotlivých nabídek úvěrů
• Příčinou často bývá různé vyjádření nákladů na úvěr
• Proto je u spotřebitelských úvěrů (úvěry pro občany) stanovena povinnost uvádět RPSN
• RPSN = roční procentní sazba nákladů

Možnosti řešení permanentního deficitu

• Dvě základní možnosti řešení permanentního deficitu:
• • Snížení výdajů – nejsnáze snížíme kontrolovatelné výdaje
  • Zvýšení příjmu
    • Další zdroj příjmů (druhé zaměstnání, brigáda…)
    • Lépe placené zaměstnání (podnikání)
• Řešení rozpočtového deficitu úvěrem:
• • Je vždy nevhodné v případě permanentního deficitu
  • Může být za určitých podmínek řešením u jednorázového deficitu

Kritéria rozumného úvěru

• Po jeho přijetí se nedostaneme do stavu předlužení – počítáme s rezervou
  • Může dojít k výpadku příjmů
  • Úrokové sazby mohou růst
• Slouží na pořízení opravdu potřebných věcí – jde o promyšlenou akci (nikoli nákupní záchvat)
• Pokud si pořizujeme majetek, pak by nám měl sloužit i po splacení úvěru (např. Dům, auto…)
• Peníze z úvěru použijeme na nákup něčeho, co nám v budoucnu zvýší náš příjem (majetek, vzdělání…)
• Cena úvěru odpovídá tržním podmínkám – vyšší úrok = vyšší budoucí výdaje z rozpočtu
• Úvěr NEBEREME na dovolenou, vánoční a jiné dárky…
  • Pokud nejsme schopni na ně našetřit v rámci rozpočtu, pak jen obtížně budeme hradit splátky navýšení o úrok
  • Nejde o majetek, který můžeme v případě potíží se splácením prodat

Kroky věřitele pokud dlužník nesplácí

• Upomínky
  • Věřitel nás upozorňuje, že porušujeme smlouvu
  • Věřitel nám účtuje smluvní pokuty nebo zvyšuje úrokovou sazbu(smluvní sankce)
  • Je rozumné s věřitelem začít jednat
    • Poplatky a sankční úroky
• Vymáhání nesplaceného dluhu
  • Pokud dále nesplácíme, může věřitel:
    • Prodat zastaveny majetek, např. Dům (pokud je úvěr zajištěn zástavou)
    • Najmout vymáhací agenturu nebo právníky (další následky pro dlužníka)
      • Náklady vymáhání
• Soudní řízení
  • Pokud dále nesplácíme, má věřitel možnost obrátit se na soud
  • Pokud je věřitel v právu, soud nařídí dlužníkovi zaplatit – vydá platební rozkaz
    • Soudní poplatky a náklady na právníky
• Exekuce
  • Pokud dále nesplácíme, soud nařídí exekuci (=další náklady na exekutora)
  • Předmětem exekuce může být:
    • Příjem (mzda, sociální dávky…)
    • Majetek – dva kroky
      • Obestaveni majetku – dlužník s ním nemůže nakládat
      • Prodej majetku
        • Náklady exekutora

Dluhová past

• Pokud je dlužník předluženy, pak:
  • Nejen, že není schopen splácet své dluhy
  • Ale dlužná částka dále ještě roste o dodatečné náklady
• Velmi často si pak začne dlužník brát další nové úvěry na splátky starších (často za vyšší cenu)
• Situaci může dále zhoršit výpadek příjmů nebo růst úrokových sazeb
• Tomuto stavu se říká DLUHOVA PAST (spirála)

The post Osobní finance – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Finanční řízení

Předmět: Ekonomie, Finance

Přidal(a): Eliška

DVA POHLEDY FINANČNÍHO ŘÍZENÍ

• Řízení nákladů, výnosů a zisku – plánování, průběžné ovlivňování, kontrola dosažených výsledků
• Řízení finančních zdrojů (platební schopnost, likvidita, insolvenci)

ŘÍZENÍ NÁKLADŮ, VÝNOSŮ A ZISKU

• zjištění zisku
• představuje činnosti, které mají za cíl dosáhnout jejich určité výše
• plánování výše nákladů, výnosů (a tím i zisku), jejich průběžné ovlivňování (tzv. operativní řízení) a kontrolou dosažených výsledků

ŘÍZENÍ FINANČNÍCH ZDROJŮ

• zjištění platební schopnosti
• zabývá se tím, jaká bude potřeba finančních zdrojů a kde je získat

FINANČNÍ PLÁN

• stanoví, jak velká by měla být výše nákladů, výnosů a zisku
• zároveň stanoví, jaká má být výše finančních zdrojů a na co budou použity
• podle toho, zda dosahujeme naplánované výše zisku a jaká je platební schopnost, přijímáme operativní opatření

Finanční řízení

• Soustava rozpočtů
  • Náklady, výnosy, zisky
  • Platební schopnost
  • Investiční rozpočet
  • Další rozpočty
• Plánové výkazy
  • Plánová rozvaha
  • Plánový výkaz zisků a ztrát
  • Plánový výkaz cash flow

Finanční plán se bude skládat z:

• rozpočtů nákladů, výnosů a zisku
• platební schopnosti
• investičního rozpočtu
• příp. dalších rozpočtů

 Plánové výkazy

• plánová rozvaha
  • cílem je určit výši potřebného majetku a zdrojů k jeho financování
• plánový výkaz zisku a ztráty
• plánový výkaz cash flow
  • výkaz cash flow je součástí účetní uzávěrky, která je povinná ze zákona o účetnictví
  • sleduje, jak jsou využívány zdroje a jaká bude platební schopnost
  • cash flow = vypovídá o likviditě podniku a u financování, podnikání
  • sleduje pohyb peněžních prostředků ve firmě za určité období
  • sumy peněžních prostředků odečteme výdaje za dané období

Normy

• nástroj stanovící potřebu nebo využití výrobních faktorů
• např. normy spotřeby materiálu

Kalkulace

• stanovení nákladů a ceny na jednici (kus, měrné jednotky..)

