Otázka: Korporace, obchodní společnosti a družstva

Předmět: Ekonomika, Podnikání, Právo

Přidal(a): Johny3008

Obecná ustanovení zákona o obchodních korporacích

Obchodní korporace = práv. osoby založeny za účelem podnikání, dělíme je na osobní a kapitálové společnosti a po vstupu do EU tu jsou také: evropská společnost (SE), evropské hospodářské zájmové sdružení (EHZS) a evropská družstevní společnost (SCE).

Obchodní rejstřík

• Veřejný rejstřík, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích, jako je např. firma, sídlo, předmět podnikání nebo společníci, každý do něj může nahlížet a pořizovat si z něj výpisy.

Zápis:

Návrh na zápis lze podat v listinné nebo elektronické

• Návrh v elektronické podobě může podat pouze osoba podepsaná s uznávaným elektronickým podpisem – vždy jej však lze podat pouze na předepsaném formuláři, přičemž podpis musí být úředně ověřen.
• Za zápis do obchodního rejstříku se platí poplatek.

Výmaz:

Podává se při ukončení podnikatelské činnosti, výmazem zaniká subjekt zapsaný v obchodním rejstříku

• O změnách, které proběhnou, musí podnikatel informovat bez zbytečného odkladu, pro provedení změny v obchodním rejstříku je nezbytné dodat potřebnou dokumentaci a složit správní poplatek.

Osobní společnosti

Veřejná obchodní společnost a komanditní společnost + k osobním společnostem lze přiřadit i evropské hospodářské zájmové sdružení

• Osobní společnost může být založena jen za podnikatelským účelem nebo za účelem správy vlastního majetku
• Základním rozdílem mezi osobními a kapitálovými společnostmi:
  • Všichni nebo alespoň někteří společníci osobních společností ručí za závazky společnosti neomezeně, celým svým majetkem a solidárně
  • Společníci, s výjimkou komanditistů v komanditní společnosti, nemají povinnost vložit do společnosti vklad
• Dále je charakterizuje osobní účast společníků na řízení společnosti
• Zánik účasti neomezeně ručícího společníka v osobní společnosti způsobuje zásadně ze zákona její zánik, který však mohou zbývající společníci odvrátit

Veřejná obchodní společnost

• Založena alespoň dvěma společníky
• Zisk a ztráta rovným dílem mezi společníky
• Statutární orgán: všichni společníci neurčí-li smlouva jinak

Komanditní společnost

• Jeden nebo více společníků ručících neomezeně svým majetkem = komplementář, nemusí nic vkládat
• Jeden nebo více společníků ručících jen výše svého vkladu = komanditista, musí vložit vklad
• Založit musí min. jeden a jeden
• Zisk – část společnosti a část rovným dílem mezi komple. nestanoví-li smlouva jinak, část pro společnost po zdanění mezi komand. podle poměru splacených vkladů nestanoví-li smlouva jinak
• Ztráta rovným dílem na komple. nestanoví-li smlouva jinak, pokud stanoví smlouva tak část nesou i komand.
• Nejvyšším orgánem všichni její společníci
• Statutárním orgánem všichni komplementáři, kteří splňují stanovené požadavky
• Smlouvou může být určen statutárním orgánem i vybraný komplementář

Družstva

• Povinně v názvu slovo družstvo
• Zakladatelé alespoň 3 osoby
• Vedou seznam členů
• Nemá výši minimálního základního kapitálu
• Členové neručí za závazky družstva nestanovují to stanovy jinak
• Existují:
  • Bytová a sociální
  • Spořitelní a úvěrní
• Orgány
  • Členská schůze – rozhoduje o nejvýznamnějších družstevních záležitostech, volí ostatní orgány družstva, které jsou povinny skládat účty ze své činnosti
  • Představenstvo – výkonným orgánem družstva s všeobecnou kompetencí, tj. řídí a rozhoduje v těch věcech, které nejsou v kompetenci jiných orgánů družstva, statutárním zástupcem družstva
  • Kontrolní komise – kontrolní orgán, který kontroluje činnost družstva, všech jeho členů a orgánů

Kapitálové společnosti

společnost s ručením omezeným a akciová společnost

• Mohou vykonávat i jinou než podnikatelskou činnost
• Majetková účast všech společníků na jejich činnosti, ale nejsou povinni se osobně účastnit činnosti společnosti + za závazky společnosti neručí buď vůbec, nebo omezeně + podnikatelské riziko nesou pouze do výše svého nesplaceného vkladu, popř. příplatkové povinnosti
• Na řízení společnosti se společníci podílejí zprostředkovaně, prostřednictvím jejích orgánů

Společnost s ručením omezeným

• Založena jednou nebo více osobami
• Společníci ručí za závazky omezeně do výše svých vkladů
• Vklad min. 1 Kč, společníci mohou mít různé podíly ve společnosti
• Na každý peněžitý vklad před zápisem do obch. Rejstříku musí být splaceno 30 % a celé vkladové ážio
• Orgány
  • Nejvyšší – Valná hromada: rozhoduje prostou většinou hlasů přít. společ., ale změny spol. smlou. Musí být 2/3 hlasů
  • Statutární – Jednatelé
  • Kontrolní (nepovinný) – dozorčí rada
• orgán musí aspoň jednou ročně svolat Valnou hromadu
• Zisk k rozdělení určený valnou hromad. mezi společ.

Akciová společnost

• Základní kapitál rozdělený na akcie (cenné papíry o určité nominální hodnotě)
• Vlastník akcie má právo na:
  • Dividenda (podíl na zisku)
  • Podíl na řízení společnosti (hlasovat na valné hromadě)
  • Podílet se na likvidačním zůstatku společnosti
• Mohu vydat akcie bez hlasovacího práva
• Při vydání prvních akcií vzniká emisní ážio – emisní kurz je vyšší než jmenovitá hodnota
• Založeno jedním nebo více zakladateli
• Pokud vykážou v rozvaze v aktivech vlastní akcie – musí ve stejné výši vytvořit rezervní fond
• K založení je třeba přijmout stanovy
• Základní kapitál 2 miliony korun nebo 80 000 euro
• Založení je účinné až každý zakladatel splatí alespoň 30% jmenovité nebo účetní hodnoty upsaných akcií
• Vznik – zapsání do obch. rejstříku
• Orgány:
  • Nejvyšší – Valná hromada, minimálně jednou ročně sejít
  • Dualistický systém: statutární představenstvo a kontrolní dozorčí rada
  • Monistický sys.: statutární správní rada
• Tantiémy – odměny ze zisku po zdanění pro představenstvo a dozorčí radu
• Akcionáři za závazky společnosti neručí

Prokura: = zvláštní plná moc

• Zmocňuje prokuristu ke všem právním úkonům kromě prodeje nemovitostí
• Lze ji udělit jen fyzické osobě
• Musí být zapsán v obchodním rejstříku
• V praxi – druhý nejdůležitější osoba firmy hned za ředitelem

Založení a vznik korporace: Obchodní korporace jsou založeny společenskou smlouvou – pokud je společenskou smlouvou založena kapitálová společnost, pak je vyžadována forma veřejné listiny

• Společnost založená jediným zakladatelem se zakládá zakladatelskou listinou ve formě veřejné listiny
• Společnost ale vzniká až dnem, kdy byla zapsána do obchodního rejstříku

Zrušení a zánik korporace: Zrušení obchodní společnosti je právní skutečnost způsobující, že společnost již nadále nevykonává činnost, kterou je naplňován účel jejího založení, nýbrž koná kroky nutné ke svému zániku

• Zánik obchodní společnosti nastává jejím výmazem z obchodního rejstříku, a to ke dni výmazu

Hospodářská soutěž

Hospodářská soutěž (obecněji konkurence) je souběžná snaha subjektů na trhu určitého druhu zboží nebo služeb, jejichž cílem je dosažení určitých výhod před ostatními v oblasti hospodářských užitků, popř. výsledků, a jež vzájemně ovlivňuje jejich hospodářskou činnost

Účastníci nesmí:

• Provozovat nekalou soutěž:
  • Klamavá reklama
  • Klamavé označování zboží a služeb
  • Vyvolávání nebezpečí záměny
  • Parazitování na pověsti závodu, výrobku a služeb
  • Podplácení
  • Zlehčování
  • Srovnávací reklama
  • Porušení obchodního tajemství
  • Dotěrné obtěžování
  • Ohrožení zdraví spotřebitelů a životního prostředí
• Dále je zakázáno:
  • Dohody účastníků omezující hospod. soutěž (kartely atd.)
  • Dohody o sloučení účastníků vedoucí k omezení konkurence
  • Zneužití monopolního nebo dominantního postavení účastníků

Není trestné být monopolem, ale je trestné tohoto postavení zneužívat. Zákon o ochraně hospod. soutěže = Protimonopolní zákon

The post Korporace, obchodní společnosti a družstva first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Téma: Evidence podnikatelské činnosti

Předmět: Účetnictví, Podnikání

Přidal(a): Marush

↪ Daňová evidence, účetnictví, účetní doklady – druhy, oběh, opravy, zjištění hospodářského výsledku DE – účetnictví.

DAŇOVÁ EVIDENCE

↪ = příjmy, výdaje

Nejdůležitější knihou v daňové evidenci je deník příjmů a výdajů (peněžní deník), ve kterém se zapisují hospodářské operace, které vyjadřují příjem nebo vydání peněžních prostředků.

Do deníku se zapisuje zejména na základě pokladních dokladů a bankovních výpisů, nezapisují se zde pravidla hospodářské operace, které mají charakter předpisu plateb.

• musí vést FO, které dosahují příjmu ze samotné činnosti např. živnostníci, advokáti, umělci
• nedaňové – výběr pro osobní spotřebu, splátka úvěru pro podnikání, osobní vklad
• daňové – úroky, prodaný firemní majetek, přijatá záloha, tržby

Pokud vybereme peníze z pokladny, které chceme uložit na Bú, dáme je do průběžných položek, dokud nebudou černé na bílém, že jsou na účtu.

ÚČETNICTVÍ

Základním předpisem, kterým se řídí vedení účetních záznamů závazně pro účetní jednotky, je zákon o účetnictví.

