Otázka: Povinnosti průvodce při mimořádných situacích

Předmět: Cestovní ruch

Přidal(a): mcmiruska

Zdrojem mimořádných situací jsou nejčastěji:

• a) účastníci zájezdu
• b) dodavatelé služeb (autobusový dopravce, letecká společnost, hotel, restaurace …..)
• c) vnější vlivy (autonehoda, počasí….)
• d) nepřipravenost průvodce
• Při řešení mimořádné situace by měl průvodce postupovat rozhodně, rychle a zodpovědně. Velmi často může spolupracovat s okolím např. policie, domovská CK, pojišťovna, velvyslanectví, klienti zájezdu – lékař, sestra apod.) Pokud nemá ČR v zahraničí své zastoupení, může se průvodce obrátit o pomoc na velvyslanectví kteréhokoliv jiného členského státu EU, který v té dotyčné zemi zastoupení má.

Pomoc od velvyslanectví lze hledat v těchto případech:

• úmrtí klienta
• vážná dopravní nehoda
• zatčení, zadržení klienta
• vydání náhradního cestovního dokladu
• případy nouze (tzv. repatriace, kdy klienti odcestují do země pobytu, ale nemají zde zajištěny ostatní zaplacené služby zájezdu např. ubytování. Velvyslanectví zařídí dopravu zpátky do ČR). Od velvyslanectví nelze očekávat, že zaplatí za klienta ošetření v nemocnici, půjčí mu peníze či poskytne právní pomoc.

Onemocnění a úraz klienta

CK preventivně před odjezdem informuje klienty o možných zdravotních komplikacích v cizích zemích a zdůrazní důležitost cestovního pojištění léčebných výloh. Doporučuje také určitý typ očkování či léky na cestu. V případě úrazu poskytne průvodce zraněnému první pomoc, přivolá lékaře či jinak zajistí lékařské ošetření. Také zjišťuje, zda je zraněný očkován proti tetanu. Průvodce prověří, u které pojišťovny je zraněný pojištěn a dohlédne na vystavení všech potřebných dokladů pro pojišťovnu jako je lékařská zpráva, potvrzení o vydání léků, doklad o hospitalizaci apod. V případě hospitalizace hlásí průvodce či klient sám tuto skutečnost asistenční službě pojišťovny. Protože klient zůstává v nemocnici, snaží se zrušit zaplacené služby tohoto klienty např. stravování. Pokud je hospitalizovaný klient na zájezdu sám, postará se průvodce o jeho osobní věci v autobuse či na pokoji za přítomnosti aspoň dvou svědků a sepíše jejich seznam. Při úraze v přírodě (na horách), je nutné přivolat horskou službu, se zraněným zůstávají vždy alespoň dvě osoby.

Úmrtí účastníka zájezdu

Průvodce zajistí lékařskou zprávu o příčině úmrtí. V některých případech také zprávu policie např. v rámci dopravní nehody. Průvodce informuje o úmrtí klienta velvyslanectví a svou CK, která podává zprávu rodině zemřelého. Průvodce kontaktuje pojišťovnu zemřelého kvůli přepravě těla do ČR. Průvodce zajistí za přítomnosti svědků věci zemřelého a zařídí jejich převoz do ČR.

Ztráta klienta 

Jako prevenci proti těmto situacím má průvodce v dokumentech od CK všechny telefonní kontakty na klienty a sám dává účastníkům zájezdu hned na začátku svoje číslo. Každý den ráno, obvykle u snídaně, sděluje všem podrobný harmonogram dne, aby všichni věděli kdy a kde se co bude dít. Pokud schází klient v době srazu na určitém místě, snaží se mu průvodce dovolat. Zjišťuje u ostatních klientů, kdo ho kdy a kde viděl naposledy. Po domluvě může skupinka prohledat nejbližší okolí (klientovi se mohlo udělat nevolno). Po uplynutí určitého času autobus odjíždí. Je možné třeba na parkovišti nechat klientovi vzkaz za sklem u okolních zaparkovaných autobusů. Pokud stále nemáme žádné informace o klientovi, oznamujeme tuto skutečnost na policii při zájezdech v rámci ČR a na velvyslanectví, pokud se nám klient ztratil v cizině. Velvyslanectví už samo pátrá o ztraceném klientovi v rámci integrovaného záchranného sytému a průběžně informuje průvodce o výsledcích pátrání.

Závady v poskytovaných službách 

U objednaných služeb jako je doprava, ubytování, stravování kontroluje průvodce během zájezdu jejich kvalitu a řeší závady bez zbytečného odkladu vždy s ohledem na zájmy klienta, který si službu zaplatil. Může se stát, že skladba pokojů neodpovídá objednávce, v autobuse nefunguje topení, v restauraci nosí na stůl malé porce, v koupelně teče jenom studená voda, nefunguje výtah ….) Průvodce vyžaduje po dodavateli služby okamžitou nápravu neodpovídajícího stavu. V případě, že klient už byl poškozen (místo třílůžkového pokoje dostal dvoulůžkový pokoj s přistýlkou), žádá průvodce po dodavateli služby nějakou kompenzaci (odškodnění s omluvou) např. zdarma využití hotelového wellness, poukázku na drink do hotelového baru apod. Závada a postup jejího řešení musí být uvedena ve voucheru, který podepisuje průvodce i zástupce dodavatele např. provozní hotelu. U vážnějších potíží může být sepsán i reklamační protokol, který slouží pro CK jako doklad pro uplatnění nároku na slevu z ceny objednané služby.

Ztráta cestovních dokladů

Platí, že náhradní cestovní doklad si obstarává klient sám. Průvodce poradí, může tlumočit apod. Nejprve je třeba zkontrolovat a prohledat všechna frekventovaná místa, kde by se doklad mohl objevit. (sedadla v autobuse, pokoj klienta, kapsy u oblečení, cestovní zavazadla, hotelové prostory, místo na pláži …) Pokud se doklad nenašel, kontaktujeme velvyslanectví a žádáme o vystavení náhradního dokladu včetně domluvy, na kterém nejbližším oddělení cizinecké policie můžeme vystavený doklad vyzvednout. Ztráta dokladu se také musí ohlásit na místní polici pro případ, že tam někdo nalezený doklad odevzdal a také pro případ, že by ztracený doklad chtěl někdo zneužít.

The post Povinnosti průvodce při mimořádných situacích first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Cestovní kanceláře a cestovní agentury

Předmět: Cestovní ruch a průvodcovství

Přidal(a): gugugu

Historie

• počátek 19. století: Thomas Cook
  • Angličan
  • zakladatel první moderní cestovní kanceláře

Zrod organizovaného cestovního ruchu

• Thomas Cook
• 1841: první hromadný organizovaný výlet vlakem
• 1845: zřízení první cestovní kanceláře
• 1851: organizace návštěvy Velké průmyslové výstavy (Liverpool, 165 000 návštěvníků)
• 1855: první zahraniční zájezd (Světová výstava Paříž)
• 1865: cestovní kancelář v Londýně
• 1877: cestovní kanceláře – Evropa, Amerika, Austrálie, Střední východ, Indie

Prvky převzaté od Thomase Cooka

• Voucher – oprávnění pro držitele k ubytování, stravování a dalším službám v hotelech smluvních partnerů
• rooming list – list dostává hotel před příjezdem hosta, rezervace předem zaplaceného ubytování
• popisy – trasy, časové harmonogramy, programy včetně služeb
• dohody s železničními společnostmi – jízdenky na určité tratě za smluvní ceny
• katalog – 31. 5. 1851, produkt CK

Současnost
hlavní funkce cestovní kanceláře (CK) a cestovní agentury (CA)

• obstarávání a zprostředkovávání služeb cestovního ruchu k uspokojování potřeb účastníků

rozdíly mezi CK a CA:

• • CK: živnost koncesovaná
  • CA: živnost ohlašovací volná
  • CK: musí mít pojistnou smlouvu proti úpadku
  • CA: nemusí mít pojistnou smlouvu proti úpadku
  • CK: organizace zájezdů
  • CA: neorganizuje zájezdy
  • CK: prodej vlastních zájezdů (cestovní smlouva
    pod vlastním jménem) a zprostředkování prodeje zájezdů pro jiné CK (pod jejich jménem)
  • CA: zprostředkování prodeje zájezdů
    pro CK (cestovní smlouva uzavřena jménem CK ne CA)
  • CK: nabídka, prodej, zprostředkování prodeje jednotlivých služeb CR
  • CA: nabídka, prodej, zprostředkování prodeje jednotlivých služeb CR
  • CK: organizace, nabídka, prodej a zprostředkování prodeje kombinací jednotlivých služeb CR
  • CA: organizace, nabídka, prodej a zprostředkování prodeje kombinací jednotlivých služeb CR
  • CK: prodej věcí, které souvisejí s CR
  • CA: prodej věcí, které souvisejí s CR

Dělení cestovních kanceláří a cestovních agentur

• podle předmětu činnosti a postavení
  v distribučním procesu
• podle zaměření nabízených zájezdů
• podle klientely
• podle územní působnosti
• podle velikosti
• podle doby provozu
• podle formy vlastnictví
• podle systému prodeje zájezdů a pobytů

CK a CA podle předmětu činnosti a postavení v distribučním procesu

• organizátoři cest, nebo služeb CR 
  • pouze CK
  • v  praxi tzv. touroperátoři
• zprostředkovatelé 
  • v praxi tzv. prodejci
  • prodej a zprostředkování služeb CR
  • prodej produktu touroperátorů    

CK a CA podle zaměření nabízených zájezdů

• základní (všeobecné) – poskytování služeb v plném rozsahu
• specializované – specializace na určitý druh a rozsah služeb nebo na určitou klientelu, sport, vodní turistiku, dobrodružný cestovní             ruch, Chorvatsko, Řecko, …

CK a CA podle klientely

• příjezdové – služby zahraničním návštěvníkům
  • umístěny hlavně ve střediscích CR, zde jsou nakupovány služby a prodávány do zahraničí touroperátorům (ubytování, stravování, …)
  • výjezdové – služby našim občanům zabezpečovány v jiném místě než v místě bydliště
  • zaměřené na domácí CR

CK a CA podle územní působnosti

• mezinárodní
  
• celostátní
• regionální
• místní

CK a CA podle velikosti

• počet pracovníků, objem služeb, počet odbavených osob
  • velké: nad 50 zaměstnanců
  • střední: 6–50 zaměstnanců
  • malé: do 5 zaměstnanců
• největší CK: Čedok, EXIM TOURS, FIRO-tour
• největší CA: Asiana, INVIA, EURO Agentur Hotels & Travel

CK a CA podle doby provozu

• celoroční
• sezónní: zima nebo léto

CK a CA podle formy vlastnictví

• soukromé – OSVČ nebo s.r.o. či a.s., 
• podnikové – např. CK ČD 
• města nebo obce (municipální vlastnictví)
  • některé turistické informační kanceláře
  • zřizovatelem je město nebo obec

CK a CA podle systému prodeje zájezdů a pobytů

• klasické – kamenné pobočky
• virtuální – komunikace prostřednictvím počítačových technologií

Organizační struktura podnikatelského subjektu v CR

• slouží k vyjádření dělby práce v řízení podniku CK
  
• určována organizačním řádem (zásady, pravidla, členění podniku, odpovědnost pracovníků)
• závisí: 
  • na velikosti podnikatelského subjektu (velikost odpovídá rozsahu jeho činnosti) 
  • na charakteru podnikatelského subjektu (samostatná provozní jednotka nebo součást větší organizační struktury)

Požadavky na pracovníky

• zvýšené nároky na vystupování ve vztahu
  k zákazníkům
• odborná kvalifikace
• jazykové schopnosti
• morálně-volní vlastnosti
• úprava zevnějšku
• přiměřené oblečení
• pro vedoucí funkce: výrazné manažerské, odborné, jazykové předpoklady
• pro provozní funkce: schopnost komunikace
  se zákazníkem v různých jazycích

Kontrolní otázky:

• Kdo je považován za zakladatele první moderní cestovní kanceláře?
  • Thomas Cook, polovina 19. stol.
• Které prvky převzaté od Thomase Cooka se dodnes využívají?
  • voucher, rooming list, popisy, bezhotovostní platby, využití cestovních šeků, dohody s železničními společnostmi, katalog
• Jaká je hlavní funkce CK a CA?
  • obstarávání a zprostředkovávání služeb cestovního ruchu k uspokojování potřeb účastníků
• Jaká živnost je činnost CK a CA?
  • CK: živnost koncesovaná
  • CA: živnost ohlašovací volná
• Jmenujte hlavní rozdíly mezi CK a CA.
  • CK: pojistná smlouva proti úpadku, organizace zájezdů, prodej vlastních zájezdů
• Vysvětlete pojem specializované CK a CA.
  • specializace na určitý druh a rozsah služeb nebo na určitou klientelu
• Popište rozdíl mezi organizátorem cest a zprostředkovatelem.
  • organizátoři cest, nebo služeb CR (pouze CK), v praxi tzv. touroperátoři
  • zprostředkovatelé, v praxi tzv. prodejci, prodej a zprostředkování služeb CR a prodej produktu touroperátorů
• Jak se dělí CK a CA podle doby provozu?
  • Celoroční nebo sezónní: zima nebo léto
• Popište virtuální CA.
  • komunikace prostřednictvím počítačových technologií
• Jak se dělí CK a CA podle klientely?
  • příjezdové: služby zahraničním návštěvníkům, umístěny hlavně ve střediscích CR, zde nakupují služby a prodávají je do zahraničí především touroperátorům (ubytování, stravování, …)
  • výjezdové: služby našim občanům zabezpečují v jiném místě než v místě bydliště

zaměřené na domácí CR

• Popište střední CK.
  
• 6–50 zaměstnanců

Cestovní kanceláře a agentury, jejich organizační uspořádání

• cestovní kancelář – organizátor zájezdů 
• cestovní agentura – zprostředkovatel zájezdů

Podnik CK je základní organizační a ekonomicky samostatná jednotka cestovního ruchu.

