Téma: Evidence podnikatelské činnosti

Předmět: Účetnictví, Podnikání

Přidal(a): Marush

↪ Daňová evidence, účetnictví, účetní doklady – druhy, oběh, opravy, zjištění hospodářského výsledku DE – účetnictví.

DAŇOVÁ EVIDENCE

↪ = příjmy, výdaje

Nejdůležitější knihou v daňové evidenci je deník příjmů a výdajů (peněžní deník), ve kterém se zapisují hospodářské operace, které vyjadřují příjem nebo vydání peněžních prostředků.

Do deníku se zapisuje zejména na základě pokladních dokladů a bankovních výpisů, nezapisují se zde pravidla hospodářské operace, které mají charakter předpisu plateb.

• musí vést FO, které dosahují příjmu ze samotné činnosti např. živnostníci, advokáti, umělci
• nedaňové – výběr pro osobní spotřebu, splátka úvěru pro podnikání, osobní vklad
• daňové – úroky, prodaný firemní majetek, přijatá záloha, tržby

Pokud vybereme peníze z pokladny, které chceme uložit na Bú, dáme je do průběžných položek, dokud nebudou černé na bílém, že jsou na účtu.

ÚČETNICTVÍ

Základním předpisem, kterým se řídí vedení účetních záznamů závazně pro účetní jednotky, je zákon o účetnictví.

• je nástroj pro sledování a zobrazení stavů, toků a výsledků ekonomické činnosti v peněžních jednotkách.
• je uspořádaným systémem evidence, obecně platnými normami a definovanými pravidly

Musí poskytovat informace o:

• stavu a pohybu majetku a jeho zdrojích financování
• nákladech, výnosech a s tím souvisejícím výsledkem hospodaření účetní jednotky

DRUHY ÚČETNÍCH DOKLADŮ

Faktury vystavené – účetní jednotce vzniká vůči odběrateli pohledávka

Faktury přijaté – vyúčtování od dodavatele, (za nákup materiálu, zboží, služeb), vzniká účetní jednotce závazek

Příjmový pokladní doklad – používají se u plateb za hotové, vyhotovují se 2x, originál zákazníkovi

Výdajové pokladní doklady – podobné položky jako u příjmových, na jejich základě se účtují výdaje v hotovosti

Bankovní výpisy – informují o stavu a pohybu peněz na bankovním účtu

Vnitřní účetní doklady (interní) – slouží pro zaúčtování operací uvnitř podniku

• příjemky
• výdejky
• výplatní listina

OBĚH

• Rozhodující = organizační struktura podniku
• • malý podnik – v podstatě bez oběhu
  • velký podnik – vnitropodniková směrnice
• Přezkoušení správnosti:
• • věcná /obsahová/ stránka
  • formální /náležitosti/
• Příprava zaúčtování:
• • rozdělení – druh /DF, VF, PVD, BV/
  • označení – číselná řada
  • evidence – /kniha faktur, pokladní kniha/
• Zaúčtování
• Archivace

OPRAVY

• Bezdokladově – na původní doklad /škrtne se, opraví a podpis+datum/
• Dokladově – BDP, opravný doklad

ZJIŠTĚNÍ HOSPODÁŘSKÉHO VÝSLEDKU – ÚČETNÍ ZÁVĚRKA

Účetní závěrka se skládá z:

• rozvahy (bilance)
• výkazu zisku a ztráty (výsledovky)
• výkaz cash flow
• přílohy.

Informace musí být správné, úplné a přesné, takže je nutné sestavení účetní závěrky věnovat náležitou pozornost.

Řádnou účetní závěrka – ta se sestavuje vždy k 31. 12. či konci hospodářského roku

Mimořádnou účetní závěrka – v případech dle § 17 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (např. likvidace, zánik povinnosti vést účetnictví apod.),

Mezitímní účetní závěrku, kterou si sestavujeme kdykoliv během roku, ať už pro potřeby účetní a ulehčení řádné účetní závěrky, nebo na vyžádání majitelů společnosti.

Povinný obsah řádné účetní závěrky je:

• jméno a příjmení, obchodní firma nebo jiný název účetní jednotky
• sídlo nebo bydliště a místo podnikání
• identifikační číslo, pokud ho má účetní jednotka přidělené
• právní forma účetní jednotky
• předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena
• rozvahový den nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje
• okamžik sestavení účetní závěrky

The post Evidence podnikatelské činnosti first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Téma: Daň z příjmu FO

Předmět: Účetnictví, Ekonomie

Přidal(a): Diana Mošová

↪ Daň z příjmů fyzických osob je upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Poplatníkem daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby.

Předmět daně z příjmů fyzický osob jsou:

• příjmy ze samostatné činnosti (mzda, plat)
• příjmy ze závislé činnosti (OSVČ, …)
• příjmy z kapitálového majetku (výnos CP, úroky, …)
• příjmy z nájmu
• ostatní příjmy (dary, výhry, …)

Příjmem se rovněž rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou.

Uvedené příjmy tvoří dílčí základ daně. Základem daně je součet dílčích základů daně ze samostatné činnosti, kapitálového majetku, nájmu a ostatních příjmů, tedy z nezávislé činnosti.

Uvedené příjmy tvoří dílčí základ daně. Základem daně je součet dílčích základů daně ze samostatné činnosti, kapitálového majetku, nájmu a ostatních příjmů, tedy z nezávislé činnosti.

Sazba daně činí 15 % nebo progresivní 23 % (pokud příjmy jsou vyšší než 48 36násobek průměrné mzdy, průměrná mzda pro rok 2025 je 46 557 Kč, minimální je ale 20 800 Kč) ze základu daně.

> Podnikatel vydělá 1 900 000 Kč

• Odvede 1 582 812 Kč 15 % daň
  • Ze zbylých 317 188 Kč odvede 23 %

Daň se počítá jako základ daně snížený o nezdanitelné části základu daně a o odčitatelné položky od základu daně zaokrouhlený na celá sta Kč dolů vynásobená 0,15/ 0,23.

Kdo musí podávat daňové přiznání? Daňové přiznání k dani z příjmů za uplynulý rok podává každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně FO, přesáhly 50 000 Kč. Do roku 2012 byl tento limit 15 000 Kč. Daň musí platit i podnikající důchodci. Každý zaměstnavatel je povinen odvádět daň z příjmu FO za své zaměstnance. Může se ale stát, že zaměstnanec si chce daně FO řešit sám, může.

Nezdanitelné části snižují základ daně:

• Bezúplatná plnění (dary)
• Zaplacené úroky z hypotéčního úvěru a úvěru ze stavebního spoření
• Zaplacené příspěvky na penzijní pojištění
• Zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění
• Odborové příspěvky
• Příspěvek na úhradu dalšího vzdělávání: Poplatníci si mohou snížit základ daně o příspěvek na zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.

Odčitatelné položky od základu daně snižují základ daně poplatníka.

• daňová ztráta (záporný základ daně), která vznikla v předcházejících zdaňovacích období, nejvíce však za 5 předcházejících let.
• odpočet nákladů na podporu výzkumu a vývoje.

Slevy na dani na rozdíl od nezdanitelných částí základu daně a odčitatelných položek nesnižují základ daně, nýbrž již vypočtenou daň. Jednotlivé slevy a jejich výše:

• Na poplatníka 30 840 Kč
• Na druhého z manželů 24 840 Kč (pokud jeho příjem nepřesáhl 68 000), lze tuto slevu uplatnit pouze v případě že manžel/ka (registrovaný partner/ka) pečuje o dítě mladší 3 let ve společné domácnosti
• Základní sleva na invaliditu = Invalidní důchod 1. a 2. stupně 2 520 Kč. Rozšířená sleva na invaliditu = Invalidní důchod 3. stupně 5 040 Kč
• Držitel průkazu ZTP/P 16 140 Kč
• Na studenty a školkovné (zrušené 2024)

Slevy lze uplatňovat buď ročně, nebo měsíčně v poměrové výši k ročním slevám. Pokud chce poplatník uplatňovat slevy na dani, musí podepsat formulář „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“. Daňové slevy lze uplatňovat pouze u jednoho zaměstnavatele.

