Otázka: Kategorizace, klasifikace a certifikace hotelů

Předmět: Podnikání, Hotelnictví

Přidal(a): Eliška Svetlíková

Kategorizace: proces, kdy dělíme ub. zařízení do kategorií

Klasifikace: označení na požadavky jednotlivých zařízení

Standardizace: požadavky na poskytnuté služby

Certifikace: proces udělení certifikátů

Zákonná úprava: živnostenské oprávnění, vyhláška ministerstva pro místní rozvoj využití území, vyhláška ministerstva o obecných požadavcích

Ubytovací zařízení dělíme:

• hotel: nad 10 pokojů
• motel: většinou u cesty, pro motorkáře
• penzion: max 10 pokojů
• ostatní

Menší typy ubytovacích jednotek:

• single room: jednolůžkový pokoj
• double room: dvoulůžkový pokoj
• twin room: dvě oddělená lůžka
• multiplex: tři a více lůžek (většinou pro sportovce)
• family room: tři a více lůžek, z toho dvě pro dospělé
• junior suite: ubyt. se zvláštním prostorem pro sezení
• suite: dva vzájemně propojené pokoje, oddělená ložnice a obývák
• apartmá: oddělená místnost pro spaní, místnost se sedací soupravou a kuchyní
• studio: jedna místnost s kuchyňským koutem
• connecting room: samostatné pokoje s lůžky propojené spojovacími dveřmi
• duplex: pokoje propojené podlažím

Druhy postelí:

• single bed: pro jednu osobu s jednou matrací
• double bed: postel pro dvě osoby s jednou matrací
• queen bed: pro jednu osobu, 150×200 cm
• twin beds: dvě oddělené postele se dvěma matracemi 90×200 cm
• king bed: 200×200 cm pro dvě osoby s jednou matrací
• california king bed: postel pro dvě osoby s jednou matrací 255×230 cm

Formy stravování:

• bez snídaně
• se snídaní
• polopenze: dvě jídla, většinou bez nápojů
• plná penze: tři jídla, většinou bez nápojů
• all inclusive: + svačiny v průběhu dne a nápoje

Typy snídaní:

• kontinentální: obsahuje chleba, máslo, marmeládu a horký nápoj
• rozšířená: + větší výběr chleba, džemu, studených nápojů a sýrů, studených a masných výrobků
• švédské stoly
• anglická snídaně: rozšířená doplněná dalšími pokrmy

Zařízení pro hosty:

• recepce: při vstupu, recepční, check-in a check-out
• lobby: naproti nebo součástí recepce, místa na sezení
• business centre: prostor na počítače, kopírka a tiskárna
• restaurace: prostor na podávání jídel a nápojů
• kavárna: káva a jiné teplé nápoje, malé stoly
• bar: barový stůl, nabídka alk. a nealk. nápojů, otevřeno v pozdějších hodinách
• vinárna: prostor s nabídkou vín
• kongresové a konferenční prostory: prostory pro odborné přednášky, velký sál, občerstvení, většinou ve velkých hotelech s hodně pokoji

Klasifikační třídy:

• 1 hvězdička: turist
• 2 hvězdičky: economy
• 3 hvězdičky: standard
• 4 hvězdičky: first class
• 5 hvězdiček: luxury

Ubytovací zařízení:

• 1 a 2 hvězdičky: 8 m2 single, 12,6 m2 double
• 3 hvězdičky: 9,5 m2 single, 13,3 m2 double
• 4 hvězdičky: 12 m2 single, 16 m2 double
• koupelna nejméně 4 m2

The post Kategorizace, klasifikace a certifikace hotelů first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Všeobecné zásady stolování

Předmět: Cestovní ruch a průvodcovství

Přidal(a): Kristýna Koutníková

 VŠEOBECNÉ ZÁSADY STOLOVÁNÍ

• Všeobecné zásady stolování upravují chování u stolu: před jídlem, během jídla a po jídle při společném stravování osob.

Jedná se hlavně o tyto zásady:

 PŘED JÍDLEM

• ke stolu jdeme adekvátně oblečeni, upraveni a čístí,
• muži pomáhají ženám s usazením tak, že odsouvají židle, muži stojí, dokud se neusadí všechny ženy, až pak zasednou ke stolu oni,

BĚHEM JÍDLA

• u stolu sedíme způsobně =) sedíme vzpřímeně a klidně (neošíváme se, nevrtíme se a nehoupeme se na židli), nohy jsou volně pokrčené a položené chodidly na zem (nenatahujeme je, neroztahujeme je ani nekřížíme je), lokty nepokládáme na stůl,
• dodržujeme zásady společenské konverzace =) konverzujeme pouze o vhodných tématech a hlavně nemluvíme s plnými ústy,
• jíme společně s ostatními společníky =) začínáme jíst až tehdy, když všichni u stolu mají jídlo naservírované (neochutnáváme, neuždibujeme, neusekáváme, …),
• před jídlem si popřejeme: ´´dobrou chuť´´,
• společný přípitek =) ťuká se jemně – symbolicky a to pouze sektem a vínem ostatní nápoje včetně piva a ´´panáků´´ tvrdého alkoholu se jen pozvedají,
• jíme kultivovaně =) v jídle se nerýpeme a nepřehrabujeme, nehltáme a do úst si vkládáme přiměřeně velká sousta (nekřečkujeme), nepřežvykujeme s otevřenými ústy, nemlaskáme, nesrkáme, do jídla nefoukáme (např.: do polévek) ani k němu nečicháme, neolizujeme si prsty ani příbor a už vůbec ne talíř, příbory hlavně lžící necinkáme o talíř, chleba neukusujeme, ale ulamujeme,
• používáme správný příbor =) začíná se tím nejdále od talíře,
• dbáme na správné držení příborů =) příbor držíme jemně a elegantně (ne jako prase kost) tak, aby z rukou vyčnívala zhruba 1/3 délky příboru – konce se ztrácejí v dlaních, nůž zůstává vždy u talíře a vidličku zvedáme mírným pohybem k ústům hroty směrem k nám (příborem nešermujeme),
• dodržujeme správnost odkládání příborů =) pokud během jídla děláme pauzu např.: na napití nebo mini konverzaci, odkládáme příbor na talíř tak, aby se dotýkal špičkami, ale zůstal rozevřený, naopak když dojíme nebo v jídle dál nechceme pokračovat, příbor odložíme souběžně po pravé straně talíře hroty směrem do středu talíře,
• dbáme na správné držení nápojového inventáře =) sklenice na stopce vždy držíme jen za stopku v dolní části i sklenice bez stopky vždy držíme za dolní část, šálky držíme jedině za ouška (nikdy ne za tělo šálku),
• dodržujeme pravidla hygieny a estetiky =) ústa (popř. i ruce) si utíráme do ubrousku, látkový ubrousek odložíme vpravo od talíře, papírový ubrousek odložíme pod příbor na talíř, jídlo mezi zuby si odcházíme po jídle vyčistit na toaletu,
• dodržujeme zásady společenské etikety =) pokud to není akutní, během jídla od stolu nevstáváme ani neodcházíme, též pokud to není akutní, u stolu nepoužíváme mobilní telefon ani jiné elektronické zařízení,

PO JÍDLE

• od stolu vstáváme, až všichni dojí a dopijí a poté co vstane hlavní osoba, ženám muži pomáhají.