Předmětem je zejména organizování rekreačních, turistických, tematických a jiných zájezdů a pobytů, zprostředkování přepravy, ubytování, stravování a zabezpečování průvodcovské činnosti.

Vymezení předmětu činnosti CK potvrzuje, že její hlavní funkcí je poskytování služeb. Soubor nabízených služeb se přitom vzájemně doplňuje a podmiňuje

Funkce CK:

• překlenování prostoru a času – souvisí s prostorovým a časovým odlišením nabídky a poptávky– zjišťuje poptávku – zpracuje nabídku – katalog
• kontaktní – dojedná dohody, smlouvy – cílem je navazování spojení podniku s partnery
• informační – poskytuje informace – uskutečňuje se ve spojitosti s kontaktní funkcí v předrealizační fází účasti na CR ve vztahu k obchodním partnerům (dodavatelům a odběratelům).
• kontrolní – zjišťuje kvalitu poskytovaných služeb – souvisí s uplatňováním požadavků ve vztahu k dodavatelům (zkvalitňování služeb, vyřizování stížností, řešení problémů, atd.)
• realizační – realizuje takové akce, aby byly prodejné sice se ziskem, ale ne na úkor kvality služeb – vyplývá z obchodní činnosti cestovní kanceláře s cílem dosáhnout zisku.
• výchovná – snaží se vhodným přístupem přispět k rozhledu účastníků
• Funkce zkoumání spotřebitelské poptávky – vytváří předpoklad pro operativní řízení nabídky v závislosti na efektivnosti poptávky.

Provozovatel Cestovní kanceláře je podnikatel, který je na základě koncese oprávněn nabízet a prodávat zájezdy a může rovněž

• Nabízet a prodávat jednotlivé služby CR a na základě individuální objednávky prodávat jejich kombinace
• Organizovat kombinace služeb CR a nabízet je a prodávat jiné CK za účelem jejího dalšího podnikání
• Zprostředkovávat prodej jednotlivých služeb CR pro jinou CK nebo CA, popřípadě pro jiné osoby (dopravce, pořadatele kulturních, společenských a sportovních akcí apod.)
• Zprostředkovávat prodej zájezdu pro jinou CK – cestovní smlouva v těchto případech musí být uzavřena jménem CK, pro kterou je zájezd zprostředkován
• Prodávat věci související s CR, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, tištěné průvodce a upomínkové předměty

Provozovatel cestovní agentury je podnikatel, který je oprávněn na základě ohlášení volné živnosti provozovat činnost

• CA je povinna označit provozovnu a propagační a jiné materiály určené zákazníkovi slovy „cestovní agentura“, pokud toto označení neobsahuje již obchodní jméno
• používá tiskopisy, prodejní materiály příslušné CK, spolupracuje na tvorbě „goodwillu“ CK
• nenese odpovědnost za zájezdy
• dokáže nabídnout a srovnávat stejné zájezdy od různých CK včetně zahraničních
• České CK se podílejí také na činnosti mezinárodních organizací CR. Své členství využívají k získávání nejnovějších informací o rozvoji CK, k propagaci své činnosti i k propagaci ČR, k získávání různých druhů slev u služeb cestovního ruchu atd.
  

Jde o tyto organizace:

• UFTAA – Universal Federation of Travel Agents Associations _ Světová federace národních asociací cestovnívh kanceláří
• WATA – World Association of Travel Agents – Světová asociace cestovních kanceláří
• ICCA – International Congress and Convention Association – Mezinárodní sdružení kongresů a shromáždění
• BITEJ – Bureau International pour le Tourism et les Échanges de la Jeunesse – Mezinárodní úřad pro cestovní ruch a výměny mládeže
• IYTHF – International Youth Hostel Federation – Mezinárodní federace mládežnických ubytoven a další…

Přehled našich orgánů a organizací cestovního ruchu, kde CK mohou hledat pomoc:

• Ministerstvo pro místní rozvoj – odbor cestovního ruchu
• Česká centrála cestovního ruchu – Czech Tourism
• Asociace cest. kanceláří ČR (ACK ČR) a Asociace českých soukromých CK a CA
• Národní federace hotelů a restaurací (NFHR)
• Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu (HOTREC)
• Pražská asociace kongresové turistiky (PAKT) a další…

Cestovní kanceláře a agentury lze klasifikovat podle řady kritérií:

• předmět činnosti
• Touroperátoři = velkoobchod – organizátoři zájezdů (v distribučním procesu jim odpovídá pozice velkoobchodu), kteří kontrahují služby od různých dodavatelů, vzájemně je kombinují a publikují je buď samostatně nebo jako celé balíky služeb – „package“, jež prodávají prostřednictvím sítě zprostředkovatelů zpravidla za jednu cenu. Dnes se prezentují širokou nabídkou cest a pobytů do velkého množství destinací ve všech ročních obdobích. Jsou významnými obchodními partnery leteckých společností a ubytovacích zařízení, přes něž se realizují podstatné objemy výkonů těchto dodavatelů služeb.

Služby touroperátorů:

• nákup ubytovacích služeb
•  nákup dopravních služeb
• nákup dalších služeb CR (stravovací, tlumočnické, průvodcovské …)
• vytváření kombinací služeb a jejich balíčků
• nabídka služeb, jejich kombinací a balíčků
• monitorování realizace těchto služeb
• informační a propagační činnost

Zprostředkovatelé = maloobchod – cestovní agentury (zajišťují přímou distribuci prodeje produktu cestovního ruchu), nenakupují zboží na vlastní účet a do zásoby, ale jsou odměňováni dodavateli služeb formou provize, zpravidla stanovené v procentech za zprostředkování prodeje služeb.. V činnosti cestovní agentury má dominantní úlohu služba informační, což je dáno charakterem služeb CR, které jsou nehmotné a jsou poskytovány na vzdáleném místě a s časovým odstupem. 

Tyto informace zahrnují:

• přírodní předpoklady a klimatické podmínky cílové země a místa pobytu
• ubytovací zařízení a jejich služby
• infrastruktura CR v místě a středisku pobytu
• sportovní, kulturní a společenské možnosti v místě pobytu
• vízové, pasové a devizové předpisy
• podmínky účasti na zájezdu a pojištění
• případná zdravotní rizika a zdravotní požadavky

Služby zprostředkovatelů:

• obstarávání a prodej dopravních cenin
• obstarávání a prodej ubytování
• prodej standardních zájezdů touroperátorů
• obstarávání a prodej lázeňských léčebných pobytů
• prodej výletů, exkurzí a transferů
• obstarávání a prodej vstupenek na společenské, kulturní a sportovní akce
• směnárenské služby
• prodej map, turistických plánů a turistické literatury, informační servis (viz výše)

územní hledisko

• Vysílající cestovní kanceláře – týká se výjezdového cestovního ruchu – outgoingu a domácího cestovního ruchu, kdy CK obsluhují domácí trh, zákazníky. Jsou nejviditelnější – prezentují se v médiích, formují cestovní návyky a vytvářejí kulturu cestování občanů ČR. Hrají výraznou roli při tvorbě image celého turismu ve veřejnosti.
• Přijímající cestovní kanceláře – týká se příjezdového cestovního ruchu – incomingu, kdy CK zajišťují služby zahraničním návštěvníkům, CK se zde zabývají tvorbou a prodejem produktu do zahraničí. Podstatou jejich činnosti je nákup služeb v místě nebo regionu (ubytování, doprava apod.) a následný prodej do zahraničí, kdy odběratelem není konečný zákazník a většinou ani maloprodejce, ale zahraniční velkoobchodník – touroperátor. Pracují zpravidla na základě konkrétních objednávek zahraničních partnerů a jejich produkt je jen částí konečného zájezdu. Nejpřesnější označení pro tyto subjekty by bylo „místní dodavatel služeb“. Organizují tedy i kongresovou turistiku, incentivní turistiku. Příkladem incomingové firmy je DMC – viz kongresová turistika.

V současné situaci na trhu cestovního ruchu v ČR se řada cestovních kanceláří souběžně zabývá aktivitami v příjezdovém, výjezdovém i domácím cestovním ruchu.

hledisko zpracovaného segmentu trhu – trh CR segmentujeme do těchto kritérií:

• demografické – věk, příjem, profese, velikost rodiny, vzdělání
• geografické – klima, země – region, město/venkov
• psychografické – hodnoty, postoje, životní styl, zájmy, aktivity
• behavioristické – zvyky a preference, účel, důvod cesty, očekávaný prospěch, je nejpoužívanější metoda segmentace, zejména účel a důvod cesty

Trh je takto segmentován na cestovatele a cesty:

• pracovní a obchodní – „business travel“
• ve volném čase – „leisure travel“ za odpočinkem, poznáním, zábavou a dobrodružstvím

CK a agentury se tedy kategorizují na ty, které se zabývají:

• obchodními cestami, kongresy, incentivní turistikou apod., tedy převážně službami pro korporace (firmy a společnosti)
• cestami na dovolenou, za poznáním a vzděláním, za sportem a dobrodružstvím apod., tedy převážně službami cestovního ruchu pro veřejnost

hledisko velikosti – určuje se podle počtu zákazníků, objemu tržeb anebo počtu zaměstnanců pracujících v hlavním pracovním poměru na:

• malá CK– do 5 zaměstnanců, místní nebo regionální působnost, jednoduchá struktura, specializace na určité segmenty nebo produkty
• střední CK – od 5 do 50 zaměstnanců, regionální a krajská působnost, složitější struktura – rozdělení pracovníků do specializované funkce většinou podle rozsahu služeb CK, specializované i standardní produkty, předpoklad více zákazníků
• velká CK – více než 50 zaměstnanců, jsou touroperátory, mohou mít vlastní distribuční síť, univerzálnější činnost (územní hledisko), širší spektrum tržních segmentů, několikastupňová organizační struktura, organizační a kapitálová účast na území celého státu a často i v zahraničí.

charakter produktu – rozsah a kvalita poskytovaných služeb:

• základní CK (generální) – poskytují služby v plném rozsahu, musí mít potřebný pracovní aparát a přiměřené materiální vybavení, důležitá je vysoká kvalita
• specializovaná CK –dosahuje vyšší kvality služeb tím, že se zaměřuje jen na určitý druh a rozsah služeb, případně na určitou klientelu

doba provozu – rozlišujeme CK:

• s celoročním provozem – je jich většina 
• se sezónním provozem – rozdělené většinou na letní a zimní sezónu

forma vlastnictví – jedná se velikostí o malé CK:

• soukromé – na základě koncesované nebo ohlašovací vázané živnosti
• organizací – jsou součástí struktury organizace většinou související s cestovním ruchem, pro své členy
• podniků – příprava zájezdů pro zaměstnance, podnikové rekreace a lázeňské pobyty
• akciových společností apod. – široká nabídka služeb a pobytů pro akcionáře, zvýhodněné pobyty pro členy představenstva, valné hromady a dozorčí rady společnosti
• družstevní – jsou na ústupu, zaměřují se i na širokou veřejnost v místě sídla družstva, zvýhodněné pobyty, kdy přispívají členům a jejich rodinám

Sortiment služeb cestovních kanceláří 

Produktem cestovních kanceláří jsou služby

• zprostředkované – CK je nakupují od jiných dodavatelů
• vlastní – organizování zájezdů a pobytů
• placené a neplacené

Druhy služeb:

• Poskytování informací související s účastí na CR
• Rezervování míst v dopravních prostředků
• Zajišťování tuzemských a zahraničních dopravních cenin
• Obstarávání ubytování
• Organizování a prodej standardních a forfaitových zájezdů a pobytů
• Obstarávání a prodej lázeňských léčebných pobytů
• Služby průvodců a animátorů cestovního ruchu
• Služby účastníkům akcí kongresového cestovního ruchu( školení, seminářů, sympozií, konferencí, kongresů )
• Výlety, garantované trasy a transfery
• Pojištění osob a zavazadel
• Směnárenské služby
• Služby spojené s obstaráním víz do států s vízovou povinností 
• služby účastníkům náboženských akcí
• obstarávání, případně předprodej vstupenek na společenské, kulturní, sportovní a další akce
• obstarávání taxislužby, případně osobního vozidla bez řidiče
• prodej cenin, kolků, map, cestovních pomůcek apod. 

Sortiment poskytovaných služeb závisí jak na druhu cestovního ruchu (domácí, příjezdový nebo výjezdový zahraniční cestovní ruch), tak i na charakteru (specializace, zaměření) cestovní kanceláře.

Zájezd = předem sestavená kombinace alespoň dvou z následujících služeb, je-li prodávána nebo nabízena k prodeji za souhrnnou cenu     a je-li služba poskytována po dobu přesahující 24 hodin, nebo když zahrnuje ubytování přes noc

• doprava
• ubytování
• jiné služby CR, jež nejsou doplňkem dopravy nebo ubytování a tvoří významnou část zájezdu, nebo jejichž cena tvoří alespoň 20% souhrnné ceny zájezdu

Zájezdem není kombinace služeb CR:

• sestavená až na základě individuálního požadavku – „forfait“
• prodávaná jinému podnikateli za účelem jeho dalšího podnikání, nebo
• jejíž nabídka a prodej nesplňuje znaky živnostenského podnikání

Zájezd – zpravidla se rozumí organizovaná účast skupiny osob na CR po určité trase, podle předem vypracovaného programu s určitým poznávacím, rekreačním, vzdělávacím nebo jiným cílem.
Pobytem – se rozumí organizovaná účast skupiny osob na CR, při níž jsou účastníci ubytováni na jednom místě.
Účastníkům zájezdu nebo pobytu CK zabezpečuje alespoň 3 druhy služeb (přeprava, ubytování, stravování atd.).

