Předmět: Ekonomie II – Mikroekonomie II  

Zaslal(a): Flákač

Charakteristika oligopolu:

• Malý počet firem vzájemně závislých na rozhodování ostatních
  • Musí brát v úvahu chování konkurenta
  • Při rozhodování je třeba počítat s reakcemi ostatních
• Velký tržní podíl firem
• Případ, kdy jsou pouze 2 firmy = duopol
• Vyráběné statky mohou být homogenní i diferenciované (blízké substituty)
• Mohou existovat bariéry vstupu
• Existence ovlivněna velikostí trhu – velký trh pro malé firmy => příchod nových firem => zánik oligopolu
  • Vstup firmy graficky: posun individuální d doleva
  • Přicházejí dokud se nerovná AC=P (nulový ekonomický zisk)
  • Firmy se mohou domluvit na limitní ceně – cena, který nemaximalizuje zisk a ostatní pak neláká příchod do odvětví

Modely oligopolu – podmínky

• Fixní počet firem
• Identické náklady => identická optimální množství
• Dokonalá konkurence poptávky
• Snaha maximalizace zisku všech firem (max rozdíl TR=TC)

Kartel

• Smluvní oligopol – stejné nebo podobné výrobky po dohodě prodávají za stejné nebo podobné ceny
• Cílem je maximalizovat zisk odvětví a vyhnou se cenové válce
  • P*Q – (TCq1+TCq2…TCqn)
  • MR(Q) = MC(q)
• Zisk kartelu maximální při výstupu kde platí: společný MR(Q) je stejně velký jako přírůstek celkových nákladů každé firmy MC(q).
  • MR(Q) odvozen z tržní poptávky
  • MC všech firem se sečtou horizontálně a v průsečíku s MR(Q) se na tržní poptávce najde optimální cena platná pro všechny firmy
• Problematika:
  • Ve většině zemí zakázáno => není možné smluvně
  • Úmyslné poskytování nepravdivý informací (či žádných) o nákladech ostatním firmám při stanovování optima
  • P>MC, takže mají firmy tendenci tajně zvyšovat výstup
  • Nutná znalost tržní křivky D
  • Větší zisky jedné firmy jsou trnem v oku firem s nižšími zisky

The post Oligopol – ekonomie 2 (mikro) first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Vznik monopolu

• Pouze 1 firma prodávající výrobky, které nemají substituty
• Nabídka tvořena 1 firmou, která může rozhodovat o výstupu nebo ceně (důležitá spojka nebo)
• Často bariéry vstupu do odvětví
  • MinAC při větším množství než je poptávka, P>AC => Více firem = individuální poptávka více vlevo => větší AC => snížování AC větším objemem => pokles ceny => cenová válka => zůstane jen 1 firma = monopol
    • Situace přirozeného monopolu
  • Zdroje v rukou 1 firmy
  • Monopol vlivem státu (Česká pošta)
  • Právní ochrana (patenty, licence…)
• Firma maximalizující zisk volí optimální výstup a poté dle poptávky stanoví cenu

Charakteristika monopolu

• Může využít nebo i zneužít své postavení (například cenová diskriminace)
• Cenový tvůrce
• Většinou není trvalý (vznik substitutů, změna preferencí…)
• Individuální poptávka = tržní poptávka (monopol je celý trh)
• Rozhodovací nezávislost tvorby kombinace výstupu a ceny

Optimální výstup monopolu

• Maximální rozdíl mezi TR a TC => MR=MC
• Klesající poptávková křivka – další prodaná jednotka výstupu snižuje cenu všech prodaných statků
  • Mezní příjem klesá rychleji než cena MR<P
• V krátkém a dlouhém období obdobné chování (dlouhé období je více možností)
• Graficky: TR tvar obráceného U, TC nejprve rostoucí, pak klesající výnosy z rozsahu
• Výstup menší než MR=MC =>pokles zisku, vyrábíme méně než optimum – MC klesne více než MR
• Výstup větší než MR=MC => pokles zisku, náklady stoupnou více než zisk
• Většinou není v minAC (ale může být teoreticky), většinou minAC při větším množství výstupu

Stanovení ceny monopolem

• Cena dána ochotou poptávajících za zvolenou cenu zaplatit
• Je třeba řešit poptávkovou křivku
• Zvolení rovnovážného tržního množství a ceny
• P>MR a P>MC