The post Všeobecné zásady stolování – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Všeobecné normy a zásady společenského chování

Předmět: Cestovní ruch a průvodcovství

Přidal(a): Kristýna Koutníková

VŠEOBECNÉ NORMY A ZÁSADY SPOLEČENSKÉHO CHOVÁNÍ

• Průvodce cestovního ruchu uplatňuje normy a zásady běžné společenské etikety aktuální pro každodenní život, která vyžaduje přirozenou slušnost a zdvořilost a odmítá nepřirozenost, přehnanost a neupřímnost.
• Etiketou se rozumí soubor zásad, zvyků a norem společenského styku, které přijal určitý společenský kolektiv jako správné a potřebné formy uspořádání vzájemných vztahů mezi lidmi v konkrétních společenských situacích, k vyjádření dobrého vzájemného vztahu a ocenění společenského postavení osob v určitém společenském prostředí. Jde o výsledek vztahů a zvyklostí, které se vytvářely po řadu generací. Navíc se tyto zvyky liší i podle světadílů, kulturních oblastí a ekonomických, náboženských a dalších podmínek a okolností. Pro práci průvodce cestovního ruchu je nezbytné seznamovat se s jednotlivými společenskými zvyklostmi navštěvovaných zemí a při návštěvě příslušné země dodržovat její zvyklosti, tamní zvyky, nekritizovat je a zejména se k nim posměšně nevyjadřovat.
• Základní zásadou při práci průvodce a základní společenskou normou ve vztahu k lidem je chovat se vždy a ke každému slušně a zdvořile, být vstřícný a ochotný, nikoho neurážet a nikomu vědomě neubližovat a v neposlední řadě dokázat zachovat klid i v obtížných situacích =) toto se považuje za přirozené chování nejen průvodce, ale každého slušného člověka.
• Kromě všeobecných zásad etikety průvodce musí také při své práci využívat společenský takt = schopnost jednat tak, abychom se nedotkli citů, důstojnosti ani jiných aspektů úcty k člověku. Taktní průvodce dokáže např. upozornit na různé závady nebo nesrovnalosti v chování účastníků zájezdu tak, aniž by se jich dotkl a upozorňoval na ně ostatní. Průvodce během své činnosti je nucen jednat s lidmi s nejrůznější úrovní společenského chování, osobní vnímavosti, temperamentu a citového založení. Závisí často na jeho společenském taktu, jak danou situaci zvládne, zda dokáže zachovat klid, volit správné a zdvořilé výrazy a také jednat pohotově, ale se společenským taktem a citem pro danou situaci.
• Jednou z nejdůležitějších společenských norem až se dá říct ´´nepsaným zákonem´´ je soubor pravidel týkající se společenského postavení jednotlivých osob. Tento ´´zákon´´ v podstatě určuje, že více pozornosti, úcty a výhod ve srovnání s ostatními lidmi je poskytováno osobám společensky významnějším.

Toto jsou základní pravidla společenské přednosti:

• společenské postavení žen je vyšší než postavení mužů,
• starší osoby stojí společensky výš než osoby mladší,
• osoby služebně výše postavené jsou nadřízeny ostatním i společensky,
• společensky významnější je i známá, populární či zasloužilá osobnost.
• Dalším ze základních aktů společenského chování je oslovování a titulování. V oslovování rozlišujeme vykání a tykání. Průvodce s návštěvníky / účastníky si obvykle vyká. Tykání se praktikuje hlavně mezi mládeží. Při tykání oslovujeme křestním jménem, při vykání příjmením s přidáním občanského titulu: pán / paní / slečna. Spolu s občanskými tituly se u nás při oslovování běžně používají i akademické tituly: doktor / inženýr / docent a další. Funkční tituly jako ředitel / vedoucí / primář, apodob., se používají výlučně v osobním styku, proto je průvodce nepoužívá ani v případě, že provází kolektiv pracovníků z jednoho pracoviště včetně vedoucích pracovníků. Funkční tituly však používá ve styku se zástupci dodavatelů nebo s pracovníky cestovní kanceláře.
• Průvodce se při své činnosti obvykle stýká s neznámými lidmi. Z neznámých se stávají známými představováním a seznamováním se. Představování se diferencuje na přímé a zprostředkované. Při přímém představování se představuji sám druhé osobě. Při zprostředkovaném představování jsou vzájemně představeny dvě osoby prostřednictvím třetí osoby (zprostředkovatele).

Vždy představujeme společensky méně významnou osobu osobě významnější:

• muže představujeme, žene,
• mladší osobu starší osobě,
• služebně níže postavenou osobu osobě služebně výše postavené,
• méně významnou / známější osobnost významnější / známější osobě.
• Jedním ze základních projevů přátelství, zdvořilosti a úcty je pozdrav – ´´pozdravit je slušnost, odpovědět na pozdrav je povinnost´´. Pozdrav má být dostatečně hlasitý, zřetelný a adresný. Při pozdravu se díváme zdravenému do očí. Kromě slovních pozdravů je možno používat i posunky a pozdravy gestem (podání ruky, kývnutí hlavou, úklonem, zamáváním, …).
• Nejčastěji používaným společenským gestem je podání ruky. Podaná ruka musí být pevná, prsty natažené, palec odtažený od ostatních prstů. Stisk při podání má být krátký a pevný, ruka nesmí být podaná zvadle, není však vhodné ruku příliš silně tisknout. Při podávání ruky se vyžaduje pohled do očí partnera a mírný úklon hlavou.

Při podávání ruky platí následující pravidla, že ruku podává:

• žena muži,
• starší mladšímu,
• nadřízený podřízenému,
• známější méně známějšímu.
• Jak již bylo zmíněno pozdrav je základním kamenem komunikace a i v komunikaci musíme dodržovat zásady společenského styku. Mluvíme pomalu, plynule, zřetelně a správně artikulujeme, aby nám každý dobře rozuměl. Nekřičíme a na nikoho nepokřikujeme. Volíme přiměřenou hlasitost a navozujeme milý a přívětivý tón hlasu. Volíme správná a přesná slova. Vyjadřujeme se spisovně. Používání vulgárních a slangových výrazů ve společenském styku je nepřípustné. Naopak je samozřejmostí používání zdvořilostních žádostí a frází (prosím, děkuji, promiňte, …). Nejen při osobní komunikaci, ale i při telefonování je třeba zachovávat zásady společenské komunikace: pozdravit, představit se, vyjadřovat se slušně, mluvit spisovně, atd. To samé platí i v písemné komunikaci (dopis, email, …), kde navíc se dodržují pravidla obchodní korespondence.
• Významnou všeobecnou zásadou společenského chování je i důležitost správného držení těla, koordinace pohybů a výrazů obličeje. Držení těla má být vzpřímené a přirozené, nepříznivě působí ležérní nebo vyzývavý postoj, ruce v kapsách, v bok, založené na prsou nebo za zády, opírání se o zeď či nábytek. Nejen při stání, ale hlavně při sezení kolena a kotníky mají být u sebe (muži mají trochu více volnosti) a i při sezení držíme tělo vzpřímené =) sedíme rovně ne v pololeže. Pohyby a gesta mají být přirozené, koordinované a bez afektů a mají vhodně doplňovat ústní komunikaci. Nevhodné jsou prudké nebo zbytečné pohyby. Přehnaná gestikulace nebo silácká gesta působí nevhodně až směšně. Výraz obličeje má být přirozený, uvolněný, optimistický a přátelský.