• je nástroj pro sledování a zobrazení stavů, toků a výsledků ekonomické činnosti v peněžních jednotkách.
• je uspořádaným systémem evidence, obecně platnými normami a definovanými pravidly

Musí poskytovat informace o:

• stavu a pohybu majetku a jeho zdrojích financování
• nákladech, výnosech a s tím souvisejícím výsledkem hospodaření účetní jednotky

DRUHY ÚČETNÍCH DOKLADŮ

Faktury vystavené – účetní jednotce vzniká vůči odběrateli pohledávka

Faktury přijaté – vyúčtování od dodavatele, (za nákup materiálu, zboží, služeb), vzniká účetní jednotce závazek

Příjmový pokladní doklad – používají se u plateb za hotové, vyhotovují se 2x, originál zákazníkovi

Výdajové pokladní doklady – podobné položky jako u příjmových, na jejich základě se účtují výdaje v hotovosti

Bankovní výpisy – informují o stavu a pohybu peněz na bankovním účtu

Vnitřní účetní doklady (interní) – slouží pro zaúčtování operací uvnitř podniku

• příjemky
• výdejky
• výplatní listina

OBĚH

• Rozhodující = organizační struktura podniku
• • malý podnik – v podstatě bez oběhu
  • velký podnik – vnitropodniková směrnice
• Přezkoušení správnosti:
• • věcná /obsahová/ stránka
  • formální /náležitosti/
• Příprava zaúčtování:
• • rozdělení – druh /DF, VF, PVD, BV/
  • označení – číselná řada
  • evidence – /kniha faktur, pokladní kniha/
• Zaúčtování
• Archivace

OPRAVY

• Bezdokladově – na původní doklad /škrtne se, opraví a podpis+datum/
• Dokladově – BDP, opravný doklad

ZJIŠTĚNÍ HOSPODÁŘSKÉHO VÝSLEDKU – ÚČETNÍ ZÁVĚRKA

Účetní závěrka se skládá z:

• rozvahy (bilance)
• výkazu zisku a ztráty (výsledovky)
• výkaz cash flow
• přílohy.

Informace musí být správné, úplné a přesné, takže je nutné sestavení účetní závěrky věnovat náležitou pozornost.

Řádnou účetní závěrka – ta se sestavuje vždy k 31. 12. či konci hospodářského roku

Mimořádnou účetní závěrka – v případech dle § 17 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (např. likvidace, zánik povinnosti vést účetnictví apod.),

Mezitímní účetní závěrku, kterou si sestavujeme kdykoliv během roku, ať už pro potřeby účetní a ulehčení řádné účetní závěrky, nebo na vyžádání majitelů společnosti.

Povinný obsah řádné účetní závěrky je:

• jméno a příjmení, obchodní firma nebo jiný název účetní jednotky
• sídlo nebo bydliště a místo podnikání
• identifikační číslo, pokud ho má účetní jednotka přidělené
• právní forma účetní jednotky
• předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena
• rozvahový den nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje
• okamžik sestavení účetní závěrky

The post Evidence podnikatelské činnosti first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Krizový management

Předmět: Management, Podnikání

Přidal(a): Anna

Úpadek

• Úpadek může být velmi rychlý ale daleko častěji je postupný, který probíhá v několika fázích:
  • 1. Klesá objem výkonů
  • 2. Klesá rentabilita
  • 3. Projevuje se zvýšená potřeba pracovního kapitálu
  • 4. Začíná se projevovat platební neschopnost (postupná ztráta likvidity)

Příčiny úpadku

• Interní příčiny:
  • Chyby v řízení
  • Chyby při jednání a v komunikaci se zákazníky
  • Chyby při jednání s dodavateli, peněžními institucemi atd.
  • Špatně prováděný marketing
  • Specializace – přílišná závislost na vybraném segmentu trhu (náhlý odklon spotřebitelského zájmu od výrobku či služby podniku)

• Externí příčiny:
  • Změna legislativy (změny zákonů, vyhlášek apod.)
  • Politické vlivy (např. rozhodnutí struktur EU či domácích nadřízených orgánů)
  • Finanční a měnová situace státu (změna úrokových sazeb, zrušení dotací atd.)
  • Fáze hospodářského cyklu (recese či krize státní ekonomiky)

Sanace

• Soubor opatření, která podniká vlastník nebo management k ozdravění a obnově výkonnosti, rentability a produktivity podniku

Sanační opatření

• Strategické hledisko:

• • Krátkodobá/Dlouhodobá sanační opatření

• Hledisko subjektu provádění

• • Vlastní sanační opatření podniku/Vnější zákrok

• Hledisko rozsahu:
• • Ve výrobě:
    • Zúžení výrobního sortimentu
    • Snížení (odprodej) části výrobních kapacit
    • Omezení málo ziskových výrob
    • Zvýšení kvality výrobků a zapojení dodatkových služeb
    • Zlepšení technologie, technické úrovně a inovace výrobků
    • Úspora energie a strategických surovin
    • Zvýšení produktivity, výkonnosti a intenzity práce atd.

• • V prodeji:
    • Nové formy prodeje
    • Rozšíření segmentu trhu
    • Cenová opatření (slevy, bonusy)
    • Nová reklama, propagace
    • Další servisní služby
    • Školení prodejců včetně výměny

• • Personální opatření (obvykle to první, co vlastník udělá, neboť sanaci pak dělá nový management):
    • Výměna managementu (odvolání některých manažerů nebo celého managementu)
    • Změna organizační struktury (reorganizace)
    • Zavedení nových motivačních stimulů atd.

• • Finanční opatření
    • Přísnější pravidla pro čerpání fin. prostředků
    • Zvýšení hospodářství
    • Úspory určitých výdajových položek atd.

Zánik podniku

• Je možný několika způsoby:
  • Slučování podniků
  • Rozdělení podniků
  • Bankrot a definitivní zánik

Řízení rizik

• Lze je třídit podle hledisek:
  • Velikosti
  • Závažnosti
  • Komplexnosti nebo parciality
  • Pojistitelnosti či nepojistitelnosti
  • Nahodilosti či pravděpodobnosti
  • Dle faktorů výrobních, obchodních technických, sociálních atd.
  • Vnitřní/Vnější

• Identifikovatelnost rizika (možnost určit a definovat příčiny škod, které mohou být kryty pojištěním)
• Kvantifikovanost rizika (možná výše škody)
• Přijatelnost pro pojistitele (ekonomicky přijatelná poměr mezi příjmem pojistného a očekávaným pojistným plněním)
• Nahodilost rizika (pravděpodobnost, že v daném období pojištění dojde ke škodě)

Krizový management podniku

• Základem pro řízení krizí je aktualizovaný krizový plán
• V podniku se většinou vyskytuje alespoň jeden krizový manažer, popř. větší útvar krizového řízení

Hlavní fáze (z nich pak vyplývají činnosti krizového manag.)

• 1. Fáze analytická
  • Permanentní monitoring podniku (po tech. i ekonom. stránce)
  • Identifikace hrozeb
  • Identifikace a kvantifikace rizik pro standardní činnost podniku
• 2. Syntetická fáze
  • Konstrukce možných krizových jevů a událostí
  • Vytváření souborů opatření k řešení
  • Zajištění zdrojů k řešení a eliminaci rizik
  • Stanovení možných směrů vývoje po obnově
• 3. Fáze identifikace nastalého krizového jevu
• 4. Vlastní krizové řízení při řešení krize
  • Vytvoření a zahájení činnosti krizového štábu (složeného z odborníků různých protikrizových profesí)
  • Rozhodnutí o souboru opatření
  • Realizace protikrizových opatření
  • Monitoring zdrojů
  • Zjišťování a řešení důsledků pro podnik
• 5. Tvorba souboru poznatků a zkušeností z dosavadního krizového řešení a vytvoření nového krizového plánu pro další období jejich zužitkováním

The post Krizový management – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Podnik a jeho činnosti

Předmět: Finance, Podnikání, Ekonomie, Logistika

Přidal(a): anonym

Zakládání podniku

Pokud podnikatel chce založit firmu, musí si odpovědět na řadu otázek:

• Co a pro koho vyrábět – musíme vycházet z poznatků marketingu
• Jakou cenovou strategii a formu distribuce zvolit – určuje marketing, daňová politika a kalkulace
• Musí zvážit potřebu výrobních faktorů – práce, přírodních zdrojů a kapitálu
• Musí se rozhodnout pro velikost trhu a zvážit rizika vnějších vlivů na podnikání

Musí také sestavit – Zakladatelský rozpočet:

• Rozpočet nákladů a výnosů
• Rozpočet dlouhodobého a oběžného kapitálu

Majetková a kapitálová struktura podniku

Majetek podniku

• Majetek podniku (hospodářské prostředky) = slouží k zajištění provozní činnosti podniku.
• Je to souhrn všech prostředků, které podnik vlastní a používá ke své podnikatelské činnosti.
• Investice = věci a práva nabývaná do vlastnictví podniku do okamžiku, kdy jsou uvedeny do užívání a řádně zaznamenány do účetnictví podniku.

Členění majetku dle druhů – aktiva a pasiv

Aktiva – Dlouhodobý majetek

• Dlouhodobý hmotný majetek
• Hmotný, nehmotný
• Dlouhodobý nehmotný majetek
• Dlouhodobý finanční majetek

Oběžný majetek

• KFM
• Odběratelé – pohledávky
• Zásoby

Pasiva – vlastní zdroje

• Základní kapitál
• Emisní ážio
• Vklad tichého společníka
• Zisk HV

Cizí zdroje

• Úvěry
• Dodavatele
• Emise obligací
• Přijaté zálohy

Členění dlouhodobého majetku:

Dlouhodobý majetek

• tato skupina majetku slouží podniku obvykle déle než 1 rok, během používání nemění svoji formu, ale je opotřebováván

Člení se na:

dlouhodobý hmotný majetek

• jedná se o majetek, jehož pořizovací cena je
• vyšší než 40 000.- Kč a doba používání delší než 1 rok.
• movitý: jedná se o předměty, které jsou přemístitelné, např. stroje, zařízení…
• nemovitý: jedná se o majetek, který je pevně spojen se zemí, proto jej nelze přemisťovat, např. budovy, stavby, pozemky…
• Majetek, jehož pořizovací cena je nižší než 40 000.- Kč a doba použitelnosti delší než 1 rok, tzv. drobný dlouhodobý hmotný majetek

dlouhodobý nehmotný majetek:

• jedná se o majetek, jehož pořizovací cena je vyšší než 60 000.- Kč
• doba delší než 1 rok, tento majetek nemá materiální podobu, jedná se např. o software, licence, autorská práva, know-how…
• Majetek, jehož pořizovací cena je nižší než 60 000.- Kč a doba použitelnosti delší než 1 rok, tzv. drobný dlouhodobý nehmotný majetek

Dlouhodobý finanční majetek:

• Do této skupiny majetku patří cenné papíry (akcie, obligace), umělecké sbírky apod., které má podnik v držení déle než 1 rok.
• Minimální cena není stanovena
• Neodepisuje se

Oběžný majetek

• tato skupina majetku neustále mění svoji, proto je nazýván oběžným. Jednorázově je spotřebováván, proto musí být neustále obnovován.

