Otázka: Analýza organizace: Dejvické divadlo

Předmět: Neziskové organizace, Finance podniku

Přidal(a): JVŠE

ANALÝZA NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE

Dejvické divadlo, o.p.s. – Seminární práce

Úvod práce

Cílem této seminární práce je analyzovat vybranou neziskovou organizaci a zhodnotit její stav nejen po finanční stránce, ale i z pohledu důvěryhodnosti. Hodnocení probíhá za poslední tři zveřejněná období, tedy roky 2012, 2013 a 2014. Nejprve je možné najít v práci stručný popis podniku, poté následuje samotná analýza. Zde je použita tabulka ASNO14 k posouzení důvěryhodnosti a modely BAMF a KAMF k posouzení finančního zdraví. U výpočtů navíc nechybí stručně popsaný postup a v příloze přiložené příslušné výkazy, aby bylo zřejmé, jak se k jednotlivým výsledkům či mezivýsledkům došlo.
Pomocí tabulky ASNO14 je zkoumáno 10 kritérií, které jsou jednotlivě hodnoceny stupni 1-5. U každého kritéria a udělené známky samozřejmě nechybí popis chování či stavu organizace a zdůvodnění hodnocení.

BAMF a KAMF jsou modely zaměřené na bonitu organizace. Opět se jejich pomocí bude hodnotit organizace, nicméně za jednotlivě za poslední 3 zveřejněné roky účetních výkazů a na základě jednotlivých metodik obou modelů.

Na závěr jsou shrnuty nejdůležitější poznatky a zjištění získané vypracováním této práce. Celkové výsledky jsou získány průměrem jednotlivých dílčích známek, čímž vznikne známka výsledná. Dále jsou navržená případná doporučení pro finanční management společnosti. Nechybí samozřejmě zdroje, kde stěžejní část tvořily výroční zprávy společnosti, jejichž nejdůležitější části najdete v již zmíněné příloze.

Představení Dejvického divadla

Historie

Dejvické divadlo bylo založeno v říjnu 1992 a Praha 6 se stala jedinou městskou částí, která zřídila vlastní profesionální repertoárové divadlo. Bylo to v době po listopadu 1989, kdy divadla byla naopak spíše zavírána (Praha 6, 2016).
Původní herecký soubor vzešel z ročníku katedry alternativního a loutkového divadla DAMU, nicméně je třeba upozornit, že inscenace nebyly loutkové ani amatérské a byly určeny převážně dospělým divákům. V roce 1995 už mělo divadlo značnou oblibu a kvalitní renomé, což pomohlo k získání ceny Alfréda Radoka, která je udělována pod záštitou prezidenta republiky. Tento rok byl velmi plodný a inscenace Sestra úzkost v režii J. A. Pitínského byla vyhlášena inscenací roku. Vznikla zde jedna z nejprestižnějších scén, která neměla v Praze srovnání (Praha 6, 2016).

Umělecký šéf se rozhodl přenést soubor s repertoárem blíže do centra Prahy, proto se zúčastnil konkurzu na dnešní Divadlo v Dlouhé, který vyhrál. Dejvické divadlo oslovilo režiséra Národního divadla Miroslava Krobota a zároveň pedagoga herectví alternativní větve DAMU, který přijal nabídku k přechodu. Díky vysoké prestiži však přicházeli také nové slavné tváře, jelikož zde byl velký zájem o angažmá. Opětovný úspěch na sebe nenechal dlouho čekat (Praha 6, 2016).

Dnes patří mezi nejvyhledávanější česká divadla a jeho sály jsou téměř vždy vyprodané. V nabídce je široká paleta žánrů a všechny představení kladou důraz na zřetelný názor a kvalitní herecké osobnosti. Do aktuálního uměleckého souboru patří například Martha Issová, Ivan Trojan, Zdeňka Žádníková, Veronika Khek Kubařová nebo Lenka Krobotová (Dejvické divadlo, 2016). Budovu divadla a aktuální herce je možné vidět na obrázcích 1,2 a 3.

Organizační složka

Dejvické divadlo v roce 2004 prošlo transformací a z příspěvkové organizace se stalo obecně prospěšnou organizací, jejímž zakladatelem se stala Městská část Praha 6 (Dejvické divadlo, 2016).
U obecně prospěšných organizací zákon konkrétně obecně prospěšné služby nevymezuje, jedná se však především o rozvoj duchovních hodnot, ochranu lidských práv, životního prostředí a kulturních památek, rozvoj kultury, sociální péče, sport, věda, vzdělávání, zdravotnictví, ochrana zvířat a další. K vymezení patří poskytování služeb za stanovených podmínek, které jsou navíc stejné pro všechny, které o ně projeví zájem (Pelc, 2010 str. 9). Od roku 2014 po změně občanského zákoníku není však možné tuto formu společnosti založit a existující OPS dostali možnost se transformovat na ústav, nadaci, nadační fond či jinou formu se statusem veřejné prospěšnosti. OPS, které existovaly nebo byly založeny před nabytím účinnosti NOZ mohly zůstat ve stávající formě (Zuska, a další, 2016).

Nejvyššími orgány společnosti jsou tedy správní a dozorčí rada (Dejvické divadlo, 2016):

Správní rada se momentálně skládá z:

• Předsedkyně (Ing. Jaroslava Trnková, CSc.)
• Pěti členů (Mgr. Tomáš Engel, PhDr. Tomáš Jaroš, Mgr. BcA. Viktor
• Košut, Mgr. Ondřej Kolář a Jiří Stránský)

V dozorčí radě najdeme:

• Předseda (Ing. René Pekárek, CSc.)
• Místopředseda (Karel Král)
• Jeden člen (MgA. Lukáš Průdek)

Původní členové byli jmenováni zakladatelem, který zároveň první čtyři roky financoval divadlo stále snižující se částkou, mezi další zdroje patřil grant hlavního města Prahy. Dnes volí orgány umělecký soubor Dejvického divadla (Dejvické divadlo, 2016).

Analýza organizace

Vyhodnocení důvěryhodnosti

Důvěryhodnost Dejvického divadla je posuzována na základě tabulky kritérií ASNO14, která je přiložena v příloze na konci této práce. Jednotlivé body jsou hodnoceny známkami s identickou stupnicí jako na základní škole, tedy 1-5. Konkrétně se jedná o cíle NNO, organizační strukturu, způsob prezentace, strukturu zdrojů financování, výnosově nákladovou autarkii v hlavní činnosti, účelnost vynaložení zdrojů, vnitřní veřejnost, účetnictví a audit, transparentnost a webové stránky. V této kapitole jsou známkovány dílčí výsledky, celkové vyhodnocení lze nalézt v závěru této práce.

Cíle NNO

Přestože cíl organizace může být každému zřejmý, bohužel hned v první kategorii je třeba udělit známku 4, jelikož divadlo nemá své cíle nijak zpracované. Nepodařilo se mi v žádných veřejných materiálech ani kanálech najít sdělení pro veřejnost, co přesně je snahou a cílem fungování.
Rozhodl jsem se však neudělit známku 5, jelikož se mi ve výroční zprávě podařil nalézt vzdálené zpracování, přesněji předmět činnosti:
Veřejné scénické předvádění dramatických či jiných uměleckých děl výkonnými umělci včetně zajišťování veškerých služeb a činností souvisejících s realizací uvedených divadelních představení a jiných kulturních produkcí. Pořádání výstav v prostorách divadla, tj. organizování a zabezpečení vystavování originálů a rozmnoženin výtvarných, fotografických a dalších druhů děl, jakož i jiných věcí. Zabezpečení činnosti Folklórního souboru Rosénka po stránce dramaturgie, provozu a veřejného vystupování (Dejvické divadlo).

Dále má také divadlo alespoň zpracováno poslání pro svůj dětský soubor Rosénka. Z této formulace je možné velmi dobře pochopit smysl existence tohoto souboru:
Hlavním posláním souboru je seznamovat své členy i široké publikum v Praze s folklorním materiálem moravského Slovácka, především Uherskohradišťska a Moravských Kopanic a zároveň nenásilnou formou podchycovat zájem o využití volného času dětí a mládeže (zejména rizikové věkové kategorie 10 – 20 let) (Dejvické divadlo).

Organizační struktura

Jak je zřejmé už z první kapitoly, orgány společnosti jsou jednoznačně dohledatelné. Na stránkách divadla je pak dále možné najít velmi hezky zpracovaný fotografický seznam zaměstnanců divadla. Nachází se zde vedení, divadelní sbor a dalších zaměstnanců jako je inspicient, tajemnice či například dramaturg. Fotografie je možné dokonce rozkliknout a zobrazí se jednotlivé profily s životopisy s datem narození a dobou působnosti ve společnosti. Tohoto posledního údaje je také využito v části 2.1.7 vnitřní veřejnost. I přes přívětivé zpracování je zde pouze 25 ze 37 zaměstnanců, například zcela chybí obchodní oddělení nebo techničtí pracovníci (osvětlovač, zvukař, kulisáci). Dále jsou uvedeny na jednu stranu osobní informace lidí, ale na druhou stranu chybí veškeré informace o pracovních pozicích, náplních práce či odpovědnostech. U herců je pouze uvedeno v jakých inscenacích divadla se objevují. Z poskytnutých údajů tedy mimo herců není vůbec zřejmé kdo v divadle, co dělá, co má na starosti, za co je odpovědný. Ve výroční zprávě je možné najít pouze údaj o celkovém počtu zaměstnanců. Také není zřejmá žádná hierarchie nebo vytvořené jakékoliv organizační útvary.
Organizační struktura je tedy poměrně nesrozumitelná a hodnotil bych známkou mezi 3 a 4, po přiklonění pouze k jednomu stupni je vhodné udělit spíše známku 4.

Způsob prezentace

K prezentaci divadlo používá celou řadu kanálů. Mezi stěžejní zcela jistě patří webové stránky, kterým je věnován celý poslední bod. Dále nechybí Instagram, Facebook nebo YouTube. Společnost je registrována i ve veřejných katalozích jako například Firmy.cz nebo mapy Google, kde se může pyšnit hodnocením 4,6 z 5 hvězdiček (Google.cz – recenze, 2016).
Divadlo ve své komunikaci a prezentaci uvádí pravidelně dostatek informací, ale zároveň stručnou formou, aby potencionálního zájemce o služby neodradil rozsáhlý text. Kontaktní a další údaje zveřejněné na jiných stránkách jsou vždy aktuální. Pravdivost informací uváděných organizací jsem porovnával s informacemi na oficiálních stránkách Prahy 6, všechny údaje byly ve vzájemné shodě. O kvalitním způsobu prezentování svědčí i vnímání divadla okolím, při vyhledávání na internetu a v různých dokumentacích hlavního města Prahy se mi vždy podařilo najít jen kladné ohlasy. Hodnocení představení je také dobré, například na portálu I-DIVADLO mají současné inscenace průměrně necelých 80 % od uživatelů portálu ( Thaleia, o.s., 2016).
Společnost také velmi rychle reaguje na problémy, o kterých dává rychle vědět veřejnosti i s jejich vysvětlením prostřednictvím sociální sítě Facebook, případně i internetových stránek. Například lze uvést pád rezervačních systému při přetížení z důvodu enormního zájmu zákazníků nebo zrušení představení z důvodu onemocnění herce. Na Facebooku jsou nejen kvalitní prezentační aktivity odměněny velmi dobrým hodnocením divadla 4,8/5 hvězdiček (Dejvické divadlo FB).
Celkově prezentace působí velmi kladně, přirozeně, pravdivě, aktuálně a smysluplně, proto si zde zaslouží známku 1.

Struktura zdrojů financování

V této části je zkoumán počet zdrojů financování. V ideálním případě financování probíhá prostřednictví tří a více vyrovnaných zdrojů doplněných vlastní ziskovou hospodářskou činností. Naopak riziko pro společnost představuje pouze jeden původ provozních prostředků.

Příjmy divadla lze rozdělit na několik částí, z nichž jednoznačně dvě převažují. Jedná se o dotace hlavního města Prahy (39 %) a tržby z hlavní činnosti (45 %), která spočívá v prodeji vstupného na domácí a zájezdová představení. Celkem tyto dva zdroje představují 84 procent příjmů, zbylých pět částí zbývajících 16 procent. Jedná se o dotace ministerstva kultury (5 %), dary od společností i jednotlivců (4 %), příspěvek Městské části Prahy 6 (3 %), doplňková činnost spočívající v prodeji reklamních předmětů, pronájmu a prodeji reklamních prostor, tvoří také 3 procenta. Na vše ostatní v HČ zbývá poslední jedno procento (Dejvické divadlo).

Na základě těchto poznatků bych společnost ohodnotil známkou 2, která představuje více než 3 zdroje, ale nevyrovnané. O dobrém stavu příjmů svědčí také fakt, že plánované tržby poslední zveřejněný rok 2014 byly o 24 procent nad plánem (o 2, 733 mil. Kč), navíc dotace hlavního města Prahy mají rostoucí trend. Právě tyto dotace se povedly divadlu získat jako náhradu klesajících příspěvků Městské části Prahy 6, která toto divadlo založila (Dejvické divadlo).

Výnosově nákladová autarkie v hlavní činnosti

Tato část zkoumá autarkii z pohledu výnosů a nákladů v hlavní činnosti, tedy jinými slovy soběstačnost a vyváženost výnosů. Zisk divadla z hlavní činnosti je tvořen převážně pouze jedním zdrojem – prodaným vstupným na představení divadla, jak je možné vidět na grafu 1. Tato činnost generuje 70 % příjmů v hlavní činnosti, přesněji 9,1 mil. Kč v roce 2014. Dalších 28 % tvoří v podstatě obdobná činnost, pouze v rámci zájezdů (3,6 mil. Kč) a zbývající 2 procenta a 0,2 mil. Kč tvoří služby šatny a prodej programů či jiných publikací.

Jako náklady u tohoto druhu společností jednoznačně převažují mzdy pracovníků a s nimi spojené zákonné zdravotní a sociální pojištění. Ani u této obecně prospěšné společnosti tomu není jinak, další otázkou však zůstává, zda výnosy náklady převažují. Odpověď je možné vidět na grafu 3, kde je patrné, že v hlavní činnosti divadlo není soběstačné a je tedy závislé na příspěvcích a dotacích především z veřejných rozpočtů (tyto zdroje nebyly zahrnuty mezi příjmy v grafu). Pro zajímavost je zde uvedená i doplňková činnost, kde je výsledek opačný, a zisky jsou vyšší, nicméně ve srovnání s finančními objemy hlavní činnosti jsou tyto částky naprosto zanedbatelné.
Jako výsledek je tedy nutné udělit známky 4 představující nevyvážené výnosy menší než náklady.

Účelnost vynaložení zdrojů

Účelnost vynaložení zdrojů se zabývá mírou a kvalitou informovanosti okolí organizace o množství získaných prostředků a způsobem jejich následného použití. Data úzce souvisí s přechozí částí, jelikož jsou čerpány ze stejných dokumentů (Příjmy v hlavní a tržby v doplňkové činnosti v roce 2014, Náklady hlavní a doplňkové činnosti v roce 2014). V těchto dvou souborech je možné poměrně detailně zjistit, odkud společnost získává prostředky a kam je následně alokuje.

Příjmy divadla plynou z následujících zdrojů (Dejvické divadlo, 2014):

• Kurzovné
• Vstupné
• Vstupné za zájezdová vystoupení
• Služby – šatna, programy a publikace
• Pronájmy a ostatní služby
• Reklama
• Plnění pojišťovny
• Úroky
• Dary
• Příspěvek Městské části Praha 6
• Účelová dotace MHMP
• Dotace MK ČR

Náklady jsou rozepsány ve zprávě výrazně podrobněji, proto zde uvedu pouze příklady pro představu detailnosti. Jedná se například o uvedení nákladů za pohonné hmoty, poštovné, internet a telefon, software a mnoho dalšího. Nejvyšší složkou, jak už bylo zmíněno, jsou zaměstnanci a s nimi spojené zákonné pojištění (Dejvické divadlo, 2014).
Na základě těchto údajů si divadlo zaslouží známku 1.

Vnitřní veřejnost

Tento bod představuje stabilní kolektiv, který je v Dejvickém divadle opravdu velmi pevný. Téměř polovina uměleckého sboru je členem už od devadesátých let. Pouze 2 herci z 15 zde nemají stálé angažmá alespoň 10 let, celková průměrná doba závazku je necelých patnáct let (14,87). Velmi často se přidali do sboru hned první rok, co zde hráli svoji první roli, což jistě svědčí o příjemném prostředí. V případě dalších zaměstnanců je stálost podobná, pokud jsou na webových stránkách uvedeny jejich vyplněné profily. Vedení, zakladatel i členové správní a dozorčí rady jsou jasně stanoveny a odpovídají právní formě (Dejvické divadlo, 2016). V médiích se mi nepodařilo najít žádné konflikty, naopak všechny nalezené informace působily kladně.

Na základě těchto informací bych hodnotil nejlepší možnou známkou 1.

Účetnictví a audit

Společnost na svých internetových stránkách každoročně zveřejňuje účetní dokumentaci, která je díky tomu rychle a snadno dohledatelná. Pro lepší představu stojí za zmínku uvést, o jaké soubory se přesně jedná:

• Výroční zpráva
• Zpráva nezávislého auditora
• Plnění rozpočtu na rok 2014
• Náklady hlavní a doplňkové činnosti v roce 2014
• Příjmy hlavní a doplňkové činnosti v roce 2014
• Účetní závěrka – výkaz zisků a ztrát
• Účetní závěrka – rozvaha 2014
• Příloha k účetní uzávěrce

Ze seznamu je patrné, že zde najdeme výkazy účetní závěrky, ale i zprávu nezávislého auditora. Tato zpráva je uváděna každoročně a jsou dokonce dostupné všechny dokumentace za posledních 11 let. Není však samozřejmě hlavní pouze samotné provedení a následné zveřejnění auditu, ale i skutečnost, že dle výroku auditorky podává účetní závěrka věrný a poctivý obraz aktiv, pasiv, nákladů, výnosů a výsledků hospodaření v souladu s českými účetními předpisy (Grohová, 2015).
Na základě těchto skutečností podle mého názoru je zcela vhodné maximální hodnocení této části stupněm 1.

Transparentnost

Mezi ukazatele transparentnosti lze zařadit například zveřejňování výroční zprávy, uvedené plány a projekty nebo transparentní účet. Jak už bylo uvedeno v předchozí části, výroční zpráva je každoročně umísťována na internetové stránky divadla. V tomto dokumentu je možné na třiceti stranách najít celou řadu informací od finančního pohledu přes divadelní inscenace až po sociální odpovědnost. Nechybí zde proběhlé projekty, mezi nimiž mě zaujaly improvizační workshopy pojmenované LABORATOŘ SIMONY BABČÁKOVÉ, E-zpravodaj DD nebo Mikulášské představení pro děti zaměstnanců divadla. Většina textu je věnována čistě proběhlým událostem, nicméně našla se i polovina strany věnující se výhledu do budoucna. Přestože se zdá takovýto rozsah velmi omezený, je psán velmi stručnou formou, takže je zde možné najít poměrně velký výčet plánovaných činností. Text popisuje očekávaný způsob financování, uvedení 2 premiér, plánované rozšíření prostoru pro výstavy a přednášky a prodloužení smluv s partnery.
Jako jediný znatelnější nedostatek je chybějící transparentní účet, proto si zde zaslouží organizace známku 2.

Internetové stránky

Internetové stránky divadla zaujmou hned při první návštěvě svým příjemným moderním vzhledem, nechybí však ale i jednoduchost a přehlednost, díky které je možné najít během okamžiku všechny požadované informace. Lze tedy opomenout absenci vyhledávání. Také jako jedno z mála divadel má responzivní webdesign, který umožňuje automatické přizpůsobení velikosti stránek na tabletu či mobilu a zajišťuje lepší umístění vy vyhledávačích. Web je pravidelně aktualizován a obsahuje odkazy na další aktuální komunikační kanály jako je Facebook nebo dokonce Instagram. K dispozici je lokalizace do angličtiny a jsou zde všechny základní informace, kromě poslání organizace. Interaktivnost je zajištěna díky již zmíněným sociálním sítím, kde se lze setkat s poměrně rychlou reakční dobou (v řádu několika hodin). Možnosti podpory je na webu věnována celá stránka a je zde možné najít samozřejmě i poděkování a seznam společností a lidí, kteří nějakým významným způsobem divadlo podpořily (granty, sponzoři, partneři inscenací a další). V informační stránce je možné najít drobné nedostatky, nicméně celkově ve srovnání s ostatními divadly (například Semafor) stránky nemají téměř konkurenci.
Internetové stránky tedy rozhodně patří mezi velmi zdařilé a ohodnotil bych je známkou 1.

Vyhodnocení finančního zdraví modelem BAMF

K vyhodnocení finančního zdraví je v této práci použit model BAMF, jedná se o poměrně jednoduchý a flexibilní model (Kraftová, 2002 stránky 182-183):

BAMF = (L+A+F+R+Ae+P+I)/7

Ze vzorce je patrné, že se jedná o prostý průměr sedmi komponent bez jejich vah. Jednotlivá písmena představují následující oblasti (Kraftová, 2002 str. 182):

• L = likvidita (pohotová)
• A = aktivita
• F = financování
• R = rentabilita
• Ae = autarkie
• P = produktivita práce
• I = míra rozvoje či útlumu

Jednotlivé dílčí ukazatele by se měli v ideálním případě pohybovat kolem hodnoty 1, výsledek větší nebo roven 1 můžeme hodnotit případně pozitivně, menší než 1 naopak spíše negativně (Kraftová, 2002 str. 183). Výpočty jsou vždy za poslední 3 roky zveřejněných dat účetní závěrky z toho důvodu, aby bylo možné zachytit meziroční trend.

Metodika hodnocení pomocí tohoto modelu probíhá následovně (Kraftová, 2002 str. 184):

• Výpočet dílčích ukazatelů
• Zjištění celkové bonity
• Interpretace výsledků

Likvidita (L)

Likvidita představuje schopnost přeměnit svůj majetek ve finanční prostředky k vypořádání svých platebních závazků. Pohotovou likviditu vypočítáme jako součet finančního majetku a pohledávek, který vydělíme krátkodobým cizím kapitálem.

• L2012 =(FM+Po)/KCK= (22 444+1 386)/(17 640)= (23 830)/(17 640)=1,35
• L2013 =(FM+Po)/KCK= (22 273+895)/(16 581)= (23 168)/(16 581)=1,40
• L2014 =(FM+Po)/KCK= (26 905+507)/(18 252)= (27 412)/18 252=1,5

Hodnota tohoto ukazatele by měla být kolem hodnoty 1, u běžných firem je často uváděna i ideální hodnota 1-1,5 (Businessvize.cz, 2010). V roce 2012 se blížila k jedné s hodnotou 1,35, což je dobrý výsledek. Společnost měla v tomto roce o něco více disponibilních prostředků ke splacením svých závazků, takže by zde nemělo být žádné významné riziko neschopnosti splácet své závazky. Pohledávky navíc tvoří jen menší část měřených aktiv, což ještě posiluje toto tvrzení. Naopak hodnota není ani příliš vysoká, což by znamenalo neefektivní využití prostředků.
V následujícím roce 2013 se ukazatel zvýšil především díky snížení závazků společnosti, převážně ve vztahu k rozpočtu orgánů územních samosprávních celků. Stav ukazatele už není tak uspokojivý, jelikož má navíc lehce rostoucí trend.
Rok 2014 stále pokračuje v růstu a hodnota 1,5 už je vyšší, než by bylo optimální. Přestože se zvedly závazky Dejvického divadla, peníze na účtech v bankách vzrostly o více než 4,6 milionu, což zvýšilo hodnotu ukazatele a společnost začíná mít mnoho nevyužitých prostředků.