The post Všeobecné normy a zásady spol. chování – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Destinační management

Předmět: Cestovní ruch a hotelnictví

Přidal(a): Kristýna Koutníková

DESTINAČNÍ MANAGEMENT

• Díky vlivům jako je velký konkurenční boj na trhu cestovního ruchu nebo neustále rostoucím nárokům návštěvníků dnes mohou obstát jen systémově řízené destinace.
• V pojetí managementu destinace je systém složený z jednotlivých poskytovatelů služeb cestovního ruchu (ubytovací zařízení, stravovací provozovny, dopravci, sportovní a kulturní zařízení, …) ovlivňovanými okolím, ve kterém působí (politické, ekonomické, společenské a jiné vlivy). Na základě výše uvedených vlivů jednotliví poskytovatelé služeb cestovního ruchu začali projevovat snahu sjednotit se a zapojit se do organizace poskytovatelů služeb, která zajišťuje efektivnější řízení nabídky a poptávky v příslušné turistické destinaci. =) * Destinačního managementu.
• Destinační management = soubor technik, nástrojů a opatření používaných při koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v dané destinaci = Nejvyzrálejší forma řízení cestovního ruchu, protože všeobecně se dá říct, že destinační management je spolupráce a kooperace poskytovatelů služeb za účelem efektivnějšího řízení cestovního ruchu v oblasti na základě uplatňování nových a moderních forem řízení cestovního ruchu a marketingu.
• Rozdíl mezi podnikovým a destinačním managementem spočívá v tom, že podnikový management spočívá ve vnitřním řízení jednoho subjektu, kdežto destinační management ve vnějším vedení velkého počtu různorodých autonomních podniků, které mají vlastní právní subjektivitu. Řízení destinací – destinační management má následující specifika:
• někdy těžce dosažitelné až kontroverzní cíle v rámci destinace,
• omezené možnosti vlivu managementu destinace na jednotlivé subjekty (jejich nabídku),
• velký vliv zájmových skupin, které mohou mít protichůdné zájmy (hoteliéři x dopravci, živnostníci x ekologické organizace, …),
• nutnost legitimace v socio-politickém prostředí.
• Vzhledem k velkému počtu subjektů (poskytovatelů služeb) v destinacích provádí řízení destinací speciální organizace vytvořené k tomuto účelu nazývané destinační společnost.
• Destinační společnost je organizace, která má za úkol zajišťovat koordinaci a kooperaci poskytovatelů služeb cestovního ruchu na daném území (v destinaci) za účelem efektivnějšího řízení turismu v regionu.

Její základní činností je:

• zajištění udržitelného rozvoje území,
• konkurenceschopnost destinace na trhu CR s ucelenou nabídkou aktivit CR,
• spolupráce jednotlivých subjektů.
• Spolupráce a kooperace mezi subjekty cestovního ruchu, které jsou zapojené do destinačního managementu, musí být založena na důvěře, partnerství (spojenci ne konkurence) a na vzájemné výhodnosti a nalezení společných zájmů zúčastněných stran. =) Identifikace oblasti spolupráce a definování forem vzájemné kooperace mezi subjekty s vlastní právní subjektivitou.

Možnosti kooperace mezi subjekty v destinaci:

• horizontální kooperace – probíhá mezi podniky se stejným nebo podobným předmětem činnosti, cílem je dosažení vyšší efektivity činnosti prostřednictvím úspor z rozsahu, např.: společné praní prádla různých ubytovacích zařízení,
• vertikální kooperace – probíhá mezi podniky s různorodým předmětem činnosti, které produkují jednotlivé komponenty produktu v cestovním ruchu, cílem je optimalizace produktu (čas, náklady, kvalita), např.: spolupráce mezi leteckými společnostmi, hotely, restauracemi, …
• laterální kooperace – tento způsob kooperace je realizován mezi podniky z různorodých oborů s cílem výměny strategických zdrojů (kompetence, know-how, přístup na trhy, …), např.: spolupráce destinace s obchodními řetězci.

Podle druhu spolupracujících subjektů rozeznáváme tři typy kooperace:

• kooperace mezi podnikatelskými subjekty – vznik podnikatelských sítí – vytváření balíčků služeb =) větší tržní síla,
• kooperace veřejného a soukromého (podnikatelského) sektoru – uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu v destinaci závisí jak na nabídce služeb poskytovaných různými podnikatelskými subjekty tak i na kvalitě veřejných služeb, ale návštěvník nerozlišuje, kdo danou službu poskytuje – hodnotí ji jako celek, např.: kvalita dopravních služeb je závislá i na kvalitě silnic.
• kooperace mezi veřejno-právními subjekty – spolupráce mezi obcemi a dobrovolnými svazky obcí a to zejména na lokální a regionální úrovni.
• Vždy je nutné respektovat individuální zájem (podnikatelského) subjektu a jeho snahu o zisk.

The post Destinační management – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Marketing cestovního ruchu II.

Předmět: Cestovní ruch a hotelnictví

Přidal(a): Kristýna Koutníková

MARKETING CESTOVNÍHO RUCHU II – MARKETINGOVÝ MIX

• Marketingový mix je soubor marketingových nástrojů, které podnik používá k dosažení svých marketingových cílů.

Jedná se o čtyři základní nástroje – 4P:

• product (výrobek, služba),
• price (cena),
• place (místo – distribuce),
• promotion (propagace, podpora prodeje, vztahy s veřejností).
• Marketingový mix v CR vychází ze specifik služeb a je rozšířen o další čtyři nástroje = 8P:
• people (lidi),
• package (balíčky služeb),
• programming (programová specifikace),
• partnership (spolupráce).

PRODUCT

• Produktem CR je služba – nejtypičtějším produktem CR je zájezd = kombinace služeb.
• Typickým znakem produktu CR je závislost na přítomnosti klienta (spotřebitele) =) výroba i spotřeba probíhá časově i prostorově současně.
• Má velmi omezenou životnost, proto se musí neustále přizpůsobovat měnícím se požadavkům zákazníků.

Marketingové působení při prodeji produktu CR (zájezdu):

• atraktivita zájezdu = odlišnost od konkurence a nabídka zvláštních zážitků,
• novinky v nabídce = které vycházejí z potřeb zákazníků,
• respektování etapy životního cyklu zájezdu (produktu) =) slevy.

Prostředky oddálení fáze poklesu:

• – snížení prodejních cen,
• – zvýšení podpory prodeje,
• – inovace služby / produktu,
• – hledání nových cílových trhů,
• – přizpůsobení produktu jiným segmentům.

PRICE

• Cena je peněžní ekvivalent hodnoty zakoupeného zájezdu (služby / produktu) =) významný prvek konkurenčního boje a ovlivňování trhu.

Cena v cestovním ruchu je ovlivněna následujícími faktory:

• celkovými náklady na vytvoření a distribuci produktu (zájezdu),
• kvalitou poskytovaných služeb (letecký x autokarový zájezd),
• postavením společnosti na trhu a konkurenčním prostředím,
• velikostí a pohybem poptávky,
• sezónností a životním cyklem produktu,
• cíli společnosti.

Hlavní cenové strategie v cestovním ruchu:

• diferenciace cen podle segmentů CR – ceny pro děti, seniory, rodiny s dětmi, …
• podle fáze životního cyklu, kde se produkt nachází – novinka X nasycení trhu,
• psychologické ceny – first minute / last minute, …
• jednotné ceny typu ´´all inclusive´´ nebo klubové ceny.

V cestovním ruchu je kladen velký důraz na systém slev založené na:

• způsobu nákupu a placení (sleva na včasný nákup, na nákup on-line, …),
• množstevní slevy (pro rodiny, pro skupiny, pro školy, …),
• mimosezonní slevy,
• časové slevy (first minute – letenky X last minute – zájezdy),
• věkové slevy (děti, studenti, senioři),
• klubové a členské slevy (slevy pro časté uživatele).