Rozpočty

• stanovení finančních úkolů v celkové výši

ZÁKLADNÍ ROZPOČTY

• rozpočet nákladů a výnosů
• rozpočet platební schopnosti
• rozpočet investiční

Ekonomický zisk = zisk – náklady obětované příležitosti

• říká nám, o kolik více získáme z příležitosti, kterou jsme vybrali, oproti příležitosti obětované
  • obětované příležitosti jsou možnosti, kterých se musíme vzdát (obětovat je) pro jinou a lepší možnost
  • např. rozhodnutím podnikat jsme obětovali mzdu, kterou bychom mohli mít v zaměstnaní

Členění nákladů

• Hledisko
  • Fixní
  • variabilní
• Hledisko
  • Přímé
  • Nepřímé
    • Výrobní
    • Správní
    • Odbytové
    • Zásobovací

FIXNÍ A VARIABILNÍ NÁKLADY

• Fixní = takové, jejichž celková výše se nemění s velikostí produkce
• • nájem, licence, odpisy
• Variabilní = náklady, které přímo závisejí na výši produkce
• • spotřeba materiálu

PŘÍMÉ A NEPŘÍMÉ NÁKLADY

• Přímé = můžeme přesně spočítat na jednici výrobku a obvykle jsou vyvolány samotnou výrobou
• • spotřeba materiálu, úkolové mzdy
• Nepřímé = dány především existencí firmy a na jednici je rozpočítáváme několika metodami
• • neboli režijní
  • pokud vyrábíme více výrobků, nemůžeme přesně říci, který z nich vyvolává konkrétní výši režijních nákladů

• • výrobní – souvisí s výrobou (osvětlení haly, spotřeba drobného materiálu)
  • správní – souvisí s chodem firmy (mzdy, administrativa)
  • odbytové – souvisí s marketingem a prodejem (propagace)
  • zásobovací (materiál, zásoby)

Kalkulace úplných nákladů

• stanovuje výši nákladů a zisk na kalkulační jednici
  • ale rozpočet na celou výrobu
• návaznost na účetnictví (zejména rozvrhová základna, kalkulační vzorec)
• nebere ohled na velikost produkce a prodeje

Kalkulace neúplných nákladů

• stanovení krycího příspěvku a zisku se zohledněním celkového prodaného zboží
  • krycí příspěvek = tržby – variabilní náklady celkem
    • částka, která slouží k úhradě fixních nákladů a poté k tvorbě zisku
    • velmi dobře ukáže, který z našich produktů se vyplatí nabízet a který ne. Ukáže to lépe než kalkulace úplných nákladů a nepotřebujeme k tomu ani vyčíslit zisk
    • můžeme ho zjistit vydělením celkového krycího příspěvku objemem produkce nebo výpočtem ceny na 1 ks (variabilní náklady na jednici)
    • nejvýnosnější je ten produkt, který bude mít nejvyšší krycí příspěvek na jednici

1. krok

• 1) vykalkulujeme variabilní náklady (spotřeba materiálu, mzdy, sociální a zdravotní pojištění…)
• 2) dosadíme cenu
• 3) zjistíme krycí příspěvek = tržby – variabilní náklady

2. krok (nyní již musíme použít celkový objem produkce (prodeje))

• 1) veškeré hodnoty tímto množstvím vynásobíme
• 2) od krycího příspěvku odečteme fixní náklady a zjistíme zisk

Variabilní náklady (celkem) > tržby celkem > krycí příspěvek > fixní náklady > zisk celkem

The post Finanční řízení – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Zabezpečení hlavní činnosti oběžným majetkem

Předmět: Ekonomie, Finance

Přidal(a): Veselkan

V podniku je třeba zajistit vstupy přeměnit je na statky a služby a ty poté prodat

• Vstupy = výrobní faktory
• Oběžný materiál = jednorázové
• Zaměstnanci zastupují výrobní faktory práce

Výrobní faktory je potřeba získat pomocí:

• Zvláštních zdrojů – počáteční vklady
• Cizích zdrojů – úvěry

Koloběh ve výrobě

• Máme peníze za ně nakoupíme materiál, z něj uděláme výrobky
• Výrobek prodáme a pokud nejsou zaplaceny ihned, vzniká pohledávka
• Po zaplacení získáme znovu peníze a koloběh se může opakovat

Koloběh v obchodě

• Nakoupené výrobky se stávají zbožím, které je nabízeno zákazníkovi

Rozlišení OM

• Spotřeba do oku
• Definice: majetek, jehož doba použitelnosti je menší než 1 rok, mění svoji podobu a jednorázově se spotřebovává
• Dělení: zásoby, finanční OM, pohledávky
• Zásoby = materiál, polotovary, nedokončená výroba, výroba, výrobky, zboží
• Zákl. materiál (vápno, látka), doplňkové látky (nýty, lak, zip),

Zásoby = hmotné statky, které dosud nebyli použity k danému účelu, vyrovnávají časový nesoulad mezi nákupem, výrobou a prodejem – umožňuje, aby probíhali tyto činnosti hospodárně

• a) Materiál – podstata výrobku, pomocné látky– přechází přímo do výrobku, provozovací látky –látky potřební k provozu firmy, náhradní díly – předměty určené k uvedení hmotného majetku do původního stavu, obaly – slouží k ochraně a doprav materiálu, zboží a výrobků, jsou vratné a nevratné6) drobný hmotný majetek – majetek používá podnik dlouhodobě, 6) drobný hmotný majetek
• b) Polotovary – prošli výrobou, a mohou existovat samostatně, plnit určitou úlohu (součástky) Nedokončená výroba = byli ve výrobě, ale ještě nejsou materiálem, a ještě se budou dále zpracovávat.
• Výrobky – byly vytvořeny v podniku a budou se prodávat
• c) Zboží – vystupují do podniku a beze změny se prodávají