Dále se člení na:

• peníze (v pokladně, na účtu)
• zásoby (surovin, materiálu, nedokončené výroby, výrobků, polotovarů, zboží..
• pohledávky (peníze, které má podnik obdržet, má dostat zaplaceno)
• finanční majetek krátkodobé povahy (CP, které se zpeněží za dobu kratší než 1 rok)
• drobný hmotný majetek, drobný nehmotný majetek (v případě, že se podnik rozhodl jej nezařadit do dlouhodobého majetku)
• Platí, že peníze na začátku koloběhu by měly být menší než na konci = zisk firmy

Kapitálová struktura podniku

Členění vlastních zdrojů a cizích zdrojů

Z vlastních zdrojů

• základní kapitál – představuje hodnotu vkladů vlastníků společnosti do společnosti, základní kapitál se tvoří při založení společnosti a během života podniku se většinou nemění.
• emisní ážio – rozdíl mezi akcií v nominální hodnotě a akcií v emisní hodnotě
• vklad tichého společníka
• zisk
• Z cizích zdrojů
  • úvěr u banky
  • dodavatelský úvěr
  • emise obligací
  • přijaté zálohy

Zásobování

Členění zásob:

materiál je tvořen:

• suroviny
• pomocné látky
• obaly
• provozovací látky
• náhradní díly
• drobný hmotný majetek

zásoby vlastní výroby

• polotovary – rozpracované výrobky, které jsou z hlediska některého technologického stupně už dokončené
• nedokončená výroba – nedokončené výrobky v takovém stupni technologické rozpracovanosti, že nejsou zatím prodejné
• výrobky
• zvířata
• zboží

Zásady racionálního zásobování:

• nakupovat jen to, co potřebujeme
• nakupovat jen tolik, kolik potřebujeme
• zvažovat náklady související s pořízením zásob kdy a kolik

Plán zásobování

Metody výpočtu spotřeby

• podle technické dokumentace
• podle výtěžnosti
• indexní metoda

Řízení zásob

• Běžná zásoba – slouží ke každodenní dodávce do výroby
• Pojistná zásoba – kryje zpoždění v dodávce materiálu, nebo výkyvy v poptávce
• Technická zásoba – materiál se musí před použitím ještě upravit
• Minimální zásoba – taková, aby byla schopna pokrýt veškerou výrobu a prodej
• Maximální zásoba – udává množství materiálu, které by zásoba neměla přesáhnout

Logistika

Průběh zásobování:

• s dodavatelem uzavřeme kupní smlouvu
• dodavatel zašle zboží
• odběratel je povinen při přijímání zboží zkontrolovat zboží, zda odpovídá smlouvě
• informační tok

Výroba

Z hlediska příslušnosti k výrobnímu oboru

• hlavní výroba,
• vedlejší výroba,
• doplňková výroba,
• přidružená výroba.

Z hlediska rozsahu sortimentu a objemu výroby

• kusová výroba,
• sériová (hromadná) výroba

Z hlediska vnitropodnikové logistiky

• zakázková výroba
• linková výroba,
• kontinuální (proudová) výroba

Jakost

• V moderním řízení výroby – průběžná kontrola výrobků, ale také odstraňování zjištěných nedostatků,
• vylepšování výrobků i motivace pracovníků, aby si kvality hleděli

Inovace

• Principem inovace podnikání je neustálé hledání lepší cesty k uspokojení potřeb zákazníka zvyšováním kvality servisu – vede k lepší realizaci rozvoje technologií a organizačních strategií.
• Hlavním hnacím motorem inovování je ovšem konkurence.

The post Podnik a jeho činnosti – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Kategorizace, klasifikace a certifikace hotelů

Předmět: Podnikání, Hotelnictví

Přidal(a): Eliška Svetlíková

Kategorizace: proces, kdy dělíme ub. zařízení do kategorií

Klasifikace: označení na požadavky jednotlivých zařízení

Standardizace: požadavky na poskytnuté služby

Certifikace: proces udělení certifikátů

Zákonná úprava: živnostenské oprávnění, vyhláška ministerstva pro místní rozvoj využití území, vyhláška ministerstva o obecných požadavcích

Ubytovací zařízení dělíme:

• hotel: nad 10 pokojů
• motel: většinou u cesty, pro motorkáře
• penzion: max 10 pokojů
• ostatní

Menší typy ubytovacích jednotek:

• single room: jednolůžkový pokoj
• double room: dvoulůžkový pokoj
• twin room: dvě oddělená lůžka
• multiplex: tři a více lůžek (většinou pro sportovce)
• family room: tři a více lůžek, z toho dvě pro dospělé
• junior suite: ubyt. se zvláštním prostorem pro sezení
• suite: dva vzájemně propojené pokoje, oddělená ložnice a obývák
• apartmá: oddělená místnost pro spaní, místnost se sedací soupravou a kuchyní
• studio: jedna místnost s kuchyňským koutem
• connecting room: samostatné pokoje s lůžky propojené spojovacími dveřmi
• duplex: pokoje propojené podlažím

Druhy postelí:

• single bed: pro jednu osobu s jednou matrací
• double bed: postel pro dvě osoby s jednou matrací
• queen bed: pro jednu osobu, 150×200 cm
• twin beds: dvě oddělené postele se dvěma matracemi 90×200 cm
• king bed: 200×200 cm pro dvě osoby s jednou matrací
• california king bed: postel pro dvě osoby s jednou matrací 255×230 cm

Formy stravování:

• bez snídaně
• se snídaní
• polopenze: dvě jídla, většinou bez nápojů
• plná penze: tři jídla, většinou bez nápojů
• all inclusive: + svačiny v průběhu dne a nápoje

Typy snídaní:

• kontinentální: obsahuje chleba, máslo, marmeládu a horký nápoj
• rozšířená: + větší výběr chleba, džemu, studených nápojů a sýrů, studených a masných výrobků
• švédské stoly
• anglická snídaně: rozšířená doplněná dalšími pokrmy

Zařízení pro hosty:

• recepce: při vstupu, recepční, check-in a check-out
• lobby: naproti nebo součástí recepce, místa na sezení
• business centre: prostor na počítače, kopírka a tiskárna
• restaurace: prostor na podávání jídel a nápojů
• kavárna: káva a jiné teplé nápoje, malé stoly
• bar: barový stůl, nabídka alk. a nealk. nápojů, otevřeno v pozdějších hodinách
• vinárna: prostor s nabídkou vín
• kongresové a konferenční prostory: prostory pro odborné přednášky, velký sál, občerstvení, většinou ve velkých hotelech s hodně pokoji

Klasifikační třídy:

• 1 hvězdička: turist
• 2 hvězdičky: economy
• 3 hvězdičky: standard
• 4 hvězdičky: first class
• 5 hvězdiček: luxury

Ubytovací zařízení:

• 1 a 2 hvězdičky: 8 m2 single, 12,6 m2 double
• 3 hvězdičky: 9,5 m2 single, 13,3 m2 double
• 4 hvězdičky: 12 m2 single, 16 m2 double
• koupelna nejméně 4 m2

The post Kategorizace, klasifikace a certifikace hotelů first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Vliv obalu na kupujícího

Předmět: Marketing a podnikání

Přidal(a): Terezie Votavová

Seminární práce z marketingu a podnikání

Úvod

V mé práci se zabývám zkoumáním, jaký vliv může mít obal na kupujícího. Toto téma se mi zdá velice zajímavé a z tohoto důvodu jsem si jej vybrala. Právě obal a etiketa jsou jedny z důležitých částí samotného produktu, které dotváří výrobek jako celek. Jsou to nástroje, které ovlivňují spotřebitele při jeho výběru a mohou ho do značné míry přimět k nákupu. Stejně tak nevhodně navržený obal a etiketa mohou zákazníky od zakoupení odradit. Obal může sloužit jako samotný marketingový propagační nástroj.

Můj postup při vypracovávání teoretické části probíhal tak, že jsem sepsala svůj názor a také jsem hledala na různých internetových stránkách. Některé zdroje mi byly poskytnuty i z přednášek z VŠE a také jsem našla skvělou diplomovou práci na téma Etikety a obaly vybraných nealkoholických nápojů a jejich vliv na nákupní chování spotřebitele.

A dále můj postup při vypracovávání praktické části spočíval v tom, že jsem vytvořila anketu na jedné sociální síti a z jejích výsledků jsem poté sestavila grafy. Poté jsem ještě porovnala dva produkty. Jeden s atraktivním vzhledem a druhý s méně atraktivním vzhledem.

Teoretická část

Pro spoustu, řekla bych, až většinu zákazníku představuje obal velikou, a hlavně důležitou součást výrobku, který považujeme za velmi významný propagační produkt. Výrazným způsobem ovlivňuje prodejnost výrobku.

Obal, jako zdroj informací, se váže především na běžné spotřební zboží. Řadí se do neosobních zdrojů vnějšího hledání v okruhu marketingového mixu, stejně tak jako například reklamy či inzeráty. Obal poskytuje produktu ochranu, pomáhá jeho skladování a je nositelem marketingového sdělení. 

Význam obalu neustále roste. Například dříve se obal měnil jednou za 15 let. Dnes se většinou obnovuje jednou za 3 roky.

Veškeré obaly představují hmotné kultury. Pomocí obalu lze ovlivnit vnímání produktu v očích spotřebitele, protože jak se říká „oči kupují“. Podniky jsou si vědomy, jak moc velkou roli hraje obal na kupujícího. 

U obalu záleží především na kategorii výrobku, marketingové strategii dané firmy, dále také jaké všechny informace budou na obalu uvedeny a jak budou formulovány.

Nedílnou součástí je etiketa. Identifikuje tak výrobek a například u potravin označuje stupeň jeho kvality.