PLACE

• Představuje volbu způsobu = distribuční cesty, jak se produkt dostane k zákazníkovi.

Varianty způsobu prodeje v cestovním ruchu jsou zpravidla tyto:

• prodej přímo v cestovní kanceláři, která zájezd organizuje,
• prodej prostřednictvím partnerské cestovní kanceláře,
• prodej pomocí cestovní agentury, která je v úloze zprostředkovatele prodeje.

Cestovní kanceláře a agentury nejčastěji volí tyto distribuční cesty pro prodej zájezdů:

• prodej prostřednictvím katalogů, letáků, vývěsek ve svých výlohách,
• prodej prostřednictvím vlastních webových stránek,
• prodej prostřednictvím informačních a rezervačních systémů.

PROMOTION

• Promotion znamená souhrn marketingových činností zaměřených na:
• propagaci (reklamu) výrobku či služby,
• podporu prodeje (zvýšení prodeje),
• posílení komunikace se zákazníky (vztahy s veřejností).

Propagace

• Smyslem propagace je informovat potencionální zákazníky o novém produktu / službě, přesvědčit je k nákupu určitého zboží / služby a připomínat jim existenci produktu či služby (opětovný nákup).
• Nejvýznamnějším nástrojem propagace v CR je REKLAMA = neosobní a placená forma propagace, ale velmi účinná (inzeráty v tisku, reklama v televizi a rádiu, upoutávky na webových stránkách a sociálních sítích, plakáty, prospekty, letáky, …).

Rozlišujeme dva základní typy reklam:

• uvádějící reklama = informuje o novinkách,
• připomínající reklama = informuje již o známém produktu.

Podpora prodeje

• Souhrn podmětů, které mají za cíl v zákazníkovi vzbudit zájem o produkt / službu a stimulovat ho ke koupi =) zvýšení prodeje určitého produktu / služby.
• Mezi podměty, kterými přesvědčujeme zákazníky v cestovním ruchu o výhodnosti nákupu, patří např.: různé soutěže, loterie, dárkové poukazy, …

Vztahy s veřejností

• Souhrn činností, které mají za úkol vytvořit pozitivní vnímání firmy ve společnosti.

Mezi hlavní prostředky patří:

• vztahy s tiskem – výroční zprávy, tiskové zprávy, pořádání tiskových konferencí, podávání rozhovorů, …
• účast na veletrzích a výstavách – prezentace produktů
• organizování různých akcí pro veřejnost – den otevřených dveří, dětský den, …
• sponzoring a charitativní činnost = svým způsobem je také reklamou
• péče o zákazníky – posílání vánočních přání, narozeninových gratulací, zasílání či osobní darování drobných předmětů, …

PEOPLE

• Účastní se prodeje a poskytování služeb cestovního ruchu =) lidský faktor má silný vliv na úspěšnost prodeje a spokojenost zákazníků s poskytováním služeb.

Základní požadavky na pracovníky cestovního ruchu lze shrnout do těchto bodů:

• potřebná kvalifikace a znalost nabízených služeb, obecná orientace v problematice cestovního ruchu,
• odpovídající jazykové schopnosti,
• zdvořilost, ochota, společenské vystupování při jednání s lidmi,
• dobré osobní vlastnosti (spolehlivost, zodpovědnost, komunikativnost, …),
• schopnost převzít práci a zastoupit své kolegy,
• ochota se dále vzdělávat,
• příjemný vzhled,
• dobré vztahy s ostatními lidmi (kolegy v zaměstnání, …).

PARTNERSHIP

• Výsledný produkt (zájezd) cestovního ruchu není výsledkem práce jedince, ale vzniká součinností mnoha lidí a organizací, ale zákazníkem je hodnocen jako celek a v případě, že jedna služba je nekvalitní, zákazník většinou hodnotí špatně celý soubor (balík) služeb =) spokojenost zákazníků je v CR závislá na mnoha partnerech (dodavatelích), kteří se v mnoha případech ani neznají a mnohdy nepůsobí ve stejném místě =) je tedy nutné, aby spolu tito partneři komunikovali a efektivně spolupracovali.

PACKAGE

• Balíčkování je účelné vytváření souborů vzájemně se doplňujících služeb, které jsou prodávány za jednotnou cenu. =) Tato cena je pro klienta výhodnější než kdyby si zakoupil každou službu samostatně.
• kombinování různých výrobků a služeb tak, aby přesně odpovídaly zákazníkovým přáním a požadavkům =) vytváření balíků služeb spojených se specializovanými programy je nejvýraznější tendencí ovlivňující současný rozvoj cestovního ruchu.

PROGRAMMING

• Programování zahrnuje postupy, metody, časové rozvrhy, plány a činnosti, pomocí nichž je služba poskytována klientovi (např.: programy výletů a zájezdů, programy společenských akcí, …).

The post Marketing cestovního ruchu II. – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Marketing cestovního ruchu

Předmět: Cestovní ruch a hotelnictví

Přidal(a): Kristýna Koutníková

MARKETING CESTOVNÍHO RUCHU I – PRUZKUM TRHU

Marketing je podnikatelská filozofie, zaměřená na poznání, ovlivnění a maximální uspokojení potřeb zákazníků =) pokud budou co nejlépe uspokojeny potřeby zákazníků, bude mít podnik vyšší výnosy, vyšší zisk, získá výhodnější postavení na trhu, resp. bude dosahovat splnění svých snů. Při využití marketingu v cestovním ruchu musí být respektována specifika trhu cestovního ruchu.

Od marketingu se při podnikání v cestovním ruchu očekává, že pomůže především:

• zjistit, co si zákazníci jednotlivých segmentů cestovního ruchu přejí o, co mají zájem a co potřebují = POPTÁVKA PO ZÁJZEZDECH,
• přizpůsobit nabízené služby a produkty těmto přáním a potřebám a zajistit, aby se zákazníci o těchto produktech dozvěděli = NABÍDKA ZÁJEZDU.

TRH CESTOVNÍHO RUCHU

• Trh je prostor, kde se střetává nabídka s poptávkou a kde dochází ke směně zboží a služeb popř. financí mezi subjekty trhu.
• Trh cestovního ruchu můžeme charakterizovat jako vzájemné působení nabídky a poptávky po zboží a službách cestovního ruchu.

Subjekty, které hrají hlavní roli na trhu cestovního ruchu, jsou:

• kupující, kteří hodlají cestovat a uspokojovat své potřeby nákupem služeb CR (domácnosti, podniky, jiné organizace), stojí na straně poptávky,
• prodávající, kteří na trhu nabízí služby CR buď jako přímí dodavatelé (podniky ubytovacích, stravovacích, dopravních služeb), nebo jako zprostředkovatelé při poskytovaní těchto služeb (CK, CA), stojí na straně nabídky,
• stát, reprezentovaný, svými orgány, který reguluje pomocí právních norem fungovaní trhu cestovního ruchu.

Objekty, tj. zboží a služby, které jsou předmětem směny na trhu CR, členíme:

• služby cestovního ruchu (ubytovací, stravovací, dopravní a další),
• zboží, které má spíše doplňkový charakter (např.: mapy, pohlednice, upomínkové předměty, …),
• volné statky, které nabízí příroda (malebná krajina, čistý vzduch, moře, …).