Aktivita (A)

Ukazatel aktivity lze vypočítat jako podíl dvou zlomků. V čitateli dělíme průměrnou dobu splatnosti pohledávek výnosy, ve jmenovateli dělíme průměrnou dobu splatnosti krátkodobého cizího kapitálu náklady. Při zjišťování průměrné doby splatnosti je třeba v následujících výpočtech (nejen pohledávek) zahrnout i fakt, že se jedná o obecně prospěšnou společnost a k tržbám přičíst příspěvky (zde označené jako Př) a dotace (zde označené jako Dot). Kraftová Ivana ve své knize využívá průměrné hodnoty pohledávek a krátkodobých závazků (Kraftová, 2002 stránky 178, 184), po přepočtení za použití tohoto způsobu však vyšly výsledky totožně.

• A2012=((⌀Po)/V)/((⌀KCK)/N)= ((Po/((T+Př+Dot)/365))/V)/((KCK/((T+Př+Dot)/365))/N)= ((1386/((10330+1915+16587)/(365)))/29853)/((17640/((10330+1915+16587)/(365)))/29815)= (17,55/29853)/(223,32/29815)= 0,08
• A2013 =((⌀Po)/V)/((⌀KCK)/N)= = ((895/((12621+1315+15035)/(365)))/29564)/((16581/((12621+1315+15035)/(365)))/29547)=((895/79,37)/29564)/((16581/79,37)/29547)=(11,28/29564)/(208,90/29547)=0,05
• A2014 =((⌀Po)/V)/((⌀KCK)/N)= = ((507/((13868+1255+13985)/(365)))/29785)/(((18252 )/((13868+1255+13985)/(365)))/29785)=((507/79,75)/29785)/(((18252 )/79,75)/29785)=(6,36/29785)/(228,87/29785)=0,03

Tento ukazatel částečně souvisí s předchozími výsledky u likvidity, kde se projevil velký podíl prostředků na bankovním účtu. V tomto případě jsou však výsledky výrazně horší a v roce 2012 s hodnotou 0,08 ani zdaleka nedosahuje požadované 1. Při pohledu blíže je totiž na účtech uložena dokonce převážná část aktiv, v roce 2012 mělo divadlo v bance na běžném účtu 82 % všech svých aktiv. U municipálních firem je sice běžná vyšší míra držení finančních prostředků (Kraftová, 2002 str. 185) nicméně 5,8% podíl pohledávek na oběžných aktivech je velmi nízký a je to známkou velmi malého využití svých finančních prostředků.

Další rok 2013 klesly pohledávky o více než 35 %, což vedlo k dalšímu snížení ukazatele na 0,05 a tedy snížení finanční efektivnosti organizace. Následující rok se klesající tempo opět zachovalo a hodnota se dostala na velmi nízkých 0,03. Tento rok se podíl finančního majetku ještě značně zvýšil a přiblížil se 90 % všech aktiv a podíl pohledávek se naopak snížil o dalších 43 %. Výsledky stavu těchto ukazatelů bychom mohli považovat za nezdravé, jelikož je nakládáno s prostředky neefektivně.

Financování (F)

Oblast financování se vypočítá jako vlastní kapitál vydělený cizím kapitálem.

• F2012 =VK/CK= (5 625)/(21 622)= 0,26
• F2013 =VK/CK= (5 553)/(20 868)= 0,27
• F2014 =VK/CK= (5 625)/(21 622)= 0,26

Tento ukazatel vypovídá o stabilitě a nezávislosti společnosti. První posuzovaný rok 2012 dosáhla pouze hodnoty 0,26, což je známka vysokého zadlužení a určitého věřitelského rizika. Důvodem těchto nepřívětivých čísel jsou vysoké závazky ve vztahu k rozpočtu orgánů územních samosprávních celků, tento uvedený rok tvoří téměř 58 % všech pasiv. Do této položky se v rozvaze uvádí povinnost vracet část přijatých dotací, nicméně tyto závazky jsou vyšší než všechny přijaté dotace a příspěvky dohromady za celý rok. Příspěvky z veřejných zdrojů celkem tvořily 15 035 tisíc Kč (Dejvické divadlo, 2013), závazky ve vztahu k rozpočtu orgánů územních samosprávních celků 15 793 tisíc Kč.

Následující dva roky jsou téměř neměnné a ukazatel financování si drží si stabilní stav na velmi kriticky nízkých hodnotách. Tyto hodnoty začaly v roce 2008, kdy organizaci skončil první čtyřletý grant Městské části Praha 6 a na další roky obdržela finanční prostředky v celkové výši 25 844 tis. Kč (Dejvické divadlo, 2009). Tento grant je pravděpodobně také důvod, proč společnost drží významnou část svých peněz pouze na bankovním účtu. Z tohoto pohledu bych situaci nehodnotil tak nezdravě, jak se může na první pohled jevit.

Rentabilita (R)

Rentabilita se zjišťuje u firem, které realizují doplňkovou činnost. Cílem doplňkové činnosti je totiž generování zisku na rozdíl od hlavní činnosti, u které bývá u municipálních firem cílem převážně vyrovnanost nákladů a výnosů (Wunderlichová, 2013 str. 56). Výpočet se provádí vydělením zisku z doplňkové činnosti její ztrátou v hlavní činnosti.

• R2012 =(Zisk z DČ)/(|Ztráta z HČ|)= 331/(|-331|)= 331/331=1
• R2013 =(Zisk z DČ)/(|Ztráta z HČ|)= 258/(|-258|)= 258/258=1
• R2014 =(Zisk z DČ)/(|Ztráta z HČ|)= 179/(|-179|)= 179/179=1

Cílem tohoto ukazatele je tedy samozřejmě maximalizace tohoto ukazatele, což je projevem vyššího zisku, který pokrývá případnou ztrátu hlavní činnosti. Všechny uvedené roky je výsledek totožný, jelikož organizace úmyslně udržuje tento ukazatel na hodnotě 1. Nejprve jsou od nákladů odečteny tržby, které jsou zpravidla nižší než celkové náklady. Záporný výsledek je pak vyrovnán na požadovanou úroveň pomocí dotací, které patří mezi hlavní činnost. Jinými slovy je pomocí dotací a příspěvků udržována taková ztráta v hlavní činnosti, aby byla totožná se ziskem v činnosti doplňkové.

Pokud bychom uvažovali pouze vlastní činnost divadla bez pomoci jiných orgánů, je patrné už z dříve uvedeného grafu 3, že pokrýt ztrátu divadla doplňkovou činností by bylo zcela nemožné. Například v roce 2014 by rentabilita dosahovala 0,01 , jelikož doplňková činnost je v poměrových hodnotách téměř minimální.

Autarkie (Ae)

Ukazatel autarkie můžeme počítat na bázi výnosově nákladové nebo příjmově výdajové. V tomto případě je využito první možnosti, tedy výnosově nákladové báze. Zvolený vzorec autarkie se vypočítá z výnosů hlavní činnosti, které se vydělí náklady hlavní činnosti (Kraftová, 2002 stránky 101-102).

• AE2012 =V/N= 28941/29234=0,99
• AE2013 =V/N= 28808/29049=0,99
• AE2014 =V/N= 29003/29182=0,99

Tento ukazatel souvisí s předchozím ukazatelem rentability. Opět je ve všech zkoumaných letech shodný výsledek, tentokrát 0,99. Jak již bylo zmíněno, ztráty Dejvického divadla v hlavní činnosti dokrývají dotace a příspěvky jen do té míry, aby po přičtení zisku z hlavní činnosti byl rozdíl nulový. Právě chybějící minimální část 0,01 představuje zisk hospodářské činnosti. Výsledkem je tedy téměř plná soběstačnost v hlavní činnosti v letech 2012,2013 i 2014.

Produktivita práce (P)

Produktivita práce udává, kolik peněžních jednotek vytvořené přidané hodnoty připadá na jednoho pracovníka. Pro přesnější výsledky lze využít vyjádření na průměrného přepočteného pracovníka. Výsledek ukazatele se tedy zjistí tak, že přidanou hodnotu vydělíme průměrným počtem pracovníků a tento mezivýsledek vydělíme 250 (Kraftová, 2002 str. 183), .

Nejprve je tedy z přílohy k účetní závěrce zapotřebí zjistit průměrný počet pracovníků, pokud je to možné, tak v přepočteném počtu. Tato hodnota by měla být nižší, jelikož vzniká sčítáním (částečných) evidenčních úvazků. V tomto případě tomu tak skutečně je:
Průměrný přepočtený počet zaměstnanců činil v roce 2014 celkem 37 osob, průměrný evidenční počet zaměstnanců činil 46 (Dejvické divadlo, 2015).

V roce 2013 byla přepočtená hodnota 37 osob (evidenční 45), v roce 2012 byla 39 osob (evidenční 49), (Dejvické divadlo, 2013), (Dejvické divadlo, 2014) .

Přidanou hodnota představuje součet obchodní marže a výrobní marže. Ve výsledovce (výkaz zisku a ztráty) je určena vztahem: přidaná hodnota = obchodní marže + výkony – výkonová spotřeba (Vančurová, 2013). Ivana Kraftová ve své knize k tomuto výsledku připočítává provozní dotace (Kraftová, 2002 str. 178).

• P2012 =(PH/(⌀L))/250= (15878/39)/250= 407,13/250=1,63
• P2013 =(PH/(⌀L))/250= (17256/37)/250= 466,38/250=1,87
• P2014 =(PH/(⌀L))/250= (17482/37)/250= 472,49/250=1,89

Cílem u produktivity práce je její maximalizace, proto v roce 2012, kdy se podařilo dosáhnout 1,63, se jedná rozhodně o dobrý nadprůměrný výsledek. V tomto roce tedy není nezbytně nutné na základě tohoto ukazatele snižovat počet pracovníků či spotřebu, ani zvyšovat výkony.

Následující rok 2013 se produktivita dokonce ještě zvýšila na 1,87, podařilo se to především díky snížení počtu reálných zaměstnanců o čtyři, v přepočtených hodnotách o dva zaměstnance. Dále se zvýšily tržby z prodejů vstupenek a snížily náklady na služby, což vedlo navíc ke zvýšení přidané hodnoty a tedy celkovému zlepšení zdraví organizace. V roce 2014 se produktivita opět zvýšila, nicméně už jen velmi drobně na 1,89 díky růstu přidané hodnoty.

Míra rozvoje či útlumu (I)

Ukazatel investičního rozvoje zjistíme tak, že investice brutto vydělíme oprávkami. Tento ukazatel znázorňuje, jak je firma schopna během roku obnovit či rozšířit svůj investiční majetek. V modelu BAMF se využívá míra rozvoje či útlumu, která má tyto hodnoty ve svém zlomku převrácené (Wunderlichová, 2013). Výši brutto investic zachycuje plán investic (Kraftová, 2002 str. 178).

Dejvické divadlo zveřejňuje položky investic ve své výročních zprávách. Data z těchto dokumentací je možné vidět v tabulce 1. Obnovovací investice se bohužel nepodařilo dohledat v žádných zveřejněných dokumentech, ani v přehledu nákladů hlavní a doplňkové činnosti. Z dokumentací také plyne, že jsou prostředky vynakládány na opravu a údržbu, nikoliv nákup nových přístrojů či modernizaci. U opravy a údržby se nejedná o investici a nemůže být proto zahrnuta.

• I2012 =(⌀O)/Ib= 2138/634=3,37
• I2013 =(⌀O)/Ib= 2271/44= 51,61
• I2014 =(⌀O)/Ib= 2425/121= 20,04

V roce 2012 byly vynaloženy značnější investice ve srovnání s ostatními roky, tento úkaz byl způsoben nákupem užitkového automobilu Volkswagen Crafter. Hodnota ukazatele investičního rozvoje či útlumu je i přesto 3,37, což indikuje volné zdroje využitelné pro obnovu dlouhodobého majetku.
Další rok byla jedinou investicí čistička vzduchu do kuřárny divadla, tato jediná drobná investice byla značně pod investičními možnostmi divadla a díky tomu se tento fakt projevil v obrovské hodnotě ukazatele 51,61. Ani další rok divadlo s investicemi nehýřilo a zakoupilo alespoň pojízdná vrata za 121 tisíc Kč, což snížilo v roce 2014 hodnotu na vysokých 20,04.
Na základě těchto výsledků jsem na grafu 4 zaznamenal stav dlouhodobých aktiv Dejvického divadla ze všech zveřejněných rozvah společnosti za posledních 11 let. Zde je jednoznačně patrné, že dlouhodobý majetek každoročně klesá vlivem nízkých investic, výjimkou byly pouze roky 2011, kdy byl budován osvětlovací pult a venkovní přístřešek a 2012, s již zmíněným nákupem automobilu a dalšího vybavení.

Výsledná známka finančního zdraví modelem BAMF
Po vypočtení dílčích ukazatelů následuje zjištění celkové bonity firmy. Ke zjištění výsledné známky jednotlivých let se použije jíž zmíněný vzorec na začátku této kapitoly: BAMF = (L+A+F+R+ Ae +P+I)/7. Jedná se tedy o jednoduchý aritmetický průměr vypočítaných hodnot každého roku. Přehledné shrnutí hodnot dílčích ukazatelů je možné vidět v tabulce 2, kde jsou zároveň vypočítány hodnoty BAMF pro roky 2012, 2013 i 2014.

• ⌀ BAMF2012 = 1,24 BAMF2013 = 8,17 BAMF2014 = 3,67

Optimum tohoto modelu se pohybuje kolem hodnoty jedna (Kraftová, 2002 str. 185). Jak je patrné z tabulky 2, nejblíže tohoto výsledku byla organizace v roce 2012, kdy BAMF2012 = 1,24. Problémem je tedy vyšší hodnota, která byla zapříčiněna vysokým počtem nevyužitých finančních prostředků, malým množstvím brutto investic. Také problémem mohou být příliš nízké hodnoty, například aktivita, kterou způsobuje příliš malý podíl pohledávek.
Následující rok se výsledek modelu BAMF2013 výrazně zvýšil na kritických 8,17. Ve skutečnosti při pohledu blíže se o tak velký problém nejedná, jak by se mohlo zdát na první pohled. Problémem je především příliš vysoká hodnota jediného dílčího ukazatele – míry rozvoje či útlumu, která byla způsobena minimálními investicemi v roce 2013. V aritmetickém průměru bohužel jedna extrémní hodnota dokáže výrazně změnit celý výsledek.
V roce 2014 se zvýšily brutto investice a tím se ukazatel míry rozvoje či útlumu výrazně snížil, což vedlo i ke snížení hodnoty modelu BAMF2014 na 3,67. Dále se zvýšila likvidita a snížila aktivita, nicméně na celkový výsledek to nemělo příliš velký dopad.
Vyhodnocení finančního zdraví modelem KAMF
Jedná se o experimentální model, jenž je opět zaměřen na bonitu organizace. Je vytvořen ve dvou variantách. První varianta KAMF je pro firmy, které jsou záměrně ziskové a bez doplňkové činnosti. Druhá varianta KAMF* je pro společnosti, které doplňkovou činnost realizují (Kraftová, 2002 str. 185). Jak je patrné z grafu 3, doplňková činnost tvoří poměrně zanedbatelnou část aktivity podniku, proto je použit v této práci první varianta tohoto modelu.

Model KAMF se skládá z následujících částí (Kraftová, 2002 str. 185):

• autarkie na bázi výnosů a nákladů
• ukazatel okamžité likvidity
• ukazatel obratu kapitálu
• ukazatel produktivity práce

Všechny uvedené ukazatele krom okamžité likvidity vykazují lepší výsledky při své maximalizaci. Známka dílčího ukazatele ze zjistí na základě jeho vypočtené hodnoty pomocí tabulky 3 na konci této kapitoly. Celkové hodnocení se provádí průměrem těchto známek (Wunderlichová, 2013 str. 62).

Autarkie na bázi výnosů a nákladů (A´)
Prvním zkoumaným bodem je autarkie, kde se opět jako v předchozí podkapitole poměřuje vztah mezi výnosy a náklady v hlavních činnostech společnosti. Tentokrát se však zkoumají hodnoty v procentních jednotkách, proto výsledky násobíme 100.

• A´2012 =V/N*100=0,99*100=99 %
• A´2013 =V/N*100=0,99*100 =99 %
• A´2014 =V/N*100= 0,99*100 =99 %

Jedná se tedy o totožné výsledky jako v podkapitole 2.2.5 Autarkie, pouze v procentním vyjádření. Ve všech zkoumaných letech je tedy shodný výsledek 99 %. Ve společnosti existuje téměř plná soběstačnost v hlavní činnosti v měřených letech 2012,2013 i 2014. Na základě tabulky by ve všech uvažovaných obdobích společnost obdržela známku 3. K získání 2 je třeba pokrýt výnosy své náklady, tedy 100 %, čemuž se divadlo blíží velmi těsně.

Ukazatel okamžité likvidity

Tento ukazatel je opět podobný se vzorcem z minulé části, konkrétně ukazatelem pohotové likvidity, tentokrát však nepřičítáme k finančnímu majetku pohledávky. Po vydělení krátkodobým cizím kapitálem se hodnota vynásobí 100 pro převedení na procenta.

• L´2012 =FM/KCK*100= (22 444)/(17 640)*100= 127,3 %
• L´2013 =FM/KCK*100= 22 273/(16 581)*100= 134,3 %
• L´2014 =FM/KCK*100= (26 905)/(18 252)*100=147,4 %

Není zde podobnost pouze ve vzorci, ale i výsledky jsou obdobné, jelikož vynechané pohledávky tvoří jen velmi malou část oběžných aktiv. Dejvické divadlo mělo v roce 2012 více finančního majetku, než jaké byla hodnota závazků a ukazatel okamžité likvidity dosáhl 127,3 procent. Není zde tedy žádné větší riziko neschopnosti splácet své dluhy. V roce 2013 se tato hodnota ještě zvýšila vlivem poklesů závazků na 134,3 %, následující rok růst ukazatele pokračoval, protože růst závazků byl menší než růst prostředků na bankovním účtu. Takto vysoká hodnota 147,4 % značí počátek nehospodárného držení krátkodobého finančního majetku, a proto je zde nutno udělit také známku 3.

Ukazatel obratu kapitálu

V tomto ukazateli jednoduše vydělíme výnosy průměrným kapitálem , a poté vynásobíme stem. Do výnosů jsou zahrnuty dotace a příspěvky.

• K´2012 =V/(⌀K)*100= 29853/29993*100=99,53 %
• K´2013 =V/(⌀K)*100= 29564/26834*100=110,17 %
• K´2014 =V/(⌀K)*100= 29785/28312*100=105,20 %

Tento ukazatel měří výkonnost zdrojů vložených do produkce, tedy je opět maximalizační. Hodnota 99,53 % v roce 2012 nedosáhla ani 100%, což není příliš příznivý výsledek, na stupnici hodnocení modelu KAMF je to známka 4. Příčinou je již několikrát zmiňovaný obrovský podíl aktiv, který leží neefektivně na bankovním účtu. Další dva roky se situace zlepšila, nicméně spíše nepatrně, přesto protože výsledek ležel na hranici tabulkového hodnocení, změnilo se výsledné hodnocení v těchto letech 2013 a 2014 ze 4 – špatný na 3-dobrý, tedy střední výsledek.

Ukazatel produktivity práce

Tento ukazatel je modifikován na poměr přidané hodnoty (zahrnující provozní dotaci) a osobních nákladů (Kraftová, 2002 str. 185).

• P´2012 =PH/ON*100= 15878/16562*100=95,87 %
• P´2013 =PH/ON*100= 17256/17480*100=98,72 %
• P´2014 =PH/ON*100= 17482/17731*100=98,60 %

Jak je zřejmé s výpočtů, všechny zkoumané roky 2012, 2013 i 2014 mají hodnotu pod 100 %, což ukazuje, že přidaná hodnota podniku je nižší než osobní náklady a jedná se o výrazně znepokojující výsledek. V roce 2012 byl výsledek nejhorší, další 2 roky se podařilo zvýšit přidanou hodnotu snížením nákladů za služby a zvýšením tržeb z prodeje služba. Nicméně nárůst byl pouze drobný a produktivita práce Dejvického divadla zůstala v alarmujícím stavu s nejhorší známkou 5.

Výsledná známka finančního zdraví modelem KAMF

Při hodnocení tohoto modelu se vychází z tabulky 3, kde jsou dílčí výsledky zařazeny do jednotlivých stupňů hodnocení dle jejich hodnot. V této tabulce je možné vidět znázorněné zařazení vypočítaných ukazatelů tmavou barvou. Obecně platí, že snahou je maximalizace, výjimku tvoří likvidita, kde příliš vysoká hodnota značí nehospodárné využívání prostředků.

Je třeba upozornit, že uvedená tabulka se liší od tabulky zadání této práce, kde byla maximalizační i likvidita. Nicméně ve všech ostatních nalezených materiálech od doc. Ing. Ivany Kraftové, CSc. nebo na ní odkazujících se mi podařilo najít pouze tuto verzi, proto jsem to považoval za chybu. Pokud by byla zadaná verze správná, znázornění v tabulce je uvedeno v příloze a známkování v závorkách v tabulce 4.

Pokud tedy převedeme vypočítané hodnoty dílčích ukazatelů prostřednictvím tabulky 3, získáme jejich známkování v tabulce 4. Při porovnání jednotlivých let si lze všimnout, že výsledky se meziročně téměř nemění, jediný rozdíl je mezi lety 2012 a 2013, kdy nastalo zlepšení v obratu kapitálu. Zlepšení však nebylo nijak výrazné, jelikož už v roce 2012 se hodnoty ukazatele pohybovaly na hranicích s lepší známkou.

Celkově lze tedy organizaci zařadit do slabšího průměru, jelikož se pohybuje mezi známkou 3 střední a 4 špatný. Nejslabší stránkou je zde přidaná hodnota na bázi osobních nákladů, což může být způsobeno například příliš vysokým počtem zaměstnanců nebo vysokými platy. Ostatní části mají téměř vždy střední hodnotu, což znázorňuje prostor pro zlepšení ve všech směrech, ale zároveň není stav kritický. Organizace je meziročně tedy stabilní s možností do budoucna zvýšení výnosů či snížení nákladů, lepšího využití (zhodnocení) finančních prostředků a zvýšení poměru osobních nákladů na přidanou hodnotu Dejvického divadla.

Závěr

Závěr práce je věnován nejaktuálnějším údajům, tedy roku 2014, ve kterém jsou hodnoceny nejen bonitní modely, ale i důvěryhodnost. Celkové výsledky jsou shrnuty níže v tabulce.

Nejpříznivějších výsledků dosáhlo Dejvické divadlo ve své důvěryhodnosti, kde si zasloužilo nepatrně horší známku 2, přesněji průměrně 2,1. Mezi hlavní nedostatky patřilo definování cílů organizace, definování její struktury a autarkie v hlavní činnosti. Naopak velice dobře zpracované mají své internetové stránky, které jsou moderní a přehledné. Celkově komunikace s veřejností je na dobré úrovni nejen v použitých kanálech, ale i rychlostí, aktuálností a také důvěryhodnosti. Divadlo působí důvěryhodným a profesionálním dojmem, recenze diváků jsou kladné a není se tedy čemu divit, že spolu s kvalitním uměleckým sborem jsou představení neustále vyprodaná.

V bonitních modelech se jako největší problém jevilo minimální investování a tedy obrovský peněžní zůstatek na účtech organizace, kde jsou inkasovány pouze úroky, které jsou nejen velmi neefektivním využitím, ale navíc se nepočítají do přidané hodnoty, na které je založen ukazatel produktivity. Znační finanční majetek a malé investování vede k vysoké likviditě a malé aktivitě společnosti ve spojení s minimálním podílem pohledávek. Dalším problémem je neschopnost pokrýt náklady svými zisky, nicméně zde se jedná o typický problém divadel a osobně si neumím představit vyřešení tohoto problému bez snížení kvality poskytovaných kulturních zážitků. Také je v organizaci vysoký podíl cizího kapitálu.

