Téma: Zahraniční obchod – maturitní otázka

Předmět: Ekonomie

Přidal(a): Terezka

ZAHRANIČNÍ OBCHOD

Směna zboží a služeb, která probíhá přes hranice státu. Předmětem směny je zboží (spotřební a kapitálové statky), služby (doprava, bank. služby) a práva (licence, autorská práva).

Důvody mezinárodního obchodu

Rozdílné klimatické a přírodní podmínky, rozdílné surovinové bohatství (ropa). Vhodné domácí podmínky pro rozvoj určitých výrob (levnější pracovní síla, tradice), komparativní výhody (vyplatí se specializovat na ty produkty, které se mohou vyrobit levněji – Japonsko = elektronika).

Stav vnitřního trhu (neúroda obilí = dovoz, přebytek oceli = vývoz), politické důvody (určité státy podporují obchod se zeměmi podobného politického zřízení).

Významy MO

• ekonomický (úspora nákladů, doplnění nabídky, příliv deviz do našeho státu, úspora výrobních faktorů),
• politický (zvyšují se vztahy mezi státy a závislost mezi nimi),
• kulturní (poznávání jiných zemí – kultura, tradice, ideologie, náboženství..).

Formy MO

• vývoz (export) – jedná se o činnosti, které jsou spojené s prodejem zboží nebo služeb do zahraničí.

a) podle formy:

• přímý – tuzemský výrobce a zahr. odběratel jsou v přímém kontaktu, způsob je levnější – jsou zde pouze dva účastníci, tuz. výrobce si zřizuje export. oddělení,
• nepřímý – mezi tuzemským výrobcem a zahraničním odběratelem je vývozce – špeditér, přepravce (obch. spol.).

b) podle předmětu dovozu:

1. hmotný,
2. nehmotný,
3. dovoz (import) – dovoz zajišťuje pro naše obyvatele suroviny, výrobky nebo služby, kterých je na našem území nedostatek, nebo se nevyskytují,
4. reexport:

• a) přímý – reexportér nakoupí zboží v cizině a prodá ho do jiné země a zboží neprojde naším územím,
• b) nepřímý – reexportér nakoupí a doveze zboží ze zahraničí, převeze ho do vlastní země a odtud prodává do dalších zemí.

Důvody

• – ekonomický (levnější nákup a prodej za vyšší ceny),
• – kompletace vývozů (rozšiřuje se nabídka,
• – obchodně politické (vysoká cla mezi státy, zákaz vývozu.

Jsou rozdíly v obchodování

1) v rámci EU – jednotný vnitřní trh (volný pohyb zboží, odpadá proclení, pouze statistické hlášení, kontroly jsou namátkové, sledují dodržování předpisů),

2) mimo EU – vývoz a dovoz zboží, provádí se proclením dodávky.

Obchodní politika a její prostředky

Souhrn zásob prostředků, podle kterých vláda každého státu uspořádává své vztahy s jinými státy, ale je to součást zahraniční politiky.

Máme 2 směry obch. politiky:

1) liberalismus – stát nezasahuje do dovozu a vývozu, omezuje překážky v obchodě, umožňuje volný pohyb zboží mezi státy, o liberalizaci světového trhu usiluje Světová obchodní organizace (WTO).

• Výhody – větší nabídka pro spotřebitele, nižší ceny,
• Nevýhody – poškozování domácích podniků.

2) protekcionismus (ochranářství) – podpora domácích podniků a ochrana před dovozem.

• Výhody – lepší podmínky pro domácí podniky (menší konkurence), klesá nezaměstnanost, roste HDP,
• Nevýhody – vyšší ceny, menší nabídka.

Prostředky obch. politiky (nástroje)

Opatření, kterými stát zahrnuje do zahraničního obchodu v zájmu rozvoje vlastní ekonomiky.

A) autonomní – vychází z vlastních jednostranných rozhodnutí stát, vyhlašuje si je každý stát samostatně.