Myslím, že když většina lidí kupuje nějaký nový produkt, který nemá ještě zažitý, tak vybírá především podle obalu. Dále má také samozřejmě velký vliv cena a informace z druhé strany obalu. Rozhodně záleží také na věku. Pokud nakupuje mladý student, tak je pro něj především asi důležitá cena. Pokud nakupuje dospělý vydělávající člověk, tak ho spíše zaujme daný obal či složení. A jako další možnost může být ovlivněna tím, pokud kupující drží nějakou dietu nebo pokud má na něco alergii, např. bezlepková dieta, veganství atd. 

Jako další může hrát u obalu velikou roli materiál, ze které je obal složen. Spoustu lidí se v dnešní době zajímá o ekologii a snaží se například snížit spotřebu plastů. Někteří kupující si tedy raději koupí ekologičtější produkt nežli plastový.

Obal výrobku dále ovlivňuje značka. Aby se produkt prosadil, musí tak vyhrát souboj s konkurenčními značkami, které sdílejí stejný prostor v regálu. K tomu by měl napomoci kvalitně zpracovaný obal tak, aby upoutal pozornost zákazníka.

U obrovské spousty výrobků je obal nedílnou součástí – nedají se prodávat bez něj. Příkladem mohou být různé tekutiny, sůl, mouka atd.

Při rozhodování u nakupování výrobku může hrát roli nějaký racionální důvod. Třeba když z praktického hlediska kupující cíleně vybírá pevnější obal. Naopak někdo jiný se může rozhodnout impulzivně a produkt si vybere čistě jenom podle obalu. Například ho zaujme obrázek či barva.

Dnes musí obal plnit při prodeji mnoho úloh – upoutání pozornosti, popis produktu. Pomocí obalu jsou zákazníci schopni identifikovat výrobek či značku. Právě obal může být poslední příležitost, jak upoutat zákazníka k jeho zakoupení.

Podle výzkumu lze značnou část kupujících na poslední chvíli přesvědčit, aby si nekoupili výrobek, který běžně kupují, pokud je zaujme zajímavý design konkurenční značky. Výrobci proto musí využívat design balení pomocí tvaru a grafických prvků naplno tak, aby se odlišili od konkurujících výrobků.

Základní funkce se dají rozlišovat těmito způsoby – ochranné, propagační, informační, rozlišovací, manipulační a ekologická.

Každý prodejce musí své výrobky také označovat. Učinit tak může buď pomocí pečlivě navržené grafiky, nebo jednoduchými visačkami připevněnými k obalu. Etiketa může pouze název produktu, či spoustu detailních informací. 

Design je především vizuální a hmatatelný, a tím oslovuje naše dva nejmocnější smysly. Design hraje v brandingu pravděpodobně nejdůležitější roli. Vůni, zvuk a chuť lze také navrhnout, ale to už se dělá méně často.

Image by měla být výstižná a balení by mělo být jednoduše a okamžitě rozpoznatelné. Grafické zpracování přidává na estetické kvalitě. Také jako prostředek propagace může být využito v případech, kdy jsou prodávány limitované či sběratelské edice, které si pak kupující mohou zanechat a popřípadě i vystavit. Jako příklad uvádím krásné lahve, krabice, pixly…

Obal by měl signalizovat zákazníkovi, co má očekávat.

Vývoj designu může trvat velmi dlouhou dobu a pro posouzení se často provádí testování. U některých výrobků se také může ukázat, že obal může být nakonec důležitější než konkrétní produkt. To se stává například u kanystrů na palivo, protože benzín je zcela obyčejný a mnoho zákazníků v něm nevidí rozdíl, a tudíž nedokáže posoudit jeho kvalitu.

Jako další je u obalu také důležitý tvar. Existují značky, které jsou již podle samotného tvaru rozpoznatelné od ostatních. Pravoúhlé tvary většinou ukazují ostrost, čistotu a eleganci. Naopak kulaté symbolizují spíše bezpečí, štědrost a hojnost. Rozdíl podle kupujícího se také odvíjí podle pohlaví či věku. Ženy si spíše zakoupí něco, co je jemné, menší nebo propracované. Kdyžto pro muže jsou zase velké, bytelné a ostřejší tvary.

U tvaru je ovšem také důležitý vliv na ochranu produktu a na jeho používání a skladování. Například u lahve se provádí takzvané ergonomické studie – to, aby se obal držel dobře v ruce.

Logo hraje samozřejmě také velikou roli. Je to symbol používaný k identifikaci dané firmy. V podstatě sděluje celkovou firemní image. Mělo by být navrženo tak, aby bylo kompatibilní s firemním jménem. Pokud se tak stane, silné firemní jméno spolu s dobře navrženým logem může spoustě spotřebitelům významným způsobem pomoci při zapamatování konkrétní značky či reklamních sdělení. V budoucnu se jim může hodit a dokáže tak zkrátit dobu vyhledávání produktů v obchodech, jelikož mohou snadno identifikovat logo a jméno značky. Mozek obrazy zpracovává rychleji než slova, což znamená, že kupující rychleji rozezná logo než název zboží.

Mělo by se obzvláště lišit od svých konkurentů ve stejném odvětví, aby nedocházelo k porušení ochranné známky a značka by tak byla snadněji identifikována. Mnoho log má řadu tvarových i barevných variant, ale důležité je především, aby na ně zapůsobila správně.

Logo je ze začátku samo o sobě pouhým znakem. Na svém významu nabývá až časem. Velmi záleží také na barvě. Bílá například symbolizuje čistotu a mír. Černá naopak smrt a eleganci.

Zákonné vymezení obalů

Podle zákona č. 477/2001 Sb. o obalech se obalem rozumí:

• Výrobek zhotovený z materiálu jakékoli povahy a určený k pojmutí, ochraně, manipulaci, dodávce, popřípadě prezentaci výrobku nebo výrobků určených spotřebiteli nebo jinému konečnému uživateli
• zároveň v místě nákupu tvoří prodejní jednotku pro spotřebitele nebo jiného konečného uživatele (dále jen „prodejní obal“),
• v místě nákupu tvoří skupinu určitého počtu prodejních jednotek, ať již je tak-to skupina prodávána spotřebiteli nebo jinému konečnému uživateli, anebo slouží pouze jako pomůcka pro umístění do regálů v místě prodeje a může být z výrobku odstraněn, aniž se tím ovlivní jeho vlastnosti (dále jen „skupinový obal“)
• usnadnit manipulaci s určitým množstvím prodejních jednotek nebo skupinových obalů a usnadnit jejich přepravu tak, aby se při manipulaci a přepravě zabránilo jejich fyzickému poškození (dále jen „přepravní obal“)

Praktická část

Na základě odpovědí z mé ankety, tu mám konečné výsledky. Obal má na kupujícího vliv opravdu obrovský.

Na první anketu hlasovalo celkem 73 lidí. Otázka zněla „Ovlivňuje vás k zakoupení produktu jeho obal?“ a možné odpovědi byly tři: „Ano, ovlivňuje mě hodně“, „Ano, trochu mě ovlivňuje“ a jako poslední „Ne, neovlivňuje mě vůbec“. 

Pro první odpověď hlasovalo celkem 23 lidí, pro druhou odpověď hlasovalo 46 lidí a pro třetí odpověď pouze 4 lidé. Což v procentech činí 32 %, 63 % a 5 %.

U druhé ankety bylo otázkou „Co vás na obalu ovlivňuje nejvíce?“ a tentokrát možné odpovědi byly čtyři: „barva, či obrázky“, „složení produktu“, „značka“ a „materiál“.

Pro první odpověď hlasovalo celkem 24 lidí, pro druhou odpověď hlasovalo 20 lidí, pro následující třetí odpověď hlasovalo 19 lidí a pro poslední čtvrtou odpověď hlasovalo lidí pouze 5. Což v procentech činí 35 %, 30 %, 28 % a 7 %.

Z předešlých grafů jistě vyplývá, že obal má na kupujícího vliv opravdu obrovský.

V další části praktické části jsem se rozhodla porovnat dva výrobky. Jeden s atraktivnějším vzhledem a druhý s méně atraktivním vzhledem.

Jako první jsem si vybrala porovnat rozdíl mezi světoznámou „Coca Colou“ a českou „Kolčou“. 

Řekla bych, že hodně velká většina lidí, včetně mě, by si z těchto dvou možností vybrala rozhodně „Coca Colu“. Tato značka je celosvětová. Nemyslím si, že vůbec existuje někdo, kdo by ji v dnešní době neznal. Místo toho „Kolča“ je levnější a chuťově i horší varianta „Coca Coly“. Věřím, že je dost možné, že někdo, kdo vydělává méně peněz nebo ani nevydělává, by si vybral tu levnější variantu, ale myslím, že ve většině případů by si lidé vybrali „Coca Colu“.

Sami vidíte, že „Coca Cola“ má o hodně atraktivnější obal a že i fotka je kvalitnější. U „Kolči“ jsem bohužel více kvalitní fotku nenašla. Myslím, že už jenom z toho vyplývá atraktivnost tohoto produktu.

Jako druhý příklad jsem si vybrala „Bohemia“ tyčinky oproti „Clever“ tyčinkám. Značka „Clever“ je rozhodně známější než levnější varianta z předchozího příkladu, ale i tak si myslím, že by si „Bohemia“ tyčinky koupilo větší procento lidí, ale stejně tak jako u předchozího příkladu si myslím, že se určitě najdou lidé, kteří by si koupili i levnější variantu, tedy „Clever“.

Závěr

Díky této seminární práci jsem zjistila, že jsem se nemýlila a že má obal na kupujícího opravdu velký vliv. 

Myslím, že tato práce posloužila k zamyšlení se nad tím, jak moc je obal produktu opravdu důležitý. Má práce by byla jistě přínosem informací pro začínající firmy, které si zrovna vytváří svá loga a obaly jejich produktů. 

Daným tématem jsem se zabývala, protože mě opravdu zajímalo. 

Kdybych měla shrnout svůj vlastní názor, tak na mě obal rozhodně působí a často se stává, že mě přiměje si koupit daný produkt. Spousta krát se stalo, že jsem si něco koupila pouze kvůli obalu a ve výsledku mi ten výrobek ani nechutnal či nevyhovoval. Záleží, jestli se jednalo o jídlo či o něco jiného. 

Zkrátka obal produktu dělá opravdu hodně.