Daňovým zvýhodněním se rozumí sleva na dani, daňový bonus nebo kombinace obojího. Zvýhodnění se týká počtu vyživovaných dětí, a může ho uplatnit pouze jeden z poplatníků žijících ve společné domácnosti. Tyto částky se navzájem nesčítají. Poplatníci si mohou ročně uplatnit:

• slevu na první dítě ve výši 15 204 Kč
• na druhé 22 320 Kč
• na třetí a další 27 840 Kč

Příjmy ze samostatné činnosti jsou uvedeny v § 7 zákona o dani z příjmu. Jsou to například:

• Příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství
• Příjmy ze živnostenského podnikání
• Příjem z jiného podnikání, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění
• Podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku

Dílčím základem daně je rozdíl mezí příjmy a výdaji vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Výdaje lze uplatňovat buď ve skutečné výši výdajů nebo v procentech z příjmů.

Příjmy ze závislé činnosti jsou uvedeny v § 6 zákona o dani z příjmu, a jsou jimi například:

• Příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovně-právního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru.
• Příjmy za práci člena družstva, společníka společnosti s ručením omezeným nebo komanditisty komanditní společnosti.
• Odměny člena orgánu právnické osoby a likvidátora.

Předmětem daně může být příjem peněžní, ale i příjem nepeněžní. Zákon o dani z příjmů uvádí, které příjmy nejsou předmětem daně, nebo které jsou od daně osvobozeny.

V zákoníku práce jsou rozlišeny pracovně-právní vztahy, které mají odlišné podmínky. Patří mezi ně:  

• Pracovní smlouva
• Dohoda o provedení práce
• Dohoda o pracovní činnosti

Příjmy z kapitálového majetku upravuje § 8 zákona o dani z příjmů. Mezi kapitálové příjmy patří příjmy z držby majetku:

• například úroky z držby cenných papírů
• podíly na zisku obchodní korporace
• úroky z poskytnutých úvěrů a půjček
• výnos z jednorázového vkladu.

Příjmy z nájmu jsou upravovány § 9 zákona o dani z příjmů, a jedná s o:

• Příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů
• Příjmy z nájmu movitých věcí, který není příležitostný

Ostatní příjmy mají oporu v § 10 zákona o dani z příjmů. Patří sem příjmy, které nezapadají ani do jedné z předchozích kategorií. Jsou jimi například:

• Příjmy z příležitostných činností nebo příležitostného nájmu movitých věcí
• Příjmy z úplatného převodu nemovité věci, cenného papíru nebo jiné věci

Termín Přiznání k dani z příjmů a úhrada daně za daný rok při fyzickém podání je 1. dubna. Pokud podáváte přiznání elektronicky přes datovou schránku, pak do 1. května. Pro přiznání podané daňovým poradcem do 1. července.

Pokud vám vznikne přeplatek, finanční úřad ho vyplatí do 30 dnů od termínu podaní přiznání.

Osvobozené příjmy, které se vyskytují nejčastěji

• Dary – bezúplatné příjmy
  • od příbuzného v linii přímé (otec – syn – děda) a v linii vedlejší,
  • od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící,
  • obmyšleného z jeho majetku, který do svěřenského fondu vyčlenil nebo kterým zvýšil majetek tohoto fondu,
  • nabyté příležitostně, pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku 15 000 Kč.
• Dědictví – příjmy z nabytí dědictví nebo odkazu.
• Výhry z loterie a tomboly, pokud výše výhry nepřesahuje 1 000 000 Kč.
• Výhry z hazardních her, pokud rozdíl mezi úhrnem výher a úhrnem vkladů nepřesahuje 1 000 000 Kč.
• Přijatá náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku, plnění z pojištění odpovědnosti za škodu, plnění z cestovního pojištění;
• Restituce
• Důchody – příjem získaný ve formě dávky nebo služby z nemocenského pojištění, důchodového pojištění
• Příjem z penze, invalidní penze
• Dávka pro osobu se zdravotním postižením, dávka pomoci v hmotné nouzi, sociální služba, Dávka státní sociální podpory, dávka pěstounské péče
• Plnění z vyživovací povinnosti.
• Příspěvek fyzické osobě poskytovaný podle zákona upravujícího stavební spoření a státní podporu stavebního spoření.
• Dotace ze státního rozpočtu
• Příjem plynoucí ve formě daňového bonusu.
• Příjem ve formě náhrady účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s darováním a odběrem krve
• Příjem v podobě stipendia

The post Daň z příjmu FO – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Základní účtování mezd

Předmět: Účetnictví

Přidal(a): Saruš

Mzda

• Je odměna pracovníkovi za vykonanou práci v pracovním poměru, kterou zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci zpravidla měsíčně
• Její výše je určena v pracovní smlouvě

Mzda hrubá

• Je peněžní odměna za práci před zdaněním a jinými odpočty
• Po zdanění a dalších úpravách je výsledkem výpočtu čisté mzdy

Skládá se z:

• Základní mzdy, která má dvě podoby
  • 1) časová – požívá se tam, kde nejde přesně změřit odvedený výkon
  • 2) úkolová – vypočítavá se podle skutečné odvedeného výkonu
• Náhrada mzdy
  • mzda za neodpracovaný čas, na kterou mají zaměstnanci právo
• Příplatky
  • máme nárok na různé příplatky, práce přesčas, ve svátek, v sobotu či neděli
• Prémie, odměny
  • doplňují základní mzdu a mají podivovat zaměstnance

Čistá mzda

• Je částka, kterou vám zaměstnavatel skutečně vyplatí jako odměnu ze závislé činnosti
• Čistou mzdu spočítáme odečtením daně z příjmu, sociální a zdravotní pojištění z hrubé mzdy

Částka k výplatě

•  Čistá mzda – ostatní srážky + náhrady za pracovní neschopnost+ nemocenské dávky

Zákonné srážky ze mzdy

Zdravotní pojištění

• Je odváděno zaměstnavatelem na účty zdravotních pojišťoven jednotlivých zaměstnanců a je určeno na úhradu standartní lékařské péče

Sociální pojištění

• Zahrnuje pojistné na
• Důchodové pojištění
• Nemocenské pojištění
• Příspěvek na státní politiku
• Zaměstnanci se sráží 6,5 procent
• Zaměstnavatel odvádí dalších 25 procent

Účtování mezd

• Hrubá mzda je nákladem podniku na účet 521 mzdové náklady
• Podniku vzniká závazek k zaměstnanci na účet 331 na straně dal

Dan z přijmu ze závislé činnosti

• Základem pro výpočet je tzv. superhrubá mzda
• Hrubá mzda je zvýšená o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění
• 25 procent sociální pojištění
• 9 procent zdravotní pojištění

Pohledávky vůči zaměstnancům

• Zálohy poskytnuté zaměstnancům na služební cesty, drobné nákupy a jiné účely se považují za pohledávky

Ostatní závazky vůči zaměstnancům

• Na tomto účtu se evidují například závazky za vyúčtování služební cesty, na kterou nebyla poskytnutá záloha

Mzdová evidence

• Evidence se vede na mzdových listech
• Mzdové listy jsou analytickou evidencí k účtu zaměstnanci

Mzdové listy musí obsahovat

• Údaje o zaměstnanci
• Jméno, příjmení
• Rodné číslo
• Bydliště
• Jména a rodná čísla osob, na které zaměstnanec uplatňuje slevy na dani
• Výše pojistného
• Základ pro výpočet mzdy
• Slavy na dani
• Dan po slevách
• Počet dnů vykonané práce

The post Základní účtování mezd – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Časové rozlišení nákladů a výnosů

Předmět: Účetnictví

Přidal(a): Hannah

Firma eviduje svou hospodářskou činnost pomocí účetnictví. Pro výpočet výsledku hospodaření je důležitá správná evidence nákladů a výnosů.