Krátkodobý finanční majetek

Peněžní prostředky v hotovosti, na účtech

• Ceniny = majetek v určité hodnotě (poštovní známky, kolky = ověření jistiny, cenné papíry (směnky, akcie zakoupené za účelem dalšího prodeje do 1 roku)
• Pohledávky – nárok na úhradu peněžní částky od dlužníka
• a) Pohledávky za odběrateli za statky a služby, vzniká vystavením faktury odběratelům a zaniká zaplacením faktury
• b) Pohledávka u pojišťovny – vzniká, když podnik nahlásí pojistnou událost (požár), zaniká, když pojišťovna provede náhradu škody
• c) Pohledávka u banky – vzniká tím, že podnik má v bance uložené peníze, zaniká, pokud v bance nemá peníze
• d) Pohledávka u zaměstnance – vzniká poskytnutím záloh na pracovní cestu a zaniká provedením vyúčtování

Hospodaření s materiálem zahrnuje tyto činnosti:

• plánování materiálových zásob
• právní zajištění dodávek
• nákupní činnost
• skladování materiálových zásob
• výdej do výroby

Plánování materiálových zásob

• cílem je stanovit optimální zásobu, při špatném plánování může vzniknout nedostatek materiálu nebo mohou vznikat nadbytečné zásoby, při plánování je důležitý způsob řízení zásob

a) Metoda ABC – vychází se z předpokladu, že jednotlivé druhy zásob mají pro podnik různý význam

• • A – zásoby pro podnik mají největší význam (hl. výrobní materiál)
  • B – různorodé druhy materiálu (pomocné látky, obaly)
  • C – zbytek druhů materiálu (kancelářské potřeby)

b) metoda JIT (Just in time)

• nedochází při ní k vytváření skladovacích zásob, dodávky se přesně rovnají spotřebě a v okamžiku dodání se vydávají do výroby
• výhody – odpadají náklady na skladování, nemůže dojít ke znehodnocení zásob, nejsou vázány peněžními prostředky
• nevýhody – musí být zajištěny přesně dodávky, nesmí docházet k výpadkům v dopravě, musí být spolehlivý dodavatel
• při plánování zásob musí být stanoven tzv. objem nákupu, kolik se bude nakupovat v průběhu období
• při stanovení objemu nákupu se stanoví tzv. bilanční rovnice, v níž se porovnávají potřeby a zdroje
• NÁKUP = SPOTŘEBA + KZ – PZ

c) MRP – pomocí softwaru SAP

• Kusovník
• Používá se ve výrobě k určení nákupu přesného množství položek, z nichž se skládá finální výrobek

d) Kanban – velikost výroby není stanovena odhadem, ale podle přesně známých objednávek

Existují 2 názory na velikost zásob:

• zásoby je potřeba co nejvíce snižovat, protože. vážou finanční prostředky. vyvolávají náklady
• zásoby je potřeba co nejvíce zvyšovat, protože. zabezpečují plynulost výroby. umožňují realizovat výrobu velkého množství výrobků
• Tyto přístupy vedou ke kompromisu, tzv. optimální zásobě
• Rychlostí obratu rozumíme dobu, za kterou oběžný majetek projde všemi formami koloběhu. Rychlost obratu bychom chtěli co nejvyšší:
• a) Zrychlení obratu přinese vyšší výnosy a tím i zisk
• b) Snižuje množství potřebných finančních prostředků

Měření rychlosti obratu

Počet obrátek zásob

• udává kolikrát za rok proběhne materiál celým koloběhem

Doba obratu zásob

• udává za kolik dnů proběhne 1. koloběh
• Možnosti zrychlení obratu OM
• a) Zrychlení výroby
• b) Zvýšením prodeje
• c) Zkrácením platebních termínů odběratelů
• d) Snížením zásob materiálů

Skladování:

a) Snižujeme zásoby, protože

• Vážou finanční prostředky, které pak nemůžeme použít pro jiné účely
• Vyvolávají náklady – hlavně na skladování
• Představují riziko, že nakoupené zásoby nebudeme v budoucnu moci použít, jejich hodnota se sníží a tím podniku vznikají ztráty

b) Zvyšujeme zásoby, protože

• Zabezpečení plynulé výroby eliminujeme
• Riziko zastavení (Výroba velkého množství výrobků bez přestavování výrobní linky

Druhy zásob

a) Optimální zásoba – váže přijatelné množství finančních prostředků a vyvolává, co nejnižší náklady na pořízení a zároveň je zabezpečen plynulý chod výroby

b) Běžná zásoba – zajišťuje předpokládanou spotřebu mezi dodávkami

Délka dodávkového cyklu závisí na:

Druhu materiálu

• Vzdálenosti dodavatele
• Nákladech na skladování materiálu
• Způsoby dopravy

c) Pojistná zásoba – vyrovná případné odchylky v dodávkách a ve spotřebě = výše se stanoví dle statistických údajů

d) Technická zásoba – v podnicích, kde je nutné materiál před použitím ve výrobě upravit (schnutí dřeva)

Změna zásob ve skladě

• Množství na skladě roste a klesá podle toho, jak probíhají dodávky

Minimální a maximální zásoba

• Min = nejmenší množství, které zajistí výrobu po dobu dodací lhůty včetně rezervy pro případ výpadku dodávek
• Velikost zásob pod níž by stav na skladě neměl klesnout
• Vychází z toho, že podnik zná dobu potřebnou pro zadání a vyřízení objednávky materiálu
• K předpokládané spotřebě připočteme pojistnou zásobu
• Pokud firma má technickou zásobu minimální určí se jako spotřeba + pojistná technická zásoba
• Stanovení minimální zásoby
• Při jakém množství je třeba objednat další dodávku, aby nebyla ohrožena plynulost výroby
• Vyjádřena v naturálních jednotkách (kg, kus)

Ovlivňuje ji dodací lhůta, která je dána dobou, po kterou trvá:

• a) Zadání a odeslání objednávky
• b) Vyřízení objednávky
• c) Samotné dodání
• d) Převzetí a uskladnění dodávky

