Otázka: Korporace, obchodní společnosti a družstva

Předmět: Ekonomika, Podnikání, Právo

Přidal(a): Johny3008

Obecná ustanovení zákona o obchodních korporacích

Obchodní korporace = práv. osoby založeny za účelem podnikání, dělíme je na osobní a kapitálové společnosti a po vstupu do EU tu jsou také: evropská společnost (SE), evropské hospodářské zájmové sdružení (EHZS) a evropská družstevní společnost (SCE).

Obchodní rejstřík

• Veřejný rejstřík, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích, jako je např. firma, sídlo, předmět podnikání nebo společníci, každý do něj může nahlížet a pořizovat si z něj výpisy.

Zápis:

Návrh na zápis lze podat v listinné nebo elektronické

• Návrh v elektronické podobě může podat pouze osoba podepsaná s uznávaným elektronickým podpisem – vždy jej však lze podat pouze na předepsaném formuláři, přičemž podpis musí být úředně ověřen.
• Za zápis do obchodního rejstříku se platí poplatek.

Výmaz:

Podává se při ukončení podnikatelské činnosti, výmazem zaniká subjekt zapsaný v obchodním rejstříku

• O změnách, které proběhnou, musí podnikatel informovat bez zbytečného odkladu, pro provedení změny v obchodním rejstříku je nezbytné dodat potřebnou dokumentaci a složit správní poplatek.

Osobní společnosti

Veřejná obchodní společnost a komanditní společnost + k osobním společnostem lze přiřadit i evropské hospodářské zájmové sdružení

• Osobní společnost může být založena jen za podnikatelským účelem nebo za účelem správy vlastního majetku
• Základním rozdílem mezi osobními a kapitálovými společnostmi:
  • Všichni nebo alespoň někteří společníci osobních společností ručí za závazky společnosti neomezeně, celým svým majetkem a solidárně
  • Společníci, s výjimkou komanditistů v komanditní společnosti, nemají povinnost vložit do společnosti vklad
• Dále je charakterizuje osobní účast společníků na řízení společnosti
• Zánik účasti neomezeně ručícího společníka v osobní společnosti způsobuje zásadně ze zákona její zánik, který však mohou zbývající společníci odvrátit

Veřejná obchodní společnost

• Založena alespoň dvěma společníky
• Zisk a ztráta rovným dílem mezi společníky
• Statutární orgán: všichni společníci neurčí-li smlouva jinak

Komanditní společnost

• Jeden nebo více společníků ručících neomezeně svým majetkem = komplementář, nemusí nic vkládat
• Jeden nebo více společníků ručících jen výše svého vkladu = komanditista, musí vložit vklad
• Založit musí min. jeden a jeden
• Zisk – část společnosti a část rovným dílem mezi komple. nestanoví-li smlouva jinak, část pro společnost po zdanění mezi komand. podle poměru splacených vkladů nestanoví-li smlouva jinak
• Ztráta rovným dílem na komple. nestanoví-li smlouva jinak, pokud stanoví smlouva tak část nesou i komand.
• Nejvyšším orgánem všichni její společníci
• Statutárním orgánem všichni komplementáři, kteří splňují stanovené požadavky
• Smlouvou může být určen statutárním orgánem i vybraný komplementář

Družstva

• Povinně v názvu slovo družstvo
• Zakladatelé alespoň 3 osoby
• Vedou seznam členů
• Nemá výši minimálního základního kapitálu
• Členové neručí za závazky družstva nestanovují to stanovy jinak
• Existují:
  • Bytová a sociální
  • Spořitelní a úvěrní
• Orgány
  • Členská schůze – rozhoduje o nejvýznamnějších družstevních záležitostech, volí ostatní orgány družstva, které jsou povinny skládat účty ze své činnosti
  • Představenstvo – výkonným orgánem družstva s všeobecnou kompetencí, tj. řídí a rozhoduje v těch věcech, které nejsou v kompetenci jiných orgánů družstva, statutárním zástupcem družstva
  • Kontrolní komise – kontrolní orgán, který kontroluje činnost družstva, všech jeho členů a orgánů

Kapitálové společnosti

společnost s ručením omezeným a akciová společnost

• Mohou vykonávat i jinou než podnikatelskou činnost
• Majetková účast všech společníků na jejich činnosti, ale nejsou povinni se osobně účastnit činnosti společnosti + za závazky společnosti neručí buď vůbec, nebo omezeně + podnikatelské riziko nesou pouze do výše svého nesplaceného vkladu, popř. příplatkové povinnosti
• Na řízení společnosti se společníci podílejí zprostředkovaně, prostřednictvím jejích orgánů

Společnost s ručením omezeným

• Založena jednou nebo více osobami
• Společníci ručí za závazky omezeně do výše svých vkladů
• Vklad min. 1 Kč, společníci mohou mít různé podíly ve společnosti
• Na každý peněžitý vklad před zápisem do obch. Rejstříku musí být splaceno 30 % a celé vkladové ážio
• Orgány
  • Nejvyšší – Valná hromada: rozhoduje prostou většinou hlasů přít. společ., ale změny spol. smlou. Musí být 2/3 hlasů
  • Statutární – Jednatelé
  • Kontrolní (nepovinný) – dozorčí rada
• orgán musí aspoň jednou ročně svolat Valnou hromadu
• Zisk k rozdělení určený valnou hromad. mezi společ.

Akciová společnost

• Základní kapitál rozdělený na akcie (cenné papíry o určité nominální hodnotě)
• Vlastník akcie má právo na:
  • Dividenda (podíl na zisku)
  • Podíl na řízení společnosti (hlasovat na valné hromadě)
  • Podílet se na likvidačním zůstatku společnosti
• Mohu vydat akcie bez hlasovacího práva
• Při vydání prvních akcií vzniká emisní ážio – emisní kurz je vyšší než jmenovitá hodnota
• Založeno jedním nebo více zakladateli
• Pokud vykážou v rozvaze v aktivech vlastní akcie – musí ve stejné výši vytvořit rezervní fond
• K založení je třeba přijmout stanovy
• Základní kapitál 2 miliony korun nebo 80 000 euro
• Založení je účinné až každý zakladatel splatí alespoň 30% jmenovité nebo účetní hodnoty upsaných akcií
• Vznik – zapsání do obch. rejstříku
• Orgány:
  • Nejvyšší – Valná hromada, minimálně jednou ročně sejít
  • Dualistický systém: statutární představenstvo a kontrolní dozorčí rada
  • Monistický sys.: statutární správní rada
• Tantiémy – odměny ze zisku po zdanění pro představenstvo a dozorčí radu
• Akcionáři za závazky společnosti neručí

Prokura: = zvláštní plná moc

• Zmocňuje prokuristu ke všem právním úkonům kromě prodeje nemovitostí
• Lze ji udělit jen fyzické osobě
• Musí být zapsán v obchodním rejstříku
• V praxi – druhý nejdůležitější osoba firmy hned za ředitelem

Založení a vznik korporace: Obchodní korporace jsou založeny společenskou smlouvou – pokud je společenskou smlouvou založena kapitálová společnost, pak je vyžadována forma veřejné listiny

• Společnost založená jediným zakladatelem se zakládá zakladatelskou listinou ve formě veřejné listiny
• Společnost ale vzniká až dnem, kdy byla zapsána do obchodního rejstříku

Zrušení a zánik korporace: Zrušení obchodní společnosti je právní skutečnost způsobující, že společnost již nadále nevykonává činnost, kterou je naplňován účel jejího založení, nýbrž koná kroky nutné ke svému zániku

• Zánik obchodní společnosti nastává jejím výmazem z obchodního rejstříku, a to ke dni výmazu

Hospodářská soutěž

Hospodářská soutěž (obecněji konkurence) je souběžná snaha subjektů na trhu určitého druhu zboží nebo služeb, jejichž cílem je dosažení určitých výhod před ostatními v oblasti hospodářských užitků, popř. výsledků, a jež vzájemně ovlivňuje jejich hospodářskou činnost

Účastníci nesmí:

• Provozovat nekalou soutěž:
  • Klamavá reklama
  • Klamavé označování zboží a služeb
  • Vyvolávání nebezpečí záměny
  • Parazitování na pověsti závodu, výrobku a služeb
  • Podplácení
  • Zlehčování
  • Srovnávací reklama
  • Porušení obchodního tajemství
  • Dotěrné obtěžování
  • Ohrožení zdraví spotřebitelů a životního prostředí
• Dále je zakázáno:
  • Dohody účastníků omezující hospod. soutěž (kartely atd.)
  • Dohody o sloučení účastníků vedoucí k omezení konkurence
  • Zneužití monopolního nebo dominantního postavení účastníků

Není trestné být monopolem, ale je trestné tohoto postavení zneužívat. Zákon o ochraně hospod. soutěže = Protimonopolní zákon

The post Korporace, obchodní společnosti a družstva first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Řetězení pracovních poměrů na dobu určito

Předmět: Právo a personalistika

Přidal(a): tinitus

Pracovní poměr jakožto právní vztah mezi zaměstnavatelem na straně jedné a zaměstnancem na straně druhé se zakládá pracovní smlouvou, přičemž pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce nebo dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. 

Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb. v platném znění) stanoví obligatorní náležitosti pracovní smlouvy, mezi něž ve smyslu ustanovení § 34 odst. 1 zákoníku práce nepatří ujednání o délce trvání pracovního poměru. Podle ustanovení § 39 odst. 1 zákoníku práce totiž platí, že pracovní poměr trvá po dobu neurčitou, nebyla-li výslovně sjednána doba jeho trvání. 