Základní pojmy a příklady

(Charakteristika pojmů náklad a výdaj, příklady časového nesouladu)

Na rozdíl od fyzických osob, které vedou daňovou evidenci, účetní jednotky při výpočtu hospodářského výsledku zjišťují z evidence výnosy a náklady.

Náklad:

• Peněžní vyjádření spotřeby nakoupených služeb, práce zaměstnanců, zaměstnancům vyplacené mzdy, pojistné zaplacené za zaměstnance, nakoupený spotřebovaný materiál, oběžný majetek nebo opotřebení dlouhodobého majetku.

Výdaj:

• Snížení stavu peněžních prostředků v pokladně nebo na bankovním účtu účetní jednotky a to bez ohledu na účel jejich vynaložení.

Výnos:

• Výnosy představují výkony účetní jednotky v peněžním vyjádření. Podstata výnosů jsou tržby. Vznikají zejména při:
  • prodeji zboží, výrobků a služeb
  • jiného majetku účetní jednotky

Příjem:

• Přírůstek peněz na pokladně nebo bankovním účtu

Příklady časového nesouladu

• náklad dříve než výdaj
  • výplatní listina mezd zaměstnanců za únor -> náklad
  • výplata únorových mezd v průběhu března -> výdaj
• výdaj dříve než náklad
  • poskytnutá záloha dodavateli za energii -> výdaj
  • přijatá faktura za spotřebovanou energii -> náklad
• náklad a výdaj současně
  • v hotovosti zaplaceno v autoservisu za opravu firemního auta
• výnos dříve než příjem
  • vystavená faktura odběrateli -> výnos
  • přijatá úhrada od odběratele -> příjem
• příjem dříve než výnos
  • přijatá záloha od odběratele -> příjem
  • vystavena faktura odběrateli -> výnos
• příjem a výnos současně
  • tržby v hotovosti na prodejně za prodané zboží

Účty a jejich použití

(Účty časového rozlišení – význam, použití, akruální princip účtování nákladů)

Význam

• Časové rozlišení může být používáno pro zajištění souvislosti nákladů a výnosů v průběhu roku, aby měsíční účetní závěrky měly přesnější vypovídací schopnost.

Akruální princip

• Náklady a výnosy je nutno zaúčtovat do jednotlivých období, podle časové a věcné souvislosti.
• Nástrojem ke splnění tohoto požadavku je časové rozlišení, které tedy představuje rozdělení nákladů a výnosů do těch účetních období, se kterými časově a věcně souvisí.
• Rozeznáváme časové rozlišení v širším a užším pojetí.

Výjimky z povinnosti časového rozlišení výnosů a nákladů

• Položky nevýznamné nebo periodicky se opakující není nutné časově rozlišovat. Pravidelně se opakující výdaje jsou například výdaje na pojištění odpovědnosti, položky na prováděný audit apod.
• Pro časové rozlišení si firma vypracuje vnitropodnikovou směrnici, z nichž bude patrné, podle jakých zásad se v této oblasti postupuje.
• Každou případnou změnu v ni je potřeba řádně zdůvodnit

1) Časové rozlišení v užším pojetí

• Známe čas, částku, účel použití,

2) Časové rozlišení v širším pojetí

• Používá se tehdy, pokud známe pouze účel a období a neznáme částku.
• Časové rozlišení v širším pojetí zahrnuje:
  • Dohadné položky aktivní (účet 388 – dohadné účty aktivní) a dohadné položky pasivní (účet 389 – dohadné účty pasivní) – není zde přesně známa jejich částka a účetní jednotka ji pouze odhaduje
  • Rezervy (účtová skupina 45) – je přesně znám pouze účel, pro který se tvoří Částka i období, ve kterém se budou čerpat se pouze odhadují.

Časové rozlišení nákladů a výnosů v užším pojetí

(Charakteristika, použití účtů, účty v rozvaze)

Pro časové rozlišení v užším pojetí je charakteristické, že účetní jednotce jsou známy tři parametry:

• účel
• částka
• období

Používá se některý z těchto účtů:

• 381 – náklady příštích období /aktivní
• 382 – komplexní náklady příštích období
• 383 – výdaje příštích období / pasivní
• 384 – výnosy příštích období (příjem teď, výnos příště)
• 385 – příjmy příštích období (výnos teď, příjem příště)

Dohadné položky

(Charakteristika, parametry pro použití, příklady použití, účtování)

Charakteristika

• Pokud má účetní jednotka na konci účetního období pohledávky nebo závazky, jejichž přesná výše není známa, používá k jejich zaúčtování dohadné účty.
• Používá se tehdy, pokud známe pouze účel a období a neznáme částku.
• Časové rozlišení v širším pojetí zahrnuje:
  • dohadné položky aktivní (účet 388 – dohadné účty aktivní) – slouží k zachycení pohledávek
  • dohadné položky pasivní (účet 389 – dohadné účty pasivní) – není zde přesně známa jejich částka a účetní jednotka ji pouze odhaduje. Slouží k zachycení závazků

Příklady

• účet 388
• • během roku došlo k pojistné události, ale pojišťovna dosud neoznámila přesnou výši náhrady; cizí osoba způsobila firmě škodu, ale soudní řízení dosud probíhá – pohledávka za pojišťovnou resp. za viníkem
• účet 389
• • dodavatelem do konce roku nevyfakturovaná dodávka majetku nebo služeb – závazek vůči dodavateli v odhadované výši

Místo dodavatele účet 389 jelikož nemám FAP

Rezervy

(Význam rezerv, parametry pro použití, pravidla tvorby zákonných rezerv)

Význam rezerv

• Účetní jednotka si může vytvářet zdroje na krytí v budoucnu očekávaných výdajů. Účetnictví rezervy považuje za dlouhodobé cizí zdroje.
• Smyslem tvorby rezerv je rozložit částku nákladů, které se v účetnictví objeví za několik let, do účetních období, které předcházejí očekávanému vzniku nákladů.

Zákonné rezervy

• Dělíme v širším použití.
• Dělíme rezervy na zákonné a ostatní

Zákonné rezervy

• Jsou vymezeny v zákonu o rezervách.
• Lze je tvořit pouze na opravy majetku, odpisovaného 5 a více let dle zákona o daních z příjmů.

Ostatní rezervy

• Jejich tvorba je upravena vnitřním předpisem účetní jednotky.
• příklady:
  • majetek zařazen do 1. odpisové skupiny a výš
  • rezervu na splatnou daň z příjmu
  • rezervu na rizika a ztráty z podnikání
  • rezervu na záruku na záruční opravy
• Musí se zařídit zvláštní účet, kde se musí ukládat
• Účet 552 / 451 daň účinná
• Čerpání= rušení opačným postupem 451 / 552

The post Časové rozlišení nákladů a výnosů first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Zboží a zásoby vlastní výroby

Předmět: Účetnictví

Přidal(a): Hannah

Charakteristika a zařazení

(Dle směrné účtové osnovy)

• Zbožím se rozumí věci movité (včetně zvířat) i nemovité za účelem prodeje.
• Zboží je nakupováno a prodáváno za účelem zisku, nemění se jeho podstata.
• Mezi zboží patří také výrobky vlastní výroby, které byly aktivovány a předány do vlastních prodejen.
• Zbožím mohou být i nemovité věci, pokud je účetní jednotka nakupuje za účelem dalšího prodeje a sama je nepoužívá, nepronajímá a neprovádí na nich technické zhodnocení.