Maximální zásoba

• Nejvyšší vhodné množství, které nevyvolá nadměrnou potřebu skladovacích prostor a financí

Stanovení maximální zásoby

• Má být, tak velká, aby zabezpečila výrobu
• Po dobu mezi dvěma dodávkami + doba dodání

Převzetí zásob od dodavatele

• S materiálem přichází DL a daňový doklad
• Pomocí dodacího listu se provádí kontrola (spočítání obalů, prohlédnutí, zda nejsou poškozeny)
• Při uložení materiálu do skladu se vystaví příjemka
• Pokud by dodávka nebyla v pořádku, zaznamenáme to do DL nebo sepíšeme protokol o vadách
• Evidence a skladování materiálu
• Náležitosti daňového dokladu: označení dodavatele a odběratele, datum splatnosti, druh zboží a jeho množství, cena bez DPH, sazba daně, cena s DPH

Skladování materiálu

Kde umístit sklad:

• a) centralizovaný – moderní metody řízení zásob, automatizace, zdlouhavější komunikace, delší vzdálenost
• b) decentralizovaný – menší sklad, blíž

Zda mít vlastní sklad nebo pronajatý:

• Nevýhoda vlastního je nákladná výstavba a vysoké provozní náklady
• Vlastní sklad volíme, pokud bude vysoce vytížen, protože náklady se rozmístí do velkého množství položek
• Při pronájmu ušetříme náklady na výstavbu
• Pokud je v podniku velká zásoba materiálu, jsou v nich vázané prostředky, jenž pak nemůžeme použít pro jiné účely

Odhad celkové spotřeby materiálu

a) Stanovení potřeby dle technické dokumentace

• Norma spotřeby vyjadřuje přípustné optimální množství spotřebovaného materiálu na jednotku výrobku
• Norma spotřeby = materiál přicházející do výrobku + norma odpadu + norma ztrát

b) Stanovení spotřeby dle statistických údajů:

• Nemotivuje k úsporám materiálu
• Zvýšíme dle plánu výroby
• Vycházíme z průměrné spotřeby v minulém roce, čtvrtletí, měsíci
• U levnějších druhů materiálu

Kdy nakupovat?

• V cyklech
• V proměnlivých intervalech
• Je-li materiál potřebný podle plánu výroby
• Poklesne-li stav na skladě pod minimální zásobu

Kolik nakupovat?

• Aktuální situace (sleva, výprodej)
• Doplnění stavu na skladě do maximální zásoby
• Velikost objednávky = max. zásoba – současná zásoba.

The post Zabezpečení hlavní činnosti oběžným majetkem first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Podnik a jeho činnosti

Předmět: Finance, Podnikání, Ekonomie, Logistika

Přidal(a): anonym

Zakládání podniku

Pokud podnikatel chce založit firmu, musí si odpovědět na řadu otázek:

• Co a pro koho vyrábět – musíme vycházet z poznatků marketingu
• Jakou cenovou strategii a formu distribuce zvolit – určuje marketing, daňová politika a kalkulace
• Musí zvážit potřebu výrobních faktorů – práce, přírodních zdrojů a kapitálu
• Musí se rozhodnout pro velikost trhu a zvážit rizika vnějších vlivů na podnikání

Musí také sestavit – Zakladatelský rozpočet:

• Rozpočet nákladů a výnosů
• Rozpočet dlouhodobého a oběžného kapitálu

Majetková a kapitálová struktura podniku

Majetek podniku

• Majetek podniku (hospodářské prostředky) = slouží k zajištění provozní činnosti podniku.
• Je to souhrn všech prostředků, které podnik vlastní a používá ke své podnikatelské činnosti.
• Investice = věci a práva nabývaná do vlastnictví podniku do okamžiku, kdy jsou uvedeny do užívání a řádně zaznamenány do účetnictví podniku.

Členění majetku dle druhů – aktiva a pasiv

Aktiva – Dlouhodobý majetek

• Dlouhodobý hmotný majetek
• Hmotný, nehmotný
• Dlouhodobý nehmotný majetek
• Dlouhodobý finanční majetek

Oběžný majetek

• KFM
• Odběratelé – pohledávky
• Zásoby

Pasiva – vlastní zdroje

• Základní kapitál
• Emisní ážio
• Vklad tichého společníka
• Zisk HV

Cizí zdroje

• Úvěry
• Dodavatele
• Emise obligací
• Přijaté zálohy

Členění dlouhodobého majetku:

Dlouhodobý majetek

• tato skupina majetku slouží podniku obvykle déle než 1 rok, během používání nemění svoji formu, ale je opotřebováván

Člení se na:

dlouhodobý hmotný majetek

• jedná se o majetek, jehož pořizovací cena je
• vyšší než 40 000.- Kč a doba používání delší než 1 rok.
• movitý: jedná se o předměty, které jsou přemístitelné, např. stroje, zařízení…
• nemovitý: jedná se o majetek, který je pevně spojen se zemí, proto jej nelze přemisťovat, např. budovy, stavby, pozemky…
• Majetek, jehož pořizovací cena je nižší než 40 000.- Kč a doba použitelnosti delší než 1 rok, tzv. drobný dlouhodobý hmotný majetek

dlouhodobý nehmotný majetek:

• jedná se o majetek, jehož pořizovací cena je vyšší než 60 000.- Kč
• doba delší než 1 rok, tento majetek nemá materiální podobu, jedná se např. o software, licence, autorská práva, know-how…
• Majetek, jehož pořizovací cena je nižší než 60 000.- Kč a doba použitelnosti delší než 1 rok, tzv. drobný dlouhodobý nehmotný majetek

Dlouhodobý finanční majetek:

• Do této skupiny majetku patří cenné papíry (akcie, obligace), umělecké sbírky apod., které má podnik v držení déle než 1 rok.
• Minimální cena není stanovena
• Neodepisuje se

Oběžný majetek

• tato skupina majetku neustále mění svoji, proto je nazýván oběžným. Jednorázově je spotřebováván, proto musí být neustále obnovován.