The post Vliv obalu na kupujícího first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Podnikání ve stravování a v hotelnictví, Organizační struktura

Předmět: Podnikání, Hotelnictví

Přidal(a): Pawel Chramosta

Podmínky

Podnikání ve stravování a v hotelnictví má jen několik všeobecných podmínek, mezi které patří Dosažení věku 18 let, bezúhonnost a způsobilost k právním úkonům. Když všechny tyto základní kroky splňujeme, tak nám stačí prokázat odbornou způsobilost, která lze prokázat dokladem o řádném ukončení středního vzdělání s výučním listem v příslušném oboru, O řádném ukončení SŠ s mat, v příslušném oboru a o řádném ukončení VOŠ v oboru. (Jedině se vztahuje výjimka na podávání snídaní v ubytovacích zařízeních do 10 lůžek)

Co vše zahrnuje podnikání v hotelnictví a stravování

Společné stravování:

Představuje činnost spojenou s hromadnou výrobou, prodejem a spotřebou pokrmů i nápojů pro velké skupiny obyvatelstva, které je organizováno mimo domácnost. Stravování se uskutečňuje buď za plnou nebo částečnou úhradu v prostorách, které jsou většinou spojeny i s výrobou.

Ubytovací a hotelové služby

Ubytovací služby zahrnují poskytování přechodného ubytování mimo domov. S ubytovacími službami souvisí i poskytování stravovacích a dalších služeb, které host potřebuje např. kosmetické služby, praní a žehlení prádla, sportovní a společenské služby a další. Hotelnictví je nedílnou součástí cestovního ruchu, a proto je nazýváno hotelovým průmyslem.

Kategorie – rozdělení dle druhu poskytovaných služeb

• Hotel – Ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s nimi spojené, zařazení max. do 5 tříd.
  • * Tourist
  • ** Standart
  • *** Komfort
  • **** First class
  • ***** Luxus
• Hotel Garni – Poskytuje ubytování a omezené stravovací služby – většinou jen snídaně, zařazení do 4 třid.
• Pension – Ubytovací zařízení nejméně s 5 pokoji, s omezeným rozsahem společenských služeb. Člení se do čtyř tříd.
• Depandance – Vedlejší budova ubytovacího zařízení bez vlastní recepce.
• Ostatní ubytovací zařízení – ubytovny, koleje, internáty, kempy, skupiny chat nebo bungalovy.

Sít podniků restauračního stravování a hotelnictví

Hlavní část

• Sítí rozumíme soubor zařízení, který slouží veřejnému stravování a ubytování. Tato sít vznikala postupně podle poptávky.
• Podle místa působnosti rozlišujeme síť jednotek
  • ve městě
  • na venkově
  • v rekreačních oblastech
• Podle doby provozu rozlišujeme zařízení
  • s celoročním provozem
  • se sezonním provozem

Hostinská zařízení se podle funkce, kterou plní člení na

• zařízení s funkcí stravovací
• zařízení s funkcí doplňkovou
• zřízení s funkcí společensky zábavní
• denní bar
• grill bar
• pizzerie
• snack bar
• aperitiv bar
• lobby bar
• noční bar
• vinárna
• kavárna
• hostinec
• pivnice
• výčep piva

Organizační struktura hotelů

Organizace hotelů záleží na kategorii a třídě, na kapacitě a umístění ubytovacího zařízení, Provoz hotelu zajišťují tři základní úseky stravovací, ubytovací, technický.

Stravovací úsek

Úkolem stravovacího úseku hotelu je zajišťovat a poskytovat stravovací služby především ubytovaným hostům, ale také hostům zvenčí a personálu. V každé hotelu musí být zajištěno celodenní stravování pro ubytované hosty, výjimku tvoří hotel garnýž, kde se většinou zajišťují a podávají jen snídaně.

Ubytovací

Se dělí na dvě části

• Část příjmu, která tvoří recepce
• Část lůžková Neboli úsek pro hotelové pokoje. V obou úsecích probíhají činnosti, které jsou pro zajištění kapacity a spokojenosti hostů. V hotelu musí být zajištěn třísměnný provoz nebo noční služba

A technická slouží k údržbě hotelů

Materiální a finanční podmínky pro podnikání

Hlavní část

• Každý podnikatelský subjekt potřebuje pro svou podnikatelskou činnost investiční
• Majetek a oběžný majetek. Investiční majetek tvoří budovy a stavby, stroje, zařízení a dopravní prostředky.
• Budovy, haly a stavby představují hmotný investiční majetek který je
  • Majetkem podnikatele a pro podnikatelskou činnost a v hotelnictví a restauračním stravování byl vybudován.
  • Majetkem podnikatele, ale pro podnikání a v hotelnictví jej bude třeba rekonstruovat a přestavět.
  • Možné získat pronájem. Při získávání prostor pro podnikání pronájmem od právních subjektů nebo občanů je nutné písemně uzavřít smlouvu o nájmu, která by měla minimálně obsahovat
    • Předmět a účel nájmu
    • vyšší a splatnost nájemného a způsob jeho platby
    • dobu, na kterou se smlouvá uzavírá
  • Možné získat novou výstavbou. Výstavbě nových ubytovacích a gastronomických objektů nebo jejich rekonstrukci a modernizaci musí přecházet marketingová studie poptávky a nabídky.
• Investiční majetek – do kterého patří například software.

The post Podnikání ve stravování a v hotelnictví, Organizační struktura first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Téma: Výrobní podnik – maturitní otázka

Předmět: Ekonomie

Přidal(a): Terezka

VÝROBNÍ PODNIK

Podnik = organizovaná hospodářská jednotka, která vyrábí statky. VP řadíme do tzv. Sekundárního sektoru (řadíme sem veškerý průmysl).
→ Statek je hmotná věc, která musí projít výrobou.

Aby se statek mohl vyrobit, musí do něho vstupovat 3 výrobní faktory:

A)přírodní zdroje (půda..),
B)kapitál – pasivum – výkon účetní jednotky/Hospodářský výsledek jednotky,
> peněžitý a nepeněžitý (pokladna – dl. a krátk. majetek),
> vlastní a cizí (základ. jmění, rezerv. fond, nerozděl. zisk – závazky: odb., zaměst., ban..),
> zisk a úrok,
→ akumulace kapitálu = hromadění kapitálu.
C)práce – činnost při které vznikají statky a služby – vstupuje zde tzv. pracovní síla (využití energie  člověka),
> fyzická a duševní,
> jednoduchá a složitá,
> mechanická a tvůrčí.

• dělba práce – jedinec nebo skupina vykonává práci,
• specializace – jedinec nebo skupina se specializují na určitý výrobní úkol,
• kooperace – spolupráce.

Každý podnik plní v národním hospodářství určitý výrobní úkol – to znamená že má určitou specializaci – zaměřuje se na výrobu jednoho nebo několika výrobků.

VP si musí sestavit tzv. Výrobní program, který obsahuje:

A)rozsah – závisí na: → velkosti firmy (mikro pod. 1-4, malý p. do 10 zam., střední do 499 zam.,        velká nad 500 z.),
→ na velikosti kapitálu + schopnosti managerů.

B)obsah – závisí na: → požadavcích trhu, které zjistíme průzkumem a výzkumem → kdy firma hledá na trhu skuliny – co na trhu chybí a poté začne vyrábět,
→ na tzv. ekonomické efektivnosti, která se týká, že firma vyrábí z minimálního množství zdrojů a snaží se vyrobit maximální množství výrobků.

Každá firma se musí na výrobu připravit:

A)Technická příprava – co, jak a čím to budu vyrábět,
– do TP řadíme různé technické návrhy, dokumentaci, technické výkresy, prototyp výrobků.

B)Technologická příprava
– jaké výrobní zdroje použiji do výroby – reprodukce (rozšířená – výměna stroje za stroj s vyšší                      výkoností/prostá – vyměním stroj za stroj se stejnou výkoností),
– řadíme soupisy nakupovaných součástek nebo polotovarů, které budeme potřebovat,
– montážní postupy, které budeme používat.

C)Ekonomická příprava
– podnikatel/manager si propočítá předběžnou kalkulaci na veškeré náklady → odrazí se to na ceně výrobku.

Technicko-hospodářské normy:

a) Kusová
– vyrábějí se určité kusy, většinou na zakázku,
– využívají se víceúčelové stroje,
– výrobní proces bude nejdelší a nejdražší.
b) Sériová výroba
– zde se vyrábí více kusů najednou → v sérii,
– výroba je zde o něco levnější než kusová,
– pořád se používají víceúčelové stroje,
– výrobní proces se zkracuje.
c) Automatizovaná výroba
– vyrábí se více kusů najednou,
– používají se jednoúčelové stroje,
– tento proces je nejlevnější,
– zaměstnanci jen dohlíží,
→ nepotřebuji speciálně vyučené zaměstnance – může dělat téměř každý.

Do VP řadíme hlavně průmysl:
– průmysl – je hlavním odvětvím naší ekonomiky, protože se podílí nejvyšší měrou na výrobě kapitálových statků,
→ má největší podíl na zahraničním obchodě (i když naše vybavení někdy neodpovídá požadavkům moderní výroby),
→ k největšímu rozmachu došlo po roce 1989, kdy se tyto podniky zprivatizovali (ze státního do soukromého sektoru) a začali provádět podnikatelskou činnost.
Průmysl členíme:
– Těžký průmysl (hutnictví, strojírenství, chemický průmysl, energetický),
– Lehký průmysl (sem řadíme taková odvětví vyrábějící převážně spotřební zboží – textilní,  potravinářský průmysl..).
Historie – vývoj průmyslu:
– zárodkem byla řemesla která postupně vznikala,
– od zemědělství se oddělila těžba – toto období můžeme označit jako období řemeslné a domácí
malovýroby,
– dalším stádiem průmyslové výroby bylo období vznikem manufaktur (objevují se koncem 17.st.),
→ rukodílny, kdy na 1 místě se soustředilo větší množství dělníků a vznikala tzv. Dělba práce,
– poté se přidávala mechanizovaná a automatizovaná výroba.

The post Výrobní podnik – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Téma: Živnost – maturitní otázka

Předmět: Ekonomie

Přidal(a): Zuzina

ŽIVNOST

• je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených Živnostenským zákonem,
• rozdíl mezi podnikáním obecně a živnostenským podnikáním je v tom, že živnostenské podnikání spadá pod Živnostenský zákon,
• podnikatel může provozovat i více živností, je však zároveň nutné, aby měl pro každou z nich živnostenské oprávnění.