Řetězení pracovních poměrů na dobu určitou

Obecně platí, že pokud není doba trvání pracovní poměru určena přesným datem, musí být vymezena jiným způsobem tak, aby nevznikly v budoucnu důvodné pochyby stran doby trvání pracovního poměru. 

Podle ustanovení § 39 odst. 2 zákoníku práce doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 3 roky a ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou může být opakována nejvýše dvakrát. Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž i jeho prodloužení. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba 3 let, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami se nepřihlíží. 

Stran řetězení pracovních poměrů na dobu určitou tak lze konstatovat, že na sebe navazující pracovní poměry trvají fakticky nejvýše 9 let, byť zaměstnavatelé raději aplikují pravidlo 3x 3 roky, což na první pohled vypadá lépe, než když sdělí zaměstnanci, že pracovní poměr na dobu určitou s ním uzavřou na dobu 9 let. Řetězení pracovních poměrů, kdy jednotlivé pracovní poměry na dobu určitou nesmějí přesáhnout dobu 3 let, je možné řešit jak novou pracovní smlouvou, tak rovněž prostřednictvím dodatku k původní (již uzavřené) pracovní smlouvě. 

Další sjednání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky zákon umožňuje až po uplynutí doby alespoň 3 let od skončení předchozího pracovního poměru k témuž zaměstnavateli. Jde-li tedy o náhradu dočasně nepřítomného zaměstnance po dobu jeho překážek v práci, je stále zaměstnavatel vázán dobou tří let pro trvání konkrétního pracovního poměru. Nelze tedy sjednat pracovní poměr na dobu určitou ve smyslu jejího trvání na dobu určitou čtyř let, ale tuto situaci musí zaměstnavatel vyřešit pracovní smlouvou na tři roky a poté její prodloužení dodatkem, nebo další navazující pracovní smlouvou na dobu jednoho roku.1

Domnívám se, že řetězení pracovních poměrů na dobu určitou je výhodné toliko pro zaměstnavatele, který je přitom silnější stranou pracovněprávního vztahu. Obecně má totiž zákoník práce a další související předpisy v oblasti pracovního práva chránit zaměstnance jakožto slabší strany smluvního vztahu, nicméně v případě řetězení pracovních poměrů na dobu určitou tomu tak není. 

V současné době, kdy stále přetrvává globální ekonomická a finanční krize, se i v České republice zvyšuje neustále nezaměstnanost. Nastupuje-li pak zaměstnanec do zaměstnání, může mu zaměstnavatel nabídnout pracovní smlouvu na dobu určitou, která může fakticky trvat až 9 let. Po celou tuto dobu žije zaměstnanec v obavách a nejistotě, zda dojde k prodloužení pracovního poměru o další dobu či nikoliv. 

Je zřejmé, že pro zaměstnavatele je možnost využití řetězení pracovních poměrů na dobu určitou značně výhodné, neboť je podstatně jednodušší, když například změnou ekonomické situace podniku či národního hospodářství se zaměstnavatel může s nadbytečnými zaměstnanci rozloučit tím, že jim prostě skončí pracovní poměr uzavřený na dobu určitou, než by tomu bylo v případě zaměstnanců, kteří mají pracovní poměr uzavřen na dobu neurčitou.

Zákoník práce totiž stanoví, v jakých případech je zaměstnavatel povinen v případě skončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele vyplatit zaměstnanci takzvané odstupné, zatímco v případě pracovních poměrů na dobu určitou takovou povinnost zaměstnavatel vůbec nemá. 

Zákonodárce řetězení pracovních poměrů zakotvil do zákoníku práce proto, aby zaměstnavatelé mohli tento instrument aplikovat s ohledem na specifika odvětvových požadavků a zároveň aby nedocházelo ke zneužívání institutu pracovního poměru na dobu určitou tím, že tento pracovní poměr bude mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem bezdůvodně opakován bez jakéhokoliv časového ukončení. 

Podle mého názoru musí být v zákoně institut pracovního poměru na dobu určitou upraven tak, aby ho nebylo možné aplikovat u konkrétního zaměstnance „donekonečna“, avšak maximální doba 9 let, po jakou může trvat pracovní poměr na dobu určitou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem podle stávající právní úpravy se mi jeví jako nepřiměřeně dlouhá. Zaměstnanec je totiž na jedné straně rád, že má práci, avšak na straně druhé fakticky 9 let žije v obavách a nejistotě, zda mu bude ke konci sjednané doby pracovní poměr na dobu určitou opětovně prodloužen. 

Závěr

Právní úprava v podstatě ponechává na účastnících pracovněprávních vztahů, zda uzavřou pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou. Ona volnost smluvního vztahu však umožňuje, že zaměstnavatelé mohou se zaměstnanci uzavírat pro ně komfortnější pracovní poměry na dobu určitou, jež lze prodlužovat až na celkovou dobu 9 let. A zaměstnanec se takovému postupu nemůže bránit, ledaže by změnil svého zaměstnavatele, což je ovšem s ohledem na současnou situaci na trhu práce poněkud omezené.

The post Řetězení pracovních poměrů na dobu určitou first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

The post Přehled právních forem podnikání first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Právní úprava účetnictví

Předmět: Účetnictví, Právo

Přidal(a): Michal K.

a) PŘEDMĚT, VÝZNAM A FUNKCE

Účetnictví je písemné zaznamenávání informací o hospodářských jevech podniku, a to v peněžních jednotkách.

Předmětem účetnictví je:

• Stav a pohyb aktiv a pasiv (podnikatel musí mít přehled o stavu peněžních prostředků)
• Náklady, výnosy a s tím souvisí zjištění výsledku hospodaření

Funkce účetnictví:

• Poskytuje informace pro potřeby podnikatele (zda vydělal či prodělal apod.)
• Může sloužit jako důkazní prostředek při vedení sporů (např. mezi věřitelem a dlužníkem)
• Poskytuje informace pro rozhodování a řízení podniku (např. řídící pracovníci se rozhodují o budoucích investicích, obchodech, rozšíření nebo naopak likvidaci podniku)
• Zjištění informací pro daňové účely
• Údaje v účetnictví umožňují kontrolu stavu majetku a hospodaření

b) PRÁVNÍ NORMY

Účetnictví je upravováno soustavou právních norem a pro podnikatele v ČR ho upravuje Zákon o účetnictví. Další normou jsou prováděcí vyhlášky Ministerstva financí ČR pro jednotlivé skupiny účetních jednotek. Podrobnější výklad poskytují České standardy pro podnikatele.

Dalšími předpisy jsou: nový občanský zákoník, zákon o obchodních korporací, daňové zákony, pojišťovací zákony a zákoník práce.

ZÁKON O ÚČETNICTVÍ

Povinnost podle ZoÚ je vést účetnictví úplně, průkazným způsobem a správně tak, aby věrně zobrazovalo skutečnosti, které jsou jeho předmětem.

Účetnictví je:

• Úplné
• Průkazné
• Správné

Obsah zákona

• Definuje účetní jednotky (osoby, které se řídí ZoÚ)
• Definuje předmět účetnictví a účetní období (účetním obdobím je 12 nepřetržitě po sobě jdoucích měsíců, a to je kalendářní rok nebo hospodářský rok)
• Stanoví základní povinnosti při vedení účetnictví a při používání účetních metod (odpisování, oceňování)
• Stanoví pravidla pro oceňování jak v průběhu účetního období, tak i k rozvahovému dni např. oceňování reálnou hodnotou
• Definuje účetní knihy jejich otevírání a uzavírání
• Definuje směrnou účtovou osnovu a stanoví základní požadavky na obsah účetní závěrky a jejího zveřejňování

Vymezení účetních jednotek

To znamená, na koho se tento zákon vztahuje, jedná se zejména o:

• Právnické osoby
• Fyzické osoby
• Ostatní fyzické osoby, pokud jejich obrat přesáhl v kalendářním roku částku 25 000 000 Kč
• Ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí

Povinnost vést účetnictví

Právnické osoby jsou povinny vést účetnictví ode dne svého vzniku až do dne svého zániku. Fyzické osoby, které přesáhli výše uvedenou částku (25 000 000 Kč) se stávají účetními jednotkami od prvního dne následujícího roku. Tato povinnosti jim vzniká od dne účetního období následujícího po kalendářním roce, ve kterém se staly účetní jednotkou. Účetnictví musí vést minimálně po dobu 5 let, a to i kdyby přesáhli v následujících letech obraty nižší než 25 mil.

Kategorizace účetních jednotek

Dělí se do 4 kategorií, a to, pokud nepřekračují níže uvedených kritérií:

• Mikro účetní jednotka
  • Čistý obrat 18 mil.
  • Průměrný počet zaměstnanců během účetního období 10

• Malá účetní jednotka
  • Čistý obrat 200 mil.
  • Průměrný počet zaměstnanců během účetního období 50

• Střední účetní jednotka
  • Čistý obrat 1 miliard Kč
  • Průměrný počet zaměstnanců během účetního období 250

• Velká účetní jednotka
  • Čistý obrat 1 miliard Kč
  • Průměrný počet zaměstnanců během účetního období 250

Pro mikro a malé účetní jednotky, nepodléhají auditu a jsou osvobozeny od povinnosti jakou jsou:

• Nemusí sestavovat výkaz zisku a ztrát v plném rozsahu
• Nemusí zveřejňovat zisk a ztrátu
• Nemusí sestavovat přehled o peněžních tocích, přehled o změnách vlastního kapitálu a nemají povinnost sestavovat výroční správu.