• Ovlivnění elasticitou poptávky nepřímo uměrně
  • P=(MC)/(1+1/Epd)
  • Výstup by měl být na elastické části poptávky (Epd<-1)
  • Na neelastické části by byli záporné MR
  • Čím elastičtější poptávka, tím menší převis P nad MC
• Tvorba ceny přirážkou
  • Obtížné určit MC=AC v praxi
  • P = AC+m*AC
  • P = MC+m*MC
  • m = (P-AC)/AC
  • m = (P-MC)/MC
  • m = (P-MR)/MR
  • => m = -(1/1+Epd)

Monopolní zisk

• π = TR-TC
• Tendence k nulovému zisku není ani v dlouhém období (ale nulový být přesto může)
•  V krátkém období lze mít ztrátu pokud pokryje variabilní náklady a část fixních => P>AVC

Síla monopolu

• Jedná se o schopnost stanovit vyšší cenu P než jsou MC
• Čím větší síla, tím větší cena
• Stupeň monopolní síly měří Lernerův index:
  • L = (P-MC)/P = -1/Epd
  • převrácená hodnota elasticity

 Nabídka monopolu

• Neexistuje jednoznačný vztah mezi cenou a množstvím
  • Nabídka monopolu nelze sestrojit
• Firma může nabízet různé množství při stejné ceně nebo stejné množství při různých cenách
  • Důvod proč nejde sestrojit
  • Cenová diskriminace
    • Například s množstvím odběru firma snižuje cenu, firmy nastavují P dle elasticity (studentům méně) a další…

Monopson – jediný kupující (například stát)

Bilaterální monopol – jediný kupující i jediný prodávající

The post Monopol – ekonomie 2 (mikro) first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

 Téma: Monopolistická konkurence

 Předmět: Ekonomie II (mikro)

 Zaslal(a): Flákač

Charakteristika monopolistické konkurence:

• Rysy monopolu i dokonalé konkurence
• Mnoho firem vyrábějící blízké substituty
• Diferenciace výrobků
  • Cena
  • Kvalita
  • Obal
  • A další
  • Původ určité monopolní síly (diferenciace výrobků)
    • Síla být cenový tvůrce (do jisté míry)
• Podobné monopolu, není zde však totožná individuální a tržní poprávka D
• Mnoho firem => malá diferenciace => malé rozdíly v cenách
  • Vysoká křížová elasticita poptávky a vysoká cenová elasticita poptávky
• Bez bariér vstupu do odvětví (jako u dokonalé konkurence)

Maximalizace zisku (krátké období)

• Individuální křivka D velmi elastická – snížení ceny přiláká i zákazníky konkurence, při zvýšení nám je konkurence odvede – rozdíly jsou výrazně větší
  • Čím více firem na trhu, tím více elastická poptávka
•  Funguje zlaté pravidlo maximalizace zisku: MR=MC
  • Největší rozdíl TR a TC (AR a SAC)
• Firma bude mít zisk pokud je SAC nižší než AR, nicméně vždy bude mít menší zisk než při MR=MC
  • Při AR=AC nulový ekonomický zisk

Minimalizace ztráty (krátké období)

• Pokud TR<TC, ale pokryjí se alespoň VC a část FC, firma minimalizuje ztrátu a pokračuje dále ve výrobě. Zastavením výroby by platila celé FC, tedy více.
• Firma pokračuje ve výrobě pokud P>AVC
• Firma uzavře firmu pokud VC>TR, tedy zisky nepokryjí ani variabilní náklady – pokračováním vzniká větší ztráta než uzavřením

Maximalizace zisku v dlouhém období

• Tendence k nulovému ekonomickému zisku (zisk přitáhne nové firmy, ztráta způsobí odchod)
  • Díky snadnému vstupu o odchodu firem (bez bariér)
• Zisk => posun poptávky doleva => pokles P
  • Pokračuje dokud P nebude na úrovni LAC (tj. nulový ekonomický zisk)
  • Ztráta naopak – firmy odchází a poptávka i cena jdou nahoru