Mezi mechanizmy, které na trhu cestovního ruchu působí, patří:

• nabídka zboží, služeb a místních atraktivit cestovního ruchu,
• poptávka po zboží, službách cestovního ruchu v určitém místě,
• cena zboží a služeb, která je výsledkem působení nabídky a poptávky s podstatným vlivem konkurence.
• Cena = výsledek působení nabídky a poptávky + vliv konkurence.

NABÍDKA NA TRHU CESTOVNÍHO RUCHU

Nabídku na trhu cestovního ruchu tvoří:

• služby cestovního ruchu, které uspokojují potřeby účastníků CR:
• služby osobního charakteru,
• různorodost sortimentu (ubytování, stravování, doprava, pojištění, …),
• vázanost na určité místo (moře, lázně, hory, venkov, památky, …),
• časová návaznost (doprava -) ubytování -) stravování, …),
• snadná okopírovatelnost (možnost napodobovaní vícema CK),
• ovlivněny sezónností,
• vzájemná zastupitelnost (letadlo -) autokar, hotel -) penzion, …).
• atraktivity cílového místa = přírodní a kulturně-historické předpoklady,
• vybavení cílového místa zařízeními cestovního ruchu, což představují ubytovací a stravovací zařízení, dopravní prostředky, sportovně-rekreační možnosti.

Vývoj nabídky v cestovním ruchu závisí především na:

• poptávce po cestovním ruchu (čím větší poptávka tím víc se rozšiřuje nabídka),
• cenách nabízených produktů a cenové hladině v zemi,
• cílech podnikatelských subjektů (velký / malý podnik),
• konkurenční nabídce.

POPTÁVKA NA TRHU CESTOVNÍHO RUCHU

Poptávku na trhu cestovního ruchu tvoří:

• služby cestovního ruchu, vyvolané potřebami zákazníků:
• poptávka je rozmanitá (potřeby lidí jsou různé a skále se vyvíjí),
• poptávka je zpravidla komplexního charakteru (balíčky služeb),
• poptávka je velmi pružná =) podléhá častým změnám (nové zážitky a dojmy),
• poptávka má sezónní charakter (nerovnoměrné rozložení během roku).

Vývoj poptávky je ovlivňován především těmito faktory:

• cenami nabízených produktů (levné zájezdy lákají více lidí),
• úrovní nabídky (čím je nabídka širší a pestřejší tím přiláká více lidí),
• vývojem peněžních příjmů obyvatelstva,
• spotřebními zvyklostmi lidí, módou, životním stylem, množstvím volného času,
• politickou, ekonomickou a sociální situací v zemi pobytu zákazníků, ale i v cílové destinaci.

VYUŽITÍ MARKETINGU V CESTOVNÍM RUCHU A PRUZKUM TRHU

• Trh z marketingového hlediska je souhrn všech skutečných a potencionálních kupujících.

Trh členíme:

• potencionální (všichni zákazníci mající zájem – nebere se zde v úvahu fakt, zda jsou schopni platby),
• použitelný (zákazníci mající o službu zájem a jsou schopni zaplatit),
• kvalifikovaný (bere v úvahu různá omezení),
• cílový (zaměřený na určitý segment),
• podchycený (souhrn klientů, kteří si zakoupili určitou službu).

Přístupy k prodeji na trhu (k zákazníkovi):

• tržně nediferencovaný marketing
  • nedělá rozdíly (pro všechny stejné podmínky) = použití jednotného marketingového mixu,
• cílený marketing
  • zaměřený na část trhu (segmenty) =) jiný marketingový mix pro každý segment.
• Segmentace trhu = analýza trhu, která se zabývá průzkumem trhu, jedná se o rozčlenění (segmentaci) celého trhu na jednotlivé části (segmenty), z nichž si podnik vybere ty, jimž bude nabízet svoje služby, tyto segmenty nazýváme jako cílové segmenty.
• Cílové segmenty se navzájem od sebe odlišují svými potřebami, charakteristikami a nákupním chováním, proto segmenty rozdělujeme podle několik hledisek:
• geografické hledisko (země nebo oblast původu či národnosti, …),
• demografické hledisko (věk, pohlaví, vzdělání, příjmy, …),
• psychografické hledisko (sociální skupiny, společenské postavení, životní styl, …)
• psychologické hledisko (motivace, osobní charakter, …).
• A k tomu nám slouží marketingový výzkum.

The post Marketing cestovního ruchu – maturitní otázka   first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Význam informací v cestovním ruchu

Předmět: Cestovní ruch a hotelnictví

Přidal(a): Kristýna Koutníková

VÝZNAM INFORMACÍ V CESTOVNÍM RUCHU

VÝZNAM INFORMACÍ V CESTOVNÍM RUCHU

• V cestovním ruchu sehrávají informace klíčovou roli, jelikož jsou neodmyslitelnou součástí produktu cestovního ruchu.
• Na proces zpracování informací a na jejich kvalitu mají mimořádný vliv vlastnosti informací, tj. nemateriálnost, pomíjivost, proměnlivost a citlivos
• Samotný proces zpracování informací se skládá z několika na sebe navazujících kroků, aby byla zaručena správnost poskytovaných informací, je nezbytné provádět permanentní aktualizaci dat.

ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ INFORMACÍ V CESTOVNÍM RUCHU

• podle druhu informace:
  • informace tištěné (noviny, plakáty, katalogy, …),
  • informace textové (obsahují pouze text – různé dokumenty),
  • informace obrazová (obrázek, fotografie, …),
  • informace zvuková (zvukový průvodce, sdělení referenta CK, …),
  • informace multimediální (videonahrávky, televize, PC prezentace, …),
  • informace smíšená (kombinace více typů informací najednou),
• podle intervalu změny je:
  • informace relativně stálá (podnebí, historie, …),
  • informace proměnná s dlouhou periodou změny (ekonomika, státní zřízení, …),
  • informace proměnná se střední periodou změny (ceníky, otevírací doby, …),
  • informace neustále se měnící (počasí, kurz měny, …),
• podle kvality a podle rozsahu informace je:
  • odkaz na jiný zdroj informací moderním postupem (kontaktní adresy, telefonní čísla emaily, …),
  • částečná informace (informační minimum, výklad místního průvodce, …),
  • úplná informace (vyčerpávající, dostatečná).

VYUŽITÍ VÝPOČETNÍ TECHNIKY V CESTOVNÍM RUCHU

• V dnešní době je využití výpočetní techniky nejčastějším prostředkem (distribuční cestou) jak dostat produkt ke klientovi (do jeho podvědomí).
• Jak sami poskytovatelé služeb, tak i zprostředkovatelé k tomu využívají různé systémy, které můžeme rozdělit na:
• informační systémy (IS) = jsou jednoduché online programy sloužící k vyhledávání informací např.: jízdní řády, knihovní či muzejní systém. V cestovním ruchu se za informační systém považuje i síť turistických informačních center, značení turistických stezek a cyklotras, podrobné plány měst, …
• rezervační systémy (RS) = software, který provádí rezervaci služeb ať lokálně, tj. v rámci jednoho subjektu cestovního ruchu, nebo na počítačové síti, což je hlavně internet.
• informačně-rezervační systémy = jsou elektronické systémy, které poskytují informace o možnostech využití různých služeb cestovního ruchu a současně nabízí rezervaci některých služeb CR.