Zjednodušený rozsah účetnictví

Vedou fyzické osoby, které jsou účetními jednotkami a nemají povinný audit a obchodní společnosti povedou účetnictví v plném rozsahu (to znamená včetně společností, které nemají povinný audit)

Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu:

• Sestavují účtový rozvrh
• Mohou spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize
• Účetní jednotky nemusí používat zásadu opatrnosti
• Nepoužijí stanovení ZoÚ týkající se rezerv a opravných položek

c) SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA A ÚČTOVÝ ROZVRH, ÚČTOVÝ ROZVRH, VNITROPODNIKOVÉ SMĚRNICE

-Účetní jednotky si nemohou libovolně provést označení jednotlivých účtů, ale musí vycházet z označení uvedených ve směrné účtové osnově

1. SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA

• Je seznam účtových tříd a účtových skupin v rámci, kterých se dále účetní jednotka stanoví potřebné syntetické a analytické účty. Účtují zejména:
• a) obchodní korporace (s.r.o., v.o.s., k.s., a.s.)
• b) družstva
• c) FO

Konstrukce směrné účtové osnovy

Směrná účtová osnova zahrnuje 10 účtových tříd (0-9), které se dále člení na účtové skupiny. (Přečíst všechny třídy v účtovém rozvrhu)

Názvy účtových tříd

• 0-DM
• 1-Zásoby
• 2-Krátkodobý finanční majetek a peněžní prostředky
• 3-Zúčtovací vztahy
• 4-Kapitálové účty
• 5-Náklady
• 6-Výnosy
• 7-Závěrkové a podrozvahové účty
• Účtové třídy 8 až 9 vnitropodnikové účetnictví

2. ÚČTOVÝ ROZVRH

Je to seznam všech syntetických a analytických účtů, které bude v účetním období používat.

Syntetické účty

Jednotlivé účtové skupiny se dělí na syntetické účty. Konkrétní úprava závisí na rozhodování účetní jednotky. V účetních jednotkách, které vedou účetnictví v plném rozsahu, mají syntetické účty kromě názvu také trojmístné číselné označení. První číslice označuje účtovou třídu, druhá číslice účtovou skupinu a třetí číslice udává pořadí účtu. Například 511- opravy a udržování.

Analytické účty

Účetní jednotky si mohou vytvářet analytické účty, které zajišťují podrobnější členění, například podle potřeb daňových předpisů. Často se tak rozlišují jednotlivá hospodářská střediska. Například

511.100 -Opravy a udržování DHM, 511.200- Opravy a udržování drobného hmotného majetku.

3. VNITROPODNIKOVÉ SMĚRNICE

Účetní jednotka si vytváří vlastní vnitropodnikové směrnice. Vnitropodnikové směrnice upřesňují účetní postupy a přístupy. Směrnice musí obsahovat den nabytí účinnosti, popřípadě období splatnosti a musí být podepsána k tomu oprávněnou osobou.

Mezi nejtypičtější vnitropodnikové směrnice patří:

• Účtový rozvrh
• Odpisový plán
• Podpisové vzory – podpisové záznamy osob oprávněných a odpovědných za účetní a obchodní případy, jsou jednou z nejdůležitějších směrnic účetní jednotky. Pokud by záznam podepsala nekompetentní osoba může to vést až k neplatnosti daného úkonu. Jedná se například o vzory u těchto osob:
  • Odpovědných za účetní případ
  • Odpovědných za zaúčtování účetních dokladů
  • Oprávněných jednat jménem účetní jednotky
  • Oprávněných k disponování peněžními prostředky
• Používáních měnových kurzů
  • Využívá se při podnikání valuty nebo devizy nebo eviduje majetek a závazky vyjádřené v cizí měně, musí rozhodnout, jaké kurzy bude používat v účetnictví. Nejčastějším způsobem je použití aktuálního denního kurzu platného v den uskutečnění účetního případu (kurz ČNB). Další možností je použití pevného kurzu, který musí být stanoven k určitému datu po vymezené období (stanovený k prvnímu dni, roku a měsíce).
• Způsoby oceňování
  • Vlastních nákladů
  • Vedlejší výdajů zahrnovaných do pořizovacích cen (dopravné, provize a pojistné)
• Oběh účetních dokladů
  • Oběh dodavatelské faktury, oběh pokladních dokladů, oběh bankovních dokladů, mzdy.
• Zásady časového rozlišován nákladů a výnosů
  • Může být uvedeno, v kterých případech nebude účetní jednotka používat časové rozlišení, dále zda bude používat časové rozlišení s přesností na dny či měsíce.
• Inventarizace majetku a závazků
  • Větší společnost je vhodná pro ustanovit vícečlennou inventarizační komisi, která bude odpovídat za průběh inventarizace určitého druhu majetku a zjištění skutečných stavů. Dále směrnice stanoví čestnosti a termíny provádění inventarizace s ohledem na povahu majetku a závazků.
• Normy přirozených úbytků-směrnice by se měla dotýkat jak norem přirozených úbytků skladovaných zásob materiálu, zboží a výrobků, tak by měla zahrnovat ve výrobních podnicích normu potřeby přímého materiálu a polotovarů ve vazbě na technologické postupy.
• Způsob účtování zásob (způsobem A nebo způsobem B)
• Limity pro zatřídění DHM a DNM-zda účetní jednotka vychází z limitů uvedených v zákoně o daních z příjmů nebo si stanoví limity vlastní.

d) ÚČETNÍ ZÁSADY

Mezi obecné zásady pro vedení účetnictví patří:

• Zásada bilanční kontinuity (A=P)
• Zásada věcné a časové souvislosti (časové rozlišení)
• Zásada stálosti účetních metod – účetní jednotka si na začátku období zvolí účetní metody (oceňování, odepisování)
• Zásada věrného poctivého zobrazení skutečnosti – podstata této zásady je vykázat v účetní závěrce reálné finanční a majetkové postavení účetní jednotky, které odpovídá skutečnostem, které v průběhu účetního období nastaly. Aby splnila tento cíl, musí dodržet:
• Zásadu opatrnosti
• Správnosti při aplikaci platných předpisů a postupů
• Zásada přednosti obsahu před formou – při účtování o konkrétním účetním případu musí účetní jednotka zkoumat hospodářské operace, která nastala, neboť způsob popisu může někdy zastírat, jaké skutečnosti doopravdy nastaly.
• Zásada zákazu kompenzace – obecná zásada zakazuje vzájemné vyrovnávání mezi jednotlivými položkami aktiv a pasiv a položkami nákladů a výnosů.

e) ORGANIZACE ÚČETNICTVÍ

DOKUMENTACE

PRÁVNÍ ÚPRAVA ÚČETNÍ DOKUMENTACE A JEJÍ VÝZNAM

• ZoÚ vymezuje vedení účetnictví jako soustavu účetních záznamů. Účetním záznamem se rozumí data, která jsou nositeli informací o stavu a pohybu majetku a závazků, vlastního kapitálu, o nákladech, výnosech a výsledku hospodaření. Účetní záznam zahrnuje prakticky veškeré písemnosti, které s účetnictvím souvisejí, počínaje účetním dokladem a konče výroční zprávou. Jednotlivé účetní záznamy musí na sebe navazovat. Předepisuje to ZoÚ, který stanová, že obsah účetního záznamu musí být prokázán obsahem jiných průkazných účetních záznamů. Nedodržení těchto zásad by mohlo vést k neprůkazným účetním záznamům.

Mezi účetní písemnosti zejména patří

• Účetní doklady, účetní knihy, účetní závěrky y výroční zprávy, vnitropodnikové směrnice, jiné účetní písemnosti.

ÚČETNÍ DOKLADY

• zákon o účetnictví ukládá účtovat na základě účetních dokladů, musí to být průkazný účetní záznam s určitými povinnými náležitostmi, může mít písemnou nebo technickou formu.

ČLENĚNÍ ÚČETNÍCH DOKLADŮ

• a) podle druhu
  • fa vystavená, přijatá, skladní karta, převodka, VPD, PPD, bankovní výpisy, vnitřní účetní doklady – příjemka, výdejka
• b) počet dokumentovaných účetních dokladů
  • jednotlivé: 1 doklad, sběrné: více dodávek stejného druhu
• c) podle místa vzniku
  • vnější, vnitřní

NÁLEŽITOSTI A OBĚH ÚČETNÍCH DOKLADŮ

NÁLEŽITOSTI ÚČETNÍCH DOKLADŮ

• a) označení účetního dokladu – číslo
• b) obsah účetního případu a označení jeho účastníků
• c) peněžní částka nebo údaje o ceně, množství
• d) okamžik vyhotovení účetního dokladu
• e) uskutečnění účetního případu
• f) podpisy osob odpovědné za účetní případ a osob odpovědné za jeho zaúčtování

OBĚH ÚČETNÍCH DOKLADŮ

• a) vystavení dokladu
• b) příprava k zaúčtování dokladu
• c) kontrola – formální a věcná stránka
• d) zaúčtování
• e) kontrola účtování
• f) uložení – archivace dokladu
• g) skartace po archivační době

DAŇOVÉ DOKLADY

• mají zákonem předepsané náležitosti, které jsou obsahově širší než náležitosti účetního dokladu, pro různé případy existují různé druhy daňových dokladů.