Dále se člení na:

• peníze (v pokladně, na účtu)
• zásoby (surovin, materiálu, nedokončené výroby, výrobků, polotovarů, zboží..
• pohledávky (peníze, které má podnik obdržet, má dostat zaplaceno)
• finanční majetek krátkodobé povahy (CP, které se zpeněží za dobu kratší než 1 rok)
• drobný hmotný majetek, drobný nehmotný majetek (v případě, že se podnik rozhodl jej nezařadit do dlouhodobého majetku)
• Platí, že peníze na začátku koloběhu by měly být menší než na konci = zisk firmy

Kapitálová struktura podniku

Členění vlastních zdrojů a cizích zdrojů

Z vlastních zdrojů

• základní kapitál – představuje hodnotu vkladů vlastníků společnosti do společnosti, základní kapitál se tvoří při založení společnosti a během života podniku se většinou nemění.
• emisní ážio – rozdíl mezi akcií v nominální hodnotě a akcií v emisní hodnotě
• vklad tichého společníka
• zisk
• Z cizích zdrojů
  • úvěr u banky
  • dodavatelský úvěr
  • emise obligací
  • přijaté zálohy

Zásobování

Členění zásob:

materiál je tvořen:

• suroviny
• pomocné látky
• obaly
• provozovací látky
• náhradní díly
• drobný hmotný majetek

zásoby vlastní výroby

• polotovary – rozpracované výrobky, které jsou z hlediska některého technologického stupně už dokončené
• nedokončená výroba – nedokončené výrobky v takovém stupni technologické rozpracovanosti, že nejsou zatím prodejné
• výrobky
• zvířata
• zboží

Zásady racionálního zásobování:

• nakupovat jen to, co potřebujeme
• nakupovat jen tolik, kolik potřebujeme
• zvažovat náklady související s pořízením zásob kdy a kolik

Plán zásobování

Metody výpočtu spotřeby

• podle technické dokumentace
• podle výtěžnosti
• indexní metoda

Řízení zásob

• Běžná zásoba – slouží ke každodenní dodávce do výroby
• Pojistná zásoba – kryje zpoždění v dodávce materiálu, nebo výkyvy v poptávce
• Technická zásoba – materiál se musí před použitím ještě upravit
• Minimální zásoba – taková, aby byla schopna pokrýt veškerou výrobu a prodej
• Maximální zásoba – udává množství materiálu, které by zásoba neměla přesáhnout

Logistika

Průběh zásobování:

• s dodavatelem uzavřeme kupní smlouvu
• dodavatel zašle zboží
• odběratel je povinen při přijímání zboží zkontrolovat zboží, zda odpovídá smlouvě
• informační tok

Výroba

Z hlediska příslušnosti k výrobnímu oboru

• hlavní výroba,
• vedlejší výroba,
• doplňková výroba,
• přidružená výroba.

Z hlediska rozsahu sortimentu a objemu výroby

• kusová výroba,
• sériová (hromadná) výroba

Z hlediska vnitropodnikové logistiky

• zakázková výroba
• linková výroba,
• kontinuální (proudová) výroba

Jakost

• V moderním řízení výroby – průběžná kontrola výrobků, ale také odstraňování zjištěných nedostatků,
• vylepšování výrobků i motivace pracovníků, aby si kvality hleděli

Inovace

• Principem inovace podnikání je neustálé hledání lepší cesty k uspokojení potřeb zákazníka zvyšováním kvality servisu – vede k lepší realizaci rozvoje technologií a organizačních strategií.
• Hlavním hnacím motorem inovování je ovšem konkurence.

The post Podnik a jeho činnosti – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Zabezpečení hlavní činnosti oběžným majetkem

Předmět: Finance

Přidal(a): sk

Charakteristika a rozdělení Oběžného majetku

• Oběžný majetek – kapitál = používá se jednorázově (zejm. materiál)

Koloběh OM:

Druhy:

a) Krátkodobý finanční majetek

• Peněžní prostředky = v hotovosti, na účtech
• Ceniny = Hodnotný majetek – poštovní známky, kolky, stravenky, dobíjející karty
• Cenné papíry = Určitá hodnota, splatnost 1 rok – směnka, dlužní úpisy

b) Pohledávky = Nárok na úhradu peněžní částky od dlužníka/ za odběrateli za statky a služby

c) Zásoby = Majetek, který alespoň po nějakou dobu ukládáme do skladu

Složky zásob

• Materiál = k zhotovení výrobku, suroviny x zákl. materiál – podstata výrobku, pomocné látky a provozovací látky
• Polotovary =Produkty jsou zpracovány, ale nemohou být bez dalšího zprac. použity
• Nedokončená výroba = produkty prošly výrobními operacemi, nejsou materiálem, nejsou výrobkem
• Výrobky = předměty vyráběné s cílem prodat odběratelům – spotřební statky, kapitálové statky v podobě materiálu, dlouhodobý majetek
• Zboží = věci koupené za účelem dalšího prodeje

Plánování zásob materiálu

• Můžeme stanovit odhadem nebo Normu spotřeby = stanovuje, jaké množ. materiálu se může spotřebovat na jednotku výrobku nebo zboží.

Velikost výroby

• a) odhadů poptávky, které se nejčastěji provádějí na měsíc, max za čtvrtletí
• b) sledování objednávek
• PLÁNOVANÁ SPOTŘEBA = Norma spotřeby x Plánovaná vel. Produkce

Názory na velikost zásob, optimální zásoba

• Obstarat materiálu kolik potřebujeme. Když máme materiál na skladě z předchozího období = počáteční zásoba. Měli bychom mít o něco více materiálu, dodávka se může zpozdit, výroba bude vyšší…= budeme mít nějakou konečnou zásobu navíc.

• NÁKUP= spotřeba + Konečná zásoba – počáteční zásoba
• Optimální zásoba: zásoba, která váže přijatelné množství finančních prostředků a vyvolává co nejmenší náklady na pořízení a skladování, zabezpečí plynulý chod výroby.