Z hlediska plošného pokrytí můžeme tyto systémy rozdělit na:

• – lokální systémy = fungují na jednom PC nebo na počítačové síti v rámci jednoho subjektu (intranet), slouží např.: k rezervaci a prodeji vstupenek,
• – regionální systémy = jsou provozovány na počítačových sítích, které fungují na principu extranetu nebo internetu v rámci několika subjektů CR v rámci regionu, mají velký význam v destinačním managementu (rozvoj regionů, zvyšování kvality služeb),
• – celostátní systémy (CRS) = propojení jednotlivých regionálních systémů pomocí internetové sítě (internetu), fungují na území celého státu a je v nich zapojeno velké množství subjektů CR,
• – distribuční systémy (GDS) = mezinárodní informační a rezervační systémy, využívají je hlavně letecké společnosti a hotelové řetězce, mezi nejvýznamnější distribuční systémy patří: AMADEUS, GALILEO, SABRE.

The post Význam informací v cestovním ruchu – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Globální distribuční systémy

Předmět: Cestovní ruch a hotelnictví

Přidal(a): Kristýna Koutníková

GLOBÁLNÍ DISTRUBUČNÍ SYSTÉMY

• Spotřebitelé stále častěji organizují své cesty sami =) využívají informačně-rezervační systémy.
• Nejčastěji používanými systémy jsou: SABRE, AMADEUS, GALILEO.

Základními funkcemi globálních distribučních systémů jsou:

• rezervace letecké dopravy,
• rezervace hotelového ubytování,
• rezervace automobilů,
• další služby (železniční lístky, cestovní pojištění, email, faxy, info o počasí apod.).

Rezervace 

• po jejím dokončení dostane zákazník on-line potvrzení o přijetí rezervace,
• potvrzující email – pro cestujícího obdrží i subjekt CR (CK, CA, dopravce, hotel, …),
• následně vystavena letenka, voucher.

Výhodami globálních distribučních systémů jsou:

• zjednodušení a zrychlení práce jak pro zákazníky, tak pro subjekty CR (lepší přístup k informacím, okamžité potvrzení rezervace, online platby,…),
• pro subjekty CR to znamená zastoupení v zahraničí (reklama, propagace =) nové distribuční cesty), snížení nákladů (odpadá ruční práce), přesnější informace (statistiky, přehledy, …), …

Nevýhodami globálních distribučních systémů jsou:

• riziko zhroucení systému; kompatibilita,
• zaškolení personálu (čas na zaučení personálu),
• údržba (servis X cena).

AMADEUS

• založen leteckými společnostmi (Air France, Iberia, Lufthansa, SAS), sídlí v Madridu,
• jeden z nejrozšířenějších GDS na světě a nejvyužívanější v ČR,
• umožňuje vyhledávat a rezervovat letenky, hotelové pokoje, auta z půjčoven.

GALILEO

• nejvíce se používá v USA a Kanadě, ale má i významné postavení v Evropě (Velká Británie, Nizozemí, Švýcarsko, …),
• lze využívat tři základní úrovně přístupu: letové řady, rezervace a plný online přístup.

SABRE

• využívám především v USA,
• umožňuje rezervace a vystavování letenek,
• součástí je výpočet ceny a vyhledávání letenek s nejnižší cenou.

The post Globální distribuční systémy – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Animační programy

Předmět: Cestovní ruch a hotelnictví

Přidal(a): Kristýna Koutníková

ANIMAČNÍ PROGRAMY

VÝZNAM A FUNKCE ANIMAČNÍCH SLUŽEB

• Animace = oživení, rozveselení a zábava.
• Animační služby jsou považovány za samostatný druh služeb cestovního ruchu – zaměřené na využití volného času a rozšiřují komplexcitu nabízených služeb, ale jejich prvky nalezneme i ve službách, které tvoří samostatné produkty cestovního ruchu.
• Jsou novodobým fenoménem CR. Připravují se pro hosty v hotelech, lázních, na lodích, nebo v různých turistických střediscích.
• Je to stimul, podnět, šance, výzva, příležitost na příjemné strávení mimopracovní části času člověka. =) Rozveselování, zábava hostů, o kterou se stará animátor nebo tým animátorů během dovolené účastníků cestovního ruchu.
• Zvláštní pozornost je věnována animačním aktivitám pro děti a mládež = atraktivnější alternativa služby ´´hlídání dětí´´.
• ANIMÁTOR = specialista na práci s lidmi ve volném čase =) pro hosty organizuje a zajišťuje bohatý animační program a stimuluje klienty k účasti na těchto programech.

ČLENĚNÍ ANIMAČNÍCH PROGRAMU

• Obsahem animačních programů jsou nejrůznější volnočasové aktivity kulturního, vzdělávacího, společenského, zdravotně orientovaného nebo rekreačního a sportovního charakteru =)

Dle charakteru animačních programů je rozdělujeme:

• kulturní, vzdělávací a poznávací animační programy – jsou zaměřeny na sociální kontakt a komunikaci, mají neformální vzdělávací charakter, orientují se na poznávání kulturních hodnot, tradic a historie destinace, např.: přednáška,
• tvořivé a kreativní animační programy – naplňují potřeby seberealizace a uspokojení z vlastní tvůrčí činnosti a touhu vyzkoušet si něco nového a netradičního, např.: ruční výroba mýdla,
• relaxační a meditační animační programy – jejich smyslem je zvýšení psychického odpočinku během dovolené, např.: jóga,
• rekondiční a rehabilitační animační programy – úspěšně doplňují tradiční lázeňskou péči v lázeňských resortech, mimo ně se zaměřují na starší a hendikepované účastníky cestovního ruchu, např.: ničení ve vodě,
• společenské a zábavní animační programy – aktivují duševní procesy hostů (navázání nových sociálních vztahů, obohacení citového prožitku a regulují vnitřní napětí), např.: welcome party,
• sportovní a pohybové animační programy – zajišťují pohybové a sportovní vyžití účastníků cestovního ruchu, nejrozšířenější druh animačních programů, např.: sportovní hry,
• dobrodružné a adrenalinové animační programy – určené pro užší okruh účastníků CR, kteří touží po nevšedních zážitcích, např.: nocování v jeskyni.

* Jednoznačná klasifikace programů není možná – mnohé se navzájem překrývají.

• Např. noční putování účastníků CR můžeme považovat za pohybovou a sportovní činnost, souvisí však i s dobrodružstvím, společenskými
• činnostmi nebo objevováním něčeho nového, zajímavého.

* Samostatná náplň a vlastní realizace animačních programů závisí na animátorovi a jeho spolupracovnících.

Dle prostředí, kde se animační programy odehrávají, je dělíme:

• indoorové animační programy = v prostředí umělých staveb (tělocvična, společenská místnost, …),
• outdoorové animační programy = v prostředí umělých staveb, ale ´´pod otevřeným nebem´´ (venkovní hřiště, venkovní bazén, …) nebo v přírodním prostředí (pláž, skála, …).

Z pohledu účastníků cestovního ruchu animační programy dělíme:

• animační programy s pasivní účastí = aktivita účastníků je omezena na sledování prezentace, živého představení či audiovizuálního díla,
• animační programy s aktivní účastí = přímé zapojení všech účastníků do programu, např.: sportovní utkání, taneční večer.

The post Animační programy – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Volnočasové aktivity v ČR II.