• pasivní prostředky – ochraňují domácí trh před nežádoucím dovozem (cla a celní řízení, kvóty – stanoví množství zboží, které lze provést), zákaz dovozu (embargo), normy (ekologické, zdravotní,…),
• aktivní – podporují vývoz (vývozní prémie, úvěry na vývoz, vládní úvěry), další aktivity státu (propagace, zvýhodněné pojištění).

B) smluvní 

• dvoustranné (bilaterální) – obch. smlouvy, platební dohody, dohody o zamezení dvojího zdanění, dohody o ochraně investic,
• mnohostranné (multilaterální) – upravují mnohostranné mezinárodní vztahy a souvisejí s propojováním ekonomik, na jejich základě vznikají mezinárodní organizace (EU, mezinárodní měnový fond, OSN).

Vývozní operace

Všechny činnosti, které předchází vývozu a s vývozem souvisí, mají 2 části:

A) příprava vývozní operace

1. průzkum trhu

• teritoriální – představuje získávání informací o stavu trhu, kultuře, náboženství,
• komoditní a technický – získává informace o konkurencích a o spotřebitelích,
• cenový – cílem je získat informace o platebních zvyklostech, cenách konkurence, daních, clech a poptávkách.

2. akvizice – souhrn činností, jejichž cílem je získat trh a rozšířit odbyt našich výrobků.

• nepřímá – letáky, prospekty, výstavy,
• přímá – přímé navazování kontaktů (osobní návštěva, jednání).

3. předběžná kalkulace a stanovení ceny – podnik sestavuje přehled o budoucích příjmech a výdajích, souvisejících s vývozem.

4. nabídková činnost – obvykle první písemnost, se kterou se zahraniční trh setká, důležitý je obsah a forma nabídky.

• nabídka závazná – obsahuje náležitosti kupní smlouvy, obvykle je určena pro stálé zákazníky,
• nabídka nezávazná – nezávaznost se musí uvést v textu nabídky, neuvede se nějaký údaj (např. cena).

B) realizace vývozní operace

a) uzavření kupní smlouvy – je možné uzavřít buď z podnětu kupujícího nebo dodávajícího nebo vzájemnou dohodou mezi kupujícím a prodávajícím. Rizika vývozu – poškození při dopravě, nepřevzetí zboží, nezaplacení, nedostatečná kvalita, politická a kurzová rizika (něco se změní), jazyková bariera.

b) dodání zboží a dokladů – probíhá v souladu se sjednanými dodacími podmínkami, nejpoužívanější doklady jsou např. osvědčení o jakosti, původ zboží, pojištění, faktury, jednotný správní doklad, sdělení DIČ.

c) přijetí platby,

d) výsledná kalkulace – podnik vypočítává hospodářský výsledek z obchodní operace se zahraničím a vyhodnocuje zjištěné výsledky.

Dovozní operace

A) příprava dovozní operace

1. rozbor potřeby dovozu – cílem je zjistit jestli vybrané zboží existuje na domácím trhu v potřebné kvalitě a ceně,
2. vyhledávání dodavatelů – Internet, veletrhy, výstavy, info od známých, odborný tisk,
3. poptávka – zasílá se vybranému okruhu dodavatelům, uvádí se základní charakteristika výrobku, dodací a platební podmínky,
4. vyhodnocení nabídek – po obdržení nabídek provede podnik jejich vyhodnocení po stránce technické a ekonomické, na základě vyhodnocení sestaví předběžné dovozní kalkulace, podnik vybere nejvýhodnější nabídku a zašle objednávku.