Do budoucna by tedy měla organizace zpracovat své cíle a poslání pro veřejnost, aby bylo každému jasné, jaký je její veřejný prospěch a čeho chce dosáhnout. Organizační struktura by také měla být lépe popsána, alespoň ve výroční zprávě. Přeci jen organizace, která žádá příspěvky a dary ostatních, by měla lépe uvádět, kdo s vybranými penězi bude nakládat. Peněžní prostředky divadla by měly být lépe investovány, pokud je to možné a nejsou omezeny závazkem například k postupnému čerpání. Také je vhodné se pokusit zvýšit příjmy například reklamou před představením (typické pro kina, ale i některá divadla tento způsob už využívají) nebo mírným zdražením vstupenek, jelikož zájem o vstupenky je velmi vysoký. Dalším doporučením je snížení nákladů například vytvořením představení s menším počtem herců, například v Městských divadlech pražských mají inscenace s jedním nebo i dvěma herci, nicméně na kvalitě inscenace to rozhodně není poznamenáno.

Celkově na základě použitých metod a za přehledu v tabulce 5 bych divadlo ohodnotil střední známkou 3. Nicméně stav divadla se mi osobně jeví o něco lepší, než vyšly číselné výsledky, protože v dnešní době moderních technologií a nejrůznějších typů zábavy není vůbec jednoduché si získat věrné diváky, kteří by byli ochotni zaplatit až 470 Kč za jeden lístek, tedy 940 Kč za návštěvu ve dvou lidech.

Zdroje

Literatura

• Businessvize.cz. 2010. Ukazatelé likvidity. Businessvize.cz. [Online] 3. Leden 2010. [Citace: 7. Květen 2016.] http://www.businessvize.cz/financni-analyza/ukazatele-likvidity.
• Dejvické divadlo FB. https://www.facebook.com/dejvickedivadlo. Facebook.com. [Online] [Citace: 7. Květen 2016.]
• Dejvické divadlo. 2016. historie. Dejvické divadlo. [Online] 9. Březen 2016. http://www.dejvickedivadlo.cz/historie.
• —. 2014. Náklady hlavní a doplňkové činnosti v roce 2014. Dejvickedivadlo.cz. [Online] 2014.
• http://www.dejvickedivadlo.cz/soubory/Naklady_hlavni_a_doplnkove_cinnosti_v_roce_2014.pdf.
• —. 2016. obecně prospěšná společnost. Dejvické divadlo. [Online] 9. Březen 2016. http://www.dejvickedivadlo.cz/obecne-prospesna-cinnost.
• —. 2013. Příjmy v hlavní a tržby v doplňkové činnosti v roce 2013. Dejvickedivadlo.cz. [Online] 2013. http://www.dejvickedivadlo.cz/soubory/4._Prijmy_2013_tab.c_2b.pdf.
• —. 2014. Příjmy v hlavní a tržby v doplňkové činnosti v roce 2014. Dejvickedivadlo.cz/. [Online] 2014.
• http://www.dejvickedivadlo.cz/soubory/Prijmy_hlavni_a_doplnkove_cinnosti_v_roce_2014.pdf.
• —. 2013. Příloha k účetní závěrce za rok 2012. [Online] 2013. http://www.dejvickedivadlo.cz/soubory/Priloha_k_ucetni_zaverce_2012.doc.
• —. 2014. Příloha k účetní závěrce za rok 2013. [Online] 2014. http://www.dejvickedivadlo.cz/soubory/Priloha_k_ucetni_zaverce_2013.pdf.
• —. 2015. Příloha k účetní závěrce za rok 2014. [Online] 2015. http://www.dejvickedivadlo.cz/soubory/Priloha_k_ucetni_zaverce_2014.pdf.
• —. Vyrocni zprava 2014. [Online] http://www.dejvickedivadlo.cz/soubory/Vyrocni_zprava_2014_D.pdf.
• —. 2009. Výroční zpráva 2008. [Online] 2009. http://www.dejvickedivadlo.cz/ops/vyrocni_zprava08.doc.
• —. 2012. Výroční zpráva 2011. Dejvickedivadlo.cz. [Online] 2012. http://www.dejvickedivadlo.cz/soubory/vyrocni_zprava_2011.doc.
• Google.cz – recenze. 2016. Recenze. Google.cz. [Online] 16. Březen 2016. https://www.google.cz/search?
• q=Dejvick%C3%A9+divadlo,+Zelen%C3%A1+1084/15a,+160+00+Praha+6,+%C4%8Cesk%C3%A1+republika&ludocid=105410779584428690#lrd=0x470b95305d9534e9:0x1767e8ba8a07
• a92,1.
• Grohová, Štěpánka. 2015. Zpráva nezávislého auditora. [Online] 2015. http://www.dejvickedivadlo.cz/soubory/Zprava_Auditora_31.12.2014.pdf.
• Jadviščák, Daniel. 2016. Ukazatelé aktivity. Finanční analýza. [Online] 14. Duben 2016. http://financni-analyza.webnode.cz/ukazatele-aktivity/.
• Kraftová, Ivana. 2002. Finanční analýza municipálních firem. Praha : C.H.Beck, 2002. 978-80-7179-778-4.
• Pelc, Vladimír. 2010. Daňové podmínky působení neziskových subjektů. Praha : C. H. Beck, 2010. 978-80-7400-190-1.
• Praha 6. 2016. Z divadelní historie. Městská část Praha 6. [Online] 9. Březen 2016. https://www.praha6.cz/divadelni_historie.html.
• Thaleia, o.s. 2016. Dejvické divadlo. I-DIVADLO. [Online] 13. Březen 2016. http://www.i-divadlo.cz/divadlo/dejvicke-divadlo.
• Vančurová, Pavlína. 2013. Jak sledovat marži v podniku. Ucetnikavarna.cz. [Online] 31. červenec 2013. [Citace: 4. květen 2016.] http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/doc-
• d42513v53531-jak-sledovat-marzi-v-podniku/.
• Wunderlichová, Sandra. 2013. Finanční hospodaření města Františkovy Lázně, Bakalářská práce. Plzeň : ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI, 2013.
• Zuska, Karel a Kliman, Matej . 2016. VYBRANÉ ASPEKTY NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU A JEJICH DOPAD NA NEZISKOVÝ SEKTOR – ČÁST I. – OBECNĚ PROSPĚŠNÉ
• SPOLEČNOSTI OD ROKU 2014. ePravo.cz. [Online] 10. Březen 2016. http://www.epravo.cz/top/clanky/vybrane-aspekty-noveho-obcanskeho-zakoniku-a-jejich-dopad-na-neziskovy-sektor-
• cast-i-obecne-prospesne-spolecnosti-od-roku-2014-91487.html.

The post Analýza neziskové organizace: Dejvické divadlo first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Baťův systém řízení (seminární práce)

Předmět: Management, Ekonomie, Podnikání

Přidal(a): nena

Historie Tomáše Bati

Tomáš Baťa se narodil 3. dubna 1876 ve Zlíně a zemřel 12. července 1932 v Otrokovicích. Byl třetí dítě otce Antonína Bati. Po smrti matky se přestěhovali do Uherského Hradiště.

Pocházel z rodiny, která se po staletí zabývala ševcovstvím, proto se už od raného věku začal zajímat o řemeslo. A to nejen boty vyrábět, ale taky jak je co nejlépe prodat. Ve svých 12 letech ovládal vše, co mu k živnosti ševce postačilo. O dva roky později odešel proti vůli otce pracovat do Prostějova k firmě Faber, vyrábějící ševcovské stroje. Brzy však dostal výpověď a po hádce s otcem odjel za svou sestrou Annou do Vídně, kde si otevřel vlastní dílnu. Živnost záhy byla ukončena z důvodů neznalostí tamějšího trhu. Proto se vrátil do otcovy dílny, kde se stal obchodníkem.

V roce 1894 se nechali Tomáš, bratr Antonín a sestra Anna, vyplatit svým otcem z rodinného podniku. Od své zesnulé matky dostali 800 zlatých, se kterým ve Zlíně založili obuvnickou živnost, ohlášenou na nejstarších sourozence Antonína Baťu ml. Podle tehdejších norem ještě nebyl Tomáš plnoletý. Zpočátku vyráběli valašskou prošívanou houněnou obuv. Při jejich práci využívali především práce domácích dělníků. Zaměstnávali okolo 10 lidí, kteří museli pracovat fixní pracovní dobu za kterou dostávali pravidelnou týdenní mzdu. Tento způsob řízení podniku na tu dobu velice neobvyklý, ale také velmi průkopnický. V roce 1895 přišla krize a Baťovi zjistili, že jsou na dně. Po odchodu Antonína na vojnu se vedení firmy ujal Tomáš. Do léta 1896 se zbavil dluhů, jenže firma Koditsch a spol., kde měli uloženy veškeré směnky, zkrachovala. Tomáš to ovšem nechtěl vzdát a začali šít boty z plátna. Bylo levnější a dostupnější, než pravá kůže. O tzv. ,,Baťovky“ začal být díky reklamě obrovský zájem. Výroba se rozjížděla ve velkém, proto Baťa zakoupil v Německu první šicí stroje s ručním pohonem. V roce 1879 byly všechny dluhy zaplaceny a v Otrokovicích postavil první výrobní halu. Zaměstnal okolo 40 dělníků a 20 šiček. Postupem času odkoupil další pozemky na území města Zlín, kam začal rozšiřovat firemní infrastrukturu. Firma byla v rozkvětu. Antonín Baťa vážně onemocněl, proto hlavou a vlastníkem firmy se stal Tomáš Baťa, který dne 1.8.1900 přejmenoval T. & A. Baťa. Hlavní činnost byla výroba plátěné a houněné obuvi. Jeho sestra se zasloužila o prosperitu firmy převzala ekonomiku a svým přístupem neumožnila zbytečnému plýtvání či nekoncepčnímu rozhazování získaných finančních prostředků.

V roce 1904 přenechal Tomáš Baťa řízení podniku účetnímu Štěpánkovi a rozhodl se odjet do Ameriky, získat nové zkušenosti se způsoby řízení organizace práce, výplaty zaměstnanců, uskladnění polotovarů pro výrobu obuvi. Za necelý rok se vrátil a přivezl s sebou nejen nové plány výstavby továrních budov, ale i nadšení pro americký směr managementu. Objednal nové výkonnější  stroje přímo s USA.  Po smrti bratra Antonína a svatbě sestry Anny, Tomáš definitivně zakotvil v čele firmy. Hlavním cílem se stala výroba Baťovek. V podniku bylo zaměstnáno 350 dělníků, denně se vyrobilo více než 3000 párů bot. S rostoucím objemem produkce se zvyšovala také imigrace nových pracovních míst. Nastal problém ubytování dělníků. Proto Baťa začal s výstavbou Baťových domků, z typických červených pálených cihel. Ty dnes tvoří charakteristickou architekturu celého města Zlína. V roce 1912 přešly obuvnické dílny na výrobu celokožené obuvi. V témže roce se oženil s Marií Menčíkovou a o dva roky později se mu narodil jediný syn Tomáš II. Hned na začátku první světové války dostala firma na výrobu 50 000 párů vojenských bot. Počet pracovníků i denních pracovní výkon rychle rostly.  Na konci války byla zřízena vlastní koželužna a zakoupeny velkostatky pro zásobování dřevem a potravinami pro zaměstnance. Vlastní výrobou surovin firma ušetřila na nákladech. Ze stejného důvodu začala otevírat vlastní prodejny nejen ve Zlíně, ale po celém světě: v Praze, v Liberci, ve Vídni, v Plzni a dalších městech. Bezprostředně po skončení války byla firma postižena odbytovou, výrobní a finanční krizí. Tovární sklady byly zaplněny zbožím a tak Baťa snížil ceny obuvi až o 50 procent. Poloviční ceny byly magnetem pro zákazníky. Tímto opatřením porazil krizové sevření a jeho levné boty začaly ovládat trh. Čtyři písmena BAŤA se staly všudypřítomným symbolem odvážného a úspěšného podnikání.

Samospráva dílen

Další revoluční inovací bylo vytvoření hospodářských jednotek, které měly vlastní účet zisků a ztrát. Tyto samosprávné dílny tvořily základní buňku celého podniku. V čele stál mistr, který za vše nesl zodpovědnost. Každé oddělení a každá dílna, v pravém smyslu slova, kupovala ve výrobním procesu od předcházejícího oddělení zboží, které po zpracování zase prodávala následujícímu oddělení. Přitom si musela pečlivě polotovary překontrolovat a převzít.  Jak je jednou převzala, tak za kvalitu také neodvolatelně odpovídala. Tím ušetřili na kontrolorech a přitom vyráběl ve špičkové kvalitě. Na tento systém navazoval systém právních budov, který fungoval na podobném principu.

Typická je Baťova cena, která skoro vždy končila devítkou. Jednoduše 999 Kč vypadá opticky lákavěji, než 1000 Kč, přitom jde o rozdíl pouhé jedné korun.

Vzdělávání zaměstnanců

Školení prodavačů probíhá formou kurzů v délce 2-3 týdnů. Učilo se teoretickým poznatkům a praktickým dovednostem prodeje, provádění inventur, účetnictví, zpracování objednávek a výkazů.

Školení nových zaměstnanců –  probíhá výukou dovedností a pracovních návyků v délce 6 – 8 dnů. Provádělo se školní dílně u strojů pod vedením instruktorů. Bylo doplněno teoretickou výukou po práci v délce 1 hodiny po dobu školení.

Závodní odborné školy – výchova a vzdělání vlastního dorostu, od roku 1925 vychovává a vzdělává podnikové zaměstnance.

Studijní ústav Tomáše Bati – založení v roce 1935 za účelem rozšíření vzdělání zaměstnanců technickým směrem. Zastupoval tak odborné školství na úrovni technické i obchodní. Studijní osnovy se orientovaly na funkci inovační, rozšiřující a specializační.

Škola umění – vzniká snahou o kulturní povznesení města a jednak potřebou Baťových závodů. Bylo nutno řešit otázku průmyslového designu vlastními silami.

Odměňování

Bylo stanoveno 8 tarifních tříd pro montážní dílny a tříd pro šicí dílny. Každá práce byla zúkolována s přihlédnutím časové a odborné náročnosti. V případě nekvalitní práce, byla uplatňována srážka se mzdy. Všichni zaměstnanci měli sepsanou pracovní smlouvu, kde byla vypsána výše mzdy a jeho podmínky a povinnosti. V případě režijních zaměstnanců tzn. Údržbáři, mistři, vedení, nákupčí, referenti nákupu, dostávali fixní plat a účast na zisku. Tomáš Baťa užíval čtyři základní druhy mezd:

• Pevná mzda – pobírali technicko – hospodářství a administrativní pracovníci.
• Individuální úkolová mzda – dostávali dělníci a na některých speciálních postech.
• Kolektivní úkolová mzda – pro dělníky v dílnách.
• Mzda účasti na zisku – pobírali někteří vedoucí pracovních úseků.

Expanze, plánování

Noví zaměstnanci, kteří do Zlína přicházeli ve dvacátých a třicátých letech 20. století za prací, byli většinou zařazeni na stavby železnic a silnic v okolí Zlína. Zpravidla za stravu a ubytování. Pokud se osvědčili, byli okamžitě přijati na pracovní smlouvu do hlavní výroby, případně nastoupili dle vlastní specializace – stavaři, elektrikáři, chemici, atd. Do dalších nově tvořících se provozu firmy. Ti nejlepší z celého podniku měli možnost po pracovní době navštěvovat Baťovu školu práce k získání vyšší kvalifikace, vyšší odbornosti, mohli se věnovat výuce cizích jazyků. Baťa se začal v roce 1924 orientovat na zahraniční obchod. V zahraničí budoval obchodní síť prodejen. Prodával za ceny pod úrovni konkurence, čímž jí dokázal likvidovat. Výroba vzrůstala, na konci roku 1925 pracovalo v Baťově koncernu 5 200 zaměstnanců. V prvním sestaveném desetiletém plánu předpovídal denní výrobu 100 000 párů bot, ale tento plán byl po roce překonán o dvojnásobek. Proto se začaly tvořit roční plány, které v sobě zahrnovaly plány veškerých oddělení výroby. Ty byly dále rozděleny na týdenní plány a ty pak na denní programy. Tudíž na každý den byl stanoven přesný obrat, kterého muselo být dosaženo. V letech 1926 – 1928 vzrostl export obuvi a firma Baťa ovládala více než polovinu československého vývozu. Ve firmě došlo k zavedení pasové výroby, která byla používaná v závodech Henryho Forda. Tím se zvýšila produktivita práce o 75 procent a počet zaměstnanců vzrostl o 35 procent. Čistý obrat firmy činil 1,9 miliardy Kčs. Roku 1928 firma vlastní 30 továrních budov a začal růst dalších sfér hospodářství / gumárenský, chemický, textilní, dřevařský průmysl/. V roce 1931 se rodinný podnik změnil na akciovou společnost se základním kapitálem 135 milionů Kčs. A začaly vznikat dceřiné společnosti po celém světě, továrny v Německu, Anglii, Nizozemsku, Polsku, a mnoha dalších zemích. Ve Zlíně vzniklo vlastní filmové studio, které se zabývalo natáčením reklam na obuvnické výrobky. Ve Zlíně vznikají další významné stavby např: velké kino, hotel, domov mládeže, dům umění, tzv. Baťova kanálu, rozšíření a prodloužení vodní cesty až do Otrokovic s částečným využitím i řeky Moravy, každý den na této stavbě pracovalo na 800 dělníků, prováděly se práce ručně bez použití mechanizace, výstavba rodinných domků pro zaměstnance. Další významná stavba Baťův mrakodrap, byl správním a administrativním centrem podniku Baťa.

The post Baťův systém řízení first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

   Otázka: Reklamy

   Předmět: Marketing, Společenské vědy

   Přidal(a): pavlína

Úvod

Současná společnost  je reklamou ovlivňována na každém kroku. Doma při sledování televize, poslouchání rádia, na internetu nejen při hledání čehokoliv, ale i na sociálních sítích a dokonce i v e-mailové poště. Ani venku reklamám neunikneme. Jsou k vidění všude. Na billboardech, na lavičkách, na domech, na autech, na pouličním osvětlení, v obchodních domech je slyšíme z rozhlasů nebo jsou přímo na zemi.

Reklamy nás mají upozornit, přesvědčit, lákat a nabádat ke koupi. Lidé si často jen díky síle reklamy kupují produkty, které ve skutečnosti vlastně vůbec nepotřebují a ani by si je sami od sebe nekoupili. Lákavé jsou i akce kdy dostaneme něco ,,zdarma“.Obchodníci vymýšlejí stále nové a nové triky jak zákazníka ,,polapit“, ty se ale často pohybují na hranicích morálky a vůbec zákona, někdy je tato hranice dokonce až překročena.

Historie a význam reklamy

Slovo reklama vzniklo z latinského slova ,,reklamare“, což znamená znovu křičeti. To odpovídalo dobové obchodní komunikaci. Reklama je stejně stará jako uvědomělá činnost podnikání. To samozřejmě nebyl stejný marketingový nástroj jak jí známe dnes. Reklama na začátku existovala pouze v ústní podobě, v psané podobě přichází samozřejmě až později, protože člověk uměl dříve mluvit, než psát. Své kořeny má reklama už v době neolitu (mladší doba kamenná). Nejstarší reklamní prostředek (interpersonální komunikace) přichází se vznikem potřeby vyměňovaní výrobků. Tato potřeba je bezprostředně spojena s produkcí více výrobků, než bylo nutné k pokrytí vlastní spotřeby. S nabídkou nadbytečného zboží bylo nutné seznámit potencionální kupce. Nejstarším způsobem je bezpochyby lidský hlas.

Na místech se směnným zbožím byly rozdělávány ohně, ty sloužily k upoutání pozornosti. Tyto signály se dají považovat za světelné a vizuální reklamy.Výrobky byly už v této době označené různými piktogramy.

Starověk je obdobím, ze kterého jsou již dochovaná písemná památka inzerátu. Jedná se o papyrus starý 3000 let. Nyní je uložen v Britském museu (jedno z největších a nejvýznamnějších museí historie a kultury). Inzerát obsahuje informaci o uprchlém otrokovi a přislibuje odměnu za jeho nalezení. Zhruba o 500 let je mladší hliněná tabulka, která byla nalezena při vykopávkách ve staroegyptském městě Memphis. Egyptský obchodník si na ní nechal vyrýt text ,,Zde žiji já, Rinos z Kypru z milosti bohů obdařený uměním vyložit neomylně každý sen.“

Ve starém Římě byli využíváni profesionální vyvolávači, ti vyhlašovali veřejná nařízení a dávali na vědomí důležité noviny. Mezi hlášení byly vkládány nabídky zboží, podobně jako v dnešní televizi, či rozhlase. Místo ohňů byly k připoutání pozornosti používány bubny. Tyto vyvolávače považujeme za předstupeň masové reklamy, protože na tržištích bylo jejich úkolem informovat a přesvědčovat veřejnost o nabídkách. Veřejné vyhlašování a vybubnování zákonů a nařízení přetrvalo mnoho dalších století až do nedávných dob.

Ve středověku si někdy obchodníci vyvolávače najímali a oni jim v ulicích měst vychvalovali jejich zboží. (Označujeme to jako reklamu jarmareční, dryáčnickou nebo reklamu křiklavou.) Začali se i objevovat obrazové symboly, protože převážná část obyvatelstva neuměla číst. Trvalou reklamou byly vývěsní štíty nejen hostinců, ale i dalších živností.

Počátkem 15.století otevřel Johanes Guttenberg reklamě obrovské možnosti vynálezem knihtisku, přichází doba tištěné reklamy. Vznikla první velká reklamní kampaň. Martin Luther nechal v roce 1517 rozšířit a vyvěsit svých 95 tezí proti odpustkům (přibil je na dveře chrámu ve Wittenbergu a vyzval všechny, kdo s nimi nesouhlasí k veřejné disputaci).

Po zavedení novin nastal velký rozvoj tištěných inzerátů. U nás se o novinářství zajímal Jan Amos Komenský. Patřil mezi první učence, kteří novinářství věnovali odbornou pozornost.

Tento vývoj pozměnil obsah reklamy. Tištěná reklama dovolovala udání i jiných informací než uvedení ceny a několik základních údajů o nabízeném výrobku.

Opravdový rozvoj reklamy spojujeme ale až s příchodem průmyslové revoluce. Nejen že změnila techniku a hospodářství, ale změnila i společnost a samotné lidi. Technický pokrok umožnil výrobu v masovém měřítku. S touto výrazně rostoucí nabídkou se však ale ne zcela dostačujícím způsobem zvedala poptávka. Do období 19.století spadá vznik prvních reklamní agentur. Tak začínají vznikat, převážně v USA, první reklamní agentury, specializované na inzerci. Je to především v roce 1841 agentura založená Volney B. Palmerem ve Philadephii a v roce 1865 agentura založená G.P. Rowellem. V roce 1864 zakládá J.W.  Thompson reklamní agenturu, dnes jednu z největších na světě.

Svět reklamy objevili také přední umělci. Na vývoj plakátů měl velký vliv malíř Alfons Mucha, který proslul hlavně plakáty pro herečku Sáru Bernhardtovou. Touto činností se zapsal také další významný malíř Edouard Manet. Ve sbírkách museí i galerií najdeme dnes celé soubory plakátů malíře Henriho de Toulouse-Lautreca. Plakáty byly původně malované ručně, ale s příchodem nové techniky, litografie, se začínají tisknout ve velkých nákladech. Zprvu jen černobíle, s objevením sítotisku i barevně.

Na přelomu 19. a 20.století vznikly další reklamní nástroje, jedná se o kino a rozhlas.