NÁLEŽITOSTI DAŇOVÝCH DOKLADŮ

• Vznik daňové povinnosti je signálem pro vystavení daňového dokladu s následnou povinností odvést daň finančnímu úřadu. Na druhé straně odběratel (plátce DPH) může uplatnit na nárok na odpočet daně pouze na základě daňového dokladu.
• Předepsané náležitosti, různé druhy daňových dokladů, běžný daňový doklad zpravidla faktura, která obsahuje náležitosti běžného daňového dokladu, musí obsahovat:
  • Přesné označení kupujícího i prodávajícího
  • DIČ
  • Evidenční číslo dokladu
  • Datum vystavení
  • Datum uskutečnění zdanitelného plnění, nebo datum přijaté platby
  • Cena bez daně
  • Rozsah a předmět zdanitelného plnění
  • Údaje pro stanovení ceny, cena bez DPH, DPH 19 %, 5%

Zjednodušený daňový doklad – max. 10 tisíc

• nemusí obsahovat některé náležitosti:
• údaje o kupujícím, datum vystavení dokladu, výše ceny bez DPH, ale uvádí se DPH s cenou, vystavuje se jen v případě nákupu za hotové

f) ÚČETNÍ ZÁPISY

• účetní případy se zaznamenávají účetními zápisy do účetních knih, účetní jednotky účtují v soustavě podvojného účetnictví a účtují:
  • a) V deníku, časové uspořádání
  • b) V hlavní knize, uspořádání z věcného hlediska
  • c) V knihách analytické evidenci, v nichž podrobně rozvádějí účetní zápisy hlavní knih

DENÍK

• obsahuje všechny účetní případy týkající se účetního období a každý účetní případ je v deníku zaznamenáván samostatně.

HLAVNÍ KNIHA

• zahrnuje soubor všech syntetických účtů, které účetní jednotka používá a získávají se z ní nejdůležitější informace o stavu a pohybu jednotlivých složek aktiv, pasiv, nákladů a výnosů.
• Musí obsahovat:
  • Zůstatky účtů ke dni, k němuž se otevírá hlavní kniha
  • Souhrnné obraty strany MD a D
  • Zůstatky účtu ke dni, ke kterému se sestavuje účetní uzávěrka

KNIHY ANALYTICKÉ EVIDENCE

Zaměřují se na různé oblasti účetnictví, v praxi se můžeme setkat zejména s těmito knihami:

• Inventární kniha DHM, DNM
• Kniha zásob (skladní karty)
• Pokladní kniha
• Kniha pohledávek a závazků
• Evidence daně z přidané hodnoty
• Inventární karty časového rozlišení
• Inventární karty rezerv

g) FORMY ÚČETNÍCH KNIH

Může být různá, a to v závislosti na tom, zda se jedná o ruční nebo počítačové zpracování. Při ručním zpracování lze použít:

• Vázané knihy
• Volné listy

OPRAVY ÚČETNÍCH ZÁZNAMŮ

Opravy účetních zápisů lze provést:

• Účetním způsobem
• Neúčetním způsobem (škrtnutím chybného údaje)
• Neúčetní způsob oprav se provádí v účetních knihách do doby účetní uzávěrky, později se musí použít účetní způsob opravy

Opravovat účetní zápisy lze těmito účetními způsoby:

• Doplňkovým zápisem
  • Používá se při opravě chyb, jestliže byla zapsána nižší peněžní částka na správné účty a na jejich správné strany
  • Doúčtuje se příslušný rozdíl
• Částečným stornem
  • Používá se, pokud byla zapsána vyšší peněžní částka na správných účtech a na jejich správných stranách
• Úplným stornem (storno)
  • Používá se, pokud byl účetní zápis zapsán na nesprávných účtech nebo nesprávných stranách
  • Umožňuje, aby zrušený původní zápis byl napsán znovu a správně

VYHOTOVENÍ ÚČETNÍCH DOKLADŮ

• Účetní doklady se mají vyhotovovat bez zbytečného odkladu, tedy ihned po zjištění skutečností, které se jimi ověřují
• Údaje v účetních dokladech musí být zapsány prostředkem zaručujícím trvalost zápisu, aby byly po celou dobu své úschovy v účetní jednotce plně čitelné
• Účetní doklady spojené s určitou hospodářskou činností různých pracovišť vyhotovují zpravidla právě jejich pracovníci
• U drobných podnikatelů s menším rozsahem činnosti a s minimálním počtem zaměstnanců vyhotovuje účetní doklady zpravidla sám podnikatel, případě jím pověřený pracovník

The post Právní úprava účetnictví – maturitní otázka (3) first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Podnikání právnických osob

Předmět: Ekonomie, Podnikání, Právo

Přidal(a): Marketa2501

PODNIKÁNÍ PRÁVNICKÝCH OSOB

• podnikání=soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní riziko a za účelem dosažení zisku
• PO = minimálně 2 osoby podnikající pod stejným jménem
• vzniká ke dni zápisu do OR, společnost se zakládá společenskou smlouvou (akciová společnost-zakladatelská listina)
• ze zákona není nutný vstupní kapitál (pouze u komanditisty), za závazky ručí společníci svým majetkem
• komplementáři-ručí za závazky celým svým majetkem, jsou statutárním orgánem
• komanditisté-na řízení firmy se nepodílí osobně, pouze kontrolují

zahájení podnikání:

• založení obchodní společnosti-sepsání smlouvy mezi společníky
• vznik obchodní společnosti-zápis do obchod. rejstříku

mezi obchodní společnosti patří:

osobní

• veřejná obchodní společnost
• komanditní společnost

kapitálové

• společnost s ručením omezeným
• akciová společnost

další právní formy podniků

• družstvo, státní podniky

práva a povinnosti společníků:

práva

• na podíl ze zisku
• na vedení společnosti
• na likvidačním zůstatku

povinnosti

• ručení
• tvorba ZK/vklady
• osobní účast na podnikání
• tvorba orgánů společnosti

Veřejná obchodní společnost (v. o. s. nebo veř. obch. spol.)

• činnost upravuje zákon o obchodních korporacích
• společnost, kde podnikají minimálně 2 osoby a ručí za její dluhy celým svým majetkem, a to společně a nerozdílně (pokud je společníkem právnická osoba, ručí za ni pověřená fyzická osoba dané firmy)
• zakládá se společenskou smlouvou — musí obsahovat: firmu společnosti, společníky a předmět podnikání
• statutárním orgánem: jeden společník, více společníků nebo všichni
• zrušení: jednostranné vyloučení, rozhodnutí soudu, na základě právní události nebo z jiných důvodů uvedených ve společenské smlouvě

Komanditní společnost (kom. spol. nebo k. s.)

• soukromoprávní právnická osoba korporačního typu
• 2 společníci-komplementář (neomezené ručení) a komanditista (omezené ručení)
• na úpravu se používají ustanovení o veřejné obchodní společnosti a ve vybraných případech o společnosti s ručením omezeným
• zakládá se společenskou smlouvou (zakladatel FO nebo PO) — musí obsahovat: firmu společnosti, předmět podnikání, společníci
• nejvyšší orgán: všichni společníci
• statutární orgán: komplementáři
• zisk a ztráta se dělí mezi společníky a komplementáře

Společnost s ručením omezeným (s. r. o. nebo spol. s r. o.)

• upravuje ji zákon o obchodních korporacích
• minimální vklad společníka=ZK 1 Kč, pokud je nepeněžitý, musí ho ocenit soudní znalec (auto,..)
• zakládá se společenskou smlouvou
• alternativní založení: koupě tzv.  ,,ready-made“ společnosti neboli předzaložené společnosti (firma, která je zapsaná v OR, má název, sídlo, jednatele, IČO a plně splacený ZK-nevyvíjí obchodní činnost, byla založena pouze za účelem prodeje konečnému zákazníkovi)
• společníci ručí společně a nerozdílně
• nejvyšší orgán: valná hromada (členové všichni vlastníci, svolává jednatel min. 1x ročně-rozhodování o změně ZK, rozdělení zisku, …)
• statutární orgán: jednatelé
• dozorčí rada: dohlíží na činnost jednatelů, kontroluje účetní dokumentaci a 1x ročně předkládá zprávu o své činnosti valné hromadě

Akciová společnost (a. s. nebo akc. spol.)

• upraveno zákonem o obchodních korporacích
• základní jmění je rozvrženo na určitý počet akcií o určité jmenovité (nominální) hodnotě
• společnost ručí celým svým majetkem, akcionář neručí za závazky společnosti
• společnost se zakládá zakladatelskou listinou-pokud 1 zakladatel, pokud více zakladatelů, použije se zakladatelská smlouva (součást obou je návrh stanov společnosti)
• minimální výše ZK– 2 000 000 Kč (80 000 EUR)
• dualistický systém: nejvyšší orgán-valná hromada, statutární orgán-představenstvo, dozorčí rada
• monistický systém: nejvyšší orgán-valná hromada, kontrolně-řídící orgán-správní rada, statutární orgán-statutární ředitel
• akcie=cenný papír, který dává právo akcionáři podílet se na řízení společnosti a na zisku, rozdělování majetku při zániku společnosti

Družstva

• společenství neuzavřeného počtu osob založený za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních či jiných potřeb svých členů
• druhy: výrobní, zemědělské, stavební, …
• musí mít alespoň 5 členů nebo 2 PO
• vznik členství v družstvu-splatit základní členský vklad nebo část tohoto-vstupní vklad (oboje musí být splaceno do 15 dní od konání ustanovující schůze)
• základní norma-stanovy družstva
• orgány družstva: členská schůze, představenstvo, kontrolní komise, …
• ručení: za závazky svým majetkem, členové neručí
• zánik: písemnou dohodou, vystoupením, vyloučením, …

rysy obchodních společností:

• ručení společníků (osobní – neomezené, kapitálové – omezené nebo žádné)
• ručení společnosti (osobní – neomezené, kapitálové – neomezené)
• osobní účast (osobní -povinná, kapitálové – nepovinná)
• tvorba ZK/vklady (osobní – nepovinná, kapitálové – povinná dle zákona)
• vedení společnosti (osobní – všichni společníci, kapitálové – statutární orgán)
• orgány společnosti (osobní – nejvyšší, statutární, kapitálové – nejvyšší, statutární, kontrolní)

vedení-řízení společnosti:

• statutární orgán-jedná za společnost, zastupuje ji, uzavírá smlouvy-může být kolektivní nebo individuální
• osobní společnosti-všichni společnosti
• kapitálové společnosti-představenstvo, jednatel, …