B) realizace dovozní operace

1. uzavření kupní smlouvy– může ji vypracovat prodávající, pošle nabídku; kupující ji potvrdí a kopii pošle zpět prodávajícímu, může ji vypracovat i kupující; pošle objednávku a prodávající potvrdí nebo smlouvu vypracují společně. Prodávající má povinnost dodat zboží podle smlouvy + doklady a musí převést vlastnické právo na kupujícího, kupující musí zboží převzít a zaplatit. Nemá předepsané náležitosti ani formu, měla by obsahovat údaje o smluvních stranách, předmět, cena, dodací lhůta, dodací podmínky, platební podmínky atd. (doprava, pojištění)

2. převzetí dodávky – prodávající zajistí odeslání zboží, může zajistit dopravu, pojištění, celní odbavení, vyhotoví doklady – faktura, přepravní doklady (železniční nákladní lis, letecký, konosament = námořní doprava), osvědčení o jakosti, doklady o pojištění, jednotný správní doklad = doklad pro celní řízení. (JSD)

3. přijetí platby – na základě dohodnutých platebních podmínek, zaplacením se uzavírá dovozní případ,

4. výsledná kalkulace – zjišťujeme dosažený zisk nebo ztrátu z dovozního případu, výsledná kalkulace je důležitým dokumentem pro další případné dovozy.

Členské země EU používají jednotný přístup k dováženému zboží, jednotný celní sazebník, jednotná osvědčení atd.

C) z hlediska účelu

1. finanční – příjem do státního rozpočtu,
2. ochranná – chrání domácí trh, stanoví se vysoké sazby, které znemožňují dovoz,
3. referenční – vztahuje se na zboží, které pochází ze zemí, kterým je uděleno zvýhodnění.

Deklarant = FO nebo PO, která činí celní prohlášení, vl. jménem nebo osoba, která činí celní prohlášení prostřednictvím jiné osoby.

The post Zahraniční obchod – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Obchodní politika hotelu

Předmět: Hotelnictví

Přidal(a): user4

Obchodní politika

• podnikatelská strategie
• rozhodnutí o tom, jaký typ služeb bude hotel poskytovat a jakému okruhu zákazníků budou určeny
• soubor opatření, který vychází ze skutečného stavu, definuje podnikatelské cíle a oblasti obchodní politiky
• stanovení obchodní politiky je základem pro marketingové aktivity

Skutečný stav obsahuje:

• popis, umístění a kapacitu hotelu, analýzu podnikatelského okolí, tržní podmínky, SWOT analýzu hotelu, USP hotelu

Podnikatelské cíle obsahují:

• záměry hotelu týkající se jeho postavení na trhu, rozvoje hotelu, organizačního uspořádání.
• Záměry hotelu jsou definovány kvalitativními a kvantitativními ukazateli:
  • Tržbami a jejich růstem
  • Rentabilitou podniku
  • Rozvojem hotelu a jeho financováním
  • Rozšiřováním nabídky, hledáním nových trhů = diverzifikací

Důležitou součástí obchodní politiky hotelu bývá obchodní plán – program.

• Obchodní plán/program obsahuje = krátkodobé a dlouhodobé cíle a nástroje marketingu k jejich plnění.
•  Úkolem obchodního programu/plánu = zajistit uspokojování poptávky z hlediska objemu, struktury, místa a času. Obchodní plán se zabývá  pouze možnostmi, které hotel má pro zvýšení tržeb !!!

Obchodní program obsahuje 3 hlavní části, které na sebe vzájemně navazují a podmiňují se:

• Výrobní program = určuje objem a strukturu výroby podle spotřebitelské poptávky.
• Prodejní program = zahrnuje veškerou realizaci výrobků, zboží a služeb.
• Program služeb = zahrnuje rozsah a druhy služeb, které budou sloužit k uspokojení poptávky a ke zvýšení tržeb.

Při sestavování obchodního programu

• Je třeba vyjít ze znalosti trhu a připravit nabídku na základě segmentace poptávky.
• Při sestavování nabídky je současně třeba určit přibližnou cenovou hladinu, kterou budou hosté ochotni akceptovat.

Obchodní program vychází z těchto indícií:

• Výrobní a prodejní kapacity hotelu, případně sítě hotelů
• Počtu a struktury personálu + z možnosti doplnění personálu
• Umístění hotelu
• Konkurence
• Situace na trhu
• Právních norem
• Výše kupních fondů a jejich rozdělení

Součástí obchodní politiky je zapojení marketingu a marketingového plánu, jehož nedílnou součástí je finanční plán.