Druhy zásob v podniku

• Běžná zásoba = z ní je materiál vydán do výroby
• Pojistná zásoba = rezerva zásob pro případ výpadku dodávky nebo náhlé zvýšení spotřeby, přijetí neplánovaných zakázek
• Technická zásoba = materiál, který je nutný před použitím ještě upravit
• Minimální zásoba = nejmenší možné množství, které zajistí výrobu po dobu dodací lhůty včetně rezervy pro případ výpadku dodávek, stanoví se odhadem nebo výpočtem
• Dodací lhůta = zadání a odeslání objednávky, vyřízení objednávky, samotné dodání, převzetí a uskladnění dodávky
• Minimální zásoba = dodací lhůta x průměrná denní spotřeba + pojistná zásoba
• Maximální zásoba = největší vhodné množství zásob, které nevyvolá nadměrnou potřebu skladovacích prostor a financí, stanoví se výpočtem nebo odhadem
• Dodávkový cyklus = doba mezi dvěma dodávkami – 14 dní až měsíc, zaleží na vel.
• Maximální zásoba = (dodávkový cyklus+dodací lhůta) x průměrná denní spotřeba + pojistná zásoba

Využití maximální zásoby ke stanovení výše nákupu:

• Nákup = Maximální zásoba – aktuální zásoba
• Postup pořízení 1. Vlastní výrobou x 2. nákupem
• Při nákupu se rozhodujeme podle ceny, kvality, dodací lhůty, spolehlivosti dodavatele a zkušenostech

Metody řízení zásob

• Metoda ABC = A – nejpoužívanější materiál (60-80 %) B – méně používané položky, jdou jednoduše nahradit (15 %), C – druhy, které je možné snadno získat, nevyplatí se je skladovat (5%)
• Metoda Just-in-time

Rychlost obratu oběžného majetku

• Rychlostí obratu = doba, za kterou OM projde všemi formami koloběhu
• Zrychlení obratu přinese vyšší výnosy a tedy i vyšší zisk
• Zrychlení obratu snižuje množství potřebných finančních prostředků

Měření rychlosti obratu zásob

• Počet obrátek zásob = Celková spotřeba / Průměrná zásoba
• Doba obratu zásob = 360 dní / Počet obrátek zásob
• Možnosti zrychlení obratu OM: zrychlit výrobu, zvýšit prodej, zkrátit platební termíny odběratelů, snížit zásoby materiálu, polotovarů, výrobků
• Kupní smlouva = smlouva, kde prodávající za kupní cenu převádí vlastnictví věci na kupujícího – přijetím nabídky nebo potvrzením objednávky
• Průběh pořízení – zásobování (Logistika)=proces pohybu materiálu od plánování přes pořízení po skladování a výdej do výroby

Průběh zásobování

Odhad celkové spotřeby materiálu

a) Stanovení spotřeby podle technické dokumentace z normy spotřeby

• Norma Spotřeby = optimální množství spotřebovaného materiálu, užitečná spotřeba, odpad a ztráty
  • Norma spotřeby = materiál přecházející do výrobku + norma odpadu + norma ztrát
  • Celková spotřeba = norma spotřeby x plánovaný počet vyráběných jednotek

b) Stanovení spotřeby podle statistických údajů= vycházíme z průměrné spotřeby

• Kdy nakupovat – v pravidelném cyklu, v proměnlivých termínech (materiál potřebný podle plánu výroby nebo poklesne-li stav na skladě pod minimální zásobu
• Kolik Nakupovat – podle aktuální situace
• a) doplnění stavu na skladě do maximální zásoby
• Velikost objednávky = maximální zásoba – současná zásoba
• b) množství minimalizující náklady
• c) podle plánované výroby

Skladování materiálu

• Evidence Materiálu= při dodávce, při skladování
• Při Dodávce = s dodávkou zboží přichází dodací list= tím kontrolujeme dodávku, doklad pro zaplacení faktura = daňový doklad, na základě faktury nám vzniká závazek vůči dodavateli
• Při skladování = před uskladněním na sklad je důkladná kontrola materiálu a vyhotoví se příjemka, poté je dodávka zaevidována do karty zásob = vel. Zásoby, při vydání materiálu ze skladu bude vyhotovena výdejka, na kartě zásob – zápis o vydaném materiálu

Sklad musí dostatečně chránit materiál, a aby bylo uložení bezpečné.

• Kde umístit
• Mít vlastní sklad nebo pronajatý sklad

Příklad

• Kolik materiálu má podnik nakoupit, když je plánována spotřeba pro příští rok 10 800 t, počáteční zásoba se předpokládá 900 t a konečná zásoba by měla být ve výši 1200 t?
• Spotřeba 10 800 + 1200 = 12 000- 900 = 11 100 t
• Podnik má nakoupit 11 100 t.

The post Zabezpečení hlavní činnosti oběžným majetkem first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Personální činnost podniku a odměňování zaměstnanců

Předmět: Finance, Personalistika

Přidal(a): sk

Personální činnosti

Malé podniky = personální práce nepravidelně

Velké podniky = personální oddělení

• Vytváření pracovních míst = jaké má pracovník úkoly, za co má zodpovědnost, jaké jsou jeho pravomoce…
• personální plánování = kolik bude podnik potřebovat zaměstnanců, vzdělávání…
• Hodnocení pracovníků
• Rozmisťování pracovníků = zařazování na konkrétní místa, povyšování, přeřazování…
• Péče o pracovníky = pracovní prostředí, bezpečnost a hygiena práce
• Pracovní vztahy = organizace jednání (např. s odbory)

Bezpečnost a hygiena práce

Povinnosti zaměstnavatele:

• Zpracovat směrnice k zajištění bezpečnosti práce – hygienické předpisy, předpisy pro ochranu, předpisy o ochraně životního prostředí (zacházení s nebezpečnými látkami)
• Směrnice, které se týkají pracovních úrazů – jak vést knihu úrazů, jak zjišťovat příčiny pracovních úrazů, jaká přijmout opatření, aby k úrazům nedocházelo
• Provádět školení zaměstnanců – při nástupu do práce, změna prac. zařízení
• Poskytovat osobní ochranné pracovní prostředky – mycí, čistící prostředky, zákaz kouření ne pracovišti