Chamberlinův model

• Výrobková skupina
  • Skupina firem vyrábějící podobné výrobky
  • Vzájemná rozhodovací nezávislost
  • Totožné nákladové křivky všech firem (nereálné)
  • Totožné poptávkové křivky všech firem (nereálné)
• Pracuje s více křivkami poptávky
• Dva typy poptávkových křivek
  1. Poptávka d předpokládá, že ostatní firmy nebudou reagovat na změnu ceny jedné firmy
     • firma by tak měla při snížení ceny odlákat zákazníky konkurenci
     • křivka poptávky velmi elastická
  2. Poptávka d´ předpokládá, že ostatní firmy budou reagovat na změnu ceny jedné firmy
     • ostatní firmy sníží cenu také – růst prodejů bude výrazně menší proti d
     • křivka poptávky d´ je méně elastická než křivka poptávky d
• Pokud firma sníží cenu, očekává nárůst množství podél křivky d. Ostatní firmy však také sníží cenu, což vede k posunu křivky d doleva dolů a skutečné prodané množství při snížené ceně je menší.
• d je očekávaná poptávka, d´ je skutečná poptávková křivka vzniklá díky posunům d
• Existuje zde očekávání, že ostatní firmy nezareagují na změnu ceny, nicméně zareagují všechny.
• Protože je nárůst množství menší než firma čekala, sníží znovu cenu a znovu očekává posun po křivce d – opět ale sníží cenu i konkurence a skutečně prodané množství je menší
  • Tento proces se opakuje a rozdíly mezi očekáváním a skutečností jsou stále menší
  • Situace se ustálí ve chvíli, kdy je očekávání shodné se skutečností (pak už nemá firma potřebu dále měnit P)
• Ve dlouhém období přichází nové firmy a je zde nulový ekonomický zisk => LAC se dotýká průsečíku d a d´
  • LAC = d = d´
  • minLAC je při větším množství produkce => výrobně neefektivní, ale maximalizující zisk

Efektivnost monopolistické konkurence

• Nižší efektivnost v porovnání s dokonalou konkurencí
• Větší efektivnost v porovnání s monopolem
• Minimum LAC je dosahováno při větším výstupu než je optimální maximalizující zisk
  • Firmy jsou příliš malé aby mohli vyrábět s nejnižšími AC
• Alokační neefektivnost – stejné jako u monopolu
  • Firmy mají určitou monopolní sílu (ale relativně malou), takže jsou schopny stanovit P>MC
    • => vznikají náklady mrtvé váhy
  • Náklady mrtvé váhy výrazně menší než u monopolu (monopol má větší monopolní sílu)

The post Monopolistická konkurence – ekonomie 2 (mikro) first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

 Téma: Efektivnost monopolu a jeho regulace

 Předmět: Ekonomie II (mikro)

 Zaslal(a): Flákač

Monopol a jeho efektivnosti ve srovnání s dokonalou konkurencí:

• Existence vede k nižšímu výstupu a nižší ceně
• Menší přebytek spotřebitele na úkor přebytku výrobce
  • Také vznikají náklady mrtvé váhy
    • Přebytek mezi nabídkou a poptávkou v množství, které se na rozdíl od dokonalé konkurence nevyrábí (monopol vyrýbí méně)
      • Oblast mezi vyráběným množstvím monopolu a dokonalé konkurence
    • Mohou být omezeny cenovou diskriminací – na úkor spotřebitelů (zbývající přebytek na další monopolní zisk)
      • Vyráběné množství tak může být stejné jako u dokonalé konkurence – pak by náklady mrtvé váhy neexistovaly
• Alokační neefektivnost – užitek který nikdo nezíská (náklady mrtvé váhy)
• Výstup odvozen z P>MC

Regulace monopolu

• Cílem snižovat neefektivnost nákladů mrtvé váhy
• Regulace v podobě cen, standardů kvality, finanční struktury a další

• Regulace cen:
  • Obtížné určit správnou cenu
  • Častá aplikace principu dokonalé konkurence, P=MC
    • Zánik monopolního zisku
    • Realizace pouze normálního zisku
    • Může nastat problém, kdy P<AC (přirozený monopol), firma by tak byla ve ztrátě
  • Cena se slušnou mírou výnosu:
    • P = (AVC+D+T+s*K)/Q
    • D – znehodnocení kapitálu
    • T – daň
    • s – slušná míra výnosu
    • K – zásoba oběžného kapitálu

The post Efektivnost monopolu a jeho regulace – ekonomie 2 (mikro) first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Předmět: Mikroekonomie 2

Zaslal(a): Flákač

Cílem cenové diskriminace je přeměnit přebytek spotřebitele v zisk firmy. Je založena na rozdílných cenách stejných výrobků, které nejsou způsobené rozdílnými náklady.