Předmět: Cestovní ruch a hotelnictví

Přidal(a): Kristýna Koutníková

VOLNOČASOVÉ AKTIVITY V CR II

KULTURNĚ-SPOLEČENSKÉ

HUDEBNÍ FESTIVALY

• Hudební festival je festival nesoutěžního charakteru zaměřený na hudbu obvykle trvající několik dnů. V současnosti jsou velmi populární letní hudební festivaly pořádané pod širým nebem tzv. open air festival.
• Zpravidla bývá přehlídkou interpretů zaměřených na určitý hudební žánr (Rock-Fest v Ostravě), ale existují i festivaly multižánrové (např.: Colours of Ostrava v Ostravě).
• Bývají doplněny doprovodnými službami (stravováni formou stánků, infocentrum, …) a doprovodnými akcemi (atrakce pro děti, maloobchodní prodej formou stánků, …).
• =) Společensko-zábavní akce, kam lidé přicházejí společně si poslechnut hudbu a pobavit se.

Mezi nejznámější české hudebn festivaly patří:

• Mezinárodní dudácký festival Strakonice – koná se jednou za dva roky,
• Festival vizovické trnkobraní – multižanrový festival s českou a slovenskou scénou,
• Festival komorní hudby Český Krumlov – řada koncertů pořádaných na zámku,
• Pražské jaro – vystupují české i zahraniční orchestry – reprezentativní přehlídka,
• Okoř se šťávou – oblíbený festival v podhradí hradu Okoř,
• Smetanova Litomyšl – mezinárodní festival klasické hudby – reprezentativní charakter,
• Otvírák Milovice – festival otevírající festivalové léto,
• Kmochův Kolín – mezinárodní festival dechových orchestrů,
• Rock of People – mezinárodní rockový festival, koná se v Hradci Králové,
• SázavaFest – koná se v zámeckém lesoparku ve Světlé nad Sázavou,
• Benátská noc – jeden z největších festivalů u nás, koná se v Liberci,
• Hip Hop Kemp – největší hiphopový festival ve střední a východní Evropě.

Mezi nejznámější světové hudební festivaly patří:

• Tomorrowland (Boom, Belgie) – multižanrový festival, proslulá taneční párty,
• Danube Island Festival (Vídeň, Rakousko) – největší open air festival na světě,
• Glastonbury Festival (Pilton, Velká Británie) – multižanrový, hudebníci z celého světa,
• RockFest (Florida, USA) – rockový festival, bláznivá prázdninová párty.

FILMOVÉ FESTIVALY

• Filmový festival je festival soutěžního charakteru zaměřený na filmovou tvorbu = reprezentativní přehlídka filmů, která končí udělováním cen a to buď cen odborné poroty, nebo diváckých cen.
• Existuje několik druhů filmových festivalů, od těch co nabízejí několik kategorií až po festivaly specializované na určitý žánr filmové tvorby (např.: animovaný film).

Mezi nejvýznamnější české filmové festivaly patří:

• MFF Karlovy Vary – různé kategorie filmů, Křišťálový glóbus,
• MFF FebioFest Praha – celovečerní hrané filmy, Grand Prix,
• MFF filmů Mezi nejvýznamnější světové filmové festivaly patří:

Mezi nejvýznamnější světové filmové festivaly patří:

• MFF v Benátkách (Itálie) – celovečerní filmy, Zlatý lev
• MFF Berlín (Německo) – několik kategorií, Zlatý medvěd,
• MFF v Canes (Francie) – různé kategorie, Zlatá palma.

PLESY A BÁLY

• Ples / Bál je slavnostní společenské setkání lidí spojené s tancem.
• Tradice už od středověku =) zábava na dlouhé zimní večery pro šlechtu a měšťanstvo =) plesová sezóna: leden – únor.

Rozdíl mezi plesem a bálem spočívá v tom, že ačkoliv se jedná o totožné akce, odjakživa plesy měli reprezentativnější charakter, byly honosnější a více se tam dbalo na dodržování společenské etikety =) byly pořádány v šlechtických kruzích, kdežto bály, které se pořádaly mezi měšťany, byly ´´volnějších mravů´´ a ´´veselejšího´´ rázu. I dnes plesem označujeme tato setkání slavnostního nebo reprezentativní rázu např.: maturitní ples a slovem bál v dnešní době označujeme tyto setkání, kde se schází určitý okruh lidi (profesní) např.: hasičský nebo myslivecký bál.

Mezi nejvýznamnější české plesy a bály patří:

• Česko-slovenský ples (Obecní dům, Praha),
• Letecký ples (Lucerna, Praha),
• Moravský ples (Žofín, Praha),
• Česko-německý ples (Měšťanská beseda, Plzeň),
• Pupp Bál (Grandhotel Pupp, Karlovy Vary).
• Nejvýznamnějším plesem na světě je:
• Vídeňský ples (Opera, Rakousko).

TRHY

• Trhy jsou ekonomicko-společenská událost, která se koná ve městech (na náměstích, pěších zónách, v parcích, …), na nádvořích hradů / zámků, … v pravidelných intervalech (např.: každé úterý) nebo při určité příležitosti (např.: při státním či jiném svátku). Mezi nejznámější trhy patří: Farmářské trhy a Adventní / Vánoční trhy.
• Farmářské trhy = trhy, kde si můžeme koupit čerstvé (BIO) potraviny od malých lokálních zemědělců. Tyto trhy se konají po celé ČR zpravidla jednou týdně (v každém městě je proto stanoven určitý den v týdnu – nejčastěji pátek nebo sobota). Farmářské trhy někdy bývají označovány také názvy: Selské trhy, Sedlácké trhy nebo Zemědělské trhy.
• Adventní / Vánoční trhy = trhy spojené s oslavou Vánoc = nedílná součást vánočních tradic již od středověku – * v Německu a v Rakousku. Nabízené zboží má vánoční tématiku – můžeme si zde zakoupit třeba: různé vánoční ozdoby, vánoční výzdobu, (vonné) svíčky a svícínky, věnce, jmelí, … Na adventní / vánoční trhy lidé nepřicházejí jen proto, aby si koupili vánoční dekoraci, ale společně s rodinou či přáteli si vypili svařené víno, punč nebo teplou medovinu nebo si společně snědli tradiční klobásky nebo trdelník. Součástí adventních / vánočních trhů bývá doprovodný program např.: (vystoupení místních základních škol a známých osobností, živý betlém, …).
• Adventní trh = začíná první adventní neděli a trvá do 23. prosince.
• Vánoční trh = od 24. prosince a končí na Tři krále.

Mezi nejkrásnější adventní / vánoční rhy v České republice patří:

• Vánoční trhy na Staroměstském náměstí, Praha,
• Vánoční trhy na náměstí Svornosti a 1. zámeckém nádvoří, Český Krumlov,
• Vánoční trhy na náměstí Přemysla Otakara II a radničním nádvoří, České Budějovice,
• Vánoční trhy na náměstí Republiky, Plzeň,
• Vánoční trhy na Horním náměstí, Olomouc.

Mezi nejkrásnější adventní / vánoční trhy na světě patří:

• Vánoční trhy v Bryant Park (New York, USA),
• Striezelmarkt v Drážďanech (Německo),
• Christkindlmarkt v Salzburgu (Rakousko),
• Vánoční trh před zámkem Schonbrunn (Rakousko).