Stanovení potřeby zaměstnanců

• Každý podnikatel musí stanovit počet zaměstnanců pro výkon
• a) odhad – v menších firmách, z předchozí zkušenosti
• b) výpočtem
  • Výkonná norma času
  • Výkonná norma množství

Řešení přebytků a nedostatků pracovníků

Přebytek zaměstnanců

• Z důvodu menší poptávky po poptávky, potřeba zaměstnance s jinou kvalifikací…
• Může propustit zaměstnance z organizačních důvodů
• Dočasně neobsazovat volná místa
• Zastavení výroby na určitý čas
• Práce na částečný úvazek

Nedostatek zaměstnanců

Podnik může získat zaměstnance

• a) z vnitřních zdrojů = v podniku dojde k reorganizaci (zaměstnanci přejdou na jiná místa)
• b) z vnějších zdrojů = lidé měnící místo, absolventi škol, nezaměstnaní…
  • využití inzerce, úřady práce, sociální sítě, agentury, známosti…
• Běžní zaměstnanci – pohovor, základní osobní údaje (pokladní, uklízeč, hlídač)
• Střední zaměstnanci – základní osobní údaje, pohovor, odborné schopnosti, znalosti, osobní předpoklady (účetní, manažer, vedoucí oddělení)
• Vrcholní zaměstnanci – základní osobní údaje, pohovor, odborné schopnosti, znalosti, osobní předpoklady, několik kol výběrového řízení (daňový poradce, ředitel…)

Vznik a zánik pracovního poměru

Vznik

• uzavření pracovní smlouvou – dohodou
• volbou – volí se např. starosta, představenstvo
• jmenování – pracovní smlouva + jmenování do funkce

Pracovní smlouva = smlouva o uzavření pracovního poměru

• podstatné náležitosti = druh práce a její popis, místo výkonu práce, den nástupu, identifikace zaměstnavatele, základní informace o zaměstnanci (adresa, datum nar., kontakt…), zkušební doba (max. 3 měsíce), platnost smlouvy (s dobou určitou nebo s dobou neurčitou), délka pracovní doby

Zánik

Dohoda = zaměstnanec a zaměstnavatel se písemně dohodnou na dni ukončení pracovního poměru

Výpověď

• ze strany zaměstnance
• ze strany zaměstnavatele
• písemné rozhodnutí jedné strany o ukončení pracovního poměru
• pracovní poměr končí uplynutí výpovědní doby = 2 měsíce

Okamžité zrušení pracovního poměru

• ze strany zaměstnavatele (např. porušení pracovní kázně…)
• ze strany zaměstnance (např. zdravotní problémy, zaměstnanec nedostal výplatu…)

Odstupné = nárok vzniká pro zaměstnance, který dostal výpověď ze strany zaměstnavatele

Minimální výše odstupného – podle počtu odprac. hodin

• Přes 2 roky v zaměstnání = nárok na 3 násobek průměrného platu za předešlé měsíce
• Méně než 1 rok odstupné = ve výši jednoho měsíčního výdělku

Trh práce – utváření ceny práce

Trh práce

• Místo, kde se nabídka práce setkává s poptávkou po práci (jsou závislé na ceně práce)
• Cena práce = mzda
• Nabídka práce – tvoří zaměstnanci, roste – li cena práce nabídka stoupá
• Poptávka práce – tvoří ji zaměstnavatelé, roste-li cena práce poptávka po práci klesá

Mzda nominální a reálná

• Nominální mzda – kolik peněz zaměstnanec obdrží
• Reálná mzda – vyjadřuje to, co si může za svoji mzdu zaměstnanec skutečně koupit

Mzdové předpisy

• Za vykonanou práci zaměstnanec dostane mzdu, plat nebo odměnu
• Mzda – vyplácí soukromí zaměstnavatelé
• Plat – zaměstnanci státu (školství, úřady, zdravotnictví..)
• Zákonná úprava mezd a platu – upravuje Zákoník práce
• Minimální mzda – minimum příslušející zaměstnanci podle vlády za jakýkoliv druh práce
• Zaručená mzda – výše mzdy nebo platu, která je podle náročnosti, složitosti práce

Hrubá mzda a její složky, výpočet čisté mzdy

• Hrubá mzda = základní mzda + příplatky + náhrady mzdy

Základní mzda druhy

• a) mzda časová = závisí na odpracovaném čase
  • pro dělníky, provozní, obsluhující pracovníky…
• b) mzda úkolová = dle množství práce, podle odvedené práce
  • vhodná pro dělníky, uklízeči, kopáči, myč oken…
• c) mzda podílová = podíl na odvedené práce
  • prodejce, obchodní cestující, vedoucí pracovníků…
• d) mzda smíšená(kombinovaná) = časová + podílová, časová + úkolová

Pobídkové složky mzdy

• a) Osobní ohodnocení (příplatek)
• b) Příplatky stanoveny zákonem (za práci)
  • Práce přes čas, práce během státního svátku, víkendu, přes noc, práce ve stiženém pracovním prostředí
• c) Prémie a Odměny
  • Prémie = finanční prostředky – předem stanovené podmínky, jednorázová
  • Odměny = částka vyplacena jako ohodnocení méně obvyklých pracovních výkonů

Náhrady mzdy

• Částky vyplacené místo mzdy v případě, že zaměstnanec nemohl konat práci
• dány zákonem ( dovolená, svátek..), objektivní překážky (výpadek energie…)

Výpočet čisté mzdy

• Čistá mzda = hrubá mzda – zdravotní a sociální pojištění – záloha na daň

Dohody a pracích konaných mimo pracovní poměr

a) dohoda o provedení práce (DPP)

• pro jednorázové činnosti
• omezená na 300 h práce v 1 kalendářním roce
• nesráží se zdravotní a sociální pojištění
• neodvádí se daň z příjmů 15%

b) dohoda o pracovní činnosti (DPČ)

• nepřevyšuje polovinu týdenní prac. doby
• práce jsou prováděny souvisle, opakovaně
• sráží se zdravotní a sociální pojištění
• odvádí se daň z příjmů 15 %.