• nejvyšší orgán-rozhoduje o směřování firmy a schvaluje zásadní rozhodnutí včetně rozdělení zisku
• osobní společnosti-všichni společníci
• kapitálové společnosti-valná hromada

podíly ze zisku:

• osobní společnosti-zisk se rozděluje rovným dílem
• kapitálové společnosti-ve vztahu vkladů k výši ZK
• úhrada ztráty se řeší v zakladatelských dokumentech podle toho, o jakou
• společnost se jedná

podíly na likvidačním zůstatku:

• společníci mají právo na podíl z majetku, který zůstal po likvidaci společnosti a to zpravidla jako u rozdělení zisku nebo v souladu se společenskou smlouvou

likvidační zůstatek =rozdíl mezi majetkem společnosti ke dni likvidace a jejími dluhy

zrušení společnosti:

• dobrovolné-dohodou společníků nebo nejvyššího orgánu korporace
• důvody: změna právní formy podnikání, sloučení, rozdělení nebo splynutí společnosti

• rozhodnutím soudu-na návrh společnosti, společníka nebo věřitelů, když není společnost schopna dostát svým závazkům nebo v rámci trestního řízení jako trest

způsoby zrušení:

• s likvidací-v konkurzním řízení podle zákona o konkurzu a vyrovnání, vyčíslí se likvidační zůstatek
• bez likvidace-existuje právní nástupce, který převezme dluhy a majetek původní společnosti např. z důvodu změny právní formy podnikání
• zánik společnosti:
  • ke dni výmazu z obchodního rejstříku (na základě návrhu na výmaz z OR, který předkládá společnost nebo likvidátor)

The post Podnikání právnických osob – otázka z ekonomie (3) first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

   Otázka: Veřejné rozhodování a jeho mechanismy

   Předmět: Účetnictví

   Přidal(a): Angela

Veřejným rozhodováním a jeho mechanismy se zabývají teorie veřejné volby.

Cíl – dosažení:

• – optimální fiskality (příjmy= výdaje)
• – efektivní alokace v rámci veřejných financí

Přístupy k problematice veřejné volby

• Ekonomický– usiluje o dosažení cílů uplatněním eko metod a nástrojů
• Ekonomicko-politický– usiluje o dosažení cílů cestou politických procedur v souladu s fungováním tržního mechanismu

Střet zájmů

VEŘEJNÝ ZÁJEM

• Vychází z předpokladu, že nikdo nesmí být poškozen, vše se děje v zájmu většiny.

OSOBNÍ, INDIVIDUÁLNÍ ZÁJEM

• Jednotlivci mají své preference a cílem jejich jednání je maximalizovat užitek.

Veřejná volba

Teorie veřejné volby zkoumá, jak vlády rozhodují o daních, o výdajích a dalších nástrojích státních zásahů do ekonomiky, zákonitostí politického systému rozhodování.

Okruhy veřejné volby

Veřejnou volbou se rozhoduje:

• – o státních alokačních netržních činnostech ve smíšené eko
• – o jejich financování
• – do jaké míry bude stát zasahovat v tržním hospodářství a jaké nástroje k tomu použije
• – o rozsahu veřejného sektoru
• – jaké veřejné statky a pro koho
• – jaký sektor bude veřejné statky zabezpečovat
  • -> státní veřejný sektor
  • > regionální veřejný sektor
  • -> lokální veřejný sektor

Přímé rozhodování= přímá demokracie

• Občané rozhodují přímo, např. REFERENDUM
• – v praxi jen zřídka, je nákladné a zdlouhavé
• POZOR! Jednotlivci rozhodují podle svých individuálních preferencí, svých zálib. Cílem jejich jednání je maximalizovat vlastní užitek.

REFERENDUM

• REFERENDUM POVINNÉ ZE ZÁKONA= je přímo předepsané, které zákony, resp. smlouvy musí být schváleny v referendu, např. hlasovaní občanů státu, zda se stát členem EU, volba prezidenta republiky

REFERENDUM INICIOVANÉ NA ZÁKLADĚ VŮLE LIDU

• určité procento voličů může předložit petici k uspořádání referenda k některému z problémů, který byl již schválen zákonodárným sborem

Referendum

• Uzavřená otázka, na níž se odpovídá ANO nebo NE, voliči nemohou vyjádřit sílu svých preferencí

Nepřímé rozhodování= nepřímá demokracie

• Volba prostřednictvím volených zástupců, jaké zájmy a preference svých voličů zastupují.
• Tento způsob hlasování je spojen s pol. systémem.
• Problém je shrnutí mnoha rozdílných názorů do jednoho rozhodnutí.

Výsledek rozhodnutí

• ŠKODLIVÉ- v takovém případě si lidé pohorší
• REDISTRIBUČNÍ- výsledkem rozhodnutí bude redistribuce důchodů mezi příjmovými skupinami
• EFEKTIVNÍ- nejlepší, všichni si polepší, resp. nikdo si nepohorší

Většinová pravidla rozhodování

Je důležité stanovit pravidla rozhodování:

• rozdělení hlasů
• podle čeho se rozhoduje o vítězném hlasu
• při rozhodování má svou roli i hlasovací strategie, často je nutné přistoupit na kompromis
• individuální preference se musí transformovat do jednoho kolektivního rozhodnutí

Jednomyslná shoda – KONSENSUS

• Vyžaduje, aby každý souhlasil s kolektivním rozhodnutím.
• Je zdlouhavá a často neefektivní.
• Nikdo není poškozen.
• Výsledkem může být i situace, kdy se nedospěje k rozhodnutí – zachová se STATUS QUO.

Absolutní většina

absolutní= prostá většina (polovina+ 1 rozhodovatel)

• Zajišťuje, že je přijato určité rozhodnutí.
• Menšina se musí demokraticky podřídit.
• Používá se při rozhodování o výši a struktuře daného veřejného rozpočtu, při fiskálních rozhodnutích.
• Hrozí nebezpečí “tyranie většiny”.

Relativní většina

• relativní- vítězí návrh s nejvíce hlasy

Kvalifikovaná většina

• kvalifikovaná- větší než absolutní většina (⅔ přítomných nebo zvolených rozhodovatelů)
• Hrozí nebezpečí “tyranie menšiny”- většina se při rozhodování bojí, aby nebyla nařčena z porušení práv menšiny.

Hlasovací paradox

• Vždy to je nerozhodně

Politické smlouvání

• Je založeno na různých zákulisních rozhodovatelů (pol. stran), které může mít dopady na prosazování určitých návrhů.

Způsoby hlasování

PLURALITNÍ (SOUHLASNÉ) HLASOVÁNÍ

• – volič řadí své varianty podle svých preferencí
• – volby variant se sčítají a vítězí ta varianta, která získá při součtu za všechny voliče nejméně bodů (nejlepší preference za všechny)

HLASOVÁNÍ NA ZÁKLADĚ BODŮ

• – volič má počet bodů rovný počtu návrhů, které přiděluje podle svých preferencí
• – zvítězí varianta s nejvyšším počtem bodů

Subjekty hlasování

• občané– voliči, spotřebitelé veřejných statků a daňoví poplatníci
• politikové– ve volbách jsou zvoleni jako zástupci občanů
• nátlakové skupiny– snaží se ovlivnit rozhodování členů volených orgánů, např. zastrašováním ve svůj prospěch, např. odbory, lobbistické skupiny- fungují na hranici zákonnosti
• byrokraté– administrátoři, připravují podklady pro veřejné rozhodování, závisí na nich výsledek rozhodnutí

Hlediska zkoumání rozhodovacích procesů

Soc. Hledisko

• rozhodování považováno za soc. Aktivitu
• jde o veřejný zájem
• musí být zachován prospěch všech

Strukturální hledisko

• význam: výběr rozhodovacích metod- kdy kolektivní nebo individuální rozhodnutí

Procesní hledisko

• proces projednávání a schvalování
• legislativní procesní kroky, které musí být dodržovány

Instrumentální hledisko

• jaké nástroje lze použít pro podporu rozhodování, jaké nástroje nám mohou pomoci

Rozhodovací hledisko

• metodika rozhodovacích procesů, formulovat jakého cíle chceme dosáhnout, stanovení podmínek, které nás mohou ovlivňovat

Hospodářská politika

Hospodářská politika je souhrn cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech ekonomické reality.

cíle – většina ekonomů se shoduje na čtyřech základních makroekonomických cílech (tzv. magický čtyřúhelník):

• vysoká úroveň a dynamika produktu (roční tempo růstu HDP),
• vysoká zaměstnanost a nízká nezaměstnanost (průměrná roční míra nezaměstnanosti),
• stabilita cenové hladiny (průměrná roční míra inflace),
• vyrovnaná bilance zahraničního obchodu (saldo obchodní bilance).

nástroje

• monetární politika (nositelem je Česká národní banka – ČNB),
• fiskální politika (systém veřejných rozpočtů, státní rozpočet navrhuje vláda a schvaluje parlament),
• důchodová politika (regulace mezd, regulace cen, nositelem je vláda, zprostředkovaně ČNB – hlídá inflaci),
• vnější obchodní a měnová politika (celní politika – vláda, kurzová politika – ČNB)

Faktory, které ovlivňují HP

• – pol. systém společnosti
• – eko teorie, z nichž vládní ekonomové vycházejí
  •    Keynesiánský- stálé zásahy státu do hosp .rozvoje
  •    Konzervativní- monetaristický
• – stav, v jakém se eko hospodářství nachází
• – vliv nestátních organizací, zejména pol. stran, které se dostaly při volbách k moci
• – vliv vnějšího okolí- působení nadnárodních institucí a organizací (EU)

Subjekty HP

• přímé nástroje– působí na konkrétní účastníky trhu (přikazuje, omezuje, ukládá sankce)
• nepřímé nástroje– ovlivňují podmínky v určitých odvětvích NH (výběr daní,..)