Zařazení dle směrné účetní osnovy

• O zboží účtujeme v 1. účtové třídě v účtových skupinách 13, 15 a 19:
• • 131 – Pořízení zboží
  • 132 – Zboží na skladě a v prodejnách
  • 139 – Zboží na cestě
  • 196 – Opravná položka ke zboží
• Dále v 5. a 6. účtové třídě:
• • 504 – Prodané zboží
  • 604 – Tržby za zboží

Oceňování zásob zboží

(Při pořízení, vyskladnění k prodeji a ocenění zboží při prodeji)

a) Pořizovací cena = cena pořízení + vedlejší pořizovací náklady

• Pořizovací cenou se rozumí cena, za kterou jsou zásoby skutečně pořízeny včetně nákladů souvisejících s jejich pořízením. Vedlejší pořizovací náklady zahrnují zejména: přepravné externí a interní, clo, provize, pojistné při přepravě:

(účet 586 – Vnitropodnikové služby)

b) Vlastní náklady – u zásob, které jsou výsledkem vlastní činnosti

• Přímé náklady spojené s výrobou (např. přímý materiál – spotřeba základního materiálu, přímé mzdy – mzdy výrobních dělník za odpracovaný čas), popřípadě i přiřaditelné nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo jiné činnosti
• Nepřímé náklady např. výrobní režie (celkové nepřímé náklady za určité období se rozpočítávají na jednotlivé druhy výkonů)

c) Reprodukční pořizovací cenou– u zásob a zboží nabytých bezplatně

Zákon o účetnictví nám povoluje dvě metody ocenění:

• FIFO (první dovnitř, první ven)
• Vážený aritmetický průměr:
  • proměnlivý: počítá se při každém výdeji
  • periodický: počítá se za určité období, jehož délku si stanoví účetní jednotka (kratší než jeden měsíc)

Zboží vyskladňujeme také v pořizovacích cenách.

Ocenění zboží při prodeji:

Prodej zboží se oceňuje v prodejních cenách, které se skládají z:

• pořizovací ceny
• obchodní marže (částka, kterou si obchodní firma přidává k pořizovací ceně, aby jí pokryla její náklady a vytvořila zisk
• daně z přidané hodnoty (jen pro plátce DPH)

Účtování zboží

(Způsobem A a způsobem B, během účetního období a na konci roku)

Způsob A

• na začátku roku zaúčtujeme PS 701/132
• v průběhu roku používáme při pořízení účet pořízení 131, ze kterého pak přeúčtujeme na účet 132 – zboží na skladě
• při úbytku účtujeme na účet 504 – prodané zboží
• při prodeji zboží je potřeba zaúčtovat i tržbu z prodeje na účet 604 – Tržby za zboží
• Rozdíl mezi párovými účty 504 a 604 představuje tzv. obchodní marži (rozdíl mezi prodejní a pořizovací cenou prodaného zboží)
• na konci účetního období kontrolujeme konečný zůstatek na účtu 131, který musí být nulový

Způsob B

O pořízení zásob se účtuje přímo do spotřeby (do nákladů) tj. bez použití účtů pořízení (111, 131 a 112, 132)

• na začátku roku zaúčtujeme PS 701/132
• na rozdíl od způsobu A v průběhu roku NEÚČTUJEME na účet pořízení, ale rovnou do nákladů na účet 504 – prodané zboží
• vystavujeme příjemky, výdejky, ale NEÚČTUJEME
• na konci účetního období zaúčtujeme PS do spotřeby účtu 504/132 a odúčtujeme ze spotřeby konečný zůstatek 132/504 a tu částku konečného zůstatku zjistíme na skladní kartě

Inventarizace

• Řádná – k okamžiku sestavení řádné účetní uzávěrky – poslední den úč. období
• Mimořádná – k okamžiku sestavení mimořádné účetní závěrky nebo při změně odpovědného pracovníka.

Inventura = zjištění skutečného stavu majetku. Je součástí inventarizace.

• Skutečný stav zásob se zjišťuje fyzickou inventurou (počítání, vážení, měření), vyhotovují se inventurní soupisy a inventarizační zápis.
• Při porovnávání účetního stavu se stavem skutečným mohou být zjištěny inventarizační rozdíly – manka nebo přebytky

Termín:

• 1x ročně
• ke dni účetní uzávěrky – 4 měsíce před rozvahovým dnem (posledním dnem účetního období) a 2 měsíce po něm

Účetní vypořádání:

• a) Manko
  • = Provozní náklad, předepsané náhrady se účtují jako provozní výnos účet 648.
  • Skutečný stav je menší než stav účetní.
  • Účetní stav se zjistí v inventární kartě + konečné zůstatky majetkových účtů.
  • Manko úbytek zásob, u kterého nebyla zjištěná příčina, zatímco škoda je neodstranitelné poškození nebo úplné zničení v důsledku živelné pohromy nebo jiné události MD 504/D 132 a MD 378/ D 648.
  • Manko se předá k úhradě odpovědné osoby.

• b) Přebytek
  • Skutečný stav je větší než stav účetní, proto se účtuje jako provozní výnos se souvztažným zápisem na vrub (MD) účtu 112, 132.

Manka a přebytky nelze vzájemně vyrovnávat (kromě neúmyslné záměny jednotlivých druhů zásob).

Škody na zásobách materiálu a zboží

• Škody na zásobách materiálu způsobené např. fyzickým znehodnocením nebo živelnými pohromami, popř. jinými nahodilými událostmi představují úbytek materiálu a náklad účtovaný na vrub účtu 549- Manka a škody (daňově účinná pouze do výše náhrad)

Oceňování zásob při inventarizaci

• Při inventarizaci se také porovnává reálná (tržní) hodnota zásob s jejich oceněním v účetnictví. Mohou nastat tyto varianty:
  • a) Zásoby mají vyšší reálnou hodnotu než je ocenění v účetnictví – neúčtuje se
  • b) Reálná hodnota je nižší než cena zásob v účetnictví:
    • Trvalé snížení hodnoty zásob se zaúčtuje na vrub účtu 549 – Manka a škody
    • Přechodné snížení hodnoty zboží – opravná položka MD 191- Opravná položka k materiálu, D 559 – Tvorba a zúčtování opravných položek

Inventarizace nedokončené výroby

• Přirozené úbytky u nedokončených výrobků MD 583 – Změna stavu výrobků /D 123 – Výrobky
• Manko u výrobků a zboží 549/123
• Přebytek 123/648

Zásoby vlastní výroby

(Zařazení dle směrné účtové osnovy, oceňování a účtování)

Zařazení

• O zásobách vlastní výroby účtujeme v 1. účtové třídě a ve skupinách 12 – Zásoby vlastní činnosti a 19- Opravné položky k zásobám
• Nedokončená výroba – účet 121 – zhotovované produkty, které již prošly jedním nebo více výrobními stupni a nejsou tedy již materiálem, ale také ještě ne hotovým výrobkem
• Polotovary – účet 122 – jde o nedokončené výrobky, které se mohou též samostatně prodávat
• Výrobky – účet 123 – předměty, které podnik vyrábí s cílem je prodat odběratelům
• Zvířata – účet 124 – patří sem mladá a jatečná zvířata, dále pak ostatní zvířata, která nejsou vykazována v rámci DHM nebo zboží

Oceňování

• Zásoby vlastní výroby oceňujeme ve vlastních nákladech výkonu, který zahrnují přímý materiál, přímé mzdy, výrobní režie, úplné náklady výroby, správní a zásobovací režie a k tomu přidáváme zisk a DPH a máme prodejní cenu s DPH, kterou oceňujeme v účtu 583 – změna stavu výrobků.
• Zjišťování vlastních nákladů:
  • Jde o skutečné vlastní náklady
  • Jde o náklady zjištěné podle předběžných kalkulací

Účtování:

• O přírůstcích a úbytcích zásob vlastní výroby se účtuje na stejných dvojicích účtů – k jednotlivým účtům zásob se jako souvztažný použije příslušný účet z účtové skupiny 58 – Změna stavu zásob vlastní činnosti
• Přírůstky:
• • MD – 121, 122, 123 – NV, Polotovary, Výrobky
  • Dal – 581, 582, 583 – Změna stavu
• Úbytky:
• • MD – 581, 582, 583 – Změna stavu
  • Dal – 121, 122, 123 – NV, Polotovary, Výrobky

The post Zboží a zásoby vlastní výroby – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Zúčtování daní a dotací

Předmět: Účetnictví

Přidal(a): Janča

Pojmy:

• Daň = povinná, nenávratná, zákonem stanovená platba do veřejného rozpočtu
• Správce daně = státní instituce, která daň vybírá, má právo kontrolovat, zda jsou odvedeny ve správné výši (může i vymáhat) | jedná se o FÚ
• Plátce daně = osoba, která má povinnost odvádět daň (např. u daně z příjmů ZL za své ZC)
• Poplatník daně = osoba, kterou daň zatěžuje (např. ZC je poplatníkem, protože o daň bude jeho příjem nižší)
• Zdaňovací období = časový interval, za který se daň vyměřuje a odvádí
• Splatnost daně = termín, do kterého musí být daň uhrazena (den kdy částka byla připsána na účet FÚ)

Členění daní

• PŘÍMÉ DANĚ
  • Daně z příjmů: daň z příjmů PO (341) = za celou firmu, základ daně je HV účetní jednotky daň z příjmů FO (342) = daně z příjmů za ZC, poplatník ZC, plátce podnik
  • Daně majetkové: na účet 345 (ostatní daně a poplatky) = např. silniční daň, daň z nemovitosti
• NEPŘÍMÉ DANĚ = zahrnuté v ceně nakupovaného zboží a služeb | ÚJ je plátcem | poplatníkem je spotřebitel
  • DPH = daň z přidané hodnoty (343)
  • Spotřební daně = 345 – ostatní daně a poplatky
  • Ekologické daně = 345 – ostatní daně a poplatky (daň ze zemního plynu, elektřiny, pevných paliv…)

341 Daň z příjmů = DAŇ ZA CELOU FIRMU (19 %)

• Na tomto účtu se účtuje daň z příjmů | poplatníkem je ÚJ
• Základ daně z příjmů PO získáváme z účetního hospodářského výsledku (V-N)
• Základ daně se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů a zdaňuje se sazbou 19 %
• Zdaňovací období je totožné s účetním obdobím (kalendářní nebo hospodářský rok)
• Splatnost je nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období (do 1.4.) – výjimku tvoří poplatníci, kteří mají zákonnou povinnost auditu nebo přiznání zpracovává daň. poradce = splatnost je 6 měs. (do 1.7)
• Během roku platí ÚJ zálohy na účet 341 na MD. Po ročním zúčtování vznikne skutečná daňová povinnost | Vznikne buď N 591 (pro běžnou činnost) nebo 593 (pro mimořádnou činnost). Rozdíl mezi zaplacenými zálohami a skutečnou daní se nazývá doplatek nebo vrácení. Tento rozdíl se účtuje na účet 595.

342 Ostatní přímé daně

• K zaúčtování daně z příjmů, kdy ÚJ je plátcem, ale poplatníkem je jiný subjekt
• Jedná se především o daň z příjmů FO ze závislé činnosti a z funkčních požitků u ZC, společníků apod.
• ÚJ sráží tuto daň měsíčně zálohou nebo srážkovou daní
• Výpočet daně FO ze závislé činnosti
  • HM – SP a ZP – daň z příjmu 15 % = čistá mzda
  • Daň ze mzdy upravíme o slevy na dani, na které má ZC nárok

DPH – 343 (používají pouze plátci DPH)

• Nepřímá daň, která je obsažena v ceně zboží a služeb
• Poplatníkem každý spotřebitel, protože platí cenu včetně DPH
• Plátce je podnikatel, který se stává prostředníkem mezi spotřebitelem a FÚ
• Zdaňovacím obdobím je měsíc nebo čtvrtletí
• Splatnost DPH je do 25 dnů následujícího měsíce (daňové přiznání + kontrolní hlášení)

Plátce DPH

• a) povinně = pokud překročí za 12 po sobě jdoucích měsíců obrat 2 mil Kč | po pořízení zboží z EU za více než 250 000Kč | při zasílání zboží, na které se vztahuje spotřební daň (cigarety, víno)
• b) dobrovolně = pokud obchoduji s plátci DPH
• = Sazby: 21 % = elektronika, služby, zboží| 12 % = léky, potraviny, doprava | 0 % = poštovní a fin. služby
  • // sazby se často mění – nutné se zjistit aktuální //

Ostatní daně a poplatky

• Spotřební daně, ekologické daně, majetkové daně, poplatky dle právních předpisů

SPOTŘEBNÍ DANĚ: daň z minerálních olejů, lihu, piva, vína a meziproduktů, tabákových výrobků

• Účtování obdobné jako u DPH | plátci jsou všichni výrobci a dovozci daného zboží

  345 Ostatní  daně a poplatky 

EKOLOGICKÉ DANĚ

• Daň ze zemního plynu a dalších plynů, pevných paliv, elektřiny
• Jsou dáni absolutní částkou na jednotku množství | zdaň. obdobím je 1 měsíc + jsou splatné do 25. dne dalšího měsíce

MAJETKOVÉ DANĚ

• Silniční daň, daň z nemovitosti
• Účtují se na D 345 souvztažně s N účtem podle druhu daně

Dotace

• Peněžní prostředky, které jsou poskytovány ze státního rozpočtu a jsou vždy vázány na konkrétní účel
• Používají se účty:
  • 346 Dotace ze státního rozpočtu
  • 347 Ostatní dotace

Dva typy dotací

• a)  dotace k úhradě nákladů (provozní dotace)
• • Jsou určeny k pokrytí provozních nákladů určité aktivity, jako jsou například mzdy absolventů škol
  • Pokud dostaneme takovou dotaci, účtujeme ji jako výnos na účtu 648 Ostatní provozní výnosy
• b)  dotace na pořízení dlouhodobého majetku (investiční dotace)
• • Slouží k financování investic do dlouhodobého majetku, jako jsou budovy, stroje
  • Snižuje vstupní cenu pořizované investice, proto se účtuje ve prospěch účtu
  • 042 Pořízení dlouhodobého majetku

The post Zúčtování daní a dotací – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Kapitálové účty, charakteristika, účtování podnikatele

Předmět: Účetnictví, Podnikání

Přidal(a): VERONIKA

Charakteristika kapitálových účtů:

• v účtové osnově pro podnikatele je pro účtování na kapitálových účtech a účtech dlouhodobých závazků vyhrazena 4. účtová třída, kde se soustřeďují rozvahové účty
• podávají přehled o tom kolik majetku si opatřila účetní jednotka z vlastních zdrojů (tj. z vkladů společníků nebo od jiných zakladatelů a ze svých dosažených hospodářských výsledků) a kolik cizích zdrojů (z úvěrů, půjček apod.).
• účty 4. třídy zahrnují z cizích zdrojů pouze ty zdroje financování, které mají dlouhodobý charakter, tj. závazky s dobou splatnosti delší než 1 rok
• závazky s dobou splatnosti do 1 roku jsou evidovány zčásti ve 2. účtové třídě (např. účet 231 – bankovní úvěry) a z části ve 3. účtové třídě (např. účty účtových skupin 32,33, 34, 36 ,37)

Vlastní zdroje:

• Základní kapitál (účet 411)
  • Představuje část kapitálu, který vlastníci na počátku vkládají do podniku jako vstupní zdroj majetku účetní jednotky a který za příznivých hospodářských podmínek dále rozšiřují, buď dalšími vklady vlastníků, nebo ho doplňují ze zisku
  • Základní kapitál se u většiny účetních jednotek zapisuje do obchodního rejstříku.
• Kapitálové fondy (účty 412,413)
• Fondy tvořené ze zisku (účty 421,423, 42)
• Hospodářský výsledek minulých let (účty 428,429)
• Hospodářský výsledek běžného roku

Cizí zdroje dlouhodobé:

• Rezervy – účtová skupina 45
• Dlouhodobé bankovní úvěry – účtová skupina 46
• Dlouhodobé závazky (např. dlouhodobé pújčky, dlouhodobé závazky z pronájmů apod.) – účtová skupina 47

Účtování individuálního podnikatele:

• Pro individuálního podnikatele je v účtové osnově účet 491 – účet individuálního podnikatele.
• Zaznamenávají se ním všechny osobní vklady, výběry a přijaté dary. Svým charakterem nahrazuje u individuálních podnikatelů veškeré účty vlastních zdrojů.
• Účet vykazuje zpravidla pasivní zůstatek, ale za určitých podmínek (např. ztrátové hospodaření, velké zadlužení apod.) může mít zůstatek i aktivní.

Účtování:

• Vklady se účtují na vrub majetkových účtů se souvztažným zápisem ve prospěch účtu 491.
• Vklady bývají jednak na počátku podnikatelské činnosti, kdy podnikatel zpravidla převádí část svých osobních prostředků do podnikání. K dalším vkladům může dojít také v průběhu činnosti, pokud podnikatel má např. malý zůstatek v pokladně nebo na běžném účtu.

Výběry pro osobní potřebu snižují vlastní zdroje na účtu 491, proto se účtují na stranu Má dáti.

Podnikatel – fyzická osoba může kdykoliv bez omezení převádět volné peněžní prostředky pro svoje osobní spotřebu. Není v tomto ohledu limitován žádným předpisem.

Schéma účtování:                                                  MD/Dal

Vklad do firmy                                              0xx,1xx2xx/491

Výběr majetku po osobní spotřebu                          491/0xx,1xx2xx

Převod zisku jako zvýšení kapitálu                          431/491

0xx,1xx2xx – majetkové účty

431 – výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení

The post Kapitálové účty, charakteristika, účtování podnikatele first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Účtování daní a dotací

Předmět: Účetnictví

Přidal(a): Švarcová

• Daně a dotace – účtová skupina 34 – upravuje zúčtovací vztahy k FÚ
• Daň je příjem veřejných rozpočtů, který ze zákona odčerpává část důchodu subjektu na nenávratném principu.

Daňová soustava

Přímé daně:

• srážejí se z našich příjmů, popř. jsou vybírány z majetku
• daně z příjmu – fyzických osob a právnických osob, srážkováá daň
• daň z hazardních her
• majetkové daně – silniční daň, daň z nemovitých věcí
• daňový subjekt je povinen podat daňové přiznání a daň ve stanoveném termínu zaplatit

Nepřímé daně:

• jsou připočteny k cenám statků a služeb, daň za nás vybírá někdo jiný a také ji za nás odvádí
• daň z přidané hodnoty
• daně spotřební
• daně ekologické
• výše daně závisí na tom, kolik výrobků a služeb koupíme
• pro stát pravidelný a významný příjem

Daně:

Účet 341 – daň z příjmů

• použije účetní jednotka v případě, že je plátcem i poplatníkem
• daňová povinnost je pro úč. jednotku nákladem
• předmět daně – upravený HV, zdaňovací období jeden rok (do 1.4., v případě na využívání služeb daňového poradce do 1. 7.)

účtujeme:

• MD 591 D 341
• platba daně nebo zálohy na daň: MD 341 D 221
• daň z příjmů FO – poplatníkem je FO s bydlištěm na území ČR, nebo osoba, která se zde obvykle zdržuje (alespoň 183 dnů v roce)
• sazba daně z příjmů FO činí 15%
• daň z příjmů PO – poplatníkem jsou podnikatelské subjekty zapsané v obchodním rejstříku – sazba daně z příjmů PO je 19 %

Účet 342 – ostatní přímé daně

• slouží k zúčtování daně z příjmů v případech, kdy úč. jednotka je plátcem daně, ale poplatníkem je jiný subjekt
• jedná se o placení daně z příjmů za zaměstnance (daň ze mzdy)
• srážková daň z podílu na zisku společníků

Účet 343 – daň z přidané hodnoty

• používá pouze registrovaný plátce DPH podle zákona o DPH
• je nepřímá daň, tzn., že se neplatí přímo na FÚ, ale je obsažena v ceně zboží a služeb.
• výrobce nebo prodejce (plátce DPH) daň připočítává k ceně výrobku nebo služby a zákazník ji zaplatí společně s cenou
• plátce DPH pak odvede tuto daň na FÚ
• daň se odvádí měsíčně, a to vždy do 25. dne následujícího měsíce

Plátce DPH:

• osoba, která uskutečňuje zdanitelná plnění v rámci své podnikatelské činnosti – registrace u finančních úřadů:
• dobrovolná
• povinná – překročení obratů 1 mil. korun po 12 po sobě jdoucích měsíců

Poplatníkem DPH:

• téměř každá fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje většinu druhů zboží

Sazby daně:

• základní – alkohol…
• snížená – potraviny…
• snížená 10 % – léky…

Režim přenesení daňové povinnosti:

• obecně platí, že ten, kdo uskutečňuje zdanitelné plnění (dodavatel), má povinnost odvést DPH ze svého prodeje a plátce, pro kterého bylo uskutečněno zdanitelné plnění (odběratel), má nárok na odpočet DPH ze svého nákupu v některých případech však toto neplatí např. při pořízení ze zahraničí
• zákon o DPH stanoví i další činnosti, kde lze využít režim přenesení daňové povinnosti, tzv. reverse charge – např. stavební, montážní práce poskytnuté pro jiného plátce
• v tomto režimu se daňová povinnost přenáší na odběratele, tzn. uskutečněné plnění nebude zdaňovat dodavatel, ale odběratel
• dodavatel nebude v daňovém dokladu uvádět DPH, ale na daňovém dokladu, který vystaví musí být uvedeno „daň odvede zákazník“
• účtuje se jako pořízení ze zahraničí pomocí 349 – Spojovací účet k DPH
• přidanění: MD 349 D 343
• nárok na odpočet: MD 343 D 349
• lze zaúčtovat i bez spojovacího účtu zároveň přidanění a nárok na odpočet
  • MD 343 D 343

Účet 345 – ostatní daně a poplatky

a) silniční daň:

• z osobních a nákladních automobilů používaných k podnikání
• silniční daň musí platit každý podnikatel, který používá vozidlo k podnikání, poplatníkem je provozovatel vozidla, zapsaném v technickém průkazu vozidla, nebo zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci, zdaňovací období je 1 rok (daňové přiznání do 31.1., platí se čtvrtletně zálohy na daň) – účtování:
• předpis daně MD 531 D 345
• platby a zálohy daní MD 345 D 221
• vždy daňově uznatelný náklad

b) daň z nemovitých věcí:

• stavby a pozemky, plátcem daně je nejčastěji vlastník nemovitosti, přiznání k dani z nemovitých věcí se musí podat do konce ledna, daň z nemovitosti je splatná k poslednímu květnu příslušného roku, základní sazba daně se násobí koeficientem celostátně určeným koeficientem, a ještě místním koeficientem, který vyhlašuje obec, základem daně je výměra půdorysu, zdaňovací období je 1 rok (daňové přiznání do 31.1., platba do 31.5.) – účtování:
• předpis daně MD 532 D 345
• platba daně MD 345 D 221
• daňově uznatelná, pokud je uhrazena

c) spotřební daň:

• nepřímá daň, podobný charakter jako DPH, spotřební dani podléhají: tabákové výrobky, lih a lihoviny, pivo, víno, pohonné hmoty, plátcem jsou všechny FO a PO, které v tuzemsku tyto výrobky vyrábějí nebo do tuzemska dovážejí, poplatníkem je spotřebitel, jsou stanoveny určitou částkou na jednotku množství, správcem daně jsou celní úřady, sazba daně – je uvedena v korunách na měrnou
  jednotku pro jednotlivé kategorie výrobků (např. 250 kč za litr alkoholu), základem daně – je množství výrobků vyjádřené v měrných jednotkách (např. oleje v litrech), zdaňovacím obdobím – je kalendářní měsíc – účtování: je obdobné jako u DPH, jediným rozdílem je, že místo účtu 343 použijeme účet 345 (na straně MD nárok na vrácení, na straně D vybraná spotřební daň)

Dotace:

• nenávratně poskytnuté peněžní prostředky ze státního rozpočtu (účet 346) nebo obecních a městských rozpočtů (účet 347)
• pro stanovení účtování musíme znát účel

rozlišujeme:

• provozní – k úhradě provozních nákladů, např. mzdy absolventů, účet 648
• investiční – na pořízení dl. majetku, snižují vstupní cenu pořizované investice, účet 042

účtování:

• nárok na dotaci: MD 378 D 346/347
• použití dotace: MD 346/347 D 648 (provozní)/ 042 (investiční)
• příjem dotace: MD 221 D 378.

The post Účtování daní a dotací – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Majetek podniku a zdroje financování majetku

Předmět: Ekonomie, Finance, Účetnictví

Přidal(a): Jan Jáchymek

Majetek a jeho formy Každý podnik potřebuje k plnění své činnosti různé prostředky (budovy, stroje, dopravní prostředky, zásoby, peněžní prostředky apod.). S těmito prostředky hospodaří (vyrábí, prodává, poskytuje služby), proto se jim říká hospodářské prostředky. Jejich konkrétní složení v jednotlivých podnicích závisí na specifických zvláštnostech činnosti každého podniku. Souhrn hospodářských prostředků podniku se označuje jako obchodní majetek.

Členění obchodního majetku

• dlouhodobý majetek
• oběžný majetek

Dlouhodobý majetek

• Je takový majetek, který podniku slouží dobu delší než jeden rok, během používání neztrácí svou původní formu, pouze se postupně opotřebovává. Pořizovací cena min. 40 000 Kč.

Do dlouhodobého majetku patří:

• dlouhodobý hmotný majetek
• dlouhodobý nehmotný majetek
• dlouhodobý finanční majetek

Dlouhodobý hmotný majetek

• pozemky, budovy stavby bez ohledu na výši ocenění
• samotné movité věci s dobou použitelnosti delší než 1 rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou. Movitými věcmi jsou například dopravní prostředky, stroje, přístroje a zařízení.

Dlouhodobý nehmotný majetek

• Dlouhodobý nehmotný majetek jsou například patenty, licence, programové vybavení apod. s dobou použitelnosti delší než 1 rok a pořizovací cena je 60 000 Kč.

Dlouhodobý finanční majetek

• Patří sem cenné papíry, které podnik nakupuje jako dlouhodobou investici na delší dobu než 1 rok.

Oběžný majetek

• Je charakteristický, že během hospodářské činnosti se mění z jedné formy ve formu jinou. Do oběžného majetku patří zásoby, krátkodobý finanční majetek a pohledávky.

Zásoby

• Zásoby jsou materiál, zboží, nedokončená výroba a výrobky.
• Materiál – předměty, které se používají ke zhotovení výrobku
• Zboží – movité věci koupené za účelem dalšího prodeje
• Výrobky – předměty, které podnik vyrábí s cílem prodat je odběratelům
• Nedokončené výroba – produkty, které již prošly jedním nebo více výrobními stupni, nejsou již materiálem, ale také ještě nejsou hotovým výrobkem

Krátkodobý finanční majetek

• Je tvořen z peněžních prostředků.

Peněžní prostředky mohou mít dvojí formu:

• peníze v hotovosti (v pokladně)
• peníze na bankovním účtu
• Krátkodobým finančním majetkem mohou být také ceniny (mohou nahrazovat peníze) ceninami se rozumí poštovní známky, kolky, telefonní karty, zakoupené stravenky pro stravování, dálniční známky. Také cenné papíry do jednoho roku.

Pohledávky

• Pohledávka je nárok podnikatele na úhradu peněžní částky od dlužníka.
• Podnikatel tedy vystupuje ve finančním vztahu v roli věřitele.
• Typickým příkladem je faktura vystavená odběrateli jako předpis částky, kterou má dlužník uhradit ve smluvené lhůtě. Dalším typem pohledávky může být poskytnutá záloha zaměstnanci, přeplatek na daních, nárok na pojistnou náhradu od pojišťovny v případě pojistného plnění.

Zdroje financování majetku

Vyjadřuje, jakým způsobem si účetní jednotka opatřila svůj majetek. Finanční zdroje se rozdělují na:

• Vlastní zdroje (vlastní kapitál)
• Cizí zdroje (závazky)

Vlastní kapitál

• Vlastní kapitál účetní jednotky je tvořen součtem dlouhodobého majetku, peněžních prostředků, cenin, zásob, pohledávek po odečtení stavu závazku (úvěry, ostatní závazky), tzv. obecně lze říci, že: Vlastní kapitál = Majetek – Závazky
• Typickým příkladem vlastního kapitálu jsou vklady podnikatele z osobního majetku do firmy (a to jak na začátku podnikání, tak v jeho průběhu) a zisk podnikání.

Cizí zdroje

• Jsou bankovní úvěry, závazky vůči dodavatelům, závazky vůči zaměstnancům, finančním úřadům, instituce sociálního zabezpečení, zdravotní pojištění apod.
• Závazek (dluh) vyjadřuje povinnost účetní jednotky uhradit věřiteli určitou částku ve stanovené lhůtě.

Úvěry

• Úvěr představuje peněžní prostředky, které peněžní ústav (banka, spořitelna) půjčí firmě na základě smlouvy o poskytnutí úvěru. Jedná se o dluh firmy, tj. povinnost do určitého data splatit úvěr a platit poplatek za úvěr (úrok).

Závazky vůči dodavatelům

• Vznikne tehdy, pokud od jiné firmy něco odebere (zboží, výrobky, službu), dodavatel dodávku fakturuje a odběratel je povinen zaplatit fakturu ve stanoveném termínu uvedeném na faktuře.

Závazky vůči zaměstnancům, zdravotní pojišťovně, správě sociálního zabezpečení

• Účetní jednotka má závazek vůči zaměstnancům nejčastěji z titulu nevyplacených mezd, správně soc. zab. z titulu neuhrazeného soc. pojištění, zdravotním pojišťovnám z titulu neuhrazeného zdravotní pojištění.

Závazek vůči finančnímu úřadu

• Vzniká z titulu nezaplacených daní.

The post Majetek podniku a zdroje financování majetku first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Účetní doklady

Předmět: Ekonomie, Účetnictví

Přidal(a): Aneta

V souladu se zákonem o účetnictví jsou účetní jednotky povinny vést účetnictví průkazně a účetní doklady patří k základním a nejdůležitějším nástrojům průkaznosti účetnictví.

Význam a druhy účetních dokladů

• Zákon o účetnictví ukládá povinnost účtovat na základě účetních dokladů.
• Tyto doklady musí obsahovat předepsané náležitosti.
• Účetnictví vedené na podkladě pravdivých a přesných dokladů zaznamenává průběh hospodářské činnosti v souladu se skutečností. Každá hospodářská operace, která má být zaznamenána v účetnictví, musí být doložena účetním dokladem. Účetní doklad je originální písemnost, která potvrzuje uskutečnění hospodářské operace.