První bezdrátový přenos provedl Ital Guglielmo Marconi. Jako první poslal radiový signál přes Atlantický oceán. V roce 1909 se za své výzkumy stal spoludržitelem Nobelovy ceny, druhou část ceny převzal Ferdinand Brown, který dále vylepšoval bezdrátové vysílání. Předchůdcem rozhlasu byl bezdrátový telegraf. Ten sloužil k dálkovému přenosu důležitých zpráv. První stálá rozhlasová stanice byla otevřena 2.listopadu 1920 v USA (Pittsburg), tento den je považován za začátek trvalé činnosti rozhlasových stanic. V roce 1905 vzniklo v  Pittsburgu  první stálé kino. Během následujících tří let jich po celé Americe stálo více než pět tisíc. Televizní obraz byl poprvé v historii vysílán dne 26. ledna 1926. Za tímto objevem stál Angličan John Lagie Baird. Současně pokračovala i klasická reklama na zboží. Novým impulsem se v 50. a 60.letech se stla doba německého hospodářského rozmachu. Z plakátů shlížely spokojené hospodyně, děti s buclatými tvářemi. Vzpomínky na strádání válečných let měly zaplašit moderní domácí pomocníci. Do reklamních kampaní se zapojili i významní hollywoodští filmoví herci. Způsoby americké reklamy v Evropě prorazily hlavně s propagací značek Coca Cola a Marlboro.

V Česku se s reklamou setkáváme prokazatelně až na počátku 20.století. Pravidelně vysílat se v tehdejším Československu začalo 18.května 1923 z letiště v Praze v Kbelích. První filmové promítání však proběhlo ještě dříve. Bylo to již v roce 1985, první hraný film vytvořili bratři Lumiérové. Televize také začínala před druhou světovou válkou, avšak první pokusné vysílání bylo uskutečněno až v roce 1948 při příležitosti Mezinárodní výstavy rozhlasu MEVRO v Praze. Ve Studiu Praha v Měšťanské besedě započalo vysílání 1.května 1953, za pravidelné bylo ale považováno až od 25.února 1954.

Nyní je představa existence bez televize, filmu, rozhlasu, bez reklamního vysílání téměř nemyslitelná. Rozvíjejí se nová média jako například kabelové a satelitní vysílání, teletext, internet a mnohé jiné a jsou důkazem, že vývoj není stále zdaleka u konce. V budoucnu bude jistě reklama velmi různorodá a bohatá na formy, i ve společnosti bude hrát důležitou roli.

Co je reklama

Reklama nás provází na každém kroku. Ovládá tisk, ulice měst i televizní obrazovky. Nelze před ní uniknout. Reklama má historii, která sahá až do starověku. Odhad světových výdajů na reklamu představuje ročně 50 až 60 miliard eur.

Reklamou rozumíme jakoukoliv placenou i neplacenou formu propagace výrobku, služby, značky či myšlenky, mající za cíl především zvýšení prodeje, nebo jakoukoliv placenou formu neosobní masové komunikace, jejím cílem je informování spotřebitelů a záměr ovlivnit jejich chování. Existuje mnoho definic pojmu reklama, ale co mají všechny společné je tvrzení, že jde o komunikaci mezi zadavatelem a tím, komu jsou určeny nabízené produkty prostřednictvím jakéhokoliv média s komerčním cílem. Definice reklamy schválená Parlamentem České republiky v roce 1995 zní takto: ,,Reklamou se rozumí přesvědčovací proces, kterým jsou hledáni uživatelé zboží, služeb nebo myšlenek prostřednictvím komunikačních médií.“  Zákon č. 40/199 o regulaci reklamy říká: ,,Reklamou se rozumí oznámení, předvedení či jiná prezentace šířené zejména komunikačními médii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží, výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostí, prodeje nebo využití práv nebo závazků, podporu poskytování služeb, propagaci ochranné známky, pokud není dále stanoveno jinak.“ Dále zákon rozlišuje pojem sponzorování a definuje ho takto: ,,Sponzorováním se rozumí příspěvek poskytnutý s cílem podporovat výrobu nebo prodej zboží, poskytování služeb nebo jiné výkony sponzora. Sponzorem se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která takovýto příspěvek k tomuto účelu poskytne.“

Síla reklamy bývá velmi často opřena o snadno zapamatovatelný slogan nebo typického představitele výrobku, který zůstává natrvalo spojen se jménem výrobku.

Reklama nesmí být klamavá, skrytá, podprahová nebo v rozporu s dobrými mravy. Nesmí podporovat chování nebezpečné zdraví nebo ohrožující bezpečnost osob i majetku a činnost poškozující zájmy na ochranu životního prostředí. Nesmí propagovat zakázané výrobky nebo služby. Zvláštní podmínky se vztahují na reklamu, která uvádí zvláštní nabídku, reklamu pro mládež do osmnácti let, reklamu na tabákové výrobky, alkoholické nápoje, léky, zdravotnické prostředky, kojeneckou výživu, prostředky na ochranu rostlin, střelné zbraně a střelivo a na pohřebnictví.

Klamavá reklama

Klamavá reklama je reklama vykonaná profesionálem, a která nás může jakýkoliv způsobem (slovy, prezentací..) oklamat nebo pravděpodobně oklamat takovým způsobem, že například bude ovlivněn náš výběr produktů nebo služeb, které chceme zakoupit, nebo charakter klamavé reklamy bude mít dopad na naše ekonomické jednání, nebo (pravděpodobně) poškodí konkurenci. Klamavým údajem je i údaj sám o sobě pravdivý, pokud vzhledem k okolnostem a souvislostem, za kterých byl učiněn, může vést v omyl. I když klamavá reklama nepůsobí spotřebiteli žádné přímé škody, skutečnost, že jde o potenciální klamání je dostačující, k tomu, aby bylo takové chování zakázáno. I když obchodník neměl v úmyslu klamat a reklama vzbudí ve spotřebiteli falešný dojem, díky kterému může být ovlivněno  jeho chování, stačí, aby bylo možné takovou reklamu zakázat. Pokud navíc reklama obsahuje klamavé informace, je dokazování obráceno, to znamená, že je na obchodníkovi, aby prokázal, že reklama není klamavá.

,,Zlevňujeme“ hlásají billboardy u eskalátorů. Pod přeškrtlou starou cenou je červeně napsána nová cena: 399Kč. Malé písmo dole naznačuje, že to asi jen tak nebude, ale aby člověk stihl přečíst nenápadný dodatek ,,cena je uvedena bez DPH“ musel by se zastavit, což je na jedoucích schodech těžko proveditelné. Skutečná cena produktu tedy činila 474,81 Kč. V paměti ale zůstane pouze údaj, který v zájmu prodejce zůstat má a tím je nízká cena. (zdroj: www.blog.respekt.cz)

K této kampani na energetický nápoj se negativ- ně stavila mluvčí ministerstva Zuzana Opletalo- vá: ,,Považujeme to za klamavou reklamu. Pan mi- nistr nespí, ale přemýšlí.“ (zdroj: www.designportal.cz)

,,Tato reklama tady bude i zítra. A vy?“(reklama pojišťo- vny, jejíž název je úmyslně rozma-zán)

Tato reklama je také svým způso- bem klamavá. Nebo alespoň bude poslední den své kampaně. (zdroj: www.blog.idnes.cz)

Klamavé označení zboží

Klamavým označením je každé označení na výrobku, letácích, billboardech, katalozích… , které vyvolává představu zvláštních vlastností produktu, například o zemi původu (maďarská trikolóra na salámu s názvem Pravý uherský salám, ale původem z ČR), o oblasti (Pravé olomoucké tvarůžky, ovšem z Humpolce), o výrobci (Adidos) atd.

Skrytá reklama

Skrytá reklama je zákonem zakázána, ale i přesto se s ní setkáváme v podstatě v každém filmu, seriálu či pořadu. Každý produkt zachycený kamerou nesoucí viditelné logo nebo značku by mohl být označen za skrytou reklamu. To je dilema tvůrců všech filmů, kde herci dělají to, co každý běžný občan, tzn. jezdí autem, nosí hodinky, značkové oblečení. Ať vyberou jakékoliv prostředí, vždy se dá najít něco, za co by mohli být obviněni ze skryté reklamy. V takových případech může být uložena pokuta. V právním řádu ČR není jasné podle jakých pravidel má pak regulační orgán zasáhnout, tvůrce nebo šiřitele díla pokutovat nebo navrhovat jiná právní řešení.

V seriálu Ordinace v růžové zahradě se zvláště poslední dobou velmi často diváci setkávají se skrytou reklamou. Televizi Nova již byla Radou pro rozhlasové a televizní vysílání položena pokuta (zdroj: www.lidovky.cz).

Ve filmu Bestiář více hrají nápoj a tričko než Jitka Čvančarová. (zdroj: www.instinkt.tyden.cz)

Podprahová reklama

Vynález podprahové reklamy patří k těm, jejichž dataci není možné přesně určit. Někteří teoretici nalézají první pokusy o podprahovou reklamu na počátku dvacátého století (propagační plakáty americké armády). Jiní tvrdí, že podprahová reklama se objevila mnohem dříve, ale ne v podobě produktové nebo značkové propagace. Jsou i teoretici, kteří si myslí, že skutečné využívání podprahové reklamy je otázkou konce minulého století.

Jak vlastně podprahová reklama funguje? Jednu vteřinu filmového pásu tvoří 24 políček. Lidský mozek to nevnímá jako 24 po sobě jdoucích obrázků, ale jako jeden celek. Pokud je místo jednoho políčka vložen jakýkoliv text, divák to nemá šanci přečíst, měl by na to 1/24 sekundy, ale ani nezaznamená přítomnost jiného políčka. Naše vědomí není uzpůsobeno k tomu, aby to dokázalo vnímat, ale podvědomí to nejen přečte, ale i pochopí význam.

První, kdo oficiálně použil termín podprahová reklama, byl roku 1957 americký specialista na reklamu James Vicary. Tvrdil, že dal do filmu Picnic na 1/24 sekundy dvě obrazová sdělení. Prvním bylo ..Drink Coca Cola“ (Pijte Colu) a druhým ,,Hungry? Eat popcorn“ (Hladoví? Jezte popcorn). Výsledkem bylo údajné zvýšení prodeje Coca Coly o 18,1% a popcornu o neuvěřitelných 57,8%. I přes to, že Vicary o pět let později uvedl, že jeho experiment byl výmysl, vyvolala jeho podprahová reklama obrovské pozdvižení.

Vliv podprahové reklamy na chování člověka měl v polovině šedesátých let dokázat experiment v obchodním domě v New Orleans. Do nepřetržitě hrající hudby byly vloženy téměř neslyšitelné věty ,,I´m honest“ (Jsem čestný) a ,,I will not steal“ (Nebudu krást). Tehdy prý skutečně počet krádeží klesl o 75%. Dokonce Mc Donald využíval v televizi podprahovou reklamu. Objevovala se v pořadu o vaření. Když někdo tento výkyv zaznamenal, televize se omluvila za technickou závadu. Od té doby bylo provedeno velké množství podobných pokusů. Účinnost podprahové reklamy nebyla dodnes skutečně prokázána. Často bývá i součástí některých konspiračních teorií.

Podprahová reklama nemusí být prováděna jen pomocí filmových políček. Podprahovou reklamou je označováno vše, co nezachytí naše vědomí, pouze naše podvědomí.

Ve většině států včetně ČR je podprahová reklama zakázána. Přesto se například při Aria Awards (udělováni prestižních hudebních cen v Austráli) zobrazovaly loga značek (Chupa-Chups, Toyota, KFC) na zlomky sekund během znělek, za kterých byli představováni kandidáti na vítězství.

Vzhledem k tomu, jak velkému množství podprahových komunikací jsou dnes diváci reklam vystaveni, dá se předpokládat, že reálný dopad sdělení spíš otupuje. Je otázkou, jestli se podprahová komunikace se vlastně nestává kontraproduktivní a zaměřenou sama proti sobě.

Americký propagační plakát, navádějící k odplatě za útok (zdroj: www.wikipedia.cz).

Na reklamě Coca Cola je skrytý sexuální motiv, ten jednoznačně zvyšuje atraktivitu jakéhokoliv výrobku (zdroj:www.menworld.cz).

Podprahový vzkaz se objevil i v dětském večerníčku v epizodě Jak jeli k vodě z cyklu Pojďte pane, budeme si hrát od Břetislava Pojara. Ve scéně u rybníka podprahově problikne heslo ,,Hlasuji pro mír!“ (zdroj: www.cez-okno.net)

Reklama v rozporu s dobrými mravy

,,Podle zákona č. 40/1995 Sb. nesmí být reklama v rozporu s dobrými mravy, zejména nesmí obsahovat jakoukoliv diskriminaci z důvodů rasy, pohlaví nebo národnosti nebo napadat náboženské nebo národností cítění, ohrožovat obecně nepřijatelným způsobem mravnost, snižovat lidskou důstojnost, obsahovat prvky pornografie, násilí neb prvky využívající motiv strachu.“

O označení reklamy jako neetické rozhoduje Arbitrážní komise Rady pro reklamu. Rada pro reklamu nemůže reklamu z televize stáhnout, obvykle jsou ale taková doporučení televizními stanicemi respektována. Autor může být za obsah reklamy pokutován.

Příkladem neetické reklamy je reklama na fidorku. Malá holčička, nesoucí svou panenku, přechází přes přechod. V autě, které ji pouští, sedí jako spolucestující paní, která jí fidorku. Holčička se zastaví, hodí na auto panenku. Vyletí airbagy a holčička vezme fidorku paní z ruky. Tato reklama byla z vysílání stažena. Cílem reklamy byly malé děti, které ještě nejsou schopny rozlišit formy audiovizuálního sdělení. Z reklamy dostávají pocit, že je v pořádku, když si vezmou, co chtějí.

Dalším příkladem neetické reklamy je reklama na Berentzen Fernet Premium. Její znění:,,Když prší…a svět vám připadá zlej…rozejde se s váma holka…i ta druhá…a nic se vám nechce…potřebujete někoho nebo něco, co vás podrží…kámoše…Berentzen Fernet Premium-kamarád do deště.“ Neetická je z důvodu sdělení, že alkohol je řešením problémových životních situací, tím podporuje i alkoholismus.

Jakou závadnou uznala Arbitrážní komise i kampaň na insekticid Difusil. Slogan zněl ,,Nenechte se opíchat“. Byl změněn na ,,Nenechte se popíchat“, neprošel ani ten.

Zamítnuta ale byla stížnost soukromé osoby proti reklamě Panasonic. Podle stěžovatele je slogan ,,Jak pozvat holku do kina, a nebýt dál jak čtyři metry od ložnice. Arbitrážní komise prohlásila, že reklama vychází z obvyklých modelů vzájemné interakce mezi pohlavími, tudíž neobsahuje žádné prvky, které by byly v rozporu s etickým Kodexem reklamy.

Arbitrážní komise podpořila i reklamu na malířskou barvu Klasik. Žena v bílém spodním prádle si lakuje nehty na bílo. Na mírnou erotičnost navazuje slogan ,,Bílá je klasika.“. Stěžovateli vadí rasistický podtext.

Radou byla zkoumána i reklama na zubní pastu Parodontax. Tři dny čištění zubů běžnou pastou je doprovázeno krvácením dásní, vrcholí vypadnutím zubu. V rozporu s dobrými mravy může být z důvodu využívání strachu, což podle zákona nesmí být. Nakonec podle usnesení Rady reklama žádný etický kodex neporušuje.

Arbitrážní komise Rady pro reklamu rozhodla, že kampaň Právo na život, která na billboardech ukazuje zničený plod po interrupci, je neetická. (zdroj:www.tyzden.sk)

,,My se domníváme, že je neetické, pokoušet se nabízet zákazníkům zboží nebo služby prostřednictvím zobrazování osoby, která byla pravomocně odsouzena za zvlášť závažný trestný čin. Tento člověk je symbolem pro veřejnost jediné věci a to vraždy…“
uvedl prezident Rady pro reklamu Radek Pokorný. (zdroj: www.radio.cz)

Tváře amerického prezidenta Baracka Obamy a papeže Benedikta XVI. propagují na pražských lavičkách nealkoholický nápoj Oishi Green Tea. Podle Rady je taková reklama neetická, protože využila Obamu a papeže. Zadavatel reklamy souhlasil, že ji stáhne. (zdroj: www.lidovky.cz)

Na reklamu za hranicemi dobrých mravů si může stěžovat každý občan. Takovým ,,hlídacím psem“ je již sedm let Rada pro reklamu.

Rada pro reklamu (RPR)

Rada pro reklamu byla založena v srpnu 1994 zadavateli, agenturami a médii po vzoru vyspělých evropských států, jako první východoevropská organizace samoregulace reklamy.

Rada je samostatný nestátní orgán, občanské sdružení, navazuje na českou legislativu, doplňuje ji o etické podmínky (Kodex Rady pro reklamu).

Cílem Rady je dosažení čestné, legální, decentní a pravdivé reklamy na území České republiky. Od roku 1995 je Rada pro reklamu členem EASA,  Evropské asociace samoregulačních orgánů.

Orgány Rady pro reklamu

Nejvyšším orgánem Rady pro reklamu je Valná hromada.

Výkonný výbor vykonává a prosazuje rozhodnutí Valné hromady v období mezi jejími zasedáními.

Arbitrážní komise se skládá ze třináctičlenného nezávislého expertního týmu. Jeho hlavní náplní je posuzovat stížnosti na neetické či neslušné reklamy. V arbitrážní komisi jsou poměrně zastoupeni zadavatelé, agentury, média a významní právní odborníci, specializující se na oblast reklamy. Od roku 2001 jsou členy arbitrážní komise i psycholog a sexuolog.

Sekretariát zajišťuje běžné fungování Rady. Sekretariát má dva stálé zaměstnance, výkonného ředitele a asistentku.

Dozorčí komise  je orgánem rady, který je zodpovědný za dozor nad činností a hospodařením rady a jejích orgánů.

Jako nestátní instituce nemá RPR  pravomoc pro udělování finančních pokut, svá rozhodnutí proto podává formou doporučení. Avšak je oprávněna k podávání odborného posudku, na jeho základě pak může rozhodnout příslušný krajský živnostenský úřad, který má zákonem danou pravomoc k udělování sankcí.

Další pravomocí Rady je vydávání posudku, tzv. Copy Advice. Jde o písemné vyjádření Rady k připravované reklamní kampani, popřípadě doporučení změn v kampani.

Typy médií

Televize

Se vznikem nových televizních stanic se pozornost diváků rozšiřuje k většímu spektru nabídky. Nově vstupující kanály se musí vypořádat v souvislosti s přechodem na digitální vysílání s ekonomickou situací.

Formáty TV reklamy

Klasické televizní kampaně

Nejkratší spot může trvat 5 sekund, delší než minutové se málokdy objeví. Cena spotu záleží samozřejmě na jeho délce. V televizních cenících se objevuje cena za třicetisekundový spot. Jinak dlouhé spoty jsou účtovány pomocí koeficientů, kdy například desetisekundový spot má koeficient 0,5, což znamená, že bude stát polovinu toho, co půlminutový spot. Důvodem je, že televizní stanice obtížně skládají do reklamních bloků jinak dlouhé spoty, zadavatel si tedy za jiný než třicetisekundový spot připlácí.

Kratší spoty (5 až cca 15 sekund) obvykle takticky sdělují technické informace o produktu, jeho složení, cenové zvýhodnění, akce 2 v 1, delší vyprávějí obsáhlejší příběhy a budují výrobku image, emocionální vazby atd.

Sponzoring

Na sponzoringu nelze postavit reklamní kampaň, je to jen doplněk komunikace, který výběrem vhodného pořadu přiblíží výrobek cílové skupině a značku spojí s určitým prostředím.

Výstižným sponzorem filmu Texaský masakr motorovou pilou byla společnost Husquarna, ta se zabývá výrobou a prodejem motorových pil. Sponzory pořadů o bydlení bývají stavební spořitelny. V pořadu Jak se staví sen, který je sponzorován bankou ČSOB, je v závěru navržena vizualizace přestavby zbytku bytu, u které nechybí kalkulačka půjčky na lepší bydlení.

Tyto sponzorské vzkazy jsou sekvence, které netrvají déle než deset vteřin. Obvykle se nesmí objevit konkrétní výrobek. Je to dáno povahou sponzoringu, pokud by výrobek jako takový objevil, jednalo by se už o klasiciký televizní spot.

Product placement

Jde o formu komerční komunikace, kdy zadavatel usiluje o vložení podporovaného výrobku nebo značky rovnou do pořadu či filmu. Výrobek je nenásilně a přirozeně předváděn ve svém přirozeném prostředí. Product placement je poměrně novým reklamním formátem, oficiální místo v legislativě získal teprve v roce 2010.

Teleshopping

Teleshopping bývá zaměřený hlavně na přímý prodej propagovaných produktů. Tato cesta je velmi efektivní, platí to dvojnásob v případech ,,…a k tomu ještě zdarma..“, ,,..pokud zavoláte ihned obdržíte zdarma..“ , diváci neváhají a volají s vidinou mnohých výrobků navíc, které nebudou muset platit.

Injektáž televizních pořadů

V průběhu některých pořadů, hlavně sportovních přenosů, se na obrazovce objevují komerční vzkazy. Je to speciální podoba sponzoringu. Zadavatelé chtějí být spojováni s konkrétní událostí (Velká pardubická České pojišťovny).

Výhody a nevýhody televizních reklam

Audiovizuální prezentace je jednou z nejlepších metod. Spojením obrazu i zvuku je předmět dokonale představen během pár dní většině obyvatel (průměrný divák v ČR u televize stráví průměrně tři a půl hodiny denně). Na druhé straně je ale řada nevýhod. TV reklama je velmi nákladná a jen asi 60% sledujících v hlavním vysílacím čase se televize plně sleduje, ještě menší pozornost je v jiných úsecích dne. Dále pak je nutné tyto kampaně plánovat s předstihem, protože nákup reklamních časů začíná třicet dní před začátkem měsíce, ve kterém poběží. A když běží, má velkou konkurenci a často je těžké zasáhnout cílovou skupina, která se na televizi tak často nedívá.

Kina

Návštěvnost českých kin v roce 2011 dosáhla necelých 11 milionů lidí. Oproti roku 2010 je to dvacetiprocentní pokles. Od roku 2005 byl rok 2011 nejhorší z hlediska návštěvnosti. Čisté zisky provozovatelů se tedy snížily.

Formáty kinoreklam

Reklama on-screen (reklama na plátně)

Kinoreklamy jsou svojí povahou podobné těm televizním, výrazná část kinoreklam adaptací televizních spotů skutečně vzniká. Kvůli účinku jsou častější delší stopáže než v televizi.

Návštěvníky kin jsou zejména mladí lidé a lidé do 35 let, obsah reklamy musí být teda jim šitý na míru.

Top Spot-samostatná pozice spotu před filmem

Statický obrázek-také se objevuje před začátkem promítání filmu

Reklamní spot v přestávce-není příliš častý, jedná se pouze o případy kdy je do promítání zařazena přestávka

Sponzoring znělek

Reklama off-screen (reklama mimo plátno)

Ve foyer jsou velmi často umístěny stojany, plakáty i 3D reklamy. Další možností je potisk letáčků s programem, kelímků nebo kornoutu na popcorn.

Výhody a nevýhody kinoreklam

V kině je možné zasáhnou skupiny lidí, kteří tak často nesledují televizi. Jdou do kina srozuměni s faktem, že nejprve budou reklamy. Když se v sále setmí, každý je sleduje a nic neruší pozornost. Výhodou pro zadavatele je i to, že divák nemůže reklamu přepnout nebo vypnout. Kinoreklama je ale obtížná k naplánování, je výhodné rozložit kampaně do období úspěšných projekcí, kdy jsou návštěvnosti kin vyšší.

Internet

V České republice na internetu vévodí z hlediska návštěvnosti domácí portál Seznam.cz a jeho služby (Novinky.cz, Mapy.cz, E-mail.cz, Stream.cz …). Následující pozice ovládají už globální soupeři, sociální síť Facebook.com, Google.cz a Youtube.com.