Zájezdy dělíme podle:

tematické náplně na:

• významné akce celostátního a místního významu (např. veletrhy a výstavy apod.)
• sportovní zájezdy (např. na sportovní utkání, mistrovství, olympiáda apod.)
• kulturní a poznávací zájezdy (závazný program + volný program)
• rekreační pobytové zájezdy (individuální nebo skupinové)
• zájezdy pro motoristy (s vlastní dopravou, zajímavým atraktivním programem)
• školní zájezdy (skupinová sleva, v doprovodu se školním dozorem)
• lyžařské zájezdy atd.

sezónního období na:

• v letní sezóně – červen, červenec, srpen, září
• v zimní sezóně – prosinec, leden, únor, březen
• mimosezónní – duben, květen, říjen, listopad

typu na :

• pobytové – volný program s možností fakultativních výletů
• poznávací – závazný program s prohlídkami, průvodcem
• pobytově-poznávací (kombinované) – oblíbené, odpočinek + poznávání

druhu přepravy na:

• autobusové – nejrozšířenější, s možností přizpůsobit program, rychlost, libovolné zastavení, možnost provádět výklad plynule po celé trase zájezdu
• vlakové – umožňují překonání značných vzdáleností s využitím lůžkových vozů i vozů restauračních, využití pohodlné dopravy i v nočních hodinách, zájezdy velkého množství účastníků…
• letecké – velká přepravní rychlost, pohodlí, oblíbené
• lodní – atraktivní forma přeprav, ale relativně pomalá, vhodná u zaoceánských parníků, příbřežních výletů …
• kombinované – jsou výhodné atraktivností, např. letecká + lodní (trajekt) na ostrovy apod.
  

Druhy zájezdů organizovaných cestovní kanceláří:

• Standardní zájezdy – jsou zájezdy předem připravené a publikované v zájezdových kalendářích nebo ve zvláštních prospektech (s udáním místa, přesným programem, cenou apod.). U těchto zájezdů je při kalkulaci nutné počítat i s rizikem neobsazení.
• Forfaitové zájezdy – realizují se na základě objednávek zákazníků podle jejich individuálních přání (program, délka, tematika, druh dopravy apod.). Při těchto zájezdech se nepočítá s rizikem neobsazení. Cestovní kancelář je povinna objednavateli oznámit předběžnou (informativní) cenu.
  
• Incentivní turistika (motivační) – podniky využívají tento druh turistiky jako moderní nástroj v oblasti péče o své pracovníky. Zájezd jako odměna může pracovníky často lépe povzbudit, lépe vyznamenat za dobré pracovní výsledky a dodat jim více energie pro nové činy než peněžitá odměna na výplatní pásce nebo nějaký dar.
• Školní zájezdy – mohou být standardní i forfaitové.
  
• Odvozy (transfery) jsou pouze zprostředkované přepravy bez ostatních služeb.

Nabídka a prodej zájezdů

Cestovní kanceláře mají vypracovanou nabídku zájezdů buď ve formě katalogu, nebo ve formě letáků, popř. webové prezentace a interaktivní prohlídky. Důležitá je propagace cestovní kanceláře, své nabídky patřičně zviditelnit.

Jakmile si klient vybere zájezd, vyplní přihlášku. Pracovník CK zapíše přihlášku do seznamu účastníků zájezdu. Pro CK je důležité mít přehled o obsazenosti zájezdů. Způsoby evidence obsazenosti jsou v jednotlivých CK různé a pro tyto účely mohou být vytvořeny speciální formuláře – tzv. obsazovací diagramy.

Jestliže se při standardních zájezdech neobsadí plánovaný počet míst, zpřesňují pracovníci CK služby pro skutečný počet osob. Vždy musí být stanoveno, při jakém nejnižším počtu klientů je možné zájezd realizovat, aby nedošlo k dílčí ztrátě, neboť častější dílčí ztráty by mohly vést k likvidaci firmy (bankrotu). Jakmile by CK nedodržela to, co bylo v původní nabídce, musí klienta neprodleně informovat. Pokud klient se změnami nesouhlasí, má právo na odstoupení od smlouvy, aniž by mu CK byla oprávněna účtovat stornopoplatky.

jedná se o závažné změny např.:

• zvýšení ceny o více než 10%
• posun termínu zájezdu o více než 1 den
• výrazná změna kvality ubytování – např. změna hotelu *** na ubytovnu, přestože došlo i k odpovídajícímu snížení ceny.
• Pokud dojde ke změně hotelu při zachování kategorie a třídy, není to důvodem ke stornu ze strany zákazníka ani v případě, že klienti budou ubytováni např. v jiném nedalekém letovisku nebo městě.
• Pokud dojde ke zrušení účasti na zájezdu ze strany klienta, je postupováno podle všeobecných a stornovacích podmínek, které musí mít každá CK zveřejněny ve svém katalogu nebo na druhé straně závazné přihlášky. Ve všeobecných a stornovacích podmínkách je upraven i způsob rušení zájezdu – v naprosté většině případů je vyžadována písemná forma (stejně tak u reklamací). Podle počtu dnů do odjezdu se vypočítává výše stornopoplatku. Pro případ storna zájezdu je dobré, pokud se o sornopoplatky a jejich výši zajímá klient před zakoupením zájezdu. Stejně tak je dobré informovat se i o rozsahu pojištění, neboť obě věci spolu úzce souvisejí – v některých případech sjednávají CK pro účastníky pojištění, které se vztahuje i na rušení zájezdu z vážných důvodů – např. zdravotních nebo rodinných a v tomto případě hradí pojišťovna obvykle 80% stornopoplatků.

Tvorba produktu

OUTGOING– katalog + fixní cena 

komponenty:

• Ubytování a stravování

Ubytování – smlouva ve 3 zákl. formách:

• kontrahovaná ubytovací kapacita je placena bez ohledu na její obsazenost
• kontrahovaná ubytovací kapacita je k dispozici do určitého data – „release date“ a je placena pouze v upřesněném objemu
• ubytovací kapacita je objednávána předem v objemu, který odpovídá požadavkům klienta

CK nakupuje tyto služby přímo u ubytovacích zařízení nebo od místních operátorů; mohou být cenově výhodnější

• Doprava – 4 druhy: 
• Letecká – smlouvy 3 druhy:
  • pravidelná přeprava – na určitou kapacitu „allotment“ na pravidelné lince pro CK (placena kapacita bez ohledu na její obsazení nebo jako „release date“ v upřesněném rozsahu)
  • charterová přeprava – CK nakupuje kapacitu celého letadla a platí ji bez ohledu na skutečnou vytíženost; kapacitu lze dále prodávat dalším CK
  • „konsolidátor“ – specializovaný operátor zabývající se redistribucí kapacit leteckých přepravců
• Autobusová – na jednu cestu nebo celý seriál cest celou kapacitu autobusu; plně hrazeno CK
• Železniční – CK objednává jednorázově a na konkrétní akce; smluvní podmínky a přesná pravidla pro spolupráci s externími objednavateli mají ČD
• Individuální – poradenství o silničních předpisech

Služby na místě

CK sjednává s místním dodavatelem „local operator“ a v některých případech přímo s dodavatelskými organizacemi – dopravci, organizátoři výletů apod.

Jedná se o služby:

• místní transfery
• výlety a exkurze v místě a regionu
• vstupenky na kulturní a sportovní akce
• společenské a tematické akce
• fakultativní výlety organizované místními agenturami

Služby delegáta nebo průvodce

Služby delegáta patří k běžným standardům kvality celého balíku a technicky spočívají v :

• permanentní informační činnosti
• asistenci při příjezdu a odjezdu
• organizování a rezervování místních výletů
• asistenci při mimořádných událostech

Delegát u pobytových zájezdů v místech a střediscích CR

Služby průvodce – vznikly historicky jako nedílná součást cest za poznáním; mají specifický charakter a  technicky jde o:

• organizaci ubytování, stravování a dopravy
• kompletní organizaci času účastníků zájezdu
• poskytování odborného výkladu po celou dobu cesty
• poskytování specifických informací a dílčích služeb

Průvodce doprovází zájezd zpravidla po celou dobu jeho trvání a je trvale přítomen na všech akcích

Domácí CR

Hlavním produktem organizátorů působících v DCR je pobyt nebo zájezd, jehož hlavní a často i jedinou součástí je ubytování

Produkt bývá zpravidla nabízen v katalogu a má tyto hlavní komponenty:

• Ubytování a stravování – kontraktace probíhá přímo; do procesu nevstupují další zprostředkovatelé (viz outgoing)
• Služby na místě – výlety, exkurze apod. (nabízejí zpravidla ubytovací zařízení a místní operátoři; v prodejním katalogu bývají  uváděny jen v obecné podobě)
• Dopravní služby a služby průvodce – pouze u poznávacích zájezdů DCR (stejná pravidla jako u outgoingu)

INCOMING

Produktem firem působících  v příjezdovém CR je služba nebo kombinace služeb, která je nabízena zahraničnímu touroperátorovi.

Jedná se o služby:

• Ubytování a stravování (viz DCR,VCR; kontraktace probíhá přímo s ubytovacími zařízeními s využitím informačních technologií bez zprostředkovatele)
• Místní doprava – transfery z/na letiště, na kulturní a společenské akce apod.; místní operátor nakupuje dopravní prostředky za ceny, které dopravci již upravují na velikostní skupiny jako např. do 10 osob, 15-25 osob, více než 35 osob.
• Místní služby (výlety, exkurze)– v místech pobytu a jeho okolí; zpravidla jsou nakupovány od specializovaných organizátorů, anebo  provozovány vlastními silami; patří sem i zajišťování vstupenek na kulturní a společenské akce, zajišťování slavnostních nebo tématických večerů, party apod. 
• Služby průvodce – plní úlohu organizátora (transfery, ubytování) a odborného informátora o místě pobytu, regionu a celé zemi; často rozhoduje o spokojenosti klientů a obchodním úspěchu akce; u kongresové a incentivní turistiky jde o specifické služby

Podklady pro kalkulaci zájezdů tvoří cenové údaje, které jsou uvedené v kalkulačním listu:

• Platby dodavatelům služeb (ubytování, stravování, doprava)
• Služby delegáta nebo průvodce
• Ostatní zajištěné služby (vstupenky na sportovní a kulturní akce, společenské a tematické akce, výlety a exkurze v místě a regionu, místní transfery)
• Pojištění
• Režie, riziko, zisk.

The post Cestovní kanceláře a cestovní agentury – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Turistické zajímavosti Karlovarského kraje

Předmět: Cestovní ruch a průvodcovství

Přidal(a): Kristýna Koutníková

Turistické zajímavosti Karlovarského kraje

základní informace

• Karlovarský kraj leží na nejzazším západě Čech a je tak zároveň i nejzápadnějším krajem České republiky. Kraj sousedí na severovýchodě s Ústeckým krajem, na jihovýchodě s Plzeňským krajem, na jihozápadě s německou spolkovou zemí Bavorsko a na severozápadě s německou spolkovou zemí Sasko. Karlovarský kraj je po Libereckém kraji druhým nejmenším krajem. Kraj se skládá z 3 okresů: Cheb, Karlovy Vary a Sokolov. Krajským městem jsou Karlovy Vary. V Karlovarském kraji se nachází nejvýznamnější koncentrace lázeňských míst v ČR (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Lázně Kynžvart a Jáchymov). Na území kraje jsou také známé sklářské podniky (např.: značka Moser). Bohatou tradici zde má keramický průmysl, využívá naleziště kvalitního kaolínu dále je zde významná těžba hnědého uhlí.

geografie

• Podél severních státních hranic se táhne pásmo Krušných hor, které na západě přechází do výběžku Smrčin. Jižní část vyplňuje Slavkovský les a severní výběžky Českého lesa. Mezi těmito dvěma pohořími se území snižuje do Sokolovské a Chebské pánve. Východní část oblastí uzavírají Doupovské hory – sopečného původu. V okolí Karlových Varů se rozprostírá Karlovarská vrchovina. Nejvyšším bodem území je vrchol Krušných hor Klínovec v okrese Karlovy Vary, nejnižším je hladina Ohře v okrese Karlovy Vary. Od západu k východu protéká krajem řeka Ohře, která odvádí vodu z většiny území kraje. Dalšími významnými řekami kraje jsou např.: Bystřice, Odrava, Svatava nebo Teplá. V kraji se nacházejí tyto vodní nádrže: Jesenice, Tatrovice, Michal a Skalka. Z rybníků se zde nachází např.: Nová Role, Rybník za Hotelem, Betlém a Velký rybník. V Karlovarském kraji se nachází chráněná krajinná oblast CHKO Slavkovský les.

CHKO Slavkovský les

• Chrání území mezi světoznámými západočeskými lázněmi – Karlovými Vary, Mariánskými a Františkovými Lázněmi.  Oblast je unikátním krajinným celkem, velmi málo zalidněným, s množstvím přírodně hodnotných lokalit (lesy, louky, rašeliniště, skalní útvary, vývěry minerálních vod a plynů), zároveň je i starobylou kulturní krajinou. Nacházejí se tu např.: Bečovské rybníky (kaskáda lesních rybníků), Smraďoch (pramen minerální vody), Velké Jeřábí jezero, Velký močál, Komorní a Železná hůrka.

Krušné hory

• Krušné hory tvoří souvislé horské pásmo táhnoucí se v délce přes 130 km a tvořící přirozenou hranici mezi Čechami a Německem, na jehož straně hory pozvolna klesají do nížiny. Na české straně je tento pokles mnohem strmější. Vlastní Krušné hory se skládají z několika celků, z nichž jmenujme alespoň Klínoveckou hornatinu nebo Cínoveckou planinu. Původní pohoří vzniklo v prvohorách. Intenzivní sopečná činnost v minulosti přinesla Krušným horám bohatý výskyt kovových rud a léčivých pramenů, které daly vzniknout mnoha lázeňským střediskům. Pro milovníky zimních sportů přinášejí Krušné hory skvělé podmínky pro vyžití. Středisky zimních rekreace jsou například Klínovec, Boží Dar nebo Jáchymov a mnoho dalších. Krušné hory skýtají také mnoho možností pro letní rekreaci, horskou turistiku nebo cyklistické výlety. Nejvyšším vrcholem Krušných hor je Klínovec.

Smrčiny

• Smrčiny jsou členitá hornatina až pahorkatina a geomorfologický celek rozkládající se v severovýchodním Bavorsku a také v západních Čechách na Chebsku. Nejvyšším českým vrcholem je vrchol Háj.

