Téma: Zásobování IKEA

Předmět: Doprava, Logistika

Přidal(a): TCZ

Obsah

• Úvod
• Základní informace
• Snižování počtu kamionů
  • 2.1.     Rozebrané výrobky
  • 2.2.     Papírové palety
  • 2.3.     Lehčí desky
• IKEA a její zákazníci
• Distribuční centra
• Bibliografie

Úvod

IKEA je švédská společnost zaměřující na nábytkářský průmysl a s ním spojené výrobky a doplňky. Patří mezí největší prodejce u nás a je zde tedy celá řady velkých a malých výrobků, které je třeba převážet z malých, ale i velkých vzdáleností. A právě těmito logistickými tématy se bude zabývat tato práce.

1.    Základní informace

Společnost IKEA byla založen roku 1943 ve Švédsku a jejím cílem je nabízet moderní a vysoce funkční vybavení domácnostem. To vše s ohledem na životní prostředí a za přijatelné ceny, díky kterým budou produkty dostupné většině lidí (Výroční zpráva IKEA, 2011). Název IKEA byl vytvořen ze jména zakladatele společnosti Ingvara Kamprada (IK) a jmen farmy a vesnice, kde vyrůstal – Elmtaryd a Agunnaryd (EA). Současné logo IKEA vzniklo už v roce 1967 a zůstalo celá desetiletí téměř stejné až do dnes, měnila se pouze barevná provedení. Například od roku 1981 do roku 1983 bylo možné vidět logo v červenobílých barvách. U společnosti funguje od 80, let minulého století franšízový systém, podle jehož zásad dnes fungují všechny obchodní domy. Výjimku tvoří pouze nizozemská pobočka, která je patří společností Inter IKEA Systems B. V., vlastníkovi konceptu IKEA a poskytovateli franšíz. Nízké ceny může nabídnout díky rozdělení práce mezi sebe a své zákazníky. Větší výrobky jsou v rozebraném stavu, což přináší značné úspory například v logistice. Zde najdeme rozhodně více úspor popsaných v dalších částech práce (IKEA).

V současné době má IKEA 315 obchodní domů ve 27 zemích po celém světě v následujícím rozložení (IKEA):

• Evropa (mimo Rusko): 222 prodejen
• Severní Amerika: 51 prodejen
• Asie (mimo Rusko): 23 prodejen
• Rusko: 14 prodejen
• Austrálie: 5 prodejen

K výrobě a obsluze takovéhoto počtu obchodních domů je potřeba více než tisíc dodavatelů z 51 zemích. Produkce je z 59 % vytvářena v Evropě, celkem je možné najít v sortimentu společnosti 9 500 výrobků. Počet zaměstnanců se pohybuje kolem 147 tisíc. Společnost funguje na poměrně unikátním organizačním přístupu, který má zajišťovat její dlouhodobost a nezávislost. Je vlastněna neziskovou organizací Stichting INGKA Foundation, která může využívat své prostředky výhradně dvěma způsoby. První je investování zpět do IKEA Group, druhou charitativní účely prostřednictvím Stichting IKEA Foundation (IKEA).

2.    Snižování počtu kamionů

2.1.  Rozebrané výrobky

Možnost složit si sám zakoupený produkt je typická vlastnost IKEA produktů. První rozebraný stolek nabídla společnost už před šedesáti lety a můžete ho vidět na obrázku CCC. Nápad tohoto způsobu doručování vznikl poměrně snadno, když se zaměstnanci firmy nevešel do auta tak, aby nehrozilo riziko jeho poškození, proto ho rozebral. Mnoho zákazníků dnes jistě ocení, že si výrobek mohou dovést domů bez větších problémů ve skladném stavu a zároveň ceny obchodů jsou příznivé. Toho je docíleno značnými úsporami ve skladování a také v dopravě do prodejen, která je díky tomu velmi efektivní (IKEA).

2.2.  Papírové palety

IKEA jako první společnost světového formátu zavedla do svých logistický a skladových procesů systém využívající papírové palety místo standardních dřevěných a snížila tak počet kamionů až o pětinu. Nejen že se jedná o šetrnější způsob k životnímu prostředí, který snižuje uhlíkovou stopu, výhodou je také snížení nákladů díky větší kapacitě při nakládce do kontejnerů, nížší hmotnosti, efektivnějšímu skladování a ke znatelnému snížení potřebného počtu kamionů, jelikož papírové palety už není třeba vozit zpět do distribučního centra či dodavatelům, ale jednoduše se plně recyklují. V roce 2013 díky tomuto systému IKEA ušetřila celosvětově na přepravě 30 milionů euro a tento systém je rozšiřován do poboček po celém světě. Do konce roku 2016 plánuje snížit emise CO2 až o 20 % proti původnímu stavu využívající dřevěné palety (LogisticsAtoz.com).

Vyměnit dřevěné palety za papírové samozřejmě není možné bez provedení alespoň drobných změn. Změnili se požadavky, na jejichž základě Toyota Material Handling vyvinula novou efektivní manipulační techniku. Pro přepravu zboží na papírových paletách se vyžívá různých elektrických nízkozdvižných vozíků, zakladačů a ručních paletových, které je třeba vybavit sníženými vidlicemi, hydraulicky nastavitelnou roztečí vidlic a teleskopickými vidlicemi (Toyota Material Handling CZ s.r.o.).

Obnova vozíků nám prospěla. Nové stroje mají mnoho šikovných funkcí a umožňují obsluze nabírat různé typy nosičů nákladu, aniž by museli opustit kabinu a neustále přestavovat šířku nebo délku vidlic, tak jako se dělo dříve (Baudyš).

2.3.  Lehčí desky

Nová továrna na Slovensku produkuje unikátní lehké desky, které jsou o 30% lehčí než ty předchozí. Výroba je méně nákladná, jelikož je využíváno méně surových surovin a do kamionů jich je možné naložit až o 30 % více. Mezi výhody patří i snadnější manipulace pro zaměstnance i zákazníky (Výroční zpráva IKEA).

3.    IKEA a její zákazníci

Aktuálními trendy mezi zákazníky je objednávat zboží z pohodlí domova a cestovat méně do vzdálených poboček.  IKEA patří mezi lídry na našem trhu, přesto má však v České republice pouze čtyři pobočky (Praha Černý most, Praha Zličín, Brno, Ostrava). Jedná se tedy o velmi malý počet, proto velká část zákazníků musí skutečně dojíždět i delší vzdálenosti. Podle studie GfK „Furniture 2014“ na internetu u nás nakupuje nábytek polovina zákazníků. Na tyto požadavky se společnost rozhodla zareagovat zavedením online obchodu a vybudováním sítě výdejen zboží objednaného přes internet (elogistics.cz).

4.    Distribuční centra

Největší českou pobočkou společnosti a zároveň největší obchodním domem s bytovým zařízením je IKEA Černý most s úctyhodnými 36 500 m². Zaparkuje zde 1 350 automobilů, v restauraci se usadí 550 zákazníků a velikost skladu je 11 600 m² (Mistoprodeje.cz).

Této velikosti bylo třeba přizpůsobit i logistické řešení. Momentálně má pro tuto pobočku pronajaté skladové prostory spojené s kancelářským zázemím a výdejním místem ve VGP Parku v Horních Počernicích, které můžete vidět na obrázku yyy. Zde má k dispozici 4,5 tisíce metrů čtverečních z celkové plochy parku 329 tisíc metrů čtverečních. Mezi ostatními nájemníky najdeme například Asko nábytek nebo Datart.  Jak můžete vidět na obrázku XX, vzdálenost od prodejny je poměrně malá a umístění skladu těží z několika výhod (Cushman & Wakefield):

• Snadná dostupnost z centra Prahy
• Dobrá dostupnost městské hromadné dopravy
• Umístění na hlavních dopravních tazích (mezi evropskými silnicemi E65 a E67)
• Možnost rozšíření v rámci VGP parku
• Rychle spojení do prodejny

Bibliografie

IKEA. KONCEPT IKEA. IKEA.cz. [Online] [Citace: 16. listopad 2015.] http://www.ikea.com/ms/cs_CZ/this-is-ikea/the-ikea-concept/index.html.

LogisticsAtoz.com. IKEA zavedla papírové palety a snížila tak počet kamionů o pětinu. LogisticsAtoz.com. [Online] [Citace: 16. listopad 2015.] http://www.logisticsatoz.com/ikea-zavedla-papirove-palety-a-snizila-tak-pocet-kamionu-o-petinu.

Výroční zpráva IKEA. 2011. Výroční zpráva. [Online] 2011. [Citace: 16. listopad 2015.] http://www.ikea.com/cz/cs/about_ikea/newsitem/yearly_summary_cz.

The post Zásobování IKEA – seminární práce first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Téma: Logistické technologie

Předmět: Logistika

Přidal(a): Diana Mošová

Úvod

Logistické technologie = uspořádaný sled procesů s účelem 7S

Logistické systémy = pomocí metod a přístupu uspořádat jednotlivé operace tak, aby optimálně fungovaly

Hub and Spoke

(do 100 000 obyvatel, např.: Opava)

Logistická technologie, která spočívá ve sdružování (konsolidaci) menších zásilek do větších celků, které jsou po přepravě velkokapacitními dopravními prostředky, prostřednictvím KD opět rozdružovány (dekonsolidovány) z velkých zásilek do menších

Zásilky se svezou od zákazníků do Hub center, kde se roztřídí podle směru a následně se rozvezou do ostatních Hub center, kde se opět roztřídí a putují k odběrateli

Systémy

• Vnitřní systém = tím je prováděna obsluha vnitřního území přilehlého k logistickému centru, přičemž jde obvykle o dopravu silniční a vozidla odpovídají velikosti zásilek a stavu vnitřní dopravní sítě (silnice II, a III. třídy, místní komunikace)
• Vnější systém = obvykle zabezpečují možnosti přepravy velkých zásilek dostatečně kapacitní k tomu, aby přepravil veškeré množství zboží v ročních i týdenních špičkách (umožnuje obvykle využití více druhů dopravy i jejich kombinace

Klady a zápory

• Výhody
• • Nižší náklady na dopravu
  • Odlehčení dopravních komunikací
  • Ekologická šetrnost
• Nevýhody
• • Investiční náročnost (vybudování hub center, prvky: aktivní– VZV, jeřáby, pasivní – palety, kontejnery)
  • Použitelnost pouze na delší přepravní vzdálenosti

Při využití Hub and Spoke je důležité mít distribuční centra lokalizované v blízkosti letišť, významných železničních uzlů, dopravních křižovatek nebo přístavů. Musí být lokalizovány tak, aby nenastal problém při vstupu nebo výstupu zboží.

Gateway

(nad 100 000 obyvatel, např.: Praha)

Tato technologie je stejná jako Hub and Spoke jen pro obsluhu větších měst. Vyžaduje dostatečně velké plochy v blízkosti města.

Jsou dva druhy:

• 1. stupňový
• 2. stupňový

Quick Response 

(rychlá reakce/odezva)

Logistická technologie, která předpokládá technickou identifikace – ČK, EDI (sběr a ukládání informací)

Použití strategie

• Zdokonalení řízení zásob
• Zvýšení urychlení toku zásob mezi výrobcem a maloobchodem, zákazníkem a prodejcem
• Snížení zásob
• Sběr informací z celého řetězce a jejich rychlá výměna

Signální zásoba = začíná, když je ve skladu tzv. minimum zboží, zboží se automaticky objedná u dodavatele

Výhody

• Snížení stavu zásob v celém řetězci (výroba, prodejny, sklady)
• Zkrácení dodací lhůty z výroby
• Omezení situací, když zboží není na skladě
• Snížení rozsahu manipulace se zbožím
• Zrychlení toku informací

Porovnání s JIT !!!