Cenová diskriminace I. stupně

• Diskriminace podle spotřebitelů
• Každý spotřebitel platí maximální cenu, kterou je ochoten zaplatit
• Všechen přebytek spotřebitele přeměněn v zisk firmy
• Příklad: 5 spotřebitelů, každý platí jinak, protože každý je ochoten zaplatit jinou částku. Pokud by firma chtěla uspokojit bez diskriminace všechny, musela by nastavit cenu ve výši, kterou je ochoten zaplatit ten nejméně ochotný – tedy tu nejnižší pro všechny => měla by nižší zisk a u spotřebitelů by existoval přebytek.
• Cena neklesne pod MC monopolu, za nižší cenu firma už neuspokojuje poptávku
• P=AR=MC
• Nedokonalá cenová diskriminace I. stupně: založena na odhadech, kolik je klient ochoten zaplatit

Cenová diskriminace II. stupně

• Diskriminace podle množství – různé ceny za různá množství
• Množstevní slevy, akce 3+1 zdarma
• Spotřebitelé jsou rozděleni dle množství do určitých skupin v rámci kterých je určitá výše ceny – nejedná se o individuální diskriminaci jako u prvního stupně, ale o blokovou. Není tak odebrán všechen spotřebitelský přebytek, ale jen jeho část. Zisk proto není tak velký.
• Příklad: V prvním bloku platí spotřebitel nejvyšší cenu, protože odebral jen malé množství, v dalším bloku platí méně s větším množstvím a ve třetím nejméně s největším odebraným množstvím.
• V případě přirozeného monopolu (klesající MC i AC): větší výstup = nižší náklady (úspory z rozsahu) => může růst zisk firmy i když roste přínos pro spotřebitele
  • Díky nižším nákladům s rostoucím množstvím se mohou snižovat ceny i zisk zároveň

Cenová diskriminace III. stupně

• Diskriminace podle spotřebitelů
• Rozdělení spotřebitelů do skupin, každá má vlastní poptávkovou křivku a odvozenou MR
• Podmínky: Musí existovat kritérium pro rozdělení na skupiny s výraznými rozdíly v jejich cenové elasticitě poptávky (ovlivněna důchodem, preferencemi…), není možný další prodej mezi skupinami (studentská vstupenka nelze použít dospělým, lístek na jméno…)
• Výstup firma rozděluje tak, aby MR1 = MR2 (kdyby neplatilo, firma by prodávala skupině, kde více vydělá)
• MR je v každé skupině stejný jako MC => MR1 = MC = MR2 
  • Pokud rovnost neplatí, například: roste MR => firma zvětší výstup => pokles ceny => pokles obou MR => MR1=MC=MR2
  • Firma bude zvyšovat objem prodeje jednotlivým skupinám dokud to nebude platit (zisk z dodatečné prodané jednotky =0)
    • MR1-MC=0 => MR1=MC (MR2 stejně)
• Graficky: Máme 2 poptávky s různou elasticitou => různé MR – sečteme je horizontálně a tím nám vznikne MRt, tedy MR. V bodě MRt = MC (celkový výstup monopolu) vytvoříme vodorovnou přímku a v průsečíku s MR1 a MR2 vzniknou jednotlivé výstupy pro danou poptávku. Ceny pak odvodíme standardně jako u běžné nedokonalé konkurence, přenesením množství na poptávku a na vertikální ose máme cenu P.
  • Cena pro méně elastickou poptávku bude vyšší
    • MR=P*(1+1/Epd)
    • P1*(1+1/Epd) = P2*(1+1/Epd) => protože MR1=MR2

Diskriminace v čase

• Spotřebitelé jsou rozděleni do skupin dle elasticity jejich poptávky (někdo si koupí hned po vydání za vysokou cenu, jiný počká na zlevnění)
• Graficky velmi podobné jako diskriminace III. stupně – MC je zde však vodorovná (platí MC=AC) a v průsečíku s MR1 a MR2 rovnou najdeme množství (není tedy třeba dělat pomocnou MRt)
• Vyšší cena méně elastické poptávce

Ceny ve špičkách

• Z důvodu kapacitního omezení rostou MC při velkém vytížení, například u elektřiny
• Ve špičce vyšší poptávka a menší elasticita
• Mimo špičku nižší poptávka a větší elasticita
• 2 nabídky s různými elasticitami, u obou MR=MC => 2 různá množství s různými cenami
  • Špička vyšší q a vyšší P, mimo špičku nižší q i nižší P
  • Obdobné jako cenová diskriminace, jen neplatí MR1=MR2, každý průsečík má svou vlastní rovnost, tedy MR1=MC a MR2=MC

The post Cenová diskriminace – monopol – ekonomie 2 (mikro VŠ) first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

• Výstup vyráběn při minAC
• V dlouhém období minLAC
• Firmy jsou udentické, proto minimální průměrné náklady mají všechny firmy v odvětví