POUTĚ A JARMARKY

• Tradice poutí a jarmarků vznikla už v raném středověku, v 19. století došlo k rozvoji a menším změnám v pojetí ´´klasické´´ poutě a také slovo pouť dostalo nový význam = zábavní park. =) V  křesťanské Evropě se cíle náboženských poutí stávaly centrem společenského života a zábavy = poutní slavnosti =) mimo jiné tam přijížděli obchodníci s ´´lepším´´ zbožím a komedianti. Tyto slavnosti se konaly hlavně při výročních poutích k místním kostelům v den jejich vysvěcení (posvícení) nebo v den svátku jejich patrona.  S postupnou ateizací se tento zvyk osamostatnil od náboženského původu a majitelé kolotočů, houpaček, strašidelných hradů, střelnic, … dál kočovali a kočují po místech poutí bez ohledu na náboženské dění (doba temna, dnešní moderní doba, …). V posledních několika desetiletích se občas a místy tradice sloučení náboženské a zábavní slavnosti obnovuje.  Naopak v češtině se slovem poutí někdy nesprávně označuje zábavní park s atrakcemi.
• Jarmark = výroční trh =) ekonomicko-společenská akce pořádaná při určité příležitosti (např.: posvícení, městské slavnosti, Velikonoce, …). Trhů se účastnili a účastní obchodníci přijíždějící na něj z větší vzdálenosti či nabízející běžně nedostupné zboží (dříve např.: látky, krajky či stuhy, dnes třeba ruční výrobky z vlny nebo keramiky) =) Tím to se jarmark odlišuje od běžných týdenních trhů, které se konají pravidelně (vždy některý den v týdnu) a najdeme na nich spíše zboží ´´denní potřeby´´ (hlavně potraviny).

Mezi nejvýznamnější poutě v České republice patří:

• Matějská puť – od 24. února, dříve v Dejvicích X dnes na výstavišti v Holešovicích,
• Libeňská pouť – od 23. dubna, u kostela sv. Vojtěcha v Libni, Praha,
• Břevnovská pouť – začátkem října, u kláštera na Břevnově, Praha,
• Řipská pouť – od 24. dubna, pod horou Říp,
• Bartolomějská pouť – od 27. srpna v Heřmanově Městci.

GASTRONOMICKÉ ALCE

• = Gastro akce = společensko-kulturní akce spojená s ochutnávkou kulinářských specialit a kulturním programem nejen z oblasti gastronomie =) ´´zábava a dobré jídlo´´.

Mezi nejvýznamnější gastronomické akce patří:

• vinobraní a vinařské akce = Vinobraní se pořádá ve městech s vinařskou tradicí na podzim při sklizni révy. Má bohatý kulturní program. Vinařskou akcí máme na mysli různé výstavy a soutěže vín, vinné veletrhy, vinařské oslavy a festivaly.

Mezi nejvýznamnější vinobraní a vinařské akce v České republice patří:

• • – Pálavské vinobraní (Mikulov),
  • – Znojemské vinobraní (Znojmo),
  • – Mělnické vinobraní (Mělník),
  • – Vinobraní na Grébovce (Praha),
  • – Mikulovská přehlídka vín (Mikulov),
  • – Mělnický košt (Mělník),
  • – Festival vína (Znojmo),
  • – Noc otevřených sklepů (Valtice),
  • – Výstava vín na hradě Karlštejn (Karlštejn),
  • – Burčákové slavnosti (Hustopeče),
  • – Burčák Fest (Znojmo).
• pivní slavnosti = konají se obdobně jako vinobraní ve městech s pivovarskou tradicí při sklizni chmele. Mají ´´uvolněnější morálku´´ než zmíněné vinobraní.

Nejvýznamnějším pivním festivalem na světě je Oktoberfest v Mnichově (Německo).

Mezi nejvýznamnější pivní slavnosti v České republice patří:

• • – Krušovické pivní slavnosti (Krušovice),
  • – Svijanské pivní slavnosti (Svijany),
  • – Náchodské pivní slavnosti (Náchod),
  • – ChmelFest (Žatec),
  • – Pilsner Fest (Plzeň),
  • – Pardál Fest (České Budějovice),
  • – Karlštejnský pivní festival (Karlštejn),
• – Festival minipivovarů na Pražském hradě (Praha).
• rybářské slavnosti = slavnosti spojené s výlovem rybníků, ukázkou rybářského řemesla, prezentací živých ryb a podávání rybích specialit.

Mezi nejvýznamnější rybářské slavnosti v České republice patří:

• • – Třeboňské rybářské slavnosti (Třeboň),
  • – Vodňanské rybářské dny (Vodňany),
  • – Rybářské slavnosti (Blatná).
• dožínky = slovanský lidový svátek sklizně slavený na konci žní.

Mezi nejvýznamnější dožínkové slavnosti v České republice patří:

• • – Dožínky v Bystřici nad Pernštejnem,
  • – Dožínky na zámku Veltrusy (Veltrusy),
  • – Dožínky na zámku Raduň (Raduň).
• Svatomartinské hody = oslavy svatého Martina spojené s otvíráním a ochutnáváním nového vína. V Evropských zemích hlavně v Německu, Rakousku, Holandsku, Belgií, Francií či Švýcarsku se konají v tento den lampionové průvody zakončené svatomartinským ohněm a tento zvyk pomalu, ale jistě už zdomácňuje i u nás. Tradičním pokrmem je husa (v Dánsku kachna).

Mezi nejvýznamnější Svatomartinské slavnosti v České republice patří:

• • – Letenská husa (Praha),
  • – Svatomartinské slavnosti (Pavlov),
  • – Svatomartinský Mikulov (Mikulov),
  • – Svatomartinské hodování (Český Krumlov),
  • – Svatomartinský košt (Brno).

Mezi ostatní nejvýznamnější gastronomické akce patří:

• Cukrářské slavnosti (Praha),
• Perníkové slavnosti (Pardubice),
• Medové slavnosti (Špindlerův Mlýn),
• Jahodové slavnosti (Litoměřice),
• Meruňkobraní (Židlochovice),
• Garden Food Festival (Olomouc),
• Guláš Fest (Valašské Meziříčí),
• Chlebíček Fest (Praha),
• Slavnosti okurek (Znojmo),
• Slavnosti chřestu (Ivančice),
• Olomoucký tvarůžkový festival (Olomouc).

KARNEVALY A MASOPUSTY

• Karneval se slaví ve všech křesťanských zemích na světě, u nás se slaví jako masopust, v obou případech se jedná o bujaré a velmi oblíbené oslavy konající se během února – března – datum konání je pohyblivé, protože se odvíjí od data Velikonoc =) konají se 40 dní před Velikonocemi a zahajují, jak již český název napovídá 40denní (maso)půst, který končí na Popeleční středu.
• Karnevalové oslavy mají v jednotlivých zemích (i regionech) různé podoby, ale všechny karnevaly pojí: hodování a spousta zábavy, nádherné kostýmy a masky, taneční vystoupení a průvody a typické jsou i alegorické vozy.

Mezi nejvýznamnější karnevaly na světě patří:

• karneval v Rio de Janeiro (Brazílie),
• karneval v Benátkách (Itálie),
• karneval na Kanárských ostrovech (Španělsko),
• karneval v Nice (Francie),
• karneval v Basileji (Švýcarsko),
• karneval v Koloně nad Rýnem (Německo).
• Masopustní oslavy kromě spousty dobrého jídla a pití a veselé zábavy bývají spojené kromě tradičních průvodů maškar a maškarních plesů hlavně s různými pohanskými zvyklostmi např.: vynášení Moreny. Na masopust se pečou koláče a koblihy a pořádají se zabijačky.

Mezi nejvýznamnější masopusty v České republice patří:

• Malostranský masopust (Praha),
• Hlinecký masopust (Hlinsko),
• Olomoucký masopust (Olomouc).
• Krumlovský masopust (Český Krumlov).

The post Volnočasové aktivity v ČR II. – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.