ODPOVĚDNÝ ZÁSTUPCE

• podnikatel může provozovat živnost prostřednictvím odpovědného zástupce,
• odpovědný zástupce je fyzická osoba, která musí splňovat všechny podmínky k provozování činnosti,
• musí ho ustanovit podnikatel, který:
  • nesplňuje zvláštní podmínky,
  • je právnickou osobou.

PODMÍNKY PROVOZOVÁNÍ ŽIVNOSTI

1. všeobecné – podmínkou pro získání všech druhů oprávnění
   • plná svéprávnost – lze nahradit povolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnosti
   • trestní bezúhonnost – za bezúhonnou se nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, nebo s předmětem podnikání, o který žádá, nebo který ohlašuje
2. zvláštní – je podmínkou pro provozování živností vázaných, řemeslných a koncesovaných
   • odborná způsobilost
   • jiná způsobilost

DRUHY ŽIVNOSTI

ZALOŽENÍ ŽIVNOSTI

Fyzické osoby:

• ohlášení živnosti nebo žádosti o koncesi se předkládají na tiskopise (jednotný registrační formulář) vydaném Ministerstva průmyslu a obchodu.

Právnické osoby:

• musí předložit notářský zápis, který osvědčuje o založení PO,
• souhlas s umístěním sídla od majitele nemovitosti.

VZNIK ŽIVNOSTI

Ohlašovací živnosti:

• průkaz ŽO – výpis ze živnostenského rejstříku, do jeho ohlášení,
• oprávnění vzniká dnem ohlášení, pokud není v ohlášení uveden pozdější den vzniku ŽO,
• řemeslná a vázaná živnost – pro každou potřebujeme samostatné ŽO,
• volná živnost – jediné ŽO, získáme právo podnikat asi v 80 oborech.

Koncesované živnosti:

• průkaz ŽO – výpis ze živnostenského rejstříku,
• oprávnění vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese.

ZRUŠENÍ ŽIVNOSTI

• Živnostenské oprávnění zaniká:
  • smrtí podnikatele, nepokračují-li v živnosti dědicové,
  • zánikem právnické osoby,
  • uplynutím doby, pokud bylo živnostenské oprávnění omezeno na dobu určitou,
  • výmazem zahraniční osoby nebo jejího předmětu podnikání z obchodního rejstříku,
  • stanoví-li tak zvláštní právní předpis,
  • rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění.

The post Živnost – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Téma: Zaměstnanci podniku a odměňování – maturitní otázka

Předmět: Ekonomie

Přidal(a): Tereza Vetýšková

ZAMĚSTNANCI PODNIKU A ODMĚŇOVÁNÍ

Výrobní faktory:
a) Prvotní – Práce, Příroda
b) Druhotné – Kapitál

Z přírody získáváme suroviny a přetváříme je podle svých potřeb na kapitál (oběžný a dlouhodobý majetek). Nyní se budeme zabývat dalším výrobním faktorem, kterým je práce. Schopnost pracovat mají pouze lidé.

STRUKTURA ZAMĚSTNANCŮ

ČLENĚNÍ ZAMĚSTNANCŮ PODLE VYKONÁVANÉ ČINNOSTI

• Dělníci
• Technickohospodářští pracovníci

ČLENĚNÍ ZAMĚSTNANCŮ PODLE ZAČLENĚNÍ V ŘÍDÍCÍM PROCESU

• Řízení (výkonní) pracovníci
• Řídící pracovníci (management)

PERSONALISTIKA

Je zaměřena na poskytování služeb vedoucím pracovníkům a zaměstnancům, které povedou k prosperitě a zisku firmy. Personální útvary v podniku jsou ve všech větších podnicích. Postavení personalistiky ve firmě je rozmanité. Ve firmách může být personalistika začleněna do personálního úseku podniku nebo může být malé firmě může tuto činnost provádět sám podnikatel, ve velkých řízena přímo generálním ředitelem firmy.

Příklad obsahu personální činnosti:

1. 1. návrhy, analýza a hodnocení práce s lidskými zdroji,
   2. hodnocení, motivace a stimulace/sociální politiky,
   3. vzdělávání a rozvoj zaměstnanců,
   4. vztah k veřejnosti a image podniku,
   5. organizace náboru, přemísťování a propouštění zaměstnanců,
   6. spolupráce se středními a vysokými školami a orgány státní správy při plánování a získávání absolventů,
   7. organizace výběrových řízení při obsazování určitých funkcí a profesí,
   8. vedení veškeré personální agendy zaměstnanců,
   9. zpracování statistiky v personálních činnostech,
   10. navrhování kolektivní smlouvy a pracovního řádu, zastupování společnosti při styku s odborovou organizací a příslušnými státními orgány,
   11. vyřizování sociálních záležitosti zaměstnanců (zaměstnávání osob se ZPS, důchodová řízení, zdravotní pojištění, pracovní nebo životní jubilea, půjčky zaměstnancům),
   12. vedení archívu.

PLÁNOVÁNÍ POČTU ZAMĚSTNANCŮ

Podnik plánuje množství dlouhodobého majetku (počet strojů), oběžného majetku (množství materiálu) a musí stanovit i množství práce. To se uvádí v hodinách a v počtu zaměstnanců v potřebné struktuře. Podle různých skupin zaměstnanců používáme i různé metody stanovení jejich potřebného počtu. My se zaměříme na výpočty potřeby dělníků, pracujících v úkole. Základem jsou dobře stanovené výkonové normy a znalost využitelného fondu pracovní doby dělníka. Se stanovením výkonových norem se podrobněji seznámíme v další kapitole, základy byly probrány v prvním ročníku. Výkonová norma udává, kolik času dělník potřebuje na výrobu jednoho výrobku nebo kolik výrobků vyrobí za časovou jednotku. Fond pracovní doby dělníka udává kolik hodin (dní práce) můžeme plánovat na jednoho dělníka (stanoví se obvykle za rok).

Pracovní smlouva § 34

Pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán jako den nástupu do práce v pracovní smlouva. Musí obsahovat: druh práce, lze sjednat i více druhů práce a pracovní náplň místo výkonu práce – je to důležité pro pracovní cesty a cestovní náhrady den nástupu do práce. Ve smlouvě nemusí být: vymezení doby trvání pracovního poměru, zkušební doba, odměna rozvržení pracovní doby, splatnost výplaty, výplatní termín a způsob vyplácení, výměra dovolené. Doba trvání pracovního poměru: pokud není sjednáno, pak doba trvání pracovního poměru se rozumí doba neurčitá. Zkušební doba § 35 musí být sjednána písemně, nejdéle na 3 měsíce a nelze dodatečně prodlužovat. Konec pracovního poměru vystavuje se Zápočtový list § 313 při skončení základního pracovněprávního vztahu. Obsahuje: údaje o zaměstnání, druh konaných prací, dosaženou kvalifikaci, odpracovanou dobu, zda byly prováděny ze mzdy srážky, údaje o započitatelné době zaměstnání.

EVIDENČNÍ POČET ZAMĚSTNANCŮ

Do evidenčního počtu zaměstnanců se zahrnují všichni zaměstnanci, kteří jsou v pracovním poměru k zaměstnavateli a za svou práci dostávají od zaměstnavatele mzdu. Není podstatné, zda jsou skutečně v práci přítomni (např. jsou-li nemocni, mají dovolenou).

Nezahrnují se sem např. ženy na mateřské dovolené, učni a studenti na praxi, osoby pracující v podniku na základě dohody o práci atd.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců

Kromě zjištění potřebného počtu zaměstnanců a počtů pracovních poměrů sledujeme statistickou veličinu průměrný evidenční počet zaměstnanců, který se používá k výpočtu produktivity práce i ke stanovení slevy na dani z příjmu při zaměstnání osob se změněnou pracovní schopností. Tento ukazatel je objektivnější pro hodnocení než např. počet pracovních poměrů.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců

a) Prvotní – Nepřepočtený
b) Druhotné – Přepočtený

Nepřepočtený měsíční průměrný evidenční počet zaměstnanců:

• součet denních stavů (ve dnech pracovního volna se počítá stav předcházejícího dne) děleno počtem kalendářních dnů,
• u malých organizací se vypočte jako součet počátečního a konečného stavu zaměstnanců v měsíci a dělí se dvěma.

Z těchto měsíčních průměrů se počítá průměr za čtvrtletí a za rok.

Přepočtený průměrný evidenční počet zaměstnanců

• součet součinů průměrného evidenčního počtu zaměstnanců za sledované období podle pracovních úvazků a příslušné délky týdenního pracovního úvazku děleno týdenní pracovní dobou zavedenou u zaměstnavatele,
• pokud nelze u zaměstnanců předem dohodnout délku pracovního úvazku (pracovní poměr vykonávaný příležitostně na výzvu podle potřeby zaměstnavatele) výpočet je následující: skutečný počet odpracovaných hodin v období děleno normální délka pracovní doby v období,
• průměrný roční evidenční přepočtený počet zaměstnanců se změněnou pracovní schopností pro výpočet slevy na dani: odpracované hodiny + neodpracované hodiny (dovolená, pracovní neschopnost , překážky v práci ) děleno roční fond pracovní doby jednoho zaměstnance s plným úvazkem.

FORMY ZÍSKÁVÁNÍ A VÝBĚRU ZAMĚSTNANCŮ A TRH PRÁCE

Zdroje a formy získávání zaměstnanců:

a) vnitřní – dostatek informací o kvalitě našich zaměstnanců, možnost dalšího vzdělávání vlastních zaměstnanců,

b) vnější – úřad práce, konkurenční podniky, ze škol, specializované agentury, pronajímání zaměstnanců jiných firem, inzeráty.

V dnešní době vysoké nezaměstnanosti je nabídka a poptávka po práci soustředěna na pracovních úřadech. Kromě toho se pracovní úřady zabývají rekvalifikací zaměstnanců, poradenskou činnosti, organizují besedy s budoucími absolventy škol o jejich možnostech zaměstnání, způsoby jak žádat o místo, vyplácejí podpory v nezaměstnanosti, finančně se podílejí na vytváření nových pracovních míst, atd..

Výběr zaměstnanců podnik provádí:

Základní úroveň: osobní dotazník nebo přijímací pohovor např. soustružník, písařka, uklízečka atd..

Střední úroveň: kombinace předcházejících metod a zdravotní posouzení předpokladů pro výkon práce, odborné testy, psychologické testy, např. vedoucí oddělení, specialista atd..