Rozlišujeme HP

• fiskální
• monetární
• zahraničně-obchodní
• důchodovou a cenovou

Fiskální politika

• – představuje soubor nástrojů, jimiž stát ovlivňuje chod EKO

Monetární politika

• = měnová politika
• – subjektem ČNB
• – nástroje:
  • přímé- úvěrové limity
  • nepřímé- repo sazba, diskontní sazba, lombardní sazba, povinné min. rezervy

Důchodová a cenová politika

• – subjekt= VLÁDA
• – cílem je zabránit inflačním projevům
• – nástroje: min. mzda, životní a existenční minimum

Zahraniční a obchodní politika

• – subjektem: vláda, Parlament i centrální banka
• – nástroje: tvorba kurů koruny k zahraničním měnám

Způsob uplatňování hosp. pol.

• expanzivní způsob– uplatňuje se, pokud chceme dosáhnout růstu v EKO
• restriktivní způsob– uplatňuje se, pokud chceme zmírnit příliš rozjetou EKO a dosáhnout stability

Účinnost hosp .pol.

• úspěšnost a účinnost makroekonomické hosp. pol. udává tvar magického čtyřúhelníku:
  • velikost a tempo růstu celkového produktu           
    • ukazatel: hrubý domácí produkt (HDP)
  • stabilita cen
    • ukazatel: míra inflace
  •  vyrovnanost vývozů a dovozů
    • ukazatel: bilance zahraničního obchodu
  • velikost a struktura nezaměstnanosti   
    • ukazatel: míra nezaměstnanosti

The post Veřejné rozhodování a jeho mechanismy first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

   Otázka: Správa životního prostředí

   Předmět: Právo, Ekonomie

   Přidal(a): johny

SPRÁVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

• vše kolem nás, co není vytvořeno člověkem
• Příroda = veškerá hmota a energie
• Krajina = vybraná část zemského povrchu

EKOSYSTÉM

• = živé a neživé složky přírody, navzájem na sebe působí
• vytváří krajinu, přírodu a konkrétní životní podmínky
• Složky:
  • živé – všechny organismy (fauna i flóra)
  • neživé – nerosty, půda, horniny, voda, vzduch,…

EKOLOGIE

• = věda o ŽP
• zabývá se jednotlivými vztahy mezi jeho složkami

Právní úprava:

• Zákon o ochraně přírody a krajiny
• Zákon o územním plánování
• Zákon o zemědělské produkci
• Zákon o dopravní problematice
• Zákon upravující oblast energetiky

SPRÁVA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY

INSTITUCE:

• Ministerstvo životního prostředí
  • zřizuje:
    • Agentura ochrany přírody a krajiny – správa CHKO
    • Česká inspekce životního prostředí
      • zjišťuje a eviduje poškození ŽP
      • uděluje sankce
      • dozorující orgán
    • Správy NP

PRÁVNÍ ÚPRAVA

• Zákon o ochraně přírody a krajiny
  • zajišťuje obecnou ochranu pří. a krajiny – ochrana krajinného rázu
  • ochrana přírodních druhů (zvláštní druhy rostlin a živočichů)
  • ochrana neživé části pří. a krajiny – jeskynní komplexi

STUPNĚ OCHRANY

1. Národní parky (Šumava, KRNAP,..)
   • vědecký a výchovný účel
2. CHKO (Český ráj,…)
3. Národní přírodní rezervace (Boubínský prales,…)
   • vzácné a ohrožené druhy
4. Přírodní rezervace (Praha – Trója,…)
   • NPR s regionálním významem
5. Národní přírodní památky (Babiččino údolí,…)
   • přírodní objekty
6. Přírodní památky (Trója – botanická zahrada)

• cíl = zanechat přírodní ráz, ochrana přírody, ponechání samostatného vývoje
• oblasti Natura 2000
• vyhlášeny EU
• ptačí oblasti – v ČR je jich 41
• evropsky významné lokality – v ČR cca 1000

OCHRANA DRUHŮ

• ochrana druhů, které jsou vzácné a mají vědeckou nebo kulturní hodnotu

STUPNĚ OCHRANY

1. Kriticky ohrožené druhy
2. Silně ohrožené druhy
3. Ohrožené druhy

• botanické a zoologické zahrady
  • víceúčelové zařízení s cílem zachování rozmanitosti přírody
  • vědecká výzkumná činnost
  • vzdělávání veřejnosti
  • je potřeba licence os MŽP
  • v ČR – 20 zoo s licencí, 50 botanických zahrad

OCHRANA OVZDUŠÍ

INSTITUCE:

• MŽP
  • ústřední orgán
  • stanoví státní strategii pro ochranu ovzduší
• Česká inspekce ŽP
  • kontroluje emisní a imisní limity
  • vede seznam nej. znečišťovatelů
• Orgány územní samosprávy
  • krajské a obecní úřady

• zdroje znečištění
  • technologické – továrny
  • ostatní spalovací zařízení
  • mobilní – doprava
  • přírodní – plísně, sopečný popel,…

• Zákon o ochraně ovzduší
  • stanovuje seznam znečišťujících látek a jejich přípustné limity

EMISE

• škodlivé látky, které znečišťují vzduch
• emisní limity = nejvyšší přístupné množství znečišť. látky v ovzduší
• emisní povolenky = firma má limit, když ho nevyčerpá, může ho prodat

IMISE

• škodlivé látky v přízemní vrstvě (cca do 2m)
• imisní limity = nejvyšší možná koncentrace škod. látky v přízemní vrstvě

SMOGOVÁ SITUACE

• vzniká překročení emisního limitu
• regulace dopravy, výroby
• vyhlašuje příslušný krajský úřad
• stupně – 3. je nejvyšší

SKLENÍKOVÝ EFEKT

• CO2 působí jako tepelná clona, která propouští slun. paprsky směrem k zemskému povrchu, ale zabraňuje energii, vracet se zpět
• ozónová vrstva
  • výrobce má povinnost označovat jakýkoliv výrobek, který může poškodit ozónovou vrstvu

OCHRANA VOD

• upravuje: vodní zákon
• druhy:
  • povrchová – obsahuje živé organismy
  • podzemní
  • srážková – sníh, déšť
  • pitná – mechanické čištění, ale i v přírodě (minerální prameny)
  • užitková – není zdraví závadná, přírodní ale neupravená
  • splašková

ZACHÁZENÍ S VODOU

• přístup k vodě není zákonně omezen
• povolení -> při průmyslových provozech a jiných výrobních činnostech
• omezení používání -> v CHKO, při mimořádných situacích
• používání vody kontrolují instituce správy ochrana vod

OCHRANA LESA

• funkce lesa:
  1. produkční – těžba dřeva, lesní plody, léčivé rostliny
  2. sociální – naučné nebo vědecké činnosti
  3. zdravotní a rekreační – lázně, vycházky do lesa
• upravuje: lesní zákon
  • stanoví činnosti a oblasti, které jsou vhodné

INSTITUCE:

• Lesy ČR, s. p.
  • 13 krajských ředitelství, 77 okresních správ
  • 5 lesních závodů (těžba, zpracovávání dřeva)
  • každá vytěžená oblast musí být do 2 let znovu osázena
• Ústav pro hospodářskou úpravu lesů
  • má na starosti inventarizaci lesů (stáří stromů, kvalita dřeva, lesní plochy)
  • plánuje lesní porosty

OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU

• tvoří:
  • obdělávaná půda (sady, vinice, louky, pole, pastviny)
  • obhospodařované pozemky (dočasně nezbělávané kvůli zákazu, nebo kvalitě půdy)
  • vodní plochy
  • nezemědělská půda k zajištění zemědělské výroby (závlahové nádrže, polní cesty,…)
• o tom, jestli je půda zemědělská, rozhodují orgány místní samosprávy
• upravuje: Zákon o ochraně zeměděl. půdního fondu

• vynětí z půdního fondu
  • dočasně, trvale
  • podle lokality, velikosti, výměry
  • poplatek za vynětí platí ten, v jehož prospěch bylo vynětí vydáno

INSTITUCE

• MŽP
• MPaO
• MZe
• Česká geodetická služba
• Orgány místní samosprávy

SPRÁVA NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

• ODPAD = věc, která je nepotřebná, nelze ji dál použít
• povinnosti občana:
  • nezakládat černé skládky, platit příslušné poplatky, recyklovat,…
• Druhy odpadu:
  1. komunální – veškerý odpad vzniklý na území 1 obce
  2. nebezpečný
  3. historický elektroodpad
• způsoby odstranění odpadu:
  • pálení, kompostování, skládkování, konečné uložení
• sankce může podávat: obec, kraj, MŽP, Česká inspekce ŽP

EKONOMIKA A EKOLOGIE (v rámci ČR i celosvětově)

• doprava
  • má negativní vliv na znečištění ovzduší, vody a půdy
  • osobní – velký počet osobních automobilů má obrovský vliv na ŽP
  • nákladní – šetrnější k ŽP je nákladní doprava jako vlaky a lodě
• stavebnictví
  • vytváří cca 40% z celkového člověkem vyprodukovaného odpadu
  • využívají se zde recyklovatelné odpady – starý asfalt se přidává do směsi na nový
• obnovitelné zdroje energie
  • sluneční energie, větrná energie, kinetická energie (příliv, vliv měsíce)
  • šetří ŽP
  • větrné elektrárny¨
• úsporné žárovky aj. výrobky
  • pomohli k obrovskému snížení oxidu uhličitého z obyčejných žárovek
  • chrání např. neobnovitelné zdroje energie (elektromobily,…)
• průmyslová výroba
  • těžba uhlí, dřeva, …
• zemědělství
  • vázáno na půdu
  • důležitá funkce v péči o krajinu

The post Správa životního prostředí – právo a ekonomie first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Obchodní korporace a ostatní formy podnikání

Předmět: Ekonomie, Podnikání

Přidal(a): Helena Božková

Obchodní korporace a ostatní formy podnikání

-Obchodní společnost je PO založená za účelem podnikání, zakladateli mohou být PO i FO.