Finanční plán vyjadřuje = prognózu příjmů + výdajů hotelu, skladbu a použití kapitálu a prognózu o výši zisku v průběhu 1, 2, 3 a více roků.

Sestavení finančního plánu vychází z těchto indícií:

• Výsledků dosažených v uplynulých letech
• Analýzy dosažených výsledků
• Obchodního plánu

Práce manažera v hotelu je v souladu s obchodní politikou hotelu orientována na 3 hlavní složky = klíčové oblasti hotelového podnikání, které se vzájemně ovlivňují.

ZÁKAZNÍCI, PERSONÁL, AKTIVA = oblasti, které musí být úspěšně řízeny, aby mohl hotel fungovat a bylo dosaženo uspokojivých výsledků !!!

• Z = Zajištění spokojenosti zákazníků
• A = Ochrana aktiv před možnými hrozbami
• P = Udržování a zvyšování výkonu personálu, jejich znalostí a dovedností

Vzájemný vztah klíčových oblastí

• P + Z = OBLAST SLUŽEB
• P + A = OBLAST PRODUKTIVITY + JEJÍ MAXIMALIZAXI
• Z + A = OBLAST PŘÍJMŮ + PODMÍNKY PRO DOSAŽENÍ ZISKU
• OBLAST SLUŽEB + OBLAST PRODUKTIVITY + OBLAST PŘÍJMŮ = OBLAST KVALITY

AKTIVA

• budova hotelu, jeho vybavení, zařízení, zásoby
• investovaný kapitál + příjmy z provozu hotelu
• hotelový host + jeho majetek

Úkolem manažera = zajistit, aby aktiva byla efektivní i do budoucna při uspokojování potřeb a očekávání hostů

Ochrana aktiv = a) důsledná kontrola, b) pojištění + prevence

Při sestavování Obchodní Politiky hotelu je třeba vzít v úvahu následující skutečnosti a zaměřit na ně pozornost:

1) Určení současného stavu =  výchozí situace a potenciál hotelu je nutné specifikovat v těchto bodech:

• Popis hotelu
  • jméno, umístění, velikost
• Analýza okolí
  • společenské, právní a hospodářské podmínky
  • hospodářské údaje a trendy
  • sociální údaje a trendy
  • technologické údaje a trendy
• Analýza tržních podmínek
  • dodavatelské trhy
  • odběratelské trhy
• Turistická analýza místa
  • turistická nabídka
  • struktura hostů v místě
  • konkurenční podmínky
• Analýza hotelu = SWOT analýza
  • příležitosti a hrozby
  • silné a slabé stránky
  • důležité ukazatele vývoje

2) Podnikatelské cíle = obsahují záměry hotelu týkající se jeho postavení na trhu a rozvoje hotelu v určitých časových intervalech

• Záměry hotelu:
  • hospodářská situace hotelu
  • stabilita a dynamika provozu
  • společenské postavení hotelu
  • základy řízení hotelu
• Dlouhodobé cíle:
  • kvalitativní cíle
  • kvantitativní cíle

3) Klíčové oblasti obchodní politiky, které je nutné prostudovat:

• Marketing:
  • jednotlivé prvky marketingové konceptu
  • průzkum trhu
  • stanovení a plnění marketingových cílů
  • dodržování marketingových zásad
  • marketingový mix a jeho prostředky
  • marketingové plánování
  • realizace a kontrolní činnost

• Personál:
  • plánování personálu
  • zajištění personálu
  • mzdy a sociální podmínky
  • řízení personálu
  • vzdělávání personálu

• Finanční možnosti:
  • způsob financování
  • způsob rozpočtování
  • náklady a kalkulace
  • použití zisku

• Investice a nákup:
  • obchodní vztahy a závazky
  • investiční program
  • kvalitativní požadavky na standardy služeb
  • pořizovací ceny
  • zásobování
  • skladování

• Organizace: Organizační struktura hotelu
  • organizační hierarchie
  • úkoly a kompetence
• + samozřejmě, jak vyplývá z úvodních informací ZÁKAZNÍCI+AKTIVA