Doupovské hory

• Hory, které dostaly jméno podle zaniklého města Doupov, se rozléhají v trojúhelníku mezi městy Karlovy Vary, Klášterec nad Ohří a Valeč. V Doupovských horách se nachází vojenský prostor Hradiště, přístupný zatím jen po okrajích. Asi jedno s nejméně civilizací poškozených území ve střední Evropě. Vyskytují se zde ledňáčci, velcí perleťoví motýli, raci, křižáci pruhovaní, tetřívci a mnoho dalších živočichů a vzácných rostlin. Nejvyšším bodem Doupovských hor je zalesněný vrch Hradiště. Hory jsou sopečného původu.

Slavkovský les

• Slavkovský les leží v prostoru mezi Karlovými Vary, Mariánskými Lázněmi a Kynšperkem nad Ohří. Oblast je z velké části zalesněna smrkovými porosty. Významnou součástí lesů jihozápadní části Slavkovského lesa jsou rozlehlá rašeliniště vrchovištního typu s porosty borovice a břízy s charakteristickými rašelinnými druhy rostlin. Nachází se zde chráněná krajinná oblast a spousta národních přírodních rezervací (NPR). Nejvyšší vrchol Slavkovského lesa je Lesný.

Český les

• Český les je členitá vrchovina podél česko-německé státní hranice – zasahuje tak do jihozápadních Čech a do východního Bavorska. V České republice je ovšem pouhý zlomek vrchoviny, mnohem větší část Českého lesa se rozkládá na území Německa. Nejvyšším vrcholem Českého lesa je hora Čerchov. Krajina Českého lesa se svým rázem velmi podobá Šumavě (tvary povrchu, lesnatostí, řídkým osídlením), je však v průměru o 300–500 m nižší.

národní přírodní rezervace SOOS

• Jedná se o rozlehlé rašeliniště a slatiniště, kde vyvěrá velké množství minerálních pramenů a čistý oxid uhličitý v tzv. mofetách – bahenních sopkách. Nachází se zde také vyschlé slané jezero, kde ze schránek jezerních řas rozsivek vznikla evropská rarita – tzv. křemelinový štít. V rezervaci žije řada chráněných živočichů a roste množství mokřadních a slanomilných rostlin. Například velmi vzácná slanomilná orchidej koralice trojklaná. Soos patří mezi naše nejhodnotnější přírodní rezervace a tvoří jí rozsáhlé rašeliniště a minerální slatiniště.

národní přírodní památka Komorní hůrka

• Komorní hůrka je nepříliš nápadný vrch situovaný v rovinaté krajině Chebské pánve. Patří k nejmladším sopkám Českého masivu. Sopka vznikla na dně již vysychajícího slaného jezera. Mimořádný kulturně-historický význam tohoto nenápadného kopce je především v tom, že je to nejprobádanější sopka v Evropě a snad i na světě.

národní přírodní památka Železná hůrka

• Železná hůrka se nachází v těsné blízkosti hraničního přechodu Mýtina v okrese Cheb. Je další ze sopek označovaných jak

přírodní rezervace Smraďoch

• je to nejmladší sopka v České republice.
• Chráněno je zde lesní rašeliniště s několika minerálními prameny. Nejznámější je Farská kyselka. Název Smraďoch je naprosto opodstatněný. Nad celou krajinou se vznáší podivný zápach, který vystupuje z malých puklin. Z hlubin Země se zde prodírá sirovodík a kysličník uhličitý, které jsou posledním projevem kdysi mohutné tektonické činnosti zdejší oblasti. Proto je celé území zdaleka cítit po zkažených vejcích. V minulosti se zde těžila rašelina.

Skály na Strašidlech

Neuvěřitelně zajímavá skupina mohutných žulových skal u Horní Blatné v okrese Karlovy vary. Oblíbené místo horolezců.

lázně

• Lázně Karlovy Vary – jsou největším a nejvýznamnějším lázeňským městem v České republice s dlouhou tradicí, byly založeny Karlem IV. Místní lázeňství je založeno na využívání minerální vody s léčivými účinky. Je zde spousta pramenů jak teplých, které vyvěrají z tzv. vřídel tak i chladných. Zdejší voda má blahodárný vliv na léčení jaterních a střevních chorob, na žaludek a játra.

Mariánské Lázně

jsou nejmladší z proslulého trojúhelníku západočeských lázeňských měst. Využívá se zde studených minerálních pramenů k léčbě ledvin a močových cest, zažívacího ústrojí, poruchy látkové výměny, nemoci dýchacích cest a jiné. Mariánské lázně se nacházejí v krásné přírodě.

Františkovy Lázně

• světově proslulé Františkovy Lázně jsou součást tzv. Lázeňského trojúhelníku v Západních Čechách. Františkovy Lázně patří mezi oblíbené a známé lázně v České republice. Jejich historie sahá do 16 století. Františkovy Lázně léčí onemocnění pohybového aparátu, onemocnění srdce a cév a samozřejmě nejznámější je léčba gynekologických onemocnění, ke které se vztahuje symbol lázní – socha v podobě malého Františka. Lázně využívají k léčbě přírodní léčivé zdroje.

Lázně Kynžvart

• posláním Lázní Kynžvart je léčba dětí a dorostenců s nespecifickým onemocněním dýchacího ústrojí, kožním onemocněním, nemocemi ledvin a močových cest a také léčba obezity.
• Lázně Jáchymov – Lázně Jáchymov jsou známy svou tradicí a léčebným účinkem radonové vody. Radonová voda působí velmi dobře na lidský organismus. Jáchymovské Lázně nabízejí unikátní léčbu pohybového aparátu pomocí radonové vody.

Lyžařské areály 

• lyžařské areály
• Ski areál Boží Dar – Klínovec, Neklid, Novako
• Ski areál Jáchymov – Eduard
• Ski areál Kraslice
• Ski areál Nové Hamry
• Ski areál Potůčky – Červená liška
• Ski areál Stříbrná – Lišák

zámky

• Zámek Chýše – nově zrekonstruovaný zámek se zámeckým pivovarem se nachází ve stejnojmenné obci v okrese Karlovy Vary
• Zámek Kamenný Dvůr – malebný zámek stojí nedaleko Sokolova
• Zámek Kynžvart – zámek ve stylu vídeňského klasicismu s anglickým parkem plným malých staveb se nachází ve stejnojmenné obci
• Zámek a hrad Bečov – stojí v historickém jádru stejnojmenného města

hrady

• Hrad Cheb – jediná falc v Česku stojí na skále u stejnojmenného města
• Hrad Nejdek – hrad s mohutnou černou věží stojí u stejnojmenné obce
• Hrad Ostroh – původně vojenský hrad stojí ve stejnojmenné obci

zříceniny

• Zřícenina hradu Andělská hora – zřícenina gotického hradu stojí na vrcholu čedičového vrchu nad stejnojmenným městečkem v okrese Karlovy Vary
• Zřícenina hradu Hřebeny – v malebném údolí řeky Svatavy, kousek před jejím ústím do řeky Ohře, se na strmém ostrohu vypíná zřícenina hradu, dříve hradu i zámku Hartenberg, krásná okolní krajina, její dramatický reliéf a dramatický osud této stavby (byl úmyslně zapálen) a přilehlého území láká spoustu turistů

církevní památky

• Klášter Teplá – nachází se ve stejnojmenné obci nedaleko Mariánských Lázní, v klášteře se kromě pravidelných bohoslužeb konají koncerty a výstavy, téměř po celý rok nabízí klášter prohlídky svých přístupných částí, v areálu kláštera se kromě kláštera samotného nachází kostel, knihovna, hřbitov a park

lidová architektura

• Špalíček v Chebu – Špalíček je název skupiny jedenácti kupeckých domů uprostřed náměstí Jiřího z Poděbrad v západočeském Chebu, jde o velmi zajímavé stavby, které vznikaly pro potřeby místních kupců, kvůli nedostatku místa a malým parcelám byly stavby hnané do výšky, Špalíček je rozdělen do dvou bloků mezi, kterými vede úzká Kramářská ulička, původní třetí blok na západní straně náměstí byl zbořen pravděpodobně někdy v 19. století

muzea

• Sklářské muzeum Moser Karlovy Vary – muzeum představuje slavnou historii firmy Moser, která byla založená Ludwigem Moserem, součástí expozice jsou historické exponáty, sklářské nářadí, medaile, dekrety a jiné historické písemnosti, fotografie, ukázky vzorkovnic, katalogů a historických propagačních materiálů, část výstavní expozice probíhá přímo za běžného provozu firmy
• Jan Becher Muzeum Karlovy Vary – je součástí výrobního závodu, který zhruba před 150 lety nahradil původní lékárnu, kromě výkladu, audiovizuální projekce a výstavy historických exponátů spjatých s Becherovkou je součástí prohlídky i návštěva původních sklepů a některých výrobních prostor, naopak některá místa zůstávají utajena, např. do místnosti zvané „Drogikamr“ vstoupila dodnes jen hrstka vyvolených, právě za jejími zamčenými dveřmi několikrát do roka odvažují zkušené ruce přesná množství sušených květů, listů, kůry či mletého kořene a pečlivě mísí voňavou směs dvaceti bylin a koření – základ budoucího likéru, na závěr prohlídky si návštěvníci mohou odpočinout v muzejním baru

města

• Mariánské Lázně – významné lázeňské město zasazené do krásné přírody, nachází se zde zpívající fontána, malá vysutá lanová dráha, konají se zde kulturní, společenské i sportovní akce, např.: koná se zde Chopinův festival Mariánské Lázně nebo se zde jezdí Plochá dráha
• Karlovy Vary – nejvýznamnější lázně v České republice, navštěvované spoustou turistů ze zahraničí, kromě teplých léčivých pramenů jsou Karlovy Vary známé lázeňskými oplatkami, kamzíkem nad městem, minerální vodou Mattoni, bylinným likérem – Becherovkou, Moserovým křišťálem nebo Vřidlicovými růžemi a jinými upomínkovými předměty, které se vyrábějí z vřídlovce, vylučovaného z horkých Karlovarských pramenů, každoročně se tu koná spousta kulturně-společenských i sportovních akcí, tou nejvýznamnější je Mezinárodní filmový festival, v Karlových Varech je nejmenší mezinárodní letiště v ČR – Olšová Vrata s pravidelnými lety do Ruska a letními charterovými lety do Turecka
• dalšími významnými městy v kraji jsou: Aš, Bečov nad Teplou, Boží Dar, Habartov, Horní Slavkov, Cheb, Chodov, Kraslice, Kynšperk nad Ohří, Nejdek, Ostrov, Rotava, Sokolov, Stráž nad Ohří

The post Turistické zajímavosti Karlovarského kraje  first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Kongresový a incentivní cestovní ruch

Předmět: Cestovní ruch a průvodcovství

Přidal(a): Kristýna Koutníková

Kongresový a incentivní cestovní ruch

• význam a klasifikace kongresového cestovního ruchu, organizování kongresového cestovního ruchu
• místopis kongresového cestovního ruchu

Kongresový cestovní ruch

význam kongresového cestovního ruchu

• kongresová turistika je specializovaná forma cestovního ruchu, která zahrnuje soubor činností – zaměřených na výměnu vědeckých a odborných poznatků a zkušeností – spojených s cestováním a pobytem lidí v kongresovém místě
• zároveň jde i o nabídku doprovodných programů v rámci kongresu nebo v rámci využití volného času v kongresovém místě
• širší definicí je potom: ´´kongresová průmysl´´ (Meeting industry) zahrnuje organizování kongresů, konferencí, seminářů, výstav a veletrhů, ale též incentivní turistiku
• jde o formu cestovního ruchu, která není provozována ve volném čase účastníka cestovního ruchu (je placeno firmou), ale bývá impulzem pro navštívení i ve volném čase
• kongresová turistika je specifickou formou cestovního ruch, kde hlavním motivem účasti je předávání nových poznatků, navázání obchodních kontaktů, nalezení řešení problémů v daném oboru nebo setkání s odborníky v dané oblasti
• tato forma turistiky má řadu specifických rysů, které vycházejí z její podstaty, jako:
• vysoká úroveň a komplexnost služeb (4* a 5* hotely)
• odborný charakter akcí
• společenské a representativní aspekty akcí – plesy, večírky, charitativní akce, …
• ekonomická výhodnost
• zavedení jiné sezónnosti než při standardní programaci (vyplňování mimosezón, protože je v pracovní době)
• akce kongresové turistiky jsou realizovány v ubytovacích zařízeních nejvyšší kategorie a jejich součástí je celý komplex turistických služeb (ubytovací, stravovací, doprava výlety, kulturní a společenské akce a další)
• ekonomické efekty akcí kongresové turistiky dokumentuje skutečnost, že na jednotlivé komponenty balíků služeb jsou v této komoditě vydávány nejvyšší částky
• významné akce kongresové turistiky též výrazně přispívají k propagaci politických a ekonomických zájmů města a státu a posilují jejich prestiž a postavení

klasifikace kongresového cestovního ruchu (členění kongresových akcí)

1. kongres

• je formální setkání zpravidla většího množství lidí určitého odborného zaměření, jehož obsahem jsou přednášky, formální a neformální diskuze, konzultace
• výsledky kongresu mají teoretický, vědecký, politický nebo společenský význam
• základními znaky kongresu jsou:
• minimální počet účastníků 300
• zastoupení zahraničních účastníků min. 40%
• minimální doba konání 3 dny
• minimální počet účastnických států 5

2. konference

• jsou menší akce (max. 300 účastníků), které zpravidla řeší konkrétní téma
• hlavními body jsou diskuze, hledání faktů a konzultace
• jsou zpravidla kratší než kongresy (trvají max. 3 dny)
• průběh a výsledky jednání bývají obvykle obsaženy v závěrech protokolu nebo usnesení

3. sympozium

• setkání úzce specializovaných odborníků, kteří jsou vedeni snahou najít řešení pro konkrétní problém nebo skupinu problémů
• charakteristickým znakem je monotematičnost

4. kolokvium

• je setkání osob zpravidla z akademického prostředí, jehož cílem je odborná výměna názorů a zjištění společenských zájmů
• má tematický a pracovní charakter
• je organizováno nepravidelně.

