Otázka: Osobní finance

Předmět: Bankovnictví, Finanční trhy

Přidal(a): Kateřina Jetelová

Osobní rozpočet

Podstata

• Osobní rozpočet = přehled příjmu a výdajů osoby (domácnosti)

Význam

• Pomáhá nám mít pod kontrolou osobní finance
• Například: Najít rezervy a úspory; Zjistit, zda budeme schopni splácet úvěr…

Výsledek

> Když porovnáme výši příjmů a výdajů rozpočtu, může nastat jedna ze tří variant:

• Přebytkový
  • Příjmy > výdaje
• Vyrovnaný
  • Příjmy = výdaje
• Deficitní
  • Příjmy < výdaje

Peníze a inflace

Zlatý standard x peníze s nuceným oběhem

• Období zlatého standardu – v minulosti bylo možné bankovky směnit za zlato
  • Peníze byly kryty zlatem
  • Tato směnitelnost však byla postupně omezována
• Penězům nekrytým zlatem říkáme peníze s nuceným oběhem
  • Jejich používání je na území státu vynuceno zákonem
  • Předpokladem funkčnosti peněz je důvěra občanů ve stabilitu měny

Vliv inflace na hodnotu peněz

• Hodnotu měny (to, co si koupíme za jednu Kč) ohrožuje inflace
• Centrální banka (u nás ČNB) – jejím hlavním úkolem je pečovat o cenovou stabilitu, tj. O nízkou inflaci
• Naše důvěra v hodnotu měny = naše důvěra v ČNB

3 otázky osobních financí

• Zda a jak se zajistit proti rizikům?
• Jak naložit s penězi, pokud má rozpočet přebytek?
• Kde získat prostředky, pokud je rozpočet v deficitu?

Osobní majetek (druhy) a závazky a jejich vztah

MAJETEK

• Majetek = to, co osoba (domácnost) vlastní
  • Na majetku nás zajímá jeho tržní cena
• Tržní cena majetku = cena, za kterou by bylo možné majetek v daný okamžik prodat (na trhu)

Majetek můžeme rozdělit na:

• Nevýdělečný
  • Slouží k uspokojení našich potřeb (používáme ho)
  • Dům, ve kterém bydlíme, auto, kolo, počítač…
• Výdělečný
  • Přináší nám nějaký příjem/výnos
  • Pronajímané nemovitosti, podíly ve firmách, akcie, dluhopisy, vklady u bank…

ZÁVAZKY

• Závazky = součet částek, které někomu dlužíme (půjčky, úvěry, hypotéky…)
• Majetek můžeme prodat a splatit závazky

Rizika a možnosti jejich zajištění

Rizika:

• Ztráta příjmů
  • Propuštění
  • Nemoc, věk…
  • Poptávka po mé profesi
• Ztráta majetku
  • Živelné pohromy
  • Krádež
  • Havárie (auto, plyn…)
• Nečekané výdaje
  • Např. Nahrazení škod způsobených někomu jinému
  • Může vést i k dlouhodobým výdajům(např. Placení trvalé fyzické újmy)

Proti těmto rizikům se můžeme zajistit:

• Pojištěním
  • Životním nebo úrazovým – proti ztrátě příjmu
  • Majetkovým – proti ztrátě majetku
  • Pojištěním odpovědnosti za škodu
• Vytvářením finančních rezerv
  • Nepojistitelná rizika (ztráta zaměstnání, dům v zátopové oblasti…)
  • Tam, kde pojištění nedává ekonomický smysl
  • Někdy se používá termín samopojištění

Přebytek rozpočtu a investování

• Předpokladem k investování je přebytek peněz
• Nejčastější příčinou je přebytkový rozpočet – Příjmy > výdaje

Vztah výnosu a inflace

• Investice nám přinášejí určitě výnosy
  • Základním požadavkem na výnos je aby nám minimálně pokryl inflaci
  • Pokud bude výnos < inflace, pak hodnota našich úspor bude klesat

Do jakých aktiv lze investovat – dělení  ↓↓

Majetek můžeme rozdělit na:

• Nevýdělečný – uspokojuje přímo naše potřeby (auto, dům ve kterém žijeme)
• Výdělečný – investuje e do něj úspory
  • Přináší nám výnosy
  • Neuspokojuje žádné naše potřeby

Výdělečná aktiva

• Finanční – akcie, termínové vklady, dluhopisy, podílové listy
  • Výnosem může být úrok, dividenda, růst ceny
• Reálná – nemovitosti, zlato, umělecká díla
  • Výnos pramení z budoucího růstu ceny
  • Jen výjimečně přináší reálné investice jiný výnos (např. Byt můžeme pronajímat)

Rizika při investování

• Riziko – každá investice je spojená s určitým rizikem a některé investice jsou rizikovější než jiné.

Rizikem je:

• Riziko poklesu výnos
  • Výnos může být nižší než očekáváme při pořízení investice
• Riziko ztráty jistiny
  • Investované prostředky nemusíme obdržet zpět (všechny nebo část)

Vztah rizika a výnosu

• Aby ale někdo (vědomě) postupoval větší riziko, musí investice nabízet vyšší výnos

Diverzifikované portfolio a jeho význam

• Rozložením částky mezi různé investice získáme méně rizikové (diverzifikované portfolio).

Deficit rozpočtu a jeho řešení

Druhy

• Jednorázový
  • Vzniká v důsledku
    • Jednorázových výdajů (častěji)
    • Krátkodobých výpadku příjmů
• Permanentní (trvalý)
  • V rozpočtu výdaje převyšují příjmy, a to permanentně (tj. Dlouhodobě)

Konstrukce úrokové sazby

• Úroková sazba vkladu (depozita) = sazba na mezibankovním trhu – marže banky (to, co z toho má banka)
• Úroková sazba úvěru = sazba na mezibankovním trhu + marže banky

RPSN

• Pokud si půjčujeme peníze, pak pro nás někdy může být obtížné porovnat výhodnost jednotlivých nabídek úvěrů
• Příčinou často bývá různé vyjádření nákladů na úvěr
• Proto je u spotřebitelských úvěrů (úvěry pro občany) stanovena povinnost uvádět RPSN
• RPSN = roční procentní sazba nákladů

Možnosti řešení permanentního deficitu

> Dvě základní možnosti řešení permanentního deficitu:

• Snížení výdajů
  • Nejsnáze snížíme kontrolovatelné výdaje
• Zvýšení příjmu
  • Další zdroj příjmů (druhé zaměstnání, brigáda…)
  • Lépe placené zaměstnání (podnikání)

Řešení rozpočtového deficitu úvěrem:

• Je vždy nevhodné v případě permanentního deficitu
• Může být za určitých podmínek řešením u jednorázového deficitu

Kritéria rozumného úvěru

• Po jeho přijetí se nedostaneme do stavu předlužení – počítáme s rezervou
  • Může dojít k výpadku příjmů
  • Úrokové sazby mohou růst
• Slouží na pořízení opravdu potřebných věcí – jde o promyšlenou akci (nikoli nákupní záchvat)
• Pokud si pořizujeme majetek, pak by nám měl sloužit i po splacení úvěru (např. Dům, auto…)
• Peníze z úvěru použijeme na nákup něčeho, co nám v budoucnu zvýší náš příjem (majetek, vzdělání…)
• Cena úvěru odpovídá tržním podmínkám – vyšší úrok = vyšší budoucí výdaje z rozpočtu
• Úvěr NEBEREME na dovolenou, vánoční a jiné dárky…
  • Pokud nejsme schopni na ně našetřit v rámci rozpočtu, pak jen obtížně budeme hradit splátky navýšení o úrok
  • Nejde o majetek, který můžeme v případě potíží se splácením prodat

Kroky věřitele pokud dlužník nesplácí

• 1) Upomínky
  • Věřitel nás upozorňuje, že porušujeme smlouvu
  • Věřitel nám účtuje smluvní pokuty nebo zvyšuje úrokovou sazbu(smluvní sankce)
  • Je rozumné s věřitelem začít jednat
    • Poplatky a sankční úroky
• 2) Vymáhání nesplaceného dluhu
  • Pokud dále nesplácíme, může věřitel:
    • Prodat zastaveny majetek, např. Dům (pokud je úvěr zajištěn zástavou)
    • Najmout vymáhací agenturu nebo právníky (další následky pro dlužníka)
      • Náklady vymáhání
• 3) Soudní řízení
  • Pokud dále nesplácíme, má věřitel možnost obrátit se na soud
  • Pokud je věřitel v právu, soud nařídí dlužníkovi zaplatit – vydá platební rozkaz
    • Soudní poplatky a náklady na právníky
• 4) Exekuce
  • Pokud dále nesplácíme, soud nařídí exekuci (=další náklady na exekutora)
  • Předmětem exekuce může být:
    • Příjem (mzda, sociální dávky…)
    • Majetek – dva kroky
      • Obestaveni majetku – dlužník s ním nemůže nakládat
      • Prodej majetku
        • Náklady exekutora

Dluhová past

• Pokud je dlužník předluženy, pak:
  • Nejen, že není schopen splácet své dluhy
  • Ale dlužná částka dále ještě roste o dodatečné náklady
• Velmi často si pak začne dlužník brát další nové úvěry na splátky starších (často za vyšší cenu)
• Situaci může dále zhoršit výpadek příjmů nebo růst úrokových sazeb
• Tomuto stavu se říká DLUHOVA PAST (spirála)

The post Osobní finance – maturitní otázka (2) first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Osobní finance

Předmět: Bankovnictví, Finanční trhy

Přidal(a): Kateřina Jetelová

Peníze a inflace

Zlatý standard x peníze s nuceným oběhem

• Období zlatého standardu – v minulosti bylo možné bankovky směnit za zlato
  • Peníze byly kryty zlatem
  • Tato směnitelnost však byla postupně omezována
• Penězům nekrytým zlatem říkáme peníze s nuceným oběhem
  • Jejich používání je na území státu vynuceno zákonem
  • Předpokladem funkčnosti peněz je důvěra občanů ve stabilitu měny

Vliv inflace na hodnotu peněz

• Hodnotu měny (to, co si koupíme za jednu Kč) ohrožuje inflace
• Centrální banka (u nás ČNB) – jejím hlavním úkolem je pečovat o cenovou stabilitu, tj. O nízkou inflaci
• Naše důvěra v hodnotu měny = naše důvěra v ČNB

Osobní rozpočet

Podstata

• Osobní rozpočet = přehled příjmu a výdajů osoby (domácnosti)

Význam

• Pomáhá nám mít pod kontrolou osobní finance
• Například: Najít rezervy a úspory; Zjistit, zda budeme schopni splácet úvěr…

Výsledek

• Když porovnáme výši příjmů a výdajů rozpočtu, může nastat jedna ze tří variant:
  • Přebytkový
    • Příjmy > výdaje
  • Vyrovnaný
    • Příjmy = výdaje
  • Deficitní
    • Příjmy < výdaje

3 otázky osobních financí:

• Zda a jak se zajistit proti rizikům?
• Jak naložit s penězi, pokud má rozpočet přebytek?
• Kde získat prostředky, pokud je rozpočet v deficitu?

Osobní majetek (druhy), závazky a jejich vztah

MAJETEK

• Majetek = to, co osoba (domácnost) vlastní
  • Na majetku nás zajímá jeho tržní cena
• Tržní cena majetku = cena, za kterou by bylo možné majetek v daný okamžik prodat (na trhu)
• Majetek můžeme rozdělit na:
  • Nevýdělečný
    • Slouží k uspokojení našich potřeb (používáme ho)
    • Dům, ve kterém bydlíme, auto, kolo, počítač…
  • Výdělečný
    • Přináší nám nějaký příjem/výnos
    • Pronajímané nemovitosti, podíly ve firmách, akcie, dluhopisy, vklady u bank…

ZÁVAZKY

• Závazky = součet částek, které někomu dlužíme (půjčky, úvěry, hypotéky…)
• Majetek můžeme prodat a splatit závazky

Rizika a možnosti jejich zajištění

Rizika:

• Ztráta příjmů
  • Propuštění
  • Nemoc, věk…
  • Poptávka po mé profesi
• Ztráta majetku
  • Živelné pohromy
  • Krádež
  • Havárie (auto, plyn…)
• Nečekané výdaje
  • Např. Nahrazení škod způsobených někomu jinému
  • Může vést i k dlouhodobým výdajům(např. Placení trvalé fyzické újmy)

Proti těmto rizikům se můžeme zajistit:

• Pojištěním
  • Životním nebo úrazovým – proti ztrátě příjmu
  • Majetkovým – proti ztrátě majetku
  • Pojištěním odpovědnosti za škodu
• Vytvářením finančních rezerv
  • Nepojistitelná rizika (ztráta zaměstnání, dům v zátopové oblasti…)
  • Tam, kde pojištění nedává ekonomický smysl
  • Někdy se používá termín samopojištění

Přebytek rozpočtu a investování

• Předpokladem k investování je přebytek peněz
• Nejčastější příčinou je přebytkový rozpočet – Příjmy > výdaje

Vztah výnosu a inflace

• Investice nám přinášejí určitě výnosy
  • Základním požadavkem na výnos je aby nám minimálně pokryl inflaci
  • Pokud bude výnos < inflace, pak hodnota našich úspor bude klesat

Do jakých aktiv lze investovat (dělení)

Majetek můžeme rozdělit na:

• Nevýdělečný – uspokojuje přímo naše potřeby (auto, dům ve kterém žijeme)
• Výdělečný – investuje e do něj úspory
  • Přináší nám výnosy
  • Neuspokojuje žádné naše potřeby

Výdělečná aktiva

• Finanční – akcie, termínové vklady, dluhopisy, podílové listy
  • Výnosem může být úrok, dividenda, růst ceny
• Reálná – nemovitosti, zlato, umělecká díla
  • Výnos pramení z budoucího růstu ceny
  • Jen výjimečně přináší reálné investice jiný výnos (např. Byt můžeme pronajímat)

Rizika při investování

• Riziko – každá investice je spojená s určitým rizikem a některé investice jsou rizikovější než jiné.
• Rizikem je:
  • Riziko poklesu výnos
    • Výnos může být nižší než očekáváme při pořízení investice
  • Riziko ztráty jistiny
    • Investované prostředky nemusíme obdržet zpět (všechny nebo část)

Vztah rizika a výnosu

• Aby ale někdo (vědomě) postupoval větší riziko, musí investice nabízet vyšší výnos.

Diverzifikované portfolio a jeho význam

• Rozložením částky mezi různé investice získáme méně rizikové (diverzifikované portfolio).

Deficit rozpočtu a jeho řešení

Druhy

• Jednorázový
  • Vzniká v důsledku
  • Jednorázových výdajů (častěji)
  • Krátkodobých výpadku příjmů
• Permanentní (trvalý)
  • V rozpočtu výdaje převyšují příjmy, a to permanentně (tj. Dlouhodobě)

Konstrukce úrokové sazby

• Úroková sazba vkladu (depozita) = sazba na mezibankovním trhu – marže banky (to, co z toho má banka)
• Úroková sazba úvěru = sazba na mezibankovním trhu + marže banky

RPSN

• Pokud si půjčujeme peníze, pak pro nás někdy může být obtížné porovnat výhodnost jednotlivých nabídek úvěrů
• Příčinou často bývá různé vyjádření nákladů na úvěr
• Proto je u spotřebitelských úvěrů (úvěry pro občany) stanovena povinnost uvádět RPSN
• RPSN = roční procentní sazba nákladů

Možnosti řešení permanentního deficitu

• Dvě základní možnosti řešení permanentního deficitu:
• • Snížení výdajů – nejsnáze snížíme kontrolovatelné výdaje
  • Zvýšení příjmu
    • Další zdroj příjmů (druhé zaměstnání, brigáda…)
    • Lépe placené zaměstnání (podnikání)
• Řešení rozpočtového deficitu úvěrem:
• • Je vždy nevhodné v případě permanentního deficitu
  • Může být za určitých podmínek řešením u jednorázového deficitu

Kritéria rozumného úvěru

• Po jeho přijetí se nedostaneme do stavu předlužení – počítáme s rezervou
  • Může dojít k výpadku příjmů
  • Úrokové sazby mohou růst
• Slouží na pořízení opravdu potřebných věcí – jde o promyšlenou akci (nikoli nákupní záchvat)
• Pokud si pořizujeme majetek, pak by nám měl sloužit i po splacení úvěru (např. Dům, auto…)
• Peníze z úvěru použijeme na nákup něčeho, co nám v budoucnu zvýší náš příjem (majetek, vzdělání…)
• Cena úvěru odpovídá tržním podmínkám – vyšší úrok = vyšší budoucí výdaje z rozpočtu
• Úvěr NEBEREME na dovolenou, vánoční a jiné dárky…
  • Pokud nejsme schopni na ně našetřit v rámci rozpočtu, pak jen obtížně budeme hradit splátky navýšení o úrok
  • Nejde o majetek, který můžeme v případě potíží se splácením prodat

Kroky věřitele pokud dlužník nesplácí

• Upomínky
  • Věřitel nás upozorňuje, že porušujeme smlouvu
  • Věřitel nám účtuje smluvní pokuty nebo zvyšuje úrokovou sazbu(smluvní sankce)
  • Je rozumné s věřitelem začít jednat
    • Poplatky a sankční úroky
• Vymáhání nesplaceného dluhu
  • Pokud dále nesplácíme, může věřitel:
    • Prodat zastaveny majetek, např. Dům (pokud je úvěr zajištěn zástavou)
    • Najmout vymáhací agenturu nebo právníky (další následky pro dlužníka)
      • Náklady vymáhání
• Soudní řízení
  • Pokud dále nesplácíme, má věřitel možnost obrátit se na soud
  • Pokud je věřitel v právu, soud nařídí dlužníkovi zaplatit – vydá platební rozkaz
    • Soudní poplatky a náklady na právníky
• Exekuce
  • Pokud dále nesplácíme, soud nařídí exekuci (=další náklady na exekutora)
  • Předmětem exekuce může být:
    • Příjem (mzda, sociální dávky…)
    • Majetek – dva kroky
      • Obestaveni majetku – dlužník s ním nemůže nakládat
      • Prodej majetku
        • Náklady exekutora

Dluhová past

• Pokud je dlužník předluženy, pak:
  • Nejen, že není schopen splácet své dluhy
  • Ale dlužná částka dále ještě roste o dodatečné náklady
• Velmi často si pak začne dlužník brát další nové úvěry na splátky starších (často za vyšší cenu)
• Situaci může dále zhoršit výpadek příjmů nebo růst úrokových sazeb
• Tomuto stavu se říká DLUHOVA PAST (spirála)

The post Osobní finance – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Ostatní nebankovní instituce

Předmět: Ekonomie, Finance, Bankovnictví

Přidal(a): Pospec

V rámci finančního systému působí vedle již uvedených „finančních institucí“ ještě mnoho dalších subjektů, jejichž činnost podléhá povolovacímu řízení a povinné registraci

Instituce regulace a dohledu (ČNB) 

• V důsledku nejednotné legislativy existuje ve světě stav, že ač všechny státy provádějí regulaci a dohled nad svými „národními“ finančními systémy, mohou k tomu využívat různých institucí
• jedinou všem zemím společnou institucí tohoto zaměření je centrální banka, v Čr je to ČNB
• může mít v jednotlivých zemích různý rozsah působnosti, a proto i rozdílné pravomoci: v některých
• zemích může pouze zabezpečovat regulaci a dohled v bankovním systému, v jiných naopak může být dokonce jediným univerzálním dozorovým orgánem
• Dalším orgánem státní regulace bývá komise pro cenné papíry
  • Jedná se o významnou státní instituci zřizovanou v těch státech, jejichž legislativa rozlišuje zvlášť regulaci peněžního a zvlášť regulaci kapitálového trhu, např. v USA

Ratingové agentury (Moody´s, Standard &amp; Poor´s)

• jsou společnosti, jejichž podnikatelskou činností je provádění hodnocení bonity jednotlivých ekonomických subjektů s cílem zjistit, jak jsou schopny dostát svým závazkům
• Na základě výsledků těchto hodnocení jim přidělují tzv. rating
• Přesto, že se nejčastěji jedná o hodnocení korporací, tak se rovněž zaměřují i na hodnocení dalších ekonomických subjektů, jimiž jsou zejména veřejnoprávní subjekty (např. obce), ale i jednotlivé státy

nejznámější ratingové agentury jsou:

• Moody’s – založena 1914, finanční analýzy a hodnocení komerčních i státních subjektů, tržní podíl asi 40 % o Standard &amp; Poor’s – vznik fúzí v r. 1941, přední poskytovatel nezávislých informací o investicích, tržní podíl také přibližně 40 %

Subjekty nezbytné pro fungování finančního systému

• Ve většině ekonomicky vyspělých států jsou zřizovány různé garanční fondy, jejichž cílem je zajistit bezpečnost finančních investic drobných investorů
• Neexistuje jednotné pravidlo, kolik garančních fondů má existovat a jak mají být zaměřeny

Garanční systém finančního trhu (= Fond pojištění vkladů + Fond pro řešení krize)

• v České republice funguje od roku 2016
• zahrnuje dva samotné fondy, fond pojištění vkladů a fond pro řešení krize
• Garanční systém finančního trhu zajišťuje výplatu náhrad vkladů v případě, že by některá z bank, stavebních spořitelen či družstevních záložen byla označena ČNB za insolventní, nebo v případě, že by soud rozhodl o úpadku takové instituce
• V takovém případě vyplatí Garanční systém finančního trhu z Fondu pojištění vkladů všem fyzickým a právnickým osobám 100 % jejich vkladů, a to včetně úroků, až do výše ekvivalentu částky 100 000 EUR

Garanční fond obchodníků s cennými papíry

• v ČR poskytuje podle Zákona o podnikání na kapitálovém trhu náhradu za 90 % nevydaného zákaznického majetku, nejvýše však částku odpovídající protihodnotě 20 000 EUR
• Úkolem Fondu je vyplácet částečné náhrady zákazníkům obchodníků s cennými papíry v situacích, kdy obchodníci nejsou schopni plnit své závazky vůči svým zákazníkům

Centrální depozitář cenných papírů

• zřizují především ty státy, v nichž je možno emitovat dematerializované cenné papíry
• Význam tohoto subjektu spočívá totiž v tom, že pokud cenné papíry nemají fyzickou podobu, musí existovat instituce, která by je centrálně evidovala a také registrovala všechny s nimi prováděné obchody
• v ČR je centrální depozitář cenných papírů

Nadnárodní finanční instituce (Evropská centrální banka)

• kolektivně zřízené finanční instituce v nadnárodních ekonomických společenstvích
• Jedná se o instituce vytvořené dohodou členských států nadnárodního hospodářského seskupení, které na ně přesunuly některé své pravomoci
• Evropská centrální banka
  • provádí měnovou politiku v devatenácti zemích Evropské unie, které jako vlastní měnu přijaly euro
  • Společně s národními centrálními bankami všech členských zemí EU tvoří Evropský systém centrálních bank

Mezinárodní finanční instituce (Mezinárodní měnový fond, Světová banka) 

• Každý národní či nadnárodní finanční systém je vždy propojen s národními a nadnárodními finančními systémy jiných zemí a s nimi spoluvytváří finanční systém světový
• fungování je do značné míry ovlivňováno činností mnoha různých mezinárodních finančních institucí, jejichž členem bývá zpravidla i příslušný stát

Těmito institucemi jsou z celosvětového pohledu především

Mezinárodní měnový fond (IMF)

• je mezinárodní organizace přidružená k OSN, jež si klade za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže
• založena v červenci 1944 a v současnosti má 190 členských států
• hlavní sídlo je ve Washingtonu D.C.

Světová banka (WB)

je označení pro sdružení dvou specializovaných organizací Organizace spojených národů (OSN), které zajišťují finanční a technickou pomoc rozvíjejícím se zemím s cílem snížit chudobu a zlepšit životní podmínky na celém světě

tvoří ji:

• Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD), která pomáhá středně bohatým a chudým (ale solventním) zemím v ekonomickém růstu
• Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA), která se snaží zabezpečit dostupnost finančních prostředků pro nejchudší země světa, obvykle formou grantů, bezúročných či nízkoúročných půjček.

The post Ostatní nebankovní instituce – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Instituce kolektivního investování

Předmět: Ekonomie, Finance, Bankovnictví

Přidal(a): Pospec

Instituce kolektivního investování – fondy, zásady při investování  

Definice a popis

• Kolektivní investování spočívá ve shromažďování peněžních prostředků jednotlivců a následném reinvestování za účelem zisku
• Reinvestice i shromažďování finančních prostředků provádějí specializované finanční instituce pod dohledovou autoritou
• Kolektivní investování nabízí malým investorům možnost být součástí něčeho velkého

Fondy kolektivního investování 

• Speciální finanční instituce kolektivního investování, které získají od drobných investorů finanční prostředky a protihodnotou jim nabídnou akcie investičního fondu nebo podílový list podílového fondu
• Fondy kolektivního investování mohou být tedy dvojího druhu: investiční fond nebo podílový fond

Rozdíl mezi investičním fondem a podílovým fondem 

Investiční fond

• je právnická osoba založená ve formě akciové společnosti
• jejím předmětem podnikání je kolektivní investování a má příslušné povolení od ČNB
• Akcie investičního fondu musejí mít stejnou jmenovitou hodnotu a jejich převoditelnost nesmí být omezena

Podílový fond

• je souborem majetku, který náleží všem vlastníkům podílových listů tohoto podílového fondu, a to v poměru podle hodnoty vlastněných podílových listů o znamená to, že podílový fond není právnickou osobou a nemá právní subjektivitu, nýbrž musí být vždy spravován třetí osobu, investiční společností

Výhody a nevýhody kolektivního investování  

Výhody

• Profesionalita ve správě svěřeného majetku
• Speciální finanční instituce mají regulace na obsazení vedení těchto společností
• Tím je zaručeno, že tyto společnosti nejsou řízeny nekompetentními lidmi. Rovněž instituce disponuje profesionálním analytickým týmem
• Jednotlivá investiční rozhodnutí podléhají procesu několikanásobné kontroly, čímž se zvyšuje pravděpodobnost investičního výnosu

Diverzifikace rizika

• Investor nevsází vše na jednu kartu, na jednu společnost, na jednu komoditu, riziko je rozděleno do několika aktiv
• Riziko je navíc stanoveno na základě technických, fundamentálních a makroekonomických ukazatelů, které jsou analyzovány zkušenými odborníky

Dostupnost kolektivního investování

• Kolektivní investování je nejen dostupné pro malé investory, ale také levné
• Poplatky se rozkládají na velké množství účastníků investice a jsou tak mnohdy nižší, než při investování jednotlivě

Nevýhody

• Nezajištěná investice
• Ani zde není výnosnost garantovaná. Jsou zde určitá opatření, ale stále se jedná o investování, kde se teoreticky může stát cokoliv
• Riziko je do značné míry eliminováno diverzifikací, ale je zde pořád
• V případě investic do fondů je vhodné se seznámit s tzv. statutem fondu, což je dokument, kde jsou shrnuty základní rizika daných investic
• V případě kolektivního investování nemá investor na činnost fondu vliv, proto je jeho výběr tak důležitý

Výnosnost fondu a poplatky

• Může se stát, že aktivní fond ve snaze dobře převrstvit portfolio zvolí špatnou strategii a výnosnost fondu bude pod indexy či dokonce bude záporná
• Pokud se jedná o malý fond, relativně vysoké mohou být i poplatky

Druhy fondů

• podle předmětu investování

fondy peněžního trhu

• investice do krátkodobých dluhopisů a na mezibankovním trhu
• jedná se o krátkodobé investice, které se stále opakují
• rizikovost investice do těchto fondů je nízká, likvidita vysoká, výnos nebývá zpravidla o mnoho vyšší než výnos z vkladů na termínovaném bankovním účtu

dluhopisové fondy

• struktura fondů je tvořena především dluhopisy, a to především se střední dobou splatnosti (do 5 let)
• o něco větší míra rizika vyplývá ze skutečnosti, že během splatnosti střednědobých dluhopisů je odhad vývoje budoucích úrokových sazeb poměrně nejistý (inflační riziko)
• na druhé straně tato delší splatnost umožňuje dosahovat větší výnos

smíšené fondy

• vložené peněžní prostředky jsou v těchto fondech investovány nejen do dluhopisů, ale i do akcií
• protože akciové trhy se vyznačují častými a někdy velmi výraznými poklesy, je podstupované riziko z investic do těchto fondů ve srovnání s předchozími typy vyšší
• s délkou investice proto roste pravděpodobnost, že investice do těchto fondů přinese vyšší výnos než při investicích do fondů předchozího typu

akciové fondy

• fondy tohoto typu investují prostředky shromážděné od jejich investorů převážně do akcií firem kótovaných na akciových trzích
• proto i v tomto případě platí, a to ještě více než u smíšených fondů, že výnos v krátkém horizontu je velmi nejistý a může se snadno stát, že bude po dobu měsíců či dokonce jednoho i více let záporný
• s rostoucí dobou investice však roste pravděpodobnost, že výnos poroste

podle investiční strategie

konzervativní fond

• eliminace rizika je na prvním místě, investují převážně do státních dluhopisů a do dluhopisů velkých firem

dynamický (růstový) fond

• zaměřují se na kapitálový výnos i za cenu vyššího rizika, investice plynou především do akcií
• vyvážený fond
• kombinuje oba výše zmíněné, část je konzervativní a část dynamická
• podle obměny portfolia

pasivní fond

• portfolio je fixní, neměnné, můžeme říci indexované, někdy se také označuje jako „kup a drž“ o aktivní fond
• správce portfolia se stále snaží prodávat a kupovat ty nejlepší finanční instrumenty a dosahovat nadprůměrných zisků

kombinovaný fond

• kombinace pasivního a aktivního fondu

Penzijní fondy  

Transformované fondy

• vznikly z původních penzijních fondů, přičemž jsou u nich zachovány podmínky platné při založení tj. záruka nezáporného zhodnocení, státní příspěvky, příspěvky od zaměstnavatele a možnost jednorázového vyrovnání či výsluhové penze

Účastnické fondy

• jsou nově vzniklé fondy, které představují jedinou možnost spoření pro nově uzavírané smlouvy o K těmto fondům také patří příspěvky od státu či zaměstnavatelů a daňové úlevy, ale není garantováno nezáporné zhodnocení finančních výnosů
• tyto fondy sice nabízejí širší možnosti zhodnocení prostředků, ale i větší riziko, proto mají povinnost nabízet také konzervativní možnosti spoření
• tyto fondy mohou být
  • konzervativní (investice do dluhopisů)
  • vyvážený (až 40 % prostředků do akcií nebo akciových fondů)
  • dynamický (až 80 % prostředků do akcií nebo akciových fondů)

Specifika spoření v penzijních fondech (státní příspěvek + daňové úlevy)

• dynamický (až 80 % prostředků do akcií nebo akciových fondů)

Hodnota státního příspěvku se odvíjí od výše měsíčního příspěvku účastníka:

• Měsíční příspěvek nižší než 300 Kč – žádné státní příspěvky
• Měsíční příspěvek 300 Kč – státní příspěvek v hodnotě 90 Kč
• S každým navýšením příspěvku o 100 Kč měsíčně se i státní příspěvek navyšuje o 20 Kč. Jeho maximální hodnota je 230 Kč (spoření 1000 Kč a výše měsíčně)
• Příspěvkem na doplňkové penzijní spoření si může klient snížit daňový základ pro výpočet daně z příjmu fyzických osob, když naspoří více než 12 000 za rok, tj. 1000 měsíčně, může si snížit základ o částku, jež přesahuje tuto hranici, a to až o 24 000 ročně
• K dalším výhodám doplňkového penzijní spoření patří také možnost čerpat předdůchod již 5 let před dovršením státem určeného důchodového věku
• pokud se rozhodnete vybrat peníze před 60 rokem, přijdete o všechny státní příspěvky a budete muset vrátit čerpané daňové výhody
• České penzijní společnosti jsou sdruženy v Asociaci penzijních společností ČR. Ta má 9 členů, Allianz penzijní společnost, a.s., UNIQA penzijní společnost, a.s., ČSOB penzijní společnost, a.s. atd..

The post Instituce kolektivního investování – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Nebankovní instituce finančního systému

Předmět: Finance, ekonomie, bankovnictví

Přidal(a): Pospec

Nebankovní instituce sektoru bankovnictví

spořitelní a úvěrová družstva 

• označované také jako „družstevní záložny“ nebo „kampeličky“
• jsou právnické osoby s neuzavřeným počtem členů, fungující na členském principu. Jejich činnost je upravena zákonem o spořitelních a úvěrních družstvech
• Družstevní záložna je družstvo, jež poskytuje různé finanční služby, podobně jako banka
•  Je tedy možné u něj vést běžný nebo spořicí účet, uložit peníze na termínovaný vklad nebo žádat o úvěr
• Záložnám se lidově říká kampeličky podle Františka Kampelíka, který je zpopularizoval v polovině 19. století. Největšího rozmachu dosáhly přibližně o sto let později
• k roku 2022 je v ČR aktivních 9 družstevních záložen
• Artesa, spořitelní družstvo; Citfin spořitelní družstvo; České spořitelní družstvo; Československé úvěrní družstvo; Družstevní záložna Kredit
• Zásadním rozdílem oproti bankám je skutečnost, že služeb záložny mohou využívat pouze členové družstva

leasingové společnosti

• Leasingem se rozumí forma podnikání, jehož podstatou je pronájem výrobků a výrobních prostředků na určité období na základě úhrady leasingových poplatků formou splátek
• Uplatňuje se zejména u předmětů dlouhodobé spotřeby, ale i ve službách. Nahrazuje investování a jeho předmětem může být jakýkoliv hmotný i nehmotný majetek
• Leasing nabízí specializované leasingové společnosti nebo bankovní ústavy
• Podstatou leasingu je smlouva, podle níž jedna strana s podnikatelským záměrem (leasingová společnost) a za úplatu poskytne druhé straně – tzv. leasingovému nájemci – jím vybraný předmět do užívání

tři typy leasingu

operativní leasing

• účelem je dočasné používání předmětu leasingu bez přenosu většiny rizik a užitků spojených s vlastnictvím předmětu leasingu
• jakéhokoliv smluvního nároku na možný přechod vlastnictví předmětu leasingu na nájemce
• Leasingová společnost na sebe bere také péči o splnění zákonných požadavků jako je silniční daň, poplatek za rádio a zákonné pojištění
• Jedná se tedy o dlouhodobý pronájem

finanční leasing

• účelem je dlouhodobé užívání předmětu leasingu s:
• přenosem rozhodující části nebo i všech rizik a užitků spojených s vlastnictvím předmětu leasingu na nájemce
• s právem či povinností převodu vlastnictví předmětu leasingu na nájemce za cenu obvykle podstatně nižší než tržní nebo s právem uzavření další leasingové smlouvy za podstatně výhodnějších podmínek
• předmět je po celou dobu majetkem financující (leasingové) společnosti a teprve na konci leasingu přechází vlastnictví na zákazníka

zpětný leasing

• účelem je řízení toku hotovosti (financování) nájemce přičemž:
• dodavatelem předmětu leasingu je nájemce, který předmět leasingu obvykle již užívá (tzn. leasingová společnost od majitele/nájemce předmět odkoupí a zpětně mu jej prodá na splátky)
• všechna rizika zůstávají na nájemci
• na konci předmět leasingu přechází zpět na nájemce

nebankovní poskytovatelé úvěru – spotřebitelské úvěry, P2P půjčky, RPSN  

• je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka
• Na základě novely zákona o spotřebitelském úvěru musely do 1. března 2017 všechny firmy, které chtěly úvěry poskytovat nebo zprostředkovávat, požádat o licenci ČNB. Poskytovatelů či zprostředkovatelů úvěrů bylo podle odhadů v té době asi 55 000. Žadatelů bylo pouze 108
• Požadavky ČNB pro licenci jsou kapitál 20 milionů korun, prokazatelnost peněz, důvěryhodnost vedení firmy či předpisy upravující podnikání
• Spotřebitelským úvěrem se obecně rozumí jakýkoliv úvěr k financování nepodnikatelských výdajů, který je poskytován spotřebiteli. Je to tedy účelový či neúčelový úvěr, úvěr na bydlení včetně hypotéky i leasing

Úvěry

Účelový

• předem dáno, k čemu bude úvěr využit, např. modernizace domu, nákup auta apod.
• mívá nižší úrokovou sazbu než neúčelový

Neúčelový

• úvěr může být využit na cokoli, bez udání bližších specifikací
• např. rychlý úvěr bez udání účelu, úvěrový rámec na běžném účtu (kontokorentní úvěr), kreditní karta
• obvykle dražší než účelový úvěr, vyšší úroková sazba
• Trh spotřebitelských úvěrů prochází technologickou proměnou, kdy rozšíření internetu a sdílených služeb umožnilo vznik P2P platforem
• P2P půjčky- „peer to peer“, lidé půjčují lidem
• Půjčky P2P zprostředkovávají finanční společnosti, které na svém webu umožňují zveřejňovat žádosti o úvěr a nabídku těch, kteří chtějí úvěr poskytnout, a tak zhodnotit své volné peníze

Subjekty v úvěru

• žadatel– dlužník, uvádí na co si chce půjčit, takže jde 
• obvykle o účelový úvěr
• investor– věřitel, obvykle mohou půjčit jednomu zájemci jen malou částku, takže celý úvěr poskytne mnoho malých investorů
• zprostředkovatel– 
• účtuje za tuto službu poplatky (obvykle oběma stranám)
• poskytuje základní právní servis, vyřizuje administrativu a uzavření smluv
• především však zajišťuje hodnocení úvěruschopnosti dlužníků
• v případě nesplácení upomíná dlužníka případně zabezpečuje vymáhání

Nové přístupy poskytování půjček

• na webu zprostředkovatele žadatel o peníze zadá maximální úrokovou sazbu, kterou je ochoten přijmout. Budoucí věřitelé nabízejí, za jakých podmínek jsou ochotni půjčit. Jde vlastně o princip aukce
• budoucí věřitel si vybírá, komu poskytne úvěr ze žádostí, které jsou právě aktuální. Rozhoduje se podle popisu účelu a hodnocení úvěruschopnosti, dříve Zonky (dnes už skončilo)
• úrok závisí na konkrétních investorech i na samotné platformě
• Zonky měli úrok mezi 4,99 až 19,99 %
• Bankerat má úrok mezi 4,99 až 19,99 %, to je způsobeno tím, že se soustředí zejména na klienty, kterým již banky půjčit nechtějí
• RPSN– je ukazatel, který pomáhá porovnávat cenovou výhodnost či                nevýhodnost úvěrů – udává procentuální podíl z dlužné částky, který musí spotřebitel zaplatit za období jednoho roku na úrocích a poplatcích navíc. 

The post Nebankovní instituce finančního systému first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Pojišťovací instituce

Předmět: Finance, ekonomie, bankovnictví

Přidal(a): Pospec

Pojmy 

pojištění 

• Pojišťovnictví představuje nevýrobní odvětví ekonomiky zabezpečující finanční vyloučení negativních důsledků nahodilosti na ekonomickou nebo jinou činnost lidí  
• Pojištění nemůže ovlivňovat výskyt nahodilých událostí nebo vznik škod, ale finančně eliminuje dopad nahodilých událostí
• Pojištění patří mezi finanční služby, přesouvá část finančních prostředků tam, kde jsou v daném okamžiku potřebné
• Pojištění také představuje právní vztah, kdy pojistitel na sebe přebírá závazek ve formě pojistného plnění pojištěnému, vznikne-li nahodilá událost
• Pojištění je tedy smluvní vztah mezi klientem a pojišťovnou, jehož smyslem je zmírnit dopad rizikové události

pojistný kmen

• souhrn pojistných smluv, které pojišťovna v rámci určitého druhu pojištění spravuje

pojistné riziko

• souhrn rizik krytých příslušným druhem pojištění tak, jak jsou převzata pojišťovnou
• specifikuje se v zákonech, vyhláškách, smluvních ujednáních a interních směrnicích pojišťoven

pojistné podmínky

• obsahují právní úpravu určitého druhu pojištění, dělí se na

Všeobecné 

• pro určitý druh pojištění, určují způsob uzavření pojistné smlouvy, začátek, dobu trvání a ukončení pojištění, výluky z pojištění, předmět pojištění, způsob a termíny placení pojistného, podmínky poskytování pojistného plnění

Zvláštní

• konkrétní pojistné podmínky pro dané pojištění, konkretizují všeobecné pojistné podmínky, jsou dohodnuty v pojistné smlouvě

pojistná smlouva

• právní dokument, který završuje dvoustranný právní akt, na jehož základě vzniká smluvní pojištění fyzických a právnických osob

pojistník

• osoba, která s pojišťovnou uzavřela pojistnou smlouvu

pojištěný (pojištěnec)

• osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost za škody nebo jiné hodnoty se pojištění vztahuje

pojistitel

• právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost např. pojišťovna

obmyšlený (oprávněná osoba)

• osoba určená pojistníkem v pojistné smlouvě, které vzniká právo na pojistné plnění v případě smrti pojištěného

pojistné

• cena za poskytovanou pojistnou ochranu, v životním pojištění se platí buď běžně po celou dobu pojištění nebo jednorázově nebo po zkrácenou dobu

pojistné plnění

• náhrada pojistitele v případě, že dojde k pojistné události

pojistná událost

• skutečnost, ze které vyplývá povinnost pojistného plnění

vinkulace

• životní pojištění může sloužit také jako záruka zaplacení úvěrů v případě smrti příjemce úvěru, v takových případech je pojištění vinkulováno ve prospěch poskytovatele úvěru

Činnosti pojišťoven 

Mezi základní činnosti pojišťoven patří:

pojišťovací 

• uzavírání pojistných smluv pojišťovnou, správa pojištění a poskytování plnění z pojistných smluv 

zábranná 

• činnost směřující k předcházení vzniku škod (prevence) a zmírňování jejich následků (např. činnost osvětová, výchovná, propagační) 

zajišťovací 

• zde jde o pojištění pojišťovny, rozklad rizika; pojistitel přenáší část svého rizika na zajistitele. Každá pojišťovna je jištěna u více zajišťoven

poradenská

• pomáhá stanovit vhodný rozsah pojištění. Příliš velký rozsah pojištění znamená příliš vysoké náklady a příliš malý zase velké riziko

Druhy pojištění  

o životní

• zahrnuje krytí rizik ohrožujících životy lidí
• v rámci těchto pojištění se uplatňují výplaty pojistných plnění v případě pojistných událostí, které se dotýkají života pojištěných osob nebo jiných osob 
• výše pojistných plnění není dána v případě životních pojištění velikostí škody, neboť škodu lze v těchto pojištěních jen velice obtížně ohodnotit
• Výše pojistných plnění je dána velikostí pojistné částky, kterou pojistník sjednal
• V životním pojištění jsou kryta dvě základní rizika, a to riziko úmrtí a riziko dožití

pro případ úmrtí (tzv. rizikové)

• kryje pouze riziko úmrtí, tedy sjednaná pojistná částka v případě realizace rizika je vyplacena obmyšlenému
• Účelem výplaty pojistného plnění v rámci pojištění pro případ úmrtí je obvykle zabezpečení pozůstalých pojistné osoby

pro případ dožití

• jde vlastně pouze o tvorbu úspor
• část zaplaceného pojistného jde na krytí poplatků za sjednaná rizika. Z druhé části zaplaceného pojistného se vytváří finanční rezerva
• tyto kombinované produkty jsou obvykle velmi netransparentní a výnosy jsou nízké, v reálné hodnotě mnohdy i záporné, je tedy vhodnější např. spořící nástroje

smíšené (pro případ smrti a dožití – tzv. kapitálové)

• je kombinací pojištění pro případ smrti a pojištění pro případ dožití
• Při uplatnění klasického smíšeného životního pojištění se pojišťovna zavazuje vyplatit sjednanou pojistnou částku ve sjednaný den v případě, že pojistník tohoto dne dožije, a v případě, že se pojistník tohoto dne nedožije, pak jde o pojistné plnění ve stejné výši před koncem sjednané pojistné doby ve prospěch osoby, kterou pojistník sám určí

investiční  

• je pojištění pro případ smrti a dožití, jedná se tedy také o rezervotvorné pojištění s výplatou pojistné částky v případě smrti nebo při dožití konce pojištění
• Výhodou tohoto pojištění je možnost volby, kam budou jeho prostředky investovány, a to do investičních podílových fondů jako např. peněžní fondy, dluhopisové fondy, akciové fondy a smíšené fondy
• Tento druh pojištění umožňuje vyšší zhodnocení prostředků, ale nese také vyšší riziko, že výnosy budou nižší než ty, které jsou zaručeny v kapitálovém pojištění

o neživotní

• pojistné produkty zaměřené na pojistnou ochranu v případě velmi široké škály rizik, jež mohou vyústit buď v poškození majetku, nebo ve zranění osob
• Pro všechny druhy neživotního pojištění je společné to, že pojistné plnění pojišťovna poskytne pouze v případech vzniku pojistných událostí, přičemž není jisté, zda se po dobu trvání konkrétní pojistné smlouvy tato událost vyskytne, a pokud ano, tak kolikrát

Úrazové

• poskytují výplatu pojistného plnění v případech, kdy v důsledku úrazu dojde k přechodnému nebo trvalému tělesnému poškození, případně smrti pojištěného

Majetkové

• zahrnují krytí rizik, souvisejících s případným vznikem škod na majetku. Jedná se o celou řadu různých druhů pojištění, jako např. požární pojištění, havarijní pojištění 

Odpovědnosti

• kryjí rizika v případech, kdy pojištěný subjekt může způsobit svou činností škody jinému subjektu, a to buď na majetku, zdraví, na životě, nebo se může jednat o pojištění škod finančních, za které poškozenému odpovídá

Cestovní

• nejčastěji zahrnuje pojištění léčebných výloh při cestách do zahraničí, úrazové připojištění, pojištění zavazadel a odpovědnosti za škody a pojištění storna zájezdu
• léčebné výlohy= pojistnou událostí je akutní úraz nebo nemoc, které nastali během trvání pojištění a které vyžadují neprodlené ošetření nebo léčení, z pojištění jsou hrazeny náklady nezbytně nutné např. ošetření, pobyt v nemocnici apod.

Domácnosti  

• patří mezi základní druhy pojištění majetku občanů. Pojištěn je soubor zařízení domácnosti živelním pojištěním, vodovodním pojištěním a pojištěním pro případ odcizení
• připojistit lze i věci zvláštní hodnoty nebo osoby domácnosti za způsobené škody.

The post Pojišťovací instituce – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Téma: Banky a úvěry – maturitní otázka

Předmět: Ekonomie

Přidal(a): Terezka

BANKY

Peněžní ústav, který přijímá vklady nebo poskytuje úvěry občanům a firmám, převážně se jedná o akciové korporace (tzn. Zapisují se do OR a respektují občanský zákoník + zvláštní předpisy).

Bankovní soustava je založená na tzv. Dvojúrovňovému systému:

– ČNB → ČSOB, Unicredit….

Obchodní banky

→ provádí podnikatelskou činnost

1. Univerzální (sem řadíme banky, které poskytují na našem trhu veškeré bankovní služby
   občanům a firmám – mají udělenou licenci od ČNB),
2. Specializované (licence od ČNB – ale 1 služba u nich vždy převládá → Hypoteční banka,
   Komunální banka, Stavební spořitelny, Kampeličky= družstevní záložny), (Komun. Banka – spravuje účty velkým obcím a nebo městům).

dodržují tyto zásady:
– zásada likvidity – na každý den musí mít banka připraveno tolik likvidních prostředků, aby uspokojila všechny zákazníky,
– zásada rentability – každá banka poskytne takové bank. operace, aby pro ní byly výnosné,
– zásada jistoty – banka je zde ve 3 rizicích:
→ 1. úrokové (úrok=odměna za poskytnutí úvěru),
→ 2. úvěrové (banka je poskytuje tak, aby byly pro ni výnosné),
→ 3. inflační.

Každá banka provádí aktivní, pasivní a neutrální operace.

Pasivní operace banky – banka zde vystupuje jako dlužník.
– u netermínovaných vkladů klientů – běžné účty – vklady naviděnou,
– termínované vklady – např. stavební spoření,
– banka emituje cenné papíry – depozitní certifikáty, obligace, hypoteční zástavní listy,
– banka si může půjčit od ČNB,
– banka si může půjčit od obchodní banky.

Aktivní operace banky – banka je v pozici věřitele a zákazník v pozici dlužníka
→ banka zde sleduje 2 cíle:
1. Výnosnost úvěru
– banka musí stanovit takové úroky z úvěrů, aby byly výhodné jak pro ni, tak pro klienta,
2. Návratnost úvěru
– banka si musí zajistit proti případnému nesplácení –sleduje tzv. bonitu klienta (platební schopnost).
FO – zaměstnanec
→ sleduje pracovní poměr – doba neurčitá,
– požaduje 2-3 výpisu z účtů.
PO – firma
→ banka kontroluje hospodářský výsledek,
– podnikatelský záměr,
– likviditu,
– zástavy nemovitosti (hypoteční úvěr),
– zástava movité věci (lombardní úvěr),
– vinkulace vkladu (blokování účtu),
– u občanských půjček chce banka ručitele.

Neutrální operace – zde banka nevydělává, ale ani neprodělává,
→ poradenství,
→ platební a zúčtovací operace,
→ úschova majetku (pronájem se platí, ale služba jako taková ne).

Centrální banka

– cedulová = ČNB
– neprovádí podnikatelskou činnost a plní ve státě tyto důležité funkce:
→ udržuje stabilitu měny,
→ emituje peníze a stahuje peníze z oběhu a vydává pamětní mince,
→ provádí dohled nad obchodními bankami a uděluje jim licenci,
→ spravuje státní rozpočet,
→ emituje (=vydává) cenné papíry,
→ poskytuje úvěry obchodním bankám.

Současné vedení:
→ Bankovní rada v čele:
– Guvernér Jiří Rusnok,
– 2 více guvernéři,
– 4 členové bankovní rady.

Guvernér:
→ volen na 6-ti leté období,
→ může být volen pouze 2x po sobě,
→ volí a odvolává pouze prezident republiky,
→ je nezávislý subjekt,
– 7 poboček ČNB,
– základna v Praze Na Příkopech,
– Plzeň Husovo náměstí, České Budějovice, Brno, Ostrava, Hradec Králové, Ústí nad Labem.

Historie ČNB

červen 1816 – vznik první CB na území Rakouska-Uherska se sídlem ve Vídni,
1915 – po vzniku ČSR – některé funkce CB vykonávalo Ministerstvo financí (obdoba guvernéra – A. Rašín),
1926 – začala fungovat Národní banka Československá,
1953 – KSČM znehodnotila měnu,
1.1.1993 – po revoluci a rozdělení republik vzniká Česká národní banka se sídlem v Praze.

Nástroje ČNB
Vyhlašuje tyto sazby:
1. diskontní sazba
– nejnižší možná sazba za kterou si může obchodní banka uložit svoji volnou likviditu u ČNB,
2. lombardní sazba
– nejvyšší možná sazba za kterou si může obchodní banka vzít úvěr u ČNB,
3. Repo sazba
– tato sazba  je rozhodující a má vliv na hypoteční úvěry samotných občanů.

PMR – povinná minimální rezerva

– každá OB má u ČNB rezervní fond, který jí vymezí ČNB dle velikosti → pojistka kdyby šla banka do úpadku.

PENÍZE

• zvláštní forma zboží,
• platidlo,
• oběžidlo,
• míra hodnoty,
• uchovatel hodnoty,
• akumulace kapitálu/peněz.

Formy peněz:

• pokladna – hotovost, mince,
• peníze na účtu – depozitní peníze,
• cenné papíry,
• devizy a valuty,
• plastikové peníze (kreditní a debetní karty).

Inflace:

→ znehodnocení peněz – ztrácejí kupní sílu,
→ ve výhodě je dlužník – v nevýhodě je majitel peněz,
1.stupeň – mírná inflace – do 10 % (peněžní ústavy normálně fungují, lidé si ukládají peníze do banky),
2.stupeň – pádivá inflace – od 10 % do 100 % (lidé nedůvěřují penězům, nakupují komodity, nemovitosti, pozemky nebo je ukládají do cizích bank),
3.stupeň – hyperinflace – padají bankovní systémy, peníze ztratily úplně hodnotu, výměna zboží za zboží.

KRÁTKODOBÉ BANKOVNÍ ÚVĚRY

Kontokorentní úvěr
– je složen ze dvou účtů: z běžného a úvěrového,
– výhoda pro klienta – může jít do debetu (do mínusu) za určitých podmínek,
– výhoda pro banku – jakmile je klient v mínusu a neplní podmínku, zvyšuje úrokovou sazbu,
Lombardní úvěr
– slouží pro podnikatele,
– musí být krytý movitou zástavou (směnkou nebo zbožím ve firmě),
Revolvingový úvěr
– stále opakující se úvěr,
– je určen pouze pro bonitní klienty,
– po úplném splacení úvěru – dle dohody klientovy na účet naskakuje úvěr ve stejné výši,
– většinou podnikatelský úvěr,
Eskontní úvěr (směneční)
– týká se směnky cizí (vystupují 3 subjekty),
– banka odkupuje směnku od věřitele před dobou splatnosti → sráží z ní diskont a sama ji vymáhá po dlužníkovi v plné výši,
Akceptační úvěr (směneční)
– týká se cizí směnky,
– je pro bonitní klienty, kteří mají u banky účty,
– banka akceptuje/přidržuje směnku než dojde k jejímu proplacení → inkasuje peníze,
Over-night
– banka bance přes noc.

DLOUHODOBÉ BANKOVNÍ ÚVĚRY

Hypoteční úvěr
– krytý nemovitou zástavou,
– je převážně určen FO,
Spotřební úvěr
– určen většinou pro podnikatele,
– banka zde má právo prověřit podnikatelský záměr,
Emisní úvěr
– pojí se s vydávání s emisí → vydávání obligací (dlužních úpisů),
– tento úvěr si může brát pouze velký korporátor, město nebo obec, stát.

ZVLÁŠTNÍ BANKOVNÍ ÚVĚRY

● Factoring (faktoring)
– krátkodobý bankovní úvěr,
– odkup krátkodobých pohledávek do 1 roku (např. Faktur),
● Forfating
– odkup dlouhodobých pohledávek nad 1 rok (-rizikové).

BANKOVNÍ SLUŽBY

– řadíme do aktivních operací, protože některé služby jsou zpoplatněné,
→ založení a vedení účtů (běžné, termínované a devizové účty),
→ bezhotovostní platební styk v tuzemsku, ale i v zahraničí,
→ za ztrátu platební karty,
→ směnárenská činnost,
→ obchody s Vašimi cennými papíry,
→ home-banking – internetové bankovnictví (bezplatná služba).

The post Banky a úvěry – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Téma: Peníze a bankovní soustava v ČR – maturitní otázka

Předmět: Ekonomie

Přidal(a): Veronika

PENÍZE A FINANČNÍ TRHY

= Peníze: speciální druh zboží, který můžeme vyměnit za všechny ostatní druhy zboží (všeobecný ekvivalent).

Vývoj peněz:

Peníze vznikly díky dělbě práce, postupem času vznikla potřeba něčeho, co by vyjadřovalo hodnotu všeho ostatního.

podoba peněz se postupně měnila:

• zbožové – určité druhy zboží plnily funkci peněz ( např. zlato, plátno… od plátna pochází slovo platit),
• kovové – mince ( dukáty, tolary, denáry…..),
• papírové – bankovky,
• v bezhotovostní podobě – na BÚ, kreditní karty apod..

Peníze měly v různých zemích různou podobu – velmi rozšířeným platidlem bylo jídlo – obilí, sýr, oblíbené byly zuby – psí, kančí apod..

Formy peněz dnes:

• mince,
• bankovky (papírové peníze),
• depozita (vklady na účtech v bankách),
• cenné papíry (např. šek – pokud jej předložíme bance, obdržíme za něj peníze, ale může se s ním i platit).

Bankovky mají několik ochranných prvků proti padělání – např. speciální papír, vodoznak, ochranná vlákna atd..

Funkce peněz:

jsou:

• prostředkem směny,
• mírou hodnot (lze jimi vyjádřit hodnotu čehokoli),
• uchovatelem hodnot,
• oběživem (neustálý koloběh směn nového zboží),
• mezinárodním platidlem (EURO).

Vývoj peněz na území Čech:

Nejstarší peníze: tzv. duhovky (3. – 1. stol př.n.l ) – Keltové – většinou zlaté.

• r. 965 navštívil Prahu židovský diplomat Ibráhím ibn Jákúb a podal zprávu : „v zemi zhotovují též lehké šátečky z tenké tkaniny v podobě síťky a jimi obchodují a provádějí směnu mezi sebou (slovo platit od plátna),
•  po r.950 – první česká stříbrná mince – denár (Boleslav I. , Slavníkovci – vyvražděni 995),
•  1210 – brakteáty (z lat. Bractea = plíšek) Přemysl Otakar I.,
• 1300 – Václav II. pražský groš (pozval italské mincminstry do Kutné Hory – naleziště stříbra – oblíbené platidlo po celé střední Evropě. S pauzami se jimi platilo až do roku 1561 zlaté florény (dukáty ) poprvé za Jana Lucemburského,
• 16. stol – tolar (stříbro vysoké kvality – mezinárodní platidlo (odtud pochází i název amerického dolaru)),
• 17. stol – krejcary (drobné mince 1tolar = 120 krejcarů) – původně ze stříbra, pak z mědi,

Marie Terezie zavedla jednotný peněžní systém:

• základní měnová jednotka 1 zlatý ve stříbře (1zl = půltolar = 30 krejcarů),
• 1762 – první papírové peníze ve Stř. Evropě (tzv. bankocetle),
• 2. 8. 1892 zavedlo Rakousko novou měnovou jednotku: koruna – haléř, tato měna zachována i po vzniku Československa, bankovky tiskne Státní tiskárna cenin – Alfons Mucha, Max Švabinský, Karel Svolinský, Adolf Brunovský, Oldřich Kulhánek (dokonce i eura má na svědomí Rakušan českého původu – Robert Kalina).

BANKOVNÍ SOUSTAVA

Vývoj:

První banky vznikly již ve starověku (Mezopotámie, Egypt..)v chrámech, kam si bohatí lidé ukládali své šperky, obilí atd. Největšího rozmachu dosáhlo bankovnictví ve středověku – s rozvojem námořní dopravy (centra Řím, Benátky, Janov apod.). K rozvoji bankovnictví přispěly i křižácké výpravy (z templářů se stali výborní bankéři) – v této době vznikly platební příkazy a směnky (např. kdo chtěl převézt peníze z Janova do Jeruzaléma, složil peníze v Janově, dostal stvrzenku a příkaz pro templáře v Jeruzalémě, aby vyplatili příslušný obnos). Ve středověku zakázala církev půjčování peněz za poplatek – úpadek bankovnictví.

V ČR: vznik samostatného Československa (28.10.1918).

• hlavní úkoly: provedení odluky peněžního oběhu od Rakouského,
• vytvoření vlastní měnové jednotky – koruna československá,
• 1920 – bankovní zákon (1926 – Národní banka československá),
• ve většině států tvoří bankovní soustavu : centrální banka + komerční banky.

1)Centrální banka (= státní instituce, nepodnikající)

• řídící orgán: bankovní rada v čele s guvernérem,
• v ČR plní tuto funkci ČNB,
• sleduje vývoj všech makroekonomických veličin a celosvětový vývoj a přizpůsobuje jim svou finanční politiku.

    základní úkoly:

1. povoluje zakládání nových bank (v Čechách cca 50 bank),
2. sleduje množství peněz v oběhu (sleduje inflaci),
3. vydává nové peníze (= emise) a stahuje opotřebované,
4. regulace činnosti obchodních bank (je bankou bank):

• poskytuje jim úvěry,
•  drží část jejich vkladů,
•  reguluje měnový kurs,
•  provádí bankovní dozor (legálnost bank. operací apod.),

5. vede účty státního rozpočtu (je bankou státní),
6. spravuje měnové rezervy ve zlatě.

Nástroje centrální banky:

a) diskontní sazba

= základní úroková míra v ekonomice (sazba, za kterou mohou ukládat obch. banky přes noc dočasně volné peněžní prostředky v ČNB).

• představuje dolní hranici úrokových sazeb z vkladů u obchodních bank,
• pokud chce ČNB podporovat rozvoj podnikání v ekonomice, diskont se snižuje a naopak sazba 0,05 %).

vývoj diskontní sazby:

b) repo operace

obch. banky ukládají u centrální své nevyužité prostředky (nejčastěji na 14 dní) za určitou úrokovou sazbu (repo sazba) Pokud chce ČNB stáhnout peníze z oběhu, zvýší repo sazbu (pro obchodní banky je výhodnější ukládat své prostředky u centrální banky ) a naopak 0,25 %.

c) minimální povinné rezervy

všechny komerční banky musejí do centrální banky ukládat část svých prostředků, jejichž velikost je dána procentem z jejich závazků (= vklady klientů). Tyto peníze jsou dočasně mimo oběh a působí protiinflačně. (Pokud se zvýší sazba, mají obchodní banky méně prostředků pro poskytování úvěrů a naopak).

2)obchodní (komerční) banky

např. ČSOB, KB, Česká spořitelna, GE Money Bank (= firmy, podnikatelské subjekty). Svou činnost vyvíjejí za účelem dosažení zisku.

Zisk je dán:

• úrokovým rozpětím (úroky z úvěrů přijaté – úroky vydané vkladatelům) banky získávají peníze levněji než je pak půjčují,
• poplatky za poskytované služby.

Bankovní služby: sami

1. zakládání a vedení účtu

• druhy účtů, smlouva o založení účtu, výše úroků, podpisové právo, devizový účet, balíčkování služeb apod..

2. bezhotovostní platební styk tuzemský

Příkaz k úhradě, trvalý příkaz k úhradě, příkaz k inkasu, trvalý příkaz k inkasu.

3. bezhotovostní platební styk zahraniční

• dokumentární inkaso a akreditiv – snižuje obchodní riziko při platbách do zahraničí,
• účastníci: příkazce (kupující),
• banka příkazce,
• příjemce akreditivu (prodávající),
• banka prodávajícího.

DA = písemný závazek banky kupujícího zaplatit dohodnutou peněžní částku na účet prodávajícího, pokud budou splněny podmínky akreditivu stanovené kupujícím (např. předložení dodacího listu potvrzujícího převzetí zboží kupujícím).

4. ukládání a výběr hotovosti (přepážka, bankomat, noční trezory)

Vzhledem k rozmachu organizovaného zločinu je povinnost identifikovat klienta, který vkládá částku vyšší než 15.000,- EUR (přepočteno aktuálním kurzem) – platí, že obchody v této hodnotě musejí být realizovány bezpodmínečně bezhotovostně).

5. pojištění vkladů

Pro zvýšení bezpečnosti vkladů je zřízen Fond pojištění vkladů, z nějž se vyplácí vkladatelům určitá náhrada vkladů v případě, že některá banka zkrachuje (výše náhrady je omezena max. částkou). Fond je tvořen povinnými příděly bank.

6. platební karty

Vydávány k BÚ, umožňují vybírat hotovost nebo použít k bezhotov. platbě stanoven maximální výběr v jednom dni (ochrana banky před masivními výběry a ochrana klienta v případě ztráty).

• debetní karty – lze je použít k placení, nedojde-li k překročení částky na BÚ,
• kreditní karty – umožňují dostat úvěr – vybrat víc peněz, než je momentálně na účtu (ve většině případů pokud se splatí do měsíce, úrok se nepočítá),
• některé karty lze použít i k platbám v zahraničí (EURO-Card/MasterCard).

Karty jsou vybaveny řadou ochranných prvků proti padělání (hologram, podpis. proužky k podpisu majitele, speciální tisk, magnetický proužek …).

7. šeky – viz následující učivo

8. homebanking (phonebanking, internetbanking)

9. směnárenská činnost

10. obchody s CP

11. poradenské služby

12. možnost úschovy cenností v trezorech bank

13. úvěrové operace

ÚVĚROVÉ OPERACE

úvěrové operace:

• aktivní,
• pasivní,
• neutrální (převody mezi účty klientů).

a) pasivní (banka je v pozici dlužníka)

• netermínované vklady občanů a firem,
• termínované vklady,
• úvěry od ČNB,
• úvěry od ostatních bank,
• emise bankovních obligací (viz následující kapitola o CP),
• emise hypoteč. zástavních listů (viz následující kapitola o CP).

b) aktivní (banka je v pozici věřitele)

banka poskytuje úvěry, sleduje u nich:

• výnosnost,
• návratnost.

Pro omezení rizika prověřuje u klienta bonitu (schopnost splácet své dluhy) zkoumá jeho podnikatelský záměr a požaduje určité záruky (např. zástavy nemovitostí, ručitele, vinkulace vkladu – omezení manipulace s vkladem na účtu atd.).

Vinkulace = zajištění vkladu na účtu (např. heslem, omezením na určité datum, před nímž nesmí být vklad použit atd.).

Úrokové sazby

• pevné – sjednaná sazba je po celou dobu trvání úvěru stejná (např. 10% p.a.),
• pohyblivé – banky po určité době vyhlásí nové sazby (reakce na změny inflace).

Druhy úvěrů:

• 1. kontokorentní (BÚ s možností čerpání krátkod. úvěru),
• 2. revolvingový (opakované čerpání úvěru bez sepisování další úvěr. smlouvy),
• 3. lombardní (jištěný zástavou movité věci),
• 4. eskontní – banka půjčuje peníze proti zástavě směnky (eskont = odkoupení),

Firma A vystaví směnku firmě B, která je splatná po 180 dnech. Firma B zastaví směnku bance, která použije úrokovou sazbu např. 12% a 500,- Kč poplatek. Tudíž banka si strhne úrok a poplatek a zbytek zaplatí firmě B. Po půl roce zaplatí firma A bance částku, která je uvedena na směnce. Pokud by tak neučinila., obrátí se banka na původního majitele firmu B a bude požadovat zaplacení této směnky (místo toho, aby ji vymáhala na A).

• 5. hypoteční – poskytuje se na koupi, výstavbu, modernizaci nemovitosti a je zajištěn zástavou nemovitosti,
• 6. faktoring = odkup krátkodobých pohledávek,
• 7. forfaiting = odkup dlouhodobých pohledávek.

TRENDY V SOUČASNÉM BANKOVNICTVÍ

1. Banky rozšiřují svou činnost o další oblasti (zakládají nové instituce) – např. pojišťovny, leasingové společnosti (ČSOB –leasing ), stavební spořitelny (Reiffeisen Bank), podílové fondy.,
2. individuální přístup ke klientům (každý má svého bankéře),
3. podpora „domácího bankovnictví „– přes mobil, internet apod.,
4. konkurence mezi bankami  snižování poplatků apod.),
5. zvyšování image ( podpora charitativních akcí apod.).

The post Peníze a bankovní soustava ČR – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Bankovní systém

Předmět: Ekonomie, Bankovnictví

Přidal(a): borer

Banka – organizace, která má povolení provádět bankovní operace (přijímat vklady, poskytovat úvěry a provádějí další bankovní služby).

Bankovní soustava (systém) – souhrn všech bank v daném státě a uspořádání vztahů mezi nimi.

Typy bankovních soustav:

• Jednostupňová bankovní soustava – existovala za dob totality, mezi bankami neexistovala konkurence, v ČSSR – byla centrální bankou Státní banka československá (SBČS), a dále existovaly další banky – Živnostenská banka, Československá obchodní banka, Česká a slovenská spořitelna, Investiční banka.
• Dvoustupňová bankovní soustava – existuje v tržní ekonomice v ČR – 1. stupeň – centrální banka Česká národní banka        stupeň – komerční (obchodní) banky (Komerční banka, Česká spořitelna, Moneta Money bank, ČSOB, RB, ….).

ÚSTŘEDNÍ BANKA A JEJÍ ZÁKLADNÍ FUNKCE

• Hlavní cíl – zabezpečovat stabilitu měny (stát má zájem na tom, aby nedocházelo k inflaci).
• ČNB – sídlo v Praze, pobočky po celé ČR. Nejvyšší řídící orgán je bankovní rada ČNB.

Členové:

• guvernér ČNB – Jiří Rusnok
• dva viceguvernéři
• čtyři vedoucí pracovníci ČNB

Úkoly ústřední banky:

• Vydává bankovky a mince
• Určuje a provádí měnovou politiku
• Má postavení banky bank
• Slouží jako banka státu
• Spravuje měnové rezervy
• Reguluje banky a pobočky zahraničních bank působící v ČR a dohlíží na ně
• Vykonává další činnosti

Ad 1) vydává (emituje) oběživo (bankovky a mince)

Centrální banka má jako jediná výhradní právo emise hotovostních českých peněz, tj. bankovek a mincí, a také mince pamětní (jsou vydávány u příležitosti významných událostí). => proto se také ČNB říká centrální emisní banka. ČNB je oprávněna stanovit vyhláškou nominální hodnoty, rozměry, hmotnost, materiál, vzhled a další náležitosti bankovek a mincí a jejich vydání do oběhu.

Oběživo je chráněno proti padělání přísnými tresty (až 15 let odnětí svobody).

Ochranné prvky bankovek (slouží k rozpoznání padělků):

• Bankovkový papír
• Vodoznak
• Hlubotisk
• Soutisková značka
• Metalický proužek
• Na bankovkách od hodnoty 1 000,- se užívá ochranný iridiscentní pruh
• Na bankovkách od hodnoty 1 000,- je obsažen obrazec, jehož barevnost se mění se změnou úhlu dopadu světla.

Emisní banka v zemích EU, které přistoupily ke společné měně, plní ECB.

Ad 2) monetární (peněžní) politika

Základním požadavkem pro plnění měnově-politických cílů ústřední bankou je její nezávislost.

Monetární (měnová) politika (def.) – soubor opatření, kterými ČNB ovlivňuje množství peněz v ekonomice.

A) ↑S peněz ↓i ↑D po penězích ↑I ↑HDP ↓nezaměstnanost ↑inflace

(Pokud se zvýší nabídka peněz v ekonomice, pak se sníží úroky, protože čeho je hodně, tak je to levné. Pokud jsou peníze levné, tak si ekonomické subjekty budou půjčovat. Tím pádem i firmy, které budou investovat do výroby a budou hodně vyrábět. Tzn. HDP (hrubý domácí produkt) poroste. Jestliže se hodně vyrábí, tak lidé mají práci a snižuje se nezaměstnanost. Pokud lidé mají práci, mají dostatek peněz, a proto firmy zdražují, což znamená, že roste inflace.)

B) ↓ S peněz ↑i ↓D po penězích ↓HDP ↑nezaměstnanost ↓inflace

(Pokud se sníží nabídka peněz v ekonomice, pak se zvýší úroky, protože čeho je málo, tak je to drahé. Pokud jsou peníze drahé, tak si ekonomické subjekty nebudou půjčovat. Tím pádem firmy nebudou investovat a bude se málo vyrábět. Tzn. HDP (hrubý domácí produkt) je nízké. Jestliže se málo vyrábí, tak lidé nemají práci a zvyšuje se nezaměstnanost. Pokud lidé nemají práci, nemají peníze, takže firmy nezdražují a inflace je nízká.)

Nástroje měnové politiky:

• Povinné minimální rezervy
• • každá banka musí držet určité procento z vkladů jako rezervu na účtu u ústřední banky. Tyto peníze se úročí.
  • ↓PMR ↑S peněz ↓i ↑D po penězích ↑I ↑HDP ↓nezaměstnanost ↑inflace …expanzivní politika
    • (pří snížení PMR se odvádí méně peněz do ČNB, a obchodním bankám zůstane více peněz, tedy nabídka peněz v ekonomice se zvýší, dále viz A)
  • ↑ PMR↓ S peněz ↑i ↓D po penězích ↓ I↓HDP ↑nezaměstnanost ↓inflace … restriktivní politika
    • (pří zvýšení PMR se odvádí více peněz do ČNB, a obchodním bankám zůstane méně peněz, tedy nabídka peněz v ekonomice se sníží, dále viz B)
  • V současnosti (10, 2. 2021) jsou 2 %.
• Diskontní sazba
• • Česká národní banka, úročí diskontní sazbou volné finanční prostředky, které si u ní uložily ostatní banky.
  • ↓ DS viz A)
  • ↑ DS viz B)

• • V současnosti (10, 2. 2021) jsou 0,05 %.
• Operace na volném trhu
• • nákup a prodej CP (obvykle státních dluhopisů) centrální bankou
• Ostatní nástroje
• • určit ostatním bankám maximální rozsah jimi poskytovaných úvěrů (úvěrové limity)
  • stanovit minimální úrokové sazby z vkladů
  • stanovit maximální úrokové sazby z úvěrů

Ad 3) banka bank

Vede jednotlivým obchodním bankám účty, přijímá od nich vklady a poskytuje jim úvěry. Prostřednictvím bank uvádí do oběhu oběživo a stahuje z oběhu poškozené a opotřebované bankovky a mince. Na účtu vedeném u centrální banky mají banky uloženy povinné minimální rezervy. Změní-li ČNB úrokovou sazbu, změní své úrokové sazby i obchodní banky.

Ad 4) banka státu

ČNB vede účty státního rozpočtu a poskytuje státu důležité údaje o plnění příjmové a výdajové strany státního rozpočtu. Vede též účty státních institucí a úřadů, např. účty finančních úřadů a soudů. Nesmí poskytovat úvěr státu a dalším subjektům napojeným na veřejné rozpočty (nezávislost ČNB).

Ad 5) správa měnových rezerv

Jinak řečeno devizové rezervy. Správa měnových rezerv spočívá v udržování dostatečné zásoby rezerv ve formě cizích měn a zlata  za účelem zajištění fungování peněžních a zbožových trhů a zabezpečení finanční bezpečnosti země.

Měnové rezervy nejenom ochraňuje na bezpečných místech, ale též s nimi obchoduje a používá jich v případech intervence na devizových trzích.

Ad 6) regulace a dohled

Bankovní dohled, nucená správa,…..

Ad 7) další činnosti

Kromě bank vykonává ČNB dohled také nad podnikatelskými subjekty, které získaly oprávnění k obchodování s devizovými hodnotami podle devizového zákona, což jsou zejména nebankovní směnárny a společnosti zabývající se zasíláním peněz do zahraničí.

ČNB usměrňuje postup bank vyhláškami vydávanými na základě zákona o platebním stuku.

V centrální bance funguje tzv. clearingové centrum, prostřednictvím kterého zprostředkovává platby mezi jednotlivými bankami a jejich klienty.

OBCHODNÍ BANKY

Soustřeďuje dočasně volné peněžní prostředky, které formou úvěrů dává k dispozici podnikatelským i jiným subjektům. Tím zprostředkovává pohyb peněz v ekonomice a zajišťuje využití dočasně volných zdrojů, které zhodnocuje úrok.

Pod pojmem banka spadá i spořitelna.

Členění bank:

• Většina bank je univerzálních – to znamená, že poskytují nejen vkladové a úvěrové služby poskytuje rovněž služby investiční (nákup a prodej CP a další operace s nimi).
• Specializované banky – hypotéční banky, stavební spořitelny, …..

Zákon o bankách definuje banku – PO se sídlem v ČR, založenou jako akciová společnost, která přijímá vklady a poskytuje úvěry a má k výkonu těchto činností bankovní licenci.

REGULACE OBCHODNÍCH BANK

• Bankovní regulace – banka je sice účastníkem volného trhu, její postavení je však oproti jiným podnikatelským subjektům odlišné.
• Banky hospodaří s cizími penězi (od vkladatelů), a proto je pro ně důležitá důvěra jejich klientů, že jejich peníze jsou v bance chráněny, zhodnocovány a že banka je schopna kdykoliv dostát svým závazkům. Ztráta důvěry klientů může vyvolat tzv. run, tj. stav, kdy všichni vkladatelé spěchají vybrat své vklady => banka nemá a nemůže mít dostatek likvidních prostředků (peníze v hotovosti, nebo taková aktiva, která lze rychle zpeněžit). Banka totiž vložila peníze svých klientů do svých obchodů a tam jsou po nějakou dobu vázány, než přinesou požadovaný výnos.
• Aby klienti důvěřovali bankám podřizuje stát banky regulaci – snížení rizik, do kterých banka vstupuje na přijatelnou míru. Banka je fakticky omezována ve svém podnikání, ale přesto banky jsou řízeny lidmi, kteří chybují, nebo dokonce banku záměrně poškozují (tunelování). Prevencí je trestní postih.

Bankovní regulace:

• Banky musí dodržovat právní normy (zákon o bankách, ….)
• Vykonává se dohled nad dodržováním stanovených pravidel

Regulátorem je bankovní dohled vykonávaný ČNB.

Bankovní licence – udělena pouze akciové společnosti, která má základní kapitál 500 000  000 Kč, žadatel musí dokazovat původ finančních zdrojů – ochrana proti praní špinavých peněz, technické a organizační předpoklady, obchodní plán

Bankovní dohled sleduje FO, které mají banky řídit – odborná způsobilost, důvěryhodnost (čistý trestní rejstřík), zkušenost

OBEZŘETNOSTNÍ PRAVIDLA

• Zákaz uzavírat obchody pro banku nevýhodné – v zákoně o bankách
• Dále se musí banka podřídit tzv. obezřetnostním pravidlům, návod jak snížit rizika, která jsou spojená s obchodem.

Vnější rizika:

• Úvěrové riziko – nebezpečí nesplacení úvěru
• Tržní riziko – změna podmínek na trhu (pokles cen akcií, do kterých banka investovala, inflace, deflace, )
• Likvidační riziko – hrozba, že banka nedokáže uspokojit požadavky svých klientů na výplaty jejich účtů
• Operační riziko – zahrnuje nebezpečí plynoucí z určitých strategických rozhodnutí, např. zaměření na určitý produkt, o který klienti neprojeví zájem

INFORMOČNÍ POVINNOST

• Kdykoliv využívá klient jakoukoliv službu, má právo na informace o produktech banky.

BANKOVNÍ TAJEMSTVÍ

• ochrana všech údajů o klientovi a jeho obchodních vztazích s bankou před jinými osobami
• mlčenlivost zaměstnanců

Tuto povinnost bankám ukládá zákon o bankách, ale také stanoví případy, kdy je banka povinna bez souhlasu klienta sdělit některé informace o svých klientech  – orgány činné v trestním řízení (státní zastupitelství, soudy, …), soudy ve věcech občanskoprávních (dědické řízení, náhrady škody, exekuce na majetek, …), daňové orgány v řízení s daňovým dlužníkem,…..

Klientské registry – propojení bank, kdy si mohou sdělovat informace o bonitě klienta

Bonita – schopnost klienta splácet závazky

Pokud ČNB zjistí nedostatek v činnosti banky – nápravné opatření – pokuty, nucené správy, odnětí bankovní licence (banka je předlužena)

Většina klientů dostane náhrady z fondu pojištění vkladů.

Banka může zaniknout také fúzí, nebo rozhodnutím akcionářů se souhlasem bankovního dohledu.

PRANÍ ŠPINAVÝCH PENĚZ

• Povinností banky je i identifikovat klienta (zjistit o něm takové údaje, podle kterých jej lze jednoznačně určit)– opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti
• Identifikace se musí provést u všech obchodů, jejichž hodnota přesahuje 100 000 Kč.
• Banky jsou povinny sledovat podezřelé operace a hlásit je Finančnímu a analytickému útvaru Ministerstva financí.

The post Bankovní systém – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Pojištění nemovitosti

Předmět: Bankovnictví a pojišťovnictví

Přidal(a): Eliška Hulíková

Prohlašuji, že jsem projektovou práci na téma “pojištění nemovitostí“ vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

Obsah

• Pojištění
• Druhy pojištění
• Historie pojištění
• Předmět pojištění nemovitostí
• Pojištění nemovitostí
• Rizika
• Účastníci pojištění
• Práva a povinnosti smluvních stran
• Sjednání pojištění
• Praktická část
• Nabídky pojišťoven
• Závěr

Úvod

Moje seminární práce se zabývá pojištěním nemovitosti. Pojištěním nemovitostí se zabývali už v roce 1666, příčinou byl velký požár v Londýně. Bohužel se zakladatelům pojišťoven pár let nepodařilo dobře vymyslet, aby se udrželo, ale nakonec se to podařilo ekonomovi Nicholasovi Barbonovi a to v roce 1681. Toto pojištění se vztahovalo jen na menší cihlové domy, ale postupně se přidávali i ostatní zakladatelé a pojišťovny se začali rozvíjet a to tak, že v dnešní době máme opravdu obrovský výběr pojišťoven, které nabízí svoje různé služby za odlišné ceny, zároveň máme nespočet možných událostí, které jsou pro lidské obydlí nebezpečné. V dnešním světě si lidé dost často pojišťují svoje nemovitosti. A co to vůbec znamená, když si pojistíme nemovitost? Pokud si pojistíme nemovitost, znamená to, že jsme přenesli určité riziko na někoho jiného, z našeho hlediska jsme ho přenesli na pojistitele. Pokud se nám stane v nemovitosti nějaká nehoda, pojistitel za nás pokryje finanční náklady za škody. Pojištění v dnešní době má skoro každý občan, ale i přesto se najdou někteří, který ho nemají. V mé práci se zaměřuji na seznámení s pojištěním, co vše je možné si pojistit, uvádím i příklady jak si můžeme pojištění sjednat, které v dnešní době je velice jednoduché si domluvit nějaké pojištění, ale je potřeba na některé věci dát pozor. Například, že je potřeba dát si dát pozor na pojištění nemovitosti a domácnosti mezi těmito pojištěními je velký rozdíl. Domácnost je to co máme uvnitř domu, jako jsou spotřebiče, nábytek a jiné vybavení a pojištění nemovitosti je stavba (konstrukce). Dále uvádím ukázku různých nabídek pojišťoven a srovnávám. Na dnešním trhu je nabídka opravdu široká a je velice těžké si vybrat, ale nesmíme si z toho dělat žádnou vědu, a pokud si k tomu v klidu sedneme a srovnáme různé nabídky, vždy si nějakou vybereme. Je dobré vědět základní body, které chceme mít pojištěné a od těch se odrazit. Při výběru nám mohou pomoci i recenze, jak od známých, tak na internetu, ale v dnešní době je opravdu plno dobrých pojišťoven a pokud si vybereme známou pojišťovnu, tak nemůžeme udělat chybu..

1         Pojištění

Pojištění je závazek pojistitele (pojišťovny), který je potvrzený pojistnou smlouvou. Pojistná smlouva je sestavena ve prospěch pojistitele i pojištěnce. Pojištěnec může být právnická osoba i fyzická osoba, která se zavazuje na placení pojistného. Pojistné se platí měsíčně a je uvedené ve smlouvě. Ve smlouvě jsou také uvedeny dohodnuté podmínky je důležité si na podmínky dávat pozor, abychom věděli, na co všechno se naše pojištění vztahuje a předejdeme tím tak plno problémům.

2         Druhy pojištění

• Pojištění osob
• Životní pojištění
• Cestovní pojištění
• Úrazové pojištění
• Nemocenské a sociální pojištění
• Zdravotní pojištění
• Pojištění majetku (zejména budov a nemovitého majetku)
• Živelní pojištění
• Technická pojištění
• Pojištění přerušení provozu

Uvedeny jen ty nejčastější druhy pojištění existuje plno dalších pojištění.

3         Historie pojištění

V roce 1666 v Londýně zničil požár více než 13 000 domů. Veliké následky požáru pomohli k rozvoji pojištění nemovitostí. Proběhlo velké množství pokusů o pojištění proti požárům, ale až v roce 1681 se to povedlo ekonomovi Nicholasovi Barbonovi. On společně s jedenácti pracovníky založili první pojišťovnu proti požárům „The Insurence Office for Houses“. Pojišťovna se teprve vyvíjela, a tak bylo možné pojistit pouze cihlové nebo domy se dřevěným skeletem. Zpočátku bylo pojištěno kolem 5 000 domů.

V důsledku úspěchu první společnosti bylo založeno mnoho dalších podobných podniků. Každá společnost měla zaměstnaný svůj hasičský sbor. Dalším krokem byli zavedené značky požárního pojištění, které se umisťovali nad hlavní vchodové dveře nemovitosti z důvodu urychlení identifikace v případě vzniklého požáru. Avšak první pojišťovna zaměřená na majetek byla založena až v roce 1710 a stále se používá pod názvem RSA Insurance Group.

První pojišťovny vznikali v cizích zemí, ale ani Česko nezůstalo pozadu a na konci 16. století se náš ekonom Jan Kryštof Bořek pokusil o zrealizování požárního pojištění budov. V plánu byl zřídit fond, do kterého přispívali všichni vlastníci i nájemníci. Bohužel plán se nakonec nezrealizoval. Pokusili se o zrealizování i další organizace, ale u nás byli příznivé pojišťovny až v 19. století.

4         Předmět pojištění nemovitostí

Je obytná budova nebo celý soubor obytných prostor. Zahrnují se tam všechny stavby a budovy uvedené ve smlouvě společně s jejími součásti například stěny, strop, střechu, okna, okapy, omítku a dále pak lze pojistit také stavby, které jsou definovány jako vedlejší. Za vedlejší stavby považujeme garáž, zahradní domek či kůlnu, plot nebo bazén.

Pojistit si můžeme i stavební materiál, materiál určený k rekonstrukci a opravám. Pojistit jde i rozestavěné nemovitosti, zde se většinou projeví pokles ceny pojištění. Pokud vlastníte byt nebo dům je nejlepší si sjednat komplexní pojištění domova.

5         Pojištění nemovitostí

Je pojištění vlastníků nemovitostí (bytů, domů), proti případným škodám. Pojištění nemovitosti je krytí rizik, která mohou nastat.

6         Rizika

6.1.1    Živelní rizika

jedná se o přírodní vlivy např. o požár, lavina, zemětřesení, tornádo, pád stromů, bouřka, povodeň a silné krupobití.

V takovém případě se nejdříve zabezpečí majetek, aby nedošlo ke zhoršení stavu či újmě na zdraví a neprodleně se událost nahlásí pojišťovně.

6.1.2    Zemědělské pojištění

rizika odcizení a vandalství – jedná se o poškození nebo odcizení majetku zapříčiněné třetí osobou

6.1.3    Vodovodní rizika

jedná se o rizika zapříčiněné vodou např. kanalizace, topení

7         Účastníci pojištění

7.1.1    Pojistitel

Pojistitel je pojišťovna. Jedná se o právnickou osobu, která má oprávnění k provozování pojišťovací činnosti.

7.1.2    Pojistník

Pojistník je fyzická nebo právnická osoba, která se na základě uzavřené smlouvy s pojistitelem zavázala k úhradě pojistného.

7.1.3    Pojištěný

Pojištěný je právnická nebo fyzická osoba, na jejíž majetek, odpovědnost za škodu nebo jiné hodnoty se vztahuje daný pojistný produkt (pojištění) ustanovený pojistnou smlouvou. Pokud pojištěný zároveň uzavřel smlouvu a platí pojistné, je současně i pojistníkem.

8         Práva a povinnosti smluvních stran

Při podepsání pojistné smlouvy vzniká právní vztah. Jedná se o vzájemnou povinnost mezi pojistníkem, kterému vzniká povinnost platit pojistiteli pojistné a pojistitel, který se tak zavazuje k plnění poskytnout oprávněné osobě pomoc, nastane-li pojistná událost.

8.1.1    Práva a povinnosti pojistitele:

• Povinnost sdělit před uzavřením smlouvy zájemci o pojištění pravdivé údaje
• Povinnost poskytnout pojistné plnění.
• Povinnost poskytnout pojistníkovi údaje významné pro plnění podle smlouvy.
• Právo na pojistné po dobu trvání pojištění.
• V případě pojistné události bez zbytečného odkladu zahájit její prošetření.

8.1.2    Práva a povinnosti pojistníka:

• Povinnost platit pojistné.
• Povinnost poskytnout pravdivé informace pojistiteli před uzavřením pojistné smlouvy
• Povinnost pojistníka ohlásit pojistiteli, nastala-li pojistná událost.
• Právo na pojistné plnění v případě vzniku pojistné události ve sjednaném rozsahu.
• Další práva a povinnosti bývají upřesněny v pojistných podmínkách

9         Sjednání pojištění

9.1.1    Na pobočce pojišťovny

Klient dostane na pobočce veškeré informace o jednotlivých nabídkách určité pojišťovny – produkty, které by byli nejlepší pro danou nemovitost. Doporučuje se na danou schůzku předem domluvit.

9.1.2    Přes pojišťovacího zprostředkovatele

Někteří klienti si raději volí pojišťovací zprostředkovatele. Vybírají si to kvůli zjednodušení. Většinou by měl pojišťovací poradce klientovi doporučit výhodný co nejlepší pojištění a v případně některých nedostatcích vybraného pojištění by měl klienta informovat o nedostatcích.

9.1.3    On-line přes internet

Výhodou je, že klient může získat výrazné slevy na pojistném. Tato forma je vhodná pouze pro lidi, kteří mají představu, co přesně chtějí pojistit a na kolik to chtějí pojistit. Tento způsob je velice jednoduchý a pohodlný. Při pojištění stačí vyplnění on-line formuláře, kde je potřeba znát přesnou adresu, pojistnou částku a stav nemovitosti).

Nevýhodou je, že klient nemá možnost dostat odpovědi na své případné otázky.

Další možnosti: správci nemovitostí, realitní makléři, pojišťovací makléři

10    Praktická část

Pan Veselý si chce pojistit rodinný dům (trvale obývaný), která je v hodnotě 4 000 000 Kč. Nemovitost chce pojistit na 100% podíl.

Místo pojištění: V úžlabině 147/80, Praha 10 – Strašnice

Cenová relace: do 3 000 Kč ročně

11    Nabídky pojišťoven

11.1.1 Pojišťovna SLAVIA

11.1.2 Pojišťovna direct

11.1.3 Pojišťovna MAXIMA

Panu Novákovi bych doporučila pojišťovnu MAXIMA. MAXIMA je sice z výše nabízených pojišťoven nejdražší, ale zahrnuje nejvíce pojištění různých věcí navíc. MAXIMA má navíc v ceně pojištění poškození fasády, zatečení atmosférických srážek a rozšířenou asistenci.

12    Závěr

Závěrem této práce je, že podle mého názoru je správné si nemovitost pojistit. Je to pro nás poslední záchrana a nikdy nevíme, co nás může postihnout a shánět pak peníze na opravu je náročné. Některé lidi odradí zařizovaní, ale myslím si, že v dnešní době je velice jednoduché takové pojištění sjednat. Pojištění je možné sjednat na pobočce, na internetu nebo přes zprostředkovatele. Sice je opravdu veliký výběr pojišťoven, ale pokud si určíme základní věci, které chceme pojistit, tak potom si krásně nabídky pojišťoven srovnáme a nemusíme se ničeho bát. Jen je důležité si pojišťovací smlouvu pořádně přečíst, abychom věděli, na co se pojištění opravdu vztahuje. Některé lidi odradí zařizovaní, ale myslím si, že v dnešní době je velice jednoduché takové pojištění sjednat. Pojištění je možné sjednat na pobočce, na internetu nebo přes zprostředkovatele

13    Zdroje

• TOP POJISTENI [on line]. [citováno dne 2021-09-30]. Dostupné na Internetu: <https://www.top-pojisteni.cz/pojisteni-nemovitosti/co-je-pojisteni-nemovitosti>
• Wikipedia [on line]. Datum publikování 2021-02-06. Datum poslední revize 2021-09-30 Dostupné na Internetu: < https://cs.wikipedia.org/wiki/Pojistn%C3%A1_smlouva>
• Wikipedia [on line]. Datum publikování 2021-05-09. Datum poslední revize 2021-09-30 Dostupné na Internetu: <https://cs.wikipedia.org/wiki/Poji%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_majetku>
• Pojištění domácnosti, nemovitosti i odpovědnosti v jednom [on line]. [citováno dne 2021-09-30]. Dostupné na Internetu: <https://www.generaliceska.cz/pojisteni-majetku?gclid=EAIaIQobChMI74G0uq-m8wIVV-J3Ch1fagNREAAYAyAAEgISs_D_BwE>
• Pojištění nemovitosti: Na co si dát pozor? Datum publikování 2020-25-09. Datum poslední revize 2021-09-30 Dostupné na Internetu: <https://www.dumabyt.cz/rubriky/stavba/pojisteni-nemovitosti-na-co-si-dat-pozor_28027.html

The post Pojištění nemovitosti – seminární práce first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.