Alokační efektivnost

• Nabídka tvořena rostoucí částí MC, firmy vyrábějí výstup, který si spotřebitelé přejí
  • Rovnovážná cena se rovná dodatečným nákladům na výrobu poslední prodané jednotky
  • P=MC
• Poptávka tvořena z užitku, který spotřebiteli přinese poslední jednotka koupeného statku
  • Cena dle toho, kolik je na základě užitku za něj ochoten zaplatit
  • P=MU
• MC=MU
  • S protíná D
  • Náklady firmy na výrobu poslední jednotky jsou stejné jako užitek, který poslední spotřebovaná jednotka přinese spotřebiteli
  • Spotřebitel nemůže zvýšit užitek a firma výstup
  • Ekonomika v alokační efektivnosti

Přebytek výrobce v krátkém období

• Rozdíl mezi tím, co firma vydělá výrobou optimálního vstupu a jejím nulovým objemem produkce
• π* + FC (π* = maximální zisk)
• Graficky: Rozdíl mezi tržní P (vodorovná přímka) a individuální nabídkou s (SMC)

Přebytek výrobců v krátkém období (všech výrobců)

• Graficky: Rozdíl mezi tržní cenou a tržní nabídkou

Přebytek výrobců v dlouhém období

• Nulový ekonomický zisk, neexistují FC
• Výrobcům je lhostejné, kde podnikají – nemají podněty díky nulovému ekonomickému zisku
• Vlastníci výrobních faktorů na tom mohou být lépe v odvětví s rostoucími náklady (při příchodu nových firem)
• Dodatečné výnosy vlastníků výrobních vstupů nad výnosy realizovanými těmito vstupy c případě, že by byl objem produkce nulový
• Graficky: Rozdíl mezi tržní P (vodorovná přímka) a nabídkou v podobě LIS
  • Plocha neexistuje při konstantních nákladech (LIS je také vodorovná přímka)
  • Rostoucí náklady = S rostoucí => s růstem výstupu stoupají dodatečné výnosy vlastníků vstupů

The post Efektivnost dokonalé konkurence – ekonomie 2 (mikro) first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

 Téma: Oligopol

 Předmět: Ekonomie II (mikro)

 Zaslal(a): Flákač

Dlouhé období

• Je možné měnit množství všech vstupů = kapitál není fixní
• Firmy mohou vznikat, zanikat, odcházet nebo přicházet na trh
  • Dáno dlouhým obdobím
  • Neexistují bariéry vstupu a odchodu
  • Vstup a odchod není spojen s dodatečnými náklady
  • Neexistují licence, patenty ani tajné dohody mezi výrobci

Optimální výstup: P = MR = LMC

• Princip obdobný jako v krátkém období

Ekonomický zisk

• Kladný ekonomický zisk vyvolá příchod dalších firem do odvětví => větší objem celkového výstupu => posun tržní nabídky (S) => pokles ceny P => pokles zisku
  • Na trh vstupují firmy až do té doby, kdy se dostane ekonomický zisk na 0 => rovnovážný počet firem
    • P = AR = LAC
    • Při nulovém zisku nemá pro firmy smysl, aby vstupovaly do odvětví
• Záporný ekonomický zisk => firmy začínají odcházet => výstup odvětví klesá => posun tržní S doleva nahoru => růst ceny
  • Postupné snižování ztráty až na nulový ekonomický zisk
    • P = AR = LAC
    • Při nulovém zisku nemá pro firmy smysl, aby odcházely z odvětví
• V dlouhém období na rozdíl od krátkého není možné, aby existovala ztráta, tedy TC > TR
  • Vždy se vyrovnává situace na nulový zisk = BOD ZVRATU

Podmínky optimálního výstupu (musí platit obě):

• Maximalizace zisku: P=MR=LMC (cíl firmy)
• Nulový ekonomický zisk: P=AR=LAC (není cílem, ale nastává na trhu)
  • => LMC=minLAC
• Firmy vyrábí s minimálním LAC
• MR=SMC=P=minSAC=minLAC=LMC

Nabídka firmy v dlouhém období

• Obdobné jako u krátkého období
• Rostoucí část LMC zespoda ohraničená minLAC

Nabídka odvětví v dlouhém období

• Nelze získat jako horizontální součet individuálních nabídkových křivek
  • Při pohybu ceny se mění ekonomický zisk a firmy reagují příchodem nebo odchodem do odvětví
• Soubor dlouhodobých rovnovážných bodů odvětví (průsečíky posunující se poptávkové křivky a krátkodobých křivek nabídky)
• Graficky: třeba 2 dlouhodobých rovnovážných bodů
  • Výchozí tržní rovnováha
  • Nová tržní rovnováha
  • Spojením křivka LIS (nabídka odvětví v dlouhém období)
• Tvar LIS závisí na cenách vstupů