5. seminář

• setkání nebo série setkání zaměřené na seznámení s aktuálními problémy a úkoly
• ty jsou předmětem praktické nebo teoretické činnosti účastníků

6. výstavy, veletrhy, workshopy

• progresivní skupinou produktů a formami výměny informací i vzájemných obchodních vztahů jsou potom výstavy a veletrhy, komerční prezentace a pracovní setkání tzv. workshopy.

7. incentivní akce

• relativně novým fenoménem na trhu kongresové turistiky jsou akce incentivní turistiky, ty jsou originálně chápány jako motivace a ocenění zaměstnanců, obchodních partnerů a klientů

klasifikace kongresových služeb

• kongresové služby členíme na:
• služby související s jednáním, které zahrnují:
• zabezpečení a přípravu jednacích prostor
• zpracování a tisk kongresových materiálů
• propagaci a poskytování informací o kongresu
• organizační služby před zahájením a v průběhu akce
• tlumočnické a překladatelské služby
• služby související s pobytem účastníků, které zahrnují:
• ubytování účastníků akce a osob, které je doprovázejí
• stravování účastníků a jejich doprovodu
• přepravu účastníků při příjezdu a odjezdu do a z místa konání kongresu
• ostatní služby, mezi které patří:
• recepční služba během konání akce
• služby průvodců, hostesek
• směnárenské služby
• společenské programy
• doprovodné akce

podmínky pro kongresovou turistiku

• image destinace
• pozitivní image je jedním z předpokladů pro úspěšnou kongresovou destinaci a zahrnuje celý komplex politických, ekonomických, kulturních, společenských a bezpečnostních faktorů
• negativní image potom prakticky vyřazuje destinaci ze soutěže o pořádání významných mezinárodních kongresových akcí
• image destinace je možno hodnotit ve dvou rovinách:
  • dlouhodobá image – k faktorům tvořícím dlouhodobě pozitivní image patří politická stabilita a ekonomická vyspělost země, její kulturní a historické tradice, vysoká úroveň poskytovaných služeb a opakovaná organizace významných a mimořádných politických, profesních, kulturních, sportovních a dalších akcí.
  • sezónní image – kladné sezónní image se vytváří zpravidla po úspěšné realizaci jednotlivé mimořádně významné politické, profesní, kulturní anebo sportovní akci, k takovým patří například organizace a pořádání Světových výstav, Olympijských her, Mistrovství světa v populárních sportech, atd., negativní image mohou vyvolat některé mimořádné události jako války a teroristické akce, živelné a ekologické katastrofy, atd.
• kongresová města
• na image destinace navazují a významnou roli při realizaci kongresových akcí hrají rovněž města, v nichž se tyto akce konají, pro jejich kategorizaci existuje řadu kritérií
• místo konání kongresu
• kongresové služby vyžadují specifické podmínky pro svoji realizaci a místa jejich konání lze rozdělit do několika kategorií:
• kongresová centra – jsou specializovaným místem pořádání kongresů a jsou určena zpravidla pro pořádání velkých akcí, jsou budována a vybavována technologiemi tak, aby zajistila vysoké technické podmínky a maximální komfort pro účastníky kongresů, velikost kongresových center vychází z potřeb a ambicí lokality a velikosti potencionálního trhu
• hotely – hotely jako místo pořádání kongresů se liší od kongresových center zejména velikostí konferenčních prostor, jsou zpravidla vhodné pro pořádání středně velkých a menších akcí, kongresový hotel má určité odlišnosti od běžných hotelů, jako místo konání kongresových akcí nabízejí hotely komfort konání pracovních aktivit spolu s ubytováním a stravováním, dále velmi efektivně řeší problémy spojené s dopravou účastníků z místa ubytování do pracovních prostor
• vysoké školy a univerzity – vysoké školy jako místo konání kongresů disponují zpravidla vhodnými konferenčními prostory spojenými s pedagogickým a vědeckým zázemím a dále propůjčují kongresu akademické renomé, určitou nevýhodou je dostupnost kongresových místností v potřebných časových obdobích a zpravidla neexistující ubytovací zázemí
• specifická místa konání – jedná se o prostory a interiéry, které zpravidla slouží jiným účelům a pro kongresové akce jsou používány spíše výjimečně, konání kongresu nebo jeho části v takových prostorech má za cíl navodit potřebnou atmosféru anebo využít místa a jeho symboliky pro zvýraznění akce jako celku nebo jejich jednotlivých prvků, ve specifických místech konání nelze vždy zajistit absolutně dokonalé technické nebo dopravní podmínky pro akci, prestiž a výjimečnost specifického místa však převyšuje vliv ostatních okolností, a proto lze konání v těchto místech označit v řadě případů za motivující, jako příklad pro specifická místa konání v Praze může sloužit – Pražský hrad, Obecní dům, Výstaviště Praha, atd.
• ubytování
• hotely v potřebné kvalitě a množství jsou dalším z kritérií při posuzování kongresové destinace a kongresového města, ty jsou využívány k ubytování účastníků kongresu anebo plní současně i funkce místa konání akce
• velmi podstatným faktorem je i umístění hotelů a dalších ubytovacích zařízení ve vztahu k místu konání a jeho dopravní dostupnost
• důraz na kvalitu je jedním z hlavních požadavků na ubytování
• dopravní dostupnost
• druhotným motivem účasti na kongresové turistice je poznání města a nejbližšího regionu, kde se akce koná, součásti programu proto bývají společenské akce a místní výlety, proto je důležitá dopravní dostupnost, pro rychlou a snadnou přepravu účastníků kongresu
• doprovodné akce
• doprovodné akce je možno členit do následujících skupin:
• společenské večery (společné, firemní, individuální)
• kulturní akce (společné, firemní, individuální)
• program pro doprovázející osoby
• programy před a po kongresové akce

organizování kongresových akcí

1. plánování akcí

• objednavatel kongresové akce – výrobní, obchodní, vzdělávací nebo jiný subjekt – rozhoduje na základě svých koncepcí, plánů a záměrů o věcném obsahu akce, o počtu a struktuře účastníků, termínu a délce trvání a konečně o místu jejího konání
• plánování akce zpravidla řídí a koordinuje přípravný resp. pracovní výbor, pokud takovýto orgán nevzniká potom jeho funkci plní vedení resp. vedoucí pracovník objednavatele kongresové akce
• plánování akce zahrnuje zásadní rozhodnutí o rozpočtu akce a jeho finančním zajištění
• součástí plánování je i rozhodnutí o spolupráci se specializovanou firmou PCO, CTA a její výběr

2. příprava akce

• přípravná fáze akce patří ke klíčovým fázím celého procesu, neboť zde se rozhoduje o zásadních organizačních, logistických a marketingových otázkách
• tato fáze zpravidla zahrnuje:
• přípravu odborného programu a zpracování časového plánu akce
• určení místa akce a výběr prostor pro jednání
• zabezpečení dopravních, ubytovacích a stravovacích služeb
• návrhy doprovodných akcí a programů
• přípravu a vytištění materiálů
• propagaci
• podstatnou součástí přípravné fáze je i zpracování cenových kalkulací a dalších finančních rozvah
• jednotlivými body přípravy akce se zabývá na základě jasné stanovené dělby práce objednavatel akce i PCO, CTA
• příkladem nejmodernější spolupráce je realizace akce tzv. ´´na klíč´´, kdy PCO zajišťuje komplexní služby včetně jejich marketingu -) řídícími faktory jsou potom objednavatelem přesně formulované cíle akce a strukturovaný rozpočet akce

3. realizace akce

• realizaci akce plně zajišťuje PCO, CTA – ten zpravidla vytváří realizační tým, který komplexně řídí celkový průběh akce, do jeho kompetence patří registrace účastníků, ubytování, stravování, místní doprava a doprovodné programy
• podstatným prvkem, který významně ovlivňuje kvalitu akce je vytvoření informačního systému a jeho funkčnost v celém průběhu kongresové akce
• velmi významnou roli sehrává péče o hosty a servis hostesek a informátorů, kteří často rozhodují o konečném dojmu účastníků a jejich názoru na celkovou organizaci a atmosféru kongresové akce
• obsahovou a odbornou část akce řídí pracovníci objednavatele

4. vyhodnocení a vyúčtování akce

• vyhodnocení a vyúčtování akce je velmi podstatnou fázi celého průběhu a často rozhoduje o další spolupráci objednavatele a PCO, CTA
• jeho smyslem je zhodnocení celé spolupráce a organizačního a společenského průběhu celé akce
• hodnotí se ekonomické aspekty kongresové akce a vyjasňují se případné sporné nebo nedořešené otázky, operativně řešené v průběhu akce
• obsahová a odborná část nebývá předmětem jednání objednavatele a PCO , CTA

místopis kongresového cestovního ruchu

evropské metropole kongresového cestovního ruchu

• nejvýznamnější: Paříž, Londýn, Brusel, Hannover (největší výstaviště na světě), Miláno
• dále významná: Praha, Budapešť

místa kongresové turistiky v České republice

• Praha (kongresové hotely, kongresové centrum, výstaviště)
• Poděbrady
• zámek Nelahozeves
• lázně Aurora – Třeboň
• Karlovy Vary: Grandhotel Pupp, Hotel Thermal
• kongresové centrum Aldis Hradec Králové
• zámek Židlochovice
• Brno (hotely, výstaviště)

incentivní cestovní ruch

význam incentivního cestovního ruchu

• forma cestovního ruchu, která využívá turismu pro kladnou motivaci zaměstnanců k lepším pracovním výkonům nebo je odměnou
• je zahrnován mezi motivačním nástrojem managementu a může mít náplň rekreační, poznávací nebo vzdělávací
• je součástí kongresového cestovního ruchu

specifické vlastnosti incentivního cestovního ruchu

• výhodná forma nepeněžní odměny
• rodinná a společenská prestiž
• výjimečnost produktu – vysoké nároky na služby a potřeba velké kreatiny a originály při tvorbě produktu
• vykrývá propady mezi sezónami – vytváření tzv. minisezón

formy incentivního cestovního ruchu

• zájezd za odměnu (rekreační, relaxační a rehabilitační – wellness pobyty, sportovní, poznávací, …)
• vzdělávací programy

incentivní program

• je jedinečná a neopakovatelná událost připravená na míru podle požadavků klienta
• program zpravidla obsahuje: pracovní část, zážitkové aktivity, činnosti podporující rozvoj osobnosti a mezilidských vztahů, vzdělávání, relaxaci

využívání extrémních aktivit

• výjimečný zážitek, uvolnění a překonání osobních hranic, např.: Kiteboarding (jezdec je tažen řiditelným drakem – kite s využitím boardu, lyží nebo bruslí- voda, led, sníh), Zorbing,

teambuilding

• outdoorový výcvik managerů zaměřený na rozvoj komunikace a spolupráce, posílení týmového ducha nebo zdokonalení vedení týmu lidí

kategorizace incentivních cest

• podle cíle: poznávací, pobytový, relaxační, vzdělávací, …
• podle počtu: malá skupina (5-30 osob), velká skupina (31-50 osob)
• podle délky akce: cesty bez přenocování, cesty s přenocováním (kratší: 1-3 noci, delší: 4 a více)

The post Kongresový a incentivní cestovní ruch – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Turistické zajímavosti Zlínského kraje

Předmět: Cestovní ruch a průvodcovství

Přidal(a): Kristýna Koutníková

Turistické zajímavosti Zlínského kraje

základní informace

• Zlínský kraj je jedním ze 14 vyšších územních samosprávných celků v České republice. Nachází se v její východní až jihovýchodní části, podobnou polohu má i v rámci Moravy. Jako jediný ze všech českých krajů leží výhradně na území této historické země. Na jihozápadě sousedí s Jihomoravským krajem, na severozápadě s Olomouckým krajem, na severu s Moravskoslezským krajem a na východě s Žilinským a Trenčínským krajem (na Slovensku). Krajským městem je Zlín. Území kraje je vymezeno územími okresů: Zlín, Vsetín, Kroměříž a Uherské Hradiště. K originalitě Zlínského kraje přispívá i skutečnost, že se zde setkávají tři národopisné celky: Valašsko, Slovácko a Haná.

geografie

• Horopisně náleží území kraje k západním Karpatům. Podstatná část území je kopcovitá či hornatá. Na východě území se rozkládají Bílé Karpaty s nejvyšší horou Velká Javořina. Na ně na severu navazují Javorníky a posléze nejvyšší Moravskoslezské Beskydy, jejichž nejvyšší bod Lysá hora už ovšem leží na území sousedního Moravskoslezského kraje. Severu dominuje Hostýnsko-Vsetínská hornatina. Na jihozápadě kraje se zvedají Chřiby s nejvyšším bodem Brdo. Mezi Chřiby a výše zmíněnými pahorkatinami probíhá od západu a jihozápadu z Olomouckého kraje Hornomoravský úval přes Kroměřížsko až na Zlínsko (oblast Hané). Kolem řeky Moravy, na Uherskohradišťsku (oblast Slovácka), probíhá Dolnomoravský úval, který dále pokračuje do Jihomoravského kraje. Území kraje odvodňuje řeka Morava a její přítoky, např. Bečva a Olšava. Morava se vlévá do Dunaje, který její vody odvádí do Černého moře. Okrajové části kraje na severu a severovýchodě odvodňuje řeka Odra do Baltského moře. V kraji se nachází např.: vodní nádrž Koryčany, Bystřička, Ostrožská Nová Ves nebo Smraďavka. Z rybníků má největší význam asi Chropyňský rybník. Na území Zlínského kraje se nachází chráněné krajinné oblast: CHKO Beskydy a CHKO Bílé Karpaty.

přírodní cíle

CHKO Moravskoslezské Beskydy

• Pohoří nacházející se na severovýchodní Moravě v oblasti Valašsko, v jižním Polsku a na severu Slovenska. Beskydy jsou většinou zalesněné pohoří s oblými vrcholy. Nejvyšším vrcholem je Lysá hora, dalším známým vrcholem je Radhošť. Nachází se zde největší chráněná krajinná oblast v České republice CHKO Moravskoslezské Beskydy.