• JIT: sběr a ukládání informací v jednotlivých článcích řetězce
• QR: sběr, ukládání a přenos informací celým řetězcem

Systém EDI

(Electronic data interchange)

Automatická identifikace

Nulová chybovost a úspora času a nákladů spojených s dokumentací

Dokumenty EDI jsou stejné i v elektrické tak v papírové formě (jméno, příjmení, adresa, kódy, množství)

• Objednávky, dodací listy, faktury, smlouvy, příjemky, výdejky, skladové karty

Kanban 

Logistická technologie, která nepracuje se zásobami tedy je bezzásobová

Logistická metoda, která funguje na principu tahu, zákazník nahlásí materiál, který potřebuje, na základě kanban karet na plánovací tabulce se výrobek zhotoví, hotové výrobky se vyexpedují k zákazníkovi

Kan (karta) Ban (signál) = Signální karta

Byla vyvinuta japonskou firmou Toyota Motors (na přelomu 50. a 60. let 20. století)

Nejvíce se využívá v automobilovém a strojírenském průmyslu

PUSH = tlačím na zákazníka, aby si koupil již vyrobené zboží, které je na skladě

PULL = tahový systém výroby, zákazník si tahá svůj výrobek od dodavatele přes kanban karty, výroba na základě objednávek (dle požadavků zákazníka)

Papírový kanban

• Musí se tisknout karty
• Možnost víc chyb
• Pomalý
• Vysoké náklady (pracovní síla)
• Zpoždění příjímání dat
• Ztráta karet

eKanban

• Vše je elektronicky (není nutný tisk)
• Čtečka kódů
• Vyvaruji se pomocí elektroniky chybám
• Informace v reálném čase
• Nízké náklady (méně zaměstnanců – školení)

The post Logistické technologie – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Podnik a jeho činnosti

Předmět: Finance, Podnikání, Ekonomie, Logistika

Přidal(a): anonym

Zakládání podniku

Pokud podnikatel chce založit firmu, musí si odpovědět na řadu otázek:

• Co a pro koho vyrábět – musíme vycházet z poznatků marketingu
• Jakou cenovou strategii a formu distribuce zvolit – určuje marketing, daňová politika a kalkulace
• Musí zvážit potřebu výrobních faktorů – práce, přírodních zdrojů a kapitálu
• Musí se rozhodnout pro velikost trhu a zvážit rizika vnějších vlivů na podnikání

Musí také sestavit – Zakladatelský rozpočet:

• Rozpočet nákladů a výnosů
• Rozpočet dlouhodobého a oběžného kapitálu

Majetková a kapitálová struktura podniku

Majetek podniku

• Majetek podniku (hospodářské prostředky) = slouží k zajištění provozní činnosti podniku.
• Je to souhrn všech prostředků, které podnik vlastní a používá ke své podnikatelské činnosti.
• Investice = věci a práva nabývaná do vlastnictví podniku do okamžiku, kdy jsou uvedeny do užívání a řádně zaznamenány do účetnictví podniku.

Členění majetku dle druhů – aktiva a pasiv

Aktiva – Dlouhodobý majetek

• Dlouhodobý hmotný majetek
• Hmotný, nehmotný
• Dlouhodobý nehmotný majetek
• Dlouhodobý finanční majetek

Oběžný majetek

• KFM
• Odběratelé – pohledávky
• Zásoby

Pasiva – vlastní zdroje

• Základní kapitál
• Emisní ážio
• Vklad tichého společníka
• Zisk HV

Cizí zdroje

• Úvěry
• Dodavatele
• Emise obligací
• Přijaté zálohy

Členění dlouhodobého majetku:

Dlouhodobý majetek

• tato skupina majetku slouží podniku obvykle déle než 1 rok, během používání nemění svoji formu, ale je opotřebováván

Člení se na:

dlouhodobý hmotný majetek

• jedná se o majetek, jehož pořizovací cena je
• vyšší než 40 000.- Kč a doba používání delší než 1 rok.
• movitý: jedná se o předměty, které jsou přemístitelné, např. stroje, zařízení…
• nemovitý: jedná se o majetek, který je pevně spojen se zemí, proto jej nelze přemisťovat, např. budovy, stavby, pozemky…
• Majetek, jehož pořizovací cena je nižší než 40 000.- Kč a doba použitelnosti delší než 1 rok, tzv. drobný dlouhodobý hmotný majetek

dlouhodobý nehmotný majetek:

• jedná se o majetek, jehož pořizovací cena je vyšší než 60 000.- Kč
• doba delší než 1 rok, tento majetek nemá materiální podobu, jedná se např. o software, licence, autorská práva, know-how…
• Majetek, jehož pořizovací cena je nižší než 60 000.- Kč a doba použitelnosti delší než 1 rok, tzv. drobný dlouhodobý nehmotný majetek

Dlouhodobý finanční majetek:

• Do této skupiny majetku patří cenné papíry (akcie, obligace), umělecké sbírky apod., které má podnik v držení déle než 1 rok.
• Minimální cena není stanovena
• Neodepisuje se

Oběžný majetek

• tato skupina majetku neustále mění svoji, proto je nazýván oběžným. Jednorázově je spotřebováván, proto musí být neustále obnovován.

Dále se člení na:

• peníze (v pokladně, na účtu)
• zásoby (surovin, materiálu, nedokončené výroby, výrobků, polotovarů, zboží..
• pohledávky (peníze, které má podnik obdržet, má dostat zaplaceno)
• finanční majetek krátkodobé povahy (CP, které se zpeněží za dobu kratší než 1 rok)
• drobný hmotný majetek, drobný nehmotný majetek (v případě, že se podnik rozhodl jej nezařadit do dlouhodobého majetku)
• Platí, že peníze na začátku koloběhu by měly být menší než na konci = zisk firmy

Kapitálová struktura podniku

Členění vlastních zdrojů a cizích zdrojů

Z vlastních zdrojů

• základní kapitál – představuje hodnotu vkladů vlastníků společnosti do společnosti, základní kapitál se tvoří při založení společnosti a během života podniku se většinou nemění.
• emisní ážio – rozdíl mezi akcií v nominální hodnotě a akcií v emisní hodnotě
• vklad tichého společníka
• zisk
• Z cizích zdrojů
  • úvěr u banky
  • dodavatelský úvěr
  • emise obligací
  • přijaté zálohy

Zásobování

Členění zásob:

materiál je tvořen:

• suroviny
• pomocné látky
• obaly
• provozovací látky
• náhradní díly
• drobný hmotný majetek

zásoby vlastní výroby

• polotovary – rozpracované výrobky, které jsou z hlediska některého technologického stupně už dokončené
• nedokončená výroba – nedokončené výrobky v takovém stupni technologické rozpracovanosti, že nejsou zatím prodejné
• výrobky
• zvířata
• zboží

Zásady racionálního zásobování:

• nakupovat jen to, co potřebujeme
• nakupovat jen tolik, kolik potřebujeme
• zvažovat náklady související s pořízením zásob kdy a kolik

Plán zásobování

Metody výpočtu spotřeby

• podle technické dokumentace
• podle výtěžnosti
• indexní metoda

Řízení zásob

• Běžná zásoba – slouží ke každodenní dodávce do výroby
• Pojistná zásoba – kryje zpoždění v dodávce materiálu, nebo výkyvy v poptávce
• Technická zásoba – materiál se musí před použitím ještě upravit
• Minimální zásoba – taková, aby byla schopna pokrýt veškerou výrobu a prodej
• Maximální zásoba – udává množství materiálu, které by zásoba neměla přesáhnout

Logistika

Průběh zásobování:

• s dodavatelem uzavřeme kupní smlouvu
• dodavatel zašle zboží
• odběratel je povinen při přijímání zboží zkontrolovat zboží, zda odpovídá smlouvě
• informační tok

Výroba

Z hlediska příslušnosti k výrobnímu oboru

• hlavní výroba,
• vedlejší výroba,
• doplňková výroba,
• přidružená výroba.

Z hlediska rozsahu sortimentu a objemu výroby

• kusová výroba,
• sériová (hromadná) výroba

Z hlediska vnitropodnikové logistiky

• zakázková výroba
• linková výroba,
• kontinuální (proudová) výroba

Jakost

• V moderním řízení výroby – průběžná kontrola výrobků, ale také odstraňování zjištěných nedostatků,
• vylepšování výrobků i motivace pracovníků, aby si kvality hleděli

Inovace

• Principem inovace podnikání je neustálé hledání lepší cesty k uspokojení potřeb zákazníka zvyšováním kvality servisu – vede k lepší realizaci rozvoje technologií a organizačních strategií.
• Hlavním hnacím motorem inovování je ovšem konkurence.

The post Podnik a jeho činnosti – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Pozemní komunikace

Předmět: Logistika, Doprava

Přidal(a): Nela

Dělení:

a) dle určení technického vybavení a dopravního významu

• dálnice
• silnice
• místní komunikace
• účelové komunikace

b) dle kategorie

• I. písmeny:
  • S- silnice s omezeným přístupem
  • R- rychlostní silnice pro vozidla s rychlostí vyšší než 50km/h
  • D- dálnice
  • M- místní komunikace
• II. zlomkem:
  • v činiteli je kategorijní šířka b v metrech
  • ve jmenovateli navrhovaná rychlost Vn( km/h)

Kategorijní šířka: komunikace je volná šířka silnice nebo dálnice, popř. šířka hl. dop. prostředku u místních komunikací

Navrhovaná rychlost: nejvyšší rychlost průměrného vozidla, kterou je možné bezpečně projet jakýmkoliv úsekem navrhované komunikace za normálních atmosférických podmínek, aniž bude ovlivňován provoz ostatních sil. vozidel

D27,5/120

• Druh komunikace (D, R, S)
• Šířka mezi vnitřními stranami svodidel nebo směrových sloupků (m)
• Navrhovaná rychlost (km/h)
• Dálnice musí mít nejvyšší přípustný podélný sklon 4- 4.5%, poloměr oblouku co největší 1250m.

Silnice

• Jsou základem pozemních komunikací ve všech vyspělejších zemích.

Dělení:

a) dle počtu jízdních pruhů:

• jedno pruhové
• dvou pruhové
• tří pruhové
• více pruhové

b) dle počtu dop. směrů:

• jedno směrné
• obou směrné

c) dle rozestupu dop. směrů:

• směrově rozdělené
• směrově nerozdělené

d) dle účelu:

• mezinárodní silnice, které jsou zapojeny do mezi. sil. dop. – E (označení)
• dálkové silnice, které slouží dálkové dop. překračující asi 30% ze sil. dop.
• výpadové silnice z center velkých městských aglomerací
• rychlostní silnice
• okružní silnice
• rekreační silnice

e) dle dopravního významu:

• silnice I. třídy:
  • jsou určena zejména pro dálkovou a mezistátní dopravu -1-99 ( označení)- např. I/5
• silnice II. třídy:
  • jsou určeny pro dopravu mezi okresy a označeny číslicemi 100- 999, např. II/238
• silnice III třídy:
  • jsou určeny k vzájemnému propojení obcí nebo jejich napojení na ostatní komunikace a onačeny pěti až šesticiferným číslem, např. III/54832

Místní komunikace

Nejčastěji rozdělujeme komunikace dle jejich významu, určení a technického vybavení:

a) místní komunikace I. třídy

• rychlostní a hlavní městské komunikace, ve kterých jsou základními komunikacemi v hl. městě Praze a dalších statutárních městech

b) místní komunikace II. třídy

• další důležité městské komunikace v hl. a statutárních městech a hl. místní komunikace v ostatních městech a obcích
• všechny druhy vozidel

c) místní komunikace III. třídy

• ostatní komunikace
• alespoň částečně přístupné, např. prašné cesty pro 2stopá vozidla¨

d) místní komunikace IV. třídy

• zbývající místní komunikace, které nejsou ani omezeně přístupné provozu ( nesmí tam vozidla)
• patří sem stezky, pěšiny, samotné chodníky, stezky pro cyklisty, veřejná schodiště, podchody atd.