The post Personální činnost podniku a odměňování zaměstnanců first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Majetek podniku a zdroje financování majetku

Předmět: Ekonomie, Finance, Účetnictví

Přidal(a): Jan Jáchymek

Majetek a jeho formy Každý podnik potřebuje k plnění své činnosti různé prostředky (budovy, stroje, dopravní prostředky, zásoby, peněžní prostředky apod.). S těmito prostředky hospodaří (vyrábí, prodává, poskytuje služby), proto se jim říká hospodářské prostředky. Jejich konkrétní složení v jednotlivých podnicích závisí na specifických zvláštnostech činnosti každého podniku. Souhrn hospodářských prostředků podniku se označuje jako obchodní majetek.

Členění obchodního majetku

• dlouhodobý majetek
• oběžný majetek

Dlouhodobý majetek

• Je takový majetek, který podniku slouží dobu delší než jeden rok, během používání neztrácí svou původní formu, pouze se postupně opotřebovává. Pořizovací cena min. 40 000 Kč.

Do dlouhodobého majetku patří:

• dlouhodobý hmotný majetek
• dlouhodobý nehmotný majetek
• dlouhodobý finanční majetek

Dlouhodobý hmotný majetek

• pozemky, budovy stavby bez ohledu na výši ocenění
• samotné movité věci s dobou použitelnosti delší než 1 rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou. Movitými věcmi jsou například dopravní prostředky, stroje, přístroje a zařízení.

Dlouhodobý nehmotný majetek

• Dlouhodobý nehmotný majetek jsou například patenty, licence, programové vybavení apod. s dobou použitelnosti delší než 1 rok a pořizovací cena je 60 000 Kč.

Dlouhodobý finanční majetek

• Patří sem cenné papíry, které podnik nakupuje jako dlouhodobou investici na delší dobu než 1 rok.

Oběžný majetek

• Je charakteristický, že během hospodářské činnosti se mění z jedné formy ve formu jinou. Do oběžného majetku patří zásoby, krátkodobý finanční majetek a pohledávky.

Zásoby

• Zásoby jsou materiál, zboží, nedokončená výroba a výrobky.
• Materiál – předměty, které se používají ke zhotovení výrobku
• Zboží – movité věci koupené za účelem dalšího prodeje
• Výrobky – předměty, které podnik vyrábí s cílem prodat je odběratelům
• Nedokončené výroba – produkty, které již prošly jedním nebo více výrobními stupni, nejsou již materiálem, ale také ještě nejsou hotovým výrobkem

Krátkodobý finanční majetek

• Je tvořen z peněžních prostředků.

Peněžní prostředky mohou mít dvojí formu:

• peníze v hotovosti (v pokladně)
• peníze na bankovním účtu
• Krátkodobým finančním majetkem mohou být také ceniny (mohou nahrazovat peníze) ceninami se rozumí poštovní známky, kolky, telefonní karty, zakoupené stravenky pro stravování, dálniční známky. Také cenné papíry do jednoho roku.

Pohledávky

• Pohledávka je nárok podnikatele na úhradu peněžní částky od dlužníka.
• Podnikatel tedy vystupuje ve finančním vztahu v roli věřitele.
• Typickým příkladem je faktura vystavená odběrateli jako předpis částky, kterou má dlužník uhradit ve smluvené lhůtě. Dalším typem pohledávky může být poskytnutá záloha zaměstnanci, přeplatek na daních, nárok na pojistnou náhradu od pojišťovny v případě pojistného plnění.

Zdroje financování majetku

Vyjadřuje, jakým způsobem si účetní jednotka opatřila svůj majetek. Finanční zdroje se rozdělují na:

• Vlastní zdroje (vlastní kapitál)
• Cizí zdroje (závazky)

Vlastní kapitál

• Vlastní kapitál účetní jednotky je tvořen součtem dlouhodobého majetku, peněžních prostředků, cenin, zásob, pohledávek po odečtení stavu závazku (úvěry, ostatní závazky), tzv. obecně lze říci, že: Vlastní kapitál = Majetek – Závazky
• Typickým příkladem vlastního kapitálu jsou vklady podnikatele z osobního majetku do firmy (a to jak na začátku podnikání, tak v jeho průběhu) a zisk podnikání.

Cizí zdroje

• Jsou bankovní úvěry, závazky vůči dodavatelům, závazky vůči zaměstnancům, finančním úřadům, instituce sociálního zabezpečení, zdravotní pojištění apod.
• Závazek (dluh) vyjadřuje povinnost účetní jednotky uhradit věřiteli určitou částku ve stanovené lhůtě.

Úvěry

• Úvěr představuje peněžní prostředky, které peněžní ústav (banka, spořitelna) půjčí firmě na základě smlouvy o poskytnutí úvěru. Jedná se o dluh firmy, tj. povinnost do určitého data splatit úvěr a platit poplatek za úvěr (úrok).

Závazky vůči dodavatelům

• Vznikne tehdy, pokud od jiné firmy něco odebere (zboží, výrobky, službu), dodavatel dodávku fakturuje a odběratel je povinen zaplatit fakturu ve stanoveném termínu uvedeném na faktuře.

Závazky vůči zaměstnancům, zdravotní pojišťovně, správě sociálního zabezpečení

• Účetní jednotka má závazek vůči zaměstnancům nejčastěji z titulu nevyplacených mezd, správně soc. zab. z titulu neuhrazeného soc. pojištění, zdravotním pojišťovnám z titulu neuhrazeného zdravotní pojištění.

Závazek vůči finančnímu úřadu

• Vzniká z titulu nezaplacených daní.

The post Majetek podniku a zdroje financování majetku first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.