CHKO Bílé Karpaty

• Pohoří nacházející na česko-slovenské hranici. Tvoří nejzápadnější část karpatského horského systému. Nejvyšším vrcholem je zde Velká Javořina, poblíž které se nachází prales s porosty javoru, buku a jasanu. Toto území bylo zařazeno na seznam biosférických rezervací UNESCO jako chráněná krajinná oblast.

Javorníky

• Pohoří Javorníky se nacházejí na hranici Moravy a Slovenska a spadají do soustavy Karpat. Nejvyšší vrchol – Velký Javorník leží na Slovenské straně pohoří, nejvyšším vrcholem ležícím v moravské části Javorníků je Malý Javorník. Javorníky patří k vyhledávaným turistickým oblastem – je zde celá řada pěších tras, několik naučných stezek a cyklotrasy. V zimě nabízejí několik běžeckých tratí. V Javorníkách se vyskytují šelmy: medvědi, rysy a vlci dále se zde nachází přírodní rezervace, kde rostou orchideje.

Chřiby

• Chřiby jsou vrchovina na středovýchodní Moravě, ležící v Jihomoravském a Zlínském kraji. Jsou součástí geomorfologické soustavy Vnější Západní Karpaty. Svou polohou od sebe oddělují národopisné oblasti Hanou na severu a Slovácko na jihu. Nejvyšším vrcholem je hora Brdo. Na území Chřibů je řada chráněných území.

Dolnomoravský úval

• Dolnomoravský úval je říční nížina nacházející se na jižní Moravě na jihovýchodě České republiky a na západním Slovensku, na dolním toku řeky Moravy. Úval je propojen s Hornomoravským úvalem skrz Napajedelskou bránu a skrz Věstonickou bránu s Dyjskosvrateckým úvalem. Hlavní osu úvalu tvoří v severojižním směru řeka Morava a vedlejší osu pak její pravostranný přítok, řeka Dyje. Krajina je zde charakteristická, mimo jiné, říčními meandry, neogenními nánosy na říčních terasách s porosty lužních lesů a nivních luk. Jde o velmi úrodnou oblast černozemních půd.

Hornomoravský úval

• Hornomoravský úval je sníženina na Moravě v oblasti Západních Karpat. Nejvyšším vrcholem je Jelení vrch. Úval je tvořen sedimenty a náplavami řek. Osou úvalu je řeka Morava, největšími přítoky jsou zde řeky Bečva a Haná. Jedná se o velmi zemědělsky využívanou půdu.

Hostýnsko-Vsetínská hornatina

• Hostýnsko-vsetínská hornatina je geomorfologický celek Západních Beskyd na východní Moravě. Dělí se na dva podcelky: Hostýnské a Vsetínské vrchy, které jsou od sebe odděleny Vsetínskou Bečvou. Nejvyšší horou je Vysoká. Na území hornatiny jsou vyhlášeny dva přírodní parky nesoucí názvy vrchů. Vsetínské vrchy jsou vyšší než Hostýnské.

lázně

• Lázně Kostelec u Zlína – malé lázně nedaleko Zlína využívající při léčbě dolních a horních končetin sirné prameny minerální vody
• Lázně Luhačovice – jsou největší moravské lázně s dlouhou tradicí lázeňské léčby dýchacích cest, trávicího ústrojí, diabetu a pohybového aparátu, proslulé jsou přírodními léčivými prameny, příznivými klimatickými podmínkami a příjemným prostředím, ve kterém se snoubí krásná příroda a typická architektura
• Lázně Ostrožská Nová Ves – malé lázně nedaleko Uherského Hradiště, které využívají sirného pramene k léčbě lupénky a pohybového ústrojí

lyžařské areály

• Lyžařský areál Troják (Beskydy)
• Lyžařský Portáš (Javorníky)
• Lyžařský areál Pustevny (Beskydy)
• Lyžařský areál Velké Karlovice

kulturní cíle

hrady

• Hrad Buchlov – hrad stojí na jednom z nejvyšších vrcholků Chřibů nad Buchlovicemi
• Hrad Malenovice – gotický hrad byl později přestaven v renesančním a barokním slohu, leží v městské části města Zlín

zámky

• Zámek Buchlovice – stojí kousek od města Uherské hradiště, celý barokní komplex se skládá ze dvou zámeckých budov a rozsáhlého parku
• Zámek Kroměříž – stojí ve stejnojmenném městě přímo na Velkém náměstí, je památkou UNESCO
• Zámek Uherský Brod – stojí ve stejnojmenném městě a dnes je využíván ke kulturním a společenským akcím
• Zámek Bystřice pod Hostýnem – barokní zámek, stojící ve stejnojmenném městě
• Zámek Luhačovice – stojí na okraji stejnojmenného lázeňského města a v současné době je využíván pro účely školství a volnočasových aktivit
• Zámek Chropyně – zámek s čtyřbokou věží stojí ve stejnojmenném městě
• Zámek Napajedla – zámek stojí ve stejnojmenném městě a využívá se jak k prohlídkovým trasám, tak i k moderním účelům (rauty, konference, svatby, …)
• Zámek Zlín – zámek stojí ve stejnojmenném městě a dnes slouží jako muzeum a galérie

zříceniny

• Zřícenina hradu Brumov – nachází se těsně u hranic se Slovenskem
• Zřícenina hradu Cimburk – rozsáhlá zřícenina gotického hradu se nachází v okrese Kroměříž

církevní památky

• poutní místo Hostýn – Svatý Hostýn patří mezi nejvýznamnější mariánská poutní místa na Moravě, dále se v areálu nachází rozhledna a muzeum, větrná elektrárna a další objekty
• Šachova synagoga v Holešově – patří mezi nejvýznamnější památky nejen v Holešově a okolí, ale také v celé České republice, jelikož je tato synagoga dnes už jedinou synagogou tzv. polského typu, která se takto v originále zachovala až dodnes, bývá označována dokonce jako světový unikát

lidová architektura

• Skanzen Rožnov pod Radhostem – valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm je nejstarším muzeem svého druhu ve střední Evropě, nejvýraznějším rysem současného dění v muzeu je cílevědomé úsilí o oživení zapomenutých tradičních technik, lidového umění a obyčejů i o rekonstrukci společenského života, obchodu i zábavy našich předků, další okruh aktivit patří lidovému řemeslu a lidovým umělcům, kromě výrobků na prodej předvádějí svoji zručnost početným návštěvníkům muzea, v rámci programového bloku nazvaného Valašský rok mohou návštěvníci každoročně zhlédnout desítky pořadů, zvykoslovných, řemeslných a také pořadů pro děti, tanečních a pěveckých představení včetně čtyř velkých mezinárodních festivalů, z nichž největší je festival Rožnovské slavnosti

ostatní kulturní cíle

• Socha Radegasta na Radhošti – Radhošť bývá tradičně spojován s uctíváním pohanského boha pohostinnosti, plodnosti a úrody Radegasta, socha stojí na vrcholu hory
• Památník Velké Moravy ve Starém Městě – budova památníku byla postavena nad základy první objevené a uznané stavby z doby Velkomoravské říše, a sice kostela „Na Valách“, byl odkryt při výzkumu moravského zemského muzea uprostřed rozsáhlého a bohatého pohřebiště, v památníku je instalována stálá archeologická expozice o Velké Moravě

města

• Zlín – ve městě Zlín se nachází Filharmonie Bohuslava Martinů, Muzeum obuvi – Tomáš Baťa, další muzea, galérie, divadla a kina
• dalšími významnými městy v kraji jsou: Kroměříž, Vsetín, Valašské Meziříčí, Uherské Hradiště, Otrokovice, Uherský Brod, Rožnov pod Radhoštěm, Holešov, Bystřice pod Hostýnem, Napajedla, Hulín, Valašské Klobouky, Chropyně

Haná

• Haná je etnografická oblast nacházející se na střední Moravě, v oblasti hornomoravského úvalu, zhruba na území mezi městy Vyškov, Holešov a Litovel, větší centra se nacházejí především v nížinách okolo řek Moravy a Hané. Zasahuje tak do Olomouckého, Zlínského i Jihomoravského kraje. Jde o významnou zemědělskou oblast, známou vysokou úrodností, kroji, lidovými zvyky. Haná se vyznačuje lidovou kulturou nížinného typu. Základními vlastnostmi staveb jsou jednoduchost, prosté členění ploch a střech a účelné i užitkové rozmístění budov kolem dvora. Charakteristické objekty této kultury se nacházejí v Rymicích. Jde o chalupy s doškovými střechami a o roubené domy omazané hlínou. Hanácký kroj v sobě snoubí malebnost s rázovitostí, starobylost s bohatstvím a patří k jednomu z nejhonosnějších na Moravě. Z lidové výroby se dodnes zachovala např.: hanácká výzdoba velikonočních vajec – kraslic, lepených slámou.

Slovácko

• Slovácko je národopisná oblast jižní a jihovýchodní Moravy jihovýchodně od Brna, jejíž přirozené hranice tvoří na severu a severozápadě pohoří Ždánický les a Chřiby, na jihovýchodě hřeben Bílých Karpat na moravsko-slovenském pomezí a na jihu tok řeky Dyje. Slovácko zahrnuje okres Hodonín a Uherské Hradiště, zasahuje do okresů Zlín a Břeclav. Slovácko se dělí na tyto části: Dolňácko, Horňácko, Podluží a Moravské Kopanice. Rozdělení na podoblasti je založeno na odlišnostech typu krajiny, bývalého způsobu života, zemědělství, původu obyvatel, nářečí, lidové hudby, původní lidové architektury apod. Významným prvkem je tradiční lidový oděv.

Valašsko

• Valašsko je hornatá oblast v nejvýchodnější části Moravy v blízkosti hranic se Slovenskem. Je to svébytný národopisný a kulturní region, sousedící na jihu s Moravským Slovenskem a na západě s Hanou. Lze ho vymezit přibližně územím okresu Vsetín a částí okresu Zlín. V Rožnově pod Radhoštěm se nachází skanzen Valašské muzeum v přírodě, v němž byly soustředěny předměty regionální valašské lidové kultury a řemesel, včetně zachovaných domů ze zdejších měst a vesnic. Pro Valachy je typické zejména folklór, písně a kroje a hospodářské zvyky, zejména chovu ovcí.

The post Turistické zajímavosti Zlínského kraje first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Lázeňský cestovní ruch

Předmět: Cestovní ruch a průvodcovství

Přidal(a): Kristýna Koutníková

Lázeňský cestovní ruch a Wellness pobyty

• historický vývoj lázeňství, význam lázeňství, trendy lázeňského cestovního ruchu
• formy a organizace lázeňství, lázeňský místopis

historický vývoj lázeňství v Evropě

• nejstarší tradice lázeňství je v Itálii, Německu, Francií, Španělsku, Polsku, Rusku a samozřejmě v České republice
• lázně byly však už využívány ve starověkém Egyptě a Římě, známé jsou i arabské lázně
• období středověku nebylo lázním příliš nakloněno (= zájem o kulturu těla silně poklesl
• v 18. a 19. století vzniklo velké množství dnešních lázní v Evropě i u nás (- k rozvoji lázeňství přispěl především významný pokrok ve vzdělání a rozvoj vědy
• v období od druhé poloviny 19. století až do druhé světové války prožívají lázně svůj vrchol tzv. ´´zlatý věk´´ -) lázeňství dostává masový rozměr, stává se dostupným stále širší klientele, také díky vzniku prvních zdravotních pojišťovacích společností, které se podílejí na úhradě lázeňské léčby
• po druhé světové válce ve většině evropských zemí pokračovaly lázně v mnohostranném rozvoji
• v současnosti si lázně budují novou image: lázně nejsou jen pro staré nebo nemocné lidi =) wellness pobyty, kongresy

historický vývoj lázeňství v České republice

• tradice lázeňství u nás je daleko mladší než v oblasti Středomoří
• začátek našeho lázeňství se datuje k založení Karlových Varů, dále pak byly vybudovány lázně v Teplicích, jinak období středověku zde lázním nepřálo stejně tak jako jinde v Evropě
• až v období 18. a 19. století vznikla většina dnešních lázní a jejich rozkvět =) nové léčebné metody, budují se honosné lázeňské budovy a kolonády, divadla a koncertní sály, lázně se stávají doménou nejbohatší vrstvy společnosti
• před druhou světovou válkou zažívají lázně největší rozvoj -) západočeské lázně se zažily do povědomí občanů celé Evropy, díky vzniku zdravotních pojišťoven se lázně stávají přístupnější širší klientele stejně jako tomu je jinde v Evropě, staví se menší hotely a ubytovací zařízení, které jsou v péči těchto pojišťoven
• v roce 1948 byly přírodní léčivé zdroje a lázně znárodněny =) lázně hlavně zdravotnickým zařízením –) hrazená léčba pojišťovnami
• po roce 1992 přešla většina lázeňských zařízení do soukromého sektoru =) byly vytvořeny akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným, ve vlastnictví státu zůstalo jen několik dětských léčeben a lázeňských rehabilitačních zařízení, i přírodní léčebné zdroje zůstávají ve vlastnictví České republiky, který je pronajímám lázeňským zařízením