The post Obchodní politika hotelu first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

   Otázka: Podstata fungování tržní ekonomiky

   Předmět: Ekonomie

   Přidal(a): Val

Funkce peněz

• prostředek směny, peníze zprostředkovávají výměnu zboží za zboží, pomáhají časově oddělit výměnu zboží za peníze a následnou směnu peněz za jiné zboží
• míra hodnot, pomocí peněz měříme hodnotu jinak nepoměřitelných věcí
• prostředek akumulace, peníze se dají hromadit, schraňovat, akumulovat. Této funkci říkáme funkce pokladu

Stát zavádí svou měnu, aby mohl lépe svou ekonomiku řídit a kontrolovat a aby mohl regulovat zahraniční obchod.

Měna

Je peněžní soustava určitého státu, základem každé měny je peněžní jednotka

Máme měny

• plně směnitelné, (konvertibilní) nejsou překážky výměny (konverze)
• částečně směnitelné, (vnitřně směnitelné) stát stanoví omezující pravidla výměny své měny
• nesměnitelné, (nekonvertibilní) stát svým rozhodnutím zakazuje držení cizích měn občany a firmami státu a určuje instituce, které získávají monopol této měny

Měnový kurz – cena měnové jednotky jedné země vyjádřené v peněžní jednotce jiné země

Kurzovní lístek – soupis kurzů měn nejdůležitějších států k určitému datu

Valut – bankovky a mince cizího státu

Devize – pohledávky znějící na cizí měnu (např. cenné papíry v cizí měně, bezhotovostní peníze)

Devalvace – oficiální snížení kurzu. Opakem je revalvace.

Zákony trhu
V tržním systému se ekonomické subjekty rozhodují v zásadě samy. Chování tržních subjektů je ovlivňováno zákony trhu.

Poptávka

• individuální, poptávka jednoho kupujícího po určitém statku či službě
• dílčí, poptávka všech lidí z určitého regionu po určitém statku či službě
• agregátní, poptávka všech lidí v určitém státě po všech možných statcích a službách

Faktory ovlivňující poptávku

• cena
• demografické změny (změny v počtech a charakteristikách kupujících)
• změny velikosti důchodů (mzdy zaměstnanců, renta vlastníků půdy, úroky a zisky vlastníků kapitálu)
• změny v preferencích (zvyky, móda, změny potřeb …)
• změny cen jiných zboží
• substituty, jedno zboží nahradíme za jiné (jablka-hrušky)
• komplementy, jiné zboží, které doplňuje při použití zboží sledované (auto-benzín)

Nabídka

• individuální nabídka, nabídka jednoho výrobce určitého statku či služby
• dílčí nabídka, nabídka všech výrobců určitého zboží v určitém regionu, je součástí individuálních nabídek
• agregátní nabídka, nabídka všech výrobců všech druhů zboží v jednom státě

Bez ohledu na to, zda sledujeme individuální nabídku, dílčí, agregátní nabídku a poptávku, můžeme vyhodnotit následující zákony trhu:

• zákony nabídky = s rostoucí cenou roste i nabídka zboží
• zákon poptávky = s rostoucí cenou klesá poptávka po zboží

Faktory ovlivňující nabídku

• cena
• náklady na výroby a obchody (dražší suroviny a energie, zvyšování nominálních mezd, nebo naopak snižování nákladů zaváděním nejnovějších technologií zvyšujících produktivitu práce)
• změny vnějších podmínek podnikání (organizace trhu, počasí pro zemědělce, daně a ostatní příjmy veřejných rozpočtů)
• změny kapitálové výnosnosti