-podnikání je soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem – vlastním jménem, na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.

Upravuje: nejdříve Obchodní zákoník, nyní Zákon o obchodních korporacích od 1. 1. 2014

Osobní

• veřejná obchodní společnost (v.o.s.), komanditní společnost (k. s.) – na rozhraní (vykazuje některé rysy kapitálové společnosti – vklady, ručení)
• neomezené solidární ručení společníků za závazky společnosti
• vyžaduje osobní účast společníků na řízení společnosti
• nejsou vytvářeny statutární orgány
• nemají předepsaný minimální základní kapitál

Kapitálové

 – společnost s ručením omezeným (s. r. o.), akciová společnost (a.s.)

• omezené či žádné ručení společníků na závazky společnosti
• není vyžadována osobní účast společníků na řízení společnosti
• jsou vytvářeny statutární orgány
• mají předepsaný minimální ZK, rezervní fond

Založení společnosti

-zakládá se společenskou smlouvou (a. s. – zakladatelská smlouva)

Náležitosti společenské smlouvy:

• – obchodní jméno a sídlo společnosti
• – předmět podnikání
• – identifikace společníků
• – výše a skladba vkladů společníků
• – výše základního kapitálů
• – orgány společnosti
• – rezervní fond
• – rozdělení zisku, podíl na ztrátě

Vznik

– společnost vniká dnem, ke kterému byla zapsána do OR,

Návrh na zápis do OR – musí být podán do 90 dnů od založení společnosti

Důležité pojmy související se založením obchodní společnosti:

Základní kapitál

• peněžité vyjádření souhrnu peněžitých a nepeněžitých vkladů všech společníků
  do společnosti
• nepeněžité vklady mohou být představovány movitými i nemovitými věcmi
• výše ZK se zapisuje do obchodního rejstříku
• základní kapitál je součástí vlastního kapitálu

Vklad společníka

• je souhrn peněžitých prostředků a jiných penězi i ocenitelných hodnot, které
  se společník zavazuje vložit do společnosti
  peněžní
  • nepeněžní

Rezervní fond

• slouží výhradně k pokrytí ztrát společnosti
• musí vzniknout v 1. roce zisku společnosti, nebo při jejím založení
• tvoří se procentuálními podíly ze zisku

Zrušení společnosti

• společnost se zruší po uplynutí doby, na kterou byla založena či po dosažení
  účelu, pro který byla založena
• společnost zaniká dnem výmazu z obchodního rejstříku

Statutární orgán

• jednatel
• jménem podniku může jednat navenek ve všech věcech
• může jim být jednotlivec nebo několik osob

Přeměny společnosti

• fúzí – sloučení 2 a více firem do jedné
• rozdělením – vznik nové společnosti nebo rozdělení subjekty se sloučí s jinými
• změna právní formy z s.r.o. na a.s.
• rozdělení společnosti

OSOBNÍ

Veřejná obchodní společnost (v. o. s.)

• alespoň dvě osoby podnikají pod společnou firmou (FO i PO)
• zakládá se sepsáním společenské smlouvy
• vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku

Založení – společnost se zakládá společenskou smlouvou

Ručení – společnost ručí veškerým svým majetkem
Vklad – není předepsán, vzhledem k tomu, že ručí osobním majetkem
Řízení a orgány – statutární orgán je každý ze společníků, všichni mohou zastupovat společnost a podepisovat smlouvy
Rozdělení zisku – rovným dílem, jinak podle společenské smlouvy, stejně tak i ztráta

• pro společníky platí zákaz konkurence

Komanditní společnost (k. s.)

• minimálně dva společníci (1 komanditista, 1 komplementář)
• ručení
  • komanditista ručí do výše svého vkladu
  • komplementář ručí celým svým majetkem (neomezeně)
• vklad – minimálně 5 000 Kč, ZK není předepsán
• řízení a orgány – komanditista smí nahlížet do úředních knih a kontrolovat je
  – komplementář je statutárním orgánem, je oprávněn k obchodnímu vedení
• rozdělování zisku
  • dělí se na dvě části (50 % komplementáři a 50 % společnost)
  • komanditisté podle výše vkladu (ze zdaněných 50 % společnosti)
  • komplementáři si dělí zisk rovným dílem
• rozdělování ztráty
  • komanditisté ztrátu společnosti nenesou
  • komplementáři si ztrátu dělí rovným dílem
• zákaz konkurence platí pouze pro komplementáře

KAPITÁLOVÉ

Společnost s ručením omezeným (s. r. o.)

Založení – min. 1 FO, max. 50 společníků, sepsáním společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny

Vznik – zápisem do obchodního rejstříku

Ručení – společníci ruší za závazky společnosti neomezeně, do výše nesplaceného vkladu

Základní kapitál – min. 1,– Kč

• vklad – min. 1,– Kč
  • splatnost je stanovena ve společenské smlouvě
• návrh na zápis do OR – zápis ustavující valné hromady
  – společenská smlouva nebo zakladatelská listina
  – doklad o splnění povinností
• orgány a společnosti – valná hromada – nejvyšší orgán
  – statutární orgán – jednatelé
  – dozorčí rada (nepovinná) – kontrolní orgán
• rozdělování zisku – podle výše vkladu
  – rezervní fond (povinný)
• valná hromada – nejvyšší orgán společníků
  – rozhoduje o změně společenské smlouvy, o ZK, o vyloučení společníka
  – jmenuje a odvolává jednatele a dozorčí radu
  – schvaluje roční účetní uzávěrku
  – jednatelé svolávají valnou hromadu nejméně jednou za rok
  – členy valné hromady jsou všichni společníci

Jednatelé

• – jedna nebo více osob
• – jednatele jmenuje valná hromada
• – náleží jim obchodní vedení společnosti
• – platí pro ně zákaz konkurence
• – nesmí být společníkem společnosti
• – musí informovat společníky o záležitostech společnosti

dozorčí rada

• – dohlíží na činnost jednatelů
• – kontrolní orgán společnosti
• – jsou voleni valnou hromadou
• – má alespoň 3členy
• – jsou oprávněni účastnit se valné hromady
• -jednou ročně předkládá zprávu o své činnosti valné hromadě

Družstvo

-jedná se o společenství neuzavřeného počtu osob založené za účelem podnikání či zajišťování hospodářských, sociálních, bytových či jiných potřeb svých členů. To mimo jiné znamená, že družstvo nemůže být založeno za charitativními účely ve prospěch jeho nečlenů. Obchodní firma družstva musí obsahovat označení družstvo.

Založení

• konání ustanovující schůze družstva, nejméně 3 osoby

Ručení

• členové neručí za závazky družstva
• družstvo za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem

Základní kapitál

• tvoří souhrn členských vkladů, zapisuje se do obchodního rejstříku
• minimální výše ZK není dána

Vklad člena

• splacení členského vkladu nebo jeho části je podmínkou vzniku členství (vklad je pro všechny členy družstva stejný)

Nedělitelný fond

• obdoba rezervního fondu, zřizuje se povinně při vzniku
• konečná výše = nejméně polovina ZK, je tvořen postupně ze zisku

Orgány:

Členská schůze

• nejvyšší orgán
• schází se jednou za rok
• schvaluje roční závěrku
• rozhoduje o použití zisku
• rozhoduje o zvýšení či snížení ZK
• rozhoduje o sloučení, splynutí, rozdělení družstva

Představenstvo

• statutární orgán
• řídí činnost družstva
• plní usnesení členské schůze
• rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny členské schůzi nebo kontrolní emisi, schází se dle potřeby

Rozdělování zisku

• podle poměru výše splaceného vkladu, stanovy mohou určit jiný poměr

Zákaz konkurence – platí pro členy představenstva, kontrolní komise

Družstva:

• Bytové družstvo
• Sociální družstvo
• Spořitelní a úvěrní družstva
• Evropská družstevní společnost

OSTATNÍ FORMY PODNIKÁNÍ

Státní podnik

• řídí se zákonem o státním podniku

Založení

• zakladatelem je stát, stát zde působí jako podnikatel
• zakládá se zakládací listinou

Ručení

• stát neručí za závazky podniku
• podnik ručí za závazky svým majetkem

Řízení a orgány

• ředitel

Rozdělování zisku

• vrací se zpět státu

Způsoby podnikání

• stát má majoritní podíl ve velkých soukromých firmách, státní podniky

Smlouva o Tichém společenství

• je upravena smlouvou o tichém společenství ne společenskou smlouvou
• smlouvou se zavazuje tichý společník poskytnout podnikateli určitý vklad a podílet se jím na jeho podnikání musí být ve smlouvě dohodnutý rozsah účasti společníka na zisku a ztrátě
• smlouva musí mít písemnou podobu, nemusí být notářsky ověřena
• nikdy se neregistruje v OR
• nevzniká nová PO, o tichém společníkovi nikdo neví, pokud ve smlouvě není jinak dáno

Sdružení podnikatelů

• upraveno smlouvou o sdružení občanského zákoníků
• několik osob FO i PO se může sdružit, aby společně přičinili o dosažení sjednaného účelu
• nemá subjektivitu, nevzniká PO
• každý podnikatel jedná svým jménem na vlastní zodpovědnost
• nezapisuje se do OR, ve smlouvě o sdružení se podnikatelé dohodnou, čím jménem povedou společné podnikání, kdo z nich povede účetnictví, jaké poskytnou prostředky a jak se budou dělit o zisk nebo ztrátu

The post Obchodní korporace a ostatní formy podnikání first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Právní úprava účetnictví

Předmět: Účetnictví

Přidal(a): Veronika Dolejšová

PRÁVNÍ NORMY

Účetnictví je upravováno soustavou právních norem. Základním předpisem je Zákon o účetnictví. Další normou jsou prováděcí vyhlášky Ministerstva financí ČR (upravují oblasti účetnictví pro jednotlivé skupiny ÚJ). Podnikatelských subjektů se týká vyhláška č.500/2002 sb. Podrobnější výklad k jednotlivým oblastem účtování poskytují České účetní standardy pro podnikatele.