význam lázeňství

• účelem účasti na lázeňském cestovním ruchu je: regenerace, poznání nebo navázání sociálních kontaktů =) jedná se o pobyty spojené s podstupováním léčebných kur, procedur a terapií, o rekonvalescenční pobyty, atd.
• hosté přijíždějí do lázní v převážné míře za účelem léčení, prevence či rehabilitace
• souhrnným cílem lázeňství je prevence a léčení lidských chorob, regenerace sil a relaxace, které jsou spojeny s využíváním přírodních léčebných zdrojů a krásy přírodního i kompozice kulturního prostředí
• lázeňská místa se specializují na léčení určitého typu chorob či obtíží, což je dáno především složením tamních léčivých minerálních vod – klasický lázeňský cestovní ruch tedy závisí na přírodních podmínkách
• v posledních letech se intenzivně rozšiřuje nový typ lázeňské turistiky – namísto léčení chorob pouze přispívá ke zlepšení zdravotní kondice klientů – např. wellness, relaxace, rekondice a další -) tyto služby mohou být poskytovány jako doplněk ke klasické léčbě v lázních nebo jako samostatná turistická nabídka (v takovém případě není tato služba omezena žádnými nutnými přírodními předpoklady)
• specifikami lázeňského ruchu je celoroční sezónnost a delší pobyt host, kvůli němuž mají vyšší nároky na ubytování a stravování
• slabými stránkami lázeňství jsou: vysoká míra konkurence mezi místy, zastaralá materiální základna, vyšší cenová vnímavost ze strany potencionálních klientů, …
• lázeňská klientela: cizinec – vyšší věková skupina, vyšší příjem, vyšší nároky na komfort X náš občan: samoplátce nebo hrazeno od pojišťovny

trendy v lázeňství

• lázeňská turistika – wellnes pobyty
• krátkodobé pobyty – týden, víkend
• programy pro managery a podnikatele, seniory – antistresový program, fit program, kosmetické nebo zeštíhlující programy

formy a organizace lázeňství

• z hlediska úhrady lázeňských služeb můžeme rozlišit tyto formy pobytu lázeňských hostů:
• komplexní lázeňská léčba – léčbu, stravování a ubytování komplexně hradí zdravotní pojišťovny, nečerpá se dovolená, vyžaduje se však dodržování léčebného pobytu, tato léčba je poskytnuta za základu návrhu ošetřujícího lékaře při závažných onemocněních nebo chorobách
• příspěvková lázeňská léčba – zdravotní pojišťovny hradí jen vyšetření a léčbu, zbytek nákladů souvisejících s pobytem jako ubytování a stravování si hradí klient sám, tato forma léčby je poskytována v případech, kdy nejsou splněny podmínky pro komplexní péči, tato forma zahrnuje i verzi ambulantního pobytu (klient nechce být ubytován v lázních a má možnost denně dojíždět za léčbou)
• samoplátecká lázeňská léčba – klient si hradí veškeré náklady na léčbu sám, bez spoluúčasti zdravotních pojišťoven, pobyt si zajišťuje prostřednictvím cestovní kanceláře nebo přímo u lázeňských zařízení, většinou se jedná o ozdravné a relaxační pobyty na kratší dobu (7-10 dní), pro cizince to je jediný způsob pobytu v našich lázních

služby lázeňského cestovního ruchu

• zdravotně-léčebné služby – vstupní vyšetření (diagnostika aktuálního stavu), průběžná kontrolní vyšetření, závěrečná prohlídka se zprávou pro ošetřujícího lékaře, sestavení individuální léčebného programu -) procedury (masáže, zábaly, koupele, solné jeskyně, …)
• ubytovací služby – jsou přizpůsobeny dlouhodobějšímu pobytu hosta
• stravovací služby – rozlišujeme tři typy stravování:
  • 1) režimové stravování – v lázeňských domech při komplexní léčbě – dietní systém (9)
  • 2) nerežimové restaurační stravování – běžné restaurační stravování
  • 3) doplňková stravovací zařízení – cukrárny, kavárny, čajovny, …
• kulturní, společenské a sportovní služby – divadelní a filmová představení, koncerty, festivaly, taneční večery, tenis, golf, jezdectví, plavání, …
• doplňkové služby – podávání informací, prodej suvenýrů a pohlednic, kadeřnictví, kosmetika, čistírna

lázeňský místopis

významné evropské lázně

• SRN – Baden-Baden, Ga-Pa
• Itálie – Ischia, Abano Terme, Montecatini Terme
• Belgie – Spa
• Francie – Aix-les-Bains, Amélie les Bains-Palaida, Dax, Lourdes, Vichy
• Maďarsko – Budapešť, Harkány, Hérviz, Zalakaroš
• Rakousko – Bad Ischl, Baden bei Wien, Laa
• Slovensko – Bardejov, Piešťany, Tatranská Lomnica, Trenčianské Teplice, Velký Méder
• Švýcarsko – Baden, Davos, Svatý Mořic

Karlovy Vary

• Největší a neznámější lázně České republiky, na kolonádě je stříkající pramen, léčí se zde zejména nemoci trávicího ústrojí a poruchy látkové výměny a žláz s vnitřní sekrecí. Oblíbeným karlovarským suvenýrem jsou tzv. kamenné růže, jejichž výrobní tajemství spočívá v tom, že se papírová napodobenina růže ponoří do tekoucí vody karlovarského Vřídla, kde se ponechá 10-14 dnů. Během této doby se růže pokryje silnou vrstvou vřidlice, sametově rezavé odrůdy aragonitu.

Františkovy Lázně

• Tryská zde 21 minerálních pramenů o teplotě 9-12 stupňů a přírodní vřídelní plyn. Léčí se zde nemoci srdce a krevního oběhu, onemocnění pohybového ústrojí a gynekologická onemocnění včetně neplodnosti.

Mariánské Lázně

• Jsou nejmladší ze slavného trojúhelníku západočeských lázní, rozkládají se na svahu Slavkovského lesa. Bohatství přírodních krás a nevyčerpatelné zdroje minerálních pramenů. V Mariánských Lázních a okolí vyvěrá okolo 100 minerálních pramenů s obsahem oxidu uhličitého a minerálních solí, z nichž je zachyceno a využíváno 53 pramenů. Jedná se o studené železnaté kyselky, odlišného chemického složení a tím i různých léčebných vlastností.  Je tedy velkou výhodou pro lázeňské lékaře, že mohou volit z mnoha pitných kůr a nejrůznějších koupelí při léčbě onemocnění ledvin a močových cest, dýchacích cest a pohybového aparátu, poruch látkové výměny, onemocnění zažívacího traktu, nervových onemocnění a gynekologických onemocnění.

Janské Lázně

• Je zde světové proslulý a zároveň největší evropský ústav pro léčení následků obrny. Vyvěrá zde na 30 teplých, silně radioaktivních pramenů (např.: Janův nebo Černý pramen), z nichž nejteplejší má téměř 30 stupňů. Mimo léčbu následků obrny se zde léčí i nemoci pohybového ústrojí, horních cest dýchacích a popáleniny.

Jáchymov

• První radioaktivní lázně. V dole Svornost vyvěrají radonové prameny s vysokým obsahem přírodního radonu, jejichž účinky byly horníkům známy již dlouhá století. Léčba nemoci pohybového ústrojí, stavů po traumatech a operacích, nemoci periferního nervového systému metabolických chorob.

Lázně Kynžvart

• Pramen Richard. Léčí se zde nemoci horních cest dýchacích a ozdravné pobyty.

Dubí u Teplic

• Léčení nemoci pohybového ústrojí, nervových nemocí a duševních poruch.

Mšené Lázně

• Léčení pohybového aparátu.

Lázně Libverda

• Minerální prameny Nový Kristián a Nová Marie. Léčení srdečních a cévních chorob, nemoci pohybového ústrojí a duševních poruch.

Toušeň

• Železnatý pramen, slatinné koupele. Léčení nemocí pohybového ústrojí a pooperačních stavů, rekondice.

Poděbrady

• Minerální voda – Poděbradka. Léčí se zde srdeční a cévní onemocnění.

Lázně Bělohrad

• Léčba nervových nemocí, nemocí pohybového ústrojí a kožních problémů.

Velichovky

• K vzniku i dobré pověsti lázní přispěla slatina, která je ojedinělým druhem v našem státě. Jde o křídovou slatinnou zeminu, napájenou prameny vody s obsahem uhličitanu vápenatého a železa.
• Léčení: rehabilitace po úrazech a operací kostí a kloubů, včetně kloubních náhrad.

Karlova Studánka

• Zdejší uhličito-železité prameny výborně léčí nemoci dýchacích cest.

Bludov

• Léčba obezity, katarů horních cest dýchacích a infekcí močových cest.

Teplice nad Bečvou

• Základním léčebným prostředkem je termální alkalická kyselka s vysokým obsahem oxidu uhličitého, která tryská ze tří bohatých pramenů v těsné blízkosti lázeňských domů. V léčebných sanatoriích se provádí jak komplexní lázeňská léčba zaměřená na nemoci srdce tak oběhového ústrojí, kožních nemocí dětí a dorostu a pohybového aparátu, tak i rekondiční pobyty s relaxací, příspěvková a ambulantní léčba při využití všech balneoterapeutických prostředků.

Darkov

• V Darkově se nachází nejsilnější pramen minerální vody s obsahem jódu. Této vody se využívá zejména k léčení nemoci dutiny nosohltanu a pooperačních stavů pohybového ústrojí.

Luhačovice

• Z hydrogenuhličitano-chloridosodné vody se zde získávají kyselky Vincentka, Aloiska, Ottovka, atd.
• Léčí se zde onemocnění dýchacího ústrojí, trávicího ústrojí, poruch látkové výměny a poruch pohybového aparátu.

Lázně Bohdaneč

• Přírodní léčivé zdroje: rašelina – slatina – termoregulátor. Léčí se zde: choroby pohybového ústrojí, revmatismus, poúrazové stavy, otylost, gynekologické problémy, některé formy srdečních a cévních poruch a nemocí dýchacích cest.

Vráž u Písku

• Léčba neurologických onemocnění a poruch pohybového aparátu.

Třeboň

• Léčí se zde nemoci pohybového ústrojí, pooperační stavy, rekondice.

další lázně:

• Bechyně, Konstantinovy Lázně, Ostrožská Nová Ves, Lázně Jeseník, Velké Losiny, Osečná, Slatinice, Lázně Náchod, Lázně – Lipoví, Klímkovice, Karviná, Hodonín, Bílina,

The post Lázeňský cestovní ruch – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Všeobecné zásady stolování

Předmět: Cestovní ruch a průvodcovství

Přidal(a): Kristýna Koutníková

 VŠEOBECNÉ ZÁSADY STOLOVÁNÍ

• Všeobecné zásady stolování upravují chování u stolu: před jídlem, během jídla a po jídle při společném stravování osob.

Jedná se hlavně o tyto zásady:

 PŘED JÍDLEM

• ke stolu jdeme adekvátně oblečeni, upraveni a čístí,
• muži pomáhají ženám s usazením tak, že odsouvají židle, muži stojí, dokud se neusadí všechny ženy, až pak zasednou ke stolu oni,

BĚHEM JÍDLA

• u stolu sedíme způsobně =) sedíme vzpřímeně a klidně (neošíváme se, nevrtíme se a nehoupeme se na židli), nohy jsou volně pokrčené a položené chodidly na zem (nenatahujeme je, neroztahujeme je ani nekřížíme je), lokty nepokládáme na stůl,
• dodržujeme zásady společenské konverzace =) konverzujeme pouze o vhodných tématech a hlavně nemluvíme s plnými ústy,
• jíme společně s ostatními společníky =) začínáme jíst až tehdy, když všichni u stolu mají jídlo naservírované (neochutnáváme, neuždibujeme, neusekáváme, …),
• před jídlem si popřejeme: ´´dobrou chuť´´,
• společný přípitek =) ťuká se jemně – symbolicky a to pouze sektem a vínem ostatní nápoje včetně piva a ´´panáků´´ tvrdého alkoholu se jen pozvedají,
• jíme kultivovaně =) v jídle se nerýpeme a nepřehrabujeme, nehltáme a do úst si vkládáme přiměřeně velká sousta (nekřečkujeme), nepřežvykujeme s otevřenými ústy, nemlaskáme, nesrkáme, do jídla nefoukáme (např.: do polévek) ani k němu nečicháme, neolizujeme si prsty ani příbor a už vůbec ne talíř, příbory hlavně lžící necinkáme o talíř, chleba neukusujeme, ale ulamujeme,
• používáme správný příbor =) začíná se tím nejdále od talíře,
• dbáme na správné držení příborů =) příbor držíme jemně a elegantně (ne jako prase kost) tak, aby z rukou vyčnívala zhruba 1/3 délky příboru – konce se ztrácejí v dlaních, nůž zůstává vždy u talíře a vidličku zvedáme mírným pohybem k ústům hroty směrem k nám (příborem nešermujeme),
• dodržujeme správnost odkládání příborů =) pokud během jídla děláme pauzu např.: na napití nebo mini konverzaci, odkládáme příbor na talíř tak, aby se dotýkal špičkami, ale zůstal rozevřený, naopak když dojíme nebo v jídle dál nechceme pokračovat, příbor odložíme souběžně po pravé straně talíře hroty směrem do středu talíře,
• dbáme na správné držení nápojového inventáře =) sklenice na stopce vždy držíme jen za stopku v dolní části i sklenice bez stopky vždy držíme za dolní část, šálky držíme jedině za ouška (nikdy ne za tělo šálku),
• dodržujeme pravidla hygieny a estetiky =) ústa (popř. i ruce) si utíráme do ubrousku, látkový ubrousek odložíme vpravo od talíře, papírový ubrousek odložíme pod příbor na talíř, jídlo mezi zuby si odcházíme po jídle vyčistit na toaletu,
• dodržujeme zásady společenské etikety =) pokud to není akutní, během jídla od stolu nevstáváme ani neodcházíme, též pokud to není akutní, u stolu nepoužíváme mobilní telefon ani jiné elektronické zařízení,

PO JÍDLE

• od stolu vstáváme, až všichni dojí a dopijí a poté co vstane hlavní osoba, ženám muži pomáhají.