Interakce nabídky a poptávky

• Je podstatou trhu.
• Výrobci dopředu neznají rovnovážnou cenu a její odpovídající ideální množství zboží pro trh, když potom vyhodnocujeme reakci strany poptávky na nabídku, můžeme dojít ke 3 různým závěrům:
  • Výrobci měli dobrý odhad a strefili se přímo do rovnoběžné ceny, strana poptávky je spokojení, protože má, co chtěla
  • Výrobci dali příliš nízkou tržní cenu v porovnání s rovnovážnou cenou. Zákazníci chtějí stále víc, výrobci zvyšují cenu s vidino většího zisku = převis poptávky
  • Výrobci dali příliš vysokou tržní cenu – zákazníci kupují méně, zboží zůstává ve skladech = výrobcům se krátí zisky nebo jsou ve ztrátě – jediná možnost je snížit senu a doufat, že se zboží prodá = převis nabídky

Konkurence

• Dokonalá konkurence neexistuje

Monopoly dělíme:

• Kartel – dohoda mezi samostatnými konkurenty o cenách, dělení teritorií působnosti
• Syndikát – dohoda o společném nákupu nebo prodeji. Konkurenti zůstávají právně samostatní, ale k získaní lepších vyjednávacích podmínek s dodavateli či odběrateli vystupují jako jeden celek. Firmy mohou ze sdružení vystoupit, nejedná se o vznik nového právního subjektu
• Trust – vyšší forma propojení konkurentů. Zde již dochází k propojování či propojování i v oblasti výrobní kooperace a bývalé konkurenční firmy jsou na sobě již velmi závislé. Přesto si ještě zachovají právní subjektivitu
• Koncern – nejvyšší forma existence monopolu. Firmy se propojují v celém rozsahu činností, ztrácí právní subjektivitu. Většinou hovoříme o fúzích (spojení 2 rovnocenných partnerů) nebo akvizicích (větší koupí menší)

Selhání trhu

• Vznik monopolu, např. výroba Becherovky, trestné je zneužití tohoto výsadního postavení, např. monopolně vysoká cena
• Existence tzv. veřejných statků, není žádoucí, aby jejich pořizování a správu zřizoval soukromý sektor na základě zákonů trhu (veřejné školství, zdravotnictví, státní správa ..)

Externality trhu, vedlejší účinky trhu na subjekty, které se daného tržního vztahu neúčastní, dělíme je na:

• negativní externality = špatný vliv výrobců na živ. prostředí, 3. poškozenou stranou jsou lidé žijící v blízkostí továren, průmyslových zón a dopravních komunikací kterým nikdo nezaplatí za škody
• pozitivní externality = např. když včelařovi včely kvůli tvorbě opilují vedlejší sad, aniž by platili zemědělcům za opylení

Asymetrické informace, ekonomické subjekty na jedné straně (většinou nabízející) jsou více vzdělaní a informováni než subjekty na druhé straně, například lékař, automechanik.

The post Podstata fungování tržní ekonomiky (2) first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Clo a celní politika

Předmět: Ekonomie

Přidal(a): Melánie

Clo

• Dávka, kterou stát vybírá při přechodu zboží a služeb přes jeho hranice
• V rámci EU se clo nevybírá.

Klasifikace cel:

• Dle směru zboží
  • Dovozní
  • Vývozní
  • Tranzitní
• Obchodně – politické hledisko
  • Smluvní
  • Autonomní (země si stanoví vlastní clo, které musí ostatní země respektovat)
• Dle metody výpočtu
  • Valoické (procentní sazba z celní hodnoty)
  • Specifické (vychází z obchodní částky množstevní jednotky)
  • Kombinovaná (vychází z obou předchozích metod např. 5% z celní hodnoty a min. 50 Kč/ks)

Funkce cla

• Fiskální (příjmová položka státního rozpočtu)
• Cenotvorná
• Clo je součástí prodejní ceny v tuzemsku

Celní správa

• Ministerstvo financí
  • Generální ředitelství (Praha)
    • Celní úřady (15), celní úřad má kromě práv a povinností má na starosti správu daní (daně spotřební, ekologické, DPH)

Právní předpisy

• Celní zákon
• Zákon o celní správě

Celní režimy:

• Volný oběh (ze zahraničí do tuzemska)
  • Clo se zde vybírá
• Tranzit (přepracováno pod celním dohledem od jednoho celního úřadu ke druhému)
  • Clo se neplatí
• Vývoz
• Aktivní zušlechťovací styk
• Pasivní zušlechťovací styk (tuzemské zboží je vyvezeno do zahraničí, kde je zušlechtěno a následně dovezeno zpět do tuzemska, clo se platí z hodnoty zušlechtění)
• Uskladňování v celním skladu (clo se neplatí, přechodné období)
• Dočasné použití (veletrhy, výstavy, operativní leasing)
  • Zboží dovezené ze zahraničí je v tuzemsku na určitou dobu použito a ve stejném stavu se vyváží zpět

The post Clo a celní politika – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Vnitřní obchod

Předmět: Ekonomie a obchod

Přidal(a): Kořízková Aneta

OBCHOD = Specifická ekonomická činnost, pomocí níž dochází k nákupu a prodeji zboží a služeb za určitou hodnotu

FUNKCE OBCHODU

• PŘEKLENOVACÍ (plynulí pohyb zboží od výrobce ke spotřebiteli)
• ZBOŽOVÁ (zajišťuje potřebný sortiment)
• TRŽNÍ (vytváří ceny produktů na základě nabídky a poptávky)

VNITŘNÍ OBCHOD -> na území jednoho státu

ZAHRANIČNÍ OBCHOD -> mezi různými státy

VELKOOBCHOD -> Nakupuje od výrobce a prodává maloobchodům

MALOOBCHOD -> Nakupuje od velkoobchodů a prodává konečným spotřebitelům

SPOLEČNÉ STRAVOVÁNÍ ->Výroba, prodej a spotřeba jídel a nápojů v provozovnách společného stravování

OBCHODNÍ ŘETĚZCE -> Obchodní organizace, které zahrnují velkoobchod a síť maloobchodu

STÁTNÍ PODNIK -> podnik, který je ve vlastnictví státu)

OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI A DRUŽSTVA -> podniky, ve kterých podniká pod společným jménem více osob

SOUKROMÉ OBCHODY -> živnosti

VELKOOBCHOD

• není určen pro konečného spotřebitele
• úprava, balení zboží
• kontrola jakosti zboží
• reklama, podpora prodeje

TYPY

• TRADIČNÍ (nejrozšířenější, nejčastější forma velkoobchodu)
• AGENTURNÍ (TRAŤOVÝ) VELKOOBCHOD (nejlevnější – nemá sklady, zajišťuje dodávky z výroby k maloobchodníkům)
• CASH & CARRY – SAMOOBSLUŽNÝ VELKOOBCHOD (zboží se prodává převážně drobným obchodníkům/živnostníkům, platba FA a v hotovosti, vlastní doprava, např. MAKRO)
• REGÁLOVÝ VELKOOBCHOD (umísťuje své regály v maloobchodní síti, MO zprostředkovává prodej a platí pouze za prodané zboží, neprodané zboží zůstává v majetku VO)

MALOOBCHOD

• Je firma, která prodává zboží přímo konečnému zákazníkovi
• Místo kde se nabídka střetává s poptávkou
• Vysoký stupeň konkurence -> neustálé snižování cen
• MO se zabývají i výrobci a velkoobchodníci

ZPŮSOBY PRODEJE

• PULTOVÝ PRODEJ
• SAMOOSLUŽNÝ PRODEJ
• AMBULATNÍ PRODEJ (pojízdná prodejna, stánky)
• POCHŮZKOVÝ PRODEJ (makléři)
• ZÁSILKOVÝ PRODEJ
• INTERNETOVÝ PRODEJ