Vyšší úroveň: několik kol výběrového řízení, které se skládá z rozhovoru a ověřování různých druhů pracovní způsobilosti, a to jak po stránce odborné, organizační, psychické atd., např. vyšší manažerské funkce (představy o vývoji podniku, zkoumání chování).

Evidence: pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti, dohody o provedení práce, osobní dotazníky, osobní listy, žádost o uzavření pracovního poměru, žádost o ukončení pracovního poměru a další. Ukázka zkrácené varianty osobního dotazníků pro zájemce o práci: DOTAZNÍK.

V dotazníku musí zájemce o zaměstnání vyplnit především údaje související s právním vztahem, který vznikne uzavřením smlouvy či dohody. Některé údaje může považovat za soukromé a odmítnout je uvést (např. nejvyšší ukončené vzdělání manžela, zaměstnavatele dítěte atd.), protože neovlivňují daný právní vztah ani žádné závazky z něj vyplývající. Zaměstnavatel nesmí tuto skutečnost brát jako argument v neprospěch žadatele při rozhodování o jeho přijetí.

Osobní spis zaměstnance

Zaměstnavatel je oprávněn vést osobní spis zaměstnance.

Obsah osobního spisu:

Jen písemnosti, které jsou nezbytné pro výkon práce (pracovní smlouva, doklad o zvýšení kvalifikace, vysokoškolský diplom, ti, kteří nakládají s majetkovou hodnotou i výpis z trestního rejstříku, seznámení s BOZP, údaje o absolvování vstupní lékařské prohlídky). Osobní spis je možné vést fyzicky, ale i elektronicky.

Trh práce

• Nabídka – Je zastoupena domácnostmi/Kolik zaměstnanců je ochotno pracovat za danou reálnou mzdu.
• Poptávka – Je zastoupena firmami/Kolik zaměstnanců je ochotna zaměstnat za danou nominální mzdu

Mzda

• Nominální – Kolik peněz zaměstnanec dostane, např. 15 000,- Kč.
• Reálná – Vyjadřuje koupěschopnost nominální mzdy, kolik zboží a služeb si může příjemce nominální mzdy koupit.

Důchodový efekt E je zvláštností trhu práce.

Projevuje se tím, že některý člen domácnosti pobírá tak vysokou reálnou mzdu, že další člen domácnosti upřednostní volný čas před nabídkou práce. To znamená, že přestože se bude zvyšovat reálná mzda, nastane po kles zájmu o práci.

Rovnovážný bod (E) je místo, kde se protíná nabídka s poptávkou. V tomto okamžiku se rovná nabídka poptávce, to znamená, že všichni (rovnovážné množství), kteří za danou (rovnovážnou) mzdu chtějí pracovat pracují. Firmy zaměstnaly tolik zaměstnanců, kolik jich za danou mzdu byly ochotny zaměstnat. V tomto okamžiku by neměla být nezaměstnanost.

Významný faktor na trhu práce jsou odbory. Odbory hájí zájmy zaměstnanců a snaží se mimo jiné o zvýšení mezd. Pokud není tento požadavek doprovázen také požadavkem nesnižovat počet zaměstnanců, může mít negativní dopad. Firmy totiž omezí poptávku po práci. Prohlédneme si působení odborů na grafu trhu práce.

NEZAMĚSTNANOST

Dobrovolná, nezaměstnaní nemají zájem o práci.

• a) mají dostatek finančních prostředků (výsledky podnikání, zdědili majetek, byl jim majetek vrácen v restituci, využívají důchodového efektu – partner má dostatečně velký příjem)
• b) ztratili zájem o práci

Nedobrovolná, počet uchazečů o práci je větší než počet volných míst.

• a) frikční, spočívá v nedostatečné informovanosti osob hledajících práci, je krátkodobá!
• b) strukturální, spočívá v nesouladu nabídky a poptávky:
• regionální, vztahuje se k určité oblasti, např. městu, okresu.
• profesní, vztahuje se k určité profesi, např. horníci.
• c) sezónní, vyskytuje se v zemědělství, stavebnictví, cestovním ruchu.
• d)cyklická, vzniká v důsledku hospodářských krizí.

ODMĚŇOVÁNÍ PRÁCE

Odměňování se po roce 1989 výrazně změnilo. Staré právní normy byly nahrazeny novými, a i ty jsou stále novelizovány.

Nejdůležitější právní normy

1. Zákoník práce.
2. Nařízení vlády o minimální mzdě , o nejnižších úrovních zaručené mzdy , o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

Tyto právní normy vychází z Listiny základních práv a svobod, v níž je zakotveno základní právo zaměstnance na spravedlivou odměnu za práci. Nový právní přístup k odměňování v sobě vedle návaznosti na mezinárodní úmluvy, obsahuje i některé nové tržní prvky a mechanismy. Projevuje se to především v posílení smluvní formy stanovení mzdových podmínek, dále omezení zásahů státu do odměňování v podnikatelské sféře a v neposlední řadě vybudování mzdového systému tak, aby mzda vyjadřovala cenu práce a také pružně reagovala na trh práce, tedy na nabídku a poptávku po práci.

Mzda je peněžité nebo nepeněžité (naturální) plnění poskytované zaměstnavatelem za stát, příspěvková organizace, školská právnická osoba zřízená MŠMT, zaměstnanci krajů, plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je odpovědnosti a namáhavosti, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní obcí atd.. Mzda i plat jsou poskytovány zaměstnanci za práci a to podle její složitosti výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků.

Způsoby sjednávání mezd

1. V pracovní smlouvě, používá se u malých firem s malým počtem zaměstnanců.
2. Vnitřním mzdovým předpisem vydává ho zaměstnavatel v případech, kdy není uzavřena kolektivní smlouva.
3. Kolektivní smlouvou to je nejčastější forma Mzda musí být sjednána nebo stanovena písemně před výkonem práce, za kterou přísluší. (Mzda i plat nesmí být nižší než minimální mzda).

Kolektivní smlouva

Je smlouva mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, kteří jsou zastupování nejčastěji odborovou organizací.

V této smlouvě se prosazují oprávněné zájmy a potřeby zaměstnanců, má přispívat ke zlepšení pracovních, ale i zdravotních, sociálních a kulturních podmínek zaměstnanců. Kolektivní smlouva upravuje a vyjasňuje pracovněprávní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, což je v zájmu obou stran. Postup kolektivního vyjednávání a uzavírání kolektivní smlouvy je určen Zákonem o kolektivním vyjednávání.

Kolektivní smlouva je uzavírána na úrovni podniku a tzv. kolektivní smlouva vyššího typu na úrovni zpravidla odvětvové. Kolektivní smlouvy vychází z obecných zásad sjednávaných v tzv. generální dohodě uzavírané každý rok mezi odbory, vládou a zaměstnavateli (tripartita), a ze Zákoníku práce.

Kolektivní smlouva obsahuje mimo jiné dohody o mzdách, např.:

1. Mzdový systém
2. Formy mezd
3. Pravidla pro poskytování prémií , odměn
4. Minimální mzdy , které nesmí být nižší než minimální mzda stanovená nařízením vlády
5. Systém mzdových zvýhodnění a příplatků – práce přesčas , ve svátek , zdraví škodlivé prostředí, práce v noci
6.  Splatnost mzdy a výplatní termíny

Ukázka z obsahu kolektivní smlouvy:

1. Základní ustanovení
2. Personální záležitosti
3. Sociální oblast

Zaručená mzda

Zaručená mzda je mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo (nárok). Nejnižší úrovně zaručené mzdy (nahrazuje dřívější minimální mzdové tarify) se vztahují na zaměstnance, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě a na zaměstnavatele, odměňující platem. Nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou stanoveny nařízením vlády. Práce jsou za tím účelem odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti do 8 skupin. Skupiny prací pro účely stanovení nejnižší úrovně zaručené mzdy.

Obecné charakteristiky skupin:

• 1. skupina prací

Jednotlivé pracovní úkoly stejného druhu s předměty (prvky) tvořící jednoduchý celek konané podle přesného zadání a s přesně vymezenými výstupy a s rámcovými návaznost mi na další procesy. Manipulační práce s jednotlivými předměty, jednoduchými pomůckami a nástroji bez vazeb na další procesy a činnosti včetně prací s případným jednostranným zatížením drobných svalových skupin, v případném vnuceném pracovním rytmu, při mírně zhoršených pracovních podmínkách a s případným rizikem pracovního úrazu.

• 5. skupina prací

Odborné specializované práce, ve kterých je předmětem komplexní samostatný systém složený z několika dalších sourodých celků nebo nejsložitější samostatné celky. Koordinace a usměrňování odborných prací. Zajišťování komplexu činností s obecně vymezenými vstupy, rámcově stanovenými výstupy, značnou variantností způsobu řešení a postupů a specifickými vazbami na široký okruh procesů. Předmětem práce je komplexní systém složený ze samostatných různorodých systémů se zásadními určujícími vnitřními a vnějšími vazbami. Koordinace a usměrňování odborných specializovaných prací. Zvýšená psychická námaha vyplývající ze samostatného řešení soustavy úkolů, kde jsou více zastoupeny abstraktní jevy a procesy s nároky na poznávání, chápání a interpretaci jevů a procesů. Vysoké nároky na paměť, flexibilitu, schopnost analýzy, syntézy a obecného srovnávání. Vysoké nároky na vestibulární aparát. Mimořádná zátěž nervové soustavy.

• 8. skupina prací

Tvůrčí systémová práce, kdy předmět je odvětví jako soubor vzájemně provázaných oborů nebo nejnáročnější obory zásadního významu. Činnosti s nespecifikovanými vstupy, způsobem řešení i výstupy s možnými vazbami na celé spektrum dalších činností, kde jsou předmětem jednotlivé vědní obory a disciplíny a jiné nejširší a nejnáročnější systémy. Velmi vysoká psychická námaha, vyplývající z vysokých nároků na tvůrčí myšlení ve vysoce abstraktní rovině při značné variabilitě a kombinovatelnosti procesů a jevů a na schopnosti nekonvenčního systémového nazírání v nejširších souvislostech.

Formy mezd

1. Časová, je závislá na počtu odpracovaných hodin. Je nejméně pobídková forma. Používá se tam, kde je nežádoucí zvyšování výkonů, výkon je zajišťován jinak, než úsilím zaměstnanců, používá se na rizikových pracovištích, tam, kde nelze měřit výsledky práce, u činností tvůrčího a řídícího charakteru, použití jiné formy by bylo nákladné.