Právní síla těchto norem:

1) Zákon o účetnictví (č.563/1991 sb.)
2) Vyhlášky MF
3) České účetní standardy
4) Další předpisy, které musí účetní jednotka využívat: Obchodní zákoník, daňové zákony, pojišťovací zákony, zákoník práce, zákon o cenných papírech aj.

Zákon o účetnictví:

Je povinností vést účetnictví úplně, průkazným způsobem a správně tak, aby věrně zobrazovalo skutečnosti, které jsou jeho předmětem.
ÚPLNĚ: Jestliže jsou zaúčtovány všechny účet. případy týkající se daného účet. období.
PRŮKAZNÝM ZPŮSOBEM: Jestliže jsou veškeré účetní případy a zápisy doloženy účetním dokladem a pokud ÚJ provedla inventarizaci.
SPRÁVNĚ: Jestliže nebyly porušeny povinnosti stanovené zákonem a dalšími předpisy.

Obsah zákona:

1. definuje ÚJ (osoby, které se řídí zák. o účetnictví)
2. definuje předmět účetnictví a účetní období (= 12 po sobě jdoucích měsíců – kalendářní x hospodářský rok)
3. stanoví základní povinnosti při vedení účetnictví a při používání účet. metod, včetně pokud za nedodržení
4. stanoví pravidla pro oceňování
5. definuje účet. knihy a jejich otevírání a uzavírání, účet. doklady
6. definuje směrnou úč. Osnovu
7. stanoví základní požadavky na obsah účetní závěrky a její zveřejňování

PŘEDMĚT ÚČETNICTVÍ

Účetnictví je písemné zaznamenávání všech informací o hospodářských jevech podniku, a to v peněžních jednotkách, vždy za určitě období.

Předmětem účetnictví je zaznamenávat v ÚJ:

• stav a pohyb aktiv a pasiv
• náklady, výnosy a s tím související výsledek hospodaření

FUNKCE ÚČETNICTVÍ

• Poskytuje informace pro potřeby podnikatele: Informace o průběhu hospodaření
• Může sloužit jako důkazní materiál při vedení sporů
• Poskytuje informace pro rozhodování a řízení podniku – na základě informací o minulosti i současnosti firmy se mohou vedoucí pracovníci rozhodovat
• Zjištění informací pro účely daňové
• Údaje v účetnictví umožňují kontrolu stavu majetku a hospodaření

Tedy účetnictví má funkce informační, dokumentační a kontrolní.

VYMEZENÍ ÚČETNÍCH JEDNOTEK

Zákon stanoví kdo je ÚJ.
Z podnikatelských subjektů se jedná zejména o:

• PO, které mají sídlo na území ČR
• FO, které jsou jako podnikatelé zapsáni v OR (obchodním rejstříku)
• Ostatní FO, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat přesáhl za bezprostředně předcházející období částku 25 mil. korun.
• Ostatní FO, které vedou účetnictví za základě svého rozhodnutí.

Povinnost vést účetnictví mají všechny účetní jednotky. Účetními jednotka jsou všechny právnické osoby, které jsou povinny vést účetnictví ode dne svého vzniku až do dne svého zániku. Fyzické osoby, jejichž obrat překročil 25 mil. korun, se stávají účetními jednotkami od prvního dne následujícího roku. Nemají však povinnost hned začít vést účetnictví. Tato povinnost jim vzniká od prvního dne účet. období následujícího po kalendářním roce, ve kterém se staly ÚJ.

ÚČETNÍ ZÁSADY

• Zásada účetní jednotky – Vymezení ÚJ jako uzavřeného celku, za který je vedeno jedno účetnictví a je sestavována účetní závěrka
• Zásada nepřetržitosti trvání ÚJ – ÚJ vedou účetnictví od vzniku do zániku podniku nebo od zahájení činnosti na území ČR o jejího ukončení
• Zásada nezávislosti účetních období = Zásad věcné a časové souvislosti – ÚJ zaznamenává všechny účetní případy do období, s nímž časově nebo věcně souvisí.
• Zásada objektivity – ÚJ je povinna vést účetnictví správně, průkazně, srozumitelně, přehledně a způsobem umožňujícím trvanlivost účet. záznamů.
• Zásada bilanční kontinuity (návaznost jednotlivých účetních období) – konečné stavy aktiv a pasiv za běžné období (např. k 31. 12) se shodují s počátečními stavy aktiv a pasiv v následujícím účetním období (např. 1. 1).
• Zásada zákazu kompenzace – Položky aktiv a pasiv se nesmějí slučovat, stejně tak neslučujeme náklady a výnosy a výdaje s příjmy. Výjimku tvoří závazky a pohledávky vůči jedné FO nebo PO, které mají splatnost do jednoho roku a jsou vedeny ve stejné měně.
• Zásada odpovědnosti – ÚJ může pověřit vedením a kontrolou svého účetnictví jinou PO nebo FO, ale stále nese plnou zodpovědnost za jeho vedení a správnost.
• Zásada stálosti účetních metod – Z důvodů srovnatelnosti informací v účetních výkazech nemůže ÚJ měnit metody, které si zvolila na začátku období.
• Zásada věrného a poctivého zobrazení skutečnosti – Vykazování reálné finanční a majetkové situace ÚJ, které odpovídá skutečnostem, které nastaly v průběhu účet. období.
  Pro splnění musí ÚJ dodržet:
  • a) zásadu opatrnosti – cílem je nepřenášet současná rizika do budoucnosti, tzn. Vykazovat pouze reálné a realizované zisky, ale v případě rizik vykazovat nejen ty jisté, ale i pravděpodobné. (tvorba rezerv, tvorba opravných položek…)
  • b) správnost při aplikaci platných předpisů a postupů
• Zásada přednosti obsahu před formou – zkoumání podstaty hospodářské operace.

FINANČNÍ A MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ

Manažerské účetnictví:

Obsahuje celkový soubor informací. Manažerské účetnictví je určeno pro interní potřebu ÚJ. Má důvěrný charakter, proto je jeho hlavním cílem maximální pravdivost. Není nijak regulováno státem. O struktuře manažerského účetnictví si podnikový management rozhoduje sám ve vlastní pravomoci, stejně jako o jeho využití. Účetní okruh manažerského účetnictví je vedle okruhu finančního účetnictví relativně samostatný, oba okruhy si však vzájemně poskytují informace, případně čerpají ze stejných zdrojů.

• Poskytuje neveřejné informace.
• Okruh uživatelů je interní.
• Regulace je v rukách ÚJ.
• Je vedeno v peněžních i naturálních jednotkách.
• Úprava systému vedení manažerského účetnictví je v rukách ÚJ.
• Je u něj běžné operativní vykazování informací.

Finanční účetnictví

Finanční účetnictví je výkaz o vnějších finančních vazbách podniku jako celku. Má poskytovat přesný a spolehlivý přehled o aktivech a pasivech podniku. Poskytuje informace o nákladech a výnosech a také o hospodářském výsledku. Na rozdíl od manažerského účetnictví slouží vnějším uživatelům a partnerům (banky, finanční úřad, pojišťovny, akcionáři, a další) a má jim podávat obraz o situaci podniku. JE řízeno zákony a nařízeními MF.

• Poskytuje veřejné informace.
• Okruh uživatelů je zejména externí.
• Finanční účetnictví je silně regulováno státem.
• Je vedeno pouze v peněžních jednotkách.
• Musí mít formálně i obsahově jednotný systém.
• Výhradně delší vykazování informací.

The post Právní úprava účetnictví – maturitní otázka (2) first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem

Předmět: Personalistika (právo)

Přidal(a): Martina

OKAMŽITÉ ZRUŠENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU ZAMĚSTNAVATELEM Z DŮVODU NEOMLUVENÉ ABSENCE

Jaroslav Novák

Náměstí 34

538 05  Pardubice

Oseva Agri Chrudim, a. s.

IČ: 55441152655

Kočí 5

537 01  Kočí

Jaroslav Kučera

ředitel

Okamžité zrušení pracovního poměru

Vážený pane Jaroslave Nováku,

oznamujeme Vám, že v souladu s ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce s Vámi okamžitě rušíme pracovní poměr, založený pracovní smlouvou ze dne 1. 12. 1989, neboť jste porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k Vámi vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

Důvodem okamžitého zrušení pracovního je Vaše neomluvená nepřítomnost na pracovišti od 10. 3. 2018 do dnešního dne, přičemž se zaměstnavatelem vůbec nekomunikujete.

Jelikož jste do dnešního dne nenastoupil do zaměstnání a na výzvy zaměstnavatele nereagoval, jsme nuceni s Vámi pracovní poměr ukončit okamžitě.

Váš pracovní poměr končí dnem doručení tohoto oznámení.

V Chrudimi, dne 2. 4. 2018.

……………………………………………….

The post Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.