Místní komunikace na území měst, kde se provozuje pravidelná MHD – městské komunikace.

Dělíme je podle urbanisticko-dopravní fce.:

• MR – místní rychlostní
• MS – místní sběrné
• MO – místní oblusžné
• Nemotoristické

MR

• slouží rychlejším motorovým vozidlům
• převádí soustředěné proudy vnitro městské silnice na vnější silniční dopravy
• bývají napojeny na dálnice nebo rychlostní silnice
• MHD zde není povolena, s výjimkou expresních autobusových linek (nemají zde zastávky)
• Označení A1, A2

MS

• plní sběrnou funkci
• odvádějí cílovou dopravu z těchto kom. do určitých obvodů
• slouží také jako průtahy silnic a jsou určeny pro vedení nekolejových i kolejových MHD
• označení B1, B2

MO

• plní obslužnou funkci a přímo zpřístupňují objekty občanské vybavenosti, obytné budovy, nemocnice, atd.
• nejsou určeny pro průjezdnou dopravu
• aby to lidé nezneužívali jako zkratky museli se učinit opatření (min. dopravní značkou)
• nepovoluje se sběrná služba, hlavně na městských kom. s vysokou četností obchodů

Nemotoristické komunikace

• slouží pouze pro pěší (D3) a cyklisty (D2)
• výjimku tvoří zklidněné kom. (D1), která povoluje obslužnou dopravu za zpřísněných podmínek

Účelové komunikace

• a) veřejné – polo veřejné (s povolením)- lesní cesty
• b) neveřejné – jsou za plotem, nejsou přístupné všem- závodní okruhy
  • slouží k určitému účelu

Dálnice

• je rychlostní komunikace pro motorová silniční vozidla
• nejvyšší typ pozemní komunikace

Technické parametry dálnic

• navrhovaná rychlost přes 100 km/h, maximální povolená rychlost se v jednotlivých zemích světa liší
• kategorijní šířka čtyřproudové dálnice průměrně 27,5 m
• výhradně mimoúrovňové křižovatky
• připojovací a odbočovací pruhy v maximální předepsané délce
• směrové oblouky, stoupání a klesání musí dodržovat určité parametry pro daný typ terénu
• v dlouhých stoupáních musí být vždy přidán stoupací pruh
• střední dělící pás a krajnice musí dodržovat předepsané šířky

Zpoplatnění dálnic

dálniční poplatky se mohou platit buď:

• Dálničními známkami (vydávají se na 1 rok a obvykle i na kratší časové úseky, např. na 1 měsíc)
• Elektronickým mýtem nebo klasickém mýtem

Mýtný systém

• Užití dálnic, rychlostních silnic a vybraných silnic 1. třídy v České republice vozidly s povolenou hmotností více než 3,5 tuny podléhá úhradě mýtného
• Vozidla, která podléhají mýtnému, jsou povinně vybavena mýtným elektronickým zařízením palubní jednotkou – které komunikuje s mýtným systémem.

Cena mýtného za kilometr závisí na:

• Počtu náprav
• Emisní třídě
• Den jízdy
• Druh komunikace
• Druh vozidla

Mýto:

• Detekce vozidla, obrazový záznam, komunikace (mikrovlna), klasifikace vozidla

Křižovatky

• křižovatka je místo, v němž se pozemní komunikace v půdorysném průmětu protínají nebo stýkají a alespoň dvě z nich jsou navzájem propojeny
• jestliže se dvě silniční komunikace protínají bez vzájemného propojení, jedná se o křížení – je to také křížení dopravních cest pro různé druhy dopravy

dělení:

podle způsobu protnutí komunikace nebo půdorysného tvaru:

• úrovňové
• mimoúrovňové

podle počtu ramen:

• trojramenné
• čtyřramenné
• víceramenné

Úrovňové

Mimoúrovňové

• jednovětvové
• deltovité
• osmičkovité
• kosodélné
• srdcovité
• čtyřlístkovité
• trojlístkové
• dvojlístkové
• trubkovité
• sdružené trubkovité
• dvojlístkovité s vystřídaným dvojlístkem
• rozštěpové
• spirálovité
• turbínové
• hvězdicové

na každé křižovatce rozeznáváme 3 druhy ploch:

• a) kolizní plochy – jsou dány šířkou jízdního pruhu, způsobem připojení a rozdělování vozidel a počtem předřazovacích pruhů pro daný manévr v křižovatce (nachází se zde také kolizní body)
• b) nekolizní plochy
• c) neprůjezdné plochy – jedná se o zvýšené ostrůvky nebo plochy ohraničeny vodorovným dop. značením

na mimoúrovňových křižovatkách se mohou nacházet:

• a) křižné body – místo na mimoúrovňové křižovatce, které funguje jako úrovňová křižovatka
• b) průplety – úsek na mimoúrovňové křižovatce, na kterém dochází k proplétání vozidel stejného směru
• c) rampy – jsou určeny u mimoúrovňové křižovatky pro přejezd silničních vozidel z jedné komunikace na druhou odbočením po zakřivené dráze, zajišťují překonání výškového rozdílu mimoúrovňové křižovatky

rampy se dělí:

• přímé
• polopřímé
• vratné

geometrické uspořádání křižovatek může být doplněno:

• usměrňovacími ostrůvky
• řadícími pruhy
• rychlostními pruhy

Světelně řízené křižovatky

• ve městech je na důležitých křižovatkách provoz řízen světelně
• na pozemních komunikacích mimo města a obce se tento způsob řízení křižovatek používá výjimečně
• princip světelného řízení křižovatky spočívá ve střídavém přidělování přednosti v jízdě jednotlivým dopravním proudům včetně chodců.

výhody:

• zvýšení bezpečnosti provozu
• snížení průměrného zdržení
• zvýšení kapacity křižovatky
• snížení spotřeby pohonných hmot

Okružní křižovatky

• v ČR velký rozmach těchto křižovatek
• používají se tam, kde je potřeba snížit počet dop. nehod

Výkonnost křižovatky

• každá křižovatka musí mít dostatečnou propustnost
• propustnost neřízené křižovatky je množství vozidel, která projedou křižovatkou za jednotku času při jejích dopravních a geometrických charakteristikách
• každý proud křižovatky musí mít z důvodu zablokování křižovatky určitou rezervu, která má být větší než 150 vozidel na hodinu

rezerva Ci se vypočítá: Ci = Gi – Ni

kde:

• Ci= rezerva i-tého proudu
• Gi= teoretická výkonnost i-tého proudu
• Ni=  návrhová intenzita i-tého proudu

Kapacita komunikace

• kapacita komunikace je maximální počet silničních vozidel, která mohou projet posuzovanou částí komunikace při daných podmínkách za jednotku času.
• pozor na záměnu kapacita a intenzita komunikace

Intenzita dopravního proudu

• je počet silničních vozidel, která projedou posuzovanou částí komunikace za jednotku času.
• kapacita komunikace je maximální intenzitou dopravního proudu, kterou nazýváme návrhovou přípustnou intenzitou při daných podmínkách

o ideální intenzitě mluvíme v souvislosti s tzv. ideálními podmínkami:

• a) dopravní ideální podmínky – dopravní proud je složen ze stejných automobilů, které jsou řízeny zkušenými řidiči
• b) stavební ideální podmínky – dostatečná šířka jízdního pruhu (až 3,75m), šířka krajnic i nouzových pruhů, dostatečná délka rozhledu pro zastavení, nízké hodnoty podélného sklonu (do 3%) a poloměry směrových oblouků odpovídají navrhovaných rychlostem
• c) povětrnostní ideální podmínky – suchý povrch vozovky, bezvětří a výborná viditelnost
• ideální podmínky nebudou nikdy zcela splněny.

The post Pozemní komunikace – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Doprava a životní prostředí

Předmět: Logistika, Doprava

Přidal(a): Barbora Dvořáková

Ekologické aspekty dopravy

Mezi tradičně sledované vlivy dopravy na životní prostředí patří:

• nadměrný hluk
• vibrace a otřesy
• znečišťování ovzduší
• znečišťování vody
• zábor půdy a dělící účinky dopravy
• přetížení kapacit dopravních cest
• rizika při přepravě nebezpečných látek

Vlastní strategie ekologické šetrnosti dopravy je založena na:

a) aktivních opatřeních:

• jsou prováděna u zdroje účinku nebo u zdroje rizika
• týkají se technicko-technologického rozvoje dopravních prostředků, rozvoje ekologicky šetrné dopravy, případně vycházejí z rozvoje a uplatnění bezmotorové dopravy (cyklistická, pěší doprava)

b) pasivních opatřeních:

• sem patří podpora ekologicky orientovaných uživatelů dopravy a rozvoj prostředků ochrany před škodlivými účinky dopravy

jde o následující opatření:

a) technicko-technologická opatření:

• opatření týkající se dopravních prostředků (snižování obsahu škodlivin ve výfukových plynech, snižování hlučnosti atd.)
• opatření týkající se dopravní cesty (koordinace rozvoje dopravních sítí, optimální řízení dopravy atd.)
• komplexní přístup k řešení hybnosti (např. snaha o přesun z přetížených druhů dopravy na dopravy s přebytkem kapacit)

b) dopravně-urbanistická opatření:

• zvyšování atraktivity městské hromadné dopravy (zvýšení pravidelnosti, zvýšení komfortu, atraktivní tarifní systémy atd.)
• omezování škodlivých účinků individuální automobilové dopravy (účelným uspořádáním sítě dopravních cest, rozčleněním na komunikace tepnové, sběrné a obslužné)
• zásahy do systému dopravy v oblasti velkých měst, např. urychlením přestupů cestujících či vyloučením nákladní dopravy z obytných zón
• rozvoj cyklistické dopravy a rozšiřování pěších zón ve městech
• ovlivnění klidové dopravy vhodným rozmístěním a budováním parkovišť, garážovacích a odstavných ploch

c) provozně-technická opatření:

• týkají se širokého okruhu činností spjatých s organizací pohybu dopravních prostředků a s údržbou dopravních cest na odpovídající úrovni
• zabezpečují rychlost a plynulost pohybu dopravních prostředků, a tím i faktory ovlivňující zatížení prostředí dopravou

Negativní vlivy dopravy na životní prostředí

• Jednou z nejproblematičtějších oblastí z pohledu udržitelného rozvoje společnosti s ohledem na životní prostředí je odvětví doprava. Vliv dopravy na životní prostředí se stává v současné době globálním problémem. 
• Lidé si začínají uvědomovat problémy spojené s negativními účinky dopravy na životní prostředí, ale stále jsou však tyto účinky podceňovány.

Negativní vlivy dopravy na životní prostředí:

• jsou dány fyzikálními zákonitostmi vyvolanými nutností uvést dopravní prostředky do pohybu, udržet je v pohybu, brzdit je a zastavovat
• jejich velikost je podmíněna zejména používanou technikou – tedy dopravními prostředky a dopravními cestami (komunikacemi)

Rozhodující význam mají:

• způsob pohonu dopravních prostředků
• vedení tras komunikací
• segregace (oddělení) dopravních tras
• technický stav komunikací
• technický stav dopravních prostředků
• způsob a technika řízení dopravního provozu

Negativní vlivy dopravy na životní prostředí můžeme rozdělit do dvou skupin:

a) Nepřímé vlivy:

• při nich se projevuje poškozování životního prostředí prostřednictvím nepřímých řetězových souvislostí (škody na zdraví obyvatelstva vyvolané potravinovými řetězci)

b) Přímé vlivy:

• ty bezprostředně ohrožují životní prostředí (znečištění ovzduší, vody, hlučnost, vibrace, prašnost, nehodovost, zábory půdy atd.)

Ochrana životního prostředí:

• šetrnost k životnímu prostředí je jednou z dominantních předností železniční dopravy
• železnice potřebuje k přemístění stejného množství zboží ve srovnání se silniční dopravou nejmenší zábor pozemků, spotřebuje méně energie, způsobuje méně exhalací a méně hluku
• České dráhy, a.s. věnují ochraně životního prostředí velkou pozornost. Jako jedna z mála organizací v České republice již mají zavedeno tzv. „Zelené účetnictví“, umožňující sledování nákladů na ochranu životního prostředí.

Pozornost Českých drah, a. s. je v oblasti ekologie zaměřena na tři oblasti:

• odstraňování minulých vlivů železnice na životní prostředí
• důraz na ochranu životního prostředí u připravovaných projektů
• snižování zátěže prostředí stávajícími zdroji znečištění

Exhalace

K nejškodlivějším negativním vlivům dopravy, jež přímo ohrožují zdraví lidí, patří:

• plynné i pevné škodliviny, vznikající nedokonalým spalováním pohonných hmot v motorech dopravních prostředků
• ve světě je již přes 500 mil. automobilů (z toho více než pětinu tvoří automobily nákladní), které patří v dopravě k hlavním zdrojům znečištění ovzduší
• na druhém místě to jsou letadla, zvláště nadzvuková, která létají ve velkých výškách (vytvářejí kondenzační jádra, zvyšují oblačnost a svými zplodinami narušují ozónovou vrstvu)
• celkem se doprava podílí asi dvěma třetinami na znečišťování krajinné sféry oxidem uhelnatým, dvěma pětinami uhlovodíky a jednou třetinou oxidy dusíku

Výfukové plyny motorů dopravních prostředků:

• obsahují na 200 různých látek, z nichž většina je jedovatých nebo lidskému organizmu škodlivých

mezi nejdůležitější škodliviny patří:

a) oxid uhelnatý:

• je hlavním toxickým produktem výfukových plynů
• vzniká nedokonalým spalováním paliva
• je absorbován plícemi, váže se na hemoglobin červených krvinek, čímž vzniká oxihemoglobin, jež zabraňuje okysličování tkání
• způsobuje zpomalování reflexů, zbavuje tělo kyslíku a zvyšuje výskyt bolestí hlavy (při velkých koncentracích může vést až k otravě)

b) oxidy dusíku:

• vyvolávají katary horních a dolních cest dýchacích, mohou vyvolat zápal plic, způsobují snižování odolnosti vůči virovým onemocněním podílejí se také na poškozování staveb a způsobují i škody na vegetaci
• v Evropě způsobují asi jednu třetinu okyselení dešťových srážek

c) oxidy síry:

• působí podráždění horních cest dýchacích a záněty očních spojivek 
• působí na korozi kovů, poškozují lesní porosty a podílejí se i na snižování výnosů v zemědělství (způsobují okyselení dešťových srážek)

d) smog:

• může ve velkých městech s hustou automobilovou dopravou v důsledku specifických klimatických situací při nedostatečném provětrávání a s možností inverze již přímo ohrožovat životy lidí 

e) pevné částice:

• při automobilovém provozu dochází při brždění k uvolňování částic z azbestového brzdového obložení, které jednak ohrožují zdraví lidí, jednak přispívají k znečišťování povrchových vod (jsou splachovány do kanalizace, odkud se dostávají do řek, případně do jezer)

f) prachové částice:

• hlavním zdrojem jsou dieselové motory
• jsou karcinogenní

Hluk a vibrace

Zdroje hluku:

• doprava
• výroba

Hluk:

• je jedním z nejškodlivějších negativních průvodních jevů moderní civilizace působí na člověka svojí intenzitou, délkou trvání, frekvencí, rozložením v průběhu dne a v neposlední řadě i individuální citlivostí každého člověka
• poškozuje nejen sluchové orgány, ale i cévní, srdeční, zažívací a zejména nervový systém člověka, dochází ke změnám krevního tlaku (sekundárním důsledkem je snížení produktivity práce a zvýšení nákladů na léčení postižených)
• odhaduje se, že doprava se podílí na celkové hlučnosti životního prostředí více než třetinou, přičemž tento podíl stále vzrůstá
• zatímco hluk z výroby je soustředěn prakticky jen na pracoviště a výjimečně blízké okolí, hluk z dopravy prostupuje celým územím

Zdroje hluku v dopravě:

• zdrojem hluku z dopravy jsou motory dopravních prostředků, styk vozidel s dopravní cestou a aerodynamické účinky karoserií

a) automobilová doprava:

• zdrojem hluku je vlastní pohonná jednotka motorových vozidel, valení pneumatik po vozovce a aerodynamické vlastnosti karosérie
• hlučnost je ovlivňována technickým stavem vozidel a stavem krytu vozovky
• jen v ČR je asi čtvrtina silniční sítě obestavěna domy

b) železniční doprava:

• hluk je způsobován pohybem ocelových kol vagónů a lokomotiv po ocelových kolejnicích, hlukem motorů lokomotiv, zvukovými návěštími

c) letecká doprava:

• hluk je způsobován především hlukem motoru
• dlouholetým a obtížně řešitelným problémem je hluk, jímž trpí lidé žijící v blízkosti velkých letišť (zejména při provozu nadzvukových letadel)

Hluková hladina:

• měří se v decibelech podle normy A (odpovídá citlivosti lidského ucha)
• dle norem činí základní povolená hladina hluku 50 dB ve dne a 40 dB v noci
• většina lidí hluk 25 až 30 dB vnímá jako ticho (např. tikot budíku)
• hluk běžného provozu v městských ulicích dosahuje 65 až 85 dB (může způsobovat poruchy neurovegetativního a krevního oběhu)

Vibrace:

• zdrojem vibrací, jež mají vliv jak na účastníky dopravy, tak i uživatele přilehlých budov (i na jejich životnost), jsou kolejová doprava (železniční, tramvajová) a nákladní a autobusová doprava
• vibrace staveb však způsobují i přelety proudových a zejména nadzvukových letadel
• účinky na populaci jsou srovnatelné s účinky hluku

Zábor půdy

Zábor půdy je u jednotlivých druhů dopravy:

• značně odlišný
• největší zábor půdy vykazuje silniční doprava
• menší zábory půdy vykazuje doprava železniční a nejmenší doprava letecká

Plocha světové silniční sítě: 

• kolem 750 tisíc km čtverečních
• např. v USA se odhaduje, že 25 až 30 % rozlohy amerických měst (urbanizované oblasti zabírají 8,3 % rozlohy USA) zabírají ulice, dálnice, parkoviště a další plochy věnované automobilové dopravě – v důsledku toho se propaguje návrat k hromadné dopravě – v tomto případě železniční dopravě!!

Rozvoj dopravy je provázen:

• nepřetržitým růstem dopravních ploch, což je důsledek stále se zvyšujícího počtu dopravních prostředků (dochází k situaci, že zábor půdy pro dopravní účely se může stát limitujícím faktorem dopravní infrastruktury)

Na záboru krajiny se podílejí:

• dopravní prostředky
• dopravní síť a dopravní infrastruktura (např. silnice, železnice, letiště, přístavy, garáže, depa, autobusové a železniční stanice, lanovky, čerpací stanice pohonných hmot, opravny atd.)

Znečišťování vod a ostatní vlivy

Ochrana vod před znečišťováním:

• je jedním z nejdůležitějších úkolů ochrany a tvorby celého životního prostředí
• doprava má menší podíl na znečišťování povrchových a podzemních vod než průmysl

Hlavní příčiny znečišťování povrchových a podzemních vod:

• úniky pohonných hmot a mazadel při provozu dopravních prostředků (automobilů, lokomotiv, letadel, lodí) včetně nehod a havárií
• havárie ropovodů a produktovodů, nádrží pohonných hmot  
• pouhý 1 litr pohonné hmoty nebo mazadla může znehodnotit v průměru až 1 mil. litrů pitné vody!!
• Velké nebezpečí pro světový oceán představuje námořní doprava, především provoz tankerů. Americký ekolog M. Mostert napsal: „Kdyby najednou havarovalo deset ropných supertankerů a všechen jejich náklad se vylil do vod světového oceánu, zahynulo by tam vše živé, protože by byla přerušena výměna kyslíku mezi oceánem a atmosférou“.
• Odhaduje se, že do světového oceánu se každoročně rozlévá přes 6 mil. tun ropy a jejích odpadů, z toho 2,1 mil. z tankerů. K většině havárií došlo v blízkosti pobřeží, kde pak došlo k rapidnímu zhoršení životních podmínek pro obyvatelstvo.

Ekologické narušování krajiny:

sítě komunikací rozčleňují krajinu:

• např. dálnice znemožňují přirozený pohyb zvěře – proto se v náspech budují tunely umožňující její přechod

značné škody na životním prostředí způsobuje zimní údržba komunikací:

• dříve používané inertní materiály jako (písek, škvára) byly v sedmdesátých letech vystřídány chemickými posypovými materiály (chlorid sodný, Tonacal)
• postupem doby se začaly projevovat jejich vedlejší účinky jako je například zvýšená koroze mostních konstrukcí a karosérií, změny v chemizmu půdy v okolí komunikací a změny v chemizmu podzemních vod a škody na vegetaci (ke změnám dochází především vlivem zvýšené koncentrace chlóru v půdě)

Pozitivní působení dopravy na životní prostředí

Hlavní přínos dopravy pro tvorbu životního prostředí:

• doprava je jedním z rozhodujících faktorů ovlivňujících vytváření územní struktury hospodářství
• doprava jak v minulosti, tak i dnes umožňuje efektivnější využívání krajiny, neboť podmiňuje rozmístění sídel i ekonomických objektů
• díky dopravě bylo možné osídlit a ekonomicky využít i vzdálené, dosud neobydlené oblasti (v minulosti například západ USA, dnes oblast Amazonie a Brazílie atd.)
• doprava podmiňuje územní a mezinárodní dělbu práce (bez dopravy by nedošlo k vytvoření světového trhu, ani k fungující ekonomice vyspělých států)
• doprava má značný podíl na zvyšování životní úrovně obyvatelstva a díky zvyšující se rychlosti přepravy se podílí na relativním zmenšování prostoru

Podíl dopravní technologie na zkracování cestovní doby:

a) rok 1500 až 1840:

• průměrná rychlost koňského povozu a plachetní lodi byla 16 km/hod.

b) rok 1850 až 1930:

• průměrná rychlost parních lokomotiv byla 100 km/hod., parních lodí 25 km/hod.

c) padesátá léta 20. stol.:

• turbovrtulová letadla dosáhla rychlosti 480 až 720 km/hod.

d) šedesátá léta 20. stol.:

• proudová letadla dosáhla rychlosti 800 až 1120 km/hod.

Environmentální politika v dopravě

Environment = z anglického slova, význam slova je:

• životní prostředí
• okolí člověka
• vnější podmínky pro život

Environmentální politika:

• je politika zaměřená na usměrňování chování společnosti v souladu s cílem zachování podmínek života na Zemi

Základní příčiny narůstajícího rozsahu znehodnocování životního prostředí:

• populační růst
• industrializace
• rozvoj urbanizace a vznik velkých aglomerací
• změny ve využívání půd
• odlesňování

Doprava:

• je v současnosti jedním z nejrychleji se rozvíjejících oborů lidské činnosti
• významně ovlivňuje život člověka a to jak v pozitivním, tak i v negativním směru
• zatímco negativní vlivy na životní prostředí u jiných odvětví v České republice klesají, u dopravy, zejména silniční, rostou

V dopravě uplatňovat především environmentální opatření s cílem:

• podporovat změnu podílu osobní a nákladní přepravy ve prospěch environmentálně šetrnějších druhů, jako je železniční, kombinovaná a dále veřejná osobní a cyklistická doprava
• při modernizaci silniční sítě využívat především stávající silnice, popř. jejich koridory a omezit tím fragmentaci (rozdělení) krajiny novými trasami a nesnižovat průchodnost krajiny pro živočichy
• podporovat vhodná opatření (silniční obchvaty měst, protihlukové bariéry podél silnic i železničních tratí) vedoucí k minimalizaci zdravotních rizik a negativních vlivů na životní prostředí
• podporovat výstavbu zařízení pro cyklistickou dopravu v kombinaci s veřejnou dopravou a pěší dopravou. 

The post Doprava a životní prostředí – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Nekonvenční dopravy, městská hromadná doprava

Předmět: Logistika, Doprava

Přidal(a): Barbora Dvořáková

Horské dráhy

Různé druhy horských drah umožňují:

• spolehlivou a pohodlnou dopravu i do jinak obtížně přístupných míst

Patří sem:

• ozubnicové dráhy
• pozemní lanové dráhy
• visuté lanové dráhy

Význam horských drah:

• usnadňují cestování a zvyšují návštěvnost horských oblastí
• patří do skupiny ekologických dopravních zařízení, které svým provozem bezprostředně neohrožují okolní přírodu
• zachovávají požadavky zákazníků na větší komfort, neporušení rázu krajiny při umožnění plnohodnotné turistiky

Ozubnicové a lanové dráhy

Ozubnicové dráhy jsou:

• železniční tratě, vybavené třetí kolejnicí s tzv. ozubnicí na zvláště strmých úsecích
• zpravidla jde o stoupání přesahující 40 promile
• třetí ozubená kolejnice (ozubnice) se pokládá běžně doprostřed koleje → ozubnice je pásnice s vyfrézovanými zářezy (zuby), do kterých zapadají ozubená kola zvlášť upravených lokomotiv

Ozubnicové železnice:

• vyžadují speciální lokomotivy s ozubenými hnacími koly
• slouží k přepravě turistů do hor a ve městech jako vyhlídkové dráhy
• umožňují překonávat mnohonásobně větší stoupání než klasické železnice

jedinou českou ozubnicovou dráhou je trať Tanvald – Kořenov: 

• na stavební délce 7,4 km překonává výškový rozdíl 235 m
• jde o nejstrmější železnici v ČR, provoz byl zahájen v roce 1902
• v současnosti je na trati zaveden adhezní provoz, ozubnice není v pravidelném provozu využívána
• v roce 1992 byla prohlášena Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku

Lanové dráhy (lanovky):

• umožňují překonávat velké výškové rozdíly
• umožňují přepravu i v podmínkách, kdy jsou jiné možnosti přepravy vyloučeny

Klasifikace lanové dopravy:

Lyžařské vleky:

• vyžadují pravidelný přirozený profil trasy
• dříve tvořily i páteřní dopravní zařízení lyžařských středisek (dnes jsou páteřním dopravním zařízením lanovky – vyšší kvalita a kultura přepravy)
• provozování lyžařských vleků je živností vázanou

Pozemní lanové dráhy:

• jsou nejstarší osobní lanovky
• vyžadují náročnou infrastrukturu a vysoké investiční náklady
• jejich výhodou je provoz jen minimálně závislý na přírodních podmínkách
• používají se např. pro spojení vysoko položených stanic s údolím, pro spojení do ledovcových lyžařských areálů, ale také bývají součástí městské hromadné dopravy

Kabinové lanovky:

• řadíme mezi dvoulanové systémy (lano nosné a lano tažné)
• umožňují provoz i při zhoršených povětrnostních podmínkách
• první taková lanovka u nás byla vybudována v roce 1928 z Janských Lázní na Černou horu v Krkonoších (kapacita kabin 30 osob, šikmá délka 3174 metrů s převýšením
  644 metrů)

Sedačkové lanovky:

• jsou nejrozšířenějším druhem jednolanových drah (funkce nosného a tažného lana je sloučena do jediného lana dopravního)
• jsou velmi vhodné pro přepravu lyžařů, kteří si mohou ponechat své lyže na nohou
• namísto sedaček lze použít i kabinky s kapacitou až 8 osob

Další možnosti přepravy

Cyklistická doprava a autopůjčovny

Cyklistická doprava:

• je nedílnou součástí dopravního systému
• její pozitiva – bezhlučnost, nulové emise, finanční a prostorová nenáročnost

Dvě hlavní skupiny cyklistiky:

Cyklistika jako forma dopravy:

• spadá do oblasti dopravní obsluhy (resort dopravy)
• je alternativou k dalším druhům dopravy
• jízdní kolo nabízí značnou flexibilitu při pohybu v městském prostředí, částečně řeší
  i dopravní obsluhu v regionech
• cyklisté nemají problém s hledáním parkovacích míst ani s dopravními kongescemi

Rekreační cyklistika:

• z hlediska kompetencí spadá pod resort místního rozvoje
• cykloturistika je vnímána jako ekonomicky dostupná alternativa trávení volného času
• jde o druh cestovního ruchu, který má potenciál obohatit turistické zážitky návštěvníků a současně minimálně zatěžuje životní prostředí
• nezbytnou součástí rekreační cyklistiky je rozvoj doprovodné cyklistické infrastruktury pro sportovně-rekreační činnosti

Autopůjčovny:

• první velké autopůjčovny byly založeny koncem druhé světové války

• rozvoj autopůjčoven nastal díky vzestupu letecké dopravy, navíc ho umocnil progres (růst) informatiky a internetu, který podstatně usnadňuje mezinárodní operace (rezervace, platby apod.)
• v ČR nastal největší rozvoj autopůjčoven po roce 1989

Umístění autopůjčoven:

• důležitá dopravní centra (letiště, nádraží, přístavy)
• centra velkých měst
• turistická centra
• průmyslová centra (okolí velkých výrobních závodů)

Základní podmínky pro vlastní zapůjčení vozu:

• věk (klientovi musí být minimálně 21 let a musí vlastnit řidičský průkaz vydaný minimálně 1 rok před zahájením výpůjčky; některé společnosti povolují nižší věk)
• klient musí být vlastníkem mezinárodní embosované platební karty
• řidičský průkaz
• cestovní pas nebo občanský průkaz

Městská hromadná doprava (MHD)

Význam městské hromadné dopravy:

• je důležitá pro mobilitu ve městech (v ČR je zajišťována na území 96 měst)
• zajišťuje přemísťování cestujících nejen na území města, ale současně i v jeho bezprostředním okolí
• tvoří samostatný dopravní a přepravní systém
• jde o jednu z nejdůležitějších služeb obyvatelstvu, která každodenně ovlivňuje život tisíců lidí

Přepravní řád pro veřejnou drážní a silniční dopravu vymezuje MHD jako:

• činnost dopravce spočívající v pravidelné přepravě osob, ručních zavazadel, spoluzavazadel a živých zvířat vozidly veřejné drážní osobní dopravy a veřejné silniční dopravy, je-li doprava uskutečňována pro poskytování obecných přepravních potřeb na území města, případně jeho příměstských oblastí

Městskou hromadnou dopravu nejčastěji dělíme na:

• silniční – zajišťovanou převážně autobusy, trolejbusy
• kolejovou – zajišťovanou tramvajemi, metrem, železnicí
• nekonvenční – zajišťovanou pozemními lanovými dráhami

Členění městské hromadné dopravy z provozně-technického hlediska:

Kolejová doprava:

• řadíme sem podzemní, pozemní a nadzemní rychlodráhy, tramvajové systémy (včetně rychlé a podpovrchové tramvaje), ozubnicové a pozemní lanové dráhy

Nekolejová doprava:

• je tvořena především autobusy, trolejbusy, eventuálně jejich deriváty (duobusy, elektrobusy)
• derivát = odvozenina

Vodní doprava:

• málo obvyklá

Specifické vlastnosti městské hromadné dopravy:

• přeprava velkého počtu cestujících na relativně malém zájmovém území
• velká hustota přepravní sítě s krátkými vzdálenostmi zastávek a s nízkými intervaly mezi jednotlivými spoji
• značná časová, prostorová a sezónní nerovnoměrnost poptávky na poskytované služby
• tarifní politika
• specifická technická základna, přizpůsobena provozu ve městech
• v poslední době nabývá stále většího významu v MHD integrovaný dopravní systém, kde zejména v rámci velkých měst a aglomerací se podílejí na zajištění hromadné přepravy osob různé druhy dopravy silniční a kolejové.

The post Nekonvenční dopravy, městská hromadná doprava first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Obchodní sortiment

Předmět: Logistika, Doprava

Přidal(a): Barbora Dvořáková

Vymezení pojmu sortiment, výrobní a obchodní sortiment

Jako sortiment bývá označován:

• cílevědomě soustředěný a utříděný soubor výrobků, ale i výkonů a služeb

Původ slova sortiment:

• slovo sortiment má původ v latinském slově sortior – rozdělovat, rozřazovat

Utřídění zboží může být provedeno podle různých hledisek:

• podle výrobního materiálu
• podle účelu použití
• podle frekvence zákazníků
• podle častosti spotřeby

Výrobní sortiment:

• je soubor výrobků v rámci výrobního programu
• je produkován určitou továrnou, výrobním závodem, koncernem či jiným seskupením

Obchodní sortiment:

• je soubor výrobků uspořádaných podle určitého obchodního záměru
• je dnes téměř všechno, co se vyrábí, protože výrobky přicházejí do sféry oběhu, tedy obchodu

Dvě hlavní velké skupiny zboží v oběhu:

• spotřební zboží
• polotovary, suroviny, materiál (typické pro výrobu)

Změny v sortimentu spotřebního zboží:

a) vývojové změny:

• jsou spojeny s vývojem (změnami, zdokonalováním) výrobního procesu a inovacemi a se změnami potřeb obyvatelstva
• působí na dynamiku sortimentu

b) sezónní změny:

• jsou spojeny s časovými výkyvy ve spotřebitelské poptávce, se spotřebitelskými zvyklostmi během roku
• se nepromítají do dynamiky sortimentu

Hlediska třídění zboží

a) Podle výrobního materiálu:

• např. textilní zboží, kožená galanterie, nábytek

b) Podle účelu použití:

• sem patří potraviny, kuchyňské potřeby, ať již jsou ze skla, porcelánu, plastů, kovu

c) Podle zájmů zákazníků:

• sem patří prodejny (typu butique), soustřeďující různorodé výrobky, zaměřené na určitý okruh zákazníků, na určitou věkovou skupinu

d) Podle častosti spotřeby:

• toto hledisko je základem teorie maloobchodní sítě

Světová teorie rozeznává tři skupiny častosti potřeb:

Světová teorie rozeznává tři skupiny častosti potřeb:

a) Zboží denní (základní) potřeby:

• sem patří většina potravin a základní sortiment nepotravinářského zboží (mýdla, kosmetika, papírenské výrobky, apod.)

b) Zboží občasné potřeby:

• např. obuv, oblečení

c) Zboží dlouhodobé potřeby:

• např. nábytek, elektropřístroje pro domácnost, automobily, kožichy, koberce

Hranice mezi těmito skupinami nejsou pevně vymezené (mění se historicky, např. před 50 lety bylo podstatně méně zboží zařazováno do skupiny základních potřeb). Různé členění souvisí i s životní úrovní, s národními či regionálními zvyklostmi.

Zážitek z nákupu:

• je typický zejména pro nákupy zboží, které se nakupuje méně často a kdy je možno v dobrém prostředí a s dobrými službami podpořit i uspokojení z nově a dobře nakoupeného zboží

Třídění obchodního zboží

Základní třídění:

• potravinářské zboží
• nepotravinářské zboží

Členění potravinářského zboží:

a) suchý sortiment:

• zboží dodávané přes velkoobchodní článek, které nevyžaduje mimořádné podmínky skladování ani rychlost oběhu

b) rychle se kazící zboží:

• je charakterizováno převážně přímými dodávkami z výroby do prodejen
• u velkých obchodních firem i toto zboží převážně prochází přes velkoobchodní distribuční centra

Členění nepotravinářského zboží:

a) měkký sortiment:

• představuje poměrně rozsáhlý soubor odívání, včetně obuvi

b) tvrdý sortiment:

• sem se řadí nábytek a potřeby pro domácnost (bílé pro kuchyně a koupelny, hnědé pro elektroniku)

Druh zboží

Pro řízení pohybu zboží a informací je nutno vycházet z každého jednotlivého výrobku, jakožto nejmenšího článku v sortimentu, tedy tzv. komerčního druhu.

Komerční druh zboží můžeme chápat:

• jako základní prvek obchodního sortimentu, který se liší od ostatních komerčních druhů hmotností, velikostí, tvarem (designem), obalem, cenou, užitím

Veškerá obchodní činnost vychází z tohoto vymezení komerčního druhu a pracuje s ním, počínaje objednávkou zboží a prezentací v prodejně konče. Vymezení druhu zboží je významné pro vytváření informačních systémů, ve kterých je třeba přesně definovat druh zboží.

Příklad:

• velké obchodní domy v Evropě vedou kolem 200 tisíc komerčních druhů zboží

Specializace a typizace prodejen

Vymezení základních pojmů:

Šířka sortimentu:

• představuje různé sortimentní obory, skupiny a podskupiny zboží, které uspokojují odlišné potřeby zákazníků
• znamená, že např. prodejna vede pánskou, dámskou i dětskou obuv, že vede
  i sportovní obuv a domácí obuv, ponožky apod.

Hloubka sortimentu:

• je tvořena druhy zboží, které uspokojují stejnou potřebu, avšak liší se užitnými vlastnostmi, případně cenou
• například v pánské kožené vycházkové obuvi se nabízí tři vzory nebo deset či dvacet, obdobně je to v provedení a počtu jednotlivých druhů vysoušečů vlasů apod.

Specializace prodejen:

• představuje omezování šířky sortimentu ve prospěch hloubky sortimentu
• s rozvojem výroby nepotravinářského zboží a s technickým rozvojem se vytvářely předpoklady pro existenci specializovaných a úzce specializovaných prodejen
• v současné době převládá opačný trend – tzv. despecializace (univerzalizace), jehož představitelem jsou velké prodejní jednotky (obchodní domy, hypermarkety, apod.)

Typizace prodejen:

• představuje vymezení podstatných znaků prodejen, přičemž jedním ze znaků je určení šíře a hloubky sortimentu
• dalšími znaky typizace může být rozsah služeb, rozmístění zboží, dispoziční řešení
  a uspořádání prodejní místnosti, způsob prodeje, chování prodávajícího personálu, způsob placení

Technologické členění sortimentu

• je členění, které podmiňuje nebo vytváří možnost racionálního způsobu manipulace se zbožím na maloobchodním nebo velkoobchodním stupni

A) Technologické členění zboží v maloobchodě:

• představuje jeho rozdělení na soubory vhodné pro jednotlivé způsoby prodeje

prodej zboží formou samoobsluhy:

• je to dnes nejrozšířenější forma prodeje
• ne každé zboží je pro tento způsob prodeje vhodné (například prodej malých věcí, módních doplňků, některé potraviny), hrozí nebezpečí zcizení zboží
• zákazníci si v klidu mohou zboží prohlédnout a vybrat
• přináší úspory v počtu pracovníků i pro vlastní maloobchodní jednotky

prodej zboží formou volného výběru:

• se využívá převážně u zboží velkých rozměrů
• zákazník si například může i sednout do křesla, vyzkoušet si počítač či jiné technické zařízení

B) Technologické členění zboží ve velkoobchodě:

• má podstatně větší význam než v maloobchodě
• jednotlivé druhy zboží představují zpravidla velké objemy nákupů a prodeje nebo naopak objemy malé
• je třeba se rozhodnout pro druh přepravního prostředku a vhodný skladovací systém

Využití technologického členění sortimentu při skladování:

a) skupina – skladování zboží na paletách:

• je nejrozšířenějším skladovacím systémem
• toto skladování musí umožnit přístup ke každé skladovací jednotce

b) skupina – zboží vhodné pro blokové skladování:

• využívá se u zboží s velkými objemy zásob, kde se nepožaduje přístup ke každé skladové jednotce
• například ledničky, myčky nádobí, nábytek, skladování brambor, jablek a dalších hromadných substrátů s delší dobou uložení

c) skupina – zboží , které se vyskytuje v malých množstvích:

• vhodné převážně jen pro ruční manipulaci
• skladuje se v malých přepravkách a vyjímá se ze skladovacího zařízení ručně

d) skupina – zboží, které pro svoji neskladnost vyžaduje zvláštní systém:

• například garnyže, žebříky, koberce

Moderní systémy identifikace zboží

Stále se zvětšující rozsah spotřebního zboží a převažující systém automatizace zpracování jeho pohybu vyžadují stručné a jednoznačné označení jednotlivých druhů zboží.

Již zhruba od 30. let minulého století se proto pokouší velké obchodní firmy zavést číselné označování zboží, které by umožnilo rychlou komunikaci a snížilo administrativní náročnost při jeho identifikaci.

Kód EAN – European Article Numbering:

• organizace EAN má sídlo v Bruselu
• v ČR přidělování čísel koordinuje Sdružení EAN ČR
• v současné době je nejúplnějším a nejdokonalejším systémem identifikace zboží
• je jednotný systém označování zboží, který umožňuje jeho přesnou a jednoznačnou identifikaci z mezinárodního hlediska
• systém je založen na identifikaci jednotlivých druhů zboží podle země, výrobce
  a podle číselného označení výrobku tohoto výrobce
• představuje soubor kontrastujících čar a mezer s různou šířkou, uspořádaných kolmo k pomyslné vodorovné čáře a je doplněný souborem číslic a dalších pomocných znaků
• je celosvětový standard, který má buď 8 nebo 13 číselně označených míst:
  • 3 místa jsou pro označení státu (ČR má číslo 859)
  • 4 místa určují výrobní podnik, 
  • 5 míst označuje výrobek 
  • 1 místo je kontrolní

Využití EAN v logistice:

• při identifikaci zboží u příjmu do velkoobchodní a maloobchodní základny a při kvantitativní přejímce zboží
• při identifikaci přepravovaného zboží od výrobce ke spotřebiteli, při veřejné
  i závodové dopravě
• při kontrole stavu zásob na stupni výroby, velkoobchodu a maloobchodu
• při kontrole expedice zboží z výroby, balíren a velkoobchodních skladů
• při objednávkách zboží
• při fakturaci zboží
• při rozmístění zboží do skladových regálů výroby i obchodu, při automatizovaném pohybu zboží ve skladech a prodejnách
• při evidenci prodejů – struktury obratu podle skupin a druhů zboží i podle pracovníků; umožňuje hodnocení jejich výkonu v kusech, tržbách, čase a počtech zákazníků
• při inventarizaci zásob v maloobchodě, ve velkoobchodě i ve výrobě
• při zrychlení propustnosti zboží pokladní přepážkou při prodeji a zároveň snížení psychické namáhavosti práce pokladní (nemusí si pamatovat ceny, nemá strach z chyb)
• při ochraně spotřebitele v momentě markování zboží
• při ochraně maloobchodníků proti krádežím a loupežím použitím bezpečnostních etiket a automatického clearingu (elektronický platební styk)

Balení zboží

Druhy obalů

V logistické praxi rozlišujeme zpravidla tři druhy obalů:

a) Spotřebitelský obal:

slouží pro:

• jeden výrobek
• sadu výrobků (tzv. sdružený obal)
• malý počet kusů téhož výrobku (tzv. skupinový obal)

b) Distribuční obal:

• je mezičlánkem mezi spotřebitelskými obaly a přepravním obalem
• mívá obvykle podobu kartonu nebo podložky kryté smrštitelnou fólií

c) Přepravní obal:

• jedná se o vnější obal, který musí být svým provedením přizpůsobený snadné a efektivní přepravě
• bývá často vystavován dlouhotrvajícímu nebo opakovanému působení mnoha různých klimatických vlivů a jeho konstrukce musí tedy být robustnější než konstrukce ostatních druhů obalů 
• u těchto obalů převažuje funkce ochranná, manipulační a informační (nese identifikační znaky zásilky)
• má nejčastěji podobu bedny nebo většího kartonu, zhotoveného z vlnité lepenky (obvykle vícevrstvé, popř. nepropustné)

Pohled na funkce obalu z logistického hlediska

Základní funkce obalu jsou:

a) funkce ochranná:

• obal má zboží chránit před běžnými možnostmi poškození
• například před povětrnostními vlivy, prachem, u potravin to jsou i hygienické důvody

b) funkce informační:

• obal má informovat zákazníka jak o obsahu, tak i o použití výrobku
• dobrá informace získává zákazníka, zabraňuje rozbalování originálních obalů
• informace na obalech jsou sdělovány uživatelům také pomocí různých značek (k zajištění bezpečnosti prodavačů i zákazníků slouží značky, například pozor na žíraviny, možnost poleptání, jedovaté látky, extrémní teploty apod.)
• výrobkům, které mají ekologické vlastnosti, uděluje stát ochrannou známku „ekologicky šetrný výrobek“

c) funkce reklamní:

• dobrý prodejní obal, tzn. vybavený informacemi, barevně přitažlivý, kvalitně provedený, s vyobrazením, to vše výrazně zvyšuje prodejnost
• v rámci logistiky se požaduje, aby i tvar obalu vyhovoval pro využití prostoru výstavního zařízení

d) funkce manipulační:

• obal musí být uzpůsoben tak, aby jej bylo možno dobře uchopit (velké kartony je třeba vybavit držadly, ať už to jsou poutka, otvory v kartonu, dřevěné lišty)
• dále je třeba zajistit stohovatelnost zboží (u některých obalů je přímo napsáno, v kolika vrstvách je možno je stohovat) a úsporu místa (obal by neměl být zbytečně veliký, při vrácení prázdného obalu by se měl dát složit, například skládací bedny, přepravky)
• požadavek lehkého, snadného otevření (ať už jde o různé konzervy nebo obaly sýrů, pevně přelepené krabice, atd.)

e) funkce ekologická:

• balení musí zajistit snadnou zničitelnost obalu
• ten, kdo vyrábí a prodává musí zajistit zpětné odebrání obalu nebo jeho zničení
• v současné době se upřednostňují  obaly jednoduché, malého objemu a hmotnosti a z takových materiálů, které se dají využít buď k opětovnému balení nebo k dalšímu zpracování jako druhotná surovina (recyklace obalů)

f) funkce rozdělovací:

• správné určení velikosti, aby nebylo nutno v průběhu cesty zboží tyto obaly otvírat
• spotřebitelský obal má odpovídat obvyklé potřebě 

Základní požadavky na velikost obalů, skladování obalů

Tři základní požadavky na velikost obalů:

a) velikost spotřebitelského obalu:

• musí odpovídat přání zákazníka
• jeho půdorysné i výškové rozměry musí být v souladu s dalšími body

b) rozměry všech přepravních obalů:

• jsou standardizovány tak, aby byly kompatibilní s rozměry palet
• výchozím rozměrovým modulem pro obaly je dle ISO norem rozměr 600 x 400 mm
  a násobky

c) manipulační balení (pro ruční manipulaci):

• musí obsahově odpovídat obvyklé potřebě odběru maloobchodu
• nesmí překračovat hmotnost 15 kg, stanovenou jako maximum pro ruční práci žen
• svými rozměry musí odpovídat podílu celkové plochy standardizované palety

Pokud se podaří sladit tyto všechny požadavky, jsou zajištěny dobré manipulační podmínky při celém distribučním procesu zboží.

Zásady skladování obalů:

• pytle – je třeba skladovat na suchém místě, očištěné od zbytků zboží
• obaly od potravinářského zboží – musí být odděleny od obalů se specifickým zápachem
• obaly skladované mimo prodejnu – je nutno chránit před povětrnostními vlivy.

The post Obchodní sortiment – maturitní otázka first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

   Otázka: Dálniční systém ČR

   Předmět: Doprava a logistika

   Přidal(a): informatika2222

Definice dálnice:

• Dálnice je pozemní komunikace pro spojení mezi nejdůležitějšími centry velkého státního významu, směrově rozdělena, má omezená připojení i přístupy, slouží pouze pro provoz SMV s konstrukční rychlostí stanovenou pro její provoz a její křížení s ostatními komunikacemi je mimoúrovňové.

Historie:

• Dle dostupných zdrojů jsem zjistil, že myšlenka dálnice vznikla při 2. světové válce, kdy bylo nutno přesouvat, velké množství vojsk a jejich vozidel, proto má dnes Německá spolková republika, nejširší dálniční síť na světě tzv. „Autobahn“, kde ještě jako poslední na světě zůstává neomezená rychlost, ale kvůli emisím si myslím, že tato situace nebude příliš dlouho trvat.

Historie dálnic v ČR: 

D1

• 1939- Výstavba dálnice D1 Praha-Jihlava-Brno-Slovesko
• Navrhovaná rychlost 120 km.h^-1
• Šířka jednoho pruhu 3,5m
• Šířka dělícího pásu 3m
• Po okupaci ČSR práce pozastaveny
• 1946- obnova prací
• 1948- Nástup komunistů do čela státu- ukončení prací
• 1963- Schváleno pokračování úseku PRAHA-JIHLAVA
• 1967- zahájená stavba D1
• 1980- spojení PRAHA-BRATISLAVA D1+D2

D5

• 1977- zahájena stavba D5 PRAHA-PLZEŇ-ROZVADOV směr Norimberk

D8

• 1984- zahájená stavba
• Pouze po úsek TRMICE-ŘEHLOICE/PRAHA, ÚSTÍ NAD LABEM, DRESDEN (A17)
• 2017- dokončena

D11

• 1978- stavba zahájena PRAHA- PODĚBRADY, HRADEC KRÁLOVÉ dále směr Náchod

D3

• V současné době se staví PRAHA-TÁBOR-ČB-DOLNÍ DVOŘIŠTĚ-LINZ

D47

• Bývalá dálnice – v roce 2009 přejmenovaná na D1 – spojení mezi PRAHA-OSTRAVA přes BRNO

Současný stav dle slepé MAPY

Spousta dálnic je rozestavěných a konec výstavby v nekonečnu, za mě bych určitě propojil D35 a D11 kde by se ulevilo prokleté D1

A určitě by bylo potřeba dokončit D3, protože Rakušané, už mají skoro hotovo

D4, D6, D7 určitě nejsou priorita, ale určitě by bylo lepší mít hustší dálniční síť kvůli vzrůstající dopravní intenzitě díky nákladní dopravě.

Křižovatky

• Křižovatka, je místo v němž se pozemní komunikace v půdorysném průmětu protínají nebo stýkají a alespoň dvě z nich jsou vzájemně propojeny

Rozdělení křižovatek:

• Podle způsobu protnutí:
  • Úrovňové
  • Mimoúrovňové
• Podle počtu ramen
  • 3 ramenné
  • 4 ramenné
  • Víceramenné
• Podle půdorysného tvaru úrovňové křižovatky
  • Průsečné
  • Stykové
  • Vidlicové
  • Odsazené
  • Okružní
• podle půdorysného tvaru MÚK
  • Jednovětvé *
  • Deltovité *
  • Kosodelné *
  • Srdcovité **
  • Čtyřlístkové **
  • Trojlístkové**
  • Trubkovité***
  • Sdružené trubkovité ***
  • Rozštěpové ***
  • Spirálovité****
  • Turbínové ****
  • Hvězdicové ****

Legenda:

*-MÚK s křižnými body

**- MÚK- s průplety a křižnými rampami

***- MÚK- s vratnými rampami

****- MÚK útvar bez všech předchozích

Křižný bod

• Místo na MÚK fungující jako úrovňová křižovatka pruhy se zde přetínají.

Průplet

• Je úsek na MÚK v němž dochází k proplétání vozidel stejného směru tedy část odbočuje a část se připojuje.

Vratná rampa

• Úseky na MÚK, které slouží pro průjezd SIV z jedné PK na druhou odbočení po zakřivené dráze  a zároveň zajištují  překonání převýšení PK.

The post Dálniční systém ČR first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

   Otázka: Zásobování

   Předmět: Ekonomie, Logistika, Účetnictví

   Přidal(a): fabi1893

OBĚŽNÝ MAJETEK

• krátkodobý majetek podniku = doba použitelnosti je nejdéle 1 rok
• při spotřebě mění svou podobu (často jednorázová spotřeba)

Druhy OM

ZÁSOBY

• materiál (základní, pomocný, obaly, pohonné hmoty, náhradní díly, provozovací)
• nedokončená výroba (v určité fázi rozpracování, není určeno k prodeji)
• polotovary (rozpracované výrobky určené k prodeji)
• hotový výrobek
• zboží (nakoupené produkty za účelem dalšího prodeje)
• zvířata (speciální druh zásob – hejna, včelstva, kožešinová zvířata)

PENÍZE (finanční majetek)

• peníze v hotovosti
• peníze na účtech
• ceniny (kolky, známky, stravenky,…)
• krátkodobé CP (směnka, šek,…)

POHLEDÁVKY

• („nárok na zaplacení“ – prostředky, které podniku dluží odběratelé, zaměstnanci, společníci,…)

ZÁSOBY

• krátkodobý majetek
• část oběžného majetku

DRUHY SKLADOVÝCH ZÁSOB:

• BĚŽNÁ ZÁSOBA – slouží ke každodenním dodávkám materiálu do výroby
• POJISTNÁ ZÁSOBA – kryje zpoždění v dodávce materiálu nebo náhle zvýšenou spotřebu v důsledku výkyvu poptávky
• TECHNICKÁ ZÁSOBA – vzniká v případě nutné úpravy materiálu před výrobou
• PŘÍLEŽITOSTNÁ ZÁSOBA – vzniká pokud využijeme množstevní slevy

CELKOVÁ ZÁSOBA = běžná z. + pojistná z. + (technická + příležitostná z.)

Zásobovací činnosti

• Plánování zásob
• Pořizování zásob
• Skladování zásob
• Evidence zásob

PLÁNOVÁNÍ ZÁSOB

Existují 2 názory na velikost zásob:

• zásoby je potřeba co nejvíce snižovat, protože
  • vážou finanční prostředky
  • vyvolávají náklady
  • znamenají riziko
• zásoby je potřeba co nejvíce zvyšovat, protože
  • zabezpečují plynulost výroby
  • umožňují realizovat výrobu velkého množství výrobků
• Tyto přístupy vedou ke kompromisu, tzv. optimální zásobě

OPTIMÁLNÍ ZÁSOBA

• množství zásob, které váže přijatelné množství finančních prostředků
• vyvolává co nejmenší náklady na pořízení a skladování
• zabezpečí plynulý chod výroby (vč. vyrovnání výpadku v dodávkách)

NORMY OPTIMÁLNÍ ZÁSOBY

• výpočty podnik zjišťuje, zda je OZ na přijatelné úrovni, kolik finančních prostředků je v zásobách vázáno a také srovnává skutečnou výši zásob s normami
• časová norma zásob ČNZ = (dodávkový cyklus/2) + pojistná zásoba + technická zásoba
  • udává, na jak dlouho je zajištěn materiál na výrobu (dny)
• normovaná zásoba NZ =  ČNZ * Ø denní spotřeba materiálu
  • kolik materiálu se spotřebuje za 1 výrobní cyklus
• normativ zásob fNZ = NZ * cena za jednotku
  • jaké množství peněz je vázáno v zásobách

Plánování zásob se odvíjí od jejich spotřeby (spotřeby materiálu).

Kolik materiálu budeme k výrobě potřebovat?

• vychází z velikosti výroby a norem spotřeby
• plánovaná spotřeba materiálu = plánovaná produkce* norma spotřeby
• norma spotřeby – max. množství materiálu spotřebované na jednotku výrobku nebo služby
• norma spotřeby = materiál ve výrobku + norma odpadu + norma ztrát

Kolik materiálu budeme nakupovat?

• podnik má většinou na skladě určité množství materiálu z minulého období (= počáteční zásoba)
• na konci období je naopak potřeba ponechat na skladě určité množství pro neočekávané situace (=konečná zásoba)
• nákup (bilance zásob) = spotřeba + KZ – PZ

Kdy materiál nakupovat?

Existují 2 možnosti kdy nakupovat:

A) podnik využívá tzv. minimální zásobu a pokud se k ní velikost zásob přiblíží, je nutno objednat novou dodávku materiálu

• min. zásoba = Ø denní spotřeba * dodací lhůta + pojistná zásoba
• dodací lhůta – od okamžiku podání objednávky do dodání

B)stanovení pevných objednacích termínů (pravidelné dodávky) a maximální zásoby

• max. zásoba – množství materiálu, které by zásoba neměla přesáhnout z důvodu velkého množství finančních prostředků, nedostatečné kapacity skladů, ….
• dodávkový cyklus – doba mezi dvěma dodávkami
• max. zásoba = Ø denní spotřeba * (dodávkový cyklus + dodací lhůta) + pojistná zásoba
• velikost dodávky (objednávky) = max. zásoba – současná zásoba

Metody plánování zásob a materiálu:

metoda ABC

• nakupovaný materiál je rozdělený do 3 skupin:
• A  – nejpoužívanější materiál
  • tvoří 60 – 80 % spotřeby
  • podnik musí stanovit minimální zásobu
• B  – méně používaný materiál (lze nahradit)
  • 15 – 20 % spotřeby
  • stačí stanovit maximální potřebu
• C  – druhy materiálu, které lze jednoduše sehnat a nemusíme je skladovat (kancelářské potřeby)
  • 5 % spotřeby
  • zásobu stačí odhadnout

metoda JUST IN TIME

• dodávky materiálu probíhají v okamžiku, kdy je materiál potřebný k výrobě
• metoda snižuje náklady na skladování
• požadavky:
  • pravidelné a spolehlivé dodávky
  • přesné informace výrobce o průběhu výroby
  • komunikace mezi odběratelem a dodavatelem
  • přísná kontrola
• aplikována u nejvíce používaných druhů materiálu

metoda JUST IN SEQUENCE

• jednotlivé díly putují na linku přesně v pořadí kdy budou montovány (časté u automobilek)

metoda MRP (Material Requirements Planning)

• nákup přesného množství položek, z nichž se skládá finální výrobek
• nákup položek určuje „kusovník“ – rozpis součástí výrobku
• propočty pomocí speciálního software SAP

metoda KANBAN

• systém především japonských firem (např. TCPA v Kolíně)
• znamená „karta, štítek“
• velikost výroby je stanovena dle známých objednávek hotových výrobků (známý je typ auta, barva, motor, výbava,…) – dle toho je objednáván materiál

POŘÍZENÍ ZÁSOB

• VLASTNÍ VÝROBOU
• NÁKUPEM

Nákup  zásob

• (pořizování zásob s ohledem na požadavky a přání zákazníka na výrobek)

3 fáze nákupu:

příprava nákupu

• nákupní průzkum
• rozhodnutí zda materiál či polotovar, jaký materiál,….

výběr dodavatele

• srovnání vlastností materiálů, služeb nabízených dodavateli
• srovnání ceny vzhledem k vlastnostem materiálu
• rozhodování o přímém nákupu či přes mezičlánek

zabezpečení dodávek, kontakt s dodavateli

• uzavření kupní smlouvy

Uskutečnění dodávky

• po objednávce čeká podnik na dodání zboží, které má následující fáze:
• převzetí dodávky od dopravce (dodací list, faktura)
• přejímka zboží (příjemka) – kontrola množství a jakosti
• uložení zboží do skladu (karta zásob) nebo reklamace

LOGISTIKA

• proces, který prolíná celý proces zásobování, převážně pořizování zásob
• zahrnuje všechny činnosti při pořizování zásob od volby dodavatele a nákupní cesty, stanovuje velikost nákupu, zabezpečuje dopravu a skladování, přejímku zboží či materiálu a vyřizuje i výdej do spotřeby
• (zabezpečuje informace o celém procesu)

SKLADOVÁNÍ ZÁSOB

• skladování a typ skladu ovlivňuje velikost nákupu
• při skladování probíhá:
  • příjem do skladu
  • uložení a ošetření
  • výdej do spotřeby

Druhy skladů dle skladovaného materiálu:

• volná skládka
• polokryté sklady
• kryté sklady
• speciální sklady

Druhy skladů dle uspořádání skladů:

centralizovaný sklad (1 sklad)

• umožňuje vysoký stupeň automatizace
• umožňuje centralizovaný nákup a jednoduchou kontrolu (nižší náklady na skladování)
• nevýhoda: delší vzdálenosti při dodání(vyšší náklady na dopravu)
• decentralizovaný sklad (více skladů)
• všechny nelze vybavit moderní technikou
• umístěny u místa zpracování
• také pro materiál, který nelze skladovat s ostatními (např. jedy)

smíšené (1 velký sklad a více malých)

• nejčastější typ

Druhy skladů dle vlastnictví:

EVIDENCE ZÁSOB

• prostřednictvím dokladů:
  • od dodavatele:
    • daňový doklad (faktura)
    • dodací list (doklad o dodání zboží)
  • o vlastních zásobách:
    • příjemka (při přejímce zboží – kontrola množství a kvality)
    • karta zásob (při uložení zboží do skladu)
    • výdejka (při vydání zboží ze skladu)
    • zápis o vadách
    • zápis o reklamaci
    • inventurní soupis

RYCHLOST OBRATU ZÁSOB

obrat zásob:

• doba, za kterou se peníze vložené do materiálu vrátí zaplacením pohledávky za prodané zboží
• snahou a cílem podniku je co nejkratší doba obratu, a to z důvodu:
  • zrychlení obratu přinese vyšší výnosy a tím i zisk
  • zrychlení obratu snižuje množství potřebných finančních prostředků

Možnosti zrychlení obratu:

• zrychlit výrobu
• zvýšit prodej
• zkrátit platební termíny odběratelů
• snížit zásoby materiálu, výrobků,…

UKAZATELE RYCHLOSTI OBRATU ZÁSOB

(ukazatele účinnosti hospodaření se zásobami)

• počet obrátek zásob   PO = celk. spotřeba / Ø zásoba
  • udává, kolikrát ročně proběhne zásoba celým koloběhem
  • čím více obrátek, tím lépe
  • Ø zásoba = (počáteční z. + konečná z.) / 2
• doba obratu  DO = 360/ PO
  • ve dnech
  • udává, za jak dlouho proběhne 1 koloběh
  • čím kratší, tím lépe

The post Zásobování – maturitní otázka (4) first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

   Otázka: Distribuce – její charakteristika, velkoobchod, maloobchod, podpora prodeje

   Předmět: Marketing a logistika

   Přidal(a): Mal

Distribuce = cesta produktu od výrobce ke konečnému spotřebiteli

• cíl = správná chvíle, správné místo, co nejmenší náklady na distribuci

Obsahuje

• logistiku (fyzické přemístění) – přeprava, skladování, řízení zásob (dodání výrobku včas na místo určení)
• změnu vlastnictví
• doprovodné činnosti – propagace, pojištění, marketingové informace

Funkce

•  vyjednávání, samotný nákup – prodej, skladování, doprava, financování distribuce

Distribuční síť

• vytvoření a udržení je velice náročné, jak finančně, tak i časově
• subjekty
  •  výrobce
  • mezičlánky – prostředníci – firmy co nakupují zboží a dále ho prodávají, tzn. stávají se vlastníky (velkoobchody, maloobchody)
  • zprostředkovatelé – firmy co se na distribuci podílejí, ale výrobek nepřechází do jejích vlastnictví (obchodní firmy, které zajišťují větší množství zákazníků – kontakty mezi výrobcem a distributorem)
  • podpůrné mezičlánky – firmy nabízející dopravu, pojištění nákladu, propagační materiály atd. (nestávají se vlastníky – vstupují do distribuce pouze na přání výrobce)
  • distributor

Distribuční cesty

• všechny cesty začínají u výrobce a končí u konečného spotřebitele
• přímá – pouze mezi výrobcem a spotřebitelem (bez mezičlánků)
  • Výhody – kontrola nad prodejem, kontakt s konečným zákazníkem, rychlá zpětná vazba
  • Nevýhody – ne vždy efektivní, nákladný, náročný na čas a zaměstnance
• nepřímá – výrobce, mezičlánek, spotřebitel
  • Výhody – lepší specializace na zákazníka
  • Nevýhody – ztráta kontroly nad výrobkem, závislost na mezičláncích
• správní volba distribuční cesty – je nutné brát v potaz
  • spotřebitele (segment trhu)
  • produkt (cena, charakter, kvalita, obal)
  • skladování (místo skladování, doprava)
  • úroveň distribuce (přímá / nepřímá)
  • konkurenci (kolik, jak distribuuje, co nabízí)
  • legislativu
  • finanční prostředky

Distribuční strategie

• intenzivní – používá všechny dostupné distribuční sítě
  • většinou se používá u produktů, které se spotřebovávají často
  • snaha o získání co největšího podílu na trhu
  • například – Coca-Cola (obchod, restaurace, stánek, automat, hotel)
  • nevýhody – omezená kontrola nad výrobkem (luxusní výrobky ☹)
• exkluzivní – omezený počet distribučních míst (výhradní práva k prodeji)
  • snaha o udržení exkluzivity
  • méně produktů (vyšší cena)
  • kontrola prodejního prostředí
• selektivní – kompromis mezi exkluzivní a intenzivní
  • určitý počet distribučních cest
  • místa jsou vybíraná na základě povahy produktu

VELKOOBCHOD – nakupuje velké množství výrobků za účelem jejich prodeje maloobchodům nebo jiným firmám

• Funkce – zásobuje maloobchodní síť
  • přetváří sortiment (kompletace, dozrání)
  • skladování (vyrovnává časový nesoulad mezi výrobou a spotřebou)
  • vytváří zásoby nutné k průběžnému zásobování odběratelů
  • podílí se na stimulaci prodeje
  • přebírá riziko spojené s nákupem, skladováním a dopravou zboží
  • zajišťuje rozvoz do maloobchodní sítě
  • podílí se na dohotovení zboží [balení, označení pomocí EAN (čárový)kódu]
• Druhy
  • Tradiční – zajišťuje pro výrobce všechny dostupné funkce
  • Cash and Carry – provádí přímé platby, neprovádí rozvoz, samoobslužný, určen pro menší podnikatele (Makro)
  • Rozvážkový – nakupuje, dodává, prodává (supermarketům, restauracím apod.)
    • omezený sortiment s krátkou dobou trvanlivosti (květiny, pečivo)
  • Agenti a komisionáři – zprostředkovávají zboží (nepřebírají ho do svého vlastnictví – nenesou riziko), například – brokeři, dealeři, aukční společnost, nákupní agenti
    • Výhody – široký sortiment od mnoha výrobců, šetří čas i náklady odběratelů
    • Nevýhody – zvyšuje cenu pro konečného spotřebitele

MALOOBCHOD – nakupuje od velkoobchodů či výrobců

• prodává zboží konečnému zákazníkovi
• snaží se využívat JUST IN TIME (skladování které nevyžaduje velké skladovací prostory)
• podle typu prodeje rozlišujeme: – pultový
• samoobslužný
• pojízdné prodejny, stánkaři
• internetový
• zásilkový prodej – katalogový
• pochůzkový – obchodní zástupci, dealeři

Typy MO:

• speciální prodejny – př. knihkupectví
• hobby market – př. OBI, Bauhaus
• supermarket – samoobslužná prodejna s nabídkou potravin a doplňků pro domácnost
• hypermarket – samoobslužná prodejna se širokým sortimentem zbožím, př. Tesco
• diskontní prodejna – zaměřena na potravinové zboží a omezený sortiment jiného zboží, př. Lidl, Penny
• obchodní centrum – př. Mercury, IGY
• obchodní dům – př. Prior, Bílá labuť
• specializovaná prodejna a velkoprodejna – zaměřena na vybraný sortiment
  • specializovaná – potravinový sortiment
  • velkoprodejna – na nepotravinový sortiment
  • př. Datart, Mountfield
• prodejna se zbožím denní potřeby – potravinářský a nepotravinářský sortiment, př. večerky, koloniály, Jednota

The post Distribuce a její charakteristika, podpora prodeje first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.