V posledních letech se velkým fenoménem staly sociální sitě. U nás hlavně facebook, na kterém počet českých profilů přesáhl už 3,2 milionu. Úspěch a síla facebooku vězí v propracovaném systému. Jakékoliv informace se virtuálně šíří v rámci celé sítě po celém světe. Dalším faktem je i to, že facebook v počátcích svého působení reklamy vůbec neměl. Až když se rozšířil počet uživatelů, zaplnil se facebook reklamami. V Americe je populární twitter, ten ale v ČR používá skupina asi dvaceti-třiceti tisíc uživatelů, nejde tedy o síť, která by z marketingového hlediska stála za pozornost.

Formáty internetových reklam

Už dlouho jsou používány reklamní formáty různý typů bannerů, protože mohou obsahovat obrázek, animaci, flash i video. Marketingové komunity obracejí pozornost hlavně k videobannerům. Podle několika prvních testů jsou videobannery schopné budovat povědomí  levněji než televizní spoty.

Konkrétních formátů reklamy je mnoho (full banner, leader board, ahead, square, big square, skyscaper…), jedná se ale o reklamní proužky či čtverce, které jsou různě modifikované vodorovně nebo vertikálně položené nebo uložené na daném místě (záhlaví nebo zápatí stránky..). Oblíbeným formátem je i sticked banner. je ,,přilepený“ u dolního kraje a překrývá text, musí mít tedy křížek, který umožní zavřít banner. Zkrátka formátů internetových reklam je nepřeberné množství, od nejmenších proužků po čtverce poletující po celé obrazovce…

Výhody a nevýhody internetových reklam

Na internetu je hlavně perspektivnější cílová skupina. Není třeba odhadovat kdy budou lidé online. Jakmile se přihlásí, reklama se objeví. Faktem je i to, že tradičním médiím jako televize a rozhlas klesá sledovanost. Důvodem jsou nová média, na které se lidé přesouvají. Většinou ale na internetu nejsou k zastižení například starší občané, kteří se věnují spíše televizi a rozhlasu.

Outdoor reklamy

Dříve si pod tímto pojmem většina lidí představila pouze billboardy, v lepším případě plakáty na pouličním osvětlení. Dnes už ale nikoho nepřekvapí 2D i 3D nástavby a v poslední době si velkou oblibu získává i tzv. guerilla marketing. Toto médium začíná být vnímáno jako médium neskutečných možností a neuvěřitelného kreativního vyžití.

Formáty outdoorových reklam

Billboardy (5,10 x 2,40 m)

Bigboardy (9,6 x 3,6 m)

CLV (City-light vitrins)-prosvětlený nosič, známý např. ze zastávek tramvají a autobusů

Velkoplošná média-plachty, velkoplošné obrazovky, vodojemy, reklamní balóny, nafukovací poutače…

Média na cílených místech-veřejná doprava, kluby a restaurace, kosmetické salóny, sportovní centra, čerpací stanice, supermarkety, herny, veterinární kliniky, jízdenky…

Další média v ulicích-novinové stánky, telefonní budky, lavičky, světelné sloupy, mosty, místní konstrukce…

Výhody a nevýhody outdoor reklamy

Nosiče mají výhodu dlouhodobého a pravidelného působení. Zpravidla se instalují na minimálně jeden měsíc (čtrnáctidenní jen na velmi omezeném počtu nosičů). Působí ve dne i v noci a  bez ohledu na vůli příjemce. Třeba člověk, který takovou reklamu míjí ráno cestou do práce a odpoledne cestou domů. Z toho je ale zřejmé, že řidiči nemusejí mít možnost text reklamy zachytit. Působí na ně jen chvíli (pod jednu sekundu), na to, aby si ji stihli prohlédnout. Je potřeba, aby sdělení bylo stručné a graficky jednoduché (Existuje obecná rada pro zadavatele, aby si plakát vytiskli na papírek o velikosti krabičky od sirek. Pokud jde dobře přečíst, je vše v pořádku.). U neosvětlených ploch je nutno počítat se sníženou viditelností, zejména pak v zimním období. Mohou být také poškozeny. Ať už počasím, nebo kolemjdoucími.

Rozhlas

Zásah rozhlasu je v porovnání s televizí nižší. Lidé většinou svou oblíbenou stanici neposlouchají každý den. Také pořady v rádiích nejsou tak důležité, je jich málo, často ani neexistují žádné. U rozhlasu je důležitá jeho celková podoba a forma. Rádio s nejvyšším zásahem (reach) je rádio Impuls.

Formáty rozhlasových reklam

Rozhlasový spot-měl by být srozumitelný, výrazný a zajímavý, účinná je i zapamatovatelná hudba

Jingle=znělka, popěvek

Sponzoring pořadu či přenosu, zadavatel se takto spojuje s daným pořadem i se samotnou stanicí

Soutěže pro posluchače-zadavatel dodá ceny do soutěže, posluchači o ně hrají, moderátor nenásilnou formou vysvětluje výhody této značky nebo výrobku, výrobky se dostávají do oběhu k lidem

Výhody a nevýhody rozhlasu

Rádio je selektivní médium- zasahuje úzce vymezené cílově skupiny. Mohou to být regiony (Jižní Čechy) nebo zájmově zaměřené skupiny lidí (Rock rádio). Pokud chce zadavatel rozšířit svou reklamu mezi co nejvíce lidí, ne jen skupině, samotný rozhlas nestačí. pro pokrytí celé republiky by bylo třeba použít více rozhlasových stanicí, protože jednotlivé stanice mají omezený dosah. Díky nižším cenám rozhlasových reklam je možno dosáhnout vyšších kontaktů posluchačů s reklamou. Rádio poslouchají v delších intervalech řidiči a v letních obdobích, kdy se hodně cestuje, například k vodě, i teenageři.

Logo

Logo slouží jako vizitka každé značky, organizace, firmy nebo instituce. Má charakteristické grafické zpracování. Kvalitní logo musí splňovat několik požadavků, především musí být jedinečné a dobře zapamatovatelné. Mělo by dobře vyjadřovat činnost firmy a být dobře použitelné na jakémkoliv výrobku. V neposlední řadě se musí líbit také zákazníkům. Logo je na produktech daných firem uváděno se záměrem rychlé identifikace a vytváření povědomí o značce, firmě… (image building).

Když se logo nepovede

Logo je první věc, která identifikuje značku. Bohužel ne vždy se designerům podaří předvést to, co měli na mysli.

Oliviero Toscani

Oliviero Toscani-extravagantní Ital, známý především svou dřívější spoluprácí se společností Benetton.

Narodil se v roce 1942 v Miláně. Vystudoval fotografii a design v Curychu na Hochschule für Gestaltung. Se společností Benetton spolupracoval v letech 1982-2000. Tyto kampaně obletěly celý svět-v některých zemích byly dokonce zakázány, v jiných naopak vystavovány v muzeích. Toscani je mezinárodně uznávaný. Stojí za světově nejúspěšnějšími magazíny a značkami. Pracoval například pro Esprit či Chanel, nebo pro magazíny jako jsou Elle, Vogue,  Harper’s Bazaar, Esquire… Získal mnoho ocenění za svou práci. Dnes žije v Toskánsku, vyrábí olivový olej a chová koně.

Působení v Benettonu

Reklamní kampaně, které Toscani tvořil pro značku oblečení Benetton, byly odsuzováný řadou reklamních tvůrců. první plakát, který vyvolával světový odpor, zachycoval černé dítě v náruči černé ženy. Je otázkou, proč pro firmu, prodávající oblečení, vymýšlel právě takové plakáty. Toscani tvrdí, že i přesto, že Benetton prodává oblečení, on se nesnaží prodat produkty, protože ty se prý prodají samy, ale snaží se najít odkaz na rasovou otázku. „Kampaň se opírá o značku United Colors, z níž se brzy stal nový název Benettonu. Používá ji jako odrazový můstek k rozvoji protirasistického, kosmopolitního a odtabuizovaného myšlení až k nejzazším končinám zemí obzvlášť vystaveným rasismu, jako jsou Jihoafrická republika nebo Spojené státy americké.“ Toscani chtěl, aby zákazníci vnímali značku tak, aby vedla k přemýšlení mimo spotřebu. V některých případech vyvolaly reklamy i ohlasy a vyhrály několik cen.

Toscani se díky těmto fotografiím proslavil a firmě Benetton se značně zvýšil obrat. Dnešní název značky „United Colors of Benetton“ byl původně slogan a je to vůbec poprvé v historii, kdy se ze sloganu stala značka.

Ukončení Toscaniho spolupráce s Benettonem bylo způsobeno vypovězením smlouvy mezi Benettonem a obchodním řetězcem Spears, který smlouvu vypověděl, když se objevily masivní protesty.

Oliviero Toscani vytvářel kontroverzní reklamy i pro jiné značky. Například pro módní dům Nolita vyfotografoval nahou ženu trpící anorexií. Starostka Milána se proti této reklamě postavila a nařídila, aby kampaň byla zrušena a plakáty staženy. Toto téma se stalo předmětem diskuzí i ve Francii, kde se Toscani s touto fotografií nemohl objevit.

Závěr

Reklamy existují od pradávna. Lidé byli vždy v tomto směru velice vynalézaví. Vymýšleli různé taktiky , jak co nejdráž a co nejvíce prodat a k tomu samozřejmě patří jistá prezentace výrobku. Bohužel ne vždy jsou všechny taktiky správné, ale i tak se většina prodejců neštítí je užívat. Proto existuje mnoho institucí, které se tímto problémem zabývají. To je jistě dobře, ale ani tak není svět reklamy úplně „čistý“.

Reklamy se staly jakýmsi trendem a v dnešní společnosti se jim zkrátka nevyhneme.

Zdroje:

Internet:

Weby:

• www.marketing-a-reklama.cz
• www.seminarky.cz
• www.mediaguru.cz
• www.designportal.cz
• www.blog.respekt.cz
• www.blog.idnes.cz
• www.minirady.cz
• www.menworld.cz
• www.strategie.cz
• www.rpr.cz
• www.webcesky.cz/historie-reklamy/
• www.skolamedii.cz/ metodicky-material/svet-reklamy
• www.business.center.cz/business/pravo/zakony/regulace-reklamy/clanek14.aspx
• www.cez-okno.net/clanok/konspiracie-nwo/podprahova-reklama-snad-doopravdy-funguje
• www.skolamedii.cz/ metodicky-material/svet-reklamy
• www.m-journal.cz/cs/aktuality/facebook–strategie-uspechu–nejdrive-nabrat-uzivatele–pak-pridat-reklamu_s288x9846.html

Internetový časopis:

• www.oko.yin.cz

The post Reklamy – seminární práce first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Historie pojišťovnictví v českých zemích

Předmět: Bankovnictví a pojišťovnictví

Přidal(a): Klára

Téma seminární práce ,,Historie pojišťovnictví v českých zemích“ jsem zvolila z toho důvodu, že oblast pojišťovnictví zaznamenává obrovský rozvoj. V současné době stále rostou potřeby a zájem obyvatel o služby v oblasti pojišťovnictví. Může se tedy předpokládat, že vývoj v této oblasti bude i do budoucna.

Co je to vlastně pojišťovnictví?

V dnešní době lidé získávají nové zkušenosti, nové vědomosti a nové věci, kterým se učí. Vždy se ale může stát nějaká náhodná situace, kterou nikdo nečekal a přesně díky těmto událostem cítí lidé nejistotu, ve všem, co dělají. Může se jim přihodit nějaká škoda, nebo ztráta, která může například vzniknout kvůli nemoci, úrazu, havárii.. Ztráta tedy nemusí být pouze peněžní, ale může být i ztráta na životě. Proto lidé hledali nějaké opatření, nějakou jistotu, aby nepřišli díky nepříjemné události například o celý majetek. Škodám se lidé snažili samozřejmě vyhýbat, ale ne vždy se jim to podařilo. Vytvářely se rezervy, které sloužily k obnově zničených nebo poškozených věcí a k finančnímu odškodnění za poškozené věci a zdraví. Tyto rezervy vznikaly z prostředků pojištěných subjektů, takže z pojistného. Pojistné je tedy cena za poskytování pojistné ochrany, která lidi chrání.

Pojišťovnictví je jedním z nejdůležitějších odvětví tržní ekonomiky, jehož význam neustále roste. Od dávných dob starověku, kdy jsou prokazatelně doloženy první dohody se závazkem pojistného plnění, došlo v rámci společnosti k obrovskému a neudržitelnému politickému, sociálnímu a technickému růstu.

Oblast pojišťovnictví tvoří:

• Pojišťovací činnost
• Zajišťovací činnost
• Činnosti související s pojišťovací a zajišťovací činností
• Správa speciálních peněžních fondů

Pojišťovací činností můžeme chápat uzavírání pojistných smluv, správu pojištění a poskytování plnění z pojistných smluv.

Povolení k provozování pojišťovací činnosti je dáno podle pojistných odvětví, které rozlišujeme na pojistná odvětví životních nebo neživotních pojištění.

Do první skupiny – skupiny životních pojištění můžeme zařadit např. pojištění pro případ smrti, pro případ dožití a další.

Do druhé skupiny – skupiny neživotních pojištění řadíme např. úrazové pojištění, pojištění nemoci, pojištění škod na majetku, pojištění úvěru, cestovní pojištění a další.

Zajišťovací činnost je činnost, která souvisí s uzavíráním smluv mezi pojišťovnou a zajišťovnou. Zajišťovnou může být pouze právnická osoba. Cílem smlouvy je závazek zajišťovny poskytnout pojišťovně pojistné plnění, pokud nastane nahodilá událost, která je v dané smlouvě blíže rozebrána a také povinnost pojišťovny platit zajišťovně pojistné. Jde tedyo  pojištění pojištění.

Cílem mé seminární práce je zabývat se začátečním vývojem pojišťovnictví, především v českých zemích. Práce by měla ukázat, jak se pojišťovnictví vyvíjelo a jaké dělalo pokroky.

1  Historický vývoj pojišťovnictví ve světě

 1.1 První zmínky o existenci pojištění

Lidé již v minulosti cítili strach, obavy i nejistotu, proto vzniklo pojištění, které zabezpečuje občanům právo na výplatu peněz k úhradě potřeb, které vznikají z náhodných událostí. Jsou dochovány zmínky o zájmových skupinách lidí, kteří se finančně zabezpečovali pro případy invalidity, úmrtí a pohřbů. Již ve starověkém Egyptě si lidé uvědomili, že společná ochrana před některými riziky se může vyplatit. Šlo tady o stavitele pyramid, což byla práce značně riziková. Kameníci se tak dohodli, že pokud některý z nich při stavbě zemře, ostatní uhradí jeho pohřeb. Bylo tu patrné, že lidé si pojišťovali vždy hlavně to nejdůležitější, což ve starověkém Egyptě byl právě posmrtný život, do kterého musel být člověk náležitě vypraven.

Když se vrátíme k podloženým informacím o prvních pojišťovacích vztazích, musíme přes starověké Středozemní moře do antického Řecka, které si výrazně cenilo ochrany státu, v tomto případě proslulých Athén, kde měli vojáci zranění v bitvě nárok na náhradu škody. V Řecku se cca před 400 lety př.n.l. objevují první náznaky sociálního pojištění spojené s velmi nebezpečným a velmi uznávaným řemeslem antického světa – válečnictvím.

Postupně si výhody společného ručení uvědomili i ostatní národy a povolání. Hlavně obchodníci, ale i řemeslníci a zemědělci, kteří poznali, že výkyvy a nahodilé události postihnou jednou každého, takže je lepší se na případné škody „složit“. Každá skupina ručila za svá rizika a to jí stačilo. Až později se pojišťovnictví stalo i výdělečným obchodem.

Dále např. ve staré Indii existovalo pojišťování úvěrů a určité kasty obchodníků (asi 1000 let př. n. l.). Staří Féničané zase vymysleli dopravní pojištění lodí i nákladů. Světová Říše římská, která byla vybudována na politické a finanční moci, se v době stěhování národů rozpadla. S jejím zánikem zanikly i naděje pojišťování a další vývoj v této oblasti se bohužel zastavil.

• Vývoj pojišťovnictví od středověku

V Evropě na přelomu 11. a 12. století začaly s rozvojem obchodu a řemesel vznikat větší skupiny, které cítily potřebu se sdružovat, aby přežily. Tvořily se různé rodinné svazky, které se nazývaly gildy. Tyto gildy zabezpečovaly výplatu pojistných plnění ze společné pokladny k v případě pojistné události.  Z nich časem vzešly řemeslnické cechy. Cechy byly zakládány za účelem podpory členů v nemoci a poskytování pohřebného, tímto byly opět dány základy pojišťovnictví. Kupecké gildy poskytovaly právní ochranu a také do určité míry provozovaly i pojištění lodní dopravy a požární pojištění. První pojistná smlouva, která byla dochována je ze dne 13. dubna 1379. Byla podepsána v Pise, v Itálii a zahajuje námořní pojištění. První požární pojišťovna vznikla v Hamburku v roce 1676 jako ,,Generální požární pokladna“.

Největší pojišťovací systém LLOYDS vznikl v roce 1687 z kavárny pana Edwarda Klouda,

kde se scházeli kupci, makléři a námořníci a on jim připravoval výměnu informací o námořní přepravě. Díky těmto informacím vybudoval pan Lloyd největší informační centrum o pohybu lidí, zboží, o haváriích a jejich pojišťování. Ve spojení s rozvojem pozemní dopravy vznikalo v Evropě pojištění odpovědnosti za škody. Na počátku 15. století se začínají uzavírat i smlouvy zajišťující rizika spojená s lidským životem, zdravím a ekonomickou schopností ve stáří. V 16.století vznikají smlouvy, které se podobají dnešnímu důchodovému pojištění.

První komerční pojišťovna: Společnost pro pojištění vdov a sirotků byla založena roku 1699 v Londýně.

Historický vývoj pojišťovnictví v českých zemích

2.1 Počátky pojišťovnictví v habsburské monarchii

Historie pojišťovnictví v českých zemích se datuje do dob, kdy byly české země součástí Habsburské monarchie. V tomto období lidé považovali za největší nebezpečí požáry. Požáry ohrožovaly majetek bohatých i chudých bez rozdílu, ale také často lidé díky nim ztráceli pracovní příležitosti. Především zemědělství, které zajišťovalo většinu příjmů nutně potřebovalo ochranu. 20. února 1726 vznikl Dekret císařovny Marie Terezie, obsahující nařízení, podle kterého měly všechny zemské úřady podat vyjádření k možnosti zřízení požárních pojišťoven. Tato její snaha však narazila na odpor, který poukázal na to, že platby pojistného by výrazně zhoršily již tak tíživou situaci poddaných.  Císařovna od té snahy dočasně ustoupila v roce 1765. Marie Terezie podněcovala zakládání pojišťoven. Nejdříve se snažila poškozeným pomáhat dobročinnými akcemi. Jednou z nejvýznamnější bylo založení Fondu na úhradu škod vzniklých požáry, povodněmi a nepřízní počasí. Na konci 18. století začaly vznikat i vdovské a sirotčí penzijní ústavy. Nejstarší z nich byl Olomoucký všeobecný vdovský a sirotčí penzijní ústav, který byl založený roku 1793.

2.2 Vznik prvních pojišťovacích společností

V roce 1777 byla založena první pojišťovna na našem území: Pojišťovna proti škodám z ohně na polních zásobách, nábytku, nářadí a dobytku v Brandýse nad Labem. V českých zemích byla právní úprava pojištění a pojišťovnictví upravena patentem císaře Františka I. ze dne 4. září 1819, kterým se povolovalo pojištění jako soukromé podnikání. Vznikly pojišťovací společnosti Přístav Komárno, Zemská požární pojišťovna a Vzájemná požární pojišťovna pro Horní Rakousy se sídlem v Linci. Dále pak roku 1822 Azienda Assicuratrice v Terstu. Nejvýznamnější z prvních novodobých životních pojišťoven v Habsburské monarchii byl „Všeobecný zaopatřovací ústav pro poddané rakouského císařského státu“, který vznikl 1.března 1823. Do této první fáze zakládání „domácích“ pojišťoven spadá i založení První české vzájemné pojišťovny (1827) v Praze a Moravskoslezské vzájemné pojišťovny Brno (1830).

K mnohem výraznějšímu nárůstu vzniku nových pojišťoven a pojišťovacích spolků došlo až ve druhé polovině 19. století. K významným ústavům patřily např.:

• Asekurační spolek cukrovarníků – 1862
• Pražská městská pojišťovna – 1865
• Pojišťovací požární spolek sv. Florian v Chebu – 1868
• Praha, vzájemná pojišťovna – 1869
• Rolnická vzájemná pojišťovna v Praze – 1869

Vzájemně pojišťovací banka Slavia, která vznikla v roce 1869, patřila mezi nejvýznamnější české pojišťovny této doby. V roce 1871 zahájila svou činnost Plaňanská vzájemná pojišťovna.

2.3 Pojišťovna Praha a Slávia

Vzájemná pojišťovací banka Slávia (r. 1869) a Pojišťovna Praha (r. 1869) byly národnostně české pojišťovny, které se zabývaly životním pojištěním. Vznik ryze české pojišťovny měl velký význam nejen v oblasti pojišťovnictví, ale i historický význam z hlediska národního uvědomění (období národního obrození).

Slávia dostala podporu nejvýznamnějších osobností českého veřejného a politického života, např. „otce vlasti“ Františka Palackého i politického činitele dr. Josefa Friče. Svou činnost zahájila jako ryze životní pojišťovna (organizována do tří oborů – pojištění na dožití, pojištění na úmrtí a spolky pro vzájemné dědění), později rozšířila svou činnost i na pojištění majetku. Slavie měla snahy rozšiřovat teritoriální hranice svého působení. Již v roce 1869 začala Slavia pracovat mimo Čechy. Vedle Moravy a Slezska se vedoucí představitelé pojišťovny zaměřili i na slovanský jihovýchod Evropy, na Srbsko a Rusko. (kapitálová bariéra pro vstup)

Praha vznikla jako ryze životní pojišťovna a na rozdíl od Slávie jí zůstala až do konce své existence. Zaměřovala se na vybraný okruh osob, kterým nabízela pojištění, proto obchod nerostl tak rychle jako Slávii, která se zaměřovala na nejširší veřejnost.

2.4 Vliv 1. světové války na pojišťovnictví

V období před 1. světovou válkou dochází k dalšímu rozvoji pojišťoven a nárůstu jejich počtu. Vznikají např. Pražská městská, Rolnická, Plaňanská, Albrechtická, Hasičská, Koruna, Patria, Moldavia – Generali, atd.

První světová válka znamenala určité zakolísání v pojišťovnictví, ale po jejím skončení se pojištění začalo celkem dobře rozvíjet. V českých zemích zůstalo víceméně stejné. Válečná léta prokázala prozíravost vedení těch pojišťoven, které své přebytky ukládaly především v nemovitostech a ne v hotovosti, která tehdy podléhala rychlému znehodnocení. První světovou válkou byl přerušen úspěšný rozvoj pojišťovnictví z období přelomu 19. a 20. století. Svědčí o tom skutečnost, že v létech 1914-1918 nevznikla v českých zemích jediná pojišťovna.

Důsledky 1. světové války měly značný vliv na vznik dalších pojišťoven – Slovanská, Všeobecná, Čechoslavie, Slovenská, Legie, Merkur, Labe, Union, Národní, Prudencia, Atlas, Domov, Slovakia, Karpatia, Republikánská a další. V pozdější době stále více sloužily některé pojišťovny přímo zájmům určitých politických stran, a docházelo tak i k zneužívání jejich kapitálu. V pojišťovnictví dochází k rozšíření spolupráce se zahraničním kapitálem.

2.5 Vývoj pojišťovnictví v českých zemích v letech 1918 – 1948

V letech 1918-1938 působilo v českých zemích 39 velkých pojišťoven a 20 zahraničních pojišťoven. Na Slovensku v této době působilo 25 pojišťoven s ústředím v českých zemích a 16 zahraničních. Krizi a pokles českého pojišťovnictví přineslo až období druhé světové války. Také období okupace Československa hitlerovským Německem bylo pro české pojišťovnictví velkým pádem dolů. Hospodářská krize, která v letech 1929 – 1933 postihla celý svět, se pojišťoven dotkla minimálně. Projevila se pouze v počtu sepsaných smluv. Dekretem prezidenta republiky ze dne 19. května 1945 byla ve všech pojišťovnách zavedena nucená správa. Dne 24. října 1945 byl prezidentem Československé republiky vyhlášen dekret o znárodnění pojišťoven. Znárodnění se týkalo více jak 700 pojišťoven a pojišťovacích spolků. V roce 1948 se vytvořil monopol jediné pojišťovny, která měla název Československé pojišťovny n. p. Tak byl na několik desetiletí přerušen přirozený tržní vývoj pojišťovnictví. Tato pojišťovna byla po pěti letech zapsána pod názvem Státní pojišťovna – tzv. státní pojišťovací ústav. Její členění spočívalo v rozdělení Československa na Česko a Slovensko.

2.6 Vývoj pojišťovnictví v českých zemích v letech 1948 – 1989

V roce 1948 ve volbách zvítězila komunistická strana, což vedlo k převzetí veškeré moci KSČ a k vzniku totalitního režimu. Představitelé vlády, představitelé Komunistické strany Československa začali odstraňovat suverenity Československé republiky. Tento den byl jako „Vítězný Únor“ vyhlášen jedním z hlavních státních svátků, režimem byl oslavován až do roku 1989. Změna režimu a budování centrálně plánovaného hospodářství vneslo změny do struktury pojistných potřeb. Postupně nabývá na významu pojišťování motorových vozidel. Toto pojištění bylo dvojí – zákonné pojištění a pojištění pro případ poškození, zničení či odcizení (tzv. „havarijní pojištění“). V tomto období vznikají i nové pojistné produkty jako sdružené pojištění domácností, sdružené pojištění pracujících, pojištění národního majetku a jiné.

Zásadní změnu v potřebách pojištění vyvolala výstavba ropovodu a plynovodu na československém území a s ní spojená rizika. V listopadu roku 1989 v podstatné části střední Evropy vyvrcholil proces rozpadu komunismu. V Praze 17. listopadu 1989 se konala studentská demonstrace a tímto dnem započala tzv. „Sametová revoluce,“ tj. změny v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem roku 1989, které vedly k pádu komunistického režimu a přeměně politického zřízení na demokratické principy. 29. prosince 1989 byl komunistickým Federálním shromážděním zvolen po 40 letech první československý nekomunistický prezident Václav Havel.

2.7 Vývoj českého pojišťovnictví od r. 1990 až po současnost

V letech 1990 – 1992 se Česká státní pojišťovna a Slovenská státní pojišťovna přeměnily na státní podniky a později na akciové společnosti. S tím vznikaly další pojišťovací subjekty v ČR i v SR. V roce 1992 po 44 letech došlo k faktické demonopolizaci československého pojišťovacího trhu vstupem zahraničních pojišťoven na náš trh.

Rozdělením federativního státu k 1.1. 1993 se vytvořily podmínky pro samostatný rozvoj českého pojistného trhu. Rozšířila se mezinárodní spolupráce jak na úrovni státu, tak i České asociace pojišťoven.

               Česká asociace pojišťoven je zájmovým sdružením komerčních pojišťoven, které zahájilo svou činnost k 1. lednu 1994. Kromě pojišťoven patří mezi přidružené členy asociace Česká sekce Mezinárodního sdružení pro pojistné právo (AIDA) a Česká kancelář pojistitelů (ČKP). Posláním asociace je zastupovat, hájit a prosazovat zájmy pojišťoven i jejich klientů ve vztahu k orgánům státní správy, dalším právním subjektům i ve vztahu k zahraničí a podporovat tak rozvoj pojišťovnictví a pojistného trhu v České republice.

Hlavními úkoly ČAP je:

• zpracovávat připomínky k právním předpisům týkajících se pojišťovnictví, pojištění nebo jiných zájmů pojišťoven a prosazovat nezbytné úpravy, české i evropské legislativy,
• vytvářet nástroje zábrany škod a pojistných podvodů,
• přispívat k odborné informovanosti členů a zabezpečovat vzdělávání,
• vytvářet pravidla etického chování v pojišťovnictví,

Pojistné zájmy nejvíce ovlivnil přírodní živel – voda. Povodně v roce 1997 a následně v roce 2002 způsobily velké škody. V roce 1997 pojišťovny proplatily 9,7 mld. Kč (z celkových 63 mld.), což je 15,4 % z celkového objemu škod. Celkové ekonomické škody z roku 2002 byly odhadnuty na 73 mld. Kč. Z toho pojištěné škody činily podle dostupných údajů cca 50%.  Rok 2002 v souvislosti s pojištěním a pojišťovnictvím zůstane natrvalo spojen s největší přírodní katastrofou. Poukázaly na to, že je nutno přeměnit způsob oceňování rizika, přehodnotit sazby i stávající pojistné produkty.

Použitá literatura

1. http://www.cnb.cz
2. http://www.cap.cz
3. http://ekonomie-otazky.studentske.cz/2008/06/zaloen-prvn-esk-vzjemn-pojiovny.html
4. http://poradci.sweb.cz/stranky/historie.htm
5. http://www.zapojisteni.cz/historie-pojistovnictvi/
6. http://www.brokerteam.cz/historie
7. http://www.zapojisteni.cz/historie-pojistovnictvi/
8. https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/102213/C_Historica_30-1983-1_8.pdf?sequence
9. http://www.slavia-pojistovna.cz/cs/historie/
10. https://theses.cz/id/pjh4qn/downloadPraceContent_adipIdno_9841
11. Pfeifer: Odpovědnost subjektů veřejného pojišťovnického práva
12. Ducháčková: Principy pojištění a pojišťovnictví
13. Menšíkvá: Historie a vývoj pojišťovnictví

Příloha (Slavia, pojištění proti krádeži vloupáním z r. 1937)

The post Historie pojišťovnictví v českých zemích – Seminární práce first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

   Otázka: Problematika ceny zlata a stříbra

   Předmět: Ekonomie

   Přidal(a): Sláva

Obchodní akademie, České Budějovice, Husova 1, Studentský projekt

Autor práce: Vyacheslav Bondarchuk, Vedoucí práce: Ing. Daniela Jindrová

1.  Úvod

Toto téma jsem si zvolil, protože se již řadu let zajímám o trh s drahými kovy a to především se stříbrem. Po celou dobu jsem sledoval, jak tyto kovy reagují na různé ekonomické situace a výsledky jednotlivých ekonomik světa. Dále jsem sledoval, kdy rostou a naopak, kdy klesají jejich ceny a zdali to není uměle vytvořený pokles cen.

Zaměřil jsem se na období začínaje rokem 1980 a konče současnou situací, přičemž jsem se snažil odůvodnit, proč je současná cena zlata a stříbra tak nízká.

Nedílnou součástí tohoto projektu je porovnání, jednoho z nejznámějších ukazatelů vývoje amerického akciového trhu, Dow Jones Industrial Average (v Evropě známý jako Dow Jonesův index).

V závěru práce jsem dal pár podnětů, proč investovat do drahých kovů bez pomoci různých úvěrových institucí a už vůbec ne si ukládat peníze do bank nebo státních dluhopisů.

2.  Situace v 80. letech 20. století

V letech 1945 – 1972 fungoval tzv. Brettonwoodský měnový systém. Podstatou tohoto systému bylo napojení amerického dolaru na zlato a dalších měn na dolar. Unce zlata byla stanovena na 35 $. Vlády Spojených státu Amerických však postupem času produkovaly více papírových peněz (devalvovaly měnu), než by to odpovídalo tomuto kurzu. Ostatní země, obzvlášť Francie, na to reagovaly požadavkem směnitelnosti dolarů za kov, což znamenalo, že USA o své měnové zlato přicházely. S konečným rozhodnutím přišel až prezident Nixon, který zrušil povinné krytí amerického dolaru zlatem. Od této doby by se dalo říci, že zlato ztratilo použití jako prostředek směny.

Graf znehodnocení dolaru od roku 1774

Velice zajímavý je rok 1913, kdy bal založen FED. Od té doby šla kupní cena dolarů dolů

V roce 1933 americký prezident Roosevelt podepsal nařízení 6102, ve kterém doslova znárodnil zlaté mince, cihly a bankovní certifikáty. Lidé je museli odevzdat FEDu pod pokutou 10 000 $ a vězením na 10 let. Za každou takto odevzdanou trojskou unci zlata (31, 1034768 g) dostali zaplaceno 20,67 $. V roce 1934, kdy již byla konfiskace dokončena, se poměr k 1 unci zlata upravil na 35 $, díky čemuž stát na svých obyvatelích vydělal nemalé peníze. Vlastnit zlaté mince bylo opět umožněno až v roce 1974 díky prezidentovi Fordovi.

3.  Začátek finanční „krize“ 2008

Zvýšený zájem o žlutý kov se projevil n začátku krize v roce 2008. Zlato dosáhlo velmi dobře své pověsti a na rozdíl od ostatních finančních aktiv rostlo. Tak dobře se nevedlo ani ostatním drahým kovům typu platiny či stříbra, které nejsou na zajištění úspor v těžkých časech tak vhodné. U platiny je to kvůli malé likviditě na trhu a u stříbra je to kvůli poměru zlato:stříbro, kdy na úschovu 1 OZ zlata bychom potřebovali 62 OZ stříbra, což je nepředstavitelné například kdybychom vlastnili několik Kg zlata. Také je to dáno především jejich vyšším využitím v průmyslu, kterému v období krize logicky dochází dech a poptávka po těchto kovech upadá.

To se však netýká zlata, jehož průmyslové využití je zanedbatelné. Téměř všechno se spotřebuje ve šperkařství, mincovnictví a dalších investičních formách.

Jedním z důvodů, proč vlastně ke krizi došlo je podle mě, že Fed (Federální rezervní systém, který se tváří jako nezávislý orgán a je hlavním zdrojem tisku nových dolarů) v letech 2007 – 2010 rozdal v bezúročných půjčkách americkým i zahraničním bankám a korporacím přes 16×10¹² dolarů (113 % HDP USA) a to bez vědomí Kongresu. Čímž vyhnal cenu nemovitostí, akcií a dalších aktiv prudce nahoru. Na tuto skutečnost upozornil audit, který se konal v červenci 2011, který byl samozřejmě částečný.

4.  Co se dělo v červenci a srpnu 2011?

Tento rok byl pro mnoho investorů velice přízniví. Dalo se hodně vydělat, ale zároveň i přijít o nemalé peníze. Vše začalo, když se ven dostaly informace o negativním vývoji EU a dalších ekonomik. Ratingová agentura S&P zhoršila výhled hodnocení Spojených států ze stabilního na negativní, a tak ceny akcií začaly klesat a jediným bezpečným přístavem pro investory zůstalo zlato a stříbro. Jejich cena se během několika dní vyšplhala k neuvěřitelným číslům, ke kterým samozřejmě přispěly i masová média, která o celém průběhu informovala veřejnost.

I když ECB (Evropská centrální banka) i centrální banka Číny udělaly řádná opatření k tomu, aby měly situaci pod kontrolou, investoři tento krok ignorovali. Šlo především o navýšení úrokových sazeb. Tento krok znamená ve většině případů pro kovy negativní zprávu, neboť zvyšují výnosnost depozit[1] a tak je činí atraktivnější investici v porovnání se zlatem, které nemá žádný úrok. Ani toto však nefungovalo a tak zlato pokořilo hranici 1 900 USD za 1 OZ a stříbro 50 USD za 1 OZ. Otázkou však zůstává, co způsobilo tak velký pád cen během několika hodin. Zlato si odepsalo 170 USD za pouhých 50 hodin. I zde opět zahrála svou roli masová média, která napomohla výprodejní panice.

Jedním z důvodů může být, že dvě největší burzy, na kterých se obchoduje se zlatem, razantně zvýšily marže. Šanghajská burza o 26 % a americká CME o 27 % (dva týdny předtím si ještě zvýšila o 22 %). Ve většině případů se na finančních trzích obchoduje pomocí tzv. finanční páky. Ta umožňuje obchodníkovi otevřít pozici, v tomto případě na zlatě a stříbře, ve výrazně vyšší částce, než ve skutečnosti má k dispozici. Jakou minimální část peněz k otevření pozice musíme mít, určuje například CME. A určuje ji pomocí marže. Když ji zvýší, obchodník musí dodat více peněz nebo část pozic uzavřít. To se přesně stalo. Menší investoři byli tímto krokem vytlačeni. A tím se odstartoval pád z horské dráhy.

5.  Nervozita na komoditních trzích 2012-2013

V těchto letech došlo k uvolnění měnové politiky, kdy FED ponechal úrokové sazby velice nízko a pokračoval v masivním tisku nových peněz. V následujících odstavcích bych chtěl nastínit, proč se cena zlata a stříbra drží tak nízko.

• Jedním z důvodů, proč je cena zlata tak nízko může být, že si banky musí opatřit 1 miliardu OZ fyzického zlata. Tento problém vznikl ve chvíli, kdy banky nabídly k prodeji více zlata, než měly, a proto začaly upisovat certifikáty, které držiteli zaručovali směnu za fyzické zlato. Aby banky nalákaly investory na tyto certifikáty, nabídly jim bonus 20 – 25 %, tedy pokud nebudou hned chtít fyzické zlato. Otázkou ale zůstává, kde teď vzít tak ohromné množství fyzického zlata. Od Ruska, Číny ani Německá nemůžeme čekat, že by poskytly zlatou pomoc, protože právě tyto země v poslední době vykazují velký zájem o tento žlutý kov. Kde tedy banky vezmou fyzické zlato? Jednou z variant jak z tohoto problému „vybruslit, je, že při současné klesající tendence, které zlato má, může dojít k tomu, že investoři nebudou chtít fyzické zlato a raději prodají své certifikáty bankám, čímž se sníží dluh bank vůči investorům.

• Další z variant, proč je cena zlata tak nízko může být reakcí na Německo, které v dubnu tohoto roku oznámilo, že začne stahovat část svých zlatých rezerv uložených u Americké Federální banky, zpět do Německa. Protože právě Německo se v období studené války bálo vtrhnutí sovětských vojsk, které měli zájem o tak velké množství tohoto cenného kovu, a proto je raději ukidilo mimo své hranice, a to do amerického FEDu. Němci by měli uvidět své zlato do sedmi let, otázkou ale zůstává, proč tak dlouhá doba, když FED uvádí, že vlastní 6 200 tun, tak 300 tun by neměl být problém. Jako jediný rozumný důvod mě napadá, že si FED chce ponechat své zlato v trezorech a umělé snížit cenu, aby lacino nakoupilo a vrátilo zpět Německu. Co se ale stane, když po vzoru Německa budou následovat další země? Například Holandsko má 90 % svých zlatých rezerv mimo své hranice.

• Jako třetím, tudíž i posledním, důvodem může být i to, že USA zablokovala Iránu účty vedené v dolarech a tak Iránu nezbylo nic jiného, než použít zlato jako mezinárodní platidlo za ropu. Tento krok ze strany USA považuji za neadekvátní, protože umělým snižováním cen (které je ze strany USA patrné), můžeme chápat jako finanční válku mezi Iránem a USA.

Za zmínku určitě stojí i postoj Číny, která v poslední době shromažďuje nejen velké množství zlata, ale rovněž skupuje veškeré zlaté doly v Africe. Můžeme tedy od Číny čekat přechod ke zlatému standardu? Pokud by Čína, jako jediná země, začala používat zlatý standard, dlouho by ji nevydržel, protože by neměla s kým ve zlatě obchodovat, a tak by veškeré zlato proudilo ze země pryč. Rovněž si myslím, že na zlatý standard je už pozdě, protože na světě je více peněz než zlata, a proto by muselo dojít k rapidnímu nárůstu ceny tohoto žlutého kovu, aby se vyrovnalo množství peněz v oběhu.

Nežli jako zlatý standard můžeme tento krok chápat jako určitý potenciál, kterým chce Čína posílit svůj Jen, aby se mohl začít používat v mezinárodním obchodu, a tak nahradit dolar, ve kterém se obchodovalo doposavad.

6.  Akcie vs. zlato a stříbro

Z grafu vyplývá, že americké akcie (DJIA) vyjádřené v dolarech neustálé rostou. Ano je to tak, roste ale pouze jejich cena, nikoli hodnota. Proto je nutné porovnávat akcie s dalšími aktivy, abychom zjistili, kdy jsou akcie nadhodnocené a kdy podhodnocené.

Ukažme si tedy DJIA, ale nikoli v dolarech ale v porovnání s dalšími aktivy.

DJIA vyjádřený ve zlatě

DJIA vyjádřený ve stříbře

DJIA vyjádřený v ropě

Jak je vidět, tak od roku 2000 hodnoty DJIA pouze klesá. Média však uvádějí pravý opak. Musíme si uvědomit, co klesá, jestli cena nebo jeho hodnota. V tomto případě klesá jeho hodnota, protože v roce 2000 jsme si mohli koupit daleko více zboží nebo služeb, než v roce 2012, kdy je jeho cena o 2 500 USD vyšší.

7.  Co je výhodnější? Zlato nebo stříbro?

Tato otázka je velice diskutabilní, a proto se pokusím, zdůvodni proč zlato a proč stříbro. Jak řekl jeden odborník na stříbro:“Zlato drží mnohé vlády… stříbro skutečně ani jedna.“ Pro své odůvodnění použiji několik grafů, na kterých je vše patrné. V prvním z nich se zobrazuje poměr 1 OZ zlata vůči stříbru.

Jak je vidět, tak zde funguje tzv. „nůžkový efekt“. Poměr zlata vůči stříbru neustále narůstá. A právě toto může být důvod, proč investovat právě do stříbra. Zatímco, zlato v roce 2011 ukázalo svoji reálnou hodnotu, stříbro nikoli. A proto vidím u stříbra v budoucnu vyšší růstový potenciál než u zlata. Většina lidí si klade otázku: „Proč je ale stříbro tak levné?“ Odpověď je vcelku jednoduchá, protože lidi si „myslí“, že by mělo být tak levné.

Vlády už v podstatě nemají skoro žádné zásoby stříbra, protože když jim v roce 2007 stříbro téměř došlo, přestaly je prodávat, právě když zájem investorů stoupal. Když se investoři v dnešní době rozhodnou kupovat stříbro, tak se to hned promítne na jeho spotové ceně, jelikož je ho na trhu malé množství. Viz. graf, který znázorňuje zásoby cihel a prutů z drahých kovů.

8.  Jak zhodnotit své peníze?!

Spousta lidí má uložené své úspory v bankách a to si myslím, že je špatně. Když se podíváme, jaká situace byla ještě před několika týdny na Kypru, kde lidé měli limitované výběry z bankomatů, tak se nejedná o bezpečný způsob úschovy peněz. To samé platí i pro státní dluhopisy. Nemusíme ani chodit daleko, jako příklad postačí Řecko. Tam dochází k neustálému odepisování státních dluhopisů. Ke dnešnímu dni je to skoro 50 %.

Proto by měl každý mít i pasivní zdroj příjmu, čímž může být právě investice do drahých kovů. Od roku 2001 si zlato připsalo 513 % a stříbro dokonce 570 %. Pro srovnání DJIA, o kterém jsme se bavili v předchozích kapitolách, si připsal pouze 51 %.

Asi nejjednodušším způsobem jak začít investovat, je každý měsíc si koupit například 1 g cihličku zlata nebo 1 OZ slitek stříbra. Postupem času je pak možné s nimi začít obchodovat. Další variantou je investice do zlatých nebo stříbrných mincí. Tady bych spíše doporučil nějaké staré (jako jsou například rakousko-uherské mince), protože současné investiční mince jsou strašně nadhodnocené.

9.  Závěr

Cílem této práce bylo objasnit problematiku zlata a stříbra, rozebrat si některé zlomové momenty, které se odrazily na jejich ceně, najít důvody, proč se jejich současná cena drží tak nízko a dát doporučení, jak začít investovat. Zároveň jsem chtěl upozornit na situaci, která je na trhu s americkými akciemi, kdy jsou v poslední době nadhodnocené, skoro jako tomu bylo v roce 1929.

Celá tato problematika je daleko složitější, proto jsem v některých případech nešel do podrobných detailů, a snažil jsem se to zjednodušit.

Možná, že tato práce přiměje některé lidi se začít dívat na současné peníze jako neplnohodnotné papírky, které již nejsou ničím kryté, i přestože zatím plní svoji funkci.

Investováním do drahých kovů (přesněji do stříbra) se věnuji již několik let, a pokud se tomu budu věnovat i nadále, myslím si, že to bude jeden z nejlepších zdrojů příjmu.

10.                  Zdroje

Bibliografie

1. Maloney, Michael. Investujeme do zlata a stříbra. Praha : Pragma, 2010. 978-80-7349-156-7.
2. http://www.komoditni.cz/eshop/zlato-v-mediich. [Online]
3. http://www.reflex.cz/clanek/nazory/43054/proc-se-propadla-cena-zlata.html. [Online]
4. http://www.maxmetal.cz/grafy. [Online]
5. http://www.zlata-rezerva.wbs.cz/. [Online]
6. http://cs.wikipedia.org/wiki/Feder%C3%A1ln%C3%AD_rezervn%C3%AD_syst%C3%A9m. [Online]
7. http://cs.wikipedia.org/wiki/Feder%C3%A1ln%C3%AD_rezervn%C3%AD_syst%C3%A9m. [Online]
8. http://zpravy.kurzy.cz/350161-zlata-bublina-aneb-co-si-pocne-zlato-bez-svetovych-krizi-a-tisteni-penez/. [Online]

The post Problematika ceny zlata a stříbra – seminární práce first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Marketingový výzkum

Předmět: Marketing

Přidal(a): Nik

1. ÚVOD

Absolvent Soukromé obchodní akademie v Ostravě Hrabůvce Lucie Vymyslická uvažuje, zda se nechat zaměstnat či raději zkusit vlastní podnikání. Ochota pracovat  ji nechybí, a tak se přiklání radši k té druhé variantě. Zvažuje si založit vlastní agenturu.

Než ale začnu cokoliv podnikat, je třeba provést marketingový výzkum trhu a stávající situaci zhodnotit zda mám vůbec šanci uspět.

Nejprve jsem si zjistila, co je třeba obstarat, abych mohla průzkum trhu provést. Ve snaze dosáhnout co nejlepších výsledků jsem pečlivě sestavila dotazník.

V prve řadě jsem si musela uvědomit, čeho chci marketingovým výzkumem dosáhnout. Stanovila jsem cíl tedy v podobě, zda je na trhu prostor pro další studentskou agenturu a zda má šanci uspět. Tento cíl jsem dále rozložila na specifické dotazy:

• Proč studenti agentury navštěvují?
• Jaké služby požadují?
• Jakou image agentury mají?
• Jaká je konkurence v oboru?

• Stanovení hypotéz

„Jedna z nejvíce pravdivých hypotéz, je: že lidé radši dávají přednost zaměstnání ve firmě před vlastním podnikáním.“

„Další hypotézou jsem stanovila to, že prostor pro novou agenturu existuje a ta může uspět“

Dotazník

• Jsi student?
• Ano
• Ne

• Jakou školu studuješ?    
• Střední
• Vyšší odborná
• Vysoká

• Jak často využíváte jejich služeb?
• Nikdy
• 1x za rok
• 2-3x za rok
• Častěji

• Který typ služeb vás zajímá?
• Personální
• Brigády
• Pracovní pobyty v zahraničí
• Studijní pobyty v zahraničí
• poradenství

• Nyní bychom se rádi zeptali, co tě napadne, když se řekne stud. agentura?
• Který z názoru na stud. agentury ti je nejbližší?
• Jsou velice užitečné
• Občas se hodí
• Odešel bych se bez nich
• Jsou mi na obtíž

• Stává se ti, že nemůžeš najít agenturu, která by vyhovovala tvým potřebám?
• Neustále
• Často
• Občas
• Vůbec

• Pokud by jsi měl jmenovat, na které studentské agentury si vzpomeneš?

• Který typ služeb u agentur postrádáš?

• Dále by nás zajímalo, v čem vidíš největší slabinu studentských agentur?
• Vysoké ceny služeb
• Špatná kvalita služeb
• Nízká serióznost ze strany agentur
• Špatný informační servis
• Neprofesionální komunikace
• Nekvalifikovaní zaměstnanci

• V čem naopak vidíš nejsilnější stránku?
• Odpovídající ceny služeb
• Výborná kvalita služeb
• Vysoká serióznost ze strany agentur
• Kvalitní informační servis
• Profesionální komunikace
• Kvalifikovaní zaměstnanc

• Pokus se zamyslet nad jednotlivými studentskými agenturami a vytvořit pořadí preferencí

(1 dostane nejvíce preferovaná, 7 nejméně preferovaná).

• Student Agency
• GTS
• Alfa-agency
• AZ Servis
• Index plus
• Sodat
• Start CZ

• Abych mohla údaje vyhodnotit, potřebuju vědět, do které věkové skupiny patříš?
• 15 a méně
• 16-18
• 19-21
• 22-25
• 26 a více

• A poslední otázka je, jestli jsi?
• Muž
• žena

Vyhodnocení = Analýza výsledků

Po sesbírání informací bylo třeba je upravit. Klasifikace dat byla snadná díky převažujícímu počtu uzavřených otázek s možnostmi odpovědi.

Všichni tazatelé patří mezi studenty středních škol. Tato situace by se sice mohla jevit zavádějící, ale na druhou stranu je však pochopitelné, že mezi nejcennější zákazníky patří právě vysokoškoláci. Budu tedy vycházet pouze jen z jejich názoru.

Graf č. 1 Rozdělení četností obliby agentur

Nejčetnější hodnotou je mírná obliba agentur.

O tom, jak jsou agentury oblíbené, vypovídají otázky č. 5 a 6.

Daleko výraznější rozdělení jsme zaznamenali u otázky číslo 6, kde odpovědím vévodilo občas se hodí.

Graf č. 2 Rozdělení četností užitečnosti agentur

Odpovědi na otázku číslo 6 byly natolik různorodé, že nebylo možné je nějak prakticky využít.

Tabulka č. 1 Konkurenční agentury

K posouzení stávající situace na trhu a zjištění konkurence mě posloužila otázka číslo 8. V případě první jmenované jsem každé agentuře přidělila určitý počet bodů dle následujícího postupu: 3 body, pokud byla první jmenovaná, 2 body, byla-li druhá a konečně 1 bod v případě třetí pozice. Agentury jsem pochopitelně seřadila podle nasbíraných bodů.

Tabulka č. 2 Pořadí agentur dle získaných bodů (otázka č. 12)

Výše uvedené pořadí potvrzuje úvahu vyslovenou v souvislosti s minulou otázkou, tedy nejznámějšími agenturami jsou Student Agency a GTS. Konečně otázka číslo 12 měla napovědět, zda mají studenti natolik vysoké nároky, že nejsou schopni nalézt agenturu, jež by jejich požadavkům odpovídala.

Graf č. 3 Rozdělení četností nespokojenosti se stávajícími agenturami (otázka č. 7)

Z výše uvedeného grafu je zřejmé, že naprostá většina (94%) respondentů má alespoň občas potíže s nalezením agentury odpovídajících kvalit.

Otázka číslo 9 nám posloužila ke zjištění, o jaké služby je ze strany studentů největší zájem, popřípadě které služby zcela postrádají.

Graf č. 4 Četnosti preferovaných služeb (otázka č. 4)

Nejčastější návrhy byly směřovány na rozšíření spolupráce v oblasti personalistiky, pracovních záměrů v zahraničí i tuzemsku a rozvíjení jazykových schopností všeobecně.

Graf č. 5 Rozdělení četností návštěvnosti agentur (otázka č. 3)

Bezpochyby nepříjemným zjištěním bylo, že 76% respondentů využívá služeb agentur pouze jednou do roka či vůbec. Každý subjekt bezpochyby v něčem vyniká, v jiném zaostává. Jak je tomu v případě studentských agentur, napovídají otázky 10-11.

Graf č. 6 Slabé stránky (otázka č. 10)

Graf č. 7 Silné stránky (otázka č. 11)

Naprostá většina (94%) se řadí do věkové kategorie 22 až 25 let, jsou rovnoměrně rozloženi na obě pohlaví.

Doporučení a závěr

Cílem mé seminární práce na téma „Zda se nechat zaměstnat nebo založit vlastní firmu“ , bylo zjistit zda je výhodnější podnikat a nebo se nechat zaměstnat jinou firmou.

Dosažené výsledky jsem analyzovala a vytvořila dílčí závěry. Mnohy jsem se dostala do situace, kdy na jedné straně existovala otázka s pozitivním vlivem, argumentující pro založení nové agentury, na druhé straně však otázka s vlivem zcela opačným. Většina respondentů soudí, že se agentury alespoň trochu hodí, při tom však navštěvuji agentury zpravidla pouze jednou do roka. Téměř každému respondentovi se stalo, že nemohl najít agenturu odpovídající jeho požadavkům. Došlo ke střetu na poli silných a slabých stránek, jímž prakticky v obou případech vévodila problematika informačního servisu.

Mezi nejoblíbenější služby patří zprostředkovaný kontakt se zahraničím v oblasti studia i práce. Otevřené odpovědi měly spíše negativní charakter.

Po pečlivém zvážení argumentů jsem se rozhodla, že zkusím novou agenturu přeci jen založit. Zaměřím se především na žádanou spolupráci v oblasti zahraničních programů. Rozšířím databázi svých kontaktů v jednotlivých zemích, zpočátku se zaměřím  jen na ty nejžádanější, později přidám další. Dobré jméno si však pokusím vytvořit 12 kvalitními službami zastřešenými adekvátním informačním servisem a schopnými zaměstnanci.

Na začátek se pokusím získat studenty prostřednictvím promo akcí, později by měli díky dobré zkušenosti přicházet studenti sami, popřípadě přivádět další na základě doporučení.

The post Marketingový výzkum – seminární práce first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

   Otázka: Podnikatelský záměr – cukrárna

   Předmět: Ekonomie a podnikání

   Přidal(a): Karlitos

PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR

Téma: Cukrárna Vranka

Jméno žáka: Karel Vrana

Úvod                                                                                                                                               

Téma tohoto podnikatelského pro mě nebylo obtížné zvolit, jelikož jsem již měl určitou představu. Od doby kdy se má sestra vyučila v oboru cukrář, jsem začal uvažovat, že bych si v budoucnu založil vlastní cukrárnu, kde by moje sestra zastupovala práci prodavačky a dále by měla na starost objednávky zboží.

Ještě před definitivním rozhodnutím, zda zvolit tento obor, jsem si pokládal otázku, jestli má vůbec budoucnost. Obecně: lidé mají čím dál tím více práce, méně času a častěji využívají služeb. To se týká i mého oboru.

Nad tím, kde budu svou cukrárnu provozovat jsem dlouho nepřemýšlel. Jako vhodnou lokalitu pro provozování cukrárny jsem si vybral místo nedaleko náměstí ve Valašském Meziříčí. Ve městě žije 22 000 obyvatel, tudíž si myslím že, na toto množství lidí je jedna cukrárna, která se tam nyní nachází nedostačující.

V následujících kapitolách se budu snažit uvést bližší informace o: podniku a jeho založení, finanční strukturu a rozpočet, marketing podniku, průzkum a segmentaci trhu apod.

1.Základní údaje o firmě

Název:                                    Karel Vrana

Sídlo:                                      Podlesí 96, Valašské Meziříčí, 75701

Provozovna:                           Králova 1285, Valašské Meziříčí, 75701

Majitel:                                   Karel Vrana, 22. 5. 1993, Podlesí 96, Valašské Meziříčí

předmět podnikání:                Maloobchod

právní forma:                          Živnost volná

datum zahájení podnikání:     1. 1. 2015

kontaktní osoba:                     Karel Vrana

telefon:                                    776 596 997

e-mail, webové stránky:         karlosvrana@centrum.cz, www.vranka.cz

IČO:                                       25462865

DIČ:                                       CZ25462865

bankovní spojení:                   151515155/0300

otevírací doba:                        Po-Pá 8:00 – 18:00,  So 8:00 – 12:00

2.Podmínky pro vznik firmy

Předmětem podnikání je dle Živnostenského zákona Velkoobchod a maloobchod. Právní forma podnikání bude živnost volná z důvodu nejjednoduššího způsobu založení. Podmínkou pro tento druh živnosti je pouze dosažení věku 18-ti let, způsobilost k právním úkonům a trestní bezúhonnost, což dokazuji čistým trestním rejstříkem. U této živnosti není požadována žádná speciální kvalifikace

Pro získání živnostenského oprávnění je nutno nejdříve podat žádost na živnostenský úřad. Zřízení živnosti nás bude stát 1 000 Kč. Spolu s žádostí je potřeba dodat výpis trestního rejstříku, který nesmí být starší než 3 měsíce. Ten je možno si obstarat na kterékoliv pobočce České pošty nebo na místech Czech pointu. Tento výpis musí být opatřen kolkem v ceně 50 Kč. Dále je nutno požádat místní finanční úřad o vydání potvrzení o neexistenci daňových nedoplatků. Vystavení potvrzení je zdarma.

V případě, že máme všechny náležitosti k dispozici, jsou odevzdány Živnostenskému úřadu a vše je v souladu s živnostenským zákonem vydá úřad do 15 dní živnostenský list.

3.Vklady do firmy, zahajovací rozvaha

Financování nákladů na vybavení společnosti bude učiněno z vlastních zdrojů. Uvěr od banky bude použit na nákup zboží. Z vlastních zdrojů bude poskytnuto 150 000 Kč, které pocházejí z osobních úspor majitele firmy.

Finance z úvěru budou použity na nákup zboží do prodejny pro první měsíc podnikání. Výběr banky byl učiněn na základě několika nabídek od různých finančních úřadů. Hlavním kritériem byla výše úrokové sazby, která byla nabídnuta. Úvěr bude poskytnut bankou ČSOB a.s., pobočka Valašské Meziříčí ve výši 150 000 Kč. Úvěr je sjednán na 3 roky, měsíční splátka činí 4 667 Kč. Sjednaná roční úroková sazba činí 12 %. K poskytnutí úvěru bylo nutno doložit tento podnikatelský plán a poskytnout záruku. Příjemce úvěru byl nucen dát do zástavy svůj vůz Škoda Octavia.

Firma bude používat daňovou evidenci z důvodu větší jednoduchosti. Přechod na účetnictví se bude zvažovat později v případě splnění zákonných povinností. Daňová evidence bude vedena externí účetní firmou z důvodu úspor  nákladů.

Zahajovací rozvaha

Aktiva

DHM                                   45 140 Kč

Zásoby                                 150 000 Kč

Peníze a běžný účet          104 860 Kč

Celkem aktiva               300 000 Kč                                         

Pasiva                                                        

Vlastní vklad                                               150 000 Kč

Úvěr                                                               150 000 Kč

Celkem pasiva                                        300 000 Kč

4.Popis firmy

Společnost se zabývá prodejem cukrářských výrobků. Konkrétně se jedná o  různé druhy zákusků, dortů a cukrovinek. Nabízena je také možnost objednávání výrobků přes internetové stránky. Provozovna bude umístěna ve 2 místnostech bývalého kadeřnictví, ve kterém jsou další menší provozovny. První místnost bude sloužit jako prodejna, druhá jako menší sklad a kuchyňka. V prodejně bude umístěn prodejní pult s kávovarem, chladící vitrína, menší posezení pro zákazníky. Na stěnách za pultem budou připevněny regály pro drobné cukrářské výrobky. Otevírací doba bude pondělí – pátek od 8.00 – 18.00 a v sobotu od 8.00 – 12.00.

[Obrázek umístění provozovny]

V okolí cukrárny se nachází pár drobných provozoven – samoobsluha s potravinami, kadeřnictví, restaurace, prodejna oblečení pro děti. Hlavním hlediskem pro úspěšný provoz cukrárny je ale přítomnost základní školy, která se nachází naproti  přes silnici, kde denně dochází cca 400 dětí. V blízkosti je rovněž sídliště s několika panelovými domy.

Hlavními zákazníky by měli být především děti přicházející či odcházející ze školy. Dalšími klienty mohou být i lidé, kteří pocházejí z nedalekého sídliště a okolí.

4.1 Zakladatelský rozpočer

4.1.1 Rozpočet potřebného kapitálu

Tabulka 2: Rozpočet potřebného kapitálu

4.1.2 Rozpočet příjmů a výdajů

Tabulka 3: Předpokládané měsíční příjmy

Tabulka 4: Předpokládané měsíční výdaje

 Tabulka 5: Předpokládaný měsíční zisk

4.2 Zaměstnanci ve firmě

Firma bude mít zpočátku jednoho zaměstnance, který se bude starat o prodej. Jako kvalifikace stačí výuční list nejlépe však v oboru cukrář, pro lepší přehled o prodávaném zboží. Na tuto kvalifikaci bude přihlíženo i v případě dalších přijímaných pracovníků pokud se firmě bude dařit. Ti by případně byli hledáni ve spolupráci s úřadem práce.

Zaměstnanec bude přijat na dobu neurčitou se zkušební dobou 3 měsíce. Předpokládaná mzda je 20 000 Kč. Odměny ve výši 5 – 10 % za zvýšené prodeje nad předpokládané tržby nejsou ve mzdě započteny. V seznamu příloh je vzor pracovní smlouvy sepsaný mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

4.3 Organizační struktura firmy

Ve firmě bude použita lineární struktura firmy. Jelikož firma bude mít z

počátku pouze 1 zaměstnance, tak ten bude přímo podřízen majiteli firmy.

Co vložit jako přílohy:

Příloha I: Inventární karta majetku

Příloha II: Mapa provozovny

Příloha III: Žádost o vydání živnostenského listu

Příloha IV: Žádost o výpis z rejstříku trestů

Příloha V: Pracovní smlouva

The post Podnikatelský záměr – cukrárna first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

   Otázka: Výběr vhodné banky pro podnikatele

   Předmět: Ekonomie / Peněžnictví

   Přidal(a): Alena

SAMOSTATNÁ ROČNÍKOVÁ PRÁCE Z EKONOMIKY

Peněžnictví

Výběr vhodné banky pro podnikatele (FO) – srovnání, vyhodnocení produktů, zdůvodnění (přílohy, grafy, statistické tabulky).

Anotace

Cílem mé ročníkové práce je najít nejvhodnější bankovní ústav s těmi nejlepšími podmínkami pro podnikatele. Dále se budu zabývat srovnáním produktů 3 vybraných bank a to v oblasti podnikatelských účtů a úvěrových produktů.

Úvod

Vycházíme ze situace, kdy pan Ludvík Navrátil chce začít podnikat a žádá banku o půjčku 100 000 Kč.Hledá samozdřejmě co nejnižší úvěr a účet bez poplatků.

V mé ročníkové práci nejprve vyberu 3 banky a poté budu porovnávat ceny a podmínky jejich produktů.

Toto téma jsem si vybrala, protože v dnešní době je na trhu mnoho bank, produktů a služeb, které jsou často velice rozdílné. Proto je důležité projít si všechny druhy nabídek. Díky této ročníkové práci, budu mít přehled alespoň o 3 z nich.

1       Vybrané banky

1.1             ČSOB

Tato banka je zástupce tradiční, velké, stabilní korporace, která má dlouholetou tradici.

1.2             RaiffeisenBank

Po fůzi Ebanky a RaiffeisenBanky vznikla tradiční banka s moderními prvky a nejlepším internetovým bankovnictvím v ČR

1.3             Equa Bank

Nová banka vybudovaná nedávno od základů s moderním přístupem ke klientovi a jako jediná z malých bank nabízí účet pro podnikatele

2       Podnikatelský účet

2.1             ČSOB

Konto je určené živnostníkům, drobným podnikatelům a menším firmám se sídlem nebo podnikáním se sídlem v České republice. Součástí konta je platební karta MasterCard Business Standard, se kterou se dají provádět finanční operace v síti České pošty

Při zakládání konta pro fyzické osoby je třeba předložit živnostenský list, koncesní listinu nebo žádost o přidělení IČO + občanský průkaz.

2.1.1      Výhody

S kontem provedete měsíčně 10 tuzemských elektronických plateb zdarma (vč. trvalých příkazů). Mezi další přednosti patří:

• 5 tuzemských příchozích plateb zdarma
• nepřetržitý přístup k penězům
• 5 výběrů z bankomatů ČSOB zdarma
• vklady do vkladového bankomatu ČSOB zdarma
• zdarma mezinárodní embosovaná bezkontaktní platební karta pojištěná proti ztrátě a krádeži
• zdarma jedna transakce tuzemského platebního styku zadaná písemnou formou prostřednictvím sběrného boxu
• dostupnost povoleného přečerpání účtu s limitem podle možností klienta
• přehled o veškerém dění na účtu prostřednictvím e–mailu nebo SMS zpráv
• konzultace, ověření podkladů a vyhodnocení žádosti o poskytnutí povoleného přečerpání účtu
• ČSOB Elektronické bankovnictví k obsluze účtu prostřednictvím osobního počítače nebo telefonu

2.1.2      Ceny

Cena konta                                                           115,00 Kč

Příchozí platby                                                      3,00 Kč

Odchozí platby                                                     6,00 Kč

Platební karta                                                       ZDARMA

Internetové bankovnictví                                      ZDARMA

Výběr z cizího bankomatu                                     35,00 Kč

Výpisy                                                                  ZDARMA

2.2             Raiffeisen Bank

Při zakládání konta pro fyzické osoby je třeba předložit doklad totožnosti fyzické osoby podnikatele nebo osoby jednající jménem právnické osoby. Doklad opravňující k podnikání – výpis z obchodního rejstříku, živnostenský list, koncesní listinu apod. Minimální vklad musí být 1000 Kč. Být podnikatelem či firmou registrovanou na území České republiky nebo v zahraničí do 12 měsíců od vzniku, tj. zápisu v Obchodním rejstříku.

2.2.1      Výhody

• neomezený počet tuzemských elektronických transakcí
• neomezený počet výběrů z bankomatu kterékoli banky v ČR i v zahraničí
• pojištění Asistenční služby pro podnikatele včetně Právní asistence
• vedení kontokorentního úvěru, který máte možnost čerpat již po 3 měsících
• neomezený osobní účet eKonto KOMPLET zcela zdarma

2.2.2      Ceny

Cena konta                                                           99,00 Kč

Příchozí platby                                                      ZDARMA

Odchozí platby                                                     ZDARMA

Platební karta                                                       ZDARMA

Internetové bankovnictví                                      ZDARMA

Výběr z cizího bankomatu                                     ZDARMA

Výpisy                                                                  ZDARMA

2.3             Equa Bank

Při zakládání konta pro fyzické osoby je třeba předložit živnostenský list, koncesní listinu nebo žádost o přidělení IČO + občanský průkaz.

2.3.1      Výhody

• internetové bankovnictví
• příchozí a odchozí tuzemské platby zdarma
• bezkontaktní platební karta
• výběry ze všech bankomatů v ČR zdarma
• možnost libovolně měnit disponenty k účtu

2.3.2      Ceny

Cena konta                                                           99,00 Kč

Příchozí platby                                                      ZDARMA

Odchozí platby                                                     ZDARMA

Platební karta                                                       ZDARMA

Internetové bankovnictví                                      ZDARMA

Výběr z cizího bankomatu                                     ZDARMA

Výpisy                                                                  ZDARMA

3       Úvěrové produkty

3.1             ČSOB

Rychlý úvěr na podnikání je určen:

• pořízení nového vybavení kanceláře, provozovny nebo dílny či společnosti
• pořízení ostatních podnikatelských potřeb investičního charakteru
• financování marketinkových a jiných propagačních materiálů
• úhradu nákladů spojených s reklamou vaší firmy

3.1.1      Výhody

• rychlost poskytnutí
• minimum požadovaných dokumentů
• úvěrové limity do 300 tis. Kč poskytují bez zajištění
• profinancují většinu podnikatelských potřeb
• nepožadují podíl vlastních zdrojů
• banka nesleduje účel pro potřeby čerpání úvěru
• prostředky z úvěru převedou po podpisu smlouvy o úvěru na podnikatelův platební účet v ČSOB
• splátky měsíční anuitní
• úroková sazba fixní s fixací na celou dobu trvání úvěru

3.2             RaiffeisenBank

Podnikatelská rychlá půjčka je určena podnikateům:

• podnikajícím nepřetržitě alespoň 12 měsíců
• nemají závazky po splatnosti vůči státu a finančním institucím
• co mají roční tržby ve výši od 300 000 do 50 000 000 Kč

3.2.1      Výhody

• možnost půjčky až do výše 7,5 milionů
• od 30 000 do 3 000 000 Kč ibez zajištění nemovitostí
• volba typu úvěru– účelový nebo neúčelový
• stačí předložit jedno daňové přiznání za poslední uzavřené účetní období
• ´volitelná doba fixace úrokové sazby
• zdarma pojištění úvěru pro případ smrti a trvalých následků způsobených úrazem pro podnikatele
• pojištění proti nemožnosti úvěr splácet v případě nemoci

3.2.2       Podmínky pro získání

• vyplnění a podepsání žádosti
• předložení jednoho daňové přiznání za poslední uzavřené účetní období
• předložení potvrzení, vůči nedlužnosti státním orgánům na daních a sociálním zabezpečení

3.3        Equa Bank

Úvěr je určen:

• fyzickým osobám – podnikatelům
• právnickým osobám – vybraným právním formám (s.r.o., v.o.s., k.s., malé a.s.)
• subjektům s oprávněním podnikat v ČR

3.3.1      Výhody

• zrychlený proces schvalování
• zjednodušené dokumentační požadavky
• operativní financování podnikatelských potřeb

Závěr

Pokud bych měla srovnat naše tři banky, pak parametry úvěrů mají podobné, lišící se pouze v úrokové sazbě, která se ale stanovuje individuálně dle výsledků hospodaření, oboru podnikání atd.. U všech tří bankovních institucí musíte dokládat výsledky a min.
1 daňové přiznání za loňský rok, kde si ověří Vaši platební schopnost, aby Vám mohla vůbec nějaké peníze půjčit. Avšak pan Navrátil, nemá žádnou historii a nemá jak doložit výsledky svého hospodaření. Žádná banka mu v současné době nepůjčí ani korunu. Proto je donucen soudit banky pouze podle ceny jejich účtů

ČSOB má rozmanitou škálu produktů určené pro náročné klienty.Mají například vkladové bankomaty, kdy můžete vložit hotovost na účet zdarma a nemusíte čekat na pokladně.

RaiffeisenBank má výhodné podmínky pouze první rok vedení účtu pro začínající podnikatele, poté účet přejde na normální poplatkování a je poměrně drahý. Na druhou stranu mají v RaiffeisenBank vynikající internetové bankovnictví multiměnovým účtem a jednoduchým ovládáním.

EquaBank se zeměřuje na bezhotovostní styk. Nemají pokladny ani vkladomaty a tudíž pro podnikatele, který potřebuje hotovost, je nevhodná. Je sice nejlevnější, ale má omezené služby. Avšak má nejlevnější bankoní účet.

Pro pana Navrátila je v součatné době nejvhodněší Equa Bank, protože má nejlevnější služby ohledně bankovního účtu. Našemu začínajícímu podnikateli bych doporučila, jít jinou cestou  než půjčit si v bance nebo bych mu doporučila ať dělá něco jinýho.

Použité zdroje informací

ČSOB. [online]. 2014 [cit. 2014-11-17]. Dostupné z:http://www.csob.cz/cz/Stranky/default.aspx

Equabank. [online]. 2014 [cit. 2014-11-17].
Dostupné z: http://www.equabank.cz/?cid=cpc_adwords_Brand_Equa_v3

RaiffeisenBank. [online]. 2014 [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://www.rb.cz/

The post Výběr vhodné banky pro podnikatele – seminární práce first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Podnikatelský plán

Předmět: Ekonomie

Přidal(a): TerezaNie<>seznam.cz

Podnikatelský plán: 

Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti

Zpracovala: Tereza Niedźwiedźová, 3.S

Název projektu:

Lanové centrum Matterhorn

Se sídlem:

Lanové centrum Matterhorn

Horní Adršpach 96

549 52, Adršpach

Kontaktní údaje:

+420 777 326 354

www.lanacmatterhorn.cz

Předmětem podnikatelského záměru je vystavění Lanového centra Matterhorn v blízkosti Adršpašských skal, který před vstupem do skal a poté případným zájmem o horolezecké aktivity na skalách poskytne návštěvníkům základní kurzy lezení na umělé stěně.

Jedná se o zážitkovou pedagogiku, ve které (včetně umělé stěny) bude zahrnuta také aktivita na vysokých lanových překážkách (1,5 metru nad zemí).

Po případný zájem ,, klientů“  budou v Lanovém centru Matterhorn k dispozici instruktoři připraveni  vzít klienta do terénu Adršpašských skal.

Součástí Lanového centra Matterhorn bude také vzdělávací středisko pro zájemce o instruktorské certifikáty včetně výukového programu volnočasových aktivit.

Údaje o vlastníkovi:

Jméno a příjmení:

Tereza Niedźwiedźová

Datum narození:

31.3.1990

Bydliště:

Rybí 90, 742 65

Vzdělání:                                         

SOŠ obchodu a služeb, Štursova 14, Olomouc; SŠ sociální péče a služeb, Zábřeh na Moravě

Praxe:

2012 – 2013 – výuka programu DDM

2012  -vedení táborů z pozice instruktora

2013 – instruktor lanových aktivit Bozeňov

Lanové centrum Matterhorn bude provozovat Tereza Niedzwiedzová, a to na základě vydaného živnostenského oprávnění. Podnikatelka povede daňovou evidnci.

Nabízené služby:

• Kurzy lezení a lanové aktivity:

• Základní kurzy výuky lezení na umělé stěně

• Adrenalinový park vysokých lanových překážek (lanové aktivity)

• Skalní lezení s instruktorem v Adršpašských skalách a na Křížovém vrchu

• Provoz her pedagogického zaměření:

• Iniciativní hry pro rozvoj osobnosti

• Tábory pro děti zaměřené v období od prepubescence do adolescence zaměřený na rozvoj osobnosti

• Nabídka instruktorských kurzů

• Lanových aktivit

• Skalního lezení

• Volnočasových aktivit

• Průvodce lezení ve vysokých horách

• Nabídka výukových programů

• Horolezecké metodiky

• Volnočasových aktivit

• Zážitkové pedagogiky

• Meteorologické výuky

• Kurzy záchrany ve vysokých horách a při skalním lezení

Zaměření služeb na cílovou skupinu:

Nabízené služby jsou určené pro turisty, děti se zájmem o táborovou činnost i místní obyvatelé Adršpachu a dále zájemce o certifikované vzdělání.

Velkou cílovou skupinu by mohli tvořit zahraniční turisté, kteří navštěvují tato místa z blízkého Německa, či Polska.  Domníváme se takto, neboť největší zájem o vstup do skal a vstup do muzea, zaměřené na skalní lezení, tvoří právě tito lidé. Dle statistiky z návštěvnosti skalního města (což činí 250 000 turistů ročně) předpokládáme vysoký zájem o tyto aktivity.

Rozsah věkové hranice pro samostatný vstup klientů není přesně vymezen, ale na každou atrakci je určen minimální věk, který se řídí řádem podle dosavadních standart určené Lanovým školícím centrem Proud a.s.

Výjimku také tvoří instruktorské kurzy, které je možno získat po uplynutí zletilosti věku 18 let.

Grafy a průzkumy trhu

Graf průzkumu trhu (návštěvnost muzea zaměřená na skalní lezení oproti jiným muzeí)

Graf návštěvnosti dle národností

Taková cílová skupina, jako je německá národnost, by znamenala pro náš projekt, vyšší cenové relace než v dosavadních lanových centrech vystavěných na území ČR. Z toho vyplývá větší investice, do lepších lanových překážek, které se v ČR zatím nevyskytují.

Konkurence

V České Republice se vyskytuje 12 lanových center ve všech krajích kromě Královéhradeckého kraje, který se nyní chystáme obsadit my s naším Lanovým centrem Matterhorn. Výhodou pro nás také je, že skály, které jsou v blízkosti, poutá určitou skupinu lidí se zájmem či fascinací pro horolezectví.

Samostatná konkurence ostatních lanových center je taková, že v blízkosti (sousední kraje) lanové centra neprovozují programy zaměřené na táborové aktivity, či certifikované školení.

Co se týče překážek Lanového centra Matterhorn, pro výše uvedené skutečnosti vysoké návštěvnosti německých turistů, chystáme se zde o vystavění lanových překážek, které zatím v ČR nemají zázemí, naopak se těší velké oblibě v zahraničních velkých měst jako je Liverpool, Berlín aj.

Vybavení areálu:

• Překážky budou postaveny firmou Petzl s.r.o. , která zaručuje každoroční revize zdarma. Materiál, který firma započte, zapíše do faktury. Předběžná dohoda o ceně za vystavění překážek včetně použitého materiálu činí: 4 000 000 Kč.
• Potřebný materiál pro uskutečnění nabízených služeb viz . zde :

Materiál je vypočten pro začínající 1. rok.  Po tomto roce, vypracujeme názorný graf, dle návštěvnosti Lanového centra Matterhorn, a případný materiál se dokoupí.

Dodavatelé:

Petzl s.r.o. – dodaný materiál dle potřeby, s firmou jsou sjednané slevy na materiál, obdržení sponzorských darů, také každoroční revize překážek včetně materiálu

Rock empire – dodaný materiál dle potřeby, s firmou jsou sjednané slevy na materiál, obdržení sponzorských darů

Personál:

V prvním roce, bude provoz zajištěn spíše brigádníky a zaměstnanci na poloviční úvazek.

Všechen tento personál bude řádně proškolen, a projdou sami certifikovaným programem. Budeme vyhledávat lidi, se širokými zkušenostmi pro outdoorové sporty.

Zaměstnanci na poloviční úvazek budou mít na starost údržbu Lanového centra Matterhorn, budou schopni vykonat základní drobné opravy. Zahrnuty budou úkony jako je sekání trávníku, zbavování se plevele,nečistot a tomu podobné činnosti.

Tito zaměstnanci budou placeni časovou hodinovou mzdou v rozsahu 60 Kč.

Instruktoři (převážně brigádníci) budou odměněni sazbou 200 Kč paušál/den, dále 20% z každého obslouženého zákazníka. Instruktoři budou provádět práci v počtu dvou či třech, podle počtu zákazníků, či objednaných skupin.

Dle náboru dětí na táborovou činnost, se rozhodne, kolik bude potřeba odpovědných pracovníků.

Pracovníci, kteří budou potřeba pouze pro školení kurzů, budou vybírání individuálně a to na základě výběrového řízení. Cena se stanoví po té dohodou.

Odhadovaný počet zaměstnanců pro 1.rok je 10. (údržbářů 2, instruktorů 8)

Swot analýza:

Silné stránky:

• Lanové centrum jediné v Královéhradeckém kraji
• Jediné lanové překážky v ČR
• Aktivní lokalita blízko Adršpašských skal
• Návštěvnost německých a ostatních zahraničních turistů

Slabé stránky:

• Otevření pouze ve třech ročních období
• V případě nepříznivého počasí omezený počet návštěvníků, znepřístupnění lanových překážek

Příležitosti:

• Podpora rozvoje trhu práce, po víceletém provozu tohoto centra
• Rozvoj cestovního ruchu pro místo, ve kterém se Lanové centrum Matterhorn nachází
• Lanové centrum viditelné ze vstupu do skalního města

Hrozby:

• Sezónnost

Finanční plán: přehled příjmů a výdajů:

Pozn. Ceny jsou vypočteny bez DPH

The post Podnikatelský plán – seminární práce first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

   Otázka: Účelové a neúčelové úvěry

   Předmět: Ekonomie

   Přidal(a): Veronika

Úvod

V současné době poskytují úvěrové produkty banky a stavební spořitelny. Z hlediska využití finančních prostředků z úvěrových produktů se tyto rozdělují na účelové a neúčelové, přičemž výhodnější bývají zpravidla pro klienty úvěry účelové, kde úrokové sazby, které s aktualizacemi vyhlašují konkrétní finanční instituce, bývají nižší, a které slouží převážně pro financování bytových potřeb klientů. Bývají také zvýhodněny možným daňovým odpočtem pro klienty.

Účelové úvěry pro financování bytových potřeb poskytují banky a stavební spořitelny.

U banky se jedná o hypoteční úvěr, u stavebních spořitelen se jedná o úvěr překlenovací a o úvěr řádný. Překlenovací úvěr slouží pro překlenutí doby, než má klient na svém účtu stavebního spoření naspořenu částku, kterou určuje konkrétní stavební spořitelna, převážně cca 40% částky, kterou si chce klient půjčit. Po dospoření uvedené částky přechází překlenovací úvěr v úvěr řádný, kde klient již nedospořuje požadovanou částku vkladu, ale splácí pouze výši poskytnutého úvěru a úroky, které stanoví v rámci  smlouvy o úvěru  příslušná stavební spořitelna.

1.     ÚČELOVÉ ÚVĚRY

1.1      Hypoteční úvěr

Účelový hypoteční úvěr slouží převážně k financování bytových potřeb klientů. Je nutné vědět, že u účelového hypotečního úvěru banka sleduje účel použití hypotečního úvěru. Odchylka od účelu úvěru, doloženého ve smlouvě o hypotečním úvěru, se považuje za porušení úvěrových podmínek. U neúčelového hypotečního úvěru banka nezkoumá účel úvěru, klient nedokládá, pro jaký účel si chce úvěr vzít a nazývá se americká hypotéka.

1.1.1     Hypoteční úvěr účelový

Hypoteční úvěr účelový poskytují banky, úrokové sazby jsou nižší než u úvěrů neúčelových. Konkrétní úrokové sazby a podmínky jeho poskytnutí vyhlašují jednotlivé banky.

Účelový hypoteční úvěr musí splňovat tyto podmínky: žadatelem musí být osoba starší 18ti

let, způsobilá k právním úkonům, musí být v produktivním věku (tj. do 70ti let) po celou dobu trvání úvěru (věk klienta = den/měsíc/rok podání návrhu – den/měsíc/rok narození). V případě, že o úvěr žádá více žadatelů, podmínkou produktivního věku nemusí splňovat všichni žadatelé. Stačí, aby podmínku produktivního věku splňoval žadatel, který má příjem dostačující na splácení min. 50% požadované výše úvěru. Hypoteční úvěr účelový lze poskytnout na: koupi nemovitosti, převod členských práv povinností v družstvu, resp. jiné právnické osobě, získání práv a povinností včetně práva nájmu k bytu (podmínkou je zejména užívání zkolaudovaného bytu po dobu nejméně 20 let pro účely trvalého bydlení a po uplynutí této lhůty převod do osobního vlastnictví), vypořádání majetkových poměrů spojených s nemovitostí nebo s družstevním podílem (vypořádání společného jmění manželů, vypořádání dědictví, vypořádání společného spoluvlastnictví), výstavbu nemovitosti, rekonstrukci, modernizaci a opravu nemovitosti, přeúvěrování (refinancování) dříve poskytnutých úvěrů (půjček) použitých na investice do nemovitostí nebo družstevního podílu apod. Hypoteční účelový úvěr lze použít i na financování nemovitého příslušenství nemovitostí tj. například bazénu, garáže, krbu, oplocení, sauny, apod.  V případě, že je poskytován hypoteční úvěr na koupi rozestavěné nemovitosti, požaduje banka vyjádření klienta o tom, z jakých prostředků dokončí financování koupi nemovitosti (z výnosu stavebního spoření, které má založeno, z průběžně našetřených prostředků z měsíčních příjmů) a doložení existence těchto finančních prostředků (např. výpisy z účtu ze stavebního spoření, penzijní fondy, podílové fondy atd..)

U účelových hypotečních úvěrů existují dva typy úvěrových produktů v souvislosti se splácením výší úroků a to období s fixací, která bývá stanovena jednotlivými bankami zpravidla na dobu 1-10 let (po toto období klient splácí úroky ve stejné výši, před ukončením tohoto fixačního období nabídne banka aktuální úrokové sazby) a úvěr s variabilní (pohyblivou) úrokovou sazbou, kterou v průběhu splácení úvěru v pravidelných intervalech vyhlašuje banka, u které se úvěr čerpá.

1.1.2     Refinancování

Refinancování účelového hypotečního úvěru je splacení existujícího úvěru novým úvěrem poskytnutým témuž jedinci. Refinancovat je možné úvěr od finanční instituce, Tento úvěr lze poskytnout vždy osobě, která je dlužníkem z příslušného smluvního vztahu (ze vztahu, který je refinancován) popř. rodiče/děti.K  vyrovnání (refinancování) dříve poskytnutých bankovních úvěrů poskytnutých na investice do nemovitosti nebo družstevního podílu je nutné vždy předložit smlouvu o poskytnutí úvěru nebo půjčky, který(á) je předmětem refinancování. Další potřebné podklady a podmínky pro poskytnutí tohoto úvěru stanoví příslušná banka, u které se úvěr refinancuje. V případě peněžního ústavu (banky, stavební spořitelny) je písemné potvrzení o zůstatku úvěru/půjčky vyžadováno až jako podmínka čerpání úvěru. Potvrzení nemusí být úředně potvrzeno.

1.1.3     Vypořádání

Vypořádání majetkových poměrů se musí vždy týkat jen vypořádání nemovitého majetku nebo družstevního podílu. Vypořádání společného jmění manželů je možné pouze v souvislosti s rozvodem. Pokud se tedy manželé nerozvádí nebo nejsou již pravomocně rozvedeni, pak není možné vypořádání společného jmění manželů financovat účelovým finančním úvěrem. Podmínkou pro schválení úvěru je vždy doložení pravomocného rozsudku  soudu. Hodnota vypořádání nemovitého majetku nebo družstevního podílu musí být v předložených dokumentech jednoznačně uvedena (notářský zápis o vypořádání společného jmění manželů, dohoda o vypořádání společného jmění manželů před rozvodem nebo po rozvodu nebo rozhodnutí/usnesení soudu). V případě, kdy nemovitost je ve vlastnictví více spoluvlastníků tzn. Podílovém spoluvlastnictví, pak je možné vypořádat i na základě smlouvy/dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Spoluvlastníci se mohou dohodnout na zrušení spoluvlastnictví a jeho vzájemném vypořádání, a to právě na základě smlouvy/dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Nedojde-li k dohodě, zruší spoluvlastnictví a provede vypořádání na návrh některého spoluvlastníka soud, a to na základě rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Účelový hypoteční úvěr je možno využít i při vypořádání majetkových vztahů  nemovitostí  v rámci dědictví.

Dlouhodobý hypoteční úvěr má své výhody: úvěr umožňuje rozložení dluhu na delší období a tím také nižší splátky, je možný okamžitý nákup nemovitosti v současných cenách bez nutnosti dlouhodobého spoření, banka nemůže hypoteční úvěr vypovědět před splatností, pokud klient plní úvěrové podmínky, možnost získat státní finanční podporu v případě vzniku nové bytové jednotky s pomocí hypotečního úvěru.

Státní podporu lze získat na těchto podmínek: žadatel při koupi staršího bytu nebo rodinného domu s jedním bytem splňuje podmínku věku do  36 let, byt nebo rodinný dům s jedním bytem je na území České republiky – to žadatel doloží výpisem z katastru nemovitostí (list vlastnictví), v případě koupě rodinného domu s jedním bytem a u koupi bytu musí uplynout nejméně 2 roky od nabytí vlastnictví jeho prvním vlastníkem, státní příspěvek se vztahuje na hypoteční úvěr, jehož část nepřekročí 1,5 milionu Kč u úvěru poskytnutého na koupi rodinného domu s jedním bytem a 800 tisíc Kč u úvěru poskytnutého na koupi bytu, dále musí být s žadatelem uzavřena Smlouva o hypotečním úvěru.

1.2      Překlenovací úvěr, řádný úvěr ze stavebního spoření

Jedná se o úvěry účelové. Tyto typy úvěrů poskytují stavební spořitelny. Slouží převážně jako doplňkové produkty k dofinancování bytových potřeb klientů v návaznosti na poskytnuté úvěry hypoteční. Konkrétní podmínky získání a čerpání stanovují pro klienty příslušné stavební spořitelny.

2.     NEÚČELOVÉ ÚVĚRY

2.1      Spotřebitelský úvěr

Spotřebitelský úvěr je určený pro jednotlivce na nepodnikatelské účely, například na nákup spotřebního zboží, automobilu, pořízení, vybavení nebo modernizaci bytu či rodinného domu. Podmínky získání úvěru jsou často velmi jednoduché: stačí věk nad 18 let, české občanství nebo trvalý pobyt na území ČR. Vždy je ale potřeba dobře zhodnotit veškeré podmínky a hlavně schopnost do budoucna úvěr splácet, aby nedocházelo k platební neschopnosti a předlužování. Výhodou spotřebitelského úvěru je okamžité uspokojení současných potřeb bez nutnosti dlouhodobě spořit. Nevýhodou je, že klient zaplatí víc, než si půjčí (půjčená částka+úrok), většinou musí prokázat pravidelný příjem a jeho výši, další nevýhodou spotřebitelského úvěru je nemožnost snížit klientem daňový základ (nemůže si odepsat úroky jako u úvěrů účelových).

2.2      Konsolidační úvěr

Slouží k refinancování a sloučení více úvěrů spotřebitelských, obvykle s nižší splátkou. Konkrétní podmínky pro čerpání stanovují pro klienty jednotlivé banky.

2.3      Kontokorentní úvěr

Kontokorentní úvěr je určen: klientovi, který je podnikatelem (fyzickou nebo právnickou osobou) a který: je oprávněn podnikat na území České republiky a také zde podniká, má na území České republiky vlastní daňovou povinnost, splňuje podmínky příslušných právních předpisů pro přijetí úvěru. Dále je určen obcím, svazkům obcí, krajům, příspěvkovým organizacím zřízeným obcí nebo krajem, právnickým osobám založeným obcí nebo krajem, dále klientům bank k jejich běžnému účtu.

Jde o krátkodobý úvěr, který dává banka svému klientovi k běžnému účtu. Banka mu na tomto účtu umožní čerpat finanční prostředky do mínusu. Úvěr se může opakovat, jakmile klient částku, kterou si půjčil i s úroky, vloží zpět na svůj účet. Banka stanovuje limitní částku, do které lze tento typ úvěru čerpat. Pokud klient tuto hranici překročí, musí počítat s vysokým penále.

Pokud si chce klient zažádat o kontokorentní úvěr, musí splnit následující podmínky: musí mít vedený běžný účet alespoň tři měsíce u banky, kterou žádá o úvěr. Na tento účet musí také chodit pravidelný a dostatečně vysoký příjem. Některé banky vyžadují průměrný zůstatek na účtu. Výši zůstatku na běžném účtu stanovují banky. Jeho výše se pohybuje v rozmezí od jednonásobku až trojnásobku měsíčního příjmu.
Kontokorentní úvěr má své výhody i nevýhody. Výhodou je, že má klient peníze kdykoliv k dispozici, nemá přesně dáno, do kdy musí danou hotovost vrátit zpět. Většina bank má nastavenou maximální délku jednotlivých období, během které může být účet přečerpaný, klient nemusí řešit možnost předčasného splacení – peníze může vrátit prakticky kdykoliv, klidně hned druhý den. Hlavní nevýhodou kontokorentního úvěru je, že kontokorentem (finančními prostředky z běžného účtu) se dají řešit jen krátkodobé situace, protože většina bank požaduje vrácení peněz do určité doby na účet, úroky z uvedeného úvěru nejsou daňově uznatelné. Kontokorent také není určen pro situaci, kdy vám chybí velké množství peněz. Velkým omezením je také rámec úvěru (maximální možná částka k výběru), který má každá banka i každý klient podle zůstatku na běžném účtu nastavený jinak. Tento rámec totiž nelze překročit a vy si tím pádem nemůžete půjčit víc, než vám dovoluje.

2.4        Eskontní úvěr

Jde o krátkodobý úvěr. Slouží podnikatelům (fyzickým i právnickým osobám), kteří potřebují ke svému podnikání rychle peněžní prostředky, mají pohledávky u svých odběratelů a nechtějí si brát dlouhodobější úvěr. V České republice není zatím moc oblíbený, a proto ho nabízí jen málo bank. Samozřejmě jsou s eskontním úvěrem spojená určitá rizika. Pokud totiž klientův odběratel neproplatí bance pohledávku do data její splatnosti, pak musí klient směnku (kterou od vás banka odkoupila) proplatit z vlastních zdrojů. Vzniká tím tedy nebezpečí dalšího, tentokrát nákladnějšího, zadlužení. Směnka, kterou od vás banka odkupuje, je písemným dokladem o finanční pohledávce/závazku. Jde o zákonem upravený cenný papír, který dlužníka zavazuje k úhradě uvedené částky ve prospěch majitele směnky. Mezi výhody tohoto úvěru patří: možnost využití finančních prostředků ještě před splatností směnky, že nejsou nutné záruky, ručitel apod. Mezi nevýhody patří například povinnost splatit úvěr v případě, že dlužník nezaplatí.

2.5      Investiční úvěr

Jde o dlouhodobý úvěr, který slouží podnikateli k financování investičních záměrů. Jedná se zpravidla o účelovou půjčku, kterou poskytne banka firmě za účelem nákupu nebo renovace nějakého dlouhodobého aktiva, například na nákup nemovitosti. Splatnost tohoto úvěru může být až v desítkách let. V poslední době už neplatí pravidlo, podle kterého banky poskytují úvěry pouze svým klientům. Zájemci o úvěr se mohou tedy obrátit na jakoukoliv banku. Výhodnější je však spolupráce s bankou, u které má klient veden běžný účet. Banka bude požadovat značné množství dokumentů, které budou mapovat schopnost firmy úvěr v budoucnu splácet.

2.6      Provozní úvěr

Tento úvěr může být podle doby splatnosti krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý. Do podnikatelských provozních úvěrů patří úvěr kontokorentní, revolvingový (krátkodobý, slouží jako rezerva), úvěr za účelem překlenutí nedostatku finančních prostředků, úvěr na oběžné prostředky a úvěr na provozní investiční potřeby. Kontokorentní úvěr je bankami poskytován jako krátkodobý, který je splatný do jednoho roku, a střednědobý s dobou splatnosti do dvou let. Provozní úvěry mají několik výhod. Mohou pomoci klientům překonat momentální, krátkodobé nezaviněné finanční problémy, tyto úvěry je možné také brát jako finanční rezervu na neočekávané výdaje. Čerpání úvěru probíhá ve výši přizpůsobené požadavkům klienta. Klient má také možnost úvěr postupně čerpat dle jeho aktuálních potřeb. Tento typ úvěru umožňuje podnikatelům například financovat pohledávky po lhůtě splatnosti či vyplatit dlužné mzdy. Tímto úvěrem se také mohou komplexně a operativně financovat provozní a investiční potřeby podniku na základě jedné jediné smlouvy. V neposlední řadě lze díky tomuto úvěru získat samostatné úvěry na jednotlivé druhy oběžných prostředků.

Závěr

Tato práce mě obohatila o spoustu nových informací a klientům bych doporučila jako nejvhodnější účelový hypoteční úvěr na financování jejich bytových potřeb a to z důvodu nízkých úrokových sazeb.

Seznam použité literatury

www.i-uver.eu

Metodika úvěrových produktů

The post Účelové a neúčelové úvěry – seminární práce z ekonomie first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.