TYPY JEDNOTEK

• PRODEJNA SE ZBOŽÍM DENNÍ POTŘEBY (Jednota, Žabka, večerky)
• SPEDIALIZOVANÁ PRODEJNA (knihkupectví, hračkářství, prodejna hudebních nosičů, řeznictví)
• SPECIALIZOVANÁ VELKOPRODEJNA (IKEA, KIKA nábytek, MAUNFIELD, Billa)
• HOBBYMARKET (OBI, HORNBACH)
• SUPERMARKET (Albert, Tesco Supermarket, Billa)
• HYPERMARKET (Tesco, Globus, Kaufland – diskontní prodejna)
• DISKONTNÍ PRODEJNA (Lidl, Penny Market)
• OBCHODNÍ CENTRUM (OC Anděl – Nový Smíchov, Palladium, OC Chodov)
• OBCHODNÍ DŮM (Bílá labuť, Kotva)

OBCHODNÍ ZÁSTUPCI -> OSVČ, odměnou je provize, může pracovat pro více firem … např. AVON

OBCHODNÍ CESTUJÍCÍ -> Zaměstnanec firmy, stálý plat + provize

OBCHODNÍ MAKLÉŘI -> OSVČ, odměnou je provize, makléřská licence – realitní, pojišťovací, burzovní makléři

OBCHODNÍ ZASILATEL – SPEDITÉR -> Zajišťuje dopravu zboží do zahraniční, pojištění, dopravní dokumenty – UPS, DHL

NÁKUPNÍ PASÁŽ -> luxusní obchody

ZNAČKY

• ZNAČKA VÝROBKŮ -> označení, pod kterým se výrobek nebo služba prodává
• KMENOVÁ ZNAČKA -> firma jednou značkou pokrývá mnoho výrobků (Adidas, Philips)
• INDIVIDUALNÍ ZNAČKA -> každý výrobek má vlastní individuální značku (Palmex, Jar, Cif)
  • Firma nespojuje svoji pověst s případným neúspěchem výrobku
• ZNAČKA VÝROBCE -> výrobek se v obchodě prodává pod označením výrobce (Olma, Vodňanské kuře)
• ZNAČKA OBCHODU ->  výrobek se v obchodě prodává pod názvem, který si určuje maloobchod

ANALÝZA SORTIMENTU = skladba výrobků

• HLUBOKÝ (počet variací výrobků v řadě)
• MĚLKÝ (málo výrobků v řadě)
• ŠIROKÝ (mnoho druhů)
• ÚZKÝ (málo výrobních řad)

SPECIALIZOVANÁ PRODEJNA -> úzký a hluboký sortiment

SMÍŠENÁ PRODEJNA -> široký a nízký sortiment

MALOOBCHODNÍ MIX

• LOKALIZACE PRODEJNY
• VELIKOST, PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ, VZHLED PRODEJNY
• PERSONÁL PRODEJNY
• CENOVÁ HLADINA
• OBCHODNÍ SORTIMENT
• SLUŽBY

FRANCHISING = smluvní vztah

• KFC, Potrefená husa
• POSKYTOVATEL ZNAČKY FRANCHISOR
• NABYVATEL FRANCHISANT
• FRANCHISOR poskytovatel franchisingu
  • Vlastníkem ochranné známky a značky franchizové sítě
  • Předává franchizantovi znalosti o tom, jak správně podnikat (KNOW-HOW)
  • Je vlastníkem majetku v podniku
• FRANCHISANT příjemce franchizové licence
  • Vede podnik jménem franchisora jako nezávislý podnikatel
  • Jeho výdělkem je zisk vytvořený při této činnosti
  • Je vlastníkem majetku v podniku
• KLADY – banky poskytují úvěr
• ZÁPORY – vysoká vstupní cena, nutnost řídit se standarty franchizora

DISTRIBUCE (cesta výrobku od výrobce k zákazníkovi)

• PŘÍMÁ
  • VÝROBCE -> ZÁKAZNÍK
  • firemní prodejna, zahradnictví, prodej prostřednictvím internetu
• NEPŘÍMÁ
  • VÝROBCE -> MALOOBCHOD -> ZÁKAZNÍK
  • VÝROBCE -> VELKOOBCHOD -> MALOOBCHOD -> ZÁKAZNÍK
  • VÝROBCE -> DOVOZCE -> MALOOBCHOD -> ZÁKAZNÍK

The post Vnitřní obchod first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.