Konstantní ceny vstupů

• Firma vyrábějící rovnovážný výstup, dlouhodobé optimum firmy (SMC=P=LMC), ekonomický zisk = 0
  • Růst poptávky => SR: růst ceny P => růst zisku a výstupu firem
  • LR: příchod nových firem => posun nabídky => pokles ceny => pokles zisků na nulový ekonomický => nová rovnovážná cena
  • LIS: nezmění se cena, pouze množství odvětví, LIS je vodorovná s křivkou x (vznikne spojením bodů rovnováhy)
    • P=LMC=minLAC
    • Konstantní ceny vstupů – příchod firem nepůsobí dodatečné náklady ani výhody

Rostoucí ceny vstupů

• Vstup dalších firem dodatečně zvyšuje náklady firem v odvětví (například zvetšení znečištění)
• Firma vyrábějící rovnovážný výstup, dlouhodobé optimum firmy (SMC=P=LMC), ekonomický zisk = 0
  • Růst poptávky => SR: růst ceny P => růst zisku a výstupu firem
  • LR: příchod nových firem => dodatečný růst nákladů způsobený příchodem nových firem => posun nabídky doprava => posun nákladových křivek nahoru => při zvýšené ceně menší nárůst produkce než při konstantních cenách vstupů => přichází nové firmy dokud neklesnou ceny a nebude ekonomický zisk nulový => nová rovnovážná cena
  • Na trhu se relativně posune více poptávka než nabídka => přímka LIS je rostoucí (vznikne spojením bodů rovnováhy)

Klesající ceny vstupů

• Vstup dalších firem dodatečně snižuje náklady firem v odvětví (vybudování lepší infrastruktury)
• Firma vyrábějící rovnovážný výstup, dlouhodobé optimum firmy (SMC=P=LMC), ekonomický zisk = 0
  • Růst poptávky => SR: růst ceny P => růst zisku a výstupu firem
  • LR: příchod nových firem => pokles nákladů způsobený příchodem nových firem  posun nabídky doprava => posun nákladových křivek dolů => při zvýšené ceně větší nárůst produkce než při konstantních cenách vstupů => přichází nové firmy dokud neklesnou ceny a nebude ekonomický zisk nulový => nová rovnovážná cena
  • Na trhu se relativně posune více nabídka než poptávka => přímka LIS je klesající (vznikne spojením bodů rovnováhy)

Elasticita tržní nabídky 

• Míra v jaké firmy reagují změnou dlouhodobého výstupu na % změnu ceny
• (δQ/Q)/(δP/P)
• Konstantní náklady: LIS dokonale elastická, Eps = ∞
• Rostoucí náklady: LIS rostoucí, Eps>0, s růstem P roste Q
• Klesající náklady: LIS klesající, Eps<0, s poklesem P roste Q

Dlouhodobé optimum firmy v případě změny ceny vstupů

• % změny všech jednotkových nákladů nemusí být stejné
• Posouvají se křivky MC a AC, nemusí však rovnoměrně
  • AC se posunou více než MC => zvětšení q
  • MC se posunou více než AC => zmenšení q

Tržní rovnováha a její nastolování

• Obdobné jako v krátkém období, jen je třeba uvažovat měnící se počet firem
• n2-n1 = (QT1-QT2)/q*
  • n1 = výchozí počet firem
  • n2 = počet firem po změně (poptávky)
  • QT1 = výstup odvětví
  • QT2 = = výstup odvětví po změně
  • q* výstup reprezentativní firmy

The post Rozhodování o výstupu v dlouhém období – ekonomie 2 (mikro) first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

 Téma: Oligopol

 Předmět: Ekonomie II (mikro)

 Zaslal(a): Flákač

Křivka tržní nabídky 

• Křivka nabídky odvětví
• Agregací nabídkových křivek všech firem v odvětví (konstantní počet v krátkém období)
  • Horizontální součet krátkodobých křivek při jakékoliv ceně