The post Všeobecné zásady stolování – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Všeobecné normy a zásady společenského chování

Předmět: Cestovní ruch a průvodcovství

Přidal(a): Kristýna Koutníková

VŠEOBECNÉ NORMY A ZÁSADY SPOLEČENSKÉHO CHOVÁNÍ

• Průvodce cestovního ruchu uplatňuje normy a zásady běžné společenské etikety aktuální pro každodenní život, která vyžaduje přirozenou slušnost a zdvořilost a odmítá nepřirozenost, přehnanost a neupřímnost.
• Etiketou se rozumí soubor zásad, zvyků a norem společenského styku, které přijal určitý společenský kolektiv jako správné a potřebné formy uspořádání vzájemných vztahů mezi lidmi v konkrétních společenských situacích, k vyjádření dobrého vzájemného vztahu a ocenění společenského postavení osob v určitém společenském prostředí. Jde o výsledek vztahů a zvyklostí, které se vytvářely po řadu generací. Navíc se tyto zvyky liší i podle světadílů, kulturních oblastí a ekonomických, náboženských a dalších podmínek a okolností. Pro práci průvodce cestovního ruchu je nezbytné seznamovat se s jednotlivými společenskými zvyklostmi navštěvovaných zemí a při návštěvě příslušné země dodržovat její zvyklosti, tamní zvyky, nekritizovat je a zejména se k nim posměšně nevyjadřovat.
• Základní zásadou při práci průvodce a základní společenskou normou ve vztahu k lidem je chovat se vždy a ke každému slušně a zdvořile, být vstřícný a ochotný, nikoho neurážet a nikomu vědomě neubližovat a v neposlední řadě dokázat zachovat klid i v obtížných situacích =) toto se považuje za přirozené chování nejen průvodce, ale každého slušného člověka.
• Kromě všeobecných zásad etikety průvodce musí také při své práci využívat společenský takt = schopnost jednat tak, abychom se nedotkli citů, důstojnosti ani jiných aspektů úcty k člověku. Taktní průvodce dokáže např. upozornit na různé závady nebo nesrovnalosti v chování účastníků zájezdu tak, aniž by se jich dotkl a upozorňoval na ně ostatní. Průvodce během své činnosti je nucen jednat s lidmi s nejrůznější úrovní společenského chování, osobní vnímavosti, temperamentu a citového založení. Závisí často na jeho společenském taktu, jak danou situaci zvládne, zda dokáže zachovat klid, volit správné a zdvořilé výrazy a také jednat pohotově, ale se společenským taktem a citem pro danou situaci.
• Jednou z nejdůležitějších společenských norem až se dá říct ´´nepsaným zákonem´´ je soubor pravidel týkající se společenského postavení jednotlivých osob. Tento ´´zákon´´ v podstatě určuje, že více pozornosti, úcty a výhod ve srovnání s ostatními lidmi je poskytováno osobám společensky významnějším.

Toto jsou základní pravidla společenské přednosti:

• společenské postavení žen je vyšší než postavení mužů,
• starší osoby stojí společensky výš než osoby mladší,
• osoby služebně výše postavené jsou nadřízeny ostatním i společensky,
• společensky významnější je i známá, populární či zasloužilá osobnost.
• Dalším ze základních aktů společenského chování je oslovování a titulování. V oslovování rozlišujeme vykání a tykání. Průvodce s návštěvníky / účastníky si obvykle vyká. Tykání se praktikuje hlavně mezi mládeží. Při tykání oslovujeme křestním jménem, při vykání příjmením s přidáním občanského titulu: pán / paní / slečna. Spolu s občanskými tituly se u nás při oslovování běžně používají i akademické tituly: doktor / inženýr / docent a další. Funkční tituly jako ředitel / vedoucí / primář, apodob., se používají výlučně v osobním styku, proto je průvodce nepoužívá ani v případě, že provází kolektiv pracovníků z jednoho pracoviště včetně vedoucích pracovníků. Funkční tituly však používá ve styku se zástupci dodavatelů nebo s pracovníky cestovní kanceláře.
• Průvodce se při své činnosti obvykle stýká s neznámými lidmi. Z neznámých se stávají známými představováním a seznamováním se. Představování se diferencuje na přímé a zprostředkované. Při přímém představování se představuji sám druhé osobě. Při zprostředkovaném představování jsou vzájemně představeny dvě osoby prostřednictvím třetí osoby (zprostředkovatele).

Vždy představujeme společensky méně významnou osobu osobě významnější:

• muže představujeme, žene,
• mladší osobu starší osobě,
• služebně níže postavenou osobu osobě služebně výše postavené,
• méně významnou / známější osobnost významnější / známější osobě.
• Jedním ze základních projevů přátelství, zdvořilosti a úcty je pozdrav – ´´pozdravit je slušnost, odpovědět na pozdrav je povinnost´´. Pozdrav má být dostatečně hlasitý, zřetelný a adresný. Při pozdravu se díváme zdravenému do očí. Kromě slovních pozdravů je možno používat i posunky a pozdravy gestem (podání ruky, kývnutí hlavou, úklonem, zamáváním, …).
• Nejčastěji používaným společenským gestem je podání ruky. Podaná ruka musí být pevná, prsty natažené, palec odtažený od ostatních prstů. Stisk při podání má být krátký a pevný, ruka nesmí být podaná zvadle, není však vhodné ruku příliš silně tisknout. Při podávání ruky se vyžaduje pohled do očí partnera a mírný úklon hlavou.

Při podávání ruky platí následující pravidla, že ruku podává:

• žena muži,
• starší mladšímu,
• nadřízený podřízenému,
• známější méně známějšímu.
• Jak již bylo zmíněno pozdrav je základním kamenem komunikace a i v komunikaci musíme dodržovat zásady společenského styku. Mluvíme pomalu, plynule, zřetelně a správně artikulujeme, aby nám každý dobře rozuměl. Nekřičíme a na nikoho nepokřikujeme. Volíme přiměřenou hlasitost a navozujeme milý a přívětivý tón hlasu. Volíme správná a přesná slova. Vyjadřujeme se spisovně. Používání vulgárních a slangových výrazů ve společenském styku je nepřípustné. Naopak je samozřejmostí používání zdvořilostních žádostí a frází (prosím, děkuji, promiňte, …). Nejen při osobní komunikaci, ale i při telefonování je třeba zachovávat zásady společenské komunikace: pozdravit, představit se, vyjadřovat se slušně, mluvit spisovně, atd. To samé platí i v písemné komunikaci (dopis, email, …), kde navíc se dodržují pravidla obchodní korespondence.
• Významnou všeobecnou zásadou společenského chování je i důležitost správného držení těla, koordinace pohybů a výrazů obličeje. Držení těla má být vzpřímené a přirozené, nepříznivě působí ležérní nebo vyzývavý postoj, ruce v kapsách, v bok, založené na prsou nebo za zády, opírání se o zeď či nábytek. Nejen při stání, ale hlavně při sezení kolena a kotníky mají být u sebe (muži mají trochu více volnosti) a i při sezení držíme tělo vzpřímené =) sedíme rovně ne v pololeže. Pohyby a gesta mají být přirozené, koordinované a bez afektů a mají vhodně doplňovat ústní komunikaci. Nevhodné jsou prudké nebo zbytečné pohyby. Přehnaná gestikulace nebo silácká gesta působí nevhodně až směšně. Výraz obličeje má být přirozený, uvolněný, optimistický a přátelský.

The post Všeobecné normy a zásady spol. chování – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Průvodce pro okružní plavby

Předmět: Cestovní ruch a průvodcovství

Přidal(a): Kristýna Koutníková

PRŮVODCE PRO OKRUŽNÍ PLAVBY

• Okružní plavba je výlet lodí nejčastěji z bodu A zpátky do bodu A, ale jsou i plavby z bodu A do bodu B (s možností návratu nebo využití jiného dopravního prostředku pro zpáteční cestu) přičemž účastník během plavby má možnost vidět či i navštívit atraktivity cestovního ruchu nebo se zúčastnit společensko-zábavních programů.
• Existuje velké spektrum okružních plaveb. Podle místa a délky plavby a pro jaké účastníky (uzavřená / otevřená skupina) je plavba konaná se odvíjí rozsah a úroveň poskytovaných služeb na palubě lodi.

Dá se říct, že toto jsou základní typy okružních plaveb s nimiž se účastník cestovního ruchu může setkat:

• okružní plavby pro výletníky: plavby konané na vodních tocích ve velkých městech = vyhlídkové plavby nebo z města do města, v lokalitách cestovního ruchu (na jezerech, přehradách, …), při pobřeží, na kanálech = krátké rekreační plavby – trvající 1 hod až jeden den. Tyto plavby jsou organizovány jak pro veřejnost tak i uzavřené skupiny na objednávku popř. jako fakultativní výlety při zájezdech (hlavně v přímořských destinacích).
• okružní plavby pro účastníky zájezdů: jedná se hlavně o plavby po mořích a oceánech nebo po dlouhých řekách (Nil, Amazonka, …). Jedná se o luxusní formu dovolené, trvající několik dní až několik týdnů, lze se zúčastnit organizovaně prostřednictvím CK nebo individuálně zakoupit si lodní lístek přímo u některé lodní společnosti, na těchto plavbách bývá připraven bohatý program pro cestující.
• Jak z výše uvedeného vyplývá, díky rozmanitosti okružních plaveb se nedá přesně specifikovat náplň práce průvodce na lodi ani požadavky na průvodce, tím jak je každá plavba svým způsobem jedinečná tak i práce průvodce je svým způsobem na každé lodi jedinečná a tím pádem se velmi i různí požadavky na průvodce. Všeobecně se dá říct:
• na okružních plavbách pro výletníky průvodce zaujímá pozici TURISTICKÉHO (MÍSTNÍHO) PRUVODCE

a jeho náplní práce je:

• • podává odborný výklad z oblasti kultury, historie, přírody, sociální sféry, životního prostředí, …
  • zodpovídá dotazy účastníků a podává základní informace,
  • poskytuje pomoc při nepředvídatelných událostech.

všeobecné kvalifikační požadavky – musí splňovat:

• kvalifikační požadavky na práci turistického průvodce v dané zemi
• a požadavky lodní společnosti.
• na okružních plavbách pro účastníky zájezdů průvodce zaujímá pozici VEDOUCÍHO ZÁJEZDU (vedoucího okružní plavby)

a jeho náplní práce je:

• dohlíží na průběh zájezdu, zda probíhá dle stanoveného itineráře,
• kontroluje množství a kvalitu sjednaných služeb,
• doprovází účastníky na exkurze,
• poskytuje základní informace a praktickou pomoc účastníkům,
• řeší reklamace, stížnosti a spory,
• vykonává administrativní činnost,
• X – neposkytuje odborný výklad,
• neorganizuje každodenní program (jen ho zprostředkuje).

všeobecné kvalifikační požadavky – musí splňovat:

• kvalifikační požadavky na práci průvodce cestovního ruchu,
•  požadavky lodní společnosti,
•  požadavky cestovní kanceláře.

The post Průvodce pro okružní plavby – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Průvodce po zpřístupněných jeskyních

Předmět: Cestovní ruch a průvodcovství

Přidal(a): Kristýna Koutníková

PRŮVODCE PO ZPŘISTUPNĚNÝCH JESKYNÍCH (SPELEOLOG)

• Průvodci po jeskyních umožňují návštěvníkům cestovního ruchu využít = navštívit jedny z nejzajímavějších atraktivit cestovního ruchu – zpřístupněné jeskyně.
• Zpřístupněná jeskyně má bezpečně upravenou a osvětlenou prohlídkovou trasu, zajištěnou průvodcovskou službu a zveřejněný vstupní řád.

Existuje několik typů zpřístupnění jeskyní:

• klasické zpřístupnění jeskyně: poskytuje kromě pevně vybudovaných chodníků a elektrického osvětlení v interiéru jeskyně také upravené přístupové cesty v okolí jeskyně. V areálu jeskyně se návštěvníkům poskytují i další druhy služeb (občerstvení, prodej upomínkových předmětů, info centrum, dětský koutek nebo aktivity pro děti, …),
• turistické zpřístupnění: nenáročná úprava chodníků, osvětlení karbidovými lampami, sezónní provoz, zpřístupnění dopravním prostředkem přizpůsobeným prostředí v jeskyni (např.: plavba na člunech, výtahy, …),
• zpřístupnění formou muzea.

Náplň práce průvodce:

• Návštěva a prohlídka zpřístupněné jeskyně je spojena nejen s výkladem průvodce, který rozšiřuje znalosti návštěvníků o vývoji přírodní krajiny, působení přírodních zákonů při vytváření podzemního světa, v archeologických částech i o vývoji člověka, ale též s aktivním odpočinkem a psychickým uvolněním. Průvodce po jeskyni tak plní kulturně výchovné respektive kulturně osvětové funkce tím, že spojuje poznání s celkovým estetickým a rekreačním zážitkem v upravené části jeskyně. Na rozdíl od ostatních průvodcovských činností je možné častěji nahradit mluvené slovo průvodce audio záznamem.

Požadavky na původce:

• výběr průvodců je v kompetenci jednotlivých správců jeskyní, kteří si individuálně sestavují kritéria pro výběr.

Mezi všeobecné požadavky patří:

• minimální věk 18 let,
• středoškolské vzdělání ukončené maturitní zkouškou,
• znalost cizích jazyků,
• zájem a nadšení pro danou činnost,
• výborný zdravotní stav,
• dobrá fyzická kondice a psychická odolnost (na zátěž),
• příjemné vystupování a upravený zevnějšek,
• pozitivní povahové vlastnosti jako: komunikativnost, milost, přátelskost, vstřícnost, zdvořilost, …
• Před zahájením výkonu své činnosti se vzhledem ke specifikám svého působiště průvodce musí dobře seznámit s:
• interními předpisy týkajícími se průvodcovské činnosti v jeskyních,
• předpisy o bezpečnosti práce v jeskyni zejména s přihlédnutím k prevenci úrazů elektrickým proudem,
• předpisy požární ochrany, krizovými postupy při různých druzích havárií nebo jiných nepředvídatelných situacích (např.: výpadek elektrického proudu, náhlého zhoršení zdravotního stavu návštěvníka, úraz, atd.),
• =) a to vše pro bezpečnost návštěvníků.
• V České republice se jedná především o jeskyně v oblasti Moravského krasu – Macocha, Sloupsko-Šošúvské jeskyně, dále např.: jeskyně Koněpruské či jeskyně na Jesenicku (u Žulové).

The post Průvodce po zpřístupněných jeskyních – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.