Členění účetních dokladů

Podle druhů

a) Faktura vystavená

• představuje vyúčtování zákazníkovi za provedené dodávky zboží, výrobků nebo služeb, na základě kterého vzniká účetní jednotce pohledávka vůči odběrateli (tj. nárok na zaplacení).

b) Faktura přijatá

• je vyúčtování od dodavatele (například za nákup materiálu, zboží, služeb), na základě kterého vzniká účetní jednotce dluh vůči dodavateli (tj. povinnost zaplatit dlužnou částku)

c) Příjmový pokladní doklad

• prokazuje příjem hotových peněz do pokladny, například příjem peněz v hotovosti za prodej zboží.
• V případě, že přijímáme hotovost od zákazníka, vystavuje se doklad dvakrát – originál se předává zákazníkovi a kopii si ponecháme.

d) Výdajový pokladní doklad

• prokazuje výdaj hotových peněz z pokladny, například za nákup kancelářských potřeb, zaplacení poštovného apod. Průkaznost zajišťují
  přílohy, například paragony z obchodu, stvrzenky o zaplacení, ústřižky poštovních poukázek

e) Bankovní výpis

• zasílá banka a informuje nás o stavu a pohybu peněz na bankovním účtu.
• Bankovní výpis může mít písemnou či elektronickou podobu.

f) Vnitřní účetní doklady (interní doklady)

• slouží pro zaúčtování hospodářských operaci uvnitř firmy.

Mezi nejčastěji používané patří:

• příjemka, která se vystavuje při příjmu materiálu nebo zboží na sklad
• výdejka, která se vystavuje při výdeji zboží nebo materiálu ze skladu
• zúčtovací a výplatní listina zaznamenává dluhy podniku vyplývající z mezd, tzn. vůči zaměstnancům, finančnímu úřadu, zdravotním pojišťovnám, správě sociálního zabezpečení apod.; slouží k zaúčtování vypočtených a přiznaných mezd (není to tedy doklad o výplatě mzdy)

Podle počtu zaznamenaných hospodářských operací

a) Jednotlivé účetní doklady

• dokumentují jednu hospodářskou operaci, například faktura případ vědné za nákup zboží, výdejka materiálu.

Sběrné účetní doklady

• shrnují více jednotlivých účetních dokladů zachycujících stejnorodé hospodářské operace do nového dokladu, aby mohly být zaúčtovány jedním zápisem.
• Do sběrného účetního dokladu Ize shrnovat údaje jednotlivých dokladů za určité období (týden, měsíc).
• Může se jednat například o sběrnou výdejku, která bude vyhotovena na základě jednotlivých výdejek a bude obsahovat spotřebu materiálu za jeden měsíc

Náležitosti účetních dokladů

• Účetní doklady musí prokazovat jednoznačnost, pravdivost a správnost hospodářských operací, které jsou v nich popsány a zdokumentovány.

musí obsahovat tyto náležitosti:

označení účetního dokladu

• veškeré doklady musí být označeny způsobem zabezpečujícím vazbu mezi jednotlivými doklady a zápisy v účetních knihách
• Účetní doklady se postupně číslují
• buď v jedné číselné řadě (1, 2, …. n)
• nebo v několika číselných řadách (například FAP/1, FAP/2, …, FAV/1,
  FAV/2…., b/1,b/2. …., PPD/1, PPD/2…, VPD/1, VPD/2…, apod.)

popis obsahu účetního případu a označení jeho účastníků

• z popisu účetního případu by mělo Účetní doklady být jednoznačné, co je jeho obsahem (například nákup materiálu, poskytnutí poradenských služeb apod.)
• u označení účastníků se jedná o identifikaci subjektu, který doklad vystavuje a subjektu, který je příjemcem dokladu (například dodavatele a odběratele)

peněžní částku nebo údaje o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství

• například 1 500 Kč nebo 15 ks zboží po 100 Kč

datum vyhotovení účetního dokladu

• jedná se o datum, kdy účetní doklad je fyzicky vytvořen, může být shodný s datem uskutečnění účetního případu

datum uskutečnění účetního případu (není-li shodné s datem vyhotovení účetního dokladu)

• jedná se například o den, ve kterém dojde ke splnění dodávky zboží nebo zaplacení dluhu

podpis osoby odpovědné za účetní případ

• garantuje věcnou správnost účetního případu (například u pokladního dokladu to bude podpis pokladníka)

podpis osoby odpovědné za jeho zaúčtování

Vyhotovování účetních dokladů

• Účetní doklady se mají vyhotovovat bez zbytečného odkladu, tzn. co nejdříve po zjištění skutečností, které se jimi ověřují.
• Účetní doklady musí být čitelné, nesmí se v nich vymazávat a dodatečně přepisovat.
• Musí být zapsány prostředkem zabezpečujícím trvalost záznamu.

Opravy chyb v účetních dokladech

• Pokud je na účetním dokladu chybný zápis, musí se chyba opravit předepsaným způsobem.
• Opravy chyb v účetních dokladech nesmějí vést k neprůkaznosti v účetnictví

Opravu lze provést zejména těmito způsoby:

a) bezdokladovým způsobem

chybný údaj (částka, text) se přeškrtne tak, aby původní zápis zůstal čitelný, zapíše se správný údaj a připojí se datum provedení opravy a podpis osoby, která byla oprávněná opravu provést

b) dokladovým způsobem

• k chybnému (původnímu) dokladu se vystaví nový opravný účetní doklad (na obou dokladech se uvedou vzájemné odkazy)

Oběh účetních dokladů

• Oběhem účetních dokladů se rozumí proces od jeho vystavení nebo obdržení až po jeho archivaci.
• Tento proces neprobíhá ve všech účetních jednotkách stejně, záleží na jejich struktuře
• U větších firem se vytváří pro tento účel vnitropodniková směrnice.

Oběh účetních dokladů zahrnuje zejména tyto fáze:

a) třídění dokladů a jejich číslování

• rozdělení dokladů podle data, příp. i jejich druhu (bankovní výpisy, faktury přijaté, faktury vystavené, pokladní doklady)
• označení pořadovým číslem příslušné dokladové řady

b) přezkoušení správnosti

• provádí se z hlediska věcného (ověřuje se, zda údaje na dokladu odpovídají například skutečně dodanému množství, zda byly účtovány smluvní ceny apod.)
• z hlediska formálního (kontroluje se zejména úplnost náležitostí účetního dokladu)

c) schválení a zaúčtování dokladů

• předtím, než bude doklad zaúčtován, by měl být schválen odpovědnou osobou
• U menších účetních jednotek schvaluje doklady zpravidla jednatel společnosti
• u větších firem upravuje schvalování dokladů vnitřní směrnice
• Po schválení může být doklad zaúčtován
• V praxí se většinou na účetní doklad doplní informace o účtovacím předpisu (předkontace) – na jaké účty bude konkrétní doklad zaúčtován.

d) úschova dokladů (založení do pořadačů)

• vzhledem k tomu, že účetní doklady jsou důležitým nástrojem průkaznosti účetnictví, musí být uschovány, aby je bylo možné použít při případné kontrole a při obhajování případných nesrovnalostí
• Doklady se po zaúčtování zakládají do pořadačů (šanonů), a to zpravidla v členění podle druhu dokladu
• jsou samostatně založeny například faktury přijaté, faktury vydané, bankovní výpisy, pokladní doklady, vnitřní účetní doklady.
• účetní doklady se musí uschovávat minimálně po dobu 5 let od konce účetního období, kterého se týkají.
• Výjimkou jsou však např. mzdové doklady, které se musí uschovávat 30 let.
• Pokud jsou účetní doklady zároveň daňovými doklady, potom podle zákona o DPH je pro úschovu daňových dokladů desetiletá lhůta od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo.

The post Účetní doklady – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.