Vliv růstu ceny vstupů na nabídku odvětví

• Zvýší-li se cena P, neposouváme se po křivce nabídky, která je tvořena součtem všech nabídek na trhu
• Zvýšení výstupu Q vede ke zvýšení ceny vstupů => nemůže být pouhý posun po křivce
• Vyšší ceny vstupů zvýší MC každé firmy => MC/nabídka se posune doleva nahoru
• Tržní množství vychází ze součtu posunutých nabídek všech firem
• Při zvýšení ceny se zvýší Q, ale ne tolik, výsledná tržní nabídka bude více strmá

Elasticita nabídky

• Míra v jaké firmy reagují pomocí výstupu Q na změnu tržní ceny P
• Eps = (δQ/Q)/(δP/P)
• Poměr δQ/δP je kladný => elasticita má kladné hodnoty

Rovnováha na trhu

• Tržní nabídka i poptávka vznikají horizontálním součtem individuálních nabídek a poptávek
• Nastává při rovnovážné ceně P*, kdy je trh vyčištěn – poptávané a nabízené Q* je shodné
• Výrobci vyrábí při P*=MC s výstupem Q*
• Spotřebitelé nakupují při ceně P* množství Q* – rozhodují se jakou část důchodu vynaložit, aby maximalizovali užitek
• Pokud se zvedna poptávka, na trhu se tím zvýší cena P => firmy mají větší ekonomický zisk a zvýší svou produkci => zvedne se nabízené množství a vznikne nová rovnováha

Posun tržní nabídky dle elasticity poptávky

• Velmi neelastická tržní poptávka – posun S doprava způsobí malý nárůst Q, ale velký pokles ceny
• Velmi elastická tržní poptávka – posun S doprava způsobí velký růst Q a malý pokles ceny

Posun tržní poptávky dle elasticity nabídky

• Velmi neelastický nabídka – růst D způsobí velký růst ceny, ale malý růst množství
• Velmi elastická nabídka – růst D způsobí malý růst P, ale velký růst Q

The post Nabídka dokonale konkurenčního odvětví v krátkém období – ekonomie 2 (mikro) first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

 Téma: Oligopol

 Předmět: Ekonomie II (mikro)

 Zaslal(a): Flákač

Cílem firmy v dokonalé konkurenci je určení takového výstupu, při kterém firma maximalizuje zisk.

Předpoklady dokonalé konkurence

• Velký počet kupujících i prodávajících
  • Všichni se zapojují malým podílem
  • Nikdo nedokáže ovlivnit cenu, firmy jsou cenoví příjemci
• Statky jsou homogenní (bez rozdílu)
• Neexistují bariéry vstupu na trh
• Všichni mají dokonalé informace o trhu
• Firmy maximalizují zisk, spotřebitelé užitek
• Nejpodobnější trh zemědělských produktů nebo trh peněz
• Poptávka je dokonale elastická
• Individuální poptávka d vodorovná
• Tržní poptávka D záporná směrnice (nižší P => spotřebitelé kupují vyšší Q)

Ekonomický zisk π = TR-TC

• Nulový ekonomický zisk – výstupy přináší takový zisk, který stejný jako nejlepší alternativní užití – bez motivu přesunout aktivity jinam
•  π = TR-TC = P*Q – wL-rK = P*f(K,L) – wL-rK
• Čistý ekonomický zisk = účetní zisk – implicitní náklady
• Maximální, pokud dodatečný přírůstek výstupu nepovede ke změně dodatečného zisk
  • Položení 1. derivace funkce zisku nule: dπ/dQ =0 => dπ/dQ = dTR/dQ – dTC/dQ
  • dTR/dQ – dTC/dQ = 0 => MR-MC=0 => MR=MC
  • MR=MC => zlaté pravidlo maximalizace zisku
    • Firma musí zvolit takový objem produkce, při kterém MR=MC
  • Podmínkou maximalizace zisku je zároveň také záporná hodnota druhé derivace funkce zisku podle množství
    • d²π/dQ² < 0
    • Pro výstup, který je menší než optimální musí být zisk rostoucí (směrnice ziskové funkce je kladná)
    • MR=MC nastává už při menším výstupu než je optimální, zde je ale maximalizace ztáty! MC jsou klesající
    • Postačující podmínka maximalizace zisku je MR=MC a zároveň rostoucí MC

Pravidlo převrácené elasticity

• Vychází ze zlatého pravidla maximalizace zisku MR=MC
• MC = P*(1+1/Epd)
• (P-MC)/P = -(1/Epd)
• Čím elastičtější poptávka, tím menší rozdíl mezi cenou P a MC firmy
  • Platí pouze u elastické poptávky
  • U neelastické poptávky by byly MC záporné, náklady nemohou být záporné
  • Firma by měla vyrábět produkci na elastické části individuální poptávkové křivky