2. Úkolová, závisí na množství provedených výkonů. Základem jsou kvalitně stanovené Kč normy. Používá se individuální úkolová mzda (vztahuje se přímo k jednotlivci) a kolektivní úkolová mzda (je závislá na plnění úkolu kolektivem zaměstnanců).

3. Podílová (provize), je závislá např. na tržbách, obratu, fakturaci. Je to specifický druh úkolové mzdy.

4. Smíšená (kombinovaná), mzda je kombinací mzdy úkolové, časové a podílové.

5. Pevný měsíční plat, platí především pro technickohospodářské pracovníky.

Mzda zaměstnanců je složena z těchto částí:

• Základní neboli tarifní mzda (časová, úkolová)
• Příplatky – za práci přesčas, za práci v noci za práci ve ztíženém pracovním prostředí, za pracovní pohotovost, za práci ve svátek, za práci v odpoledních směnách za práci o sobotách a nedělích, za vedení čety, za zvláštní znalosti a dovednosti
• Prémie
• Odměny
• Náhrady mezd
• Podíl na hospodářském výsledku
• Osobní ohodnocení Jednosložková

Mzda

• Jednosložková – má nízký motivační účinek. Mzda je tvořena pouze jednou složkou, např. pevný plat, 15 000,- za měsíc.

• Vícesložková  – má 2 části, pevnou složku a pohyblivou. Pohyblivá složka je pobídková a motivuje pracovníky k lepším výkonům.

Součet veškerých částí mzdy nazýváme hrubá mzda, po odečtení sociálního a zdravotní ho pojištění a daně z příjmu vypočteme čistou mzdu. Hrubá mzda se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Mzdová zvýhodnění

Základní mzdu již počítat umíme, proto se nyní zaměříme na výpočet příplatků, prémií, odměn, náhrad mezd a podílů na hospodářském výsledku. Vše si budeme předvádět na příkladech. Ve všech příkladech budeme předpokládat, že daný měsíc má 20 pracovních dní a pracuje se 8 hodin denně.

Příplatek za práci přesčas

Práce přesčas je práce vykonávaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nebo po vzájemné dohodě nad týdenní úvazek. Podle současné právní úpravy náleží zaměstnanci za dobu práce přesčas dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna. Pokud zaměstnanec čerpá náhradní volno, nárok na příplatek zaniká.

Příplatek za práci v noci

Za dobu noční práce přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Jinou minimální výši a způsob určení příplatku lze sjednat jen v kolektivní smlouvě. Příplatek přísluší za jakoukoliv část doby práce v noci, což je doba mezi 22.00 a 6.00 hod.

Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí

Za dobu práce ve ztíženém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % základní sazby minimální mzdy. Jestliže zaměstnanec pracuje současně pod více ztěžujícími vlivy, poskytuje se mu příplatek v uvedené výši za každý takový vliv.

Příplatek za práci v sobotu a neděli

Za dobu práce v sobotu a neděli přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Jinou minimální výši a způsob určení příplatku lze sjednat jen v kolektivní smlouvě.

Mzda, příplatek a náhrada mzdy za svátek

Za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci na prvním místě náhradní volno. Za dobu volna má nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna. Zaměstnanec, který v době svátku nepracuje, má nárok na náhradu mzdy počítanou z průměrného výdělku. Tato náhrada se týká pouze zaměstnanců odměňovaných hodinovým mzdovým tarifem, protože měsíční tarif není závislý na počtu odpracovaných dní.

• Příplatek za práci v odpoledních směnách
• Příplatek za vedení čety
• Příplatek za zvláštní znalosti a dovednosti

Tyto příplatky nejsou právně upraveny, záleží na kolektivní smlouvě nebo na individuální dohodě.

Další složky mezd

• Prémie (Prémie jsou významnou pobídkovou složkou mzdy. Poskytování prémií právní normy také neupravují).

Prémie mohou být stanoveny v závislosti na:

-dosažení určitého objemu výkonů
-dosažení požadované kvality
-splnění určitého úkolu v předem stanoveném termínu
-dosažení určitého objemu tržeb , zisku , úrovně nákladů
-dosažení úspor ( materiálu , energie , nářadí ) ve výrobě

Prémie se stanovují:
-% z tarifní mzdy
-pevnou částkou v korunách
– % z obratu , tržeb , zisku

Odměny:

Nejsou nárokovou složkou, jsou složkou pobídkovou. Odměny jsou přiznávány zaměstnancům následně nebo se vypisuji:

-výkonnostní odměny, bývají spojeny s časovou mzdou
-za dosažení určité úspory roční odměny vedoucích zaměstnanců
-za dobrou kvalitu vykonávané práce
-za práce vykonané nad rámec běžných povinností
-mimořádné odměny
-za podnětné, nové, tvůrčí a využitelné nápady, zvýšení technické a organizační úrovně výroby, zlepšení kvality výrobku, snížení pracnosti, zabránění havárii, záchrana života, zásahy vedoucí k ochraně majetku, odstraňování následků živelných pohrom formu odměňování, pro prémie jsou stanoveny přesnější pravidla. Bývají stanoveny pevnou částkou v korunách. Od prémií se liší tím, že mají volnější formu odměňování, pro prémie jsou stanoveny přesnější pravidla.

Podíly na zisku

Nejsou nárokovou složkou, jsou složkou pobídkovou. Způsoby stanovení podílů na zisku, např.: Podíly jsou závislé na výši vytvořeného zisku, přiznávají se jednorázově. Jsou různé způsoby stanovení podílu na zisku např.:

-rovnoměrné rozdělení mezi zaměstnance firmy
-podle výše mzdy v roce, kdy se zisk vytvářel
-kombinace různých kritérií: skutečně odpracovaná doba v daném roce, délka zaměstnání v podniku, aktivita a přínos zaměstnance ve výrobě, výše mzdy.

Cílem osobního ohodnocení je ocenit náročnost funkce, kterou zaměstnanec vykonává. Hodnocení zaměstnance. Částku přiznává zaměstnavatel a je oprávněn ji měnit nebo odejmout na základě výsledků hodnocení zaměstnance, dle podmínek uvedených v kolektivně smlouvě.

Mzda při výkonu jiné práce

Je-li zaměstnanec převeden na jinou práci z důvodů ohrožení nemoci z povolání, odvrácení živelné pohromy nebo karanténního opatření, za kterou mu přísluší nižší mzda, vzniká mu nárok na doplatek do výše jeho průměrného výdělku, a to po dobu převedeni na tuto jinou práci.

Mzda při vadné práci

Jestliže zaměstnanec vyrobí v důsledku své špatné práce zmetek, nemá nárok na odměnu za tuto práci. Pokud je možné zmetek opravit, potom za práci při výrobě mzdu dostane, ale nebude mu zaplacena práce při opravě zmetku. Pokud zaměstnanec ne zavinil výrobu zmetku přísluší mu normální odměna.

Průměrný výdělek

Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda. Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí. Průměrný výdělek se zjišťuje jako průměrný hodinový výdělek (tj. vydělí se hrubá mzda počtem skutečně odpracovaných hodin, včetně přesčasových).

Třináctý a čtrnáctý plat (příspěvek na dovolenou či na Vánoce)

Záleží na rozhodnutí zaměstnavatele, potom je obsažen v mzdovém předpisu nebo kolektivní smlouvě. Může být součástí mzdy nebo ne, potom není součástí mzdových nákladů, zdrojem bývá sociální fond a nazývá se např. příspěvek na dovolenou.

Odstupné

Zaměstnanci náleží odstupné podle zákoníku práce v případech, kdy zaměstnanec dostal výpověď nebo ukončil pracovní poměr dohodou z organizačních důvodů. Odstupné náleží i zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, jestliže podle lékařského posudku nemůže vykonávat práci bez vážného ohrožení zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil výkon jiné vhodné práce, nebo pokud zaměstnavatel nevyplatil mzdu do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti. Odstupné činí nejméně trojnásobek průměrného výdělku.

Odměna za pracovní pohotovost

Za dobu pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci odměna nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Dojde-li v rámci pracovní pohotovosti k výkonu práce, přísluší za něj mzda, odměna za pracovní pohotovost již nepřísluší. Nelze nařídit – pouze formou dohody. Nelze držet na pracovišti. Platí se i cesta do práce i z práce domů.

Splatnost a výplata mzdy

Mzda se vyplácí měsíčně, pozadu, a to nejpozději v následujícím kalendářním měsíci. Každá firma má stanoveno výplatní období. Právní norma umožňuje stanovení i kratšího výplatního období, např. týdenní, ale musí být dohodnuto v kolektivní smlouvě. Záloha na mzdu je výlučně smluvní. Mzda se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Mzda se vyplácí:
a) v hotovosti, v české měně, v pracovní době na pracovišti
b) bezhotovostně, je zasílána se souhlasem zaměstnance na jeho účet
c) jiné osobě než zaměstnanci je možno vyplatit mzdu jen na základě plné moci

Srážky ze mzdy

1. Srážky, které zaměstnavatel provádí povinně: – pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, – záloha na daň z příjmu fyzických osob.

2. Srážky prováděné bez souhlasu zaměstnance: – výživné stanovené soudem

3. Srážky podmíněné souhlasem zaměstnance: – splátky půjček, – úhrada penzijního připojištění, –                poukázání výživného na základě mimosoudní dohody, – pojištění, spoření atd.

Případy porušení pracovní kázně

• pozdní příchody do práce
• neomluvená absence
• krádeže na pracovišti a nevyužívání pracovní doby k plnění povinností

Evidence příchodů a odchodů

Evidence vstupu na pracoviště není povinné, ale je nutné vést započetí výkonu práce. Pracovní doba neobsahuje např. převlékání do pracovního oděvu. Zaokrouhlování času – vždy ve prospěch zaměstnance.

Náhrada mzdy po dobu pracovní neschopnosti

Pro výplatu mzdy po dobu pracovní neschopnosti je nutné splnit podmínky pro účast na nemocenském pojištění.  Náhrada mzdy ( platu ) se poskytuje od 1. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Kompenzace zaměstnavateli – snížení sazeb pojistného na sociální zabezpečení – 24,8 %. Tato změna má vliv i na výši superhrubé mzdy.

The post Zaměstnanci podniku a odměňování – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.