Optimum = optimální výstup 

• Maximální rozdíl mezi TR a TC (graficky největší svislá vzdálenost, když obě křivky mají stejnou směrnici)
  • Pokud TC leží nad TR, jde o maximalizaci ztráty!
• Když MR = MC, mezní veličina vyjadřuje směrnici => rovnost směrnic znamená MR = MC
  • MC musí být rostoucí, jinak jde opět o maximalizaci ztráty
• Pokud jsou MC rostoucí, firma vyrábí s klesajícími výnosy z variabilního vstupu
• O výstupu firmy platí, že se při něm P = MC (P=MR=AR)

Nabídka firmy v krátkém období

• Firmy se snaží maximalizovat zisk, proto se budou snažit o MR=MC
• Různé ceny P, které firma přebírá z trhu jsou totožné s MR
• Pokud cena klesá, MR protíná MC při menším množství, firma tak za malou cenu nabízí méně
• Pokud cena roste, firma nabízí více (MR=MC při větším množství)
  • Nabídka je tvořena MC, ale pouze rostoucí částí ohraničenou zdola minAVC (bod uzavření firmy, níže)

Minimalizace ztráty

• Firma může někdy vyrábět i pokud má ekonomickou ztrátu, zastavením výroby totiž pokračuje nutnost platit fixní náklady
• Rozhoduje se když zisk TR je menší než TC (P<AC)
• Firma tedy pokračuje, pokud je zisk vyšší než variabilní náklady, tím totiž pokryje i část fixních nákladů a ztráta je tak menší, než kdyby se výroba zastavila
• Platí když: TR>VC => TR/q > VC/q => P>AVC

Ukončení provozu firmy

• Pokud je zisk TR menší než TC a zároveň zisk nepokryje ani variabilní náklady
  • Zastavením výroby by nastala menší ztráta než pokračováním
• Firma ukončí výrobu když: P<AVC
• Bod uzavření firmy: P = minAVC = MC

The post Dokonalá konkurence v krátkém období – ekonomie 2 (mikro) first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

 Téma: Oligopol

 Předmět: Ekonomie II (mikro)

 Zaslal(a): Flákač

Příjmy firmy = peněžní prostředky, které firma získává díky její produkci = tržby

Celkový příjem; TR = P*Q = aQ-bQ²

• Peněžní částka získaná za prodej výrobků
• Grafické znázornění dle typu konkurence
  • Dokonalá konkurence – rostoucí polopřímka z počátku (nemožnost ovlivnit cenu P – konstantní)
  • Nedokonalá konkurence – tvar kopce (cena P s růstem výstupu klesá), tvar ovlivněn elasticitou
    • Elastická poptávka (Epd <-1): % růst prodaného množství > % pokles ceny => TR roste
    • Jednotkově elastická (Epd = -1): % růst prodaného množství = % pokles ceny => TR se nemění
    • Neelastická (Epd > -1): % růst prodaného množství < % pokles ceny => TR klesá
• Pokud poptávkovou funkci tvoří přímka:
  • P = a-bQ
  • TR = P*Q = (a-bQ)*Q = aQ-bQ²

Průměrný příjem; AR = TR/Q = (P*Q)/Q = P

• Závislost mezi cenou P a prodaným množstvím Q
  • Totožný s křivkou individuální poptávky
  • Dokonalá konkurence: vodorovná přímka shodná s MR
  • Nedokonalá konkurence: klesající přímka, AR = P = a-bQ

Mezní příjem; MR = dTR/dQ = P+Q*(dP/dQ)

• Změna přijmu v důsledku změny prodaného výstupu o 1 jednotku
• Dokonalá konkurence
  • Firma nemůže ovlivnit cenu P
  • MR=P
  • Přímka rovnoběžná s osou x ve výši ceny P
• Nedokonalá konkurence
  • Další prodaná jednotka je za nižší cenu P
  • MR nižší než cena
  • MR = a-2bQ (derivace TR)
  • Směrnice MR je klesající a 2x větší než směrnice poptávkové křivky => klesá 2x rychleji
  • Vztah mezi MR a elasticitou poptávky:
    • MR = P*(1+1/Epd)
    • MR>0 pro Epd<-1 (elastická poptávka)
    • MR=0 pro Epd =-1 (jednotkově elastická poprávka)
    • MR<0 pro Epd>-1 (neelastická poptávka)

The post Příjmy firmy – ekonomie 